{"id":16404,"date":"2008-10-02T16:00:00","date_gmt":"2008-10-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16367"},"modified":"2008-10-02T16:00:00","modified_gmt":"2008-10-02T15:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/02\/pribeh-na-druhou-44\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 44."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed pravda. \u0158ekni, \u017ee sis to jen vymyslel, abys m\u011b od sebe vzd\u00e1lil. Tak \u0159ekni… \u0159ekni to!“ vyk\u0159ikl Harry a jeho o\u010di se d\u00edvaly tak nech\u00e1pav\u011b. Jako kdyby nemohl uchopit obsah t\u011bch slov. Uv\u011bdomit si, co jimi Draco \u0159\u00edk\u00e1. Bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee by p\u0159i\u0161el pozd\u011b? Bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee by se Draco p\u0159ece jen rozhodl pro ni m\u00edsto Harryho?<\/em><\/div>\n
Draco sklopil o\u010di k zemi. Najednou bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 se na Harryho d\u00edvat. V\u011bd\u011bl, \u017ee neubl\u00ed\u017eil jen sob\u011b, ale i jemu. Jenom\u017ee mohl ud\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho? Zdvihl hlavu a zad\u00edval se do t\u011bch zran\u011bn\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nikdy bych o tomhle ne\u017eertoval. Je po v\u0161em, Harry. Skon\u010dili jsme. Pochop to.“<\/em><\/div>\n
„Jak jsi mohl?“<\/em><\/div>\n
„Nem\u011bl jsem na vybranou.“<\/em><\/div>\n
Harry bezd\u011b\u010dn\u011b sev\u0159el ruce v p\u011bst. „L\u017ee\u0161. L\u017ee\u0161 mn\u011b, l\u017ee\u0161 j\u00ed a l\u017ee\u0161 s\u00e1m sob\u011b.“ Zat\u0159\u00e1sl roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy. „Pro\u010d? Jak s n\u00ed m\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t, kdy\u017e ji nemiluje\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Jak m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee k n\u00ed nic nec\u00edt\u00edm?“ zamra\u010dil se lehce Draco. Harryho pohled probouzel chv\u011bn\u00ed v cel\u00e9m jeho t\u011ble. Nev\u011bdomky ustoupil o krok zp\u011bt. Tohle bylo to posledn\u00ed, co pot\u0159eboval. Po nekone\u010dn\u00fdch t\u00fddnech se mu kone\u010dn\u011b za\u010d\u00ednalo da\u0159it uml\u010det hlad po Harryho op\u00e1len\u00e9m t\u011ble, po jeho n\u011b\u017en\u00fdch dotec\u00edch, kter\u00e9 um\u011bly konej\u0161it i dr\u00e1\u017edit z\u00e1rove\u0148, po jeho polibc\u00edch, l\u00e1skypln\u00fdch slovech \u0161eptan\u00fdch ve tm\u011b noci… jak jen to bylo d\u00e1vno. Vzpom\u00ednky v\u0161ak byly po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00e9 a p\u0159\u00edli\u0161 bolestiv\u00e9.<\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edm, co c\u00edt\u00ed\u0161,“ dol\u00e9hal k n\u011bmu Harryho hlas, „a co chce\u0161. P\u0159ede mnou nemus\u00ed\u0161 nic skr\u00fdvat, se mnou m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt t\u00edm, kdo opravdu jsi. Copak to pro tebe znamen\u00e1 tak m\u00e1lo? Nemuset se poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b p\u0159etva\u0159ovat, ale prost\u011b \u017e\u00edt \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u011b. Ne ve vleku svazuj\u00edc\u00edch rodinn\u00fdch pout. Jen ty. Draco, copak chce\u0161 sv\u016fj \u017eivot promarnit?… U\u017e nechce\u0161 b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd?“<\/em><\/div>\n
P\u0159es p\u016fvabnou bledou tv\u00e1\u0159 p\u0159e\u0161el smutn\u00fd \u00fa\u0161klebek n\u00e1sledovan\u00fd dal\u0161\u00edm krokem zp\u011bt. „Mn\u011b nen\u00ed souzeno, abych byl \u0161\u0165astn\u00fd. Povinnost. To je to, \u010d\u00edm se m\u00e1m \u0159\u00eddit. V m\u00e9m \u017eivot\u011b nen\u00ed m\u00edsto pro l\u00e1sku a pro \u0161t\u011bst\u00ed. Jsem povinov\u00e1n sv\u00e9 rodin\u011b mnoh\u00fdm. Nem\u016f\u017eu b\u00fdt posledn\u00ed z rodu Malfoy\u016f… ten, kter\u00fd p\u0159ivod\u00ed zk\u00e1zu v\u0161em pokolen\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Stav\u00ed\u0161 povinnost v\u016f\u010di p\u0159edk\u016fm nad vlastn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed?“<\/em><\/div>\n
Draco na okam\u017eik zav\u00e1hal. „Nem\u00e1m mo\u017enost volby.“<\/em><\/div>\n
Harry prudce vydechl. Dracova ne\u00fastupnost ho dr\u00e1\u017edila. M\u011bl tis\u00edc chut\u00ed sev\u0159\u00edt jeho \u0161t\u00edhl\u00e1 ramena a t\u0159\u00e1st s n\u00edm do t\u00e9 doby, ne\u017e zm\u011bn\u00ed sv\u016fj n\u00e1zor. Ne\u017e p\u0159ipust\u00ed, \u017ee jeho \u017eivot je jen jeho. Co mu je do p\u0159edk\u016f, kte\u0159\u00ed jsou u\u017e cel\u00e1 stalet\u00ed po smrti? Nen\u00ed to p\u0159ece proti v\u0161emu, pro\u010d se \u010dlov\u011bk narod\u00ed? \u010clov\u011bk p\u0159ece mus\u00ed \u017e\u00edt, ne jen p\u0159e\u017e\u00edvat.<\/em><\/div>\n
Znovu pot\u0159\u00e1sl tmav\u00fdmi vlasy. „V\u017edycky je mo\u017enost volby. \u010clov\u011bk p\u0159ece dostal rozum proto, aby se uv\u011bdomoval mo\u017enost volby a –„<\/em><\/div>\n
„…a srdce proto, aby ho m\u011blo co zlomit, kdy\u017e se rozhodne, vi\u010f?“ dopov\u011bd\u011bl ti\u0161e Draco.<\/em><\/div>\n
Harryho ramena klesla o kus n\u00ed\u017e.<\/em><\/div>\n
Najednou nev\u011bd\u011bl, jak Draca p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee to nesm\u00ed vzd\u00e1t.<\/em><\/div>\n
Nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd sv\u011btl\u00fd bod na konci beznad\u011bjn\u011b tmav\u00e9ho tunelu.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
Bill le\u017eel na b\u0159i\u0161e na posteli a roloval tmav\u011b \u0161edou str\u00e1nku. O\u010di se mu plnily slzami, kter\u00e9 nedok\u00e1zal potla\u010dit. Ne\u0161\u0165astn\u011b popot\u00e1hl nosem a zhluboka si povzdechl.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ ozval se Tom. Sed\u011bl u sv\u00e9ho psac\u00edho stolu a p\u0159episoval pozn\u00e1mky, kter\u00e9 mu p\u0159inesla Leni.<\/div>\n
„Ale nic,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a polo\u017eil si hlavu na slo\u017een\u00e9 ruce.<\/div>\n
Tom ho chv\u00edli ml\u010dky sledoval, ne\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky k rozev\u0159en\u00e9mu se\u0161itu. Ticho v pokoji naru\u0161ilo jen ob\u010dasn\u011b za\u0161ust\u011bn\u00ed ot\u00e1\u010den\u00e9 str\u00e1nky a za\u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed Tomova rolleru na pap\u00edru. Uplynulo asi tak p\u011bt minut ne\u017e znovu Bill promluvil.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161… \u010dtu tu pov\u00eddku. Pamatuje\u0161 si, jak jsem ti tenkr\u00e1t kdysi o n\u00ed vypr\u00e1v\u011bl?“<\/div>\n
Tom zdvihl o\u010di od rozev\u0159en\u00e9ho se\u0161itu. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a hlasit\u011b polknul. Nebyl si jist\u00fd, jak rychle zareagovat. Bylo by lep\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159it se, \u017ee o ni\u010dem nev\u00ed, nebo snad p\u0159iznat pravdu? Narovnal se na \u017eidli a sev\u0159el tu\u017eku ve sv\u00fdch prstech.<\/div>\n
„Pamatuju… u\u017e v\u00ed\u0161, jak to dopadne?“<\/div>\n
Bill sklesle p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tu\u0161\u00edm to… blb\u011b, blb\u011b to dopadne.“<\/div>\n
„Jak to?“<\/div>\n
„No… je tam dvojice. A mysl\u00edm, \u017ee by m\u011bli b\u00fdt spolu… ale jeden z t\u00e9 dvojice ud\u011blal n\u011bco hrozn\u00e9ho a nem\u016f\u017ee odpustit s\u00e1m sob\u011b. A jako pok\u00e1n\u00ed si zvolil to, \u017ee nebude s t\u00edm, koho miluje. Jenom\u017ee t\u00edm ubli\u017euje i tomu druh\u00e9mu… copak to nevid\u00ed? Nem\u016f\u017eou b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00ed jeden bez druh\u00e9ho.“<\/div>\n
Tom si povzdechl.<\/div>\n
„Je to jen pov\u00eddka, Bille.“<\/div>\n
„To je jedno, ale i v \u017eivot\u011b se tohle p\u0159ece m\u016f\u017ee st\u00e1t, ne?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee, Bille, to m\u00e1\u0161 pravdu. Ale nem\u016f\u017ee\u0161 zajistit, aby v\u0161ichni lidi na sv\u011bt\u011b byli \u0161\u0165astn\u00ed, to p\u0159ece nejde. Mus\u00ed\u0161 hledat svoje vlastn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed… a t\u011bch, na kom ti opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/div>\n
Bill se zdvihl na loktech a up\u0159en\u011b se zad\u00edval do bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd, Tome?“<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l. „S tebou? Jsem.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ objevil se na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i kone\u010dn\u011b mal\u00fd \u00fasm\u011bv, „proto\u017ee ty jsi pro m\u011b ten, na kom mi z\u00e1le\u017e\u00ed ze v\u0161ech lid\u00ed nejv\u00edc. V\u00ed\u0161 to?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „V\u00edm.“<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
„Matko, Fay,“ pozdravil Draco m\u00edrn\u00fdm \u00faklonem hlavy ob\u011b \u017eeny, \u010dekaj\u00edc\u00ed na n\u011bj v j\u00eddeln\u011b u prost\u0159en\u00e9ho stolu.<\/em><\/div>\n
Plavovlas\u00e1 d\u00edvka se rozz\u00e1\u0159ila jak slun\u00ed\u010dko, kdy\u017e vstoupil do m\u00edstnosti. „Dobr\u00fd ve\u010der, Draco,“ vydechla. Od jejich svatby uplynulo teprve n\u011bkolik dn\u00ed a ona po\u0159\u00e1d nemohla uv\u011b\u0159it, \u017ee ten n\u00e1dhern\u00fd mlad\u00fd mu\u017e je jen jej\u00ed. V\u017edycky kdy\u017e vstoupil do m\u00edstnosti, rozbu\u0161ilo se j\u00ed srdce a t\u00e9m\u011b\u0159 nemohla mluvit. Jej\u00ed sladk\u00e9 rozpolo\u017een\u00ed v\u0161ak naru\u0161il ostr\u00fd hlas druh\u00e9 \u017eeny.<\/em><\/div>\n
„Kdes byl tak dlouho, Draco? U\u017e chv\u00edli na tebe \u010dek\u00e1me,“ zatv\u00e1\u0159ila se Narcissa nespokojen\u011b a na\u0161pulila r\u016f\u017eov\u00e9 rty.<\/em><\/div>\n
Zdvihl k n\u00ed unaven\u00e9 o\u010di. „M\u011bl jsem je\u0161t\u011b n\u011bjakou pr\u00e1ci.“<\/em><\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, hlavn\u011b \u017ee jsi tady,“ pronesla Fay a obdarovala ho dal\u0161\u00edm z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/em><\/div>\n
Jenom\u017ee Draco jej\u00ed \u00fasm\u011bv nevid\u011bl. Jeho p\u016fvabn\u00e1 tv\u00e1\u0159 byla ustaran\u00e1 a velmi, velmi bled\u00e1. Je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e obvykle.<\/em><\/div>\n
Fay si povzdechla. Od jejich svatebn\u00edho dne se dost intenzivn\u011b sna\u017eila k n\u011bmu proniknout, ale bylo to tak t\u011b\u017ek\u00e9. Vyh\u00fdbal se j\u00ed a po\u0159\u00e1d p\u0159ed n\u00ed unikal. Dokonce i o svatebn\u00ed noci. Cel\u00e1 rozechv\u011bl\u00e1 \u010dekala, a\u017e se za nimi zav\u0159ou dve\u0159e a oni kone\u010dn\u011b budou spolu sami. Tak, jak to m\u00e1 mezi man\u017eeli b\u00fdt. Jenom\u017ee Draco lehce p\u0159itiskl sv\u00e9 chladn\u00e9 rty na jej\u00ed \u010delo a oto\u010dil se k n\u00ed z\u00e1dy. Rychle shodil sv\u00e9 oble\u010den\u00ed a bez jedin\u00e9ho pohledu, kter\u00fd by j\u00ed v\u011bnoval, zmizel pod dekou. Slova „dobrou noc“ zamumlal tak ti\u0161e, a\u017e ji napadlo, jestli je v\u016fbec \u0159ekl nebo ji jen klame jej\u00ed mysl. Celou noc se d\u00edvala, jak sp\u00ed. V\u00e1hala, jestli se ho dotknout. Jestli by ona m\u011bla u\u010dinit sama prvn\u00ed krok. T\u0159eba je jen plach\u00fd? Neu\u010dinila nic. P\u0159\u00edli\u0161 se b\u00e1la odm\u00edtnut\u00ed.<\/em><\/div>\n
A tak to pokra\u010dovalo ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Ka\u017ed\u00fd ve\u010der vedle sebe s Dracem ul\u00e9hali jak dva cizinci. Dva cizinci, kter\u00e9 poj\u00ed krou\u017eky z drah\u00e9ho kovu na jejich prstech a slib, \u017ee spolu str\u00e1v\u00ed cel\u00fd \u017eivot…<\/em><\/div>\n
„Jak\u00fd jsi m\u011bl den?“ zkusila Fay zap\u0159\u00edst hovor nad vychl\u00e1daj\u00edc\u00ed rybou.<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee?“ zdvihl k n\u00ed nep\u0159\u00edtomn\u00fd pohled.<\/em><\/div>\n
Bylo j\u00ed do breku. K\u0159e\u010dovit\u011b se usm\u00e1la a trp\u011bliv\u011b zopakovala: „Jak\u00fd jsi m\u011bl den, Draco?“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
Tom zav\u0159el se\u0161it z biologie a hm\u00e1tl po zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch \u010dty\u0159ech se\u0161itech, kter\u00e9 je\u0161t\u011b ani neotev\u0159el.<\/div>\n
„Kolik toho je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b asi \u010dty\u0159i p\u0159edm\u011bty, ale snad u\u017e toho nebude moc.“<\/div>\n
Bill vstal a objal Toma zezadu kolem ramen. „P\u016fjdu se d\u00edvat na televizi, tak a\u017e to bude\u0161 m\u00edt, p\u0159ij\u010f za mnou.“ Odhrnul na stranu spleten\u00e9 dredy a jemn\u011b Toma pol\u00edbil na krk. T\u011bsn\u011b pod ucho… tam, kdo to Tom m\u011bl tolik r\u00e1d.<\/div>\n
Tom vzt\u00e1hl ruku a zajel prsty do \u010dern\u00fdch vlas\u016f. P\u0159it\u00e1hl si Billa k sob\u011b a spojil jejich rty v mazliv\u00e9m polibku. „Dob\u0159e,“ zamumlal. „P\u0159ijdu brzy.“<\/div>\n
Bill se s \u00fasm\u011bvem odt\u00e1hl a narovnal se. „To douf\u00e1m, jinak si pro tebe osobn\u011b dojdu,“ za\u0161klebil se.<\/div>\n
Tom se po n\u011bm ohnal a pl\u00e1cnul ho p\u0159es zadek. „Tak u\u017e m\u011b nezdr\u017euj,“ \u0159ekl a mrknul na \u010dernovlas\u00e9ho \u010f\u00e1bl\u00edka, kter\u00e9mu u\u017e zase nebezpe\u010dn\u011b z\u00e1\u0159ily o\u010di.<\/div>\n
Tom se usm\u00edval, je\u0161t\u011b dlouho po tom, co za Billem zaklaply dve\u0159e.<\/div>\n
Opsal si pozn\u00e1mky z d\u011bjepisu a s\u00e1hl po dal\u0161\u00edm se\u0161itu. Navenek byl naprosto stejn\u00fd jako ty p\u0159edchoz\u00ed, ale kdy\u017e ho otev\u0159el, zarazilo ho nezn\u00e1m\u00e9 p\u00edsmo. Tohle nebyla Lenina zdobn\u00e1 obl\u00e1 p\u00edsmenka, naopak. Tohle charakterizovaly ostr\u00e9, p\u0159\u00edsn\u00e9 tahy energick\u00e9 ruky. Nam\u00e1tkou ho otev\u0159el zhruba uprost\u0159ed a za\u010detl se do textu…<\/div>\n
„„Harry,“ v Dracov\u00fdch o\u010d\u00edch se zaleskly slzy. „Tolik jsi mi chyb\u011bl,“ za\u0161eptal. Cht\u011bl Harryho obejmout, cht\u011bl mu uk\u00e1zat, jak moc mu chyb\u011bl, ale nezvl\u00e1dl ani zvednout ruce ze sv\u00e9ho kl\u00edna. Chv\u011bl se v Harryho objet\u00ed a sna\u017eil se potla\u010dit hork\u00e9 slzy. „Nem\u011bl jsi sem chodit,“ \u0159ekl posl\u00e9ze, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo trochu se vzpamatovat. „Mus\u00edm j\u00edt, otec na m\u011b \u010dek\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„Necho\u010f nikam, Draco,“ \u0159ekl Harry. „Z\u016fsta\u0148 se mnou, pros\u00edm.“<\/em><\/div>\n
Draco pot\u0159\u00e1sl uvoln\u011bn\u00fdmi vlasy. „Nem\u016f\u017eu,“ za\u0161eptal.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m povinnosti…“<\/em><\/div>\n
„Draco, \u0159ekni mi, co se stalo? Jak\u00e9 povinnosti? O \u010dem to proboha mluv\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Nech m\u011b j\u00edt, Harry.“<\/em><\/div>\n
„Nenech\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, mus\u00edm j\u00edt. Otec \u010dek\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 taky \u010dek\u00e1m…“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 se vr\u00e1t\u00edm…“<\/em><\/div>\n
„Slibuje\u0161?“<\/em><\/div>\n
Draco pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. „Slibuju.“<\/em><\/div>\n
Tom \u0161okovan\u011b z\u00edral na p\u00edsmenka, kter\u00e1 p\u0159ed n\u00edm le\u017eela napsan\u00e1 on\u00edm nezn\u00e1m\u00fdm p\u00edsmem v oby\u010dejn\u00e9m \u0161koln\u00edm se\u0161itu. Srdce mu prudce bu\u0161ilo a dech zt\u011b\u017ekl. Rozechv\u011blou rukou si p\u0159ejel po \u010dele. „To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda,“ zamumlal. Na mal\u00fd okam\u017eik zav\u0159el o\u010di. Tohle se mu muselo zd\u00e1t. To… p\u0159ece. Otev\u0159el o\u010di. P\u00edsmo se nezm\u011bnilo. A ani slova ne.<\/div>\n
Ruce se mu t\u0159\u00e1sly, kdy\u017e nalistoval o p\u00e1r str\u00e1nek dop\u0159edu.<\/div>\n
„Ty um\u00ed\u0161 \u010d\u00edst v o\u010d\u00edch?“Draco koketn\u011b sklonil hlavu k rameni.<\/em><\/div>\n
Harry jen st\u011b\u017e\u00ed skr\u00fdval \u00fasm\u011bv. „Um\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Taky bych to cht\u011bl um\u011bt,“ povzdechl si Draco a prohr\u00e1bl si rukou dlouh\u00e9 vlasy. Tenhle pohyb Harry zbo\u017e\u0148oval, \u00fapln\u011b ho zasvrb\u011bla dla\u0148, jak poc\u00edtil neodbytnou chu\u0165 dotknout se toho sv\u011btl\u00e9ho hedv\u00e1b\u00ed.<\/em><\/div>\n
Polkl. „Mohl bych t\u011b to nau\u010dit.“<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“<\/em><\/div>\n
Harry p\u0159ik\u00fdvl. „V\u00e1\u017en\u011b.“<\/em><\/div>\n
„A co za to?“ Draco zdvihl t\u00e1zav\u011b obo\u010d\u00ed. N\u011bjak automaticky p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee v\u017edycky je n\u011bco za n\u011bco.<\/em><\/div>\n
Harry vzt\u00e1hl k druh\u00e9mu chlapci otev\u0159enou dla\u0148. „Podej mi ruku.“ Draco na n\u011bj v\u00e1hav\u011b pohl\u00e9dl, ale poslechl. Harry sev\u0159el chv\u011bj\u00edc\u00ed se bled\u00e9 prsty. „Zkus\u00edme b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9… alespo\u0148 takhle, jen mezi n\u00e1mi. Navenek v\u0161e m\u016f\u017ee z\u016fstat stejn\u00e9… a j\u00e1 t\u011b nau\u010d\u00edm \u010d\u00edst v lidsk\u00fdch o\u010d\u00edch, plat\u00ed?“ T\u00e1zav\u011b zachytil Drac\u016fv pohled. Naklonil se k n\u011bmu, st\u00e1le udr\u017euj\u00edc o\u010dn\u00ed kontakt, v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed odpov\u011bdi.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ ozval se po chv\u00edli Draco. Povzbudiv\u011b pohnul sv\u00fdmi prsty v Harryho dlani. „Zkus\u00edm to s tebou,“ kr\u00e1tce povyt\u00e1hl ob\u011b obo\u010d\u00ed. Harry tohle typicky malfoyovsk\u00e9 gesto nesn\u00e1\u0161el, ale tentokr\u00e1t vyvolalo na jeho tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
Prudce se\u0161it zav\u0159el. Bylo to \u0161\u00edlen\u00e9, ale vypadalo to, \u017ee to opravdu je tak. Tom se d\u00edval na barevn\u00fd p\u0159ebal se\u0161itu a p\u0159ed o\u010dima mu let\u011bl cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f \u010detl. Kter\u00fd to v\u0161echno mezi n\u00edm a Billem spustil.<\/div>\n
Najednou mu zrak padl na \u0159\u00e1dek, kde t\u00edm ostr\u00fdm p\u00edsmem bylo napsan\u00e9 jm\u00e9no. Michelle Morten.<\/em> Z\u00edral na ta dv\u011b slova. \u00b4Leni se p\u0159ece jmenuje Mortenov\u00e1,\u00b4 uv\u011bdomil si.<\/div>\n
No jasn\u011b. Jasn\u011b. Pomalu to v\u0161echno za\u010d\u00ednalo zapadat do sebe.<\/div>\n
Usm\u00e1l se a dychtiv\u011b nalistoval posledn\u00ed popsan\u00e9 str\u00e1nky.<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
Fay odlo\u017eila na sametem pota\u017eenou \u017eidli posledn\u00ed kousek sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed a zimom\u0159iv\u011b se zahalila do hedv\u00e1bn\u00e9ho \u017eupanu. Pohled j\u00ed padl na vlastn\u00ed odraz v zrcadle. Usm\u00e1la se na sebe. Zlatav\u00e1 l\u00e1tka jen podtrhovala lesk jej\u00edch vlas\u016f. Jej\u00ed ruce, vykukuj\u00edc\u00ed z \u0161irok\u00fdch ruk\u00e1v\u016f zdoben\u00fdch \u010dernou krajkou, se zd\u00e1ly b\u00fdt je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed. Vzala do ruky kart\u00e1\u010d a n\u011bkolikr\u00e1t projela dlouh\u00e9 vlasy, a\u017e zapraskaly.<\/em><\/div>\n
Najednou se za n\u00ed otev\u0159ely dve\u0159e a dovnit\u0159 vstoupil Draco. P\u0159ekvapilo ji to. Ne\u010dekala ho tak brzy. V posledn\u00edch dnech p\u0159ich\u00e1zel dost pozd\u011b. N\u011bkdy u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 spala.<\/em><\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem se obr\u00e1tila. „Draco…“ vydechla.<\/em><\/div>\n
„Fay,“ \u0159ekl pevn\u011b. P\u0159elet\u011bl pohledem jej\u00ed t\u011blo zahalen\u00e9 do jemn\u00e9 l\u00e1tky a znovu se vr\u00e1til k jej\u00edm o\u010d\u00edm. „Ehm,“ odka\u0161lal si lehce. P\u00e1r vte\u0159in ji ml\u010dky pozoroval. „Mysl\u00edm, \u017ee je \u010das, abychom se posunuli v na\u0161em vztahu d\u00e1l,“ pronesl tlumen\u011b a vykro\u010dil k n\u00ed.<\/em><\/div>\n
Fay se b\u00e1la nadechnout. To, na co tak dlouho \u010dekala, se najednou zd\u00e1lo b\u00fdt nadosah. Rozhodl se Draco u\u010dinit z n\u00ed kone\u010dn\u011b svou \u017eenu?<\/em><\/div>\n
Mohl vid\u011bt, jak se jemn\u00e1 l\u00e1tka na jej\u00ed hrudi zdvih\u00e1. Bylo to tak jin\u00e9 ne\u017e… Ne. Dost t\u011bchhle my\u0161lenek. Draco se rozhodl. Jeho m\u00edsto bylo vedle Fay. S nik\u00fdm jin\u00fdm.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e ji poprv\u00e9 sev\u0159el v n\u00e1ru\u010di, zav\u0159el o\u010di. Je\u0161t\u011b naposledy si dovolil nechat svou mysl\u00ed problesknout podobu mlad\u00e9ho mu\u017ee se zelen\u00fdma o\u010dima.<\/em><\/div>\n
Naposledy.<\/em><\/div>\n
Otev\u0159el o\u010di. Fayina tv\u00e1\u0159 z\u00e1\u0159ila \u0161t\u011bst\u00edm, kdy\u017e v\u00e1hav\u011b vzt\u00e1hla dla\u0148, aby uchopila jeho tv\u00e1\u0159. Jej\u00ed rty nebyly tak pln\u00e9, jako ty, kter\u00e9 znal, ale byly p\u0159\u00edjemn\u00e9. Jej\u00ed n\u011bha konej\u0161ila jeho ran\u011bn\u00e9 srdce, doteky jej\u00edch rukou odn\u00e1\u0161ely pry\u010d v\u0161echno, \u010d\u00edm v uplynul\u00fdch t\u00fddnech pro\u0161el.<\/em><\/div>\n
Bolelo to, ale ne tolik, jak si myslel. Rozko\u0161 se v jeho t\u011ble probouzela jen velmi pomalu. M\u011bl pocit, \u017ee uplynulo n\u011bkolik hodin od chv\u00edle, kdy ve\u0161el do lo\u017enice, ne\u017e se jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo spojilo s Fayin\u00fdmi k\u0159ehk\u00fdmi boky.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e ve\u0161ker\u00e9 vzru\u0161en\u00ed odezn\u011blo a on le\u017eel s jej\u00ed hlavou unaven\u011b spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na sv\u00e9 hrudi, napadlo ho, \u017ee kdy\u017e bude hodn\u011b cht\u00edt a bude se hodn\u011b sna\u017eit, mo\u017en\u00e1… jednou… dok\u00e1\u017ee zapomenout. Nebo alespo\u0148 nec\u00edtit bolest.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
„No to snad ne,“ pra\u0161til Tom dlan\u00ed do desky sv\u00e9ho stolu. „Si d\u011bl\u00e1 srandu, ne? P\u0159ece s n\u00ed nem\u016f\u017ee sp\u00e1t?“ Posledn\u00ed odstavce mu p\u011bkn\u011b rozpumpovaly adrenalin v krvi. Rychle prolistoval zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed str\u00e1nky v se\u0161itu, ale byly pr\u00e1zdn\u00e9. Pov\u00eddka nebyla dopsan\u00e1.<\/div>\n
Prudce vstal ze \u017eidle, a\u017e se p\u0159evr\u00e1tila a s rukama zalo\u017een\u00fdma v bok n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159e\u0161el pokoj tam a zp\u00e1tky.<\/div>\n
Napadlo ho, \u017ee jestli si tohle p\u0159e\u010dte Bill, bude z n\u011bj je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
Pohled mu padl na pootev\u0159enou sk\u0159\u00ed\u0148.<\/div>\n
Nebylo na co \u010dekat.<\/div>\n
Jedin\u00fdm pohybem ji otev\u0159el a vyt\u00e1hl prvn\u00ed teplou mikinu, kter\u00e1 mu padla pod ruku. Ze stolu shr\u00e1bl se\u0161ity a vyb\u011bhl z pokoje ven. Dv\u011bma skoky se p\u0159em\u00edstil p\u0159es schody do p\u0159\u00edzem\u00ed.<\/div>\n
„Sko\u010d\u00edm vr\u00e1tit ty se\u0161ity, jo?“ houkl do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
Bill sed\u011bl zkroucen\u00fd v k\u0159esle p\u0159ed obrazovkou. Zdvihl k n\u011bmu hlavu. „Kdy p\u0159ijde\u0161?“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. „Hned jsem zp\u00e1tky, neboj.“ Je\u0161t\u011b na Billa mrknul a u\u017e mizel ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Jen aby,“ pronesl pochybova\u010dn\u011b Bill a znovu se oto\u010dil k televizi.<\/div>\n
Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e si Tom pov\u00eddal s Leni.<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
Tom prob\u011bhl n\u011bkolik ulic, kter\u00e9 d\u011blily jejich ulici od ulice, kdy bydlela Leni. Celou cestu p\u0159em\u00fd\u0161lel, co vlastn\u011b \u0159ekne, ale nemohl se po\u0159\u00e1dn\u011b soust\u0159edit.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b tam byl.<\/div>\n
Netrp\u011bliv\u011b zm\u00e1\u010dkl zvonek. Chv\u00edli se nic ned\u011blo a pak se otev\u0159ely dve\u0159e a ven vy\u0161la pan\u00ed Mortenov\u00e1.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ \u0159ekl ud\u00fdchan\u011b Tom. „P\u0159inesl jsem Leni zp\u00e1tky jej\u00ed se\u0161ity.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ usm\u00e1la se \u017eena a nat\u00e1hla ruku. „D\u00e1m j\u00ed je.“<\/div>\n
Tom j\u00ed podal se\u0161ity, ale ten posledn\u00ed si nechal v ruce.<\/div>\n
„Copak? Pot\u0159ebuje\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco? Chce\u0161 mluvit s Leni?“ zeptala se pan\u00ed Mortenov\u00e1 s t\u00e1zav\u011b zdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „Ne… j\u00e1… bych… je, pros\u00edm v\u00e1s, doma Michelle?“<\/div>\n
Pan\u00ed Mortenov\u00e1 p\u0159ik\u00fdvla. „Je. M\u00e1m–„<\/div>\n
Jej\u00ed slova byla p\u0159eru\u0161ena jin\u00fdm hlasem. „Mami?“<\/div>\n
Pan\u00ed Mortenov\u00e1 se oto\u010dila. „Michelle!“ zavolala. „Poj\u010f sem, n\u011bkdo s tebou chce mluvit.“<\/div>\n
Ve dve\u0159\u00edch se objevila \u010dernovlas\u00e1 d\u00edvka. „Tome?“ vyslovila udiven\u011b jeho jm\u00e9no, zat\u00edmco jej\u00ed matka mizela uvnit\u0159 domu. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Pokr\u010dil rameny. „Leni mi p\u016fj\u010dila n\u011bjak\u00e9 se\u0161ity na dops\u00e1n\u00ed pozn\u00e1mek z hodin, co jsem zame\u0161kal. N\u011bco jsem na\u0161el a mysl\u00edm, \u017ee to pat\u0159\u00ed tob\u011b.“ Nat\u00e1hl ruku s inkriminovan\u00fdm se\u0161item.<\/div>\n
„Co to–“ Michellin hlas odum\u0159el v p\u016flce v\u011bty, kdy\u017e rozpoznala pov\u011bdom\u00fd se\u0161it.<\/div>\n
Dychtiv\u011b po n\u011bm s\u00e1hla a p\u0159itiskla si ho na hru\u010f v obrann\u00e9m gestu. Zamra\u010dila se. „Tys to \u010detl?“<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l. „Ne v se\u0161itu. \u010ctu tu pov\u00eddku na internetu a… vlastn\u011b jo, \u010detl jsem si ten konec, to, co jsi zat\u00edm neuve\u0159ejnila. Promi\u0148, byl jsem zv\u011bdavej, jak to dopadne.“<\/div>\n
Michellin v\u00fdraz o n\u011bco zjemnil. „Tob\u011b… tob\u011b se ta pov\u00eddka l\u00edb\u00ed?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Moc.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zamumlala a jej\u00ed tv\u00e1\u0159e lehce z\u010dervenaly. „A co… co si o tom cel\u00e9m mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bys jim m\u011bla d\u00e1t \u0161anci. Oba trp\u011bli dost a nezaslou\u017e\u00ed si, aby za jedinou chybu pykali cel\u00fd \u017eivot. Draco pat\u0159\u00ed k Harrymu a naopak.“<\/div>\n
„Ale Fay–„<\/div>\n
„Fay mus\u00ed Dracovi pomoct, aby si to uv\u011bdomil. To je jej\u00ed role. Nic v\u00edc.“<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
„Dej jim \u0161anci… pros\u00edm.“<\/div>\n
„Pro\u010d ti na tom tak z\u00e1le\u017e\u00ed?“<\/div>\n
Znovu pokr\u010dil rameny. „M\u00e1m svoje vlastn\u00ed sobeck\u00e9 d\u016fvody.“<\/div>\n
„A m\u016f\u017ee\u0161 mi je prozradit?“<\/div>\n
„Jestli si Bill p\u0159e\u010dte, \u017ee se Draco vyspal s Fay a je rozhodnut\u00fd na Harryho zapomenout, zlom\u00ed mu to srdce. Stra\u0161n\u011b ten jejich p\u0159\u00edb\u011bh pro\u017e\u00edv\u00e1 a po\u0159\u00e1d n\u011bkde ve skrytu douf\u00e1.“<\/div>\n
„Tak\u017ee kv\u016fli Billovi…“<\/div>\n
„A mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee bych cht\u011bl, abys Dracovi umo\u017enila p\u0159ipustit, \u017ee \u010dlov\u011bk sice dostal rozum proto, aby si uv\u011bdomoval mo\u017enost volby… ale srdce m\u00e1 proto, aby mu uk\u00e1zalo tu spr\u00e1vnou cestu… ne aby ho zlomilo.“<\/div>\n
Na Michellin\u011b tv\u00e1\u0159i se rozprost\u0159el pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1… mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 pravdu,“ \u0159ekla po chv\u00edli v\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. „Ne, to nen\u00ed pravda. \u0158ekni, \u017ee sis to jen vymyslel, abys m\u011b od sebe vzd\u00e1lil. Tak \u0159ekni… \u0159ekni to!“ vyk\u0159ikl Harry a jeho o\u010di se d\u00edvaly tak nech\u00e1pav\u011b. Jako kdyby nemohl uchopit obsah t\u011bch slov. Uv\u011bdomit si, co jimi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-16404","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16404","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16404"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16404\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16404"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16404"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16404"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}