{"id":16377,"date":"2008-10-05T17:00:00","date_gmt":"2008-10-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16340"},"modified":"2020-11-08T00:41:40","modified_gmt":"2020-11-07T23:41:40","slug":"mam-te-pred-ocima-a-stejne-te-nevidim-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/05\/mam-te-pred-ocima-a-stejne-te-nevidim-4\/","title":{"rendered":"M\u00e1m t\u011b p\u0159ed o\u010dima a stejn\u011b t\u011b nevid\u00edm 4."},"content":{"rendered":"

autor: Meline<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

\n

…\u017de by zase pomohla ta ledov\u00e1 sprcha?! No nic mus\u00edm to testnout. Sice se te\u010f cel\u00fd klepu zimou, ale \u00fa\u010del to splnilo. Zabal\u00edm se do ru\u010dn\u00edku, v\u00a0rychlosti se odl\u00ed\u010d\u00edm a vylezu z\u00a0koupelny.<\/p>\n

\u201eNo kone\u010dn\u011b. Cos tam tak dlouho d\u011blal?\u201c<\/p>\n

\u201eCo bych mohl v\u00a0koupeln\u011b asi tak d\u011blat?!\u201c \u0158eknu a rad\u0161i se rychle spakuju do pokoje. M\u00e1ma jen proto\u010dila o\u010di v\u00a0sloup a zalezla do koupelny. V\u00a0prot\u011bj\u0161\u00edm pokoji zahl\u00eddnu sv\u011btlo. Bo\u017ee, v\u017edy\u0165 Tom m\u00e1 vlastn\u011b pokoj naproti mn\u011b. A\u2026 a… cc… co\u2026 to\u2026 on se svl\u00edk\u00e1. Nalep\u00edm se na balk\u00f3nov\u00fd dve\u0159e a pozoruju ho. Nem\u016f\u017ee m\u011b vid\u011bt, je tu tma, ale kdyby jo, co by si asi pomyslel. \u017de sem n\u011bjakej \u0161m\u00edr\u00e1k. Bo\u017ee, m\u00e1 n\u00e1dhern\u00fd t\u011blo\u2026 Doh\u00e1je, co se to se mnou d\u011bje?! Nejd\u0159\u00edv se p\u0159i p\u0159edstav\u011b na n\u011bj m\u00e1lem ud\u011bl\u00e1m ve spr\u0161e, a te\u010f ho tady \u0161m\u00edruju, jak se p\u0159evl\u00edk\u00e1. To mus\u00ed p\u0159estat!!! Shod\u00edm ze sebe ru\u010dn\u00edk, rychle na sebe navl\u00edknu boxerky a zalehnu do postele. Sna\u017e\u00edm se usnout, ale jaksi se mi to neda\u0159\u00ed. Pohledem po\u0159\u00e1d uj\u00ed\u017ed\u00edm k\u00a0balk\u00f3nu. Ne, Bille, tak sakra ned\u00edvej se tam po\u0159\u00e1d. V\u0161echna moje snaha byla marn\u00e1. O\u010di jako by m\u011b neposlouchaly a d\u011blaly si co cht\u011bly. A nejen o\u010di. Moje ruka se pomalu sunula k\u00a0m\u00e9mu kl\u00ednu. Bo\u017ee zase sem se p\u0159i pohledu na jeho t\u011blo vzru\u0161il. Za\u010dnu pomalu pohybovat dlan\u00ed p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee je Tomova. Vzdych\u00e1m jeho jm\u00e9no a kdy\u017e dos\u00e1hnu vrcholu, zak\u0159i\u010d\u00edm tak hlasit\u011b, \u017ee m\u011b snad musel sly\u0161et cel\u00fd bar\u00e1k. Chv\u00edli sem se zaposlouchal jestli neusly\u0161\u00edm n\u011bjakej zvuk, a\u00a0 kdy\u017e mi bylo odpov\u011bd\u00ed jen hrobov\u00e9 ticho, oddechnu si. Zav\u00edraj\u00ed se mi o\u010di a po chvilce p\u0159evalov\u00e1n\u00ed nakonec vy\u010derpan\u011b usnu.<\/p>\n

\n

Tom:<\/p>\n

\n

\u201eChmpf.\u201c P\u0159eval\u00edm se na posteli a pomalu otev\u0159u o\u010di. Skoro celou noc sem nespal, a nav\u00edc m\u011b p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b bol\u00ed ta ruka. Nen\u00ed taky divu, kdy\u017e si po\u0159\u00e1d vybavuju ten okam\u017eik, jak jsme se s\u00a0Billem m\u00e1lem pol\u00edbili\u2026 no jo, m\u00e1lem. Neb\u00fdt m\u00e9 drah\u00e9 matky. Po\u0159\u00e1d mus\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, co by se stalo, kdyby m\u00e1ti p\u0159i\u0161la jen o chv\u00edli pozd\u011bji a my se v\u00e1\u017en\u011b pol\u00edbili. Mo\u017en\u00e1 bylo dob\u0159e, \u017ee ve\u0161la, ale mo\u017en\u00e1 taky ne. J\u00e1 nev\u00edm. M\u00e1m v\u00a0tom zmatek. P\u0159estanu nad t\u00edm te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161let. Pomalu spust\u00edm nohy z\u00a0postele a dobelh\u00e1m se do koupelny. Bo\u017ee!! J\u00e1 teda vypad\u00e1m. M\u00e1m kruhy pod o\u010dima a m\u00edrn\u011b nateklou tv\u00e1\u0159. Obav\u00e1m se, \u017ee dneska se nebudu moct uk\u00e1zat mezi lidmi. Vypad\u00e1m p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b, jako mrtvola, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b vylezla z\u00a0hrobky. Mus\u00edm se d\u00e1t trochu dohromady. Sprcha m\u011b snad nabud\u00ed. Kdy\u017e za sebou zav\u0159u dve\u0159e sprchov\u00e9ho koutu, op\u0159u se o chladn\u00e9 kachli\u010dky a nech\u00e1m na sebe st\u00e9kat proud vla\u017en\u00e9 vody. Bo\u017ee, pro\u010d to mus\u00ed b\u00fdt v\u0161echno tak slo\u017eit\u00fd?! Kdybysme se sem nenast\u011bhovali, nikdy bych Billa nepoznal a bylo by to v\u00a0pohod\u011b. Ale co kdy\u017e jsme se m\u011bli potkat?? T\u0159eba je to osud.<\/p>\n

\n

Je\u017e\u00ed\u0161, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm upe nad kravinama. J\u00e1 nikdy na osud ani na podobn\u00fd v\u011bci nev\u011b\u0159il a te\u010f?! U\u017e mi asi v\u00e1\u017en\u011b hr\u00e1blo. A je\u0161t\u011b nav\u00edc \u0160KOLA!!! Jak j\u00e1 ji nesn\u00e1\u0161\u00edm. Byly t\u00fddenn\u00ed pr\u00e1zdniny, ale ty u\u017e za dva dny kon\u010d\u00ed. Vylezu kone\u010dn\u011b ze sprchy, zabal\u00edm se do hu\u0148at\u00e9 osu\u0161ky, ud\u011bl\u00e1m hygienu a jdu se do pokoje obl\u00edknout. Ou ta ruka bol\u00ed. Za\u010dnu odvazovat obvaz, kter\u00fdm jsem si tu r\u00e1nu v\u010dera obv\u00e1zal. Usyknu bolest\u00ed… Obvaz se mi p\u0159ilepil k\u00a0r\u00e1n\u011b a mus\u00edm ho odtrhnout. U\u017e zase to za\u010dalo m\u00edrn\u011b krv\u00e1cet. Vypad\u00e1 to o\u0161kliv\u011b. Opl\u00e1chnu si z\u00a0ruky zaschlou krev a znovu to obv\u00e1\u017eu. Kdy\u017e sejdu do kuchyn\u011b, uvid\u00edm na stole l\u00edste\u010dek. Tomi, \u0161la jsem na n\u00e1kup a t\u00e1ta do pr\u00e1ce. Za chv\u00edli se vr\u00e1t\u00edm. M. <\/em>Tak\u017ee jsem doma s\u00e1m. No, aspo\u0148 budu m\u00edt klid. Hlad stejn\u011b nem\u00e1m, je mi sp\u00ed\u0161 \u0161patn\u011b a to\u010d\u00ed se mi hlava. Mus\u00edm si sednout, jinak bych se nejsp\u00ed\u0161 zhroutil. Kruci pro\u010d je mi tak zle?! Najednou se mi zaml\u017e\u00ed p\u0159ed o\u010dima a j\u00e1 spadnu ze \u017eidle na podlahu\u2026<\/p>\n

\n

Nata\u0161a:<\/p>\n

\n

Vrac\u00edm se spokojen\u011b z\u00a0n\u00e1kupu. Kdy\u017e otev\u0159u dve\u0159e a sund\u00e1m si kab\u00e1t, vejdu do kuchyn\u011b, ale to co uvid\u00edm m\u011b \u0161okuje. Pust\u00edm n\u00e1kupn\u00ed ta\u0161ky a je mi jedno, \u017ee jejich obsah se te\u010f v\u00e1l\u00ed po zemi.<\/p>\n

\u201ePanebo\u017ee, Tome… no t\u00e1k, Tomi, probu\u010f se p\u0159ece.\u201c Pokou\u0161\u00edm se p\u0159iv\u00e9st sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna k\u00a0v\u011bdom\u00ed, a p\u0159i tom mi u\u017e te\u010dou po tv\u00e1\u0159\u00edch slzy. Pomalu otev\u0159el o\u010di.<\/p>\n

\u201eMami…\u201c Byl b\u00edl\u00fd jako st\u011bna a vypadal stra\u0161n\u011b slab\u011b.<\/p>\n

\u201eBo\u017ee, brou\u010dku, tys mi nahnal strach. Le\u017e a ani se nehni, zavol\u00e1m sanitku.\u201c Rozt\u0159esen\u011b vyt\u00e1\u010d\u00edm \u010d\u00edslo a \u010dek\u00e1m, a\u017e se mi n\u011bkdo ozve. Po chv\u00edli se kone\u010dn\u011b do\u010dk\u00e1m. Nadiktovala jsem jim adresu a \u010dekala, a\u017e doraz\u00ed. Opatrn\u011b Toma p\u0159esunuli ze zem\u011b na nos\u00edtka a nalo\u017eili ho do sanitky.<\/p>\n

\u201eChci jet s\u00a0n\u00edm.\u201c<\/p>\n

\u201eDob\u0159e, tak si nastupte. Pan\u00ed\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eK\u00fcckM\u00fcllerov\u00e1…\u201c Dopln\u00edm sani\u0165\u00e1ka.<\/p>\n

\u201ePot\u0159ebuju se v\u00e1s te\u010f zeptat na p\u00e1r ot\u00e1zek.\u201c Na odpov\u011b\u010f jenom k\u00fdvnu. \u201eV\u00edte o n\u011b\u010dem, co by to mohlo zp\u016fsobit?\u201c<\/p>\n

\u201eNe, o ni\u010dem nev\u00edm, ale u\u017e v\u010dera ve\u010der mi \u0159\u00edkal, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e. Nem\u011bla jsem to br\u00e1t tak na lehkou v\u00e1hu.\u201c Odpov\u011bd\u011bla potichu, sotva ji sly\u0161eli a rozvzlykala se.<\/p>\n

\u201ePros\u00edm, uklidn\u011bte se, ano?! T\u00edmhle sv\u00e9mu synovi nepom\u016f\u017eete.\u201c Ten sani\u0165\u00e1k m\u011bl pravdu, ale ne\u0161lo to zastavit a slzy d\u00e1l st\u00e9kaly po m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. M\u00e1m o Toma takov\u00fd strach. Kdy\u017e doraz\u00edme k\u00a0nemocnici, doktor m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych po\u010dkala na chodb\u011b. I kdy\u017e bych nejrad\u0161i byla s\u00a0Tomem, p\u0159esto poslechnu.<\/p>\n

\n

Tom:<\/p>\n

\n

Bylo mi stra\u0161n\u011b zle. Skoro jsem nevn\u00edmal. P\u0159ed o\u010dima se mi je\u0161t\u011b d\u011blaly m\u017eitky a zd\u00e1 se mi, jako bych m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli zase padnout do mdlob.<\/p>\n

\u201eTak tedy, v\u00edm, \u017ee to bude obt\u00ed\u017en\u00e9, ale sna\u017ete se alespo\u0148 trochu vn\u00edmat, ano?! Te\u010f mi prozra\u010fte, jak se jmenujete, mlad\u00edku.\u201c<\/p>\n

\u201eTom…\u201c Zazn\u011bla ti\u0161e m\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

\u201eDobr\u00e1 tedy, Tome, v\u00edte o n\u011b\u010dem, co by to mohlo zp\u016fsobit? Nevolnosti, zran\u011bn\u00ed…\u201c Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Nevolno mi bylo a\u017e dneska r\u00e1no a zran\u011bn\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u00e1m, krom\u011b t\u00fd ruky.<\/p>\n

\u201eNo, v\u010dera sem se \u0159\u00edznul do ruky.\u201c Pozvednu trochu svou prava\u010dku.<\/p>\n

\u201eTak se na to pod\u00edv\u00e1me.\u201c \u0158ekl doktor a za\u010dal mi sund\u00e1vat obvaz. \u201eOu\u2026 je to opravdu o\u0161kliv\u00e9 zran\u011bn\u00ed a vypad\u00e1 to, \u017ee to bude na \u0161it\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee jsem na\u0161el tu p\u0159\u00ed\u010dinu, pro\u010d se ti najednou ud\u011blalo tak zle. Jeliko\u017e je ta r\u00e1na hlubok\u00e1 a nebyla za\u0161ita hned po zran\u011bn\u00ed, st\u00e1le z\u00a0n\u00ed tekla krev, ztratil jsi j\u00ed mnoho, a proto si te\u010f tak slab\u00fd. M\u011bl si s\u00a0t\u00edm j\u00edt okam\u017eit\u011b do nemocnice na za\u0161it\u00ed.\u201c<\/p>\n

\u201eKdy\u017e j\u00e1 myslel, \u017ee to nic nebude. Byla to jen takov\u00e1 mal\u00e1 ranka.\u201c<\/p>\n

\u201eNo jo, mal\u00e1, ale p\u011bkn\u011b hlubok\u00e1. Sest\u0159i, odvezte ho na za\u0161it\u00ed!!!\u201c<\/p>\n

\u201eJist\u011b, doktore.\u201c Shodou okolnost\u00ed to byla ta sestra, kter\u00e1 Toma m\u011bla p\u0159ed 17 lety p\u0159ev\u00e9zt na pokoj, jen\u017ee bohu\u017eel se chopila \u0161patn\u00e9ho inkub\u00e1toru. To, ale nemohl v\u011bd\u011bt.<\/p>\n

\n

Nata\u0161a:<\/p>\n

\n

\u201eDoktore, tak jak je na tom?! A kam ho vezete?\u201c<\/p>\n

\u201ePan\u00ed K\u00fcckM\u00fcllerov\u00e1, v\u00e1\u0161 syn si v\u010dera o\u0161kliv\u011b po\u0159ezal ruku. Byla to mal\u00e1 ranka, ale stra\u0161n\u011b hlubok\u00e1, a proto\u017ee s\u00a0t\u00edm ne\u0161el hned do nemocnice, tak ztratil mnoho krve. Te\u010f ho vezou na za\u0161it\u00ed a pak na pokoj. Chci si ho tu aspo\u0148 je\u0161t\u011b dnes nechat na pozorov\u00e1n\u00ed. Jestli se jeho stav zlep\u0161\u00ed, pust\u00edme ho dom\u016f, ale jestli ne, tak mu krev budeme muset doplnit.\u201c<\/p>\n

\u201ePanebo\u017ee… ale v\u017edy\u0165 j\u00e1 v\u016fbec nev\u011bd\u011bla o \u017e\u00e1dn\u00e9m zran\u011bn\u00ed. Je to moje chyba, m\u011bla jsem si v\u00edc v\u0161\u00edmat.\u201c Znovu se mi spustily slzy. Douf\u00e1m, \u017ee bude v\u00a0po\u0159\u00e1dku, proto\u017ee jestli ne, budu si to nadosmrti vy\u010d\u00edtat\u2026 \u017de jsem p\u0159i\u0161la pozd\u011b\u2026<\/p>\n

\u201eM\u011bla byste te\u010f j\u00edt dom\u016f a odpo\u010dinout si. O p\u0159\u00edpadn\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch v\u00e1s budu informovat po telefonu.\u201c<\/p>\n

\u201eTak na to zapome\u0148te, doktore. Z\u016fstanu u sv\u00e9ho syna jak to jen p\u016fjde. P\u0159ece tu nebude s\u00e1m.\u201c<\/p>\n

\u201eJak chcete, ale stejn\u011b te\u010f bude v\u011bt\u0161inu \u010dasu sp\u00e1t. D\u00e1me mu sedativa, aby si odpo\u010dinul.\u201c<\/p>\n

\u201eTo nevad\u00ed, ale a\u017e se vzbud\u00ed, nechci, aby byl s\u00e1m.\u201c<\/p>\n

\u201eTom m\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u00e1 tak starostlivou matku.\u201c<\/p>\n

\u201eZ\u0159ejm\u011b ne dost, kdy\u017e jsem dopustila tohle.\u201c \u0158eknu sotva sly\u0161iteln\u011b. Jakmile Tomovi tu ruku za\u0161ili, doktor mi uk\u00e1zal kde m\u00e1 pokoj a j\u00e1 se tam okam\u017eit\u011b vydala. Sednu si na \u017eidli co byla vedle l\u016f\u017eka. Panebo\u017ee, Tome, co se ti to stalo. Jak jsem si jen mohla nev\u0161imnout\u2026<\/p>\n

\n

Bill:<\/p>\n

\n

Otev\u0159u o\u010di. P\u0159es okno u\u017e sem pronikaly slune\u010dn\u00ed paprsky. Necht\u011blo se mi vst\u00e1vat, ale stejn\u011b u\u017e bych neusnul. C\u00edt\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit uvnit\u0159 m\u011b. Jako by se n\u011bco stalo\u2026 N\u011bco moc \u0161patn\u00e9ho, ale j\u00e1 nev\u011bd\u011bl co a hlavn\u011b komu\u2026 Prot\u00e1hnu se a zam\u00ed\u0159\u00edm do koupelny. Ud\u011bl\u00e1m hygienu, namaluju si n\u011bjakej obli\u010dej a sejdu dol\u016f do kuchyn\u011b. \u010cek\u00e1 m\u011b tam v\u0161ak nemil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Lukas sed\u011bl u stolu a cpal do sebe sn\u00eddani. Nebo po\u010dkat, \u017ee by ob\u011bd? No to je jedno, prost\u011b n\u011bjak\u00fd j\u00eddlo, co j\u00e1 v\u00edm, m\u011b je to fuk. J\u00e1 m\u00e1m te\u010f prost\u011b sn\u00eddani.<\/p>\n

\u201e\u00c1le, \u0161\u00edpkov\u00e1 r\u016f\u017eenka se probudila.\u201c<\/p>\n

\u201eTaky t\u011b zdrav\u00edm, Lucasi.\u201c Odpov\u00edm mu s\u00a0\u00fa\u0161klebkem.<\/p>\n

\u201eNemohli byste toho nechat?!\u201c \u0158ekla m\u00e1ma podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a polo\u017eila p\u0159ede m\u011b tal\u00ed\u0159 s\u00a0pol\u00edvkou. Tak to nakonec byl ob\u011bd, no. J\u00eddlo jako j\u00eddlo.<\/p>\n

\u201eSta\u010dilo u\u017e to, \u017ee Toma dneska odvezli do nemocnice.\u201c Vyprsknu pol\u00edvku, kterou jsem se pr\u00e1v\u011b chystal spolknout.<\/p>\n

\u201eCo\u017ee?! Jak to?! Co se mu stalo?! A jak to v\u00ed\u0161?!\u201c Spust\u00edm na m\u00e1mu vodop\u00e1d ot\u00e1zek. \u017de by tohle byl ten \u0161patnej pocit? Z\u0159ejm\u011b jo\u2026<\/p>\n

\u201eCo?? Jak\u00e9ho Toma?! O \u010dem to tady mluv\u00edte??\u201c Zeptal se Lucas. V\u016fbec nev\u011bd\u011bl vo co go.<\/p>\n

\u201eV\u00ed\u0161, drah\u00fd Lucasi, to je syn na\u0161ich nov\u00fdch soused\u016f. Ale kdyby si tu v\u010dera byl a \u0161el je s\u00a0n\u00e1mi slu\u0161n\u011b p\u0159iv\u00edtat, v\u011bd\u011bl bys to.\u201c \u0158ekla na\u0161tvan\u011b m\u00e1ma. \u201eNo jo… mami nemus\u00ed\u0161 mi hned d\u011blat p\u0159edn\u00e1\u0161ky.\u201c Odfrknul Lucas.<\/p>\n

\u201eTak mami?!\u201c Kouknu se na ni u\u017e zoufale a ona kone\u010dn\u011b za\u010dala vypr\u00e1v\u011bt.<\/p>\n

\u201eNo\u2026 nev\u00edm kv\u016fli \u010demu ho tam vezli. Vid\u011bla jsem jen p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt sanitku a pak jak ho nakl\u00e1daj. Nata\u0161a z\u00a0toho byla \u00fapln\u011b vedle.\u201c<\/p>\n

\u201ePanebo\u017ee, a v\u00e1\u017en\u011b u\u017e nic v\u00edc nev\u00ed\u0161?\u201c<\/p>\n

\u201eNe, Bille, bohu\u017eel nev\u00edm.\u201c<\/p>\n

\u201eA co\u017ee t\u011b to tak zaj\u00edm\u00e1, brat\u0159\u00ed\u010dku?\u201c Zeptal se Lucas a p\u0159itom se xichtil.<\/p>\n

\u201eJe to p\u0159ece n\u00e1\u0161 soused, ne.\u201c<\/p>\n

\u201eNo a co. Je to snad tvoje v\u011bc?! Ne, nen\u00ed. Leda, \u017ee by ses dal na kluky.\u201c Uchechtl se p\u0159ipitom\u011ble.<\/p>\n

\u201eTy se\u0161 prost\u011b kret\u00e9n, co?! V\u016fbec nic nech\u00e1pe\u0161!!\u201c V\u00a0z\u00e1palu vzteku popadnu tal\u00ed\u0159 a tu pol\u00edvku mu chrstnu do xichtu. Byla gul\u00e1\u0161ov\u00e1 a on m\u011bl svoje obl\u00edben\u00fd \u201eB\u00cdL\u00dd\u201c tri\u010dko. No po m\u00e9m z\u00e1kroku u\u017e flekat\u00fd.\u00d7D Sed\u011bl jako omr\u00e1\u010den\u00fd a mamka nebyla schopna slov. Ne\u017e se vzpamatoval, rychle jsem si nazul tenisky a ut\u00edkal sm\u011br Dianin domov.<\/p>\n

\u201eTak to si vypije\u0161, ty jeden malej \u010derve.\u201c K\u0159ikl Lucas, ale to u\u017e Bill nemohl sly\u0161et\u2026<\/p>\n

\n

Hned jak doraz\u00edm p\u0159ed dve\u0159e Dianina domu, stisknu zvonek a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m.<\/p>\n

\u201eBille?! Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c Zd\u00e1 se, \u017ee byla p\u0159ekvapen\u00e1.<\/p>\n

\u201eTaky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm, D\u00ed.\u201c<\/p>\n

\u201ePromi\u0148\u2026 poj\u010f d\u00e1l. J\u00e1 t\u011b jen ne\u010dekala.\u201c Prosm\u00fdknu se kolem n\u00ed a pr\u00e1sknu sebou na pohovku v\u00a0ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n

\u201eJe tu n\u011bjak\u00fd ticho. Kde m\u00e1\u0161 rodi\u010de?\u201c<\/p>\n

\u201eM\u00e1mu v\u00a0pr\u00e1ci a t\u00e1ta je t\u00fdden na slu\u017eebce.\u201c<\/p>\n

\u201eJo takhle.\u201c<\/p>\n

\u201eD\u00e1\u0161 si n\u011bco k\u00a0pit\u00ed?\u201c<\/p>\n

\u201eJo, pan\u00e1ka!!\u201c<\/p>\n

\u201eCo\u017ee? Bille, stalo se n\u011bco?!\u201c<\/p>\n

\u201eTak m\u00e1\u0161 nebo nem\u00e1\u0161?!\u201c<\/p>\n

\u201ePo\u010dkej chvilku.\u201c Za chv\u00edli se vr\u00e1tila se\u00a0dv\u011bma \u0161tamprlema v\u00a0ruce. Kopnu to do sebe na ex.<\/p>\n

\u201eBille, tak co se stalo?\u201c<\/p>\n

\u201eNo\u2026 Toma odvezli do nemocnice.\u201c Odpov\u00edm zkrou\u0161en\u011b.<\/p>\n

\u201eCo? A jakto?\u201c<\/p>\n

\u201eNo tak to j\u00e1 nev\u00edm. \u0158ekla mi to r\u00e1no m\u00e1ma, p\u00e1\u010d vid\u011bla p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt sanitku a pak jak ho nakl\u00e1dali. Jeho m\u00e1ma prej z\u00a0toho byla na zhroucen\u00ed… j\u00e1 na tom nejsem l\u00edp.\u201c<\/p>\n

\u201eTo je mi l\u00edto.\u201c Objala m\u011b. Hrnuly se mi do o\u010d\u00ed slzy. Rychle v\u0161ak zamrk\u00e1m, abych je zahnal. Za\u010dnu D\u00ed vypr\u00e1v\u011bt o v\u010derej\u0161ku, jak jsme se m\u00e1lem pol\u00edbili, kdyby neve\u0161la jeho m\u00e1ma. P\u0159\u00edhodu s\u00a0balk\u00f3nem si rad\u0161i nech\u00e1m pro sebe.<\/p>\n

\n

\u201eTak to je hust\u00fd!!\u201c Zvolala Diana je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b v \u0161oku. \u201eA co k\u00a0n\u011bmu vlastn\u011b c\u00edt\u00ed\u0161?\u201c Zeptala se.<\/p>\n

\u201eNo j\u00e1… j\u00e1 vlastn\u011b nev\u00edm. Je to n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, co jsem je\u0161t\u011b nikdy k\u00a0nikomu nec\u00edtil. M\u00e1m pocit, jako bych ho znal cel\u00fd \u017eivot… jako bych \u010dekal celou dobu jenom na n\u011bj.\u201c<\/p>\n

\u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee je to l\u00e1ska?\u201c<\/p>\n

\u201eTak to j\u00e1 nev\u00edm\u2026 nev\u00edm jestli je to l\u00e1ska, proto\u017ee jsem je\u0161t\u011b nikdy nikoho nemiloval. Je to prost\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed cit. A je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee r\u00e1no jsem c\u00edtil nebezpe\u010d\u00ed. Byl to takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit uvnit\u0159 m\u011b, \u017ee se prost\u011b n\u011bco stalo. Nejd\u0159\u00edv sem tomu nep\u0159ikl\u00e1dal velkou v\u00e1hu, ale kdy\u017e mi mamka \u0159ekla, \u017ee Toma dneska odvezli do nemocnice, tak ve mn\u011b hrklo… V\u00ed\u0161, jako bych vyc\u00edtil, \u017ee se mu n\u011bco stalo.\u201c<\/p>\n

\u201eA-ale jak je to mo\u017en\u00fd?\u201c<\/p>\n

\u201eNo to j\u00e1 pr\u00e1v\u011b nev\u00edm. C\u00edt\u00edm… jako by m\u011b s\u00a0n\u00edm n\u011bco pojilo, ale v\u016fbec tomu nerozum\u00edm.\u201c<\/p>\n

\u201eA… ty… p\u016fjde\u0161 za n\u00edm do t\u00fd nemocnice?\u201c<\/p>\n

\u201eNo nejsp\u00ed\u0161 jo.\u201c<\/p>\n

\u201eTak na co je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1\u0161?!\u201c Pob\u00eddla m\u011b D\u00ed a m\u011bla vlastn\u011b pravdu. Rozlou\u010d\u00edm se s\u00a0n\u00ed a raz\u00edm sm\u011br nemocnice.<\/p>\n

\n

Nata\u0161a:<\/p>\n

\n

Stra\u0161n\u011b m\u011b bolel pohled na vy\u010derpan\u00e9ho Toma. Vypadal tak bled\u011b, zraniteln\u011b. Vezmu jeho tenkou ruku do sv\u00e9.<\/p>\n

\u201eTome kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak m\u011b to mrz\u00ed. Jak jsem mohla tohle dopustit?! Jak jsem si mohla nev\u0161imnout?!\u201c \u0160ept\u00e1m potichu se slzami v\u00a0o\u010d\u00edch, kdy\u017e najednou uc\u00edt\u00edm slab\u00fd stisk ruky.<\/p>\n

\u201eMami..\u201c Tom pomalu otev\u0159el o\u010di.<\/p>\n

\u201eZlato, nenam\u00e1hej se mus\u00ed\u0161 odpo\u010d\u00edvat.\u201c<\/p>\n

\u201eNe j\u00e1\u2026 chci ti \u0159\u00edct, \u017ee nechci, abys sis to vy\u010d\u00edtala, nen\u00ed to tvoje vina.\u201c Mluvil pomalu a skoro ho nebylo sly\u0161et.<\/p>\n

\u201eAle je zlato\u2026 je to moje vina, proto\u017ee kdybych si v\u0161imla toho zran\u011bn\u00ed, mohlo b\u00fdt te\u010f v\u0161echno jinak.\u201c<\/p>\n

\u201eMami, nevy\u010d\u00edtej si to, nem\u016f\u017ee\u0161 za to. Jak by sis toho mohla v\u0161imnout, kdy\u017e se mi to stalo v\u010dera ve\u010der. Nemohla si nic tu\u0161it, nen\u00ed to tvoje vina. Neb\u00fdt tebe, tak nev\u00edm\u2026 p\u0159i\u0161la si a vlastn\u011b m\u011b jakoby zachr\u00e1nila. Po tom, jak jsem se k\u00a0tob\u011b cel\u00fd ty roky choval\u2026 byl na tebe drzej… v\u016fbec bych se nedivil, kdyby ses na m\u011b vyka\u0161lala, ale ty ne a je\u0161t\u011b si to d\u00e1v\u00e1\u0161 za vinu. V\u00ed\u0161, mami, j\u00e1 bych se ti za to v\u0161echno cht\u011bl omluvit\u2026 nikdy jsem to tak nemyslel, proto\u017ee p\u0159es to v\u0161echno, co \u0161patn\u00e9ho jsem ti kdy \u0159ekl nebo ud\u011blal, t\u011b m\u00e1m stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d. Jsi ta nejlep\u0161\u00ed m\u00e1ma na sv\u011bt\u011b. Takovou si ani snad nezaslou\u017e\u00edm a nechci, aby ses tr\u00e1pila kv\u016fli n\u011b\u010demu za co nem\u016f\u017ee\u0161. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, mami.\u201c P\u0159i t\u011bchhle slovech se rozbre\u010d\u00edm dojet\u00edm. Tohle mi je\u0161t\u011b nikdy ne\u0159ekl.<\/p>\n

\u201eTaky t\u011b m\u00e1m moc r\u00e1da, brou\u010dku.\u201c \u0158eknu mu a obejmu ho. \u201eA nebre\u010d, \u00fasm\u011bv ti slu\u0161\u00ed l\u00edp.\u201c Prstem mi set\u0159el slzy a slab\u011b se na m\u011b pousm\u00e1l. \u00dasm\u011bv mu oplat\u00edm a d\u00e1m mu pusu na \u010delo.<\/p>\n

\u201eJsem unaven\u00fd…\u201c<\/p>\n

\u201eJen spi, zlat\u00ed\u010dko, neboj, budu u tebe, a\u017e se zase probud\u00ed\u0161.\u201c Jen se usm\u00e1l a zase usnul. Snad se zase brzy probud\u00ed, ale u\u017e odpo\u010dat\u00fd a v\u00a0po\u0159\u00e1dku\u2026<\/p>\n

\n

autor: Meline<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Meline \u00a0 …\u017de by zase pomohla ta ledov\u00e1 sprcha?! No nic mus\u00edm to testnout. Sice se te\u010f cel\u00fd klepu zimou, ale \u00fa\u010del to splnilo. Zabal\u00edm se do ru\u010dn\u00edku, v\u00a0rychlosti se odl\u00ed\u010d\u00edm a vylezu z\u00a0koupelny. \u201eNo kone\u010dn\u011b. Cos tam tak dlouho d\u011blal?\u201c<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[156],"tags":[],"class_list":["post-16377","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mam-te-pred-ocima-a-stejne-te-nevidim"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16377","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16377"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16377\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435272,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16377\/revisions\/79435272"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16377"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16377"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16377"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}