{"id":16351,"date":"2008-10-08T15:30:00","date_gmt":"2008-10-08T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16314"},"modified":"2020-11-04T21:20:29","modified_gmt":"2020-11-04T20:20:29","slug":"symphonie-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/08\/symphonie-14\/","title":{"rendered":"Symphonie 14."},"content":{"rendered":"

autor: B-kay
\n<\/strong><\/p>\n

\n

P\u0159esn\u011b jsem v\u011bd\u011bl, co m\u00e1m ud\u011blat. U\u017e jsem nemohl lh\u00e1t\u2026<\/p>\n

Nemohl jsem lh\u00e1t t\u00e1tovi, tud\u00ed\u017e ani Alex a u\u017e v\u016fbec ne Billovi. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem mu dal mnoho d\u016fvod\u016f nev\u011b\u0159it mi, ale s t\u00edm u\u017e kon\u010d\u00edm! Nechci mu je\u0161t\u011b v\u00edce ubl\u00ed\u017eit. Kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, plakal\u2026 ten pohled u\u017e nikdy nechci vid\u011bt. Ty n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di se na m\u011b zdrcen\u011b d\u00edvaly a j\u00e1 p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl pro\u010d. C\u00edtil jsem to \u00fapln\u011b stejn\u011b\u2026<\/p>\n

Kdybych jej nepol\u00edbil, prasknul bych\u2026 U\u017e to ne\u0161lo zadr\u017eet. Sledovat, jak na m\u011b neopr\u00e1vn\u011bn\u011b, p\u0159esto zni\u010den\u011b k\u0159i\u010del, m\u011b doslova donutilo k tomu, co jsem ud\u011blal. Musel jsem to ud\u011blat, a nechci toho litovat! Nechci a ani nebudu. Lhali jsme si vz\u00e1jemn\u011b a tohle byl z\u0159ejm\u011b jedin\u00fd okam\u017eik, kdy za n\u00e1s mluvilo srdce a ne rozum, kter\u00fd n\u00e1m poka\u017ed\u00e9 \u0161ept\u00e1, co se sm\u00ed a co ne. Snad \u00fapln\u011b poprv\u00e9 jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co d\u011bl\u00e1m a zdali to v\u016fbec m\u016f\u017eu ud\u011blat. Ve vedlej\u0161\u00edm pokoji na m\u011b \u010dekala nah\u00e1 \u017eensk\u00e1, j\u00e1 jsem v\u0161ak p\u0159esto v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbal sv\u00e9ho bratra. Jenom\u017ee te\u010f nechci ani pomyslet na to, co bude. Jak to s n\u00e1ma vlastn\u011b bude d\u00e1l?!<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til do pokoje, Alex u\u017e byla pry\u010d. Jedin\u00e9, co po n\u00ed z\u016fstalo, byl mal\u00fd kousek pap\u00edru, zmuchl\u00e1n na kup\u011b m\u00e9ho oble\u010den\u00ed. St\u00e1lo tam n\u011bco v tom smyslu, \u017ee a\u017e si vy\u0159\u00edd\u00edm sv\u00e9 probl\u00e9my s bratrem, m\u00e1m se j\u00ed ozvat. Tak tohle jsem opravdu nepot\u0159eboval. P\u0159esn\u011b v\u00edm, kam t\u00edm m\u00ed\u0159ila. Ozvat se j\u00ed\u2026 A dopadlo by to \u00fapln\u011b stejn\u011b. Jenom bychom se rychle pomilovali v m\u00e9m pokoji a bylo by po v\u0161em. J\u00ed to mo\u017en\u00e1 takhle vyhovuje, ale mn\u011b ne. Mn\u011b nesta\u010d\u00ed sl\u00fdchat jenom chab\u00e1 slova l\u00e1sky, kter\u00e1 stejn\u011b nic neznamenaj\u00ed. Pak bych si rad\u011bji vybral sm\u011br, kter\u00fdm se rozhodl j\u00edt m\u016fj bratr. Uzamknul bych sv\u00e9 srdce a za\u010dal l\u00e1sku nen\u00e1vid\u011bt. Jenom\u017ee ani tohle mi nep\u0159ijde jako perfektn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed\u2026 Tak\u00e9 jsem byl l\u00e1skou zklam\u00e1n, tak\u00e9 jsem trp\u011bl a v m\u00fdch o\u010d\u00edch se odr\u00e1\u017eela jenom bolest, ale byl bych d\u011bsnej hlup\u00e1k, kdybych si ji odp\u00edral, proto\u017ee je to nemo\u017en\u00e9. Kdy\u017e to p\u0159ijde, tak to p\u0159ijde a \u010dlov\u011bk v\u016f\u010di tomu nedok\u00e1\u017ee nijak bojovat. S l\u00e1skou se bojovat ned\u00e1. Je to prost\u011b nemo\u017en\u00e9\u2026<\/p>\n

N\u00e1hle jsem se v\u0161ak ocitnul v\u00a0realit\u011b, ve kter\u00e9 sta\u010dil jedin\u00fd pohled na hodinky, aby m\u011b m\u00e1lem porazilo. Za necel\u00fdch deset minut jsme m\u011bli odch\u00e1zet a j\u00e1 se je\u0161t\u011b ani nesbalil. Urychlen\u011b jsem na sebe nah\u00e1zel oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 mi stihla svl\u00e9knout, do batohu jsem hodil to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a ut\u00edkal jsem dol\u016f, kde na m\u011b nane\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e v\u0161ichni \u010dekali. Byl tam dokonce i Bill, kter\u00e9ho tv\u00e1\u0159 zdobily velik\u00e9 mu\u0161\u00ed br\u00fdle, kter\u00e9 skr\u00fdvaly jeho n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di. Nech\u00e1pu, pro\u010d si n\u011bco takov\u00e9ho na sebe vlastn\u011b bere. J\u00e1 jej vid\u011bl u\u017e i rozcuchan\u00fdho, nenal\u00ed\u010den\u00fdho, nebo se rty nab\u011bhl\u00fdmi od t\u011bch m\u00fdch, ale je\u0161t\u011b nikdy jsem nepomyslel na to, \u017ee by mohl b\u00fdt o\u0161klivej. V p\u0159\u00edpad\u011b Billa prost\u011b tohle slovo neexistovalo. P\u0159ed fanynkami se sna\u017eil rozd\u00e1vat \u00fasm\u011bvy na v\u0161echny strany, ale jenom j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee kdybych mu ty br\u00fdle sundal, v jeho o\u010d\u00edch by se neskv\u011bla ani \u0161petka \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

\n

„Tak honem, Tome, sedej,\u201c zavolal na m\u011b Georg, kter\u00fd u\u017e hrd\u011b sed\u011bl vep\u0159edu vedle \u0159idi\u010de a ustaran\u011b na m\u011b hled\u011bl. Ani jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee jsou u\u017e v\u0161ichni uvnit\u0159 a j\u00e1 na n\u011b tup\u011b z\u00edr\u00e1m.<\/p>\n

„J-jo, jasn\u011b,\u201c \u0159ekl jsem rychle a opatrn\u011b jsem se posadil vedle Billa, kter\u00fd dnes poprv\u00e9 sed\u011bl uprost\u0159ed.<\/p>\n

„Gustavovi je \u0161patn\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bl je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e jsem se sta\u010dil alespo\u0148 chvilinku radovat z faktu, \u017ee by mo\u017en\u00e1 cht\u011bl sed\u011bt vedle m\u011b.<\/p>\n

„Aha,\u201c vydechl jsem ti\u0161e a jen tak nen\u00e1padn\u011b jsem hodil po Gustavovi o\u010dkem. Z\u0159ejm\u011b mu bylo opravdu \u0161patn\u011b, proto\u017ee byl bled\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a zni\u010den\u011b se d\u00edval z okna.<\/p>\n

„Tak m\u016f\u017eem?\u201c zeptal se vesele \u0159idi\u010d, a kdy\u017e mu Bill s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem k\u00fdvnul, opatrn\u011b nastartoval. Cesta m\u011bla trvat kolem dvaceti minut, tak\u017ee jsem si klidn\u011b do u\u0161\u00ed vrazil sluch\u00e1tka a s hlavou p\u0159itisklou na skle jsem se d\u00edval ven.\u2026<\/p>\n

Koncert by se dal p\u0159irovnat k jedn\u00e9 b\u00e1sni. V\u0161echno klapalo p\u0159\u00edmo uk\u00e1zkov\u011b. Fanynky \u0161\u00edlely a prosby o p\u0159\u00eddavky se jenom tak linuly. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed koukat se na lidi, kte\u0159\u00ed v\u00e1s miluj\u00ed a ud\u011blali by pro v\u00e1s cokoliv. V\u011bt\u0161inou, kdy\u017e jsem hr\u00e1val v baru, nikdo se na m\u011b ned\u00edval. V\u0161ichni si hled\u011bli sv\u00e9ho a j\u00e1 si tam p\u0159ipadal jako p\u00e1t\u00e9 kolo u vozu. Tady to v\u0161ak bylo jin\u00e9\u2026<\/p>\n

K\u0159ik, \u00fasm\u011bvy a radost se nesly cel\u00fdm stadionem, ve kter\u00e9m se n\u00e1\u0161 koncert odehr\u00e1val. Dokonce i Gustav vydal ze sebe \u00fapln\u011b v\u0161echno, i kdy\u017e mu bylo je\u0161t\u011b chvilku p\u0159ed koncertem dost blb\u011b. B\u011bhem p\u0159est\u00e1vky se na n\u00e1s vy\u0159\u00edtil David, kter\u00fd byl \u00fapln\u011b nad\u0161enej a celej z\u00e1\u0159il.<\/p>\n

V\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt skv\u011bl\u00e9, tedy krom\u011b t\u00ed\u017eiv\u00e9 n\u00e1lady mezi mnou a Billem. Po koncertu jsme byli tak unaven\u00ed, \u017ee jsme odm\u00edtli \u00fa\u010dast na after p\u00e1rty a rad\u011bji jsme p\u0159ijali cestu zp\u00e1tky do hotelu\u2026<\/p>\n

\n

BILL:<\/p>\n

\n

Kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b ocitnul za dve\u0159ma sv\u00e9ho pokoje, unaven\u011b jsem si povzdechl. Zni\u010den\u011b jsem se svezl pod\u00e9l dve\u0159\u00ed k zemi a rozechv\u011bl\u00fdm pohledem jsem sledoval to ticho, kter\u00e9 se cel\u00fdm pokojem neslo. Byl jsem tady tak s\u00e1m\u2026 Nic, jenom kusy d\u0159eva, opracovan\u00e9 do kr\u00e1sn\u00e9ho n\u00e1bytku a \u010dist\u00e9 povle\u010den\u00ed\u2026 Nic v\u00edc\u2026 Vlastn\u011b nikdo v\u00edc. Smutn\u011b jsem se postavil a pomal\u00fdmi kroky jsem se dopajdal a\u017e ke koupeln\u011b, kde jsem ze sebe v\u0161echno svl\u00e9kl a dop\u0159\u00e1l jsem si po\u0159\u00e1dnou sprchu. Nem\u011bl jsem ani s\u00edlu osu\u0161it si vlasy. Necht\u011blo se mi v\u016fbec nic. Zabalil jsem se do tepl\u00e9ho \u017eupanu a s turbanem na hlav\u011b jsem vy\u0161el z koupelny. Kdy\u017e jsem v\u0161ak na posteli uvid\u011bl Toma, kter\u00fd na m\u011b ti\u0161e hled\u011bl, zapomn\u011bl jsem si p\u0159idr\u017eet ten turban a ru\u010dn\u00edk se mi r\u00e1zem svezl k zemi.<\/p>\n

„C-co tady d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c zeptal jsem se opatrn\u011b a nerv\u00f3zn\u011b jsem si pohr\u00e1val s uzl\u00ed\u010dkem na \u017eupanu.<\/p>\n

„Zapomn\u011bl sis u m\u011b ty medv\u00eddky,\u201c vydechl klidn\u011b a uk\u00e1zal na bal\u00ed\u010dek, kter\u00fd le\u017eel na posteli vedle n\u011bj.<\/p>\n

„T-to je v\u0161echno?\u201c zeptal jsem se, proto\u017ee jsem pochyboval, \u017ee za mnou p\u0159i\u0161el jenom kv\u016fli medv\u00eddk\u016fm.<\/p>\n

„Vlastn\u011b ne,\u201c sklonil hlavu a pomalu vstal.<\/p>\n

„T-tome, jestli jsi jsem p\u0159i\u0161el kv\u016fli tomu, co se stalo r\u00e1no, tak na to ka\u0161li. Nic to nebylo. Jenom hloupost,\u201c podv\u011bdom\u011b jsem p\u0159ed n\u00edm couval a nev\u011bdomky jsem se tulil ke sv\u00e9mu \u017eupanu je\u0161t\u011b v\u00edc\u2026<\/p>\n

\n

TOM:<\/p>\n

\n

Bo\u017ee, byl tak kr\u00e1snej. A v moment\u011b, kdy ve\u0161el do pokoje, rozvon\u011bl v\u0161echno kolem. Nev\u00edm, co se to se mnou stalo, ale rozhodn\u011b to nen\u00ed podle pravidel. M\u011bn\u00edm se a on se mnou! A i kdy\u017e p\u0159ede mnou couval, chv\u011bl se, v jeho o\u010d\u00edch jsem mohl zahl\u00e9dnout o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„\u017de by dal\u0161\u00ed s\u00e1zka?\u201c schv\u00e1ln\u011b jsem s t\u00edm za\u010dal, a kdy\u017e jeho tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tlo zd\u011b\u0161en\u00ed a n\u00e1sledn\u011b \u010derve\u0148, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee p\u0159esn\u011b v\u00ed, co t\u00edm mysl\u00edm.<\/p>\n

„Nebyl jsem jedinej, kdo lhal a ty to v\u00ed\u0161,\u201c \u0161eptl jsem ti\u0161e a rad\u011bji jsem se znovu usadil na kraj postele, proto\u017ee se mi podlamovala kolena p\u0159i v\u011bdom\u00ed, \u017ee jedin\u00e9, co jej zakr\u00fdv\u00e1, je ten kus zbyte\u010dn\u00e9 l\u00e1tky.<\/p>\n

„T-to ale nebyla le\u017e. Jenom m\u011b prost\u011b nenapadlo nic jin\u00fdho… Tome, jdi pry\u010d. Tohle se mi opravdu nel\u00edb\u00ed, m\u011bl bys rad\u011bji odej\u00edt,\u201c \u0159ekl ti\u0161e a uk\u00e1zal na dve\u0159e.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee jsi odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed,\u201c nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem odfrkl a nev\u0161\u00edmaje si \u0161okovan\u00fdho pohledu, kter\u00fdm m\u011b prov\u00e1zel, jsem otev\u0159el dve\u0159e.<\/p>\n

„Po\u010dkej,\u201c \u0159ekl rychle a dve\u0159e t\u00edhou sv\u00e9ho t\u011bla zase hezky zav\u0159el. „A co znamen\u00e1 odvaha?! Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee kdy\u017e se boj\u00ed\u0161 \u0159\u00edct t\u00e1tovi pravdu o tom, \u017ee sp\u00ed\u0161 s jeho holkou, jsi odv\u00e1\u017enej? To tedy t\u011b\u017eko! L\u017ee\u0161. V\u0161em jenom l\u017ee\u0161. T\u00e1tovi, j\u00ed a dokonce i mn\u011b,\u201c jeho o\u010di \u017ehnuly hn\u011bvem, jak m\u011b jeho divokej pohled m\u00e1lem prop\u00e1lil. Cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl a neklidn\u011b t\u011bkal o\u010dima z t\u011bch m\u00fdch na m\u00e9 rty. „Rad\u011bji odejdi, jsem unavenej,\u201c \u0161eptl a dlouze na m\u011b pohl\u00e9dl. Vlhk\u00e9 pram\u00ednky jeho dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 h\u0159\u00edvy m\u011b n\u011b\u017en\u011b po\u0161imraly v momentu, kdy se ke mn\u011b sklonil a tv\u00e1\u0159\u00ed se p\u0159itulil k m\u00e9 hrudi. C\u00edtil jsem, \u017ee pot\u0159ebuje obejmout, ale b\u00e1l jsem se to ud\u011blat. Necht\u011bl jsem, aby objet\u00ed prorostlo zase v n\u011bco v\u00edc, v n\u011bco, co by jej vyd\u011bsilo je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

„P\u016fjdu,\u201c p\u00edpl jsem jenom st\u011b\u017e\u00ed, kdy\u017e jsem na sv\u00e9 hrudi uc\u00edtil dotek studen\u00fdch prst\u016f.<\/p>\n

„Dobrou noc,\u201c vydechl a odsunul se. I kdy\u017e jsem cht\u011bl opravdu odej\u00edt, nedok\u00e1zal jsem se hnout\u2026<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee jsem ti \u0159ekl, abys ode\u0161el,\u201c jeho slova p\u016fsobila m\u00edrn\u011b rozechv\u011ble, jak opatrn\u011b zvedl ruku, kterou uk\u00e1zal ke dve\u0159\u00edm. Mn\u011b tedy nez\u016fstalo nic jin\u00e9ho, a tak jsem opatrn\u011b s\u00e1hnul na kliku.<\/p>\n

„Nespal jsem s n\u00ed,\u201c \u0159ekl jsem je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e stihl zav\u0159\u00edt dve\u0159e.<\/p>\n

„Stejn\u011b je mi to jedno. Neud\u011blal jsi to dnes, ud\u011bl\u00e1\u0161 to jindy. Jdi u\u017e,\u201c sykl a zav\u0159el mi p\u0159ed nosem. V jeho o\u010d\u00edch jsem mohl zase vid\u011bt ten ledovej odstup a chlad. Byl \u00fapln\u011b jinej ne\u017e tehdy, kdy m\u011b l\u00edbal. Ten moment mi p\u0159i\u0161el jako k\u0159ehk\u00e1 panenka. Jeho o\u010di na m\u011b hled\u011bly zaslepeny touhou a j\u00e1 c\u00edtil, jak moc se sna\u017e\u00ed ubr\u00e1nit jemn\u00fdmu mazlen\u00ed, kter\u00e9 mezi n\u00e1ma prob\u00edhalo. Jenom\u017ee to v\u0161echno je pry\u010d! A j\u00e1 se jist\u011b tr\u00e1pit nebudu\u2026 Zvl\u00e1dnu to i bez jeho polibk\u016f! M\u00e1m p\u0159eci Alex, a jestli on douf\u00e1, \u017ee t\u00edmhle p\u0159\u00edstupem n\u011bkoho okouzl\u00ed, tak se plete! I kdy\u017e m\u011b n\u00edm odpudit nedok\u00e1zal. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b ta jeho zbrklost a odm\u00edtavost zp\u016fsobila, \u017ee jsem jej m\u00e1lem udusil sv\u00fdmi rty. Jsem bl\u00e1zen. Nem\u011bl jsem to d\u011blat. Stejn\u011b m\u011b m\u00e1 jenom za lh\u00e1\u0159e a j\u00e1 jeho taky! Ale tohle mu vr\u00e1t\u00edm\u2026<\/p>\n

\n

\n

autor: B-kay
\nbetaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay P\u0159esn\u011b jsem v\u011bd\u011bl, co m\u00e1m ud\u011blat. U\u017e jsem nemohl lh\u00e1t\u2026 Nemohl jsem lh\u00e1t t\u00e1tovi, tud\u00ed\u017e ani Alex a u\u017e v\u016fbec ne Billovi. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem mu dal mnoho d\u016fvod\u016f nev\u011b\u0159it mi, ale s t\u00edm u\u017e kon\u010d\u00edm! Nechci mu je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[168],"tags":[],"class_list":["post-16351","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-symphonie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16351","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16351"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16351\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435176,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16351\/revisions\/79435176"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16351"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16351"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16351"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}