{"id":16369,"date":"2008-10-06T15:30:00","date_gmt":"2008-10-06T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16332"},"modified":"2020-10-26T10:42:58","modified_gmt":"2020-10-26T09:42:58","slug":"bratrsky-instinkt","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/06\/bratrsky-instinkt\/","title":{"rendered":"Bratrsk\u00fd instinkt"},"content":{"rendered":"

autor:<\/strong> LofinQa<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

Ahoj lidi!! Tak zase zdrav\u00edm s moji novou pov\u00eddkou. x)) Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit, psala jsem ji ve \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, mo\u017en\u00e1 z toho nic nebude, ale j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee k n\u00ed poc\u00edt\u00edte aspo\u0148 trochu sympatie… Jsou v n\u00ed skryt\u00e9 n\u011bjak\u00e9 pocity a emoce, vlastn\u011b je to podobn\u00e9, jako co te\u010f pro\u017e\u00edv\u00e1m.<\/em><\/p>\n

Psala jsem to u p\u00edsni\u010dky Escape to The Stars od Cinema Bizarre. Doporu\u010duju pustit… U\u017e dost m\u00fdch nesmysln\u00fdch kec\u016f – a k pov\u00eddce:<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

Bill sed\u011bl na posteli, v ruce dr\u017eel fotku jeho a Toma, kdy\u017e byli mal\u00ed. Byla to fotka, kter\u00e1 v n\u011bm v\u017edy dok\u00e1zala vyvolat vzpom\u00ednky a emoce. Kdy\u017e si ji prohl\u00ed\u017eel, m\u011bl takov\u00fd p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, zd\u00e1lo se mu, \u017ee v\u0161echno je jednodu\u0161\u00ed, \u017ee v\u0161echno zvl\u00e1dne, \u017ee to dok\u00e1\u017ee. Dok\u00e1zal u n\u00ed prosed\u011bt cel\u00e9 hodiny. Slzy mu st\u00e9kaly po bled\u00e9 nenal\u00ed\u010den\u00e9 tv\u00e1\u0159i, plakal, ale z\u00e1rove\u0148 se sm\u00e1l. Nic nevn\u00edmal. Na tv\u00e1\u0159i m\u011bl \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv ze vzpom\u00ednek, kter\u00e9 v n\u011bm vyvolala ta z\u00e1zra\u010dn\u00e1 fotka, vybavovalo se mu, kdy\u017e byli s Tomem mal\u00ed, sm\u00e1l se, byl r\u00e1d, ale z\u00e1rove\u0148 plakal. Nev\u011bd\u011bl PRO\u010c, mo\u017en\u00e1 \u0161t\u011bst\u00edm, mo\u017en\u00e1 smutkem, ale nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b vyc\u00edtit pro\u010d…<\/p>\n

Nebylo to poprv\u00e9, kdy si fotku prohl\u00ed\u017eel. Sed\u011bl nad n\u00ed ka\u017ed\u00fd den, p\u0159em\u00fd\u0161lel, a op\u011bt se v n\u011bm nahromadily emoce, pocity a vzpom\u00ednky… Cht\u011bl je dostat ven, zbavit se jich, p\u0159estat se d\u00edvat na tu fotku. Ale jeho o\u010di to nikdy nedok\u00e1zaly. Nezvl\u00e1daly to, stejn\u011b jako to nezvl\u00e1dal on s\u00e1m. Jeho srdce, jeho du\u0161e… Mo\u017en\u00e1 pl\u00e1\u010dem se cht\u011bl zbavit smutn\u00fdch a z\u00e1rove\u0148 vesel\u00fdch my\u0161lenek.<\/p>\n

V\u017edycky se p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u0159\u00edkal si, a\u0165 se na tu fotku ned\u00edv\u00e1. Ale srdce nedok\u00e1zalo poru\u010dit. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee na t\u00e9 fotce byl u\u017e z\u00e1visl\u00fd, byla jako droga, bez kter\u00e9 by nevydr\u017eel jeden den. Co jeden den, jednu hodinu… P\u0159ipadal si blb\u011b, trapn\u011b a uboze, u\u017e\u00edrat se nad fotkou z ml\u00e1d\u00ed a nic ned\u011blat. N\u011bjak se nad t\u00edm nezam\u00fd\u0161lel, tr\u00e1pilo ho to, ale nedok\u00e1zal se toho zbavit.<\/p>\n

\n

\n

Kdy\u017e se to takhle opakovalo m\u011bs\u00edc, chlapec si uv\u011bdomil, pro\u010d to tak je. Zamiloval se. Byla to ale ne\u0161\u0165astn\u00e1 l\u00e1ska. L\u00e1ska neop\u011btovan\u00e1. Vlastn\u011b… ten, kdo za to mohl, nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, \u017ee je n\u011bk\u00fdm milov\u00e1n.<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek op\u011btovn\u011b sed\u011bl na sv\u00e9 posteli, v ruce dr\u017eel onu osudnou fotku, a rozhodl se. K \u010demu? Pt\u00e1te se? Odhodlal se tomu doty\u010dn\u00e9mu vyznat l\u00e1sku. Nev\u011bd\u011bl, JAK to \u0159ekne, ani nad t\u00edm n\u011bjak usilovn\u011b nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee doty\u010dn\u00fd jeho l\u00e1sku nebude op\u011btovat. V\u011bd\u011bl to. P\u0159ece by jeho bratr nebyl takov\u00e9 zvrhl\u00e9 prase!! Po\u010dkat. Bratr? Ano, bratr. Toto \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed se zamilovalo do sv\u00e9ho bratra. Nen\u00e1vid\u011bl se za to, u\u017e kolikr\u00e1t si hledal r\u016fzn\u00e9 testy, kter\u00e9 by mu mohly pomoct n\u011bjak se „odmilovat“, ale v\u017edycky byly \u00fapln\u011b k ni\u010demu. Vadilo mu to, p\u0159ipadal si zvrhle a \u00fachyln\u011b… V\u017edy, kdy\u017e vy\u0161el ven, b\u00e1l se, \u017ee to na n\u011bm n\u011bkdo pozn\u00e1, \u017ee mu n\u011bkdo vid\u00ed do du\u0161e, do srdce, \u017ee v\u00ed, co te\u010fka poci\u0165uje…<\/p>\n

\n

\n

Nemohl nic d\u011blat. P\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak to asi dopadne. Vym\u00fd\u0161lel si p\u0159\u00edb\u011bhy. V\u017edycky ale skon\u010dily u smutn\u00e9ho konce, proto\u017ee to byla takov\u00e1… p\u0159edtucha<\/em>… Vidina toho, co se stane…<\/p>\n

Nedok\u00e1zal se ale takhle d\u00e1le tr\u00e1pit. Nem\u00e1 na vybranou. Bu\u010f zajde k bratrovi, \u0159ekne mu to, a bratr jej odsoud\u00ed, zavrhne, vyhod\u00ed, nebo tam prost\u011b zajde a bude doufat, \u017ee jeho bratr city op\u011btuje. Kdy\u017e pomyslel na druhou variantu, posm\u011b\u0161n\u011b se sob\u011b zasm\u00e1l.<\/p>\n

R\u00e1zn\u011b vstal z\u00a0postele a vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

\n

\n

Na chodb\u011b se Bill rozm\u00fd\u0161lel. Nev\u011bd\u011bl, jestli to m\u00e1 ud\u011blat nebo ne\u2026 M\u011bl ale jak\u00fdsi pocit, \u017ee se mu hodn\u011b ulev\u00ed, kdy\u017e mu to \u0159ekne. \u017de z n\u011bho ta plnost vyprch\u00e1, a \u017ee bude takov\u00fd, jako p\u0159edt\u00edm. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee jeho \u017eivot u\u017e stejn\u00fd nebude. Bratr se mu bude vyh\u00fdbat, mo\u017en\u00e1 i ubli\u017eovat. Necht\u011bl na to myslet.<\/strong><\/p>\n

Nakonec tedy zaklepal na bratrovy dve\u0159e…<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

Poci\u0165oval velk\u00fd strach, tr\u00e9mu, a hlavn\u011b nervozitu. Obavy. Smutek. Ale \u010di\u0161ela z n\u011bj odhodlanost a odvaha. V\u011bd\u011bl, \u017ee to dok\u00e1\u017ee. Srdci se ned\u00e1 poru\u010dit. B\u00e1l se, \u017ee ho bratr zavrhne. A v\u011bd\u011bl to. Proto\u017ee jedin\u011b stejn\u00fd pras\u00e1k by mohl milovat sv\u00e9 dvoj\u010de. A to jeho milovan\u00fd br\u00e1\u0161ka nen\u00ed.<\/p>\n

P\u0159ede dve\u0159ma st\u00e1l jen p\u00e1r sekund, ale p\u0159ipadalo mu to jako celou v\u011b\u010dnost. Ruce se mu neuv\u011b\u0159iteln\u011b potily a klepaly. Nohy se mu podlamovaly.<\/p>\n

Kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely, rozklepala se mu kolena a musel se op\u0159\u00edt o ze\u010f. Najednou z n\u011bj ta odvaha vyprchala. Po bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i se mu m\u00edsily slzy smutku se slzami odhodl\u00e1n\u00ed. Sm\u00e1l se, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 co ztratit.<\/p>\n

Jeho br\u00e1\u0161ka se na n\u011bj d\u00edval tak… divn\u011b. Jako by v\u011bd\u011bl, co mu Bill p\u0159ijde \u0159\u00edct. Jako kdyby to tu\u0161il… P\u0159edtucha… Nebo bratrsk\u00fd instinkt?<\/p>\n

Bill se na Toma omluvn\u011b usm\u00e1l. T\u00edm \u00fasm\u011bvem jako kdyby cht\u011bl omluvit to, co se za chv\u00edli stane… Jako kdyby se cht\u011bl omluvit za to, jak ho zklame, co mu \u0159ekne, jak\u00e9 je prase… Cht\u011bl se mu za v\u0161echno omluvit…<\/p>\n

\n

\n

Tom mu otev\u0159el dve\u0159e a vpustil ho dovnit\u0159. Bill lehce nas\u00e1l v\u016fni pokoje. Von\u011bl po Tomovi.<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

Bill se usadil do velk\u00e9ho k\u0159esla v rohu pokoje. Nev\u011bd\u011bl, kam s o\u010dima, leskly se mu strachem, ale tak\u00e9 omluvou. Nohu si p\u0159ehodil p\u0159es nohu.<\/p>\n

Povzbudilo ho mo\u017en\u00e1 jen to, \u017ee se na n\u011bj Tom povzbudiv\u011b usm\u00e1l, jako kdyby opravdu v\u011bd\u011bl, co se te\u010f bude d\u00edt\u2026<\/p>\n

„Nic ne\u0159\u00edkej, Bille. V\u00edm, co mi jde\u0161 \u0159\u00edct,“ \u0159ekl jemn\u011b a usm\u00e1l se. Bill se nerv\u00f3zn\u011b rozhl\u00ed\u017eel po pokoji a kulil o\u010di. Pohledem zakotvil na Tomovi.<\/p>\n

„A-a-le jak t-to m\u016f\u017ee\u0161 to —- v\u011bd\u011bt?“ vykoktal ze sebe. P\u0159ipadal si hrozn\u011b trapn\u011b.<\/p>\n

„Bratrsk\u00fd instinkt.“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tomm\u00ed a pomohl mu z k\u0159esla…<\/p>\n

\n

\n

D\u00edvali se do o\u010d\u00ed. M\u011bli je \u00fapln\u011b stejn\u00e9, stejn\u011b hn\u011bd\u00e9, stejn\u011b kr\u00e1sn\u00e9… A stejn\u011b s l\u00e1skou.<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

Tom se zlehka p\u0159is\u00e1l na bratrovy rty. Ob\u011bma jako by jimi p\u0159ejel n\u011bjak\u00fd elektrick\u00fd proud… Oba po tomhle tou\u017eili u\u017e dlouho… A te\u010f se to vyplnilo… Je to realita… Stoj\u00ed tady naproti sob\u011b a l\u00edbaj\u00ed se. Kdy\u017e se Bill od bratra zlehka odtrhl, Tom se usm\u00e1l.<\/p>\n

„\u0160t\u00edpni m\u011b,“ poru\u010dil si Bill… Jen\u017ee jeho br\u00e1\u0161ka se na n\u011bho d\u00edval jaksi vykulen\u011b… Bill se za\u010dal sm\u00e1t\u2026 „No jenom abych uv\u011b\u0159il, jestli se mi to jenom nezd\u00e1,“ dodal…<\/p>\n

Tom m\u00edsto \u0161t\u00edpnut\u00ed Billovi za\u0161eptal do ou\u0161ka: „Je to pravda\u2026 Nezd\u00e1 se Ti to\u2026 Miluju T\u011b.“\u00a0\u00a0 Billovi se rozz\u00e1\u0159ila o\u010di\u010dka a jemn\u011b Toma pol\u00edbil.<\/p>\n

„J\u00e1 tebe taky…“<\/p>\n

\n

\n

autor: LofinQa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LofinQa \u00a0 Ahoj lidi!! Tak zase zdrav\u00edm s moji novou pov\u00eddkou. x)) Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit, psala jsem ji ve \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, mo\u017en\u00e1 z toho nic nebude, ale j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee k n\u00ed poc\u00edt\u00edte aspo\u0148 trochu sympatie… Jsou v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16369","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16369","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16369"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16369\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79434449,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16369\/revisions\/79434449"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16369"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16369"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16369"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}