{"id":16301,"date":"2008-10-13T18:30:00","date_gmt":"2008-10-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16264"},"modified":"2008-10-13T18:30:00","modified_gmt":"2008-10-13T17:30:00","slug":"dar-ii-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/13\/dar-ii-15\/","title":{"rendered":"Dar II 15."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Niky sed\u011bla na posteli, svaly ji sice je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d bolely, ale m\u011bla p\u0159esto radost, \u017ee se j\u00ed to po vynalo\u017een\u00e9 n\u00e1maze poda\u0159ilo. P\u0159idr\u017eovala se Vivianiny ruky, aby mohla zkusit spustit nohy dol\u016f a poprv\u00e9 se postavit. Ano\u2026 u\u017e v\u011bd\u011bla jej\u00ed jm\u00e9no. B\u011bhem mas\u00e1\u017ee do m\u00edstnosti str\u010dil hlavu ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd chlap, kter\u00fd na ni p\u0159edt\u00edm tak zle hled\u011bl a oslovil ji t\u00edmhle jm\u00e9nem. Kone\u010dn\u011b v\u011bd\u011bla alespo\u0148 n\u011bco. Zkusila opatrn\u011b \u0159\u00edct nahlas jej\u00ed jm\u00e9no, a kdy\u017e se \u017eena usm\u00e1la a k\u00fdvla, byla si jist\u00e1, \u017ee to pochopila spr\u00e1vn\u011b. „I’m Niky,“ za\u0161eptala hned nato, aby se taky p\u0159edstavila. Vivian k\u00fdvla na souhlas a znovu se usm\u00e1la. P\u0159es v\u0161echny obavy, kter\u00e9 Niky neust\u00e1le c\u00edtila, byla j\u00ed ta \u017eena \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm sympati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed. Strach, kter\u00fd m\u011bla z jej\u00edho chov\u00e1n\u00ed na za\u010d\u00e1tku, se rozpou\u0161t\u011bl v ka\u017ed\u00e9m jej\u00edm dal\u0161\u00edm mil\u00e9m \u00fasm\u011bvu. Tahle \u017eena p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt zl\u00e1\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161lela Niky. Ten chlap ano, z toho c\u00edtila zlobu skoro hmatateln\u011b, ale tohle mil\u00e9 stvo\u0159en\u00ed? V\u0161imla si ale jin\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bci. Ve chv\u00edli, kdy se ve dve\u0159\u00edch objevil ten protivn\u00fd chl\u00e1pek, Vivian se \u00fapln\u011b zm\u011bnila. Ztuhly j\u00ed rysy ve tv\u00e1\u0159i, p\u0159estala si zp\u00edvat a do o\u010d\u00ed j\u00ed vstoupil strach. Niky pochopila, \u017ee na tom nejsp\u00ed\u0161 ob\u011b budou podobn\u011b. Dokonce ji napadlo, jestli tahle hodn\u00e1 pan\u00ed nen\u00ed v\u011bze\u0148 stejn\u011b jako ona. Netu\u0161ila, \u017ee v\u0161e je trochu jinak\u2026 Vivian byla v\u011bze\u0148, ale jen sv\u00e9 vlastn\u00ed l\u00e1sky a z\u00e1vislosti na man\u017eelovi.<\/div>\n
„Gut\u2026 sehr gut\u2026“ \u0161eptala mimod\u011bk Vivian, kdy\u017e se Niky zase pokl\u00e1dala zp\u00e1tky na postel. Byla vy\u010derpan\u00e1. Zvl\u00e1dla za vydatn\u00e9 pomoci prvn\u00edch deset krok\u016f, i p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed stydlivost pou\u017eila poprv\u00e9 toaletu, kterou m\u011bla k dispozici a vr\u00e1tila se zp\u00e1tky. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti pochopila, \u017ee n\u011bco jako soukrom\u00ed tady nem\u016f\u017ee o\u010dek\u00e1vat. Celou dobu se v duchu modlila, aby do m\u00edstnosti nevtrhl ten nechutn\u00fd chlap, proto\u017ee tu hanbu u\u017e by asi nep\u0159e\u017eila. C\u00edtila \u00fanavu, kdy\u017e ji Vivian p\u0159ikr\u00fdvala a v\u011bd\u011bla, \u017ee za chv\u00edli vy\u010derp\u00e1n\u00edm usne. Ale pot\u0159ebovala v\u011bd\u011bt, co je s rodi\u010di. Chytila jemn\u011b \u017eenino z\u00e1p\u011bst\u00ed a donutila ji tak, aby se jejich o\u010di setkaly.<\/div>\n
<\/div>\n
„Where is my mother?“ za\u0161eptala a doufala, \u017ee j\u00ed Vivian rozum\u011bla. „Please\u2026“ dodala je\u0161t\u011b \u00fap\u011bnlivou prosbu. Vid\u011bla v jej\u00edch o\u010d\u00edch zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, ale pak i slitov\u00e1n\u00ed. Visela na jej\u00edch rtech, kdy\u017e se pootev\u00edraly a pomalu a skoro neznateln\u011b za\u0161eptaly: „Home\u2026 your parents are at home\u2026“.<\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026“ \u00falevn\u011b vydechla \u010desky, neschopn\u00e1 u\u017e ni\u010deho jin\u00e9ho ne\u017e sp\u00e1nku\u2026 byla \u0161\u0165astn\u00e1. Rodi\u010de jsou doma\u2026 \u017eij\u00ed a to je to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
Vivian v\u011bd\u011bla, \u017ee by d\u00edvce nem\u011bla nic \u0159\u00edkat, ale doufala, \u017ee se to Thorsten nedozv\u00ed. Bylo j\u00ed v tu chv\u00edli Niky stra\u0161n\u011b l\u00edto. Tohle p\u0159ece nebyla informace, kter\u00e1 by j\u00ed mohla cokoliv prozradit o tom, kde je a co tu d\u011bl\u00e1. Kdy\u017e vid\u011bla spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv na d\u00edv\u010din\u011b tv\u00e1\u0159i, nelitovala toho. Sp\u00ed\u0161 za\u010dala litovat okam\u017eiku, kdy na tohle \u0161\u00edlenstv\u00ed sv\u00e9mu man\u017eelovi k\u00fdvla.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\u2663\u2663\u2663<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, Hv\u011bzdi\u010dko, jsem na tebe hrd\u00e1,“ k\u00fdvla radostn\u011b Meg na Billovo sd\u011blen\u00ed, \u017ee se rozhodl zkou\u0161ku podstoupit. Sed\u011bli v jej\u00ed kuchyni, venku u\u017e byla tma a bl\u00ed\u017eila se des\u00e1t\u00e1 hodina. Bill se rozhodl za n\u00ed zaj\u00edt osobn\u011b, domluvit v\u0161echno d\u0159\u00edv, ne\u017e r\u00e1no odjedou do Lucemurska na dal\u0161\u00ed koncert. Byl je\u0161t\u011b utahan\u00fd po rodinn\u00e9 oslav\u011b, kter\u00e1 nakonec nebyla zase tak \u0161patn\u00e1, jak se ob\u00e1val\u2026 bratr\u00e1nek Patrick nebyl u\u017e tak otravn\u00fd, p\u0159ece jen trochu povyrostl a malinko zmoud\u0159el. Vytasil se asi s dvaceti pam\u00e1tn\u00ed\u010dky sv\u00fdch spolu\u017ea\u010dek, kter\u00fdm v\u0161em nasliboval osobn\u00ed vzkazy od dvoj\u010dat a byl d\u00edky tomu u d\u00edv\u010d\u00edho osazenstva t\u0159\u00eddy v\u00edc ne\u017e obl\u00edben. Kv\u016fli tomu kluci p\u016fl hodiny jen sed\u011bli a \u010dm\u00e1rali sv\u00e9 podpisy a pozdravy desetilet\u00fdm sle\u010dn\u00e1m z magdebursk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Dom\u016f dojeli asi p\u0159ed hodinou a Billa vyklopili cestou, aby to m\u011bl k Meg bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Domluv\u00edm ti s rodi\u010di d\u00edvky setk\u00e1n\u00ed,“ pokra\u010dovala Meg. „Sl\u00edbili, \u017ee p\u0159ijedou kdykoliv a kamkoliv. \u0158\u00edkal jsi, \u017ee m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b dva koncerty, z\u00edtra a poz\u00edt\u0159\u00ed, tak\u017ee by to mohlo b\u00fdt hned den nato, a\u0165 se cel\u00e1 v\u011bc nezdr\u017euje,“ usm\u00e1la se na n\u011bj jeho u\u010ditelka. „Na setk\u00e1n\u00ed do Berl\u00edna t\u011b doprovod\u00edm, ale d\u00e1l u\u017e to mus\u00ed\u0161 zvl\u00e1dnout s\u00e1m. Jej\u00ed otec um\u00ed docela obstojn\u011b n\u011bmecky a co neum\u00ed, najde si ve slovn\u00edku. Taky se s n\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 domluvit, aby ti povolil telepatick\u00e9 \u010dten\u00ed my\u0161lenek, bude to asi jednodu\u0161\u0161\u00ed,“ za\u010dala Meg chrlit informace. Bill jen s pusou doko\u0159\u00e1n chytal jej\u00ed slova, aby mu ani jedno neuniklo a zapamatoval si v\u0161echny rady, kter\u00e9 od n\u00ed usly\u0161\u00ed. „Vyu\u017e\u00edvej v\u0161ech sv\u00fdch schopnost\u00ed, neboj se toho, mus\u00ed\u0161 jen d\u00e1vat pozor, aby ses n\u011bjak neprozradil. Z toho setk\u00e1n\u00ed nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach, jej\u00ed rodi\u010de nebudou v\u011bd\u011bt, s k\u00fdm mluv\u00ed, bude\u0161 za plentou,“ dodala a povzbudiv\u011b se usm\u00e1la na sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka. „Vypad\u00e1\u0161 n\u011bjak smutn\u011b na to, \u017ee se chyst\u00e1\u0161 na tak velkou v\u011bc\u2026 tr\u00e1p\u00ed t\u011b n\u011bco?“ v\u0161imla si jeho v\u00fdrazu a starostliv\u011b pohladila Billovu ruku, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed klidn\u011b na kuchy\u0148sk\u00e9m stole. Bill zvedl o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Meg, j\u00e1\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, ale v\u016fbec m\u011b nenapad\u00e1, jak za\u010d\u00edt,“ p\u0159iznal zkrou\u0161en\u011b. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1m spoustu schopnost\u00ed, ale nedovedu si p\u0159edstavit, kde a jak zah\u00e1jit p\u00e1tr\u00e1n\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Na to p\u0159ijde\u0161, Hv\u011bzdi\u010dko, v\u011b\u0159\u00edm ti,“ povzbuzovala ho Meg. „Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed schopnost, kterou v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b m\u016f\u017ee\u0161 vyu\u017e\u00edt, je telepatie, na to pamatuj. Sice kdyby n\u011bmeck\u00fd parlament dok\u00e1zal uznat, \u017ee je to mo\u017en\u00e9, asi by to z\u00e1konem zak\u00e1zal, nakukovat lidem do jejich my\u0161lenek, ale proto\u017ee jsou to zabedn\u011bnci, kte\u0159\u00ed na tyhle v\u011bci nev\u011b\u0159\u00ed, m\u00e1\u0161 volnou ruku. \u017d\u00e1dn\u00fd takov\u00fd z\u00e1kon nen\u00ed, tud\u00ed\u017e ho ani nem\u016f\u017ee\u0161 poru\u0161ovat. Vyu\u017eij kdykoliv mo\u017enost skr\u00fdt se, kdy\u017e to bude pot\u0159eba, m\u016f\u017ee\u0161 se kamkoliv dostat\u2026 mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 spoustu schopnost\u00ed, kter\u00e9 t\u011b p\u0159edur\u010duj\u00ed, abys to zvl\u00e1dl. Podle toho, co jsem sly\u0161ela, ta d\u00edvka poch\u00e1z\u00ed z rodiny, ve kter\u00e9 je n\u011bjak\u00e9 nad\u00e1n\u00ed. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b jak\u00e9, na to se vyptej jej\u00ed matky, je to z jej\u00ed strany, tak\u017ee siln\u00e1 \u017eensk\u00e1 linie, to by se dalo ur\u010dit\u011b vyu\u017e\u00edt. D\u00edvce je patn\u00e1ct, je ve v\u011bku, kdy se tyhle schopnosti projevuj\u00ed nejsiln\u011bji, tak vyzkou\u0161ej v\u0161echno, co bude\u0161 moct. Budu ti dr\u017eet palce,“ popl\u00e1cala Billa povzbudiv\u011b po ruce.<\/div>\n
„D\u011bkuju, Meg\u00ed, jsi hodn\u00e1,“ usm\u00e1l se Bill. „D\u00edk za rady, snad mi to pom\u016f\u017ee.“<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161 \u017ee jo, ni\u010deho se neboj a jdi do toho po hlav\u011b. A te\u010f u\u017e ut\u00edkej dom\u016f, a\u0165 se na z\u00edtra vysp\u00ed\u0161, holky by nem\u011bly radost z unaven\u00e9ho a ospal\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka. Vlastn\u011b je\u0161t\u011b po\u010dkej, n\u011bco pro tebe m\u00e1m,“ pl\u00e1cla se do \u010dela a popo\u0161la ke sk\u0159\u00ed\u0148ce, na kter\u00e9 le\u017eely vz\u00e1cn\u00e9 kameny.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m, Hv\u011bzdi\u010dko,“ l\u00edbla ho na \u010delo, a do ruky mu vtiskla k\u00e1men. Byl to pom\u011brn\u011b velk\u00fd le\u0161t\u011bn\u00fd kulat\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l, n\u00e1dhern\u011b se leskl a odr\u00e1\u017eela se v n\u011bm v\u0161echna sv\u011btla sv\u00ed\u010dek, kter\u00e9 byly v kuchyni zap\u00e1leny.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ rozpa\u010dit\u011b hlesl Bill a objal vd\u011b\u010dn\u011b Meg.<\/div>\n
„Bude ti pom\u00e1hat, um\u00ed v\u0161echno zesilovat, tud\u00ed\u017e i tvoje schopnosti. Pamatuj si to a te\u010f u\u017e ut\u00edkej,“ pob\u00eddla ho a doprovodila ke dve\u0159\u00edm. Chvilku je\u0161t\u011b st\u00e1la a sledovala vzdaluj\u00edc\u00ed se vysokou \u0161t\u00edhlou postavu sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka. Doufala, \u017ee to zvl\u00e1dne\u2026 v\u011b\u0159ila mu.<\/div>\n
<\/div>\n
****<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jsi doma? N\u011bjak brzo? Co takhle zout boty, \u010dun\u011b?“ ozvalo se Billovi za z\u00e1dy, kdy\u017e se sna\u017eil nen\u00e1padn\u011b proklouznout p\u0159es ob\u00fdv\u00e1k do p\u0159eds\u00edn\u011b, aby se tam zul. M\u00e1ma st\u00e1la p\u0159\u00edmo za n\u00edm, va\u0159e\u010dku od om\u00e1\u010dky v ruce, na sob\u011b z\u00e1st\u011bru, vypadala, jako kdy\u017e ho chce pl\u00e1cnout p\u0159es zadek.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee mus\u00edm zadem,“ ubl\u00ed\u017een\u011b k\u0148ournul, ale poslu\u0161n\u011b si vyzul boty a popadl je do ruky.<\/div>\n
„V\u0161ak j\u00e1 t\u011b to nau\u010d\u00edm, holomku,“ pohrozila m\u00e1ma va\u0159e\u010dkou a vr\u00e1tila se zp\u00e1tky do kuchyn\u011b. Kluci z\u00edtra po ob\u011bd\u011b odj\u00ed\u017ed\u011bli, tak je\u0161t\u011b ve\u010der p\u0159ipravovala jejich obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo, aby j\u00ed ty dv\u011b chudinky moc nezhubly a p\u0159ed odjezdem se nacpaly k prasknut\u00ed. M\u011bla dojem, \u017ee se j\u00ed alespo\u0148 tro\u0161ku poda\u0159ilo Billa vykrmit, tak necht\u011bla o jeho t\u011b\u017ece nabyt\u00e9 p\u016flkilo zase p\u0159ij\u00edt. Bylo to s n\u00edm t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co?“ zvedl o\u010di Tom, kdy\u017e Bill ti\u0161e vklouzl do jeho pokoje. Zv\u011bdavost s n\u00edm p\u0159\u00edmo cloumala, nemohl se do\u010dkat, jak dopadl rozhovor s Meg, nebyl si toti\u017e po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b jist\u00fd t\u00edm, jestli to jeho dvoj\u010de na posledn\u00ed chv\u00edli nevzd\u00e1. Za\u010d\u00ednal se na dobrodru\u017enou misi s bratrem t\u011b\u0161it a byl r\u00e1d, \u017ee bude vzr\u016f\u0161o. Jestli mu to br\u00e1cha zkaz\u00ed, tak a\u0165 si ho nep\u0159eje.<\/div>\n
Bill si sedl na kraj postele, t\u011bsn\u011b vedle Toma, kter\u00fd prob\u00edral krabici se star\u00fdmi strunami, trs\u00e1tky, ladi\u010dkami, kapodastry a jin\u00fdmi kytarov\u00fdmi vychyt\u00e1vkami. Byly to v\u011bci, kter\u00e9 si ukl\u00e1dal na hor\u0161\u00ed \u010dasy v dob\u00e1ch, kdy mu je\u0161t\u011b \u010dasto praskaly levn\u00e9 struny a musel na nov\u00e9 slo\u017eit\u011b ukrajovat ze sv\u00e9ho kapesn\u00e9ho. Dneska to bylo takov\u00e9 mal\u00e9 muzeum jeho hr\u00e1\u010dsk\u00fdch za\u010d\u00e1tk\u016f, a te\u010f pr\u00e1v\u011b pova\u017eoval za vhodn\u00e9 svou sb\u00edrku rozt\u0159\u00eddit a ulo\u017eit jako pam\u00e1te\u010dn\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00fd, no,“ odv\u011btil Bill.<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161, ty jsi teda ukecanej! Jak dobr\u00fd? Jako \u017ee fakt dobr\u00fd?“ zatv\u00e1\u0159il se Tom m\u00edrn\u011b retardovan\u011b. Tak slo\u017eitou v\u011btu u\u017e se mu dlouho nepoda\u0159ilo vykouzlit.<\/div>\n
„Jo, jako \u017ee fakt dobr\u00fd,“ zn\u011bla podobn\u011b retardovan\u00e1 odpov\u011b\u010f. Tom pra\u0161til s krabic\u00ed na zem a rozesm\u00e1l se. Povalil Billa na postel, a do jeho p\u0159ekvapen\u00fdch o\u010d\u00ed zabodl ty sv\u00e9: „Definuj slovo dobr\u00fd, jinak t\u011b zlocht\u00e1m.“<\/div>\n
„Jsi cvok? Co ti nesta\u010d\u00ed? Prost\u011b dobr\u00fd, no. Jdu do toho, i kdy\u017e po\u0159\u00e1d nev\u00edm v\u016fbec nic,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a p\u0159it\u00e1hl si Toma k sob\u011b nejbl\u00ed\u017e jak to \u0161lo.<\/div>\n
„No proto! U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee mysl\u00ed\u0161 dobr\u00fd, jako \u017ee z toho nic nebude,“ odpov\u011bd\u011bl s \u00falevou Tom a pomalu se p\u0159ekulil nad Billa. Cel\u00fd den se nemohli jeden druh\u00e9ho dot\u00fdkat, rann\u00ed pusa v hausb\u00f3tu byl jejich posledn\u00ed dotyk, kdy\u017e nepo\u010d\u00edtal letm\u00e9 dr\u017een\u00ed rukou v aut\u011b p\u0159i zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b. Te\u010f si cht\u011bl sv\u00e9ho Billa n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017e\u00edt.<\/div>\n
„Jau, co to tam m\u00e1\u0161?“ vyjekl Tom, kdy\u017e uc\u00edtil n\u011bco tvrd\u00e9ho, co ho nep\u0159\u00edjemn\u011b zatla\u010dilo do boku. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed n\u00e1pad, \u017ee by to mohla b\u00fdt zn\u00e1mka bratrova vzru\u0161en\u00ed hned zavrhl, tohle bylo moc na stran\u011b. Hm\u00e1tl do kapsy d\u017e\u00edn\u016f sv\u00e9ho dvoj\u010dete a vyt\u00e1hl n\u00e1dhern\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l. Sv\u011btlo z lampi\u010dky, kter\u00e1 sv\u00edtila na no\u010dn\u00edm stolku, se v n\u011bm okam\u017eit\u011b l\u00e1malo a vytvo\u0159ilo kolem n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„D\u00e1rek k narozenin\u00e1m,“ odv\u011btil Bill.<\/div>\n
„Kr\u00e1snej d\u00e1rek. Od Meg?“ zeptal se Tom a Bill jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Oba si k\u00e1men obdivn\u011b prohl\u00ed\u017eeli. „Vypad\u00e1 tro\u0161ku jako k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 koule, ale je men\u0161\u00ed,“ rozeb\u00edral ho Tom a sna\u017eil se s n\u00edm ot\u00e1\u010det tak, aby se v n\u011bm sv\u011btlo l\u00e1malo r\u016fzn\u00fdmi sm\u011bry. „\u00da\u017easnej, hod\u00ed se k tob\u011b, taky tak z\u00e1\u0159\u00ed\u0161, kdy\u017e jsi \u0161\u0165astnej,“ za\u0161eptal Tom, polo\u017eil drah\u00fd k\u00e1men vedle nich na postel a zad\u00edval se Billovi do hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed. Pomalu se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eoval, a\u017e se jejich podobn\u00e9 rty setkaly.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem \u0161\u0165astnej, \u017ee t\u011b m\u00e1m,“ za\u0161eptal Bill do jemn\u00e9ho polibku, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b dostal. P\u0159it\u00e1hl si Toma jak nejpevn\u011bji mohl a vr\u00e1til mu stejn\u011b jemn\u00fd polibek. „Miluju t\u011b, Tomi,“ \u0161eptal. „Moc t\u011b miluju, jsi moje v\u0161echno.“<\/div>\n
„Sv\u00e1d\u00ed\u0161 m\u011b, sexy \u010f\u00e1bl\u00edku?“ zeptal se s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem Tom. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl, ne\u017e vklouzl jazykem do pootev\u0159en\u00fdch \u00fast sv\u00e9ho dvoj\u010dete a u\u017e\u00edval si, \u017ee se ho m\u016f\u017ee dot\u00fdkat v\u0161ude, kde si usmysl\u00ed. Hladov\u011b ho l\u00edbal, rukama bloudil po jeho t\u011ble, zaj\u00ed\u017ed\u011bl pod voln\u00e9 triko, hladil jeho k\u016f\u017ei, lehce \u0161kr\u00e1bal nehty a tiskl jejich vzru\u0161en\u00e9 kl\u00edny k sob\u011b. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee maj\u00ed p\u0159ed sebou dv\u011b noci v tourbuse, kde si nebudou moci nic podobn\u00e9ho dovolit. Ob\u010das sice le\u017eeli spolu v jedn\u00e9 posteli, ale ned\u011blali nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee si \u0161eptali slov\u00ed\u010dka l\u00e1sky a vz\u00e1jemn\u011b se hladili. Georg s Gustavem si z nich \u010dasto utahovali, \u017ee jsou jak mal\u00ed kluci, kte\u0159\u00ed pot\u0159ebuj\u00ed pohlazen\u00ed od maminky, ale to jim nevadilo. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo, aby neodhalili pravou podstatu jejich spole\u010dn\u00fdch chvilek. N\u011bkdy to sp\u00ed\u0161 vypadalo, jako by jim oba z\u00e1vid\u011bli, \u017ee se maj\u00ed ke komu p\u0159itulit, kdy\u017e to pot\u0159ebuj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co bys \u0159ekl na malou sprchu?“ za\u0161eptal Tom. „Pot\u0159eboval bych um\u00fdt z\u00e1da a m\u00e1ma ur\u010dit\u011b nem\u00e1 \u010das,“ usm\u00e1l se \u0161ibalsky, kdy\u017e vstal a za\u010dal Billa za ruce tahat z postele. „Va\u0159\u00ed, poslouch\u00e1 r\u00e1dio a nemusela by v kuchyni v\u016fbec nic sly\u0161et,“ dodal, kdy\u017e vid\u011bl bratr\u016fv pochybova\u010dn\u00fd v\u00fdraz. Vyt\u00e1hl ho na nohy, p\u0159itiskl si ho na sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo a do ucha mu za\u0161eptal: „Nesm\u00ed\u0161 st\u00e9nat moc nahlas, a\u017e mi bude\u0161 m\u00fdt z\u00e1da.“ Bill se zachv\u011bl p\u0159i jeho slovech. Bratrova \u00fasta, l\u00edbaj\u00edc\u00ed jeho krk, mu zp\u016fsobovala hus\u00ed k\u016f\u017ei\u2026 moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b t\u00edm „myt\u00edm zad“ Tom mysl\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu b\u00fdt zticha, kdy\u017e ti myju z\u00e1da a jsem v tob\u011b tak t\u011bsn\u011b, to nejde, l\u00e1sko\u2026“ za\u0161eptal mu Bill do vlas\u016f. Tom zvedl hlavu a usm\u00e1l se. „Cht\u011bl jsem jen<\/em> um\u00fdt z\u00e1da,“ tv\u00e1\u0159il se jako nevi\u0148\u00e1tko, ale v o\u010d\u00edch m\u011bl \u010f\u00e1belsk\u00e9 plam\u00ednky, jasn\u011b blikaj\u00edc\u00ed a napov\u00eddaj\u00edc\u00ed, jak to myslel. Bill jemn\u011b p\u0159ejel Tomovi po rtech sv\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem. B\u011bhem chvilky jeho dlouh\u00fd \u0161t\u00edhl\u00fd prst zmizel v bratrov\u00fdch \u00fastech, nemilosrdn\u011b vta\u017een a uspokojov\u00e1n mr\u0161tn\u00fdm jazykem. Billovi utekl z hrdla slab\u00fd sten, zav\u0159el o\u010di a vzru\u0161en\u00edm zaklonil hlavu.<\/div>\n
<\/div>\n
U\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e bude sm\u011bt zase dob\u00fdvat bratr\u016fv t\u011bsn\u00fd zade\u010dek. V mysli z\u0159eteln\u011b vid\u011bl Tomova napjat\u00e1 z\u00e1da, jeho do v\u00fd\u0161ky sepnut\u00e9 vlasy, \u0161t\u00edhl\u00fd dlouh\u00fd krk, kter\u00fd odhalovaly a na kter\u00fd jej p\u0159i tom v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbal\u2026 vid\u011bl p\u0159ed sebou jeho t\u011blo, jak se prop\u00edn\u00e1 a sv\u00edj\u00ed, kdy\u017e do n\u011bj pomalu pronik\u00e1\u2026 jeho ruce, sev\u0159en\u00e9 v p\u011bsti, op\u00edraj\u00edc\u00ed se o st\u011bny sprchov\u00e9ho koutu\u2026 vodu, kter\u00e1 mu st\u00e9k\u00e1 po \u0161t\u00edhl\u00fdch z\u00e1dech a sv\u00fdmi pram\u00ednky obt\u00e9k\u00e1 jejich spojen\u00ed\u2026 Z\u0159eteln\u011b c\u00edtil jeho chv\u011bn\u00ed, sly\u0161el jeho nal\u00e9hav\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed\u2026 Miloval to\u2026 zbo\u017e\u0148oval, kdy\u017e Tom st\u00e9nal rozko\u0161\u00ed a siln\u011b proti n\u011bmu p\u0159ir\u00e1\u017eel\u2026 kdy\u017e hledal pro Toma nejlep\u0161\u00ed polohu, aby se dot\u00fdkal sv\u00fdm tvrd\u00fdm penisem citliv\u00e9ho m\u00edsta uvnit\u0159 jeho kr\u00e1sn\u00e9ho t\u011bla a dop\u0159\u00e1l mu tak tu nejh\u0159\u00ed\u0161n\u011bj\u0161\u00ed rozko\u0161\u2026 zbo\u017e\u0148oval okam\u017eik, kdy c\u00edtil, jak se Tom za\u010d\u00edn\u00e1 t\u0159\u00e1st pod n\u00e1porem p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho orgasmu, \u010d\u00edm rychleji a prud\u010deji nar\u00e1\u017eel do jeho prostaty\u2026 c\u00edtil, jak zaj\u00ed\u017ed\u00ed do jeho t\u011bsn\u00e9ho t\u011bla, jak nem\u016f\u017ee p\u0159estat, ani kdy\u017e Tom v n\u00e1valu slasti vyk\u0159ikl a vyst\u0159\u00edkl sv\u00e9 sperma na mokrou st\u011bnu p\u0159ed sebou\u2026 c\u00edtil, jak d\u00e1l tvrd\u011b p\u0159ir\u00e1\u017e\u00ed, dokud jeho vlastn\u00ed semeno neopou\u0161t\u00ed t\u011blo, aby n\u011bkolikr\u00e1t prudce zaplnilo bratr\u016fv n\u00e1dhern\u00fd mal\u00fd zade\u010dek, kter\u00fd te\u010f sv\u00edral v dlan\u00edch, je\u0161t\u011b oble\u010den\u00fd v d\u017e\u00edn\u00e1ch\u2026 Byl vzru\u0161en\u00fd\u2026 bo\u017ee, ale jak\u2026 hladov\u011b l\u00edbal Toma, tla\u010dil ho p\u0159ed sebou pozadu do koupelny, sou\u010dasn\u011b se netrp\u011bliv\u011b tiskl k jeho kl\u00ednu, jak se nemohl do\u010dkat, a\u017e se tohle v\u0161echno stane skute\u010dnost\u00ed. Tuhle nab\u00eddku ne\u0161lo odm\u00edtnout\u2026 Cht\u011bl to\u2026 pot\u0159eboval to\u2026 te\u010f u\u017e ho nezastav\u00ed nic, ani hrozba toho, \u017ee by si mohla m\u00e1ma v\u0161imnout jejich spole\u010dn\u00e9ho koup\u00e1n\u00ed. Te\u010f u\u017e mu to bylo jedno\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
****<\/div>\n
<\/div>\n
Vy\u010derpan\u011b le\u017eeli v objet\u00ed vedle sebe, umyt\u00ed, vo\u0148av\u00ed a p\u0159ikryt\u00ed Tomovou pe\u0159inou, odpo\u010d\u00edvaj\u00edce po n\u00e1ro\u010dn\u00e9m a kr\u00e1sn\u00e9m milov\u00e1n\u00ed. Billova hlava s je\u0161t\u011b vlhk\u00fdmi vlasy, spo\u010d\u00edvala na bratrov\u011b hrudn\u00edku, ucho p\u0159itisknut\u00e9 na jeho pravideln\u011b tlukouc\u00edm srdci\u2026 srdci, o kter\u00e9m u\u017e d\u00e1vno nepochyboval, \u017ee bije jen pro n\u011bj. Ob\u010das lehce pol\u00edbil Tomovu vl\u00e1\u010dnou poko\u017eku, aby mu znovu dal najevo svou l\u00e1sku, hladil jeho odhalen\u00e9 rameno a u\u017e\u00edval si toho, \u017ee spolu m\u016f\u017eou jen tak b\u00fdt. Nedovedl si p\u0159edstavit, jak by \u017eil, kdyby Toma nem\u011bl. Byla to skli\u010duj\u00edc\u00ed p\u0159edstava, kter\u00e1 kdy\u017e se mu n\u00e1hodou ob\u010das mihla hlavou, zp\u016fsobovala nep\u0159\u00edjemn\u00e9 sv\u00edr\u00e1n\u00ed v oblasti \u017ealudku. Vzpomn\u011bl si na to, jak stra\u0161n\u00e9 to bylo, kdy\u017e na chv\u00edli uv\u011b\u0159il, \u017ee Tom um\u0159e na otravu a on, d\u00edky jedn\u00e9 nenasytn\u00e9 \u017eensk\u00e9, p\u0159ijde o svou l\u00e1sku\u2026 bylo to po\u0159\u00e1d stejn\u011b siln\u00e9. Mimod\u011bk se p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159itiskl k Tomovu t\u011blu, aby se ujistil, \u017ee je v\u0161echno tak, jak m\u00e1 b\u00fdt\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 strach?“ ozvalo se z Tomov\u00fdch \u00fast, kter\u00e9 ho p\u0159ed chvilkou chl\u00e1choliv\u011b l\u00edbaly do vlas\u016f.<\/div>\n
„Trochu,“ p\u0159iznal Bill. Oba v\u011bd\u011bli, o \u010dem mluv\u00ed. „Boj\u00edm se, \u017ee zklamu,“ vysv\u011btlil Bill a pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Neboj se, nezklame\u0161, to dok\u00e1\u017ee\u0161\u2026 spolu to dok\u00e1\u017eeme,“ uji\u0161\u0165oval ho br\u00e1\u0161ka a on v\u011bd\u011bl, \u017ee se na n\u011bj m\u016f\u017ee spolehnout. To bylo n\u011bco, co by mu nemohla nahradit \u017e\u00e1dn\u00e1 \u017eena\u2026 nikdy by j\u00ed nemohl v\u011b\u0159it tak, jako v\u011b\u0159il jemu. Vlastn\u011b byl \u0161\u0165astn\u00fd\u2026 m\u011bl sv\u00e9ho nejbli\u017e\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka tak bl\u00edzko, jak to jen \u0161lo\u2026 sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele i svou l\u00e1sku v jedn\u00e9 osob\u011b\u2026 to se st\u00e1v\u00e1 m\u00e1lokdy\u2026 v\u00e1\u017eil si toho.<\/div>\n
„V pond\u011bl\u00ed r\u00e1no mus\u00edm s Meg do Berl\u00edna\u2026“ \u0161eptal do tich\u00e9 temn\u00e9 m\u00edstnosti. „Setk\u00e1m se s jej\u00edmi rodi\u010di, ale bohu\u017eel t\u011b nem\u016f\u017eu vz\u00edt sebou,“ litoval u\u017e p\u0159edem.<\/div>\n
„Nevad\u00ed, bude\u0161 mi v\u0161echno podrobn\u011b vypr\u00e1v\u011bt hned jak se vr\u00e1t\u00ed\u0161,“ chl\u00e1cholil Tom smutn\u00e9ho bratra. Nemohl se do\u010dkat, a\u017e kone\u010dn\u011b za\u017eije dobrodru\u017estv\u00ed, kter\u00e9 si napl\u00e1noval za\u017e\u00edt po boku sv\u00e9ho z\u00e1zra\u010dn\u00e9ho dvoj\u010dete. Spolu to dok\u00e1\u017eou. T\u00edm si byl jist\u00fd. P\u0159ece nem\u016f\u017eou p\u0159ij\u00edt o jednu v\u011brnou fanynku\u2026 to by si Tom nikdy neodpustil.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Niky sed\u011bla na posteli, svaly ji sice je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d bolely, ale m\u011bla p\u0159esto radost, \u017ee se j\u00ed to po vynalo\u017een\u00e9 n\u00e1maze poda\u0159ilo. P\u0159idr\u017eovala se Vivianiny ruky, aby mohla zkusit spustit nohy dol\u016f a poprv\u00e9 se postavit. Ano\u2026 u\u017e v\u011bd\u011bla jej\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16301","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16301","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16301"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16301\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16301"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16301"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16301"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}