{"id":1633,"date":"2016-12-28T16:00:00","date_gmt":"2016-12-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1625"},"modified":"2016-12-28T16:00:00","modified_gmt":"2016-12-28T15:00:00","slug":"sweet-desire-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/12\/28\/sweet-desire-18\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 18."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pokud zm\u011bn\u00ed\u0161 n\u00e1zor, jsem prvn\u00ed v \u0159ad\u011b.<\/strong><\/div>\n
\n

„J\u00e1 prost\u011b… Ugh. J\u00e1 nev\u00edm, Georgu. Nikdy jsem je\u0161t\u011b nebyl takhle zmaten\u00fd. Co m\u00e1m te\u010f d\u011blat? P\u0159edst\u00edrat, \u017ee se nic nestalo?“ zeptal se sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, prosebn\u011b se na n\u011bj d\u00edval sv\u00fdma provinil\u00fdma o\u010dima. V\u011bd\u011bl, \u017ee se na tyhle ot\u00e1zky ptal u\u017e alespo\u0148 milionkr\u00e1t a Georg mu dal v\u0161echny mo\u017en\u00e9 rady. Byl si taky naprosto jist\u00fd, \u017ee jeho kamar\u00e1da u\u017e opravdu nebav\u00ed mu znovu a znovu dokola odpov\u00eddat na ty sam\u00e9 hloup\u00e9 ot\u00e1zky a pravd\u011bpodobn\u011b u\u017e ho unavovalo neust\u00e1l\u00e9 mluven\u00ed o Billovi.<\/p><\/div>\n

Byl si pln\u011b v\u011bdom toho, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je \u0161patn\u00fd kamar\u00e1d a opravdu ho to v\u016f\u010di Georgovi mrzelo. C\u00edtil vinu za cel\u00e9 to mu\u010den\u00ed, kter\u00e9mu ho vystavoval, ale opravdu si nemohl pomoct. Krom\u011b Georga nem\u011bl nikoho jin\u00e9ho, s k\u00fdm by mohl mluvit. Tohle ho ale tak obt\u011b\u017eovalo, pohlcovalo, nespal kv\u016fli tomu a opravdu se b\u00e1l, \u017ee exploduje, kdy\u017e o tom mluvit nebude.<\/p>\n

Georg, kter\u00fd moment\u00e1ln\u011b sed\u011bl u Toma na gau\u010di a horliv\u011b p\u0159e\u017evykoval svoje nudle, si jen povzdychl a pod\u00edval se na Toma stylem, \u017ee opravdu u\u017e nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou jinou odpov\u011b\u010f. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, v\u0161echno u\u017e \u0159ekl. Tom pok\u00fdval hlavou, rozum\u011bl. Proch\u00e1zeli si t\u00edmhle u\u017e tis\u00edckr\u00e1t a opravdu tu nebylo nic dal\u0161\u00edho, co by se dalo \u0159\u00edct. Te\u010f si ale nemohl pomoct, c\u00edtil se podivn\u011b zklaman\u00fd a velmi frustrovan\u00fd. Ne kv\u016fli Georgovi, ale kv\u016fli Billovi a kv\u016fli sob\u011b – kv\u016fli cel\u00e9 t\u00e9hle zatracen\u00e9 situaci, kter\u00e1 si pohr\u00e1vala s jeho hlavou.<\/p>\n

„Zept\u00e1m se znovu. Jsme si jist\u00ed, \u017ee ohledn\u011b t\u00e9 zpr\u00e1vy lhal?“ zeptal se Georg pomiliont\u00fd. „Zeptal ses ho v\u016fbec?“<\/div>\n

„Myslel jsem, \u017ee jsme se shodli na tom, \u017ee si nejsme jist\u00ed ni\u010d\u00edm,“ zamumlal Tom. Promnul si sp\u00e1nky, bolela ho hlava, pulsovalo mu v n\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b byla p\u0159ipraven\u00e1 rozprsknout se na milion mal\u00fdch kousk\u016f. „Po tom v\u0161em se choval \u00fapln\u011b divn\u011b a \u0159ekl, \u017ee to nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 nebo tak n\u011bco. Sakra, j\u00e1 u\u017e si to ani nepamatuju… Ale prost\u011b jsem c\u00edtil, \u017ee l\u017ee nebo… mo\u017en\u00e1 nelhal, ale c\u00edtil jsem, \u017ee nebyl \u00fapln\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd. A ne, nezeptal jsem se ho, prost\u011b jsem to ignoroval. Prost\u011b… pokud musel lh\u00e1t, nechci to v\u011bd\u011bt, ch\u00e1pe\u0161?“ \u0159ekl Tom potichu a zatahal se za dredy. Pevn\u011b zav\u0159el o\u010di, c\u00edtil z\u00e1vra\u0165, c\u00edtil, \u017ee si pot\u0159ebuje lehnout. „Nechci, aby to byla pravda… proto\u017ee kdy\u017e mi poprv\u00e9 napsal, byl jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee je to cel\u00e9 le\u017e, \u017ee si jen tak hraje a bav\u00ed se… A ta esemeska by mohla b\u00fdt varuj\u00edc\u00ed sign\u00e1l, ne? A pokud ano, nechci, aby to byla pravda… Nechci b\u00fdt takhle vyu\u017eit\u00fd a p\u0159esn\u011b to m\u011b d\u011bs\u00ed…“
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee t\u011b to d\u011bs\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Georg a odsunul svou misku pry\u010d. „Jsi do n\u011bj zamilovan\u00fd, tak\u017ee u\u017e jen pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee to nen\u00ed skute\u010dn\u00fd, je d\u011bsiv\u00fd.“<\/div>\n
Tom zakroutil hlavou. „Takhle to nemysl\u00edm.“
Georg svra\u0161til obo\u010d\u00ed a v\u011bnoval Tomovi zmaten\u00fd v\u00fdraz. „Dob\u0159e, pou\u010d m\u011b teda,“ \u0159ekl a op\u0159el se.<\/div>\n
„Fajn, sv\u00fdm zp\u016fsobem m\u00e1\u0161 pravdu… Cel\u00e1 ta v\u011bc je d\u011bsiv\u00e1 a nen\u00ed sranda o tom p\u0159em\u00fd\u0161let,“ povzdychl si Tom. Bolest jeho hlavy se akor\u00e1t tak zv\u011bt\u0161ovala, jak mluvili. „Ale to, o \u010dem jsem mluvil… to, \u017ee i pokud je to pravda, \u017ee mi lhal a oklamal m\u011b… Nemysl\u00edm si, \u017ee na tom z\u00e1le\u017e\u00ed. A to je to… Je hrozn\u00e9 o tom takhle p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/div>\n
„Okay,“ Georg zamrkal. „Te\u010f jsem z toho opravdu mimo. O \u010dem to, k\u010dertu, mluv\u00ed\u0161? \u0158\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee ti bude jedno, pokud se uk\u00e1\u017ee, \u017ee to cel\u00e9 byl vtip?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mi to nebude jedno,“ vyhrkl Tom, t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159\u00edjemn\u011b, zakroutil hlavou. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u011b to zni\u010d\u00ed. Chci \u0159\u00edct… Je to v\u016fbec moje nejv\u011bt\u0161\u00ed obava a pravd\u011bpodobn\u011b m\u011b to zran\u00ed, zni\u010d\u00ed, ale… pokud m\u011b Bill pr\u00e1v\u011b te\u010f vyu\u017e\u00edv\u00e1 a j\u00e1 na to p\u0159ijdu, tak ho asi… nech\u00e1m. Nech\u00e1m ho, aby se mnou hr\u00e1l ty svoje hry, proto\u017ee… proto\u017ee chci, aby to byla pravda. Chci, aby m\u011b cht\u011bl, a kdy\u017e spolu mluv\u00edme, m\u016f\u017eu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee m\u011b m\u00e1 opravdu r\u00e1d. Ch\u00e1pe\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Pokud Georg nerozum\u011bl ani slovu z toho, co mu \u0159\u00edkal, Tom ho za to nesoudil. Ani on s\u00e1m u\u017e nev\u011bd\u011bl, o \u010dem to mluvil, dokonce ani nev\u011bd\u011bl, nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, co c\u00edtil. Jedin\u00e1 v\u011bc, kterou v\u011bd\u011bl, byla ta, \u017ee je tak zabouchnut\u00fd do Billa, \u017ee to u\u017e ani nemohlo b\u00fdt zdrav\u00e9. V\u011bd\u011bl s\u00e1m o sob\u011b, \u017ee je blbec. V\u011bd\u011bl, \u017ee by si s Billem o tom m\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b promluvit, nebo naj\u00edt jinou mo\u017enost, jak z\u00edskat n\u011bjak\u00e9 odpov\u011bdi. M\u011bl by ud\u011blat n\u011bco, aby ho Bill utvrdil v tom, \u017ee m\u00e1 z\u00e1jem o v\u00edc, ne\u017e jen uspokojovat se p\u0159ed web kamerou. Samoz\u0159ejm\u011b, Tomovi tyhle jejich sed\u00e1nky nevadily – rychle se zm\u011bnily v jeho z\u00e1vislost – ale on zoufale cht\u011bl v\u00edc, cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jestli pro n\u011bj je Bill ten prav\u00fd, on mu byl v\u011brn\u00fd. A ka\u017ed\u00fd den, ne\u017e usnul, se modlil k Bohu, aby to z Billovy strany nebyl jen obrovsk\u00fd vtip, aby to nebylo n\u011bco, \u010d\u00edm jen vypl\u0148oval sv\u016fj \u010das. On ale v\u011bd\u011bl, \u017ee i kdyby to byl opravdu jen obrovsk\u00fd vtip, \u017ee ho Bill jen vyu\u017e\u00edv\u00e1, nezaj\u00edmalo ho to. Nemuselo ho to zaj\u00edmat, ne? Mohl si s n\u00edm prost\u011b taky hr\u00e1t, dokud to trvalo, \u017ee? Mohl si s Billem u\u017e\u00edt trochu z\u00e1bavy? Mohl si s n\u00edm hr\u00e1t a p\u0159edst\u00edrat to v\u0161echno, dokud se Bill nerozhodne ukon\u010dit to, nebo ud\u011blat n\u011bco, \u010d\u00edm ho pon\u00ed\u017e\u00ed. A\u017e se tohle stane, vyrovn\u00e1 se s t\u00edm v ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das, ne? Nemusel se ob\u00e1vat te\u010f. Mohl p\u0159eci s\u00e1m sob\u011b dop\u0159\u00e1t p\u00e1r okam\u017eik\u016f \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
Proto\u017ee kdy\u017e mluvil s Billem, byl \u0161\u0165astn\u00fd. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, zamilovan\u00fd, c\u00edtil se tak bezstarostn\u011b, tak lehce, jako kdyby bylo v\u0161echno perfektn\u00ed. Mohl se docela dob\u0159e nau\u010dit \u017e\u00edt v t\u00e9hle bublin\u011b, kterou si vytvo\u0159il. Mohl v n\u00ed \u017e\u00edt s Billem a spokojen\u00fdma my\u0161lenkama, a a\u017e ta bublina praskne – pokud praskne – m\u016f\u017ee si prost\u011b d\u011blat starosti pozd\u011bji. Ne te\u010f, dokud to po\u0159\u00e1d trvalo.<\/p>\n

Mohlo to opravdu bolet? P\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed? \u010cek\u00e1n\u00ed na dobu, kdy bomba exploduje?<\/div>\n

Proto\u017ee, up\u0159\u00edmn\u011b, nemohl proj\u00edt \u017eivotem, ani\u017e by nebyl alespo\u0148 jednou ran\u011bn, \u017ee? Tolik lid\u00ed u\u017e m\u011blo zlomen\u00e9 srdce a po\u0159\u00e1d \u017eili… Tak\u017ee by se p\u0159es to mohl p\u0159en\u00e9st, ne? \u010casem… Mo\u017en\u00e1…<\/div>\n
\n

„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 mi, \u017ee ho nech\u00e1\u0161, aby si s tebou hr\u00e1l?“ Georg t\u00e9m\u011b\u0159 nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vyk\u0159ikl. „Chce\u0161 si t\u00edmhle v\u0161\u00edm proch\u00e1zet jen proto, aby ses c\u00edtil milovan\u00fd? Mysl\u00ed\u0161 to v\u00e1\u017en\u011b?“<\/p><\/div>\n

„No… asi,“ zamumlal Tom. „Je to zat\u00edm jen teorie… Po\u0159\u00e1d nev\u00edm, jestli to ud\u011bl\u00e1m, jestli to nech\u00e1m pokra\u010dovat… ale ano, mysl\u00edm si, \u017ee m\u016f\u017eu s\u00e1m sob\u011b dovolit \u0161t\u011bst\u00ed, i kdy\u017e by to m\u011blo n\u011bco st\u00e1t. Zaslou\u017e\u00edm si b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, ne?“<\/div>\n
Georg se na Toma pod\u00edval, jako kdyby mu pr\u00e1v\u011b ozn\u00e1mil, \u017ee chce b\u00fdt prvn\u00ed baler\u00ednou, kter\u00e1 chce vyl\u00e9zt na Kilimanjaro a p\u0159itom m\u00edt oble\u010den\u00fd skafandr. Vypadal absolutn\u011b \u0161okovan\u011b… A trochu na\u0161tvan\u011b. Tom se na minutu ob\u00e1val, \u017ee by Georg mohl vst\u00e1t a profackovat ho.<\/div>\n
Polknul. V\u011bd\u011bl, \u017ee je mo\u017en\u00e1 trochu… sm\u011b\u0161n\u00fd. To, co \u0159\u00edkal, pravd\u011bpodobn\u011b ned\u00e1valo Georgovi p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd smysl. Po\u0159\u00e1d ale \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b doufal, \u017ee mu Georg porozum\u00ed, \u017ee pochop\u00ed, co mu \u0159\u00edkal, jak se c\u00edt\u00ed… A on tohle v\u0161echno Georgovi v\u00e1\u017en\u011b ne\u0159\u00edkal kv\u016fli tomu, aby ho soudil, nebo \u017ee by to bylo n\u011bco, co se chystal ud\u011blat. Tohle svoje mal\u00e9 p\u0159izn\u00e1n\u00ed ud\u011blal proto, aby mu pomohl, poradil a taky proto, aby Georg v\u011bd\u011bl, jak moc v prdeli je. Cht\u011bl, aby kone\u010dn\u011b doopravdy pochopil, jak zoufal\u00fd a opu\u0161t\u011bn\u00fd je.<\/div>\n
\n

„V\u00edm, \u017ee je to hloup\u00fd a-„<\/p><\/div>\n

„Hloup\u00fd?“ zeptal se Georg v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b. „Tome, chlape, \u0159\u00edk\u00e1m ti tohle jen proto, \u017ee jsi m\u016fj kamar\u00e1d a opravdu to pot\u0159ebuje\u0161 sly\u0161et. Ale pokud c\u00edt\u00ed\u0161, \u017ee Bill nen\u00ed up\u0159\u00edmn\u00fd a nemysl\u00ed to v\u00e1\u017en\u011b, u\u017e bys s n\u00edm nad\u00e1le nem\u011bl komunikovat. Nem\u011bl by ses tr\u00e1pit a nikdy, nikdy se nesm\u00ed\u0161 spokojit jen s t\u00edm, co m\u016f\u017ee\u0161 dostat, dob\u0159e?“
„Ale-„
„Ne, poslouchej m\u011b,“ nal\u00e9hal Georg, zvedl dla\u0148 do vzduchu. „Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, nikdo to nev\u00ed l\u00edp ne\u017e j\u00e1. Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd po\u0159\u00e1d, zaslou\u017e\u00ed\u0161 si n\u011bkoho, kdo t\u011b neodkopne, a\u017e se pobav\u00ed, okay? Pokud t\u011b chce Bill vyu\u017e\u00edt jako svou hra\u010dku, v\u011bc k z\u00e1bav\u011b, opravdu to s tebou nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. V\u00edm, \u017ee bol\u00ed jenom to pomy\u0161len\u00ed, proto\u017ee pro tebe znamen\u00e1 hodn\u011b, ale tohle je pravda.“<\/div>\n
Tom si myslel, \u017ee pravda byla ob\u010das v\u00e1\u017en\u011b hrozn\u00e1. Hrozn\u00e1, p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 v\u011bc, kter\u00e9 se nikdo nemohl za \u017e\u00e1dnou cenu vyhnout. M\u016f\u017ee\u0161 oblbovat s\u00e1m sebe tak moc, a\u017e tomu nakonec uv\u011b\u0159\u00ed\u0161. Ale pravda nakonec vyjde najevo a ude\u0159\u00ed t\u011b do tv\u00e1\u0159e. Dopad bude tvrd\u0161\u00ed, ne\u017e jak\u00fd by byl na za\u010d\u00e1tku – kdybys to v\u0161echno neignoroval.<\/em> V\u011bd\u011bl to. V\u011bd\u011bl, \u017ee Georg m\u00e1 pravdu tak moc, a\u017e mu z toho, \u017ee to sly\u0161el, krv\u00e1cely u\u0161i. Necht\u011bl, aby to byla pravda.<\/p>\n

„A up\u0159\u00edmn\u011b, Tome,“ Georg pokra\u010doval, i kdy\u017e mohl \u0159\u00edct, \u017ee to obt\u011b\u017eovalo i jeho. „Hr\u00e1t si s Billem jen proto, \u017ee chce\u0161 b\u00fdt na chvilku \u0161\u0165astn\u00fd, je jako… Je to jako kdy\u017e je zima a ty stoj\u00ed\u0161 venku, \u010dek\u00e1\u0161 na taxi nebo tak n\u011bco, jsi promrzlej a\u017e na kost a rozhodne\u0161 se, \u017ee po\u010d\u016frat se je dobrej n\u00e1pad, proto\u017ee t\u011b to zah\u0159eje. Ch\u00e1pe\u0161? P\u0159esn\u011b tohleto, o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, je stejn\u011b hloup\u00e9, jako po\u010d\u016frat se do kalhot kv\u016fli tomu, aby ses zah\u0159\u00e1l.“<\/div>\n

Tom jen sed\u011bl, pusu m\u011bl doko\u0159\u00e1n otev\u0159enou. Zamrkal jednou, podruh\u00e9. A pot\u00e9 propuknul v sm\u00edch. Nemohl si pomoct, tohle byl ten nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad v\u016fbec. Bo\u017ee, jak moc tohle pot\u0159eboval sly\u0161et. Ne proto\u017ee s t\u00edm souhlasil, ale proto\u017ee pot\u0159eboval sly\u0161et n\u011bco, d\u00edky \u010demu se usm\u011bje, zasm\u011bje, na chvili\u010dku zapomene.
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekl Georg, ale taky se sm\u00e1l. Hodil po Tomovi pol\u0161t\u00e1\u0159, aby si zase z\u00edskal jeho pozornost, ale Tom se nemohl p\u0159estat sm\u00e1t. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b sm\u00e1t p\u0159estal, tak ho bolelo b\u0159icho, c\u00edtil, jako kdyby mu popraskala \u017eebra a on musel zhluboka d\u00fdchat po\u0159\u00e1d dokola, ne\u017e se zvl\u00e1dl zase soust\u0159edit.<\/div>\n
\n

„V\u00edm, \u017ee jo, ale…“ \u0159ekl Tom. P\u0159it\u00e1hl si nohy k hrudn\u00edku a obejmul si je pod kolenama. „Bo\u017ee, j\u00e1 nev\u00edm. Co m\u00e1m d\u011blat?“ A zase se k tomu mohli vr\u00e1tit. K t\u00e9hle jeho nekone\u010dn\u00e9 ot\u00e1zce.
„Hm… zkusme n\u011bco,“ navrhl Georg a Tom mohl doslova vid\u011bt tu \u017e\u00e1rovku, kter\u00e1 se mu rozsv\u00edtila nad hlavou. „Poj\u010fme ho trochu otestovat. M\u016f\u017eeme to ud\u011blat? Pokud s Billem nem\u016f\u017ee\u0161 promluvit, pokud nem\u00e1\u0161 koule na to, aby ses ho zeptal, pro\u010d ho nezkusit na chvilku ignorovat a uvid\u00ed\u0161, jak bude reagovat? \u0158ekn\u011bme… neodpov\u00ed\u0161 mu t\u00fdden. Nesm\u00ed\u0161 se na n\u011bj ani pod\u00edvat, v\u0161\u00edmat si ho, nic… A potom uvid\u00ed\u0161, jestli z toho bude bl\u00e1znit a zjist\u00ed\u0161, jestli t\u011b v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b oslov\u00ed.“<\/div>\n

„Georgu,“ Tom zakroutil hlavou. „Mus\u00edm ti p\u0159ipomenout fakt, \u017ee on u\u017e m\u011b v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b oslovil? J\u00e1 jsem ten, kter\u00fd to neud\u011blal… On m\u011b pozval, abychom spolu studovali, mluvil se mnou ve t\u0159\u00edd\u011b… On ud\u011blal v\u0161echno spr\u00e1vn\u011b, j\u00e1 jsem ten, kdo je idiot.“<\/div>\n
„Ano, te\u010f m\u011b ale dob\u0159e poslouchej,“ \u0159ekl Georg a odka\u0161lal si. „On v\u00ed, \u017ee ty jsi v re\u00e1lu a\u017e moc stydliv\u00fd, co\u017e on nen\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b, on u\u017e ti na Facebooku neodpov\u00eddal, vi\u010f? Ty mu v\u017edycky odpov\u00ed\u0161 a v\u017edycky tam jsi. Po\u010dkej a uvid\u00ed\u0161, co bude d\u011blat, kdy\u017e najednou pro n\u011bj bude\u0161 offline.“<\/div>\n
Tom opravdu nech\u00e1pal a nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 tahle rada pomoct. P\u0159ik\u00fdvl ale, d\u00e1val tak pokyn Georgovi, aby i tak pokra\u010doval.<\/p>\n

„Prost\u011b… Pokud to cel\u00e9 je pro n\u011bj jenom hra a nic to pro n\u011bj neznamen\u00e1, pro\u010d by n\u011bjak reagoval?“ zeptal se Georg a m\u00e1val rukama, jako kdyby to snad m\u011blo Tomovi n\u011bjakou magickou silou pomoct porozum\u011bt. „Pokud mu na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, pokud mu nez\u00e1le\u017e\u00ed na tob\u011b, nebude to br\u00e1t nijak hrozn\u011b. Ale pokud bude… Bude se t\u011b sna\u017eit z\u00edskat zp\u00e1tky a ty pak bude\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee t\u011b opravdu chce.“<\/div>\n

„Vid\u00edm v tomhle pl\u00e1nu tolik chyb,“ zamru\u010del Tom. U\u017e jen z pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by Billa ignoroval, se potil. „To… Fakt, \u017ee nebude d\u011blat nic, pokud mu neodpov\u00edm, neznamen\u00e1, \u017ee nem\u00e1 z\u00e1jem… M\u016f\u017ee to prost\u011b znamenat, \u017ee chce, abych si v\u0161echno s\u00e1m srovnal, nebo \u017ee mi chce d\u00e1t n\u011bjak\u00fd prostor… A pokud se star\u00e1, nebo ud\u011bl\u00e1 n\u011bco, aby si z\u00edskal moji pozornost zp\u00e1tky, nemus\u00ed to znamenat, \u017ee m\u011b m\u00e1 r\u00e1d nebo \u017ee se zaj\u00edm\u00e1… Prost\u011b… Nemus\u00ed to fungovat,“ \u0159ekl. C\u00edtil se nejist\u011b a nebyl si jist\u00fd, jestli tohle m\u016f\u017ee b\u00fdt nakonec v po\u0159\u00e1dku. Proto\u017ee jako spousta dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed v jeho \u017eivot\u011b mohl tenhle pl\u00e1n jednodu\u0161e poho\u0159et a nebyl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee to byl dobr\u00fd n\u00e1pad. Co kdy\u017e na n\u011b bude Bill na\u0161tvan\u00fd? Co kdy\u017e to hrozn\u011b posere? Co kdy\u017e Billa doopravdy ran\u00ed? Necht\u011bl to ud\u011blat. Nebyl si jist\u00fd, jestli zvl\u00e1dne takhle riskovat.
„Mysl\u00edm, \u017ee bys tomu m\u011bl d\u00e1t \u0161anci,“ \u0159ekl Georg a nad\u0161en\u011b p\u0159ikyvoval hlavou. „Mysl\u00edm, \u017ee bu\u010f ud\u011bl\u00e1 n\u011bco, aby si z\u00edskal zp\u00e1tky tvoji pozornost, nebo to nech\u00e1 b\u00fdt.“<\/div>\n
\n

Tom o tom na chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel a up\u0159\u00edmn\u011b, nev\u011bd\u011bl. Opravdu se mohlo st\u00e1t oboj\u00ed, co Georg \u0159ekl… A \u010d\u00edm v\u00edc o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc tomu cht\u011bl d\u00e1t \u0161anci. Jen aby vid\u011bl, jak bude Bill reagovat, jestli m\u011bl Georg pravdu. Proto\u017ee pokud Billa zaj\u00edmal a op\u011btoval jeho pocity, tohle by byla mo\u017enost, jak by si to Tom ov\u011b\u0159il. Nebude to ale kret\u00e9nsk\u00fd krok z jeho strany? Nebylo krut\u00e9 s Billem takhle manipulovat? Nem\u011bl by k tomu p\u0159istupovat poctiv\u011b? Dob\u0159e, s\u00e1m sob\u011b dok\u00e1zal, \u017ee nem\u00e1 koule na to, aby se ho zeptal osobn\u011b, tak\u017ee by tomu mo\u017en\u00e1 m\u011bl d\u00e1t \u0161anci a ud\u011blat to? Dob\u0159e, pokud se to rozhodne ud\u011blat, byl tady jeden probl\u00e9m. K\u010dertu, jak bude schopn\u00fd Billa ignorovat? Jak v sob\u011b najde s\u00edlu, aby s n\u00edm nemluvil? Povzdychnul si, myslel na to, \u017ee tahle mise byla u\u017e d\u00e1vno zka\u017een\u00e1, ale sl\u00edbil Georgovi i s\u00e1m sob\u011b, \u017ee to zkus\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bude siln\u00fd. Mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Uk\u00e1zalo se, \u017ee ten \u00fakol byl mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e Tom p\u0159edpokl\u00e1dal.
Zrovna m\u011bl hodinu angli\u010dtiny a on doslova c\u00edtil, jak se na n\u011b Bill d\u00edv\u00e1. Jeho pohled ho spaloval, sv\u011bdilo ho cel\u00e9 t\u011blo a tak moc se cht\u011bl oto\u010dit a na Billa se usm\u00e1t, vz\u00edt ho na v\u011bdom\u00ed. Cht\u011bl vid\u011bt ten p\u011bkn\u00fd, rozko\u0161n\u00fd obli\u010dej, jeho roztomil\u00fd \u00fasm\u011bv. Cht\u011bl…
Oh, jak moc cht\u011bl, ale nemohl. Mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd. Pro sv\u00e9 vlastn\u00ed dobro. Mus\u00ed to vydr\u017eet. Pot\u0159eboval dok\u00e1zat pravdu. Probl\u00e9m byl v tom, \u017ee u\u017e te\u010f m\u011bl probl\u00e9my s t\u00edm, aby si vzpomn\u011bl, co vlastn\u011b je pravda a pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd… Bylo to tak\u00e9 o to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e z n\u011bj Bill nespou\u0161t\u011bl pohled a sna\u017eil se, aby se na n\u011bj pod\u00edval nazp\u00e1tek.<\/div>\n

Jejich pohledy se p\u00e1rkr\u00e1t setkaly, omylem, samoz\u0159ejm\u011b. I tak ale Tomovo srdce v hrudn\u00edku poskakovalo a chloupky na zadn\u00ed stran\u011b jeho krku ho lechtaly, tak\u017ee se chv\u011bl. Rychle se pod\u00edval pry\u010d a p\u0159edst\u00edral, \u017ee se to nestalo, ale bylo to t\u011b\u017ek\u00e9. Zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Cht\u011bl se znovu pod\u00edvat do Billov\u00fdch zlat\u00fdch, z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed. Cht\u011bl vid\u011bt, jak se usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
Kurva, pomyslel si. Nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, jak tohle m\u016f\u017ee fungovat.<\/div>\n
Kdy\u017e hodina sko\u010dila, rychle pobral svoje v\u011bci a doslova b\u011b\u017eel ze t\u0159\u00eddy, se\u010d mu s\u00edly sta\u010dily.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„V\u00e1\u017en\u011b, ani se na m\u011b nepod\u00edval,“ st\u011b\u017eoval si Bill u\u017e posedm\u00e9 za dobu, co byl se sv\u00fdm kamar\u00e1dem Gustavem na cest\u011b do knihovny.<\/p><\/div>\n

Gustav znud\u011bn\u011b proto\u010dil o\u010di. Ode dne, kdy za n\u00edm Bill p\u0159i\u0161el a mluvil s n\u00edm o jist\u00e9m Tomovi Tr\u00fcmperovi, v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho pl\u00e1n, jak to naz\u00fdval, je u\u017e p\u0159edem odsouzen k nezdaru. Taky to Billovi \u0159ekl, ale jeho kamar\u00e1d, tvrdohlav\u00fd jako v\u017edy, ho odm\u00edtl poslouchat. M\u00edsto toho mu p\u0159ednesl milion d\u016fvod\u016f, pro\u010d by to m\u011blo fungovat.
Gustav se mu cht\u011bl vysm\u00e1t p\u0159\u00edmo do obli\u010deje, ale jak si v\u0161iml kamar\u00e1dova smutn\u00e9ho v\u00fdrazu, pochopil, \u017ee by to pravd\u011bpodobn\u011b nem\u011bl d\u011blat.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 jeden z t\u011bch sv\u00fdch moment\u016f?“ navrhl, v\u0161echno mu bylo tak n\u011bjak jedno. Up\u0159\u00edmn\u011b, u\u017e se c\u00edtil unaven\u011b z toho, jak Bill o Tomovi mluvil po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola. Dokonce si ani nepamatoval, o \u010dem mluvili d\u0159\u00edve, je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se na sc\u00e9n\u011b objevil Tom.<\/div>\n
„Moment\u016f?“ zeptal se Bill a prudce bouchl knihou o st\u016fl, jak ji pokl\u00e1dal. „O jak\u00fdch momentech mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 to. Ty typick\u00e9 Tomovy momenty, kdy je tak stydliv\u00fd, \u017ee by t\u011b mohl pozvracet, kdybys na n\u011bj promluvil,“ \u0159ekl Gustav a trochu se zasm\u00e1l. Vzpomn\u011bl si, jak Tom t\u00e9m\u011b\u0159 omdlel, kdy\u017e se Bill dotkl jeho ramene. Ten kluk byl opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/div>\n
„Oh, ne, ne, ne,“ Bill zakroutil prudce hlavou, a\u017e byl Gustav p\u0159ekvapen, \u017ee ho vlasy ne\u0161vihly do jeho vlastn\u00edho obli\u010deje. „Str\u00e1vil jsem dlouhou dobu t\u00edm, abych prolomil k\u00f3d s n\u00e1zvem Tom Tr\u00fcmper, a tohle nen\u00ed jeden z jeho moment\u016f… Ne, m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee se n\u011bco d\u011bje.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, m\u016fj drah\u00fd p\u0159\u00edteli. Mo\u017en\u00e1 je \u010das nechat to b\u00fdt,“ Gustav si povzdychl, otev\u0159el svou knihu a doufal, \u017ee by Bill pro jednou mohl nemluvit, neuva\u017eovat, nespekulovat a ned\u011blat z\u00e1v\u011bry o tom zatracen\u00e9m, dredat\u00e9m uzl\u00ed\u010dku nerv\u016f.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl Bill tvrdohlav\u011b. „Za\u010dal jsem celou tuhle v\u011bc a taky ji dokon\u010d\u00edm… A nav\u00edc, vsadili jsme se. A ty v\u00ed\u0161, \u017ee s\u00e1zky v\u017edycky vyhraju, neut\u00edk\u00e1m z nich.“<\/div>\n
\n

Ta hloup\u00e1 s\u00e1zka, kterou uzav\u0159eli. V den, kdy Bill p\u0159i\u0161el a \u0159\u00edkal mu o Tomovi, Gustav \u0159ekl, \u017ee tady nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost, jak se to m\u016f\u017ee st\u00e1t, \u017ee Bill\u016fv pl\u00e1n je opravdu hodn\u011b nerealistick\u00fd a Tom ho odstr\u010d\u00ed rychleji, ne\u017e zvl\u00e1dne vyhl\u00e1skovat svoje vlastn\u00ed jm\u00e9no. A potom byl tak hloup\u00fd, \u017ee souhlasil a s Billem se vsadil. A te\u010f neusly\u0161\u00ed, \u017ee je konec, a\u017e do doby, dokud s Billem neprohraje jejich s\u00e1zku.
Gustav si byl opravdu jist\u00fd, \u017ee s\u00e1zku vyhraje. Ale nebyla tady \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost, jak by to Billovi \u0159ekl.<\/div>\n

\n

„Bille, prost\u011b nech toho chud\u00e1ka na pokoji,“ \u0159ekl Gustav. Nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, kolikr\u00e1t tuhle v\u011btu u\u017e \u0159ekl, pomalu to mohlo b\u00fdt jeho motto.<\/p><\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a vytahoval mobil z kapsy. „Prost\u011b… nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Gustav a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na Billa koukal. „Pro\u010d?“
„Proto\u017ee… m\u011b zaj\u00edm\u00e1 a\u017e moc na to, abych to te\u010f utnul,“ \u0159ekl Bill a\u017e moc rychle. Gustav c\u00edtil, \u017ee tu je n\u011bco, co mu Bill ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Okay, j\u00e1 chci prost\u011b jenom v\u011bd\u011bt, pro\u010d se ve t\u0159\u00edd\u011b choval tak divn\u011b,“ zamumlal Bill. \u0158\u00edkal to sp\u00ed\u0161e sob\u011b ne\u017e Gustavovi. „Co mu m\u00e1m napsat?“
„Co t\u0159eba jednoduch\u00fd ahoj?“zabru\u010del Gustav rychle. V\u011bd\u011bl, \u017ee se nemus\u00ed nijak sna\u017eit, kdy\u017e s Billem o tomhle mluv\u00ed – p\u0159esto\u017ee za n\u00edm Bill po\u0159\u00e1d chodil a mluvil o tom, nikdy ho neposlouchal, tak\u017ee se po chv\u00edli p\u0159estal sna\u017eit. Jen k\u00fdval hlavou, ob\u010das si povzdychnul a \u010das od \u010dasu n\u011bco \u0159ekl, nebyla to ale ani cel\u00e1 v\u011bta. Nicm\u00e9n\u011b, Bill si toho stejn\u011b nev\u0161\u00edmal.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 jenom… bo\u017ee, \u0159ekl jsem ti, \u017ee jsem mu poslal zpr\u00e1vu, kterou jsem cht\u011bl poslat Spencerovi?“ za\u00fap\u011bl Bill, po\u0159\u00e1d se c\u00edtil ohledn\u011b t\u00e9 chyby \u0161patn\u011b; c\u00edtil se jako nejv\u011bt\u0161\u00ed idiot na planet\u011b.<\/p><\/div>\n

„Jo, \u0159ekl.“<\/div>\n
„To bude asi ono,“ vyk\u0159ikl Bill trochu moc hlasit\u011b na Gustav\u016fv vkus. Za\u00fap\u011bl, p\u0159\u00e1l si, aby m\u011bl \u0161punty do u\u0161\u00ed.
„Co?“ zeptal se. Moc ho to nezaj\u00edmalo, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nebude pokra\u010dovat, dokud neuk\u00e1\u017ee n\u011bjak\u00fd z\u00e1jem.<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b si to v\u0161echno se Spencerem domyslel,“ za\u00fap\u011bl Bill, hlavou ml\u00e1til do stolu. „A to je d\u016fvod, pro\u010d se mnou nemluv\u00ed. Mysl\u00ed si, \u017ee jsem prolhan\u00fd kret\u00e9n…“
„\u0158ekl bych, \u017ee p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Gustav a trochu se zasm\u00e1l tomu, jak hloup\u011b jeho kamar\u00e1d vypadal, kdy\u017e hlavou ml\u00e1til do d\u0159eva stolu. „Nezn\u00e1 nikoho, kdo zn\u00e1 tvoji a Spencerovu historii, a nen\u00ed tu nikdo, kdo v\u00ed, co je mezi tebou a Tomem, tak\u017ee je hodn\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by to v\u011bd\u011bl.“
„Mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se Bill. Jeho hlas byl tich\u00fd a v o\u010d\u00edch m\u011bl nad\u011bji.<\/div>\n
Gustav pok\u00fdval hlavou. „Jo, mysl\u00edm, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt v klidu.“<\/div>\n
„Pro\u010d se ale dneska ve \u0161kole choval tak divn\u011b?“ zauva\u017eoval Bill, znovu se d\u00edval do telefonu, jako kdyby ka\u017edou minutou o\u010dek\u00e1val zpr\u00e1vu od Toma.<\/div>\n
„Nev\u00edm, zeptej se ho.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu se ho na to jen tak zeptat,“ zal\u00e1te\u0159il Bill, \u0161t\u00edpl Gustava do pa\u017ee. „Ne, m\u011bl bych b\u00fdt v pohod\u011b. Prost\u011b mu nap\u00ed\u0161u a budu se chovat norm\u00e1ln\u011b.“<\/div>\n
„Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ \u0159ekl Gustav sarkasticky a doufal, \u017ee se budou kone\u010dn\u011b soust\u0159edit na jejich dom\u00e1c\u00ed \u00fakol.
„Tady. Napsal jsem mu,“ \u0159ekl Bill. Zn\u011bl tak py\u0161n\u011b s\u00e1m na sebe, jako kdyby akor\u00e1t zachr\u00e1nil n\u011b\u010d\u00ed \u017eivot.<\/div>\n
„Co jsi napsal?“<\/div>\n
„Jako obvykle,“ Bill se usm\u00e1l na sv\u016fj telefon, jako kdyby to byla ta nejlep\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 se mu kdy stala. „Zeptal jsem se ho, jak se m\u00e1. Te\u010f jen mus\u00edm po\u010dkat a uvid\u00edm, co odpov\u00ed.“
Bill doufal, \u017ee Tom na to nep\u0159i\u0161el. V\u0161echno by to akor\u00e1t tak zni\u010dilo.<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist Pokud zm\u011bn\u00ed\u0161 n\u00e1zor, jsem prvn\u00ed v \u0159ad\u011b. „J\u00e1 prost\u011b… Ugh. J\u00e1 nev\u00edm, Georgu. Nikdy jsem je\u0161t\u011b nebyl takhle zmaten\u00fd. Co m\u00e1m te\u010f d\u011blat? P\u0159edst\u00edrat, \u017ee se nic nestalo?“ zeptal se sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, prosebn\u011b se na n\u011bj d\u00edval sv\u00fdma provinil\u00fdma<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1633","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1633","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1633"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1633\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1633"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1633"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1633"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}