{"id":16409,"date":"2008-10-01T18:30:00","date_gmt":"2008-10-01T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16372"},"modified":"2008-10-01T18:30:00","modified_gmt":"2008-10-01T17:30:00","slug":"dar-ii-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/01\/dar-ii-11\/","title":{"rendered":"Dar II 11."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b,“ \u0161kemral Bill, kdy\u017e mu Tom n\u011b\u017en\u011b \u0161kr\u00e1bal nah\u00e1 z\u00e1da. Miloval jeho doteky a ty, kter\u00e9 mu zp\u016fsobovaly hus\u00ed k\u016f\u017ei, zvl\u00e1\u0161\u0165. Le\u017eeli na hotelov\u00e9 posteli, u\u017e\u00edvali si vz\u00e1jemn\u00e9 bl\u00edzkosti a ml\u010deli. Bill u\u017e Tomovi vyklopil ka\u017edou minutu t\u011bch dvou dn\u016f, kdy se nevid\u011bli, vyl\u00ed\u010dil mu v\u0161echny svoje \u00fasp\u011bchy a ne\u00fasp\u011bchy, svoje pocity z toho, \u017ee se mohl voln\u011b proch\u00e1zet Lond\u00fdnem, ani\u017e by na n\u011bj n\u011bkdo blb\u011b \u010du\u010del, ukazoval si na n\u011bj a sna\u017eil se mu skalpovat \u00fa\u010des; svoje obavy z toho, jak jeho anglick\u00e1 v\u00fdslovnost nakonec dopadla, i malink\u00fd \u0161imrav\u00fd strach z toho, co se v\u010dera d\u011blo po v\u010derej\u0161\u00edm tahu, na kter\u00e9m byl Tom s Gustavem a Georgem. Po Tomov\u011b st\u00e9m uji\u0161t\u011bn\u00ed o tom, jak se naoko stra\u0161n\u011b „opil“ a d\u00edvky si od n\u011bj znechucen\u011b odsedly, kdy\u017e schv\u00e1ln\u011b pustil z koutku slinu a n\u011bkolikr\u00e1t nazna\u010dil, \u017ee se mu chce zvracet, aby bylo jasno, \u017ee jeho sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed je v konc\u00edch, dostal od Billa n\u011bkolik sladk\u00fdch polibk\u016f za odm\u011bnu, \u017ee nepodlehl poku\u0161en\u00ed. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee jejich l\u00e1ska je pevn\u00e1, ale Bill m\u011bl po\u0159\u00e1d strach, aby se Tom jednou necht\u011bl vr\u00e1tit k tomu, co tenkr\u00e1t vid\u011bl v jeho pokoji.<\/div>\n
<\/div>\n
Dodne\u0161ka ho spolehliv\u011b vzru\u0161ila vzpom\u00ednka na obr\u00e1zek, kter\u00fd se mu naskytl ve chv\u00edli, kdy\u017e tajn\u011b nakoukl do Tomova pokoje a p\u0159istihl ho s jednou z jeho mnoha milenek. Tom byl tak n\u00e1dhern\u00fd v roli ovl\u00e1daj\u00edc\u00edho\u2026 miloval tu vzpom\u00ednku. Vid\u011bl ho, jak zakl\u00e1n\u00ed hlavu v ext\u00e1zi a uv\u011bdomoval si, \u017ee to byl p\u0159esn\u011b ten den, kdy ho Tom poprv\u00e9 vzru\u0161il. Poprv\u00e9 si uv\u011bdomil, \u017ee by pro n\u011bj mohl b\u00fdt n\u011bco v\u00edc. Poprv\u00e9 po n\u011bm zatou\u017eil. A te\u010f ho m\u011bl\u2026 st\u00e1le to pro n\u011bj bylo n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho. Uv\u011bdomoval si, \u017ee to nen\u00ed jen tak\u2026 je to jako dar z nebes a m\u00e1 obrovsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Jednou se na to ptal Meg, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee zrovna on dostal do v\u00ednku tyhle schopnosti, \u017ee zrovna on m\u00e1 to \u0161t\u011bst\u00ed a miluje ho vlastn\u00ed dvoj\u010de\u2026 usm\u00e1la se a \u0159ekla v\u011btu, kterou si zapsal do pam\u011bti zcela p\u0159esn\u011b: „V\u00ed\u0161, Hv\u011bzdi\u010dko, cesty osudu jsou ka\u017ed\u00e9mu p\u0159edem dan\u00e9. Jestli\u017ee jsi dostal schopnosti, kter\u00e9 m\u00e1\u0161, dostal jsi k nim i podm\u00ednky, abys s nimi mohl co nejl\u00e9pe pracovat. Naho\u0159e moc dob\u0159e v\u011bd\u00ed, co d\u011blaj\u00ed. Nepodce\u0148uj je. Miluj\u00ed n\u00e1s, a proto se sna\u017e\u00ed sv\u00fdm vyvolen\u00fdm uleh\u010dit \u017eivot. Pokud bys je ov\u0161em za\u010dal zneu\u017e\u00edvat, velice rychle s tebou zato\u010d\u00ed.“ V\u00edc u\u017e se nedozv\u011bd\u011bl, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee jednou se dozv\u00ed v\u0161echno. Meg mu to sl\u00edbila. Mluvila sice z\u00e1hadn\u011b, ale pochopil, \u017ee jednou by mohl b\u00fdt opravdu hodn\u011b dobr\u00fd ve sv\u00e9m oboru, ne-li nejlep\u0161\u00ed. T\u011b\u0161il se na to, ale z\u00e1rove\u0148 se toho b\u00e1l\u2026
Te\u010f ale soust\u0159edil svou pozornost na Tomovy prsty, kter\u00e9 mu sv\u00fdmi drsn\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky kreslily po z\u00e1dech jemn\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 cesti\u010dky, je\u017e zp\u016fsobovaly, \u017ee ho za\u010dalo nep\u0159\u00edjemn\u011b tla\u010dit v rozkroku. Nebo snad p\u0159\u00edjemn\u011b? To se je\u0161t\u011b uvid\u00ed. Pomalu se oto\u010dil na bok, zad\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed a u\u017e jen z jeho v\u00fdrazu poznal, \u017ee p\u0159\u00edjemn\u011b\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
****<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u00e1nov\u00e9, vst\u00e1vat, za dv\u011b hodiny n\u00e1m to let\u00ed!“ ozvalo se za dve\u0159mi jejich hotelov\u00e9ho pokoje. V\u010dera usnuli jak byli, ale na\u0161t\u011bst\u00ed se u\u017e d\u00e1vno nau\u010dili zamykat. Po dlouh\u00e9 dob\u011b m\u011bli zase spole\u010dn\u00fd pokoj. Na jednu noc nebylo t\u0159eba pro Billa za\u0159izovat n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed luxus, tak\u017ee ofici\u00e1ln\u011b spal u Toma.
„J\u00f3, jasn\u011b,“ zahul\u00e1kal Bill na Davida, aby ho sly\u0161el skrz dve\u0159e.
„Jen aby,“ ozvalo se pochybova\u010dn\u011b za dve\u0159mi, ale hlas mana\u017eera se za chv\u00edli oz\u00fdval od vedlej\u0161\u00edch dve\u0159\u00ed, kde se sna\u017eil o tot\u00e9\u017e u Georga. To bude ov\u0161em t\u011b\u017e\u0161\u00ed o\u0159\u00ed\u0161ek, usm\u00e1l se pro sebe Bill. Georg byl star\u00fd ospalec, to byla zn\u00e1m\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
Sbaleno m\u011bli u\u017e od ve\u010dera, zb\u00fdvalo jen dobalit p\u00e1r kousk\u016f, obl\u00e9knout se a vypadnout z hotelu. L\u00ed\u010dit se mu dneska necht\u011blo, nasad\u00ed si br\u00fdle a k\u0161iltovku a vyka\u0161le se na to. Let\u00ed p\u0159ece dom\u016f\u2026<\/div>\n
„Tomi, jedeme dom\u016f,“ pol\u00edbil odhalen\u00e9 rameno, kter\u00e9 koukalo zpod p\u0159ikr\u00fdvky. Chvilku se sna\u017eil ho budit, ale nakonec to vzdal, zvedl se a \u0161el zat\u00edm do koupelny, d\u00e1t si rychlou sprchu. „Vst\u00e1vej, nebo t\u011b kousnu,“ pohrozil za chv\u00edli, kdy\u017e se vr\u00e1til a nakl\u00e1n\u011bl se nad st\u00e1le stejn\u011b vystr\u010den\u00fdm nah\u00fdm ramenem, kter\u00e9 ho sv\u00e1d\u011blo to opravdu ud\u011blat. P\u0159edt\u00edm ho pol\u00edbil a nem\u011blo to \u00fa\u010dinek. Te\u010f u\u017e to cht\u011blo v\u011bt\u0161\u00ed razanci. Nejd\u0159\u00edv p\u0159itiskl jen lehce rty na stejn\u00e9 m\u00edsto, ale nedalo mu to a jemn\u011b stiskl zuby.
„Hmmmm,“ ozvala se vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f. Bill spokojen\u011b k\u00fdvl\u2026 kone\u010dn\u011b n\u011bjak\u00e1 reakce.
„Vst\u00e1vej, obludo, p\u0159\u00ed\u0161t\u011b se zakousnu v\u00edc,“ hrozil Bill, zat\u00edmco pob\u00edhal po pokoji a sh\u00e1n\u011bl svoje drobnosti, kter\u00e9 poh\u00e1zel v\u0161ude, kde mohl.
„V\u017edy\u0165 jo,“ zamumlal Tom, ale st\u00e1le se neh\u00fdbal.
„Pozor, jsem tady a jdu si kousnout,“ ozvalo se za chv\u00edli t\u011bsn\u011b u Tomova ucha. Ten se jen prot\u00e1hl, oto\u010dil se na z\u00e1da a jedn\u00edm okem zam\u017eoural na sv\u00e9ho hladov\u00e9ho bratra.
„Nejsem tvoje sn\u00eddan\u011b,“ pronesl rozespal\u00fdm hlasem. „Jdi se naj\u00edst dol\u016f, ty kanibale. Stejn\u011b bych ti nechutnal, jsem kost a k\u016f\u017ee,“ ujistil sv\u00e9ho bratra a odhodil pe\u0159inu. „Leda, kdybys cht\u011bl ochutnat n\u011bjakou delikatesu, pak jsem ti k dispozici,“ pronesl s klidem a rukou pomalu zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9 viditeln\u011b ztuhl\u00e9 delikatese, kterou nab\u00edzel.<\/div>\n
„\u017de by kavi\u00e1r?“ zasm\u00e1l se Bill a lehce pohladil Tom\u016fv kl\u00edn. Jejich ruce se setkaly na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b. „Vypad\u00e1 l\u00e1kav\u011b,“ zm\u00e1\u010dkl Bill nab\u00edzej\u00edc\u00ed se pochoutku a stiskl v\u00edc, „ale v letadle n\u00e1m daj\u00ed ur\u010dit\u011b n\u011bco, \u010deho se skute\u010dn\u011b naj\u00edm,“ uzav\u0159el mo\u017enou sn\u00eddani a zvedl se z postele. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed ut\u00e9ct, pokud se chce je\u0161t\u011b dneska p\u0159iv\u00edtat s m\u00e1mou. Jestli ho Tom st\u00e1hne k sob\u011b, pak se zbl\u00e1zn\u00ed, a\u017e budou na posledn\u00ed chv\u00edli ut\u00edkat chodbi\u010dkou k letadlu jako posledn\u011b.
„A co j\u00e1 s t\u00edm te\u010f? Moje druh\u00e1 \u010dakra se bude vztekat! Zbyte\u010dn\u011b se nam\u00e1hala, aby ti uk\u00e1zala, jak se perfektn\u011b to\u010d\u00ed a ty nic,“ st\u011b\u017eoval si k\u0148ourav\u011b Tom, ale s t\u00edmhle na n\u011bj nem\u011bl chodit.
„Jo? Tak druh\u00e1 \u010dakra? A co na to \u0159\u00edk\u00e1 rann\u00ed erekce? Nen\u00ed to n\u00e1hodou jej\u00ed pr\u00e1ce?“ chechtal se Bill a vrhl se po sv\u00e9m telefonu, kter\u00fd se rozdrn\u010del na stole\u010dku.<\/div>\n
„Ahoj, Meg, d\u011bje se n\u011bco?“ \u0159ekl Bill udiven\u011b do telefonu a poslouchal. Nebylo zvykem, aby mu Meg volala, pokud se nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho nestalo. Tom zv\u011bdav\u011b zvedl hlavu a m\u011b\u0159il si Billa p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem. Nejen\u017ee mu up\u0159el rann\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed, ale je\u0161t\u011b ho obvinil, \u017ee jeho delikatesa stoj\u00ed z \u00fapln\u011b jin\u00fdch, daleko p\u0159\u00edzemn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00ed\u010din, ne\u017e je v\u00e1\u0161e\u0148 a touha po milov\u00e1n\u00ed. Pff\u2026 rann\u00ed erekce\u2026 takov\u00e1 pitomost\u2026 P\u0159ece pozn\u00e1, kdy je z jak\u00e9ho d\u016fvodu vzru\u0161en\u00fd\u2026 Pomalu se zvedl a rozhodl se, j\u00edt to vy\u0159e\u0161it do sprchy. „J\u00e1 ti d\u00e1m, rann\u00ed erekce,“ mumlal si pod fousy, kdy\u017e se hrabal z postele a odch\u00e1zel do koupelny. Lehce Billa pl\u00e1cl po zadku, ale kdy\u017e ten na to nereagoval, pln\u011b pono\u0159en do telefonn\u00edho rozhovoru, zav\u0159el za sebou dve\u0159e.
„Jasn\u011b, Meg, dneska odpoledne p\u0159ijdu,“ sl\u00edbil sv\u00e9 u\u010ditelce Bill a je\u0161t\u011b chvilku koukal nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na displej telefonu. Co tak d\u016fle\u017eit\u00e9ho se mohlo d\u00edt, aby to donutilo Meg po\u017e\u00e1dat jej o setk\u00e1n\u00ed. Pr\u00fd „jedna takov\u00e1 ne\u010dekan\u00e1 ud\u00e1lost“\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Vivian sledovala vypla\u0161en\u00e9 d\u011bv\u010de soucitn\u00fdma o\u010dima. Dovedla se v\u017e\u00edt do jej\u00edho strachu, kter\u00fd musel ur\u010dit\u011b zp\u016fsobit jej\u00ed mu\u017e, jen\u017e se tu p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ty\u010dil nad jej\u00ed postel\u00ed a propaloval ji sv\u00fdm tvrd\u00fdm pohledem. Moc dob\u0159e znala ten pocit, kter\u00fd um\u011bl jej\u00ed mu\u017e v \u010dlov\u011bku vyvolat. V\u011bd\u011bla ale, \u017ee soucit mus\u00ed j\u00edt stranou. Tohle d\u011bv\u010de tu nen\u00ed pro legraci. Klient ji pot\u0159ebuje zdravou. To byl jejich prvo\u0159ad\u00fd \u00fakol, nic v\u00edc se od nich necht\u011blo. Netu\u0161ila, na co p\u0159esn\u011b ji klient pot\u0159ebuje, znala jen to, co j\u00ed prozradil Thorsten a ten si v\u011bt\u0161inu d\u016fle\u017eit\u00fdch informac\u00ed nech\u00e1val pro sebe. Absolutn\u011b ji ovl\u00e1dal. „N\u011bkde by ses je\u0161t\u011b prokecla,“ odbyl ji poka\u017ed\u00e9 pohrdav\u011b, kdy\u017e se na n\u011bco zeptala. Sp\u00ed\u0161e sv\u00fdm \u0161est\u00fdm smyslem, ne\u017e \u010d\u00edmkoli jin\u00fdm, pochopila, \u017ee jde o n\u011bjakou zdravotnickou z\u00e1le\u017eitost. Museli d\u011blat d\u00edvce genetick\u00e9 testy, na kter\u00e9 j\u00ed hned na sam\u00e9m za\u010d\u00e1tku odebrala krev, a pokud by neodpov\u00eddala po\u017eadavk\u016fm na skupinu, rychle by se j\u00ed zase zbavili. Jen\u017ee ona odpov\u00eddala. Trefili se hned napoprv\u00e9, p\u0159ipadalo j\u00ed to jako z\u00e1zrak. Vlastn\u011b s t\u00edm ani nepo\u010d\u00edtali. Byl to jej\u00ed n\u00e1pad, j\u00edt „lovit“ na koncert skupiny, po kter\u00e9 tyhle mlad\u00e9 holky \u0161\u00edlely, v\u011bd\u011bla, \u017ee tam bude skv\u011bl\u00fd v\u00fdb\u011br.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va od klienta, \u017ee krevn\u00ed skupina odpov\u00edd\u00e1 a v\u0161echno je OK, Thorsten ji po dlouh\u00e9 dob\u011b pochv\u00e1lil. C\u00edtila se py\u0161n\u00e1, \u017ee dok\u00e1zala dob\u0159e odhadnout genotyp, kter\u00fd sed\u011bl. Snad to pochopila dob\u0159e, kdy\u017e se domn\u00edvala, \u017ee klient pot\u0159ebuje neleg\u00e1ln\u011b z\u00edskat jej\u00ed t\u011blesn\u00fd org\u00e1n, ale nev\u011bd\u011bla kter\u00fd. Doufala, \u017ee to bude ledvina nebo kostn\u00ed d\u0159e\u0148, ale b\u00e1la se zeptat, aby to nebylo n\u011bco hor\u0161\u00edho. Necht\u011bla to v\u011bd\u011bt. Nemohla by sp\u00e1t. Klient byl z Ameriky a dob\u0159e platil. To bylo pro Thorstena rozhoduj\u00edc\u00ed. Nev\u00e1hal ani minutu, kdy\u017e dostal tuhle nab\u00eddku a v\u0161e zorganizoval b\u011bhem m\u011bs\u00edce. Hodiny str\u00e1vil izolov\u00e1n\u00edm a \u00fapravami jejich sklepa, aby se z n\u011bj stalo dokonal\u00e9 zvukot\u011bsn\u00e9 v\u011bzen\u00ed. Byl pe\u010dliv\u00fd, to byla jedna z jeho d\u016fle\u017eit\u00fdch vlastnost\u00ed. Te\u010f ov\u0161em nechal na n\u00ed, aby se starala o ob\u011b\u0165, kter\u00e1 zat\u00edm v\u016fbec netu\u0161ila, \u017ee ji unesli. Ur\u010dit\u011b si mysl\u00ed, \u017ee je v n\u011bjak\u00e9 nemocnici. Viv se o to i pro za\u010d\u00e1tek sna\u017eila. Vyt\u0159ela tu v\u0161echno dezinfekc\u00ed, aby to tak alespo\u0148 ze za\u010d\u00e1tku p\u016fsobilo. Nemocni\u010dn\u00ed pach a monitor srdce, byly ale to jedin\u00e9, co evokovalo tenhle dojem. D\u00edvka byla zat\u00edm v klidu, muselo ji bolet cel\u00e9 t\u011blo, svaly m\u011bla ochabl\u00e9, proto\u017ee m\u011bs\u00edc jen le\u017eela bez jedin\u00e9ho pohybu. Vivian te\u010f musela vymyslet, co prvn\u00edho \u0159\u00edct, aby si z\u00edskala d\u00edv\u010dinu autoritu. Nem\u011bla tu\u0161en\u00ed, jak za\u010d\u00edt\u2026<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Niky ovl\u00e1dl strach a panika. Po v\u00fdstupu mu\u017ee, jeho\u017e se na prvn\u00ed pohled b\u00e1la, se j\u00ed zadrhla slova v hrdle. Nemohla skoro polykat, m\u011bla stra\u0161n\u011b sucho v puse. Vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima z\u00edrala do stropu a nebyla schopna si srovnat v hlav\u011b, co se tu vlastn\u011b d\u011bje. V\u0161echno bylo tak stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Mlhav\u00fd opar, kter\u00fd a\u017e dote\u010f halil jej\u00ed om\u00e1menou mysl, se kone\u010dn\u011b \u00fapln\u011b rozplynul. Musela v\u011bd\u011bt! To bylo to hlavn\u00ed. Dozv\u011bd\u011bt se informace. Nejistota je to nejhor\u0161\u00ed, co \u010dlov\u011bka m\u016f\u017ee potkat, napadlo ji. Zabloudila o\u010dima k \u017een\u011b, kter\u00e1 st\u00e1la vedle jej\u00ed postele a prohl\u00ed\u017eela si ji. Jejich o\u010di se setkaly. U\u017e v nich nebyl ani n\u00e1znak toho nepatrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd zahl\u00e9dla, kdy\u017e se probudila. Tatam byla vl\u00eddn\u00e1 tv\u00e1\u0159. Te\u010f na ni shl\u00ed\u017eel kamenn\u00fd obli\u010dej star\u0161\u00ed \u017eeny, z\u0159ejm\u011b tak star\u00e9, jako byla jej\u00ed m\u00e1ma\u2026 M\u011bla modr\u00e9 o\u010di a hn\u011bd\u00e9 polodlouh\u00e9 vlasy, stejn\u011b jako mu\u017e, kter\u00fd p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ode\u0161el. U\u017e u\u017e se nadechovala, aby ji znovu oslovila, kdy\u017e se \u017eena naklonila bl\u00ed\u017e k n\u00ed a s tvrdost\u00ed v o\u010d\u00edch na ni \u0161t\u011bkla: „Shut up!“<\/span>
Niky \u00fadivem zav\u0159ela pusu. Tomuhle rozum\u011bla. Angli\u010dtinu ve \u0161kole m\u011bla u\u017e p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r let. Okam\u017eit\u011b pochopila, \u017ee dozv\u011bd\u011bt se cokoliv, nebude jednoduch\u00e9.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Bill si vyndal z lednice colu, loknul si rovnou z fla\u0161ky a zase ji tam vr\u00e1til. „M\u00e1me skleni\u010dky,“ poznamenala m\u00e1ma jen tak mimochodem a k\u00fdvla sm\u011brem ke sk\u0159\u00ed\u0148k\u00e1m za sebou. Sed\u011bla u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu, pila kafe, lu\u0161tila k\u0159\u00ed\u017eovku v bulv\u00e1rn\u00edm \u010dasopise a m\u011bla o\u010di v\u0161ude jako ka\u017ed\u00e1 \u017eensk\u00e1. Nemohla si tu pozn\u00e1mku odpustit jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e Bill p\u00e1chal jeden ze sv\u00fdch mnoha zlozvyk\u016f.
„Hmmm,“ ozvalo se j\u00ed za z\u00e1dy jako obvykle. „Tak \u010dau, j\u00e1 jdu,“ dodal jej\u00ed mlad\u0161\u00ed syn hned nato. „Kam zase?“ udiven\u011b vzhl\u00e9dla od k\u0159\u00ed\u017eovky.
„K Meg, v\u017edy\u0165 jsem to hl\u00e1sil hned ve dve\u0159\u00edch, snad se vr\u00e1t\u00edm do ve\u010de\u0159e,“ sklonil se k m\u00e1m\u011b a l\u00edbnul ji na \u010delo. Hned nato zmizel v p\u0159eds\u00edni, obul si boty a opatrn\u011b na\u0161lapuj\u00edc, aby si toho m\u00e1ma nev\u0161imla, p\u0159ech\u00e1zel p\u0159es ob\u00fdv\u00e1k ke dve\u0159\u00edm na zahradu. Musel zadem p\u0159es sousedy, p\u0159ed domem byl zase hlou\u010dek fanynek.
„Vid\u00edm t\u011b! A\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161, tak vyluxuje\u0161, \u010dun\u011b,“ sly\u0161el, kdy\u017e byl p\u0159esn\u011b uprost\u0159ed cesty. M\u00e1ma nesn\u00e1\u0161ela, kdy\u017e j\u00ed courali p\u0159es ob\u00fdv\u00e1k v bot\u00e1ch, ale lenost v\u017edycky zv\u00edt\u011bzila. Rad\u0161i neodpov\u011bd\u011bl a rychle vypadl ven.
„Dobr\u00fd den,“ slu\u0161n\u011b pozdravil sousedku, po dopadu na jej\u00ed v\u00fdsostn\u00e9 \u00fazem\u00ed. Vystrkovala na n\u011bj svou \u00factyhodnou zadnici, zrovna okop\u00e1vala z\u00e1hon s jahodami, kter\u00e9 k nim jako d\u011bti chodili pravideln\u011b potaj\u00ed skl\u00edzet.
„Ahoj,“ vr\u00e1tila mu pozdrav a d\u00e1l neru\u0161en\u011b pracovala, ani\u017e by se ohl\u00eddla, kdo j\u00ed to zase leze do zahrady. Rychle p\u0159eb\u011bhl jejich pozemek a sna\u017eil se p\u0159i tom vyhnout v\u0161emu, co pova\u017eoval za kytky nebo zeleninu, aby za n\u011bj m\u00e1ma nedostala vynad\u00e1no.
„Nashle,“ pronesl ve chv\u00edli, kdy p\u0159eskakoval plot k dal\u0161\u00edm soused\u016fm.
„Ahoj,“ dostal naprosto stejnou odpov\u011b\u010f. Pan\u00ed Obramovou nevzru\u0161ovalo naprosto nic.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ dostal pokyn od Meg, kdy\u017e se p\u0159iv\u00edtali. Svezl se na kuchy\u0148skou \u017eidli a nedo\u010dkav\u011b bubnoval prsty o st\u016fl. Zv\u011bdavost\u00ed nemohl pomalu ani doj\u00edst ob\u011bd. „M\u00e1m pro tebe takovou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nab\u00eddku\u2026 myslela jsem, \u017ee to p\u0159ijde a\u017e pozd\u011bji, ale te\u010f to vypad\u00e1, \u017ee nastal tv\u016fj \u010das,“ za\u010dala Meg zvolna. K\u00fdvl, aby moc nezdr\u017eoval a \u010dekal, co bude d\u00e1l. Absolutn\u011b netu\u0161il, o \u010dem je \u0159e\u010d.
„Vyskytl se takov\u00fd nal\u00e9hav\u00fd p\u0159\u00edpad, kter\u00fd je pot\u0159eba vy\u0159e\u0161it, a kdy\u017e jsme o tom s ostatn\u00edmi mluvili, navrhla jsem, \u017ee by to mohlo b\u00fdt pro tebe zaj\u00edmav\u00e9. Vzhledem k tv\u00fdm schopnostem v\u0161ichni souhlasili, abych ti o tom \u0159ekla a ud\u011blala ti nab\u00eddku, tak\u017ee te\u010f hezky napni u\u0161i a poslouchej, co ti budu vypr\u00e1v\u011bt\u2026“
Bill skute\u010dn\u011b napnul u\u0161i, jak mu s\u00edly sta\u010dily, a \u010dekal na ka\u017ed\u00fd sebemen\u0161\u00ed zvuk, kter\u00fd vyjde z \u00fast jeho u\u010ditelky. Za\u010d\u00ednal tu\u0161it, \u017ee to nebude jen tak\u2026 n\u011bco se na n\u011bj chyst\u00e1.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsi se narodil, bylo je\u0161t\u011b N\u011bmecko rozd\u011blen\u00e9 na dv\u011b poloviny, to v\u00ed\u0161, ne?“ Bill k\u00fdvl. „V \u0159\u00edjnu, to ti byl m\u011bs\u00edc, se to tu za\u010dalo v\u0161echno m\u011bnit, lidi se vzbou\u0159ili proti re\u017eimu a za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f jsme byli zase svobodn\u00ed, a nakonec i spojen\u00ed dohromady do jedn\u00e9 zem\u011b. V t\u00e9 dob\u011b vznikl ofici\u00e1ln\u011b n\u00e1\u0161 spolek, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm fungoval jako neleg\u00e1ln\u00ed. Jeho jm\u00e9no ti ne\u0159eknu, to sm\u00ed v\u011bd\u011bt jen jeho pr\u00e1voplatn\u00ed \u010dlenov\u00e9, ale podle jeho po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edho p\u00edsmene mu budeme pracovn\u011b \u0159\u00edkat „Efko“. \u010cleny Efka se stali v\u0161ichni ti, co maj\u00ed podobn\u00e9 schopnosti jako ty a j\u00e1. Jsme sice ofici\u00e1ln\u011b registrovan\u00ed jako z\u00e1jmov\u00e9 sdru\u017een\u00ed, ale nikdo netu\u0161\u00ed, \u010d\u00edm se ve skute\u010dnosti zab\u00fdv\u00e1me. Uvedli jsme do registrace samoz\u0159ejm\u011b naprost\u00e9 nesmysly. Mus\u00edme se chr\u00e1nit p\u0159ed nepovolan\u00fdmi, ale pot\u0159ebujeme se sch\u00e1zet. Ka\u017ed\u00fd z \u010dlen\u016f m\u00e1 jin\u00e9 schopnosti, ale dohromady tvo\u0159\u00edme celkem kompaktn\u00ed skupinu, kter\u00e1 funguje ofici\u00e1ln\u011b u\u017e \u0161estn\u00e1ct let, jinak celkem dvacet. J\u00e1 m\u00e1m funkci sekret\u00e1\u0159e. Je to n\u011bco jako tajemn\u00edk, t\u011b\u017eko to n\u011bjak vysv\u011btlit, ale kdybych to p\u0159irovnala k vl\u00e1d\u011b, jsem n\u011bco jako premi\u00e9r. Nade mnou u\u017e je jen prezident,“ usm\u00e1la se na vykulen\u00e9ho Billa a pokra\u010dovala. „Samoz\u0159ejm\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed nejv\u00edc na schopnostech, podle toho ostatn\u00ed rozhodnou, jak\u00e9 m\u00e1\u0161 v Efku postaven\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Teda, to jsem netu\u0161il, \u017ee m\u00e1m tak mocnou u\u010ditelku,“ vydechl obdivn\u011b Bill. Hypnotizoval Meg a hltal ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed slovo.
„Tu\u0161\u00ed to jen velmi m\u00e1lo lid\u00ed\u2026 vlastn\u011b jen \u010dlenov\u00e9 na\u0161\u00ed skupiny, nikdo jin\u00fd,“ usm\u00e1la se Meg a pokra\u010dovala d\u00e1l. „Ale zp\u00e1tky k v\u011bci. Nezn\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b zdaleka v\u0161echny m\u00e9 schopnosti, to je ti asi jasn\u00e9, ale jeden z m\u00fdch \u00fakol\u016f je vyhled\u00e1vat lidi, jako jsme ty a j\u00e1. M\u00e1m mo\u017enost nahl\u00ed\u017eet do ur\u010dit\u00fdch sf\u00e9r, kde jsou tyhle informace k dispozici. O tob\u011b jsem v\u011bd\u011bla d\u0159\u00edv, ne\u017e ses narodil a a\u017e ti jednou uk\u00e1\u017eu tajnou \u010dlenskou knihu, uvid\u00ed\u0161, \u017ee datum z\u00e1pisu tv\u00e9ho jm\u00e9na je 28.listopadu 1988. Kdyby sis to spo\u010d\u00edtal, do\u0161el bys lehce k tomu, \u017ee je to den, kdy jste byli s Tomem po\u010dati. A\u017e tak p\u0159esn\u00e9 m\u00e1m informace o tom, co se d\u011bje v na\u0161em oboru,“ usm\u00e1la se na Billa.
„To se schv\u00e1ln\u011b zept\u00e1m mamky, jestli si pamatuje, co ten den s t\u00e1tou d\u011blali,“ rozchechtal se Bill.
„Jo, to m\u016f\u017ee\u0161, ale pochybuju, \u017ee ti bude vypr\u00e1v\u011bt, jak si den p\u0159edt\u00edm n\u011bjakou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed shodou okolnost\u00ed zapomn\u011bla vz\u00edt antikoncepci. Byli jste s br\u00e1\u0161kou tak tro\u0161ku \u0159\u00edzen\u00e1 nehoda\u2026 proto jste taky dva. V\u0161imni si, \u017ee nikde v bl\u00edzk\u00e9m p\u0159\u00edbuzenstvu nejsou \u017e\u00e1dn\u00e1 dvoj\u010data. Hormony jsou holt mr\u0161ky a tenkr\u00e1t byly v antikoncepci je\u0161t\u011b hodn\u011b siln\u00e9 d\u00e1vky,“ \u0161klebila se na Billa, kdy\u017e poslouchal informace o sv\u00e9m vzniku. Bylo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, co v\u0161echno Meg v\u011bd\u011bla.<\/div>\n
„Tak\u017ee to, \u017ee jsme se p\u0159est\u011bhovali do t\u00fdhle zakopan\u00fd d\u00edry, to je taky tvoje pr\u00e1ce?“ zeptal se Bill, proto\u017ee u\u017e tu\u0161il, \u017ee nic v jeho \u017eivot\u011b nen\u00ed jen tak.
„Jist\u011b\u2026 a v tom lese jsem na tebe tenkr\u00e1t \u010dekala, to nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 n\u00e1hoda,“ dodala k tomu v\u0161emu Meg. „Ale pozor, jedin\u00e9, co nebylo jist\u00e9, bylo tvoje rozhodnut\u00ed. Mohl jsi mi klidn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee do toho nejde\u0161 a byl konec. Jen\u017ee ty ses rozhodl do toho j\u00edt, a proto te\u010f sed\u00ed\u0161 tady a dostane\u0161 mo\u017enost nahl\u00e9dnout pod pokli\u010dku d\u0159\u00edv, ne\u017e se to kdy komu ze skupiny poda\u0159ilo. Douf\u00e1m, \u017ee se rozhodne\u0161 spr\u00e1vn\u011b,“ zad\u00edvala se na sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka.
„To taky douf\u00e1m,“ zachv\u011bl se Bill, kdy\u017e sly\u0161el, \u017ee ho \u010dek\u00e1 n\u011bco velk\u00e9ho.
„Tak poslouchej\u2026“ usm\u00e1la se povzbudiv\u011b Meg.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Je\u0161t\u011b,“ \u0161kemral Bill, kdy\u017e mu Tom n\u011b\u017en\u011b \u0161kr\u00e1bal nah\u00e1 z\u00e1da. Miloval jeho doteky a ty, kter\u00e9 mu zp\u016fsobovaly hus\u00ed k\u016f\u017ei, zvl\u00e1\u0161\u0165. Le\u017eeli na hotelov\u00e9 posteli, u\u017e\u00edvali si vz\u00e1jemn\u00e9 bl\u00edzkosti a ml\u010deli. Bill u\u017e Tomovi vyklopil ka\u017edou minutu t\u011bch dvou dn\u016f,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16409","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16409","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16409"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16409\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16409"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16409"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16409"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}