{"id":16317,"date":"2008-10-12T14:30:00","date_gmt":"2008-10-12T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16280"},"modified":"2020-11-04T21:25:42","modified_gmt":"2020-11-04T20:25:42","slug":"symphonie-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/12\/symphonie-16\/","title":{"rendered":"Symphonie 16."},"content":{"rendered":"

autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong><\/p>\n

\n

Nic v\u00edc\u2026 jenom lehk\u00fd dotek jeho prst\u016f na m\u00e9 dlani.<\/p>\n

Nedok\u00e1zal jsem se mu pod\u00edvat ani do o\u010d\u00ed po tom v\u0161em. Bylo mi to l\u00edto. Bolela m\u011b ka\u017ed\u00e1 z t\u011bch l\u017e\u00ed, kterou jsem mu \u0159ekl, tedy sp\u00ed\u0161e vyk\u0159i\u010del. Nikdy jsem mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. V\u017edy jsem snil o tom, \u017ee jej jednou znovu potk\u00e1m a budeme spolu p\u0159esn\u011b tak, jak jsme si to kdysi sl\u00edbili. M\u016fj sen se v\u0161ak splnil jenom z\u010d\u00e1sti. My dva u\u017e z\u0159ejm\u011b nikdy nebudeme moci b\u00fdt spolu tak jako kdysi. U\u017e to prost\u011b nen\u00ed takov\u00e9, jak\u00e9 to b\u00fdvalo\u2026<\/p>\n

Jeho tv\u00e1\u0159 se na m\u011b neusm\u00edv\u00e1 a jeho o\u010di ve mn\u011b nehledaj\u00ed l\u00e1sku a oporu. Te\u010f m\u011b v\u0161ak jeho rty l\u00edbaj\u00ed a v o\u010d\u00edch se mu zra\u010d\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh bolesti. Nem\u011bl jsem mu lh\u00e1t\u2026<\/p>\n

Ti\u0161e jsem si povzdechl a nesm\u011ble jsem hled\u011bl na jeho dla\u0148, kter\u00e1 opatrn\u011b propl\u00e9tala na\u0161e prsty. C\u00edtil jsem na sob\u011b jeho pohled, p\u0159esto jsem v\u0161ak nem\u011bl odvahu d\u00edvat se na n\u011bj. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee kdybych to ud\u011blal, neovl\u00e1dl bych se a znovu bych jej musel pol\u00edbit. Nejd\u0159\u00edve jsem si myslel, \u017ee jej pot\u0159ebuju jenom tehdy, kdy\u017e mi chyb\u00ed Alex, jenom\u017ee te\u010f ji v\u016fbec nepostr\u00e1d\u00e1m. Nechyb\u00ed mi jej\u00ed dosp\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv nebo r\u016fzn\u00e1 vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky. Ani milov\u00e1n\u00ed s n\u00ed! Jedin\u00e9, co mi chyb\u00ed, je Bill.<\/p>\n

\n

\n

Nev\u00edm, co se to se mnou v posledn\u00ed dob\u011b d\u011bje a zdali se se mnou v\u016fbec n\u011bco d\u011bje, ale c\u00edt\u00edm, \u017ee je v\u0161echno jinak. Kdy\u017e m\u011b Bill tehdy vyhodil z\u00a0nemocnice, myslel jsem, \u017ee s n\u00edm u\u017e z\u0159ejm\u011b nikdy nebudu moci promluvit. A j\u00e1 jej sm\u011bl l\u00edbat\u2026Bylo to n\u011bco, co nedok\u00e1\u017eu takhle popsat. Jako by z v\u00e1s najednou ode\u0161ly v\u0161echny pot\u00ed\u017ee a byli jste voln\u00ed jako pt\u00e1k. Nad ni\u010d\u00edm jste neuva\u017eovali, nic v\u00e1s nenutilo p\u0159em\u00fd\u0161let o d\u016fsledc\u00edch\u2026 A j\u00e1 ani \u017e\u00e1dn\u00e9 nehledal. Jeho rty m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dily o spr\u00e1vnosti toho, co jsem ud\u011blal, a i kdy\u017e mo\u017en\u00e1 na to nevypad\u00e1m, nelituji toho!<\/p>\n

„Pod\u00edvej se na m\u011b,\u201c jeho tich\u00e1 prosba protnula proud m\u00fdch my\u0161lenek a j\u00e1 a\u010dkoliv nerad, musel zvednout sv\u016fj pohled k jeho o\u010d\u00edm. Byl tak kr\u00e1snej\u2026 Vlasy m\u011bl malinko roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00fd a rty zmaten\u011b pootev\u0159en\u00e9, zat\u00edmco se na m\u011b dlouze d\u00edval.<\/p>\n

„Miluje\u0161 ji?\u201c \u0161pitl ti\u0161e ot\u00e1zku, na kterou bych dok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt kdykoliv, ne v\u0161ak te\u010f.<\/p>\n

„Nev\u00edm,\u201c \u0159ekl jsem vyh\u00fdbav\u011b a malinko jsem pohladil jeho zk\u0159ehl\u00e9 prsty, kter\u00fdmi se sna\u017eil, i kdy\u017e bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b, zah\u0159\u00e1t ty m\u00e9.<\/p>\n

„A co c\u00edt\u00ed\u0161 ke mn\u011b?\u201c zeptal se n\u00e1hle a jeho o\u010di se najednou podlily zvl\u00e1\u0161tn\u00edm odleskem slz. Tohle jsem ne\u010dekal. Popravd\u011b jsem nad touhle ot\u00e1zkou nikdy neuva\u017eoval, i kdy\u017e m\u011b odpov\u011b\u010f na ni v\u00edce ne\u017e d\u011bsila. „Nen\u00ed tomu toti\u017e tak dlouho, cos mi \u0159ekl, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161,\u201c zklaman\u011b sklonil pohled a j\u00e1 mohl c\u00edtit, jak jeho hladk\u00e9 prsty povoluj\u00ed stisk na\u0161ich dlan\u00ed.<\/p>\n

„Bille, j\u00e1\u2026 tehdy to bylo v\u0161echno jin\u00e9. A \u0159ekl jsi mi to taky. S\u00e1m dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b nedok\u00e1\u017eu nen\u00e1vid\u011bt,“ jemn\u011b jsem jej pohladil po tv\u00e1\u0159i a vlo\u017eil jsem mu m\u011bkk\u00fd polibek na l\u00edce.<\/p>\n

„Dobrou noc,\u201c vydechl jsem ti\u0161e a nerozhodn\u00fdm krokem jsem se vydal ke dve\u0159\u00edm. Ne\u017e se v\u0161ak v\u016fbec moje klouby stihly setkat s tvrd\u00fdm kovem kliky ,jsem znovu uc\u00edtil na sv\u00e9 dlani nesm\u011bl\u00fd dotek.<\/p>\n

Ani jsem se nemusel ot\u00e1\u010det, abych poznal, kdo stoj\u00ed za mnou. P\u0159esto jsem v\u0161ak tak ud\u011blal a mile jsem se zahled\u011bl do jeho o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„C-co kdybys dnes p\u0159espal u m\u011b?\u201c opatrn\u011b si navlh\u010dil rty jazykem, a pot\u00e9 je smutn\u011b na\u0161pulil. Nedok\u00e1zal jsem odm\u00edtnout\u2026 ne\u0161lo to. Proto jsem se zmohl jenom na chab\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed, a u\u017e jsem jej n\u00e1sledoval do jeho pokoje jako poslu\u0161nej pejsek. Dlan\u011b se mi nep\u0159\u00edjemn\u011b potily a \u017ealudek jsem m\u011bl a\u017e n\u011bkde v krku. A to ani nemluv\u00edm o tom, \u017ee jsem se chv\u011bl, jako bych \u0161el do n\u011bjak\u00e9 j\u00e1my lvov\u00e9\u2026 I kdy\u017e jsem se m\u00edsto strachu chv\u011bl n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm. A strach to ur\u010dit\u011b nebyl\u2026<\/p>\n

\n

Kdy\u017e se za n\u00e1ma ti\u0161e zav\u0159ely dve\u0159e, cht\u011bl jsem se nahnout po vyp\u00edna\u010di, Bill m\u011b v\u0161ak v\u010das zastavil a rozvern\u011b se na m\u011b zahled\u011bl.<\/p>\n

„Je\u0161t\u011b jsi mi neodpov\u011bd\u011bl,\u201c p\u0159ibl\u00ed\u017eil se o kousek bl\u00ed\u017e a v t\u00e9 tm\u011b jenom st\u011b\u017e\u00ed nahmatal zip m\u00e9 obrovsk\u00e9 mikiny. M\u016fj pohled \u0161okovan\u011b p\u0159ist\u00e1l na jeho prstech, kter\u00e9 si pomalounku hr\u00e1ly se zipem, kter\u00fd jako by dobrovoln\u011b sj\u00ed\u017ed\u011bl dol\u016f. „Na tu ot\u00e1zku rad\u011bji nechci zn\u00e1t odpov\u011b\u010f,\u201c povzdechl jsem si a urputn\u011b jsem se sna\u017eil z\u016fstat v pohod\u011b. Kdy\u017e jsem v\u0161ak uc\u00edtil, jak m\u011b jeho dlan\u011b opatrn\u011b svl\u00e9kaj\u00ed z t\u00e9 mikiny, u\u017e jsem se v klidu v\u00edce neudr\u017eel a nepatrn\u011b jsem vydechl. „B-bille, tohle j\u00e1,\u201c za\u010dal jsem nesrozumiteln\u011b koktat a t\u0159\u00e1sl jsem se jako malej kluk u prvn\u00edho polibku. Vzru\u0161oval m\u011b\u2026 moje vlastn\u00ed dvoj\u010de m\u011b dok\u00e1zalo vzru\u0161it na takovou m\u00edru, \u017ee jsem se b\u00e1l, abych se v\u016fbec je\u0161t\u011b dok\u00e1zal ovl\u00e1dnout. Tak moc jsem jej cht\u011bl\u2026 V tu chv\u00edli jsem jej nebral jako bratra, ani jako m\u00e9 vlastn\u00ed dvoj\u010de. V t\u00e9 chv\u00edli jsem vid\u011bl jenom ty n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 dr\u00e1\u017edily a tak\u00e9 rty, kter\u00e9 se ke mn\u011b pomalounku bl\u00ed\u017eily. Prudce ze m\u011b st\u00e1hnul k\u0161iltovku a jeho dlan\u011b se n\u00e1ru\u017eiv\u011b zabo\u0159ily do m\u00fdch dred\u016f, zat\u00edmco jeho rty pomalounku dopadly na ty m\u00e9 a vz\u00e1p\u011bt\u00ed s nimi rozehr\u00e1ly v\u00e1\u0161niv\u00fd souboj\u2026<\/p>\n

\n

BILL:<\/p>\n

Ach bo\u017ee… j\u00e1 jsem se snad musel zbl\u00e1znit.<\/p>\n

Nech\u00e1pu, pro\u010d tohle v\u0161echno d\u011bl\u00e1m, ale m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed snad vysv\u011btlen\u00ed ani m\u00edt nem\u016f\u017ee. Nemohl jsem jej nechat odej\u00edt\u2026 Chyb\u011blo mi to\u2026Jeho polibky, zdrsn\u011bl\u00e9 dlan\u011b kytaristy, kter\u00e9 se m\u011b dot\u00fdkalyse v\u0161\u00ed jemnost\u00ed. Chyb\u011bl mi a nejenom jako bratr. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem ud\u011blal pitomost, ale te\u010f u\u017e je pozd\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let a litovat. I kdy\u017e l\u00e1sku nen\u00e1vid\u00edm a u\u017e nikdy ji nechci potkat, nedok\u00e1\u017eu s t\u00edm p\u0159estat. Tak moc jsem se sna\u017eil. Lhal jsem mu, k\u0159i\u010del jsem po n\u011bm, d\u011blal jsem v\u0161elijak\u00e9 hlouposti, aby m\u011b nen\u00e1vid\u011bl, ale on?! On to p\u0159esto nedok\u00e1zal. Po\u0159\u00e1d se ke mn\u011b choval mile, sn\u00e1\u0161el m\u00e9 ur\u00e1\u017eky a p\u0159ihloupl\u00e9 nar\u00e1\u017eky. S bolest\u00ed v o\u010d\u00edch se dok\u00e1zal d\u00edvat na to, jak jej po\u0159\u00e1d odm\u00edt\u00e1m a vzdaluju se mu. Cel\u00fdch p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f trp\u011bl a to jenom kv\u016fli m\u00e9 hlouposti\u2026 Nev\u00edm, pro\u010d se to v\u0161echno tak n\u00e1hle zm\u011bnilo\u2026<\/p>\n

Ani nev\u00edm, pro\u010d jsme po sob\u011b dnes tak vyjeli. U m\u011b to bylo mo\u017en\u00e1 z \u010dist\u00e9ho zoufalstv\u00ed, stejn\u011b m\u011b v\u0161ak ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 se stalo hnusnou l\u017e\u00ed, bolelo. Necht\u011bl jsem po n\u011bm k\u0159i\u010det. Nem\u011bl jsem to d\u011blat. Ale nedok\u00e1zal jsem se ovl\u00e1dnout, a kdy\u017e na m\u011b k\u0159i\u010del on, p\u0159idal jsem se\u2026 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jej nem\u016f\u017eu m\u00edt\u2026 ani mi nikdy pat\u0159it nebude, proto\u017ee je jej\u00ed, ale stejn\u011b to chci zkusit. Alespo\u0148 jednou kone\u010dn\u011b c\u00edtit, jak n\u00e1dhern\u00e9 to s n\u00edm m\u016f\u017ee b\u00fdt. Jenom jednou…<\/p>\n

I kdy\u017e jsem s t\u00edmhle v\u0161\u00edm za\u010dal j\u00e1, Tom se ke m\u011b hezky rychle p\u0159idal. Jeho jazyk jsem c\u00edtil v ka\u017edi\u010dk\u00e9m koutku m\u00fdch rt\u016f a jeho dlan\u011b nesm\u011bl\u00fdmi doteky hladily m\u00e1 z\u00e1da. P\u0159\u00edmo zu\u0159iv\u011b bral m\u00e9 rty mezi sv\u00e9, zat\u00edmco jsem mu pomalounku vyhrnoval triko nahoru. Poslu\u0161n\u011b nadzvedl ruce a nechal si jej svl\u00e9knout, ani\u017e by mi n\u011bco vy\u010d\u00edtal. Z\u0159ejm\u011b to c\u00edtil stejn\u011b a tak\u00e9 cht\u011bl jenom v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 to je. Nic v\u00edc jsme v tom nehledali. Bylo to jenom n\u00e1hl\u00e9 vzplanut\u00ed. N\u00e1hl\u00fd \u017e\u00e1r spaluj\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161n\u011b, kter\u00fd n\u00e1s nutil jednat zcela impulzivn\u011b. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee a\u017e z\u00edtra r\u00e1no vstanu, budu tady s\u00e1m, p\u0159esto jsem to v\u0161ak cht\u011bl. M\u00e9 dlan\u011b putovaly od jeho dred\u016f a\u017e k n\u00e1dhern\u011b rovn\u00fdmu hrudn\u00edku a dokonale ploch\u00fdmu b\u0159\u00ed\u0161ku. Beze slova jsem se odtrhl od jeho jemn\u00fdch rt\u016f a ti\u0161e jsem se p\u0159itiskl ke hladk\u00e9 k\u016f\u017ei, kter\u00e1 p\u0159\u00edmo p\u00e1lila… Vlo\u017eil jsem drobn\u00fd polibek na jeho vyhubl\u00e9 kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti, a kone\u010dn\u011b jsem se mohl po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edvat, co ukr\u00fdv\u00e1 pod t\u011bma obrovsk\u00fdma trikama. Kone\u010dn\u011b jsem se jej mohl tak\u00e9 dotknout a vn\u00edmat tu \u0161t\u00edhlost, kter\u00e1 byla a\u017e n\u00e1padn\u011b podobn\u00e1 t\u00e9 m\u00e9. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak moc jsme si byli podobni, a p\u0159itom jsme tak stra\u0161n\u011b rozd\u00edln\u00ed. Jemn\u00fdma pusinkama jsem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jeho krk a ramena, a kdy\u017e jsem uc\u00edtil, jak si m\u011b k sob\u011b pomalu p\u0159isouv\u00e1 bl\u00ed\u017e, zv\u00fd\u0161il jsem intenzitu polibk\u016f a za\u010dal jsem jeho k\u016f\u017ei nal\u00e9hav\u011b s\u00e1t. M\u00e9 rty u\u017e byly hezky nab\u011bhl\u00e9, p\u0159esto jsem v\u0161ak divoce l\u00edbal ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek jeho k\u016f\u017ee, kter\u00fd mi p\u0159i\u0161el pod ruce…<\/p>\n

\n

TOM:<\/p>\n

\n

Jestli\u017ee jsem se je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou sna\u017eil ovl\u00e1dat, tak pr\u00e1v\u011b te\u010f jsem to definitivn\u011b vzdal. To prost\u011b nejde. L\u00edbali jsme se jako \u0161\u00edlen\u00ed. Nedok\u00e1zal jsem se jej naba\u017eit. Nejrad\u011bji bych takhle z\u016fstal napo\u0159\u00e1d… Jenom c\u00edtit tlukot jeho srdce a jeho opojnou v\u016fni… Nic v\u00edc bych necht\u011bl. Jenom\u017ee jsem a\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co Bill chce, a \u010deho se zase nav\u017edy vzdal. Byla to jenom jedna noc. Jenom jednu noc mi bude dovoleno dot\u00fdkat se toho, co u\u017e mo\u017en\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd dotek neuc\u00edt\u00ed hezky dlouhou dobu. Ale p\u0159esto jsem do toho dal v\u0161echno. Nebr\u00e1nil jsem se mu. Nechal jsem, a\u0165si se mnou d\u011bl\u00e1 co chce. Dokonce jsem mu nev\u011bdomky pom\u00e1hal, kdy\u017e mi rozt\u0159esen\u00fdmi prsty rozep\u00ednal poklopec a nemotorn\u00fdmi pohyby opatrn\u011b svl\u00e9kal trenky. Sta\u010dila chvilinka a j\u00e1 st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm \u00fapln\u011b nah\u00fd. M\u00e9 oble\u010den\u00ed se potulovalo snad po v\u0161ech koutech jeho pokoje, zat\u00edmco Billovy o\u010di se potulovaly po m\u00e9m t\u011ble.<\/p>\n

„J-j\u00e1\u2026t-ty si tak\u2026\u201c \u0161eptal, zat\u00edmco se mu v o\u010d\u00edch zat\u0159pytily drobn\u00e9 slzy.<\/p>\n

„Chci t\u011b taky vid\u011bt, Bille,\u201c \u0159ekl jsem opatrn\u011b a dlouze jsem mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. Bill mi m\u016fj pohled smysln\u011b op\u011btoval, a i kdy\u017e jeho t\u011blo hrozilo sesyp\u00e1n\u00edm, pomalounku si za\u010dal rozep\u00ednat upnutou mikinu, kter\u00e1 po n\u011bkolika vte\u0159ink\u00e1ch p\u0159ist\u00e1la na zemi. N\u00e1sledn\u011b tak dopadlo i \u010dern\u00e9 tri\u010dko, kter\u00e9 muselo b\u00fdt nas\u00e1kl\u00e9 jeho n\u00e1dhernou v\u016fn\u00ed. Kdy\u017e v\u0161ak do\u0161el ke sv\u00fdm d\u017e\u00edn\u00e1m, ruce se mu tak t\u0159\u00e1sly, \u017ee nedok\u00e1zal rozepnout p\u00e1sek, kter\u00fd byl asi t\u00edm jedin\u00fdm, co mu je dr\u017eelo na drobn\u00e9m zade\u010dku. Byl daleko vyhublej\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1… Dokonce m\u011bl t\u011bsn\u011b pod kl\u00ed\u010dn\u00ed kost\u00ed malinkou jizvu, kter\u00e1 poch\u00e1zela z\u0159ejm\u011b z n\u00e1razu auta, p\u0159esto v\u0161ak nep\u016fsobila nijak odporn\u011b. Na n\u011bm by z\u0159ejm\u011b nic nemohlo p\u016fsobit odporn\u011b. Byl n\u00e1dhernej, a i kdy\u017e se sna\u017eil p\u016fsobit tvrd\u011b, chladn\u011b a odm\u00edtav\u011b, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee by se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit\u2026 Jeho t\u011blo bylo k\u0159ehk\u00e9, jako bych se d\u00edval na porcel\u00e1novou panenku a ne na sv\u00e9ho bratra\u2026<\/p>\n

Opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu sklonil a jemn\u011b jsem zatahal za p\u00e1sek, kter\u00fd r\u00e1zem povolil. Bill si zvl\u00e1dnul je\u0161t\u011b rozepnout poklopec a st\u00e1hnout d\u017e\u00edny, ne\u017e se z jeho o\u010d\u00ed vyno\u0159ila prvn\u00ed slza.<\/p>\n

„Nechci, abys plakal,\u201c \u0161eptl jsem do ticha, kter\u00e9 se neslo cel\u00fdm pokojem a vytv\u00e1\u0159elo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ba dokonce a\u017e extr\u00e9mn\u011b intimn\u00ed t\u00ed\u017eivost v\u0161ude kolem n\u00e1s.<\/p>\n

„Ono to p\u0159ejde,\u201c vzdechl a i p\u0159es sv\u016fj zdrcen\u00fd obli\u010dej pln\u00fd touhy a v\u00e1\u0161n\u011b se na m\u011b pokusil usm\u00e1t. Letm\u00fdm odkopnut\u00edm odsunul sv\u00e9 d\u017e\u00edny a pot\u00e9 prostr\u010dil dva prsty za lem sv\u00fdch \u010dern\u00fdch boxerek, kter\u00e9 pomalounku stahoval, a\u017e byly r\u00e1zem dole \u00fapln\u011b.<\/p>\n

M\u00e9 o\u010di se zv\u011bdav\u011b potulovaly po jeho b\u00edl\u00e9 poko\u017ece a nedok\u00e1zaly se vyhnout m\u00edst\u016fm, na kter\u00e9 bych se jako jeho bratr d\u00edvat nem\u011bl. Byl n\u00e1dhernej\u2026 P\u0159i pohledu na n\u011bj jsem nedok\u00e1zal ch\u00e1pat a zapom\u00ednal d\u00fdchat. Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt tak kr\u00e1snej?? A vlastn\u011b pro\u010d jsem si toho nikdy p\u0159edt\u00edm nev\u0161iml?!<\/p>\n

Kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b bydlel u t\u00e1ty, \u010dasto jsem se dlouze d\u00edval na jeho fotografii, kter\u00e1 mi jako jedin\u00e1 z\u016fstala mezi mno\u017estv\u00edm n\u00e1dhern\u00fdch vzpom\u00ednek. Myslel jsem, \u017ee jestli jej je\u0161t\u011b jednou potk\u00e1m, bude vypadat stejn\u011b jako j\u00e1\u2026 Jenom\u017ee to, v co jsem vlastn\u011b doufal, se nestalo. Z Billa se stalo n\u011bco, co by dok\u00e1zalo om\u00e1mit kohokoliv. Jeho o\u010di, rty, n\u00e1dhern\u00e9 t\u011blo\u2026 v\u0161echno to do sebe tak dokonale zapadalo. Nemohl jsem od n\u011bj odtrhnout o\u010di. Bill se na m\u011b d\u00edval malinko nesm\u011bl\u00fdm pohledem, p\u0159esto se v\u0161ak nesna\u017eil jakkoliv zahalit. St\u00e1l p\u0159ede mnou nah\u00fd\u2026 nah\u00fd a tak stra\u0161n\u011b n\u00e1dhern\u00fd\u2026<\/p>\n

V tu chv\u00edli m\u011b ani nenapadlo p\u0159em\u00fd\u0161let nad Alex\u2026 v tu chv\u00edli jsem na ni zapomn\u011bl \u00fapln\u011b. Opatrn\u011b jsem p\u0159ilo\u017eil zk\u0159ehlou dla\u0148 na jeho b\u0159\u00ed\u0161ko, kter\u00e9 se pod m\u00fdm dotekem m\u00edrn\u011b zachv\u011blo. Nemohl jsem tomu uv\u011b\u0159it\u2026<\/p>\n

Nev\u011bdomky jsem dosednul na kraj postele, zat\u00edmco si Bill ke mn\u011b opatrn\u011b kleknul a dr\u00e1\u017ediv\u011b p\u0159ejel zuby po m\u00e9m uchu.<\/p>\n

„Oba dva v\u00edme, co to znamen\u00e1,\u201c vydechl zt\u011b\u017ekle, jak se sna\u017eil i p\u0159es zna\u010dn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed mluvit srozumiteln\u011b.<\/p>\n

„J-j\u00e1 v\u00edm, je to jenom dnes v noci\u2026jenom jednou,\u201c \u0161eptl jsem ti\u0161e a tlumen\u011b jsem zast\u00e9nal, jak se na m\u011b jeho rty nal\u00e9hav\u011b vrhly a jeho hol\u00e9 t\u011blo se poprv\u00e9 dotklo toho m\u00e9ho, kdy\u017e m\u011b dosti nemotorn\u00fdm zp\u016fsobem svalil pod sebe, tak\u017ee jsme si oba dva hezky od\u0159eli nosy. Kdybych nebyl tak vzru\u0161enej, \u017ee jsem nedok\u00e1zal vydat ani hl\u00e1sek, jist\u011b bych se zasm\u00e1l. Te\u010f mi v\u0161ak do sm\u00edchu nebylo. Divoce jsem op\u011btoval v\u0161echny jeho polibky, zat\u00edmco m\u011b jeho huben\u00e9 t\u011blo tla\u010dilo po\u0159\u00e1d hloub\u011bji a hloub\u011bji do matrace. C\u00edtil jsem se jako v n\u011bjak\u00e9m jin\u00e9m sv\u011bte, kde jsme jenom my dva. M\u011bl jsem jej u sebe tak kr\u00e1sn\u011b nah\u00e9ho a vzru\u0161en\u00e9ho, p\u0159esto jsem v\u0161ak odm\u00edtal n\u011bco ud\u011blat. Vztah\u016f na jednu noc bylo u\u017e hodn\u011b a Bill nen\u00ed n\u011bjak\u00e1 lehk\u00e1 holka. Jemu to neud\u011bl\u00e1m\u2026 nedok\u00e1\u017eu to, i kdybych moc cht\u011bl. V\u00e1leli jsme se po sob\u011b jako \u0161\u00edlen\u00ed. Dot\u00fdkali jsme se jeden druh\u00e9ho v\u0161ude mo\u017en\u011b, dokud na sebe nenarazila na\u0161e vzru\u0161en\u00ed. Jednu chv\u00edli byl naho\u0159e Bill, pak jsem jej zase pod sebe podkulil a ud\u00e1val jsem tempo l\u00edb\u00e1n\u00ed a dotek\u016f j\u00e1. Nemohli jsme se jeden druh\u00e9ho naba\u017eit. V\u0161emo\u017en\u011b jsme p\u0159es sebe klop\u00fdtali, v\u00e1\u0161niv\u011b jsme se kousali do obna\u017een\u00e9 k\u016f\u017ee a nep\u0159etr\u017eit\u011b jsme drtili rty toho druh\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1 by v\u00e1m to p\u0159i\u0161lo a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e9, ale j\u00e1 se jej nedok\u00e1zal naba\u017eit. Snad minuty jsem l\u00edbal tu drobnou jizvi\u010dku, a \u00fazkost\u00ed se mi st\u00e1hlo hrdlo p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee p\u0159i t\u00e9 nehod\u011b m\u00e1lem um\u0159el\u2026 To bych nevydr\u017eel\u2026 ne bez n\u011bj!<\/p>\n

Je\u0161t\u011b v\u00edce jsem jej k sob\u011b p\u0159itulil a zoufale jsem mu oddechoval do vlas\u016f. Na tu v\u016fni nezapomenu snad nikdy. Nic tak kr\u00e1sn\u00fdho jsem nec\u00edtil. Tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b n\u011b\u017en\u00e1 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 m\u011b naprosto dostala\u2026<\/p>\n

\n

BILL:<\/p>\n

\n

C\u00edt\u00edm se, jako bych snil. Tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. J\u00e1 a Tom, naz\u00ed a vzru\u0161en\u00ed na m\u00e9 posteli ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m objet\u00ed\u2026 nedok\u00e1\u017eu tomu uv\u011b\u0159it. To nejde. Chce se mi sm\u00e1t a z\u00e1rove\u0148 taky plakat. Nebo plakat \u0161t\u011bst\u00edm\u2026 stejn\u011b to m\u00e1te za jedno\u2026 v\u00edte, co mysl\u00edm\u2026<\/p>\n

Nedok\u00e1\u017eu popsat, co jsem v tu chv\u00edli c\u00edtil. L\u00edbali jsme se jako \u0161\u00edlen\u00ed. Neust\u00e1le jsme se dot\u00fdkali a hladili, a p\u0159itom ti\u0161e st\u00e9nali do k\u016f\u017ee nebo \u00fast toho druh\u00fdho. Ne\u0161lo to udr\u017eet, bylo to daleko siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e my dva. Prudce jsme se po sob\u011b p\u0159evalovali a ut\u00e1p\u011bli jsme se jeden ve druh\u00e9m, i kdy\u017e zat\u00edm jenom psychicky. Nakonec jsem p\u0159ist\u00e1l na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b \u00fapln\u011b ud\u00fdchanej. M\u00e9 rty u\u017e nevykazovaly tvar rt\u016f, ale m\u011bly neskute\u010dnej obrys skous\u00e1v\u00e1n\u00ed a Tomov\u00fdch slin. Jist\u011b jsem vypadal legra\u010dn\u011b, ale Tom se na m\u011b po\u0159\u00e1d d\u00edval tak v\u00e1\u017en\u011b. Dokonce bych \u0159ekl, \u017ee a\u017e smutn\u011b. J\u00e1 jsem ale smutnej necht\u011bl b\u00fdt\u2026 To se dostav\u00ed a\u017e z\u00edtra. V\u00edm, \u017ee bych m\u011bl b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee na tohle p\u0159istoupil, i kdy\u017e je to jenom na jednu noc, p\u0159esto je mi to v\u0161ak l\u00edto\u2026 i kdy\u017e jenom malinko, ale p\u0159ece. Je to tak kr\u00e1sn\u00fd, \u017ee mn\u011b pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee je to naposled, p\u0159\u00edmo d\u011bs\u00ed\u2026<\/p>\n

\n

TOM:<\/p>\n

\n

Opatrn\u011b jsem jej pod sebe polo\u017eil a jemn\u00fdmi polibky jsem mu p\u0159ech\u00e1zel po t\u00e9 neskute\u010dn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed hv\u011bzd\u011b, kter\u00e1 se mu skv\u011bla na b\u0159i\u0161e. Kdy\u017e jsem v\u0161ak nepatrn\u011b skousnul zuby Bill\u016fv podb\u0159i\u0161ek, Bill bezmocn\u011b zak\u0148oural a rad\u011bji se p\u0159ekulil zp\u00e1tky na m\u011b, aby m\u00e9 rty mohl drtit dal\u0161\u00edmi polibky\u2026<\/p>\n

To bylo toti\u017e to jedin\u00e9, co jsme dok\u00e1zali. Ve v\u00e1\u0161niv\u00fdch pohybech jsme se zm\u00edtali po cel\u00e9 posteli a nedok\u00e1zali jsme se vzd\u00e1t jeden druh\u00e9ho. Zu\u0159iv\u011b jsme se l\u00edbali a hladili, p\u0159esto se v\u0161ak nic nestalo. I kdy\u017e jsme byli oba vzru\u0161eni a m\u00e1lem jsme se za\u010dali sami uspokojovat, neud\u011blali jsme to. Dokonce jsem se jej ani nedotkl na „onom“ m\u00edst\u011b. P\u0159e\u017eili jsme v\u00e1\u0161nivou noc bez uspokojen\u00ed a milov\u00e1n\u00ed, p\u0159esto v\u0161ak toho nelituji. V noci mi usnul na hrudn\u00edku, ti\u0161e se tul\u00edc k m\u00e9mu b\u0159\u00ed\u0161ku. Proto mi rvalo srdce jej ze sebe r\u00e1no opatrn\u011b set\u0159\u00e1st a ti\u0161e se obl\u00e9knout.<\/p>\n

Slunce je\u0161t\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b nevy\u0161lo a j\u00e1 u\u017e sed\u011bl oble\u010denej na jeho posteli, v o\u010d\u00edch se mi t\u0159pytily slzy a a\u017e te\u010f na m\u011b dopadla t\u00edha toho, co jsme ud\u011blali. M\u00e1lem jsme se spolu vyspali\u2026 Sta\u010dil jenom kous\u00ednek, abych se neudr\u017eel a vzal bych si ho\u2026 Te\u010f je mi v\u0161ak daleko h\u016f\u0159. Po\u0159\u00e1d le\u017e\u00ed na b\u0159\u00ed\u0161ku s na\u0161pulenou pusou a ti\u0161e vydechuje. O\u010di se mu m\u00edrn\u011b chv\u011bj\u00ed a vlasy jemn\u011b t\u0159esou v lehk\u00fdm v\u00e1nku\u2026 Pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt tak n\u00e1dhernej?!<\/p>\n

Nikdy jsem neza\u017eil nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e byla tahle noc. Jakoby mi pat\u0159il, i kdy\u017e byl po\u0159\u00e1d daleko daleko ode m\u011b. Zhluboka jsem se nadechl, naposled jsem se sklonil k jeho tv\u00e1\u0159i, kterou jsem l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil, a t\u00edmhle pro m\u011b kapitola Bill Kaulitz skon\u010dila! V o\u010d\u00edch se mi zat\u0159pytily slzy a m\u00e9 srdce jakoby p\u0159estalo tlouct, kdy\u017e se m\u00edrn\u011b p\u0159eto\u010dil a tepl\u00e1 p\u0159ikr\u00fdvka n\u00e1hle odhalila jeho n\u00e1dhern\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 m\u011b p\u0159\u00edmo vyb\u00edzelo k doteku. Te\u010f u\u017e jsem v\u0161ak nesm\u011bl\u2026 Nemohl jsem se jej dot\u00fdkat. Je to p\u0159eci moje dvoj\u010de! Tahle zak\u00e1zan\u00e1 slast mi byla dovolena jenom jednou\u2026 Jenom jedinkr\u00e1t, abych zjistil, \u017ee to, co v holk\u00e1ch hled\u00e1m nebo jsem se alespo\u0148 sna\u017eil naj\u00edt, tam nikdy nenajdu. Mohl bych se marn\u011b pokou\u0161et, stejn\u011b by m\u011b jejich rty nikdy nedok\u00e1zaly l\u00edbat tak nal\u00e9hav\u011b, jako ty Billovy. Hled\u011bl na m\u011b osobit\u00fdm pohledem, kter\u00fd se napodobit ned\u00e1. Stejn\u011b se m\u011b i jinak dot\u00fdkal\u2026 Rad\u011bji jsem to nem\u011bl ud\u011blat!<\/p>\n

Bylo snaz\u0161\u00ed \u017e\u00edt s t\u00edm neskute\u010dn\u00fdm cht\u00ed\u010dem, ne\u017e v\u011bd\u011bt, jak n\u00e1dhern\u00e9 to s n\u00edm m\u016f\u017ee b\u00fdt a nesm\u00edt se jej dotknout. Jemn\u011b jsem vzal za okraj p\u0159ikr\u00fdvky a zase jsem jej opatrn\u011b p\u0159ikryl. Jeho tv\u00e1\u0159 se malinko zavrt\u011bla a on je\u0161t\u011b v\u00edce na\u0161pulil rty, \u010d\u00edm\u017e m\u011b m\u00e1lem dorazil.<\/p>\n

„S-sbohem, Bille,\u201c za\u0161eptal jsem bezmocn\u011b a se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed jsem odkr\u00e1\u010del do sv\u00e9ho pokoje, kde na m\u011b v\u0161ak \u010dekalo p\u0159ekv\u00e1pko\u2026<\/p>\n

Jen co jsem otev\u0159el dve\u0159e a je\u0161t\u011b v\u016fbec pohl\u00e9dl dovnit\u0159, se na m\u00e9 posteli u\u017e neklidn\u011b rozvalovala Alex s nejist\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Nerv\u00f3zn\u011b jsem si odka\u0161lal a se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed jsem popo\u0161el malinko bl\u00ed\u017e.<\/p>\n

„J\u00e1 myslela, \u017ee mi zavol\u00e1\u0161,\u201c vydechla rozpa\u010dit\u011b a jej\u00ed t\u011blo se prudce zvedlo do sedu.<\/p>\n

„N\u011bjak jsem zapomn\u011bl,\u201c \u0159ekl jsem ti\u0161e a zvedl jsem k n\u00ed pohled pln\u00fd bolesti a prohry. Jenom\u017ee ona byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 sobeck\u00e1 a povrchn\u00ed, aby n\u011bco takov\u00e9ho jako bolest vlastn\u011b dok\u00e1zala pochopit.<\/p>\n

„Zapomn\u011bl?! Tome! J\u00e1 na tebe mysl\u00edm po\u0159\u00e1d a tys na m\u011b zapomn\u011bl?!\u201c zasy\u010dela nech\u00e1pav\u011b a v m\u017eiku st\u00e1la p\u0159ede mnou s bojovn\u00fdm pohledem up\u0159en\u00fdm do m\u00fdch o\u010d\u00ed. „A kde si sakra byl?! Jsem tady u\u017e dv\u011b hodiny a moc pochybuji, \u017ee si dnes spal ve sv\u00e9m pokoji! M\u00e1\u0161 jinou?!\u201c \u0161t\u011bkla po mn\u011b a p\u0159\u00edmo surov\u011b si zvedla mou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 sv\u00e9.<\/p>\n

„Alex, sly\u0161\u00ed\u0161 se?? Takovejhle cirkus d\u011blej doma t\u00e1tovi! My dva toti\u017e p\u00e1r nejsme! Chod\u00ed\u0161 s n\u00edm a ne se mnou, tak\u017ee si m\u016f\u017eu d\u011blat, co chci, a jestli se ti to nel\u00edb\u00ed, klidn\u011b to skon\u010di!\u201c u\u017e jsem to nevydr\u017eel a ka\u017ed\u00e9 m\u00e9 slovo nen\u00e1padn\u011b signalizovalo odpor v\u016f\u010di jej\u00ed osob\u011b.<\/p>\n

Ona byla tou posledn\u00ed, na koho bych m\u011bl n\u00e1ladu. Vlastn\u011b jsem cht\u011bl z\u016fstat alespo\u0148 chvilku \u00fapln\u011b s\u00e1m.<\/p>\n

„Ty to chce\u0161 se mnou skon\u010dit?! Tak to bych si hezky rozmyslela, Tome! M\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b dva dny na to, aby sis to promyslel, jinak si to promysl\u00edm j\u00e1 a v\u011b\u0159, \u017ee se ti to l\u00edbit nebude,\u201c vydechla jedovat\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se cel\u00fdm pokojem oz\u00fdval jenom neutichaj\u00edc\u00ed dupot podpatk\u016f.<\/p>\n

Tohle jsem mohl tu\u0161it! Jsem idiot, \u017ee jsem si s n\u00ed vlastn\u011b n\u011bco za\u010dal. Byla to velik\u00e1 chyba, kterou v\u0161ak nelze vz\u00edt zp\u00e1tky. A te\u010f m\u011b m\u00e1 hezky v hrsti, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee posledn\u00ed v\u011bc po kter\u00e9 tou\u017e\u00edm je, aby se t\u00e1ta dov\u011bd\u011bl pravdu\u2026<\/p>\n

Hlava m\u011b p\u0159\u00edmo p\u00e1lila a \u017ealudek se mi sv\u00edral tak, \u017ee jsem vlastn\u011b pochyboval, \u017ee jej je\u0161t\u011b v\u016fbec m\u00e1m. Nedok\u00e1zal jsem norm\u00e1ln\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let… Tak moc jej pot\u0159ebuju k tomu, abych byl \u0161\u0165astn\u00fd. J\u00e1 bez n\u011bj vlastn\u011b ani nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. Nikdy jsem skute\u010dn\u011b nebyl\u2026<\/p>\n

\n

autor: B-kay
\nbetaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Nic v\u00edc\u2026 jenom lehk\u00fd dotek jeho prst\u016f na m\u00e9 dlani. Nedok\u00e1zal jsem se mu pod\u00edvat ani do o\u010d\u00ed po tom v\u0161em. Bylo mi to l\u00edto. Bolela m\u011b ka\u017ed\u00e1 z t\u011bch l\u017e\u00ed, kterou jsem mu \u0159ekl, tedy sp\u00ed\u0161e vyk\u0159i\u010del. Nikdy jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[168],"tags":[],"class_list":["post-16317","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-symphonie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16317","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16317"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16317\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435179,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16317\/revisions\/79435179"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16317"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16317"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16317"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}