{"id":16336,"date":"2008-10-09T18:30:00","date_gmt":"2008-10-09T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16299"},"modified":"2008-10-09T18:30:00","modified_gmt":"2008-10-09T17:30:00","slug":"momenty-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/09\/momenty-8\/","title":{"rendered":"Momenty 8."},"content":{"rendered":"
autor: Dania<\/strong><\/span><\/span><\/div>\n
<\/div>\n
pairing: Bill\/Bushido<\/strong><\/span><\/span><\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi do restaurace a rozhodoval se, jestli vstoupit \u010di ne. Nikdy v \u017eivot\u011b nebyl nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed. Byla to jeho prvn\u00ed sch\u016fzka po hodn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b. Zhluboka se nadechl a rozt\u0159esen\u00fdmi prsty stiskl kliku. Hodiny na st\u011bn\u011b ukazovaly deset minut po p\u00e1t\u00e9. Rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti, pozoroval p\u00e1ry u jednotliv\u00fdch stol\u016f. Jeho o\u010di se zastavily na sn\u011bd\u00e9 tv\u00e1\u0159i, na temn\u00e9m pohledu, zam\u011b\u0159en\u00e9m na n\u011bj. Hlasit\u011b polknul. Up\u0159en\u011b z\u00edral do t\u011bch tmav\u00fdch o\u010d\u00ed, my\u0161lenky v\u00ed\u0159ily hlavou, neschopen jakoukoliv z nich uchopit, uv\u011bdomit si ji. Ani\u017e by se jakkoliv sna\u017eil, jeho t\u011blo se dalo do pohybu. P\u0159i\u0161el ke stolu, odsunul \u017eidli a posadil se naproti mu\u017ei.
„Ahoj,“ sta\u017een\u00fdm hrdlem unikl sk\u0159\u00edpav\u00fd zvuk.
„Bille.“ Bushido se pohodln\u011b op\u0159el a nespou\u0161t\u011bl sv\u016fj pohled z mlad\u00e9 tv\u00e1\u0159e.
N\u011bkolik dal\u0161\u00edch minut bylo tichu, ru\u0161en\u00e9 jen \u0161ust\u011bn\u00edm hrub\u00e9ho ubrusu, cink\u00e1n\u00edm sklenic, p\u0159\u00edbor\u016f o tal\u00ed\u0159e a tich\u00fdm sm\u00edchem.<\/span><\/div>\n
<\/div>\n
\n
Bill se zavrt\u011bl a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Najednou mu jeho n\u00e1pad s ve\u0159ejn\u00fdm m\u00edstem nep\u0159ipadal tak skv\u011bl\u00fd. Vn\u00edmal kradm\u00e9 pohledy ostatn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f restaurace.
Odka\u0161lal si a sto\u010dil pozornost op\u011bt na mu\u017ee p\u0159ed sebou. Otev\u0159el \u00fasta, cht\u011bl se jej zeptat, jak se m\u00e1, av\u0161ak v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vte\u0159in\u011b si to zase rozmyslel.
C\u00edtil nap\u011bt\u00ed, ru\u0161iv\u00e9 pnut\u00ed ve svalech, v kostech, v ka\u017ed\u00e9 bu\u0148ce sv\u00e9ho t\u011bla. Op\u011bt si poposednul. Napil se vody a odka\u0161lal si. Zahl\u00e9dl \u00fa\u0161klebek na Anisov\u011b tv\u00e1\u0159i. Zamra\u010dil se. U\u017e d\u00e9le nemohl sn\u00e1\u0161et to ticho.
„Tak pro\u010d jsi se mnou cht\u011bl mluvit?“
Nespou\u0161t\u011bl z Bushida pohled. Vid\u011bl, jak se nadechuje k odpov\u011bdi. V ten moment se u jejich stolu objevil \u010d\u00ed\u0161n\u00edk s dotazem, co si budou p\u0159\u00e1t.
Objednali si k\u00e1vu. Netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e obsluha odejde. Anis jej propaloval pohledem, nep\u0159\u00edstupn\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji.
„Myslel jsem, \u017ee bychom se p\u0159esunuli do tro\u0161ku soukrom\u011bj\u0161\u00edch prostor. Co ty na to?“
„Ne, cht\u011bl jsi se mnou mluvit, tak budeme mluvit. U\u017e m\u011b unavuje to neust\u00e1l\u00e9 odhadov\u00e1n\u00ed, co si asi mysl\u00ed\u0161. Nebo co c\u00edt\u00ed\u0161!“ Bill pomalu ztr\u00e1cel trp\u011blivost.
„Dej mi chvilku a j\u00e1 t\u011b vzpru\u017e\u00edm. Uk\u00e1\u017eu ti, na co mysl\u00edm.“
Bill si odfrkl, za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet trp\u011blivost. Nic nebylo tak, jak si p\u0159edstavoval. Anis se choval jinak ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, v\u011bci se vr\u00e1tily zase do star\u00fdch kolej\u00ed. Unavovalo jej to. U\u017e to prost\u011b d\u00e1l nemohl, a ani necht\u011bl, sn\u00e1\u0161et. Odsunul \u017eidli. Planouc\u00edm pohledem propaloval Bushid\u016fv pobaven\u00fd.
„M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt u\u017e kone\u010dn\u011b chv\u00edli up\u0159\u00edmn\u00fd? U\u017e toho m\u00e1m dost. P\u0159esta\u0148 si hr\u00e1t a \u0159ekni, co po mn\u011b vlastn\u011b chce\u0161! Chce\u0161, abych ti d\u011blal d\u011bvku? V\u00e1\u017en\u011b ti sta\u010d\u00ed jen ten sex? J\u00e1 u\u017e takhle prost\u011b d\u00e1l nem\u016f\u017eu, ch\u00e1pe\u0161 to? U\u017e to d\u00e1l nesnesu! \u0158ekni mi u\u017e kone\u010dn\u011b pravdu, \u0159ekni co c\u00edt\u00ed\u0161!!“ Roz\u010dilen\u011b st\u00e1l vedle \u017eidle, up\u00edral sv\u016fj pohled na Anis\u016fv obli\u010dej. Hledal jak\u00fdkoliv n\u00e1znak pohnut\u00ed, cokoliv, co by mu \u0159eklo, \u017ee mu\u017e p\u0159ed n\u00edm nem\u00e1 srdce z kamene. Nev\u0161\u00edmal si udiven\u00fdch pohled\u016f od ostatn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f restaurace. Vn\u00edmal pouze temn\u00fd pohled, kter\u00fd se po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch sto\u010dil k b\u00edl\u00e9mu pl\u00e1tnu ubrusu. Bill jen bezradn\u011b pokr\u010dil rameny, oto\u010dil se \u010delem vzad a se slzami v o\u010d\u00edch opustil podnik.
V\u011bd\u011bl, \u017ee to tak dopadne. Jak mohl bl\u00e1hov\u011b v\u011b\u0159it, \u017ee se kone\u010dn\u011b v\u011bci pohnou k lep\u0161\u00edmu? Kdy\u017e se d\u00edval zp\u011btn\u011b na dne\u0161n\u00ed telefon\u00e1t, p\u0159ipadalo mu, jako by ani nemluvil s Anisem, jako by se ten telefon\u00e1t nikdy ani nestal.
Zu\u0159iv\u011b mrkal, necht\u011bl na ve\u0159ejnosti bre\u010det. Rychl\u00fdmi kroky sm\u011b\u0159oval k bl\u00edzk\u00e9mu taxi stanovi\u0161ti.
P\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e uc\u00edtil siln\u00fd stisk na z\u00e1p\u011bst\u00ed, n\u00e1sledovalo siln\u00e9 \u0161kubnut\u00ed, kter\u00e9 jej donutilo oto\u010dit se. B\u011bhem zlomku vte\u0159iny c\u00edtil, jak jej obj\u00edmaj\u00ed siln\u00e9 pa\u017ee, jak jej tisknou v n\u00e1ru\u010d\u00ed, jak jej l\u00edbaj\u00ed hork\u00e9 rty. Bez dechu pootev\u0159el \u00fasta, nechal do nich vklouznout Anis\u016fv jazyk. Pa\u017eemi jej pevn\u011b chytil kolem krku. Jejich polibek nab\u00edral na divokosti. Bill si dlan\u00ed jedn\u00e9 ruky p\u0159idr\u017eel Anisovu hlavu, tiskl jej k sob\u011b co nejt\u011bsn\u011bji. Po chvilce c\u00edtil prsty i ve sv\u00fdch vlasech, c\u00edtil, jak mu zakl\u00e1n\u011bj\u00ed hlavu, jak jej nat\u00e1\u010dej\u00ed do lep\u0161\u00ed pozice. Mezi jejich t\u011bly u\u017e nebyla jedin\u00e1 skulinka. Pasovali k sob\u011b dokonale.
Bill se odtrhl a zprudka d\u00fdchal. Z\u00edral do temn\u00fdch o\u010d\u00ed, neschopen jedin\u00e9 souvisl\u00e9 my\u0161lenky.
„Sta\u010d\u00ed ti tohle jako d\u016fkaz, \u017ee kv\u016fli tob\u011b d\u011bl\u00e1m v\u011bci, kter\u00e9 jsem nikdy a pro nikoho ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b je\u0161t\u011b neud\u011blal?“
Bill zamrkal. Tohle opravdu ne\u010dekal. Pozoroval v\u00fdraz v Bushidov\u011b tv\u00e1\u0159i. M\u00edrn\u011b se usm\u00e1l a vtiskl mu polibek do ka\u017ed\u00e9ho koutku \u00fast.
„J\u00e1 nejsem romantik, to v\u00ed\u0161. Ale to neznamen\u00e1, \u017ee mi na tob\u011b\u2026,“ Anis se odml\u010del. Zhluboka se nadechl a pokra\u010doval: „\u2026\u017ee mi na tob\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed.“ Po t\u011bchto slovech se sklonil a p\u0159itiskl svoje rty na Billovy. C\u00edtil, \u017ee nastal ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das pro pr\u00e1v\u011b vy\u0159\u010den\u00e1 slova. U\u017e to d\u00e1l nemohl pop\u00edrat, m\u011bl toho kluka r\u00e1d. Nev\u011bd\u011bl, jestli je to l\u00e1ska, siln\u011b o tom pochyboval, ale u\u017e d\u00e1l nemohl tvrdit, \u017ee je mu Bill naprosto voln\u00fd. U\u017e to ne\u0161lo. Proto\u017ee kdykoliv, kdy\u017e se pod\u00edval do t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e, srdce se mu sev\u0159elo. Kdy\u017e vid\u011bl jeho z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed o\u010di, \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv a \u0161t\u011bst\u00ed vepsan\u00e9 ve tv\u00e1\u0159i, m\u011bl chu\u0165 jej sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed a okam\u017eit\u011b pomilovat. P\u011bkn\u011b v tom l\u00edtal a nejhor\u0161\u00ed na tom bylo, \u017ee mu to bylo naprosto jedno.<\/span><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
****<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Bill za sebou zav\u0159el dve\u0159e sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje. C\u00edtil, \u017ee se zase usm\u00edv\u00e1. Euforie zapl\u0148ovala jeho t\u011blo. Dneska byl n\u00e1dhern\u00fd den. Anis mu \u0159ekl, \u017ee mu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed! Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho od n\u011bj ani ne\u010dekal. A jejich milov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1sledovalo, bylo naprosto dokonal\u00e9. Opravdu se milovali!! P\u0159i vyvrcholen\u00ed plakal \u0161t\u011bst\u00edm. Je\u0161t\u011b te\u010f c\u00edtil Anisovu v\u016fni na sv\u00e9m t\u011ble.
Op\u0159el se z\u00e1dy o dve\u0159e a zav\u0159el o\u010di. V my\u0161lenk\u00e1ch se vr\u00e1til do okam\u017eiku, kdy se za nimi zav\u0159ely dve\u0159e Anisova bytu. Kdy c\u00edtil jeho hork\u00e9 polibky, doteky, dech na sv\u00e9 k\u016f\u017ei. Vzpomn\u011bl si, jak se proh\u00fdbal blahem, kdy\u017e c\u00edtil n\u011b\u017en\u00e9 doteky dlan\u00ed na sv\u00e9m nah\u00e9m t\u011ble. Jak vzdychal, kdy\u017e jej Anis laskal na hrudi, kdy\u017e jej jeho \u0161ikovn\u00e9 prsty p\u0159ipravovaly na jejich spojen\u00ed. Jak vyk\u0159ikl vzru\u0161en\u00edm, kdy\u017e do n\u011bj pronikl, kdy\u017e c\u00edtil jeho prsty na sv\u00e9m mu\u017estv\u00ed. V \u00fastech st\u00e1le c\u00edtil jeho chu\u0165, kdy\u017e jej l\u00edbal. Sly\u0161el \u0161eptan\u00e1 slova, kdy\u017e mu ot\u00edral slzy dojet\u00ed. A\u0165 cht\u011bl nebo ne, miloval jej. Miloval jej v\u00edc, ne\u017e kdykoliv koho jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b. Cht\u011bl vyk\u0159i\u010det do cel\u00e9ho v\u011bta, \u017ee je kone\u010dn\u011b op\u011bt \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee miluje. Miluje jej takov\u00e9ho, jak\u00fd je, bez p\u0159\u00edkras, bez iluz\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jak to bude d\u00e1l, ale ten pocit \u0161t\u011bst\u00ed mu dod\u00e1val s\u00edlu, c\u00edtil, \u017ee u\u017e nen\u00ed s\u00e1m.
Bla\u017een\u011b se usm\u00e1l a ode\u0161el do koupelny, dop\u0159\u00e1t si dlouhou a horkou koupel.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
****<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
O 4 m\u011bs\u00edce a 8 dn\u016f d\u0159\u00edve\u2026..<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Probudilo jej ostr\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Rozlepil o\u010di a s otr\u00e1ven\u00fdm brbl\u00e1n\u00edm si p\u0159et\u00e1hl pe\u0159inu p\u0159es hlavu. Op\u011bt hlasit\u00e9 zabu\u0161en\u00ed na dve\u0159e. Vztekle odhodil pe\u0159inu a \u0161el ke dve\u0159\u00edm.
„Co je!“ otev\u0159el dve\u0159e a z\u00edral na roz\u010dilen\u00e9ho Davida s v\u00fdtiskem novin v ruce.
„M\u016f\u017ee\u0161 mi laskav\u011b vysv\u011btlit, co to je?“ zeptal se manager s podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm v hlase.
„Noviny?“ Bill se u\u0161kl\u00edbl, oto\u010dil se a zalezl zp\u00e1tky do postele.
„Nehraj si se mnou!“ ozvalo se varovn\u00e9 zasy\u010den\u00ed.
„Davide, uklidni se a vysv\u011btli mi, pro\u010d m\u011b bud\u00ed\u0161\u2026,“ Bill se pod\u00edval na hodiny, „\u2026v sedm r\u00e1no?“
„Co je tohle?“ zopakoval sv\u016fj dotaz a mrskl s novinami Billovi do kl\u00edna. Ten zvedl v\u00fdtisk dne\u0161n\u00edch rann\u00edch novin. P\u0159i pohledu na tituln\u00ed stranu zalapal po dechu. P\u0159es celou str\u00e1nku se vyj\u00edmala l\u00edbaj\u00edc\u00ed se dvojice a palcov\u00fd titulek, hl\u00e1saj\u00edc\u00ed: „Gay Kaulitz p\u0159isti\u017een!“<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
autor: Dania<\/strong><\/span><\/span><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Dania pairing: Bill\/Bushido St\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi do restaurace a rozhodoval se, jestli vstoupit \u010di ne. Nikdy v \u017eivot\u011b nebyl nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed. Byla to jeho prvn\u00ed sch\u016fzka po hodn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b. Zhluboka se nadechl a rozt\u0159esen\u00fdmi prsty stiskl kliku. Hodiny na st\u011bn\u011b ukazovaly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[158],"tags":[],"class_list":["post-16336","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-momenty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16336","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16336"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16336\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16336"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16336"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16336"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}