{"id":16422,"date":"2008-09-29T18:30:00","date_gmt":"2008-09-29T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16385"},"modified":"2008-09-29T18:30:00","modified_gmt":"2008-09-29T17:30:00","slug":"bookmakers-scrubbers-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/29\/bookmakers-scrubbers-5\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 5."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/span><\/div>\n
Do ml\u017en\u00e9ho r\u00e1na se vyhouplo mezi v\u011b\u017e\u00e1ky slab\u00e9 slunce a sna\u017eilo se prodrat skulinkami mezi \u017ealuziemi do pokoje, kde se k sob\u011b tiskly dv\u011b propleten\u00e9 postavy. Dne\u0161n\u00ed noci jim p\u0159\u00edli\u0161 klidn\u00e9ho sp\u00e1nku dop\u0159\u00e1no nebylo, proto se ob\u011b probouzely jen velice neochotn\u011b.<\/span><\/div>\n
\u010cernovl\u00e1ska si promnula sp\u00e1nkem slepen\u00e9 o\u010di a zam\u017eourala na elektronick\u00fd bud\u00edk na no\u010dn\u00edm stolku. 6:30. Zhnusen\u011b si odfrkla. M\u011bla chu\u0165 v\u0161echno hodit za hlavu a znovu se stulit do zrz\u010diny n\u00e1ru\u010de a prospat nejm\u00e9n\u011b zbytek dne. C\u00edtila se unaven\u00e1 a nav\u00edc v n\u00ed sen z dne\u0161n\u00ed noci jen o\u017eivil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vzpom\u00ednky. R\u00e1na po t\u011bchto m\u016fr\u00e1ch potom pro ni byla prosycen\u00e1 t\u00ed\u017e\u00ed nechutn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed dn\u00ed d\u00e1vno minul\u00fdch. Dol\u00e9haly na ni v pln\u00e9 s\u00edle a v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b j\u00ed bu\u0161ily do hlavy. Nesn\u00e1\u0161ela to. Vys\u00e1valy z n\u00ed s\u00edlu a vyvol\u00e1valy v n\u00ed dojem, jako by se to stalo v\u010dera. V t\u011bch chv\u00edl\u00edch si jen p\u0159\u00e1la, aby se u\u017e nikdy v\u00edc nemusela probudit, aby p\u0159estala vn\u00edmat, c\u00edtit, d\u00fdchat, jednodu\u0161e, aby u\u017e kone\u010dn\u011b tohle utrpen\u00ed skon\u010dilo. \u010cas by m\u011bl hojit. Jej\u00ed r\u00e1ny ale z\u016fst\u00e1valy.<\/span><\/div>\n
\n
U\u017e mnohokr\u00e1t ji napadlo s t\u00edmhle v\u0161\u00edm skoncovat. Sp\u00e1t nav\u017edy. Naprosto opojn\u00e1 p\u0159edstava. Pak ale potkala Arianu. O dva roky star\u0161\u00ed nazrzlou modroo\u010dku s odzbrojuj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem a v\u00fdstavn\u00edmi prsy. Najednou dostalo v\u0161echno nov\u00fd rozm\u011br. R\u00e1ny sice z\u016fst\u00e1valy, ale byl tu i d\u016fvod pro\u010d \u017e\u00edt. Ch\u00e1paj\u00edc\u00ed holka s podobn\u011b ran\u011bnou du\u0161\u00ed. To ona p\u0159i\u0161la s n\u00e1padem, jak to jejich utrpen\u00ed zm\u00edrnit.<\/span>
Satisfakce. Donut\u00ed je trp\u011bt stejn\u011b, jako trp\u011bly ony. Cel\u00e9 se to zd\u00e1lo jako fajn pl\u00e1n. Postupem \u010dasu tu svoji hru vybrousily k dokonalosti. S ka\u017edou novu ob\u011bt\u00ed pot\u0159ebovaly m\u00e9n\u011b a m\u00e9n\u011b \u010dasu k jej\u00ed likvidaci. V tom, co d\u011blaly, se staly mistry. Nau\u010dily se zn\u00e1t mu\u017ee, jejich touhy a slabiny. Dovedly tak s naprostou p\u0159esnost\u00ed odhadnout, jakou zbra\u0148 na kter\u00e9ho pou\u017e\u00edt, aby dos\u00e1hly sv\u00e9ho.<\/span><\/div>\n
M\u011blo to jen jeden h\u00e1\u010dek. Nezabralo to, jak \u010dekaly. P\u0159esto s t\u00edm nedok\u00e1zaly p\u0159estat. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm tu p\u0159eci z\u016fst\u00e1vala mo\u017enost, \u017ee jejich tr\u00e1pen\u00ed p\u0159ejde. Mus\u00ed jen vytrvat ve sv\u00e9m \u00fasil\u00ed a bojovat tvrd\u011bji. Cel\u00e9 se to stalo jak\u00fdmsi zvykem, bez kter\u00e9ho u\u017e nemohla ani jedna b\u00fdt. P\u0159edstava toho, \u017ee by m\u011bly p\u0159estat, se jim zd\u00e1la nemysliteln\u00e1. U\u017e jim nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee jejich bolest neustupuje. Ony se bavily. Bavily se ka\u017edou nov\u011b rozehranou parti\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm milovaly pohled na ty zhrzen\u00e9 chud\u00e1ky, kte\u0159\u00ed je ve \u0161p\u00edn\u011b u jejich nale\u0161t\u011bn\u00fdch bot prosili o trochu pozornosti.<\/span><\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Ari.“ Leticie se usm\u00e1la na probouzej\u00edc\u00ed d\u00edvku a vl\u00edpla ji pusu na tv\u00e1\u0159. Hned na to se cht\u011bla u\u017e kone\u010dn\u011b zvednout a p\u0159ipravit se na dne\u0161n\u00ed den, ale byla nekompromisn\u011b vta\u017eena zp\u011bt do p\u0159ikr\u00fdvek.<\/span><\/div>\n
„Neut\u00edkej mi.“ P\u00edpla jen Ariana a omotala ruce kolem jej\u00edho krku. Mazliv\u011b se ot\u0159ela rty o tv\u00e1\u0159e sv\u00e9 polovi\u010dky a zvolna je p\u0159esunula na jej\u00ed \u00fasta, do kter\u00fdch se chtiv\u011b vpila. L\u00edbala ji n\u011b\u017en\u011b a jemn\u011b. Mo\u017en\u00e1 se t\u00edm sna\u017eila p\u0159ekr\u00fdt tu nep\u0159\u00edjemnou noc, kterou musela Leticia op\u011bt pro\u017e\u00edt. Hn\u011bdoo\u010dka p\u00e1r vte\u0159in p\u0159ij\u00edmala jej\u00ed p\u0159\u00edjemnou p\u00e9\u010di, ne\u017e se odt\u00e1hla a s omluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se op\u011bt za\u010dala zvedat z postele.<\/span>
Zarazila se ale v p\u016fli pohybu. „Ariano, pro\u010d si toho kluka vlastn\u011b vybrala? Ten ze m\u011b byl tak na v\u011btvi, u\u017e p\u0159i tom na\u0161em sezn\u00e1men\u00ed, \u017ee snad ani nebudu pot\u0159ebovat t\u00fdden, abych v n\u011bm probudila l\u00e1sku. J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee tohle si musela p\u0159edpokl\u00e1dat. Ty informace, kter\u00e9 jsou o n\u011bm v\u0161ude k dispozici, mluv\u00ed za v\u0161e. On netou\u017e\u00ed po ni\u010dem jin\u00e9m, n\u011b\u017e po vztahu.“<\/span><\/div>\n
Zrzka pokr\u010dila rameny a chv\u00edli ml\u010dela. Pro\u010d ale vlastn\u011b nej\u00edt s pravdou ven? Stejn\u011b by to d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ud\u011blala.“<\/span>
„Peter. Ten kluk mi ho hrozn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Jeho v\u00fdraz nevi\u0148\u00e1tka a to, \u017ee v\u0161ude tak horliv\u011b roztrubuje, jak moc si p\u0159eje naj\u00edt sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i, a p\u0159itom mu ten egocentrismus p\u0159\u00edmo s\u00e1l\u00e1 z o\u010d\u00ed. On nem\u00e1 p\u0159edstavu, co znamen\u00e1 se pro druh\u00e9ho ob\u011btovat a d\u00fdchat pro n\u011bj, stejn\u011b jako to nev\u011bd\u011bl ten m\u016fj parchant. Je to malej rozmazlenej spratek a j\u00e1 chci, aby sis ho vychutnala. St\u00e1hni ho na dno. On je pro m\u011b d\u016fle\u017eitej. Chci, aby trp\u011bl mnohem v\u00edc ne\u017e ti ostatn\u00ed.“ Zasy\u010dela nen\u00e1vistn\u011b.<\/span><\/div>\n
Flashback<\/em><\/span><\/div>\n
„Ari, Ari, l\u00e1sko. Dostal jsem tu pr\u00e1ci. To je naprosto snov\u00fd. Budu prvn\u00ed v\u00fdkonn\u00fd \u0159editel t\u00e9 obrovsk\u00e9 korporace, kter\u00fd je\u0161t\u011b ani nedos\u00e1hl t\u0159ic\u00edtky.“ S nad\u0161en\u00edm se jej\u00ed snoubenec vr\u00e1til dom\u016f a u\u017e ode dve\u0159\u00ed na ni pok\u0159ikoval tu radostnou novinku. Taky pro n\u011bj jednu m\u011bla\u2026<\/em><\/span>
\u2026<\/em><\/span>
„To nem\u016f\u017ee\u0161 myslet v\u00e1\u017en\u011b?! To nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu!! Ty jsi nesly\u0161ela, co jsem ti te\u010f \u0159ekl? M\u00e1m to m\u00edsto. Bude ze m\u011b velkej \u0161\u00e9f a nem\u016f\u017eu si dovolit pov\u011bsit si na krk rodinu!“ Rozk\u0159ikl se na ni hned, jak mu dojat\u011b ozn\u00e1mila, \u017ee je t\u011bhotn\u00e1. Ano, nebylo to sice v pl\u00e1nu, ale ona z toho m\u011bla radost. Byla stvo\u0159en\u00e1 pro to b\u00fdt matkou. Kv\u016fli tomu ani ne\u0161la na vysokou. V\u017edy\u0165 nebylo pro\u010d. M\u011bla p\u0159\u00edtele, kter\u00e9ho nadev\u0161e zbo\u017e\u0148ovala, a o toho bylo p\u0159ece nutn\u00e9 se starat. Budovat mu p\u0159\u00edjemn\u00e9 tepl\u00e9 hn\u00edzdo, do kter\u00e9ho by se r\u00e1d vracel a denn\u011b ho zahrnovat l\u00e1skou a p\u00e9\u010d\u00ed. Nikdy by si nepomyslela, \u017ee takhle zareaguje. V\u017edy\u0165 v\u0161echno se d\u00e1 p\u0159ece skloubit. Pro\u010d by nemohl b\u00fdt \u0159editel a z\u00e1rove\u0148 otec? On ale jednodu\u0161e necht\u011bl. Z du\u0161e nen\u00e1vid\u011bl probl\u00e9my a d\u00edt\u011b by jen roz\u010de\u0159ilo klidnou hladinu jeho \u017eivota. A hlavn\u011b pro\u010d by m\u011bl br\u00e1t na z\u0159etel sm\u011b\u0161n\u00e9 city svoj\u00ed nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed.<\/em><\/span>
A jeho verdikt? Ultim\u00e1tum. Musela se rozhodnout. Bu\u010f on nebo d\u00edt\u011b. Rozhodla se\u2026<\/em><\/span>
\u2026<\/em><\/span>
„Sle\u010dno Foster. Je mi to velmi l\u00edto, ale m\u00e1m pro v\u00e1s \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy. P\u0159i va\u0161em z\u00e1kroku do\u0161lo ke komplikac\u00edm. Museli jsme odejmout celou d\u011blohu. U\u017e nikdy nebudete moci ot\u011bhotn\u011bt.“<\/em><\/span>
Konec flashbacku<\/em><\/span><\/div>\n
Bill<\/span><\/div>\n
„Tome, vst\u00e1vej. Volal mi David. Za p\u016fl hodiny se m\u00e1me sej\u00edt na jeho pokoji. Chce n\u00e1m je\u0161t\u011b \u0159\u00edct n\u011bjak\u00e9 organiza\u010dn\u00ed v\u011bci.“ Cloumal jsem se sp\u00edc\u00edm br\u00e1\u0161kou v marn\u00e9 snaze ho probrat. Najednou jsem se musel pobaven\u011b zasm\u00e1t. Prol\u00e9tla mi hlavou my\u0161lenka na v\u010derej\u0161\u00ed noc. M\u011bl jsem s\u00e1m ze sebe radost. Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee se mi ho povede takhle odrovnat. Ov\u0161em zase to st\u00e1lo za to. Ne\u010dekal bych, \u017ee v\u017edy tak dobr\u00fd sex s bratrem, by mohl b\u00fdt je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed. A takov\u00fd p\u0159esn\u011b byl. Naprosto skv\u011bl\u00fd, vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, jisk\u0159iv\u00fd a spaluj\u00edc\u00ed. Je\u0161t\u011b te\u010f jsem p\u0159i pouh\u00e9 vzpom\u00ednce c\u00edtil, jak mi m\u00edrn\u011b zatrnulo ve slabin\u00e1ch. Nejrad\u011bj bych to te\u010f hned zopakoval, ale bohu\u017eel nebyl \u010das.<\/span>
Rad\u0161i jsem se tedy oprostil od sv\u00fdch nemravn\u00fdch my\u0161lenek a razantn\u011bji jsem s t\u00edm sp\u00e1\u010dem zacloumal. Tom jen nespokojen\u011b zamlaskal a p\u0159ekulil se na druh\u00fd bok. Z\u0159ejm\u011b to bude cht\u00edt trochu v\u00edce ne\u0161etrn\u00e9ho zach\u00e1zen\u00ed. Ale \u0159ekl si o to s\u00e1m. Poodstoupil jsem od postele a s huronsk\u00fdm \u0159evem jsem se p\u00e1r rychl\u00fdmi kroky rozeb\u011bhl a sko\u010dil p\u0159\u00edmo na vybouleninu v pe\u0159in\u00e1ch, kde jsem tu\u0161il jeho pod\u0159imuj\u00edc\u00ed t\u011blo.<\/span><\/div>\n
„Ty idiote!!“ Oso\u010dil se na m\u011b, vymr\u0161til se do sedu, \u010d\u00edm\u017e m\u011b ze sebe shodil a mnul si nara\u017een\u00fd bok. Neopomn\u011bl m\u011b p\u0159i tom propalovat nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem a pokra\u010dovat d\u00e1l ve sp\u00edl\u00e1n\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Si se \u00fapln\u011b pom\u00e1t, ne? A co sem v\u016fbec leze\u0161? Nenapadlo t\u011b t\u0159eba zaklepat?!“<\/span><\/div>\n
„Zaklepat\u2026?“ Povyt\u00e1hl jsem nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/span><\/div>\n
„No to se v\u011bt\u0161inou d\u011bl\u00e1, kdy\u017e jde\u0161 k n\u011bkomu do\u2026 Ty si tady spal?“ Sepnulo Tomovi, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee jsem v boxerk\u00e1ch a moje oble\u010den\u00ed se na \u00fahledn\u00e9 hrom\u00e1dce v\u00e1l\u00ed vedle jeho postele. Mn\u011b se ale jednodu\u0161e v\u010dera odch\u00e1zet k sob\u011b na pokoj necht\u011blo. Byl jsem unaven\u00fd jako u\u017e dlouho ne. Zmohl jsem se jen na to, abych ze sebe shodil kalhoty a triko a zavrtal jsem se k n\u011bmu pod pe\u0159inu.<\/span><\/div>\n
„Jo, spal.“ Odsouhlasil jsem mu jen to, co mu ji\u017e stejn\u011b do\u0161lo. Nebyl jsem si t\u00edm jist\u00fd, ale p\u0159ipadalo mi, \u017ee po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee jsem tu str\u00e1vil celou noc, se Tomovi na tv\u00e1\u0159i usadil pot\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz.<\/span><\/div>\n
„Pusiinkuuu.“ Vymumlal d\u011btsk\u00fdm hl\u00e1skem a za\u010dal se ke mn\u011b nakl\u00e1n\u011bt. Neubr\u00e1nil jsem se sm\u00edchu. Tak br\u00e1chu ta v\u010derej\u0161\u00ed mazliv\u00e1 n\u00e1lada nep\u0159e\u0161la. Zakroutil jsem nad t\u00edm infantiln\u00edm bl\u00e1znem hlavou a vyhov\u011bl jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. A dostal skute\u010dn\u011b jen to o co si \u0159ekl. Pusu. Malou, mlaskavou, d\u011btskou pusu. Znovu jsem vybuchl v hlasit\u00fd sm\u00edch, kdy\u017e jsem vid\u011bl jeho ubl\u00ed\u017een\u00fd pohled. Hr\u00e1l tu komedii perfektn\u011b. Sice jsem nech\u00e1pal, co ho to popadlo, ale bavilo m\u011b to.<\/span><\/div>\n
„Bill\u00ed\u2026“<\/span><\/div>\n
„Hmmm?“<\/span><\/div>\n
„Takovouhle jsem necht\u011bl.“<\/span><\/div>\n
„A jakou si teda cht\u011bl?“<\/span><\/div>\n
„Takovou\u2026“ Vypadlo z n\u011bj nakonec a p\u0159itiskl se mi na rty. L\u00edbal m\u011b podobn\u011b jako v\u010dera. Pomalu, mazliv\u011b, n\u011b\u017en\u011b, l\u00e1skypln\u011b. L\u00e1skypln\u011b? Trochu jsem se vyd\u011bsil nad t\u00edm, co m\u011b napadlo a tak, abych se ho snad n\u011bjak nedotkl, jsem se opatrn\u011b vymanil z jeho sev\u0159en\u00ed. Pokusil jsem se o \u00fasm\u011bv a jal se zvedat z postele.<\/span><\/div>\n
„Kam jde\u0161? Pro\u010d mi ut\u00edk\u00e1\u0161?“<\/span><\/div>\n
„Za dvacet minut m\u00e1me bejt u Davida. M\u011bl bys pohnout.“ Informoval jsem ho mo\u017en\u00e1 pon\u011bkud v\u00edce odm\u011b\u0159en\u011bji ne\u017e jsem m\u011bl v pl\u00e1nu.<\/span><\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ Tom si samoz\u0159ejm\u011b okam\u017eit\u011b v\u0161iml zm\u011bny v m\u00e9m hlasu a zcela p\u0159irozen\u011b se p\u00eddil po p\u0159\u00ed\u010din\u011b. Nem\u011bl jsem v \u00famyslu mu nic vysv\u011btlovat. Mo\u017en\u00e1 jsem to pochopil \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e to cel\u00e9 myslel. Nejsp\u00ed\u0161 si prost\u011b cht\u011bl jen hr\u00e1t. N\u011b\u010d\u00edm n\u00e1m to ozvl\u00e1\u0161tnit. Nem\u011blo cenu vyslovovat svoje my\u0161lenky a absurdn\u00ed n\u00e1pady nahlas. Akor\u00e1t bychom se poh\u00e1dali.<\/span><\/div>\n
„V\u016fbec nic.“ \u0158ekl jsem jen a vym\u00e1zl z jeho pokoje.<\/span><\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/span>
betaread: Janule<\/strong><\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Do ml\u017en\u00e9ho r\u00e1na se vyhouplo mezi v\u011b\u017e\u00e1ky slab\u00e9 slunce a sna\u017eilo se prodrat skulinkami mezi \u017ealuziemi do pokoje, kde se k sob\u011b tiskly dv\u011b propleten\u00e9 postavy. Dne\u0161n\u00ed noci jim p\u0159\u00edli\u0161 klidn\u00e9ho sp\u00e1nku dop\u0159\u00e1no nebylo, proto se ob\u011b probouzely jen velice<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-16422","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16422","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16422"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16422\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16422"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16422"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16422"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}