{"id":16365,"date":"2008-10-06T18:00:00","date_gmt":"2008-10-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16328"},"modified":"2008-10-06T18:00:00","modified_gmt":"2008-10-06T17:00:00","slug":"symphonie-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/06\/symphonie-13\/","title":{"rendered":"Symphonie 13."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
\"\"\"\"<\/span>
Sna\u017eil jsem se p\u016fsobit v pohod\u011b a v klidu, jakoby se nic nestalo. P\u0159esto jsem jeho ignoraci a chladnej v\u00fdraz nedok\u00e1zal sn\u00e1\u0161et p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Hned jsem poznal, \u017ee mi to chce vr\u00e1tit, a tak jsem ani nenam\u00edtal. Ubl\u00ed\u017eil jsem mu p\u0159eci daleko v\u00edc ne\u017e on m\u011b. P\u0159ijdu do jeho pokoje, udob\u0159\u00edm se s n\u00edm, pak se s n\u00edm divoce l\u00edb\u00e1m, a kdy\u017e jsem se s n\u00edm m\u011bl l\u00edbat znovu, zbab\u011ble jsem utekl. Bez jedin\u00fdho slova vysv\u011btlen\u00ed a Tomovi mohla na rtech z\u016fstat ta nevy\u0159\u010den\u00e1 ot\u00e1zka „pro\u010d?“.
A je\u0161t\u011b jsem mu i o\u0161kliv\u011b lhal. Jsem opravdu nechutnej a jako dvoj\u010de jsem naprosto selhal stejn\u011b jako on. Celej n\u00e1\u0161 vztah byl zalo\u017een na jedn\u00e9 velik\u00e9 l\u017ei a p\u0159etva\u0159ov\u00e1n\u00ed. J\u00e1 lezl na nervy jemu a on mn\u011b. Ale kdy\u017e m\u011b l\u00edbal, nep\u0159etvaroval jsem se. Tehdy ne\u2026<\/span>
Otr\u00e1ven\u011b jsem se zahled\u011bl do b\u00edl\u00e9ho ubrusu na stole a sklesle jsem se d\u00edval na Gea, ve kter\u00fdm u\u017e mizel snad t\u0159et\u00ed p\u0159\u00eddavek. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je daleko mu\u017en\u011bj\u0161\u00ed a vlastn\u011b i stra\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, ale stejn\u011b bych toho tolik nikdy nesn\u011bdl\u2026 Takov\u00fd jsme b\u00fdvali i my dva s Tomem. Mamka se na n\u00e1s po\u0159\u00e1d zlobila, \u017ee jsme vyhubl\u00ed a n\u00e1sil\u00edm se n\u00e1s sna\u017eila nacp\u00e1vat dobrotama. My jsme v\u0161ak velik\u00e9 mno\u017estv\u00ed j\u00eddla nikdy nepot\u0159ebovali. Sta\u010dil n\u00e1m jenom pytl\u00edk gum\u00eddk\u016f, kter\u00e9 jsme v\u017edycky poj\u00eddali na zahrad\u011b u z\u00e1padu slunce a nic v\u00edc n\u00e1m ke \u0161t\u011bst\u00ed nechyb\u011blo.<\/span><\/div>\n
\n
Moc dob\u0159e si pamatuju, jak mi Tom v\u017edy vyb\u00edral ty \u010derven\u00e9 medv\u00eddky, proto\u017ee ty jsem m\u011bl nejrad\u0161i. On zase ul\u00edt\u00e1val na t\u011bch zelen\u00fdch, a tak jsme si je m\u011bnili a vz\u00e1jemn\u011b jsme se s nima krmili a v\u0161elijak blbli. Na\u0161e d\u011btstv\u00ed bylo opravdu hezk\u00e9\u2026 tedy a\u017e do zlomu, kter\u00fd n\u00e1s oba pozna\u010dil a rozd\u011blil na\u0161e \u017eivoty\u2026 Asi jsem je nem\u011bl zase spojovat. Co kdy\u017e je to u\u017e nemo\u017en\u00fd? Mo\u017en\u00e1, \u017ee s Tomem u\u017e nikdy nebudem takov\u00ed, jac\u00ed jsme byli d\u0159\u00edv. P\u0159i pohledu na jeho zni\u010denou tv\u00e1\u0159 jsem o tom nepochyboval. Mezi n\u00e1ma to u\u017e z\u0159ejm\u011b nikdy takov\u00e9 nebude. U\u017e nejsem ten p\u011btilet\u00fd kluk, kter\u00fd pot\u0159eboval \u010derven\u00e9 medv\u00eddky a bezpe\u010dnou n\u00e1ru\u010d sv\u00e9ho bratra k tomu, aby dok\u00e1zal p\u0159e\u017e\u00edt. Dok\u00e1zal jsem se nau\u010dit \u017e\u00edt i bez n\u00ed… I bez jeho dlan\u00ed, kter\u00e9 se m\u011b sna\u017eily v\u0161emo\u017en\u011b zachr\u00e1nit, i kdy\u017e jsme padali oba dva. Bez jeho vesel\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, kter\u00fdma mi dok\u00e1zal zp\u0159\u00edjemnit ka\u017edou chvilku. Dokonce i bez jeho postoje, kter\u00fdm se m\u011b v\u017edy sna\u017eil chr\u00e1nit\u2026<\/span> Moc se zm\u011bnil. Stejn\u011b jako j\u00e1. Na\u0161e podoba sice nebyla tolik viditeln\u00e1 jako kdysi, p\u0159esto jsme v\u0161ak v sob\u011b m\u011bli vyryty stejn\u00e9 rysy. Jenom jsme je vyvinuli jin\u00fdmi sm\u011bry. To v\u0161ak neznamen\u00e1, \u017ee zanikly! M\u011bli jsme stejn\u00e9 o\u010di, nos, postavu, akor\u00e1t jeho rty byly tro\u0161i\u010dku pln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ty m\u00e9. A j\u00e1 m\u016f\u017eu \u0159\u00edct s jistotou, \u017ee l\u00edbaj\u00ed n\u00e1dhern\u011b\u2026<\/span><\/div>\n
Ach bo\u017ee, kdyby \u0161el vr\u00e1tit \u010das, nikdy bych jej nepol\u00edbil. A to jsem tu chybu m\u00e1lem ud\u011blal dvakr\u00e1t. Nev\u00edm, co se to se mnou v posledn\u00ed dob\u011b d\u011bje, ale nerozum\u00edm si. Jako bych se s\u00e1m v sob\u011b ztr\u00e1cel a najednou si p\u0159ijdu tak ciz\u00ed. Tom m\u00e1 alespo\u0148 Alex, ale j\u00e1 jsem s\u00e1m. V\u0161echny m\u00e9 touhy nebo pot\u0159ebu a nal\u00e9havost po dotec\u00edch mus\u00edm tak\u00e9 \u0159e\u0161it s\u00e1m. Um\u00edm si p\u0159iznat, \u017ee n\u011bkoho pot\u0159ebuju milovat, co v\u0161ak neum\u00edm, je milovat. M\u00e9 srdce u\u017e nen\u00ed pln\u00e9 touhy po l\u00e1sce a nad\u0161en\u00ed z pocitu zamilov\u00e1n\u00ed. M\u00e9 srdce bije, ale pro nikoho. Nen\u00ed prost\u011b p\u0159edur\u010deno k tomu, aby milovalo, a to \u017e\u00e1dn\u00e1 holka nedok\u00e1\u017ee zm\u011bnit! I kdyby byla nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, ne\u0161lo by to\u2026<\/span><\/div>\n
TOM:<\/span><\/div>\n
Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat. Bylo od n\u011bj hloup\u00fd, \u017ee jenom tak ode\u0161el, ale v n\u011b\u010dem tomu vlastn\u011b rozum\u00edm. Lekl se\u2026 Vylekal se toho, co se mezi n\u00e1ma najednou za\u010dalo d\u00edt a ur\u010dit\u011b i on poc\u00edtil, \u017ee vztah mezi n\u00e1ma nen\u00ed tak chladn\u00fd a nete\u010dn\u00fd, jako je\u0161t\u011b ned\u00e1vno. A j\u00e1 prost\u011b nech\u00e1pu, co se to s n\u00e1ma stalo\u2026<\/span>
„P\u016fjdu si je\u0161t\u011b na chvilku lehnout, nen\u00ed mi dob\u0159e,“ vydechl jsem kr\u00e1tce a opatrn\u011b jsem vstal. „Je ti \u0161patn\u011b?“ zeptal se m\u011b Gustav pohotov\u011b a jako poka\u017ed\u00e9, nedok\u00e1zal jsem si v jeho o\u010d\u00edch p\u0159e\u010d\u00edst nic jin\u00fdho, krom\u011b starost\u00ed. Ten kluk se snad boj\u00ed o v\u0161echny.<\/span>
„N-ne, j\u00e1 budu v po\u0159\u00e1dku, jenom jsem se jaksi nevyspal,“ \u0161eptl jsem ti\u0161e a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem odm\u00edtal op\u011btovat Bill\u016fv pohled.<\/span>
„Tak dob\u0159e, ale abys to v\u0161echno stihnul,“ \u0159ekl David klidn\u00fdm hlasem, \u010d\u00edm\u017e m\u011b p\u0159ekvapil. \u010cekal jsem, \u017ee pr\u00e1v\u011b on bude nam\u00edtat nejv\u00edc, z\u0159ejm\u011b v\u0161ak pochopil, \u017ee opravdu pot\u0159ebuju b\u00fdt chvilku s\u00e1m. Proto jsem odkr\u00e1\u010del s \u010dist\u00fdm sv\u011bdom\u00edm, samoz\u0159ejm\u011b v doprovodu Sakyho, kter\u00fd n\u00e1s hl\u00eddal skoro po\u0159\u00e1d. Dokonce ani m\u016fj vlastn\u00ed t\u00e1ta nem\u011bl takovou starost, abych se n\u00e1hodou n\u011bkde neod\u0159el nebo snad neupadl. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee za to byl hezky placenej, ale stejn\u011b bylo mil\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u00e1te za sebou n\u011bkoho, kdo se o v\u00e1s boj\u00ed a sna\u017e\u00ed se v\u00e1s uchr\u00e1nit. P\u0159esn\u011b takhle jsem j\u00e1 chr\u00e1nil Billa, kdy\u017e mi to je\u0161t\u011b jako d\u00edt\u011b dovolil\u2026<\/span><\/div>\n
To u\u017e bylo v\u0161echno d\u00e1vno, a on to u\u017e jist\u011b zapomn\u011bl. Stejn\u011b jako zapomene i na to l\u00edb\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nedok\u00e1\u017eu vypustit z hlavy\u2026 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem nejsp\u00ed\u0161 bl\u00e1zen, p\u0159esto v\u0161ak nem\u016f\u017eu myslet na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na ty n\u00e1dhern\u00e9 rty. Pro\u010d jen mus\u00ed b\u00fdt m\u00fdm bratrem?!<\/span>
Nikdy jsem na kluky nebyl a v\u00edm jist\u011b, \u017ee ani nejsem! Ale on m\u011b naprosto dostal. M\u00e1 v sob\u011b dr\u00e1\u017edivou p\u0159ita\u017elivost, kter\u00e9 se prost\u011b ned\u00e1 odolat a i kdybych se jakkoliv sna\u017eil, nejde to\u2026<\/span>
Unaven\u00fdm pohledem jsem sjel dve\u0159e p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem je otev\u0159el a potichu vklouznul dovnit\u0159. Je\u0161t\u011b jsem v\u0161ak ani po\u0159\u00e1dn\u011b nezamkl, a u\u017e se na dve\u0159e oz\u00fdvalo zb\u011bsil\u00e9 klep\u00e1n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 Bill takhle nikdy neklepal. Takhle klepe v\u011bt\u0161inou jenom\u2026<\/span><\/div>\n
„Alex,“ pokusil jsem se na tv\u00e1\u0159i vyloudit p\u0159ekvapenej v\u00fdraz, p\u0159esto jsem v\u0161ak z\u0159ejm\u011b vypadal jako cvi\u010den\u00e1 opice.<\/span>
„M\u016f\u017eu?“ zeptala se nad\u0161en\u011b a j\u00e1 hned v\u011bd\u011bl, \u017ee jakmile bych zav\u0159el dve\u0159e, skon\u010dil bych nalepen na jejich tvrd\u00fdm povrchu u\u017e z\u0159ejm\u011b nahatej.<\/span>
„Alex, my m\u00e1me pr\u00e1v\u011b koncert\u2026 dnes to nep\u016fjde, jsem unavenej,“ sna\u017eil jsem se vykroutit.<\/span>
„Opravdu?“ p\u00edpla a jej\u00ed dla\u0148 se n\u00e1hle ocitla na m\u00e9m nejcitliv\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b. Nemohl jsem\u2026 „Alex, dnes to prost\u011b nejde. Mrz\u00ed m\u011b to, ale j\u00e1 jsem unavenej a je\u0161t\u011b k tomu nem\u00e1m \u010das a,“ n\u00e1hle m\u011b v\u0161ak uml\u010dely jej\u00ed rty, kter\u00e9 m\u011b dlouze pol\u00edbily\u2026 Jej\u00ed snaha v\u0161ak byla marn\u00e1. Pro jej\u00ed rty nem\u00e1m slabost.<\/span>
„Tomi, brou\u010dku, no t\u00e1k. Tv\u016fj t\u00e1ta je dnes dlouho v pr\u00e1ci a mn\u011b je smutno,“ nevinn\u011b se uculila a znovu se naklonila k m\u00fdm rt\u016fm. Zbavit se j\u00ed bylo hor\u0161\u00ed, ne\u017e jsem \u010dekal. Proto jsem ji tedy nen\u00e1padn\u011b propa\u0161oval dovnit\u0159 a cht\u011bl jsem ji to vysv\u011btlit v klidu. Stalo se v\u0161ak to, co jsem si myslel. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem skon\u010dil na dve\u0159\u00edch v z\u00e1palu jej\u00ed divokejch polibk\u016f, drcen jej\u00edm t\u011blem.<\/span>
„N-ne, p\u0159esta\u0148,“ odsunul jsem ji od sebe a odstoupil jsem n\u011bkolik krok\u016f dozadu. Jej\u00ed o\u010di se na m\u011b \u017e\u00e1dostiv\u011b d\u00edvaly a j\u00e1 mohl u\u017e jenom z jej\u00edho hlubok\u00fdho d\u00fdch\u00e1n\u00ed vyc\u00edtit, jak moc m\u011b cht\u011bla. „Pros\u00edm, odejdi. Dnes se s tebou prost\u011b milovat nebudu. Nest\u00edh\u00e1m a nem\u00e1m chu\u0165. M\u00e1m prost\u011b kupu starost\u00ed a nepot\u0159ebuju, aby t\u011b tady n\u011bkdo na\u010dapal. Alex, jdi,“ \u0159ekl jsem zdrcen\u011b a zni\u010den\u011b jsem dosednul na postel. Ona v\u0161ak m\u011bla v\u00fddr\u017e, se kterou jsem nepo\u010d\u00edtal. Opatrn\u011b si klekla p\u0159ede m\u011b a dlouze se mi zad\u00edvala do o\u010d\u00ed. Ach bo\u017ee\u2026 co v\u0161echno bych te\u010f dal za to, abych se takhle mohl d\u00edvat do hloubky jeho o\u010d\u00ed\u2026<\/span><\/div>\n
„Ale Tomi. Tob\u011b to nechyb\u00ed? Si tady p\u0159eci po\u0159\u00e1d s\u00e1m, jen se svou kytarou. Jist\u011b ses u\u017e dlouho nel\u00edbal a tak\u00e9-,“ zatahala m\u011b za spodn\u00ed ret a dob\u0159e m\u00ed\u0159en\u00fdmi doteky se vpl\u00ed\u017eila pod lem m\u00fdch trenek. „A tak\u00e9 by ses pot\u0159eboval uvolnit,“ za\u0161eptala a pomalu ze m\u011b st\u00e1hla triko. J\u00e1 u\u017e jsem j\u00ed prost\u011b nedok\u00e1zal odporovat a kdyby jste byli na m\u00e9m m\u00edst\u011b, poznali byste, \u017ee je to zbyte\u010dn\u00e9. Ji se prost\u011b odm\u00edtnout ned\u00e1, a i kdyby jo, nedovol\u00ed v\u00e1m to.<\/span>
„Alex, no tak,“ sna\u017eil jsem se ji od sebe nepatrn\u011b odt\u00e1hnout, jenom\u017ee to stejn\u011b dopadlo tak, \u017ee jsem p\u0159ist\u00e1l na posteli polonahej. Netrvalo dlouho a po m\u00e9 hrudi rejdily jak jej\u00ed rty, tak i jazyk, a j\u00e1 v\u00e1m \u0159eknu – dnes mi to bylo \u00fapln\u011b jedno. V\u016fbec m\u011b nevzru\u0161ovala p\u0159edstava, \u017ee se s j\u00ed budu milovat tak jako kdysi. Nec\u00edtil jsem se jako abstinuj\u00edc\u00ed. Nechyb\u011bl mi sex. Sta\u010dil jedinej jeho polibek a j\u00e1 na celou Alex dok\u00e1zal zapomenout. Ona v\u0161ak ne! Strnule jsem se nechal l\u00edbat a hladit a myslel jsem, \u017ee m\u011b u\u017e nic nem\u016f\u017ee zachr\u00e1nit. Najednou se v\u0161ak ozvalo jemn\u00e9 klep\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 Alex malinko polekalo.<\/span>
„Ty n\u011bkoho \u010dek\u00e1\u0161?“ zeptala se, jakmile se na m\u00e9 posteli zjevila jenom ve spodn\u00edm pr\u00e1dle nech\u00e1pav\u011b pozorovala, jak pomalu m\u00ed\u0159\u00edm ke dve\u0159\u00edm. Rychle jsem si ot\u0159el rty a sna\u017eil jsem se otev\u0159\u00edt s klidn\u00fdm v\u00fdrazem. Kdy\u017e jsem v\u0161ak za dve\u0159ma spat\u0159il jeho obli\u010dej, malinko jsem ustrnul. Jeho o\u010di se na m\u011b n\u011b\u017en\u011b d\u00edvaly a v dlan\u00edch \u017emoulal n\u011bco, co m\u011b p\u0159ekvapilo snad je\u0161t\u011b v\u00edce, ne\u017e jeho n\u00e1v\u0161t\u011bva. Pytl\u00edk gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f\u2026<\/span>
„Ahoj, j-j\u00e1 jsem se cht\u011bl jenom-,“za\u010dal rychle, n\u00e1hle se v\u0161ak zasekl a jeho pohled se up\u0159el n\u011bkam p\u0159es m\u00e9 rameno. Ani jsem se nemusel ot\u00e1\u010det, abych zjistil, kam se jeho o\u010di zklaman\u011b d\u00edvaj\u00ed. Alex se toti\u017e tulila k m\u00fdm bok\u016fm, a jedin\u00e9, co ji d\u011blilo od nahoty, bylo m\u00e9 triko.<\/span>
„B-bille, tohle,“ sna\u017eil jsem mu to vysv\u011btlit, jedin\u00e9 \u010deho jsem v\u0161ak dos\u00e1hl bylo, \u017ee strnule zakroutil hlavou a nech\u00e1pav\u011b sklonil pohled.<\/span>
„Pus\u0165 to z hlavy,“ vydechl ti\u0161e, medv\u00eddky mi vtla\u010dit do dlan\u00ed a rychl\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il pry\u010d. J\u00e1 jsem od sebe Alex urychlen\u011b odstr\u010dil a sna\u017eil jsem se jej dohnat.<\/span>
„Bille, po\u010dkej!“ k\u0159i\u010del jsem za n\u00edm, ale on m\u011b neposlouchal\u2026<\/span><\/div>\n
BILL:<\/span><\/div>\n
Jsem tot\u00e1ln\u00ed idiot! Byl jsem tak stra\u0161liv\u011b tupej. Jako n\u011bjak\u00fd pako jsem se mu do\u0161el omluvit za to v\u0161echno, co se minulou noc stalo a on?! Na co se zm\u016f\u017ee on?! Jenom se vysp\u00ed s holkou sv\u00e9ho vlastn\u00edho t\u00e1ty!! J\u00e1 to nech\u00e1pu\u2026 A prej \u017ee je unavenej!<\/span>
Je to jenom odpornej lh\u00e1\u0159 a j\u00e1 jej u\u017e nechci vid\u011bt! A ty l\u017ei si m\u016f\u017ee str\u010dit n\u011bkam. U\u017e m\u00e1m toho dost. Za\u010d\u00ednal jsem mu pomalu v\u011b\u0159it, ale on tu mou d\u016fv\u011bru hezky po\u0161lapal a zhatil je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec vzrostla. Byl jsem hlup\u00e1k\u2026 jenom naivn\u00ed hlup\u00e1k!<\/span><\/div>\n
Sprost\u011b m\u011b vyu\u017eil, aby se dostal do kapely a te\u010f, kdy\u017e jsme mu za\u0159\u00eddili sl\u00e1vu a pen\u00edze, se uk\u00e1\u017ee jeho prav\u00e1 tv\u00e1\u0159. Ach bo\u017ee\u2026 pro\u010d m\u011b to tak stra\u0161n\u011b \u0161tve?! Pro\u010d nedok\u00e1\u017eu sn\u00e9st pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee se s n\u00edm pr\u00e1v\u011b milovala! \u017de se jej dot\u00fdkala a l\u00edbala jej stejn\u011b, jako j\u00e1 je\u0161t\u011b v\u010dera\u2026 Chci vr\u00e1tit \u010das! Nikdy bych nedovolil, aby se stal dal\u0161\u00edm \u010dlenem na\u0161\u00ed kapely. Byla to chyba\u2026 Byl jsem na dn\u011b a te\u010f na tom budu je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Zni\u010den\u011b jsem dob\u011bhl do sv\u00e9ho pokoje, av\u0161ak k m\u00e9 sm\u016fle jsem nestihl ani po\u0159\u00e1dn\u011b zav\u0159\u00edt dve\u0159e a u\u017e m\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed sv\u00edraly jeho ruce. Bojovn\u011b jsem se mu zahled\u011bl do o\u010d\u00ed a sna\u017eil jsem se vysvobodit ruku z jeho sev\u0159en\u00ed.<\/span>
„Bille, j\u00e1 jsem s n\u00ed nespal,“ \u0159ekl nal\u00e9hav\u011b a v jeho o\u010d\u00edch se zra\u010dilo \u010dir\u00e9 zoufalstv\u00ed.<\/span>
„To je mi jedno! Klidn\u011b si s n\u00ed spi kdy chce\u0161. J\u00e1 t\u011b u\u017e nechci vid\u011bt! Jsi jenom odpornej lh\u00e1\u0159. Nikdy jsi m\u011b nem\u011bl r\u00e1d a ani m\u00edt nebude\u0161! Jedin\u00e9 co um\u00ed\u0161, je jenom ubli\u017eovat, Tome,“ sykal jsem na n\u011bj jedovat\u011b a sna\u017eil jsem se od n\u011bj odsunout. Jeho o\u010di m\u011b v\u0161ak propalovaly jako \u017ehav\u00e9 uhl\u00edky, a i kdy\u017e jsem se moc sna\u017eil, nedok\u00e1zal jsem se do nich ned\u00edvat. Bo\u017ee\u2026 pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt tak stra\u0161n\u011b hezkej?! Kdy\u017e jsem u n\u011bj, zapom\u00edn\u00e1m na v\u0161echno\u2026 u\u017e opravdu \u0161\u00edl\u00edm. Co se to se mnou stalo??<\/span>
„Bille, ty tomu nerozum\u00ed\u0161?! Jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct?! Ty si to jedin\u00fd co pot\u0159ebuju a nikdy jsem ti nelhal!“ k\u0159i\u010del na m\u011b, ale hlas se mu p\u0159esto t\u0159\u00e1sl.<\/span>
„B\u011b\u017e za n\u00ed. Stejn\u011b na tebe \u010dek\u00e1. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e bude\u0161 unavenej, klidn\u011b \u0159ekni, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 sex. To je toti\u017e to jedin\u00fd, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed,“ sna\u017eil jsem se k\u0159i\u010det, p\u0159esto jsem to v\u0161ak nedok\u00e1zal. Nebyl jsem mu rovnocenn\u00fdm soupe\u0159em. A on to moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Najednou se ke mn\u011b naklonil a prudce si m\u00e9 rty podrobil zoufal\u00fdm polibkem. Ve mn\u011b se zvedla nov\u00e1 vlna hn\u011bvu. R\u00e1zn\u011b jsem jej od sebe odstr\u010dil, a kdy\u017e jsem mu cht\u011bl d\u00e1t facku, pohotov\u011b chytil moje z\u00e1p\u011bst\u00ed t\u011bsn\u011b u sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Oba dva jsme mocn\u011b lapali po dechu, v m\u00fdch o\u010d\u00edch se v\u0161ak odr\u00e1\u017eely slzy.<\/span>
„Vypadni, Tome,“ \u0161eptnul jsem zoufale a hltav\u011b jsem op\u011btoval jeho prudk\u00fd polibek. „Jdi u\u017e,“ zak\u0148oural jsem bezmocn\u011b a s\u00e1m jsem jej chtiv\u011b pol\u00edbil. Chv\u011bl jsem se v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed jako panenka a nedok\u00e1zal jsem jej od sebe odehnat. Byl tak kr\u00e1snej\u2026<\/span><\/div>\n
TOM:<\/span><\/div>\n
Pro\u010d si to d\u011bl\u00e1m je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00edm?! Pro\u010d jsem jej nenechal odej\u00edt a n\u00e1sledoval jsem jej do jeho pokoje?!\u2026 Necht\u011bl jsem mu ubl\u00ed\u017eit, ani na n\u011bj k\u0159i\u010det, ale kdy\u017e jsem c\u00edtil, jak moc se t\u0159ese, pol\u00edbil jsem jej. U\u017e jsem se prost\u011b neovl\u00e1dl a chtiv\u011b jsem se zmocnil t\u011bch dokonal\u00fdch rt\u016f. Ka\u0161lal jsem na v\u0161echno! Na Alex, na kluky, na koncert, na v\u0161echno. Jen jsem jej l\u00edbal\u2026 a on l\u00edbal m\u011b\u2026<\/span>
„Tome, odejdi, pros\u00edm t\u011b b\u011b\u017e pry\u010d,“ zast\u00e9nal ti\u0161e, jak jsem jej v\u00e1\u0161niv\u011b zatahal za spodn\u00ed ret. Byl tak n\u00e1dhernej a j\u00e1 se od n\u011bj nedok\u00e1zal odpoutat. Ne\u0161lo to. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d jsem ochutn\u00e1val jeho jemn\u00e9 rty v kr\u00e1tk\u00fdch polibc\u00edch, kter\u00e9 mi v\u0161echny hladov\u011b op\u011btoval. N\u00e1hle se v\u0161ak ode m\u011b odsunul a nal\u00e9hav\u011b spojil sv\u00e9 rty s t\u011bmi m\u00fdmi. Te\u010f u\u017e jsem v\u011bd\u011bl jist\u011b, \u017ee to \u017e\u00e1dn\u00e1 s\u00e1zka nebyla. Cht\u011bl to! Stejn\u011b jako j\u00e1.<\/span><\/div>\n
M\u00e9 dlan\u011b spo\u010d\u00edvaly v jeho spu\u0161t\u011bn\u00fdch vlasech a jeho jazyk n\u011b\u017en\u011b olizoval m\u00e9 rty. Bylo to prost\u011b n\u011bco dokonal\u00e9ho. Jeho dlan\u011b jsem c\u00edtil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kterou jemn\u011b hladil a n\u011b\u017en\u011b pusinkoval. Po chvilce se v\u0161ak jemn\u00e9 pusinky zm\u011bnily v nal\u00e9havost a na\u0161e rty se za\u010daly jako o \u017eivot propl\u00e9tat, skous\u00e1vat a dokonale olizovat. V\u0161ude kolem sebe jsem c\u00edtil jenom jeho v\u016fni a jedin\u00e9, co bylo sly\u0161et, bylo n\u011b\u017en\u00e9 mlask\u00e1n\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed od na\u0161ich sr\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch se jazyk\u016f.<\/span>
„Tome, odejdi\u2026 pros\u00edm,“ vzdychl ti\u0161e, jakmile jsem jej v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbil na krk. „Tohle u\u017e je moc,“ za\u0161eptal, ale stejn\u011b nev\u011bdomky zvedal tv\u00e1\u0159, abych jej mohl l\u00edbat v\u00edc a v\u00edc. Po chvilce jsem se od n\u011bj odsunul, st\u00e1le jsem v\u0161ak z\u016fst\u00e1val v dokonal\u00e9 bl\u00edzkosti jeho t\u011bla, kter\u00e9 se mi chv\u011blo v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Popla\u0161en\u011b jsme na sebe hled\u011bli, a na\u0161e hlubok\u00e9 v\u00fddechy se vz\u00e1jemn\u011b propl\u00e9taly.<\/span>
„Tome, zapome\u0148 na to\u2026 t-tohle byla chyba,“ vydechl zoufale a opatrn\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. „Jdi u\u017e,“ \u0161pitl a otev\u0159el. „Pros\u00edm t\u011b, vypadni u\u017e! No tak b\u011b\u017e,“ vykv\u00edkl a z jeho hlasu se linulo zoufalstv\u00ed a strach. Rychl\u00fdmi kroky jsem k n\u011bmu popo\u0161el a opatrn\u011b jsem projel ukazov\u00e1\u010dkem nab\u011bhl\u00e9 rty, kter\u00e9 m\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou l\u00edbaly.<\/span>
„Nespal jsem s n\u00ed\u2026 nedok\u00e1zal jsem to ud\u011blat,“ s t\u00edm jsem se oto\u010dil a rychle jsem za sebou zav\u0159el. Na tohle nikdy nezapomenu… Hned jak jsem se ocitl za jeho dve\u0159mi, jsem om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a jemn\u011b jsem si p\u0159ejel nab\u011bhlou tk\u00e1\u0148 m\u00fdch rt\u016f. Ach, Bille, co jsi to se mnou provedl?!<\/span><\/div>\n
autor: B-kay<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Sna\u017eil jsem se p\u016fsobit v pohod\u011b a v klidu, jakoby se nic nestalo. P\u0159esto jsem jeho ignoraci a chladnej v\u00fdraz nedok\u00e1zal sn\u00e1\u0161et p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Hned jsem poznal, \u017ee mi to chce vr\u00e1tit, a tak jsem ani nenam\u00edtal. Ubl\u00ed\u017eil jsem mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[168],"tags":[],"class_list":["post-16365","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-symphonie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16365","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16365"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16365\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16365"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16365"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16365"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}