{"id":16412,"date":"2008-10-01T15:30:00","date_gmt":"2008-10-01T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16375"},"modified":"2008-10-01T15:30:00","modified_gmt":"2008-10-01T14:30:00","slug":"microfon-with-guitar-14-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/01\/microfon-with-guitar-14-konec\/","title":{"rendered":"Microfon with guitar 14. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
Ahojky zlat\u00eds :- )<\/em>
Kone\u010dn\u011b jsem pomalounku dosp\u011bla i k ukon\u010den\u00ed t\u00e9hle pov\u00eddky. Nev\u00edm pro\u010d, ale jak se mi ze za\u010d\u00e1tku psala hodn\u011b t\u011b\u017eko, s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00ed obl\u00edbenost\u00ed se r\u00e1zem m\u00e9 psan\u00ed zm\u011bnilo v \u00faplnou pohodu a dokonce mi tahle pov\u00eddka i p\u0159irostla k srdci. J\u00e1 nev\u00edm, ale stra\u0161n\u011b se mi l\u00edb\u00ed pov\u00eddky, ve kter\u00fdch si k sob\u011b prost\u011b musej nejd\u0159\u00edv naj\u00edt cestu a proj\u00edt mno\u017estv\u00edm p\u0159ek\u00e1\u017eek, ne\u017e se kone\u010dn\u011b objev\u00ed a pochop\u00ed, co to vlastn\u011b c\u00edt\u00ed\u2026Mo\u017en\u00e1 v\u00e1s u\u017e moje pov\u00eddky nebav\u00ed \u010d\u00edst, ale mn\u011b stejn\u011b hrozn\u011b bav\u00ed ps\u00e1t a u\u017e te\u010f m\u00e1m dal\u0161\u00ed novou xD. No a co se t\u00fd\u010de t\u00e9hle pov\u00eddky, vzala jsem si na pa\u0161k\u00e1l Tomovo rozhodnut\u00ed z puberty, kter\u00e9 jim ob\u011bma \u00fapln\u011b zm\u011bnilo \u017eivoty\u2026J\u00e1 sama v\u00edm, \u017ee sta\u010d\u00ed jedno hloup\u00e1 chyba a pak u\u017e se to s v\u00e1ma hezky poveze stejn\u011b, jako s nima. (m\u011b se tedy zat\u00edm nic tak zl\u00fdho nestalo xD) to byl sp\u00ed\u0161e p\u0159\u00edklad.<\/em>
Cht\u011bla bych v\u00e1m pod\u011bkovat, \u017ee jste tuhle pov\u00eddku \u010detli a taky za v\u0161echny ty kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00edky. Ste prost\u011b moje l\u00e1sqy:-*<\/em>
\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee lid\u00e9 d\u011blaj chyby, a tak douf\u00e1m, \u017ee napsat tuhle pov\u00eddku chyba nebyla:- )<\/em>
Va\u0161e B xD<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Cht\u011bl bych vr\u00e1tit \u010das,“ Tom\u016fv tich\u00fd povzdech p\u0159eru\u0161il tu t\u00ed\u017eivou pr\u00e1zdnotu, kter\u00e1 se rozprost\u00edrala cel\u00fdm ob\u00fdv\u00e1kem, a\u017e do v\u0161ech ostatn\u00edch kout\u016f domu. Bill le\u017eel tv\u00e1\u0159\u00ed k n\u011bmu a pozorn\u011b se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed, ve snaze p\u0159emoct pal\u010div\u00e9 slzy, kter\u00e9 se draly navrch. „I kdyby to \u0161lo, stejn\u011b by se n\u00e1m to nepovedlo\u2026 m\u00e1me prost\u011b sm\u016flu,“ p\u00edpl ti\u0161e Bill a lehce sklonil pohled k Tomov\u00fdm dlan\u00edm, kter\u00fd jej n\u011b\u017en\u011b hladily po b\u0159\u00ed\u0161ku.
„Ale no tak, kdybych m\u011bl sm\u016flu, nebyl bys tady se mnou a nestalo by se to, co se stalo. I kdybych t\u011b m\u011bl z\u00edtra ztratit, jsem r\u00e1d,“ pokusil se o m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jej t\u00edm cht\u011bl jenom podr\u017eet.
Ve skute\u010dnosti v\u0161ak trp\u011bl stejn\u011b, ne-li v\u00edc.
„M\u011bl jsem t\u011b m\u00edt r\u00e1d hned od za\u010d\u00e1tku. Mohlo se to v\u0161echno za\u010d\u00edt mnohem d\u0159\u00edv, byl jsem hloup\u00fd.“
„M\u011bl jsi pr\u00e1vo b\u00fdt takovej. O\u0161kliv\u011b jsem ti ubl\u00ed\u017eil. A to, \u017ee jsem t\u011b opustil, ti t\u0159i pouh\u00e9 t\u00fddny n\u011bjak nahradit nemohly,“ \u0159ekl ti\u0161e a smutn\u011b pohl\u00e9dl na Billovo t\u011blo\u2026<\/div>\n
\n
Nemohl uv\u011b\u0159it, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdo takhle kr\u00e1sn\u00fd\u2026 On vlastn\u011b kr\u00e1sn\u00fd ani nebyl! Byl n\u00e1dhern\u00fd\u2026 Jeho fascinuj\u00edc\u00ed \u0161t\u00edhlost v\u016fbec nep\u016fsobila odpudiv\u011b, tedy aspo\u0148 na Toma ne. On byl toti\u017e stejn\u00fd kostlive\u010dek. P\u016fsobil jako n\u011bjak\u00e1 panenka nebo v\u00edla\u2026 ty jeho dokonale podmaniv\u00e9 o\u010di Toma tot\u00e1ln\u011b uchv\u00e1tily. Te\u010f u\u017e nelitoval jedin\u00e9ho polibku, kter\u00fd v\u011bnoval Billov\u00fdm rt\u016fm. A u\u017e jenom p\u0159i vzpom\u00ednce na to zu\u0159iv\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed u jejich dome\u010dku, se mu rozt\u0159\u00e1sla kolena.
„M\u011bli bychom si j\u00edt lehnout, hmm?“ \u0161pitl Bill malinko smutn\u011b, ale p\u0159esto dok\u00e1zal na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i vykouzlit n\u00e1dhern\u00fd \u00fasm\u011bv.
Tom mu \u00fasm\u011bv op\u011btoval a pak se nechal pomalounku vyt\u00e1hnout na nohy. Ruku v ruce stoupali po schodech a sem tam se k sob\u011b rychle naklonili, aby se jejich rty mohly potkat aspo\u0148 v drobn\u00e9m polibku. Jejich c\u00edl byl jasn\u00fd – u\u017e\u00edt si bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho, dokud je\u0161t\u011b maj\u00ed mo\u017enost\u2026
„Kluci! Kluci, jsem doma!“ Simonin vesel\u00fd k\u0159ik se rozlehl celou chodbou, jak ze sebe sundala kab\u00e1t, odlo\u017eila kabelku, a kone\u010dn\u011b si mohla tak\u00e9 sundat ty hnusn\u00e9 boty, kter\u00e9 ji a\u017e bolestiv\u011b od\u0159ely.
„Bille! Tome!“ zak\u0159i\u010dela je\u0161t\u011b jednou, ale kdy\u017e si uv\u011bdomila, co je za den, v\u0161echno \u0161t\u011bst\u00ed a radost, kter\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou vych\u00e1zela z jej\u00edho hlasu, byla n\u00e1hle fu\u010d. Jej\u00ed pohled se opatrn\u011b rozhl\u00e9dl ob\u00fdv\u00e1kem, ale nic, krom\u011b rozt\u00e1hnut\u00e9 deky p\u0159ed krbem, nena\u0161la. Tud\u00ed\u017e ani sv\u00e9 dva kluky.
„Ahojky,“ po schodech sch\u00e1zel Bill, kter\u00fd se vzbudil jako prvn\u00ed. Vlastn\u011b toho ani moc nenaspal, proto\u017ee mu po\u0159\u00e1d b\u011bhalo v mysli to, co se stalo mezi n\u00edm a Tomem, ale tak\u00e9 to, co jej te\u010f m\u011blo \u010dekat s Natanem. Tahle noc pro n\u011bj byla tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, a proto v\u011bd\u011bl, \u017ee tak\u00e9 hezky rychle ute\u010de. Celou noc se modlil, prosil, aby r\u00e1no nenastalo, a on by mohl s Tomem z\u016fstat\u2026 Nestalo se..
Jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vy\u0161lo hezk\u00e9 slun\u00ed\u010dko a v\u0161em lidem v okol\u00ed d\u00e1valo sv\u00fdm jasn\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm najevo, \u017ee by m\u011bli vst\u00e1vat\u2026 A Billovi se zrovna tak t\u011b\u017eko vst\u00e1valo. V\u0161echno jej bolelo, hlava jej a\u017e p\u00e1lila a srdce hrozilo utr\u00e1pen\u00edm\u2026
„Tak co, jak jste se m\u011bli?“ zeptala se ti\u0161e Simone, na p\u0159iv\u00edtanou sv\u00e9ho syna l\u00edbla n\u011b\u017en\u011b do vlas\u016f a pot\u00e9 jej jemn\u011b pohladila po tv\u00e1\u0159i. „Bylo to fajn,“ Bill se na ni malinko sklesle usm\u00e1l a nic v\u00edc k noci, kterou pro\u017eili spolu, ne\u0159ekl\u2026 Jak by tak\u00e9 mohl?! Milovali se\u2026
On a Tom se spolu milovali\u2026 bylo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, a\u017e se mu cht\u011blo \u0161t\u011bst\u00edm sm\u00e1t\u2026 ale taky plakat. Tak dlouho \u010dekal na to, kdy najde osobu, do kter\u00e9 se skute\u010dn\u011b zamiluje. A kdy\u017e ji kone\u010dn\u011b na\u0161el, mus\u00ed ji opustit. U\u017e te\u010f se mu cht\u011blo plakat, a to m\u011bl je\u0161t\u011b asi t\u0159i hodiny, co mohl b\u00fdt s n\u00edm\u2026 Posledn\u00ed t\u0159i hodiny. A pak se kdy uvid\u00ed? Za m\u011bs\u00edc? Nebo zase za rok, a\u017e Natan bude m\u00edt n\u00e1hodou nehodu?! A nebo budou m\u00edt nehodu rovnou oni?!
Bill byl zoufal\u00fd\u2026 takhle dlouho nedok\u00e1\u017ee \u010dekat! \u0160\u00edlen\u011b se do Toma zamiloval a nedok\u00e1\u017ee \u010dekat, kdy se mo\u017en\u00e1 Natan umoud\u0159\u00ed, a zdali se v\u016fbec umoud\u0159\u00ed\u2026 Jejich l\u00e1ska se ani nestihla po\u0159\u00e1dn\u011b zrodit a u\u017e pomalu vadne\u2026 tak dlouh\u00e9 odlou\u010den\u00ed, s nejasn\u00fdm datumem setk\u00e1n\u00ed, prost\u011b neprosp\u00edv\u00e1 ni\u010demu. A pochyboval, \u017ee jim dv\u011bma to prosp\u011bje.
„A co Tom? Jak to zat\u00edm sn\u00e1\u0161\u00ed?“ pomalu ve\u0161la do kuchyn\u011b i s dv\u011bma ta\u0161kami z n\u00e1kupu a pustila se do vybalov\u00e1n\u00ed. „J\u00e1 nev\u00edm. Sna\u017e\u00ed se b\u00fdt v pohod\u011b, ale snad jenom j\u00e1 pozn\u00e1m, \u017ee ka\u017ed\u00fd jeho \u00fasm\u011bv je jenom le\u017e\u2026 tr\u00e1p\u00ed se,“ ulo\u017eil do ledni\u010dky broskvov\u00fd d\u017eus a m\u00e1lem se p\u0159itom rozplakal. Ten d\u017eus je prost\u011b jejich poj\u00edtkem\u2026
„J\u00e1 nev\u00edm, mil\u00e1\u010dku. A co kdyby jel s tebou? V\u00ed\u0161, jako tv\u016fj doprovod nebo tak. M\u011bl by lep\u0161\u00ed pocit a j\u00e1 bych se tak neb\u00e1la. Zlato, nem\u00e1m z toho Natana dobr\u00fd pocit,“ sv\u011b\u0159ila se mu, a pak se strnule usadila na \u017eidli u okna. Melancholicky se zahled\u011bla ven a Bill pozoroval, jak j\u00ed po tv\u00e1\u0159i st\u00e9k\u00e1 drobn\u00e1 slza. „Jakoby to bylo v\u010dera, co jste si tam spolu hr\u00e1li s aut\u00ed\u010dkama,“ \u0161pitla a z jedn\u00e9 slzy bylo n\u00e1hle v\u00edc.
„Ach mami,“ Bill se k n\u00ed hned rozb\u011bhl a nal\u00e9hav\u011b ji objal. „Slibuju ti, \u017ee budu v po\u0159\u00e1dku. D\u00e1m si na n\u011bj pozor,“ sna\u017eil se ji n\u011bjak uklidnit, ale Simone po\u0159\u00e1d plakala. „Mami, nebre\u010d. Aspo\u0148 kv\u016fli mn\u011b. Je mi pak je\u0161t\u011b h\u016f\u0159,“ p\u00edpl a ani on se nedok\u00e1zal v\u00edc br\u00e1nit slz\u00e1m. „V\u00ed\u0161 co? Jdi se te\u010f p\u0159evl\u00e9knout, nebo vykoupat a j\u00e1 zat\u00edm ud\u011bl\u00e1m sn\u00eddani, hmm?“ nab\u00eddl se a v m\u017eiku st\u00e1l u kuchy\u0148sk\u00e9 linky. „Tak tedy dob\u0159e. P\u016fjdu se vykoupat, ale pak ti t\u0159eba pom\u016f\u017eu,“ smutn\u011b k n\u011bmu popo\u0161la a n\u011b\u017en\u011b jej pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159. „Ty a Tom jste m\u016fj \u017eivot. Nep\u0159e\u017eiju, kdy\u017e ti ubl\u00ed\u017e\u00ed,“ vydechla a ut\u00e1p\u011bla se v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch. N\u00e1hle v nich v\u0161ak uvid\u011bla n\u011bco, co ji p\u0159ekvapilo.
„Brou\u010dku, ty si zamilovanej?“ zeptala se a n\u011b\u017en\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la. Zamilovan\u00fd pohled by rozeznala kdekoliv, kdykoliv a u kohokoliv! „J-j\u00e1 mami\u2026 mo\u017en\u00e1 jo,“ \u0161eptl neur\u010dit\u011b a rad\u011bji sklonil tv\u00e1\u0159. „To ti moc p\u0159eju. Chci, abys byl \u0161\u0165astnej,“ naposled jej pol\u00edbila a pot\u00e9 vy\u0161la schody nahoru.
Bill se za ni zdrcen\u011b d\u00edval a z oka mu uklouzla drobn\u00e1 slza. Kdyby jen v\u011bd\u011bla\u2026
Pomalu se tedy do\u0161oural zp\u00e1tky k lince, kde se pustil do kr\u00e1jen\u00ed raj\u010dat, okurek a je\u0161t\u011b drobn\u00e9ho pe\u010diva na toasty. C\u00edtil se zvl\u00e1\u0161tn\u011b s\u00e1m\u2026 Tom mu u\u017e te\u010f chyb\u011bl a to spinkal jenom kousek od n\u011bj. Kdy\u017e v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00fdch boc\u00edch h\u0159ejiv\u00e9 prsty, kter\u00e9 se mu r\u00e1zem dostaly pod triko, ti\u0161e vydechl a t\u0159epotav\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Malinko naklonil hlavu na stranu, aby se jejich rty mohly potkat v hladov\u00e9m polibku. Tomovy prst\u00edky n\u00e1hle sklouzly pod lem \u010dern\u00fdch boxerek a Bill musel n\u016f\u017e a raj\u010data odlo\u017eit, aby se n\u00e1hodou ne\u0159\u00edzl. „Nevydr\u017e\u00edm to bez tebe, l\u00e1sko,“ zast\u00e9nal Tom v\u00e1\u0161niv\u011b, jak s Billov\u00fdm vzru\u0161en\u00edm pohupoval nahoru a dol\u016f a ten se zmohl jenom na bezmocn\u00e9 k\u0148our\u00e1n\u00ed. „Pot\u0159e-buju t\u011b,“ vydechl Bill ti\u0161e, tv\u00e1\u0159 znovu naklonil na stranu a hladov\u011b rozpoutal hru jazyk\u016f. „Tome, pros\u00edm, poje\u010f se mnou,“ za\u0161eptal Bill st\u011b\u017e\u00ed, jak se bl\u00ed\u017eil k vrcholu. A kdy\u017e se jeho t\u011blo napjalo, a pot\u00e9 kr\u00e1sn\u011b uvolnilo, p\u0159itiskl se k Tomov\u011b t\u011blu je\u0161t\u011b v\u00edc. „Pojedu,“ sl\u00edbil Tom, i kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, co bude a do \u010deho se \u017eene.
Doma by to prost\u011b bez Billa nezvl\u00e1dl\u2026
Simone tedy nakonec musela nechat odej\u00edt oba dva, ale s dobr\u00fdm pocitem, proto\u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee takhle budou v po\u0159\u00e1dku. Tom \u0161el s Billem jenom jako doprovod\u2026 ani nev\u011bd\u011bl jak, a u\u017e se ocitnul na jevi\u0161ti se svou l\u00e1skou po boku, a v bur\u00e1cej\u00edc\u00ed hale mohl p\u0159edv\u00e9st sv\u016fj talent v\u0161em t\u011bm fanou\u0161k\u016fm, ale hlavn\u011b s\u00e1m sob\u011b… Sta\u010dila jenom jedin\u00e1 nepatrn\u00e1 h\u00e1dka Natana s Davidem, kter\u00fd to u\u017e nevydr\u017eel a nev\u0161\u00edmaje si jeho v\u00fdhr\u016f\u017eek, jej okam\u017eit\u011b vyhodil!\u2026
„Tohle se mi jen zd\u00e1,“ zasm\u00e1l se Tom p\u0159ekvapen\u011b, jak s klukama sledovali jeden z\u00e1znam z koncert\u016f, kde bylo p\u0159esn\u011b vid\u011bt, jak jim v\u0161em hezky za\u0161ibalo, kdy\u017e se dov\u011bd\u011bli, \u017ee Tom nastupuje za Natana. Dokonce chlap\u00edci z t\u00fdmu vesele poskakovali a sm\u00e1li se. „Konec dikt\u00e1tora,“ vydechl spokojen\u011b Gustav a popl\u00e1cal se po pln\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku. „J\u00e1 zhubnu, neboj,“ sl\u00edbil hned, jak se pod\u00edval na Toma, kter\u00fd jej mile pozoroval\u2026 Z\u0159ejm\u011b \u010dekal dal\u0161\u00ed d\u00e1vku posm\u011bchu, ten se v\u0161ak nekonal. „A pro\u010d? Se\u0161 chlap. A ne ka\u017ed\u00fd mus\u00ed b\u00fdt p\u00edrko jako tohle,“ za\u0161eptal a dloubl br\u00e1\u0161ku, le\u017e\u00edc\u00edho p\u0159ed sebou, do bok\u016f. Ten se na n\u011bj zabij\u00e1cky usm\u00e1l a pohledem jakoby \u0159\u00edkal: Po\u010dkej na ve\u010der, tohle si odsk\u00e1\u010de\u0161\u2026<\/em>
Tom mu v\u0161ak \u00fasm\u011bv vr\u00e1til: Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat!<\/em>
Konec \ud83d\ude42<\/strong><\/div>\n
autor: B-kay<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Ahojky zlat\u00eds :- )Kone\u010dn\u011b jsem pomalounku dosp\u011bla i k ukon\u010den\u00ed t\u00e9hle pov\u00eddky. Nev\u00edm pro\u010d, ale jak se mi ze za\u010d\u00e1tku psala hodn\u011b t\u011b\u017eko, s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00ed obl\u00edbenost\u00ed se r\u00e1zem m\u00e9 psan\u00ed zm\u011bnilo v \u00faplnou pohodu a dokonce mi tahle pov\u00eddka i<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[166],"tags":[],"class_list":["post-16412","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-microfon-with-guitar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16412","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16412"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16412\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16412"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16412"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16412"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}