{"id":16346,"date":"2008-10-08T18:00:00","date_gmt":"2008-10-08T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16309"},"modified":"2008-10-08T18:00:00","modified_gmt":"2008-10-08T17:00:00","slug":"love-is-blindness-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/08\/love-is-blindness-1-2\/","title":{"rendered":"Love is Blindness 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: macikxxx<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tak n\u011bco o p\u0159\u00edb\u011bhu. Za 1: je str\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u0161n\u011b dlouh\u00fd, tak\u017ee je to rozd\u011blen\u00fd na v\u00edce \u010d\u00e1st\u00ed a pln\u00fd m\u00fdch negramatick\u00fdch zacuchan\u00fdch v\u011btov\u00fdch obrat\u016f a bl\u00e1bol\u016f. Za 2 bych asi m\u011bla upozornit 15+<\/strong> (7 str\u00e1nek jenom sex- u\u017e ch\u00e1pete – straaaaa\u0161n\u011b dlouh\u00fd a mimochodem, ten sex je jenom jeden!) ale dost. Siln\u011b pochybuju, \u017ee si to v\u016fbec kdy bude n\u011bkdo \u010d\u00edst, to bych se stejn\u011b tak dob\u0159e mohla postavit do rohu se slovy: „Ahoj steno, co ty si o tom mysl\u00ed\u0161?“ tak na to zapome\u0148te. A za 3: pozn\u00e1mky pod \u010darou si pros\u00edm p\u0159e\u010dt\u011bte a\u017e na konec. V\u0159ele doporu\u010duju. Proto\u017ee jsou \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e9, ale j\u00e1 sem stra\u0161n\u011b ukecan\u00e1 a nen\u00ed mi pomoci. A taky v\u00e1s to vytrhne z kontextu a rozvern\u00e9 n\u00e1lady, a pak si mi budete st\u011b\u017eovat, \u017ee je m\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh hroznej. Ov\u0161em komu se to nebude l\u00edbit i tak, tak samoz\u0159ejm\u011b lze a ty pozn\u00e1mky si p\u0159e\u010det d\u0159\u00edv. Suma sum\u00e1rum, kritiku neberu a v\u0161ichni jsou lh\u00e1\u0159i. A nenu\u0165te m\u011b j\u00edst karban\u00e1tky. Douf\u00e1m, \u017ee ste uv\u011b\u0159ili slovu ukecan\u00e1 a pr\u00e1v\u011b si ho ov\u011b\u0159ili v praxi. ^_^ Vid\u00edte, jak v\u00e1s m\u00e1m v hrsti, klidn\u011b bych tu mohla vypr\u00e1v\u011bt o leto\u0161n\u00ed sklizni mrkve a vy byste to furt \u010detli a ne a ne skon\u010dit, p\u00e1\u010d v\u00e1m to va\u0161e zv\u011bdavost nedovol\u00ed. Vid\u00edte, po\u0159\u00e1d to \u010dtete. Blehe. Tak\u017ee, pro ty, kdo se dostali a\u017e na konec- j\u00e1 sama bych to u\u017e 3x vypla, gratuluju – tohohle s\u00e1hodlouh\u00e9ho proslovu p\u0159eju p\u011bkn\u00e9 po\u010dten\u00ed. *pukrle* Ale stejn\u011b ste to mohli jednodu\u0161e p\u0159esko\u010dit – no jo, u\u017e ml\u010dim!X_x<\/span><\/span><\/em><\/div>\n

<\/span><\/em><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n
\n
<\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Ani si nev\u0161iml, \u017ee p\u0159i\u0161el. U\u017e je to d\u00e1vno, co se stal imunn\u00ed v\u016f\u010di jeho pozdn\u00edm p\u0159\u00edchod\u016fm. Nec\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u011b se vt\u00edraj\u00edc\u00ed v\u016fni alkoholu, pronikavou, dr\u00e1\u017ed\u00edc\u00ed jeho nos. Nepodivil se p\u00e1r klop\u00fdtnut\u00edm s n\u011bkolika peprn\u00fdmi nad\u00e1vkami a n\u00e1razu o seda\u010dku, na kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b s rukama za hlavou a o\u010dima up\u0159en\u00fdma do stropu le\u017eel, ztracen v my\u0161lenk\u00e1ch. Nevyto\u010dilo ho bratrovo posm\u011b\u0161n\u00e9 odfrknut\u00ed, kdy\u017e si v\u0161iml sourozencovy p\u0159\u00edtomnosti. Nenad\u00e1val mu za to, \u017ee si nep\u0159ezul zabl\u00e1cen\u00e9 zna\u010dkov\u00e9 boty a svalil se na seda\u010dku, kterou n\u00e1sledn\u011b za\u0161pinil. Nev\u0161iml si, jak se mu necht\u011bn\u011b zra\u010dila v ospal\u00fdch o\u010d\u00edch l\u00edtost, \u017ee ho jeho stejn\u011b star\u00e9 dvoj\u010de ignoruje. Byl r\u00e1d, \u017ee se vr\u00e1til. Zp\u00e1tky\u2026 k n\u011bmu. Sledoval tmav\u00fd strop, tak jakoby zahalen\u00fd v mlze. Sna\u017eil se proniknout skrze tmu tak moc, a\u017e se mu za\u010dal obraz sl\u00e9vat do jedin\u00e9ho zacuchan\u00e9ho patvaru, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edho kr\u00e9movou skvrnu. N\u011bkde v d\u00e1lce mluvila televize, kter\u00e1 slou\u017eila sp\u00ed\u0161 jako kulisa. Pr\u00fd \u010disti\u010d SAMO\u017dRAM vy\u010dist\u00ed i skvrny od oleje, temperov\u00fdch barev a ovoce. \u017dv\u00e1sty. Beze slova se \u010dernovlas\u00fd chlapec zvednul a vydal se sm\u011brem ke sv\u00e9mu pokoji.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Pozdravuje t\u011b Nathy,“ usly\u0161el za sebou posm\u011b\u0161n\u00fd hlas bratra. Trhnut\u00edm se zastavil. „Teda pokud sem j\u00ed mezi t\u011bmi vzdechy a steny rozum\u011bl dob\u0159e.“<\/span><\/div>\n
Druh\u00fd chlapec chv\u00edli v\u00e1h\u00e1 ne\u017e se op\u011bt tich\u00fdm pomal\u00fdm krokem vyd\u00e1 do sv\u00e9ho pokoje – \u00fato\u010di\u0161t\u011b, kde m\u016f\u017ee b\u00fdt s\u00e1m a o samot\u011b. Moc dob\u0159e v\u00ed, jak bratra na\u0161tval, \u017ee se nenechal vyprovokovat, ale platil za to on s\u00e1m, bolest z t\u011bch dvou v\u011bt pomalu utich\u00e1vala a nahrazovala ji nete\u010dn\u00e1 pr\u00e1zdnota. Co mohl d\u011blat, byl to jeho bratr, jeho p\u0159\u00edtel, u\u017e si zvykl. Sedl si k oknu a skoro nostalgicky se z n\u011bj zahled\u011bl ven.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
St\u00e9kaj\u00edc\u00ed kapky\u2026 jak moc se podobaj\u00ed slz\u00e1m – kapk\u00e1m, leckdy mnohem zbyte\u010dn\u011bj\u0161\u00edm a p\u0159esto tis\u00edckr\u00e1t d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e de\u0161\u0165ov\u00e1 voda. Tam venku, sv\u011bt za ospal\u00fdmi v\u00ed\u010dky, jak klidn\u011b si tu vl\u00e1dne, skr\u00fdvaj\u00edc tolik uboh\u00fdch lid\u00ed, potloukaj\u00edc\u00edch se no\u010dn\u00edmi ulicemi bez opravdov\u00e9ho d\u016fvodu. Bytosti sobecky zahled\u011bn\u00e9 samy do sebe s bezohledn\u00fdm p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00edm druh\u00fdch. Noc tak z\u00e1hadn\u00e1\u2026 Kolik bezdomovc\u016f dneska umrzne jenom proto, aby si n\u011bjak\u00fd podnikatel mohl zap\u00e1lit krb ovlada\u010dem? Kolik masa z mrtv\u00fdch potuln\u00fdch ps\u016f budou rv\u00e1t krkavci jenom proto, \u017ee postar\u0161\u00ed \u0159idi\u010dka mus\u00ed vid\u011bt jak Chose po\u017e\u00e1d\u00e1 Am\u00e9lii o ruku? Kolik uslzen\u00fdch matek, \u010dekaj\u00edc\u00edch na sv\u00e9 d\u011bti, vracej\u00edc\u00ed se ze z\u00e1bavy, se nedo\u010dk\u00e1\u2026 Noc, tak temn\u00e1, krut\u00e1, a p\u0159itom tak klidn\u00e1 a m\u00edrumilovn\u00e1. Zamy\u0161len\u011b s hlavou op\u0159enou o sklo okna kouk\u00e1m na ten sv\u011bt a sna\u017e\u00edm se v n\u011bm naj\u00edt jedinou pozitivn\u00ed v\u011bc, kter\u00e9 bych se mohl chytit a uv\u011b\u0159it, uv\u011b\u0159it, \u017ee sv\u011bt nen\u00ed \u00fapln\u011b tak zka\u017een\u00fd, jak na m\u011b z ka\u017edi\u010dk\u00fdch kout\u016f k\u0159i\u010d\u00ed?\u2026 Nejde to. Jak bych se mohl radovat z oby\u010dejn\u00e9 rann\u00ed rosy ulp\u00edvaj\u00edc\u00ed na kv\u00edtc\u00edch pomn\u011bnek, smaragdov\u011b zelen\u00fdch jezer, majest\u00e1tn\u00fdch do nebes se ty\u010d\u00edc\u00edch hor, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee za p\u00e1r let tu po nich zbyde jen vzpom\u00ednka, vtisknut\u00e1 do star\u00e9 potrhan\u00e9 pohlednice, bezcenn\u011b se v\u00e1lej\u00edc\u00ed pod pohovkou a \u010dern\u00fd d\u00fdm, stoupaj\u00edc\u00ed k obloze z obrovsk\u00e9 tov\u00e1rny na pantofle? Vo\u0148av\u00e9 lipov\u00e9 h\u00e1je? S k\u0159iklav\u00fdmi transparenty, hl\u00e1saj\u00edc\u00edmi do sv\u011bta spoustu skv\u011bl\u00fdch rad o tom, jak jsme pro n\u011b zbyte\u010dn\u00ed. Bezruk\u00fd klav\u00edrista, zhroucen\u011b sed\u00edc\u00ed se zoufalou nad\u011bj\u00ed a s tvrd\u00fdm odm\u00edt\u00e1n\u00edm my\u0161lenky, \u017ee si nikdy v\u00edc nezahraje. Nebezpe\u010dn\u00fd patn\u00e1ctilet\u00fd zlo\u010dinec, kter\u00fd z hladu ukradl trochu j\u00eddla pro sebe a rodinu? Okam\u017eit\u011b s n\u00edm do v\u011bzen\u00ed, ten multimilion\u00e1\u0159 s ukraden\u00fdm milionem po\u010dk\u00e1. Zahalen\u00e1 \u017eena, bez jedin\u00e9ho pr\u00e1va, choul\u00edc\u00ed se v plesniv\u00e9m chl\u00edvku, \u0161\u0165astna, \u017ee nemus\u00ed sp\u00e1t venku. Prudce zavrt\u00edm hlavou se snahou vyhnat v\u0161echny my\u0161lenky z hlavy. Nejde to.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
N\u00e1hle spat\u0159\u00edm je\u017eka, cupitaj\u00edc\u00edho p\u0159es silnici k popelnici, hladov\u011b se zakous\u00e1vaj\u00edc\u00edho do jednoho z mnoha modr\u00fdch igelitov\u00fdch pytl\u016f a nedo\u010dkav\u011b se no\u0159\u00edc\u00edho do jedin\u00e9 pam\u00e1tky, kter\u00e1 tu po n\u00e1s lidstvu zbyde – odpadk\u016f. Mali\u010dk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, vyhnan\u00e9 z l\u016fna domova, odk\u00e1zan\u00e9 se po noc\u00edch ti\u0161e pl\u00ed\u017eit a doufat, \u017ee ta rychle p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se z\u00e1\u0159iv\u00e1 sv\u011bt\u00fdlka nejsou reflektory\u2026 Rachot motorov\u00fdch pil, prod\u00edraj\u00edc\u00edch si cestu k lep\u0161\u00edmu a pohodln\u011bj\u0161\u00edmu \u017eivotu lesem, aby zde mohla st\u00e1t \u00fapln\u011b nov\u00e1 silnice, a pomoci lidstvu k je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu zmatku, u\u017e d\u00e1vno utichl. Noc, tak p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e1\u2026, pozoruji sv\u016fj \u0161ed\u00fd odlesk leskl\u00fdch o\u010d\u00ed, odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch se na skle a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak kr\u00e1sn\u00e9 by bylo vklouznout do t\u00e9 temn\u011b kr\u00e1sn\u00e9 pr\u016fhledn\u00e9 z\u00e1clony noci, rozb\u011bhnout se a b\u011b\u017eet po\u0159\u00e1d d\u00e1l a d\u00e1l, pry\u010d z tohohle sv\u011bta pln\u00e9ho zoufalstv\u00ed a bolesti, nikdy se nezastavit, u\u017e nikdy. Noc\u2026 tak osvobozuj\u00edc\u00ed.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Cukl sebou, kdy\u017e zaslechl nemotorn\u011b se pl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed kroky chodbou. Nem\u011bl by myslet na takov\u00e9 v\u011bci. P\u0159ipadal si, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edm o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, t\u00edm v\u00edc si p\u0159ipad\u00e1 jako n\u011bkdo, kdo s touhle zka\u017eenou spole\u010dnost\u00ed nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho, s pocitem, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 brzy ze\u0161\u00edl\u00ed. Otev\u0159ely se dve\u0159e a dovnit\u0159 nakoukla st\u0159apat\u00e1 hlava jeho bratra s voln\u011b rozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi zlatav\u011b hn\u011bd\u00fdmi dredy. Vzpomn\u011bl si, jak r\u00e1d mu je je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika lety m\u00fdv\u00e1val. Te\u010f u\u017e to ned\u011blal, hodn\u011b v\u011bc\u00ed se za tu dobu zm\u011bnilo. Jsou p\u0159ece u\u017e dosp\u011bl\u00ed a tud\u00ed\u017e i chyt\u0159ej\u0161\u00ed\u2026 A nebo ne? Ale statistiky p\u0159ece nel\u017eou\u2026<\/span><\/div>\n
„Promi\u0148 za tu Nathy,“ vytrhne ho z \u00favah chlapc\u016fv hlas, ve kter\u00e9m se nezra\u010d\u00ed ani trocha opravdov\u00e9 l\u00edtosti. Jeho hube\u0148ou\u010dk\u00e9 t\u011blo, skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se pod tri\u010dkem XXL, se prot\u00e1hne dve\u0159mi, kter\u00e9 se n\u00e1sledn\u011b potichu zav\u0159ou.<\/span><\/div>\n
Cynicky se usm\u011bje. „Opravdu, ale kdy\u017e ona tak nal\u00e9hala a v\u00ed\u0161, co ud\u011bl\u00e1 \u0148\u00e1k\u00e1 ta promile v krvi. Necht\u011bl jsem ti p\u0159ebrat holku, v\u00e1\u017en\u011b.“<\/span><\/div>\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak se d\u00e1 n\u011bkomu ubl\u00ed\u017eit a z\u00e1rove\u0148 se mu omluvit, pomysl\u00ed si druh\u00fd chlapec a m\u00edrn\u011b se pousm\u011bje. Stejn\u011b to ud\u011blal jenom proto, aby m\u011b na\u0161tval. Nic v\u00edc. Kdyby aspo\u0148 v\u011bd\u011bl, \u017ee jedin\u00e9, co sed\u00edc\u00edho chlapce na tom bol\u00ed, je fakt, \u017ee to op\u011bt nebyl on, kdo si to s n\u00edm divoce rozd\u00e1val.<\/span><\/div>\n
„Copak? P\u0159ece se za to na m\u011b nebude\u0161 zlobit, \u017ee n\u00e9?“ zavrn\u00ed hn\u011bdovl\u00e1sek a tak jakoby p\u0159itan\u010d\u00ed ke sv\u00e9mu brat\u0159\u00ed\u010dkovi bl\u00ed\u017e.<\/span><\/div>\n
On si v\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed, \u017ee mi z\u00e1le\u017e\u00ed na t\u00fd holce? zauva\u017euje. Ale co kdy\u017e mu do\u0161lo\u2026 vyd\u011bs\u00ed se a hlava mu za\u010dne \u0161lapat na pln\u00e9 ot\u00e1\u010dky. M\u00edrn\u00fd nete\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv pomalu miz\u00ed vyhn\u00e1n my\u0161lenkou, nep\u0159\u00edjemn\u011b se zavrt\u00e1vaj\u00edc\u00ed do jeho mozku. Ur\u010dit\u011b ne, jenom provokuje. Chce m\u011b akor\u00e1t vyto\u010dit, abych vyp\u011bnil, a p\u0159estal se ovl\u00e1dat. Kdyby jenom tu\u0161il, \u017ee by se m\u00edsto r\u00e1ny p\u011bst\u00ed do\u010dkal \u00fapln\u011b n\u011b\u010deho jin\u00e9ho. Pro n\u011bj mnohem hor\u0161\u00edho.<\/span><\/div>\n
„Pro\u010d se se mnou nebav\u00ed\u0161,“ posmutn\u00ed. „Od t\u00e9 doby, co sem se vr\u00e1til, si ne\u0159ek ani jedin\u00fd slovo. M\u00e1ma by mi u\u017e hned d\u011blala k\u00e1z\u00e1n\u00ed, ale ty-„<\/span><\/div>\n
„Jo, kdyby tu byla, ale ona tu nen\u00ed, jsem tu jenom j\u00e1,“ zaraz\u00ed se ema\u0159 nad tou my\u0161lenkou a up\u0159e \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e1 o\u010dka na svoje dvoj\u010de, se kter\u00fdm si v\u016fbec nen\u00ed podobn\u00fd. V\u00e1\u017en\u011b n\u011bco tu\u0161\u00ed?<\/span><\/div>\n
„Jedna nula pro m\u011b!“ V\u00edt\u011bzoslavn\u00fd \u00fasm\u011bv nelze p\u0159ehl\u00e9dnout.<\/span><\/div>\n
S \u00falevou mu dojde, \u017ee to byla jenom sou\u010d\u00e1st jeho hry, jak ho vyprovokovat. Ne, rozhodn\u011b nic netu\u0161\u00ed\u2026, oto\u010d\u00ed se zase zp\u011bt a zahled\u00ed se do tmy.<\/span><\/div>\n
„\u0158\u00edkala, \u017ee ste spolu krom\u011b p\u00e1r nudn\u00fdch pus v\u00edc nem\u011bli a byla cel\u00e1 nadrban\u00e1, \u017ee to prej fakt u\u017e nutn\u011b pot\u0159ebuje,“ nav\u00e1\u017ee na to, kde p\u0159estal a p\u0159etahuje si triko p\u0159es hlavu. Evidentn\u011b ho bav\u00ed zesm\u011b\u0161\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho bratra. Kalhoty jsou taky dole.<\/span><\/div>\n
Osloven\u00fd chlapec to v\u0161e sleduje v odraze skla. Zak\u00e1zan\u00e9 ovoce, kter\u00e9 mu nikdy nebude pat\u0159it, uv\u011bdom\u00ed si s tvrd\u00fdm bodnut\u00edm reality.<\/span><\/div>\n
„Byla jak drak, to ti teda povim, tohle p\u0159esn\u011b sem pot\u0159eboval,“ k\u0159i\u010d\u00ed z koupelny na to k\u0159ehk\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 se znovu, dneska u\u017e snad po stopades\u00e1t\u00e9, no\u0159\u00ed o\u010dima do tmy tam venku.<\/span><\/div>\n
Otev\u0159en\u00ed sprchov\u00fdch dve\u0159\u00ed, p\u0159e\u0161lapov\u00e1n\u00ed po chladn\u00e9m dnu sprchy, zacvaknut\u00ed, vrznut\u00ed, usp\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u0161epot tryskaj\u00edc\u00ed vody, klapnut\u00ed v\u00ed\u010dka od sprchov\u00e9ho gelu, zase \u0161epot, kter\u00fd n\u00e1hle utichne do tr\u00fdzniv\u00e9ho ticha, za\u0161ust\u011bn\u00ed sprchov\u00fdch dve\u0159\u00ed, m\u00edrn\u00e9 pobrukov\u00e1n\u00ed, jeho bos\u00e9 nohy na chladn\u00fdch kachli\u010dk\u00e1ch, pe\u010dliv\u00e9 vyt\u00edr\u00e1n\u00ed si vody z nacucan\u00fdch vlas\u016f pln\u00fdch vzpom\u00ednek. I p\u0159es zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e koupelny, se mu ty obrazy zjevovaly jako \u017eiv\u00e9 a radostn\u011b tan\u010dily mezi st\u00e9kaj\u00edc\u00edmi kapkami. I p\u0159es zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka\u2026 Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed.<\/span><\/div>\n
Dve\u0159e se rozlet\u00ed: „Sry, \u017ee sem pou\u017eil tvoji koupelnu. Zejtra ti za to koup\u00edm Pribin\u00e1\u010dka,“ vyleze ven jen tak s ru\u010dn\u00edkem kolem pasu. Zase omluva. Po\u0159\u00e1d jen ty nicneznamenaj\u00edc\u00ed omluvy, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed po bolestn\u00e9m seknut\u00ed. Hr\u00e1bne do kapsy u kalhot a vyt\u00e1hne si retko.<\/span><\/div>\n
„Co se\u0161 tak zaseklej, to t\u011b ta pipina tak vzala?“ za\u010dne se \u0161klebit a vdechne kou\u0159. Po\u0159\u00e1d je v jeho o\u010d\u00edch vid\u011bt zn\u00e1mka alkoholu a mo\u017en\u00e1 i n\u011bjak\u00e9 drogy. „Douf\u00e1m, \u017ee ses mi do n\u00ed nezamiloval.“ Dal\u0161\u00ed nar\u00e1\u017eka, tady n\u011bco nehraje, \u010dernovlas\u00fd chlapec op\u011bt znerv\u00f3zn\u00ed a chytne do ruky nab\u00edzenou krabi\u010dku cigaret. Jednu si vyt\u00e1hne a zap\u00e1l\u00ed si. A nebo se\u0161 paranoidn\u00ed. U\u017e si do\u010dista ze\u0161\u00edlel. Jenom se na sebe pod\u00edvej! Takhle se chov\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed kluk?! Jen\u017ee ty nejsi norm\u00e1ln\u00ed\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Jeho brat\u0159\u00ed\u010dek pobou\u0159en\u011b mlaskne: „Nebu\u010f takov\u00fd Emo! \u0158ekni u\u017e kone\u010dn\u011b n\u011bco.“ Chv\u00edli ml\u010d\u00ed. „\u017de ty ses tu mezit\u00edm zhulil jak dobytek, a te\u010f m\u00e1\u0161 z\u00e1sek.“<\/span><\/div>\n
„Jo, zrovna jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee jsem dlouho nem\u011bl \u017e\u00e1dnou depku!“ odsekne. Na to se ani nepot\u0159eboval zkou\u0159it. Tohle nem\u00e1 n\u00e1ladu poslouchat. Otev\u0159e okno a vyleze na jeho soukromou miniveradi\u010dku – st\u0159echu. P\u0159itiskne se co nejv\u00edc ke zdi, aby ho alespo\u0148 trochu zakr\u00fdvala st\u0159\u00ed\u0161ka druh\u00e9ho patra. Fouk\u00e1 m\u00edrn\u00fd chladn\u00fd v\u011bt\u0159\u00edk a jemu nasko\u010d\u00ed hus\u00ed k\u016f\u017ee, a\u017e to zabol\u00ed. Jen tak d\u00e1l, usm\u011bje se v duchu. Lep\u0161\u00ed fyzick\u00e1 bolest ne\u017e du\u0161evn\u00ed. Balamut\u00ed s\u00e1m sebe, ale tam n\u011bkde vzadu stejn\u011b tu\u0161\u00ed, \u017ee i kdyby byla fyzick\u00e1 bolest sebev\u011bt\u0161\u00ed, tu druhou mu to nezm\u00edrn\u00ed ani o chlup. Netrv\u00e1 dlouho a zaslechne fun\u00edc\u00edho bratra nemotorn\u011b se \u0161kr\u00e1baj\u00edc\u00edho za n\u00edm.<\/span><\/div>\n
„Nevad\u00ed, nemus\u00ed\u0161 mluvit,“ spust\u00ed. „Sta\u010d\u00ed poslouchat, budu ti vypr\u00e1v\u011bt, jak\u00fd to bylo, aby ses mohl alespo\u0148 n\u011b\u010demu p\u0159iu\u010dit, kdy\u017e u\u017e nic, ty m\u016fj zaj\u00ed\u010dku,“ op\u0159e se o n\u011bj a foukne kou\u0159 do tmy. „Ale praxe by byla lep\u0161\u00ed. Stejn\u011b to nech\u00e1pu, ro\u0161t\u011bnek se kolem tebe mot\u00e1 v\u00edc ne\u017e dost a o\u0161kliv\u00fdch sotva! V\u017edy\u0165 se\u0161 p\u0159ece moje dvoj\u010de,“ za\u0161kleb\u00ed se. Zase ten n\u00e1znak pov\u00fd\u0161enosti. Co na tom, \u017ee m\u011bl desetkr\u00e1t tolik holek co j\u00e1, nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to. Holky mi m\u016f\u017eou bejt ukraden\u00fd, jsou tak fale\u0161n\u00fd, sobeck\u00fd, nafoukan\u00fd\u2026 ale kdo v t\u00e9hle dob\u011b nen\u00ed, \u017ee?<\/span><\/div>\n

<\/span><\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Proboha, jak m\u016f\u017ee bejt tak drzej? Nejd\u0159\u00edv mi p\u0159ebere holku a te\u010f mi tu vypr\u00e1v\u00ed, jak a kde si to s n\u00ed rozd\u00e1val! Netajen\u011b se mi tu sm\u011bje do o\u010d\u00ed! na\u0161tve se m\u00edrn\u011b \u010dernovl\u00e1sek, ale po\u0159\u00e1d si udr\u017euje hranou masku nez\u00e1jmu. Poslouch\u00e1n\u00ed do detailu popsan\u00fdch pocit\u016f a stav\u016f bratra v jednotliv\u00fdch okam\u017eic\u00edch ho zra\u0148uje je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e si dok\u00e1\u017ee p\u0159ipustit, stejn\u011b tak, jako fakt, \u017ee m\u00edsto aby svou, te\u010f ji\u017e b\u00fdvalou, p\u0159\u00edtelkyni nen\u00e1vid\u011bl, poci\u0165uje k n\u00ed n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho a nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e je oby\u010dejn\u00fd hn\u011bv – z\u00e1vist. Zap\u00e1l\u00ed si dal\u0161\u00ed cigaretu a nad\u00e1le ignoruje bratrovy nar\u00e1\u017eky.<\/span><\/div>\n
„Hej, poslouch\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec? Jeden by si \u0159ek, \u017ee se\u0161 teplej, kdyby t\u011b neznal!“<\/span><\/div>\n
Hrkne v n\u011bm a zadus\u00ed se kou\u0159em. Mohutn\u011b jej vyka\u0161l\u00e1v\u00e1 a za\u010dne slzet.<\/span><\/div>\n
„Um br\u00e1cha, se\u0161 v pohod\u011b?“<\/span><\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed,“ zavr\u010d\u00ed nevrle, t\u00edpne skoro celou cigaretu a zved\u00e1 se k odchodu. Jeho dvoj\u010de v\u0161ak ale ne. Po\u0161le mu chladn\u00fd pohled a sna\u017e\u00ed se ho p\u0159ekro\u010dit. Tatam je ten ledov\u00fd klid, kter\u00fd m\u011bl v du\u0161i kdy\u017e p\u0159i\u0161el on.<\/span><\/div>\n
Zahloub\u00e1n v my\u0161lenk\u00e1ch se mu na \u0161ikm\u00e9 st\u0159e\u0161e podsmekla noha a on poc\u00edtil ledov\u00e9 zamrazen\u00ed strachu, ale i skoro nepost\u0159ehnuteln\u011b, hluboko ukryt v podv\u011bdom\u00ed, mali\u010dk\u00fd n\u00e1znak \u00falevy, \u017ee spadne dol\u016f a nebude nic, jen nekone\u010dn\u00e1 tajupln\u00e1 tma. Hrcnul bratrovi p\u0159\u00edmo do kl\u00edna. Sed\u011bl na n\u011bm obkro\u010dmo a v hlav\u011b mu bil jak tis\u00edc hrom\u016f vyd\u011b\u0161en\u00fd tlukot jeho srdce, kter\u00fd nebyl \u00fapln\u011b zcela zp\u016fsoben p\u0159edchoz\u00edm leknut\u00edm.<\/span><\/div>\n
„Ty ve, takov\u00fd nemehlo nem\u016f\u017ee bejt m\u016fj bratr.“<\/span><\/div>\n
S odhodl\u00e1n\u00edm se mu pod\u00edv\u00e1 do obli\u010deje. Cht\u011bl by mu ten jeho pobaven\u011b nad\u0159azenej pohled vyl\u00edbat z o\u010d\u00ed. Tak stra\u0161n\u011b by cht\u011bl c\u00edtit kovovou pachu\u0165 jeho piercingu, pln\u00e9 mokr\u00e9 rty, tisknouc\u00ed se k n\u011bmu, drsn\u00fd jazyk, ot\u00edraj\u00edc\u00ed se o jeho vlastn\u00ed a studen\u00e9 ruce na sv\u00fdch bok\u00e1ch. Vp\u00edjel se do t\u011bch kor\u00e1lkov\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed a pomalu se nakl\u00e1n\u011bl bl\u00ed\u017e. Tom\u016fv roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd pohled s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm a m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jako by p\u0159\u00edmo vyb\u00edzel k pol\u00edben\u00ed.<\/span><\/div>\n
Najednou se zra\u0148uj\u00edc\u00edm, hluboko se vr\u00fdvaj\u00edc\u00edm do jeho srdce uv\u011bdom\u011bn\u00edm, co za stra\u0161nou chybu pr\u00e1v\u011b te\u010f d\u011bl\u00e1, se zoufal\u00fd \u010dernovlas\u00fd chlapec vzpamatuje a rychle mu hran\u011b z hlavy vyt\u00e1hne kus v\u011btvi\u010dky.<\/span><\/div>\n
„Kde ses to prosimt\u011b vyv\u00e1lel,“ opovr\u017eliv\u00fdm t\u00f3nem v hlasu akor\u00e1t maskuje svoji nervozitu. Je jim naprosto jasn\u00e9, \u017ee je to le\u017e, nen\u00ed to dlouho, co se sprchoval.<\/span><\/div>\n
Ema\u0159 se neohraban\u011b zase postav\u00ed, co\u017e se neobejde bez n\u011bkolika v\u00edc ne\u017e t\u011bsn\u00fdch dotyk\u016f a zmiz\u00ed v pokoji, kde si svl\u00e9kne oble\u010den\u00ed a \u00fahledn\u011b je srovn\u00e1 na stolek. C\u00edt\u00ed, jak se mu derou \u0161tiplav\u00e9 slzy do o\u010d\u00ed. Jako kdy\u017e se protrhne hr\u00e1z a vy, ani\u017e byste n\u011bco vid\u011bli, sly\u0161\u00edte ten rachot a podv\u011bdom\u011b tu\u0161\u00edte, co bude n\u00e1sledovat.<\/span><\/div>\n
Pustil na sebe hork\u00fd proud vody a s n\u00edm se spustily i dlouho zadr\u017eovan\u00e9 emoce. Jak dlouho to je\u0161t\u011b bude muset trp\u011bt? P\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak bezmocn\u011b asi te\u010f vypad\u00e1, se rozplakal je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b po p\u016fl hodin\u011b vyleze ven, ohromen\u011b se zad\u00edv\u00e1 na jeho sourozence, nestydat\u011b se v\u00e1l\u00edc\u00edho v jeho pe\u0159in\u00e1ch jenom v trenk\u00e1ch, v\u0161echny ty laicky zaz\u00e1platovan\u00e9 r\u00e1ny znovu okam\u017eit\u011b rozpraskaj\u00ed. Jak dlouho m\u011b je\u0161t\u011b hodl\u00e1\u0161 takhle mu\u010dit?<\/span><\/div>\n
U\u017e u\u017e se nadechuje, \u017ee ho vyhod\u00ed do jeho pokoje, ale druh\u00fd chlapec ho p\u0159edb\u011bhne: „M\u016f\u017eu dneska sp\u00e1t u tebe? J\u00e1 se opilej stra\u0161n\u011b boj\u00edm,“ ku\u0148kne a napije se lahve Whisky. Matka doma nen\u00ed, tak pro\u010d by se nerozjel, \u017ee. Otr\u00e1ven\u00e9 zamru\u010den\u00ed bere jako souhlas a z\u00e1rove\u0148 jako vyb\u00eddnut\u00ed k dal\u0161\u00edmu hlubok\u00e9mu loku.<\/span><\/div>\n
„Ale bez tohohle,“ uk\u00e1\u017ee Bill na fla\u0161ku. „Nem\u00edn\u00edm, aby ses mi tu poblil.“<\/span><\/div>\n
„Fajn,“ naposled se napije a sv\u016fdn\u011b se, ani\u017e by to on s\u00e1m zaregistroval, prohne a polo\u017e\u00ed fla\u0161ku co nejd\u00e1l na zem. Kdyby se jen pod\u00edval trochu v\u00edc doleva, uvid\u011bl by, jak si jeho bratr m\u00edrn\u011b skousl ret a skoro nesly\u0161n\u011b zoufale zavyl.<\/span><\/div>\n
„Dej to sem,“ vyhrkne v konc\u00edch a popadne fla\u0161ku. Chci se op\u00edt. Douf\u00e1m, \u017ee potom kone\u010dn\u011b<\/div>\n
na chv\u00edli zapomenu.<\/div>\n
<\/div>\n
Ztr\u00e1pen\u00fd chlapec pomalu oddechuje a potichu sleduje v\u00e1lej\u00edc\u00ed se pr\u00e1zdnou l\u00e1hev Whisky na zemi. Le\u017e\u00ed m\u00edrn\u011b sto\u010den\u00fd na boku jako vystra\u0161en\u00e9 ml\u00e1d\u011b a p\u0159em\u00edt\u00e1 o tom, pro\u010d se to mus\u00ed d\u00edt zrovna jemu. U\u017e d\u00e1vno vzdal marn\u00e9, ale p\u0159esto snadn\u00e9, sv\u00e1d\u011bn\u00ed viny na n\u011bkoho jin\u00e9ho. Na boha? Osud? Kraviny. Jedin\u00fd, kdo si za to v\u0161echno m\u016f\u017ee, je on s\u00e1m. A nebo \u017ee by to p\u0159ece jen bylo t\u00edm, \u017ee se mocn\u00fd prst P\u00e1na V\u0161emohouc\u00edho nam\u00ed\u0159il z miliard lid\u00ed zrovna na n\u011bj se slovy: „Ty se zamiluje\u0161 do sv\u00e9ho bratra a bude\u0161 trp\u011bt jenom proto, \u017ee jsi byl vybr\u00e1n!“? Asi nejsp\u00ed\u0161 nem\u011bl nic jin\u00fdho na pr\u00e1ci. Koho zaj\u00edmaj\u00ed ty stovky hladov\u011bj\u00edc\u00edch d\u011bt\u00ed s p\u0159\u00e1n\u00edm \u017e\u00edt? V\u00e1le\u010dn\u00e9 veselice, po\u0159\u00e1dan\u00e9 na jeho po\u010dest, pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9 krv\u00ed? Tlust\u00ed c\u00edrkevn\u00ed mni\u0161i, provol\u00e1vaj\u00edc\u00ed: „nepokrade\u0161“, s druhou rukou v kapse, tisknouc\u00ed tlustou ruli\u010dku bankovek? A co takhle osud? Kdyby v\u00e1\u017en\u011b existoval osud, na\u0161\u0148o\u0159en\u00fd p\u00e1n v \u010dern\u00e9m obleku, nemusely by st\u00e1t v\u011bznice. Ten \u010dlov\u011bk byl p\u0159ece vybr\u00e1n osudem, aby zast\u0159elil nevinn\u00e9ho chodce, nem\u016f\u017ee za to p\u0159ece. Lidstvo by za sv\u00e9 \u010dinny nemohlo a za sv\u00e9 rozhodnut\u00ed u\u017e teprve ne. Tomu prost\u011b necht\u011bl v\u011b\u0159it. Jedin\u00fd, kdo nese celou vinu, je on s\u00e1m.<\/div>\n
Nev\u00ed, co d\u011bl\u00e1 jeho dvoj\u010de, je k n\u011bmu oto\u010den\u00fd z\u00e1dy. Asi u\u017e nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed, po tom, co v\u0161echno dneska vypil. V rou\u0161ce opileck\u00fdch my\u0161lenek a bezc\u00edln\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed se ho pomalu laskav\u011b zmoc\u0148uje sp\u00e1nek, aby ho r\u00e1no mohl je\u0161t\u011b bolestn\u011bji zradit, kdy\u017e v tom se druh\u00fd chlapec zavrt\u00ed a p\u0159ekul\u00ed se na z\u00e1da.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: macikxxx<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: macikxxx Tak n\u011bco o p\u0159\u00edb\u011bhu. Za 1: je str\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u0161n\u011b dlouh\u00fd, tak\u017ee je to rozd\u011blen\u00fd na v\u00edce \u010d\u00e1st\u00ed a pln\u00fd m\u00fdch negramatick\u00fdch zacuchan\u00fdch v\u011btov\u00fdch obrat\u016f a bl\u00e1bol\u016f. Za 2 bych asi m\u011bla upozornit 15+ (7 str\u00e1nek jenom sex- u\u017e ch\u00e1pete – straaaaa\u0161n\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16346","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16346","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16346"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16346\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16346"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16346"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16346"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}