{"id":1645,"date":"2016-12-20T16:00:00","date_gmt":"2016-12-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1637"},"modified":"2016-12-20T16:00:00","modified_gmt":"2016-12-20T15:00:00","slug":"wheel-of-love-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/12\/20\/wheel-of-love-10\/","title":{"rendered":"Wheel of Love 10."},"content":{"rendered":"
autor: emraud<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovi to trvalo n\u011bjakou dobu, ne\u017e se vr\u00e1til dom\u016f. Georg mu b\u011bhem t\u0159\u00ed dn\u016f na\u0161el p\u011bkn\u00fd byt a on si jej to r\u00e1no \u0161el prohl\u00e9dnout.<\/div>\n
Byt byl jen dv\u011b ulice od kancel\u00e1\u0159e. Lo\u017enice byla velik\u00e1 tak akor\u00e1t pro jednu osobu a jemu na tom stejn\u011b nez\u00e1le\u017eelo. L\u00edbil se mu v\u00fdhled z okna lo\u017enice a koupelna zapadala do jeho standard\u016f \u010distoty. Dokonce i kdy\u017e u\u017e si zvykl na nepo\u0159\u00e1dek, kter\u00fd Bill v\u017edy v dom\u011b ud\u011blal, jedna jeho \u010d\u00e1st byla st\u00e1le bakteriofobn\u00ed. Z balkonu m\u011bl kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na m\u011bstsk\u00fd park a bylo to sm\u011brem k jeho domu, a\u010dkoliv nebyl schopn\u00fd jej skute\u010dn\u011b vid\u011bt.<\/div>\n
Bude muset dokoupit n\u011bjak\u00fd n\u00e1bytek, ale to mohl ud\u011blat pozd\u011bji. Byla tam spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 bylo t\u0159eba p\u0159ipravit, a bylo fajn, \u017ee mu Georg pom\u00e1hal, a to navzdory skute\u010dnosti, \u017ee na n\u011bj ohledn\u011b toho n\u00e1hl\u00e9ho st\u011bhov\u00e1n\u00ed neust\u00e1le dot\u00edral.<\/div>\n
Tom u\u017e byl rozhodnut\u00fd odej\u00edt a nehodlal sv\u00e9 rozhodnut\u00ed m\u011bnit. Zaplatil za byt ihned po prohl\u00eddce, zat\u00edmco si Georg vedle n\u011bj povzdychl.<\/div>\n
\n

„Ty toho tak bude\u0161 litovat,“ zamumlal Georg, kdy\u017e Tomovi podal kl\u00ed\u010d od bytu.<\/p><\/div>\n

„Takhle to bude lep\u0161\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e.<\/div>\n
\u017dit\u00ed o samot\u011b pro n\u011bj nikdy nebylo novinkou u\u017e ode dne, kdy se rozhodl se nikdy nevr\u00e1tit dom\u016f. Ode\u0161el kv\u016fli bolesti, kterou nedok\u00e1zal se sv\u00fdm otcem sn\u00e9st, a to u\u017e d\u00e1vno. Nyn\u00ed bude odch\u00e1zet ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu. Jen\u017ee tentokr\u00e1t to byla l\u00e1ska, kter\u00e1 tu bolest p\u0159inesla, ne nen\u00e1vist. Zd\u00e1lo se, jako by mu ten d\u016fm p\u0159in\u00e1\u0161el v jeho \u017eivot\u011b jen bolest. Nikdy by se tam nevr\u00e1til, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee bude op\u011bt zran\u011bn\u00fd.<\/div>\n
Byla to klidn\u00e1 j\u00edzda zp\u00e1tky dom\u016f. A\u017e te\u010f si v\u0161iml, jak se barvy strom\u016f pod\u00e9l cesty zm\u011bnily. List\u00ed opadalo na zem a ve\u010dery za\u010d\u00ednaly b\u00fdt chladn\u00e9. Podzim p\u0159i\u0161el, ani\u017e by si to uv\u011bdomil. A Tom se c\u00edtil trochu uboze, kdy\u017e jej napadlo, \u017ee i toto obdob\u00ed p\u0159id\u00e1valo melancholick\u00fd efekt k t\u00e9to kapitole jeho \u017eivota.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostal dom\u016f, byl p\u0159ekvapen zn\u00e1m\u00fdm st\u0159\u00edbrn\u00fdm autem p\u0159ed sv\u00fdm domem.<\/p><\/div>\n

„Selene,“ zamumlal bez dechu, zvedl obo\u010d\u00ed, zat\u00edmco z\u00edral na st\u0159\u00edbrn\u00e9 auto.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b vystoupil ze dve\u0159\u00ed a zam\u00ed\u0159il k domu. Po otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed posko\u010dil nad n\u00e1hl\u00fdm kontaktem s jist\u00fdm \u010dernovlas\u00fdm mu\u017eem, kter\u00fd tak\u00e9 vyjekl p\u0159ekvapen\u00edm.<\/div>\n
„\u0160\u00e9fe!“ Vyk\u0159ikl Bill, ruce si p\u0159itiskl k hrudi. „P\u0159ekvapil jsi m\u011b.“<\/div>\n
„Ty\u2026 co jsi d\u011blal?“ Odpov\u011bd\u011bl Tom, hru\u010f se mu z toho \u0161oku prudce zvedala a klesala.<\/div>\n
„Ehm\u2026 otev\u00edral jsem ti dve\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
Dredat\u00fd mu\u017e svra\u0161til obo\u010d\u00ed a t\u00e1zav\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl. „Jak jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem doma? Tys m\u011b sly\u0161el?“<\/div>\n
„Ehm, ne. Vlastn\u011b jsem to tak n\u011bjak c\u00edtil,“ \u0159ekl Bill s pokr\u010den\u00edm ramen.<\/div>\n
Tom si nemohl pomoct a p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence se p\u0159ikr\u010dil. „Stal se z tebe jasnovidec? To je stra\u0161ideln\u00e9.“<\/div>\n
„Je?“ Zamumlal Bill s lehk\u00fdm zamra\u010den\u00edm, jak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
„To je jedno,“ \u0159ekl Tom s povzdechem. „Selene-„<\/div>\n
„Je v j\u00eddeln\u011b. P\u0159ijela p\u011bt minut p\u0159ed tebou.“ Bill se na n\u011bj slab\u011b usm\u00e1l a ustoupil stranou, aby Tom mohl vej\u00edt dovnit\u0159. „\u0158ekl jsem j\u00ed, aby na tebe prost\u011b po\u010dkala.“<\/div>\n
Tom si sundal kab\u00e1t a podal jej Billovi, kter\u00fd u\u017e pro n\u011bj natahoval ruce.<\/div>\n
\n
„Neud\u011blal jsi j\u00ed nic, \u017ee ne?“ Zeptal se Tom. To bylo to, \u010deho se ve skute\u010dnosti ob\u00e1val od okam\u017eiku, kdy venku spat\u0159il Selenino auto. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill Selene od prvn\u00ed chv\u00edle nesn\u00e1\u0161el.<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd mu\u017e jen pokr\u010dil rameny a Tom se zamra\u010dil. Bill se zamra\u010dil nazp\u011bt.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 mi vy\u010d\u00edtat, \u017ee ji nem\u00e1m r\u00e1d,“ odfrkl si Bill. „\u0158ekla mi \u00b4sle\u010dno\u00b4.“ Pot\u00e9 nafoukl tv\u00e1\u0159e a d\u00e1l se mra\u010dil na Toma, kter\u00fd se na n\u011bj nyn\u00ed zubil a sna\u017eil se potla\u010dit sm\u00edch.<\/div>\n
„To je fuk,“ zavr\u010del Bill. „B\u011b\u017e. \u010cek\u00e1 na tebe.“ Postr\u010dil star\u0161\u00edho mu\u017ee do zad sm\u011brem ke kuchyni.<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a roze\u0161el se sm\u011brem k j\u00eddeln\u011b. Najednou se c\u00edtil napjat\u011b, kdy\u017e se m\u011bl se Selene znovu setkat po tom v\u0161em, co vid\u011bl v den Gillianina recit\u00e1lu. Zastavil se u dve\u0159\u00ed a z\u00edral na \u017eenu, kter\u00e1 u\u017e st\u00e1la, aby se s n\u00edm p\u0159iv\u00edtala. Jahodov\u011b blond vlasy m\u011bla sv\u00e1zan\u00e9 do cul\u00edku a na sob\u011b m\u011bla jednoduch\u00e9 \u0161aty a \u0161\u00e1tek, co\u017e byly pravd\u011bpodobn\u011b v\u011bci z jej\u00ed vlastn\u00ed od\u011bvn\u00ed linie, jak v nich Tom poznal jej\u00ed styl.<\/div>\n
\n

„Ahoj\u2026“ Pozdravila Selene, \u0161ed\u00e9 o\u010di se j\u00ed zaleskly, kdy\u017e se posadila zp\u00e1tky na \u017eidli.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b odvr\u00e1til pohled. Pohnul se sm\u011brem k \u017eidli naproti n\u00ed a posadil se. „Omlouv\u00e1m se. Jen jsem se byl na n\u011bco pod\u00edvat. Co t\u011b sem p\u0159iv\u00e1d\u00ed?“<\/div>\n
„Je to tak \u0161patn\u00e9, nav\u0161t\u00edvit sv\u00e9ho ex-man\u017eela?“ Zeptala se a povzdechla si. „Jen jsem ti cht\u011bla pod\u011bkovat za podeps\u00e1n\u00ed t\u011bch pap\u00edr\u016f.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „U\u017e nastal \u010das nechat to j\u00edt.“<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto.“ Z\u00edrala na n\u011bj t\u011bma provinil\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 Tomovi trochu obm\u011bk\u010dily srdce.<\/div>\n
„Mn\u011b taky. Je mi l\u00edto, \u017ee to nefungovalo.“ Nemohl hodit v\u0161echnu vinu na ni, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee on s\u00e1m m\u011bl sv\u00e9 vlastn\u00ed nedostatky v jejich vztahu. Byl by si p\u0159\u00e1l, aby mohl vr\u00e1tit \u010das a spravit v\u0161echno je\u0161t\u011b v\u010das, jen kdyby u\u017e jeho srdce nevlastnil n\u011bkdo jin\u00fd.<\/div>\n
Nastalo rozpa\u010dit\u00e9 ticho. Tom u\u017e sv\u00e9, nyn\u00ed ex-man\u017eelce, opravdu nem\u011bl co \u0159\u00edct. A p\u0159em\u00fd\u0161lel nad jin\u00fdmi v\u011bcmi, jako nad p\u0159\u00edpravou dne\u0161n\u00ed ve\u010de\u0159e a podobn\u00fdmi v\u011bcmi.<\/div>\n
„Jsi v t\u011bchto dnech celkem zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd, co?“ \u0158ekla a p\u0159esunula sv\u016fj pohled p\u0159es ob\u00fdvac\u00ed pokoj, kde se nach\u00e1zeli Bill s Gillian.<\/div>\n
\n

Tom n\u00e1sledoval jej\u00ed pohled a okam\u017eit\u011b pochopil, co m\u011bla na mysli. C\u00edtil, jak mu \u010derven\u00e1 krk. Mohl z ob\u00fdvac\u00edho pokoje sly\u0161et pouze jejich tlumen\u00e9 hlasy, a vid\u011bt k\u0161tici tmav\u00fdch vlas\u016f, jak se oba bavili ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b. Pak si odka\u0161lal a \u010dervenovl\u00e1ska se oto\u010dila zp\u00e1tky k n\u011bmu.<\/p><\/div>\n

„Jo, jsem v jednom kole,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee jsi na kluky,“ \u0159ekla Selene, s \u00fa\u0161klebkem na tv\u00e1\u0159i zvedla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se mu tv\u00e1\u0159 zah\u0159\u00edv\u00e1 rozpaky, ale neodpov\u011bd\u011bl. Necht\u011bl to pop\u0159\u00edt. No, tak trochu. Byla tam jen jedna osoba – jen jeden Bill, pro kter\u00e9ho by se stal gayem.<\/div>\n
„Co je to v\u016fbec za \u010dlov\u011bka?“ Pokra\u010dovala Selene. „P\u0159ed chv\u00edl\u00ed byl docela hrub\u00fd, nejd\u0159\u00edv mi pr\u00e1skl dve\u0159mi p\u0159ed nosem.“<\/div>\n
„\u0158ekla jsi mu \u00b4sle\u010dno\u00b4,“ odpov\u011bd\u011bl Tom su\u0161e s \u00fa\u0161klebkem. „Prakticky jsi zranila jeho mu\u017esk\u00e9 ego.“<\/div>\n
„Omluvila jsem se za to,“ odpov\u011bd\u011bla zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
Dredat\u00fd mu\u017e se uchechtl a pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Neboj se. Zapomene na to.“<\/div>\n
„Alespo\u0148 byl tak laskav, \u017ee mi nab\u00eddl kafe,“ \u0159ekla \u017eena su\u0161e.<\/div>\n
Tom se op\u011bt pouze uchechtl, co\u017e mu od Selene vyneslo zachmu\u0159en\u00fd v\u00fdraz. Pot\u0159\u00e1sl hlavou a povzdechl si. Byl r\u00e1d, \u017ee Bill ud\u011blal jen tohle a nic hor\u0161\u00edho.<\/div>\n
\n

„Rozhodn\u011b m\u011b p\u0159ekvapuje\u0161, Tome,“ \u0159ekla Selene se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 sebe taky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Zvedl pohled k jej\u00edm \u0161ed\u00fdm o\u010d\u00edm a usm\u00e1l se. Ne\u017e sta\u010dil n\u011bco \u0159\u00edct, Bill najednou vystr\u010dil hlavu a zavolal na n\u011bj.<\/div>\n
„Ano, Bille?“ Zeptal se Tom a p\u0159esunul se k mlad\u0161\u00edmu mu\u017ei, kter\u00fd nyn\u00ed st\u00e1l u dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se za vyru\u0161en\u00ed,“ \u0159ekl Bill a zdvo\u0159ile na \u017eenu k\u00fdvl, ne\u017e se obr\u00e1til k Tomovi. „Gillian a j\u00e1 jdeme ven. Zni\u010dehonic chce koblihy. Chce\u0161 taky n\u011bco, co ti m\u016f\u017eeme p\u0159in\u00e9st?“<\/div>\n
„Jen se vra\u0165 cel\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „A vezmi si svetr nebo tak n\u011bco. Je tam docela chladno.“<\/div>\n
„Nejsem d\u00edt\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl mlad\u0161\u00ed mu\u017e s na\u0161pulen\u00fdmi rty, a\u017e se Tom uchechtl. „M\u016f\u017eu si vz\u00edt tv\u016fj kab\u00e1t?“ Zeptal se se \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00edm pohledem. „\u0160\u00e9fe, pros\u00edm?“ Zamrkal hust\u00fdma \u0159asama a je\u0161t\u011b v\u00edce povystr\u010dil spodn\u00ed ret, pro efekt.<\/div>\n
Tom jen obr\u00e1til o\u010di v sloup a odfrkl si. „Fajn.“ Nebylo to tak, \u017ee by na n\u011bj to \u0161pulen\u00ed rt\u016f snad fungovalo. Bylo jen zbyte\u010dn\u00e9 st\u011b\u017eovat si na ur\u010dit\u00fd kab\u00e1t – JEHO kab\u00e1t, mimochodem. Prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee jej Bill nep\u0159estane otravovat, a i kdyby \u0159ekl ne, ud\u011blal by cokoliv, aby dostal to, co chce. Stejn\u011b u\u017e m\u011bl ten kab\u00e1t s sebou.<\/div>\n
Mlad\u0161\u00ed mu\u017e se \u0161iroce usm\u00e1l, ne\u017e se oto\u010dil a zavolal na svou dceru, aby si posp\u00ed\u0161ila. Netrvalo dlouho, a Gillian p\u0159i\u0161la za Tomem ve sv\u00e9m modr\u00e9m, pleten\u00e9m svetru.<\/div>\n
„Ta\u0165ko Tomi, chce\u0161 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 koblihy, anebo jahodov\u00e9 jako t\u00e1ta?“ Zeptala se, jako by to byla velmi v\u00e1\u017en\u00e1 ot\u00e1zka, na kterou Tom musel odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Jahodov\u00e9, pros\u00edm,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem, ne\u017e si k n\u00ed poklekl. „Nedovol t\u00e1tovi, aby si koupil cokoliv s jablky, okay?“<\/div>\n
Hol\u010di\u010dka se zahih\u0148ala a p\u0159ik\u00fdvla. „Okay.“<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, jdeme!“ Zavolal Bill ode dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Tom hol\u010di\u010dku objal a dal j\u00ed pusu na tv\u00e1\u0159, ne\u017e ji pustil.<\/div>\n
„Uvid\u00edme se pozd\u011bji, ta\u0165ko Tomi!“ Vyk\u0159ikla Gillian s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem a rozb\u011bhla se ke dve\u0159\u00edm, kde na ni \u010dekal Bill.<\/div>\n
\n

„Slu\u0161\u00ed ti to.“<\/p><\/div>\n

Tom se oto\u010dil k Selene, kter\u00e1 se na n\u011bj nyn\u00ed usm\u00edvala a lehce u\u0161kl\u00edbala, zat\u00edmco pop\u00edjela svou k\u00e1vu.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„B\u00fdt otcem,“ odpov\u011bd\u011bla Selene. Polo\u017eila \u0161\u00e1lek na st\u016fl a vstala. „Co to je s t\u00edm \u00b4\u017e\u00e1dn\u00e1 jablka\u00b4?“<\/div>\n
Tom se n\u00e1hle uchechtl a zavrt\u011bl hlavou p\u0159i vzpom\u00ednce na ned\u00e1vn\u00fd incident. „To Bill. Nen\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee je na n\u011b alergick\u00fd.“ Znovu se zasm\u00e1l, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na Bill\u016fv v\u00fdraz, zat\u00edmco si st\u011b\u017eoval na neust\u00e1le sv\u011bd\u011bn\u00ed zad po sn\u011bzen\u00ed jable\u010dn\u00e9ho kol\u00e1\u010de.<\/div>\n
„No, to bylo n\u011bco, hm?“ \u0158ekla Selene a p\u0159eru\u0161ila tak jeho my\u0161lenky. Sledovala, jak spolu ti t\u0159i spolupracovali, a nebylo pochyb o tom, \u017ee mezi nimi bylo n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho. Na okam\u017eik to bylo, jako by se n\u00e1hle ocitli v \u00fapln\u011b jin\u00e9m sv\u011bt\u011b, kde je mohla sledovat jen p\u0159es okno. A bylo to poprv\u00e9, co Toma vid\u011bla chovat se tak n\u011b\u017en\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee byl sladk\u00fd, kdy\u017e b\u00fdvali spolu, ale tahle jeho str\u00e1nka pro ni byla opravdu nov\u00e1. Oto\u010dila se k dredat\u00e9mu mu\u017ei \u010delem a usm\u00e1la se. „Opravdu zaj\u00edmav\u00e9.“<\/div>\n
„Je to m\u016fj spolupracovn\u00edk, pokud jsi nesly\u0161ela,“ odpov\u011bd\u011bl Tom sp\u00ed\u0161e obrann\u011b.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm.“ Selene vstala a postavila se vedle n\u011bj, ne\u017e jej chytla za ruce. „Ale je tam n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho na zp\u016fsobu, jak\u00fdm ti \u0159\u00edk\u00e1 \u00b4\u0161\u00e9fe\u00b4. Je v tom tolik l\u00e1sky a respektu, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom si odfrkl a ruce j\u00ed stiskl. Jak si p\u0159\u00e1l, aby t\u011bm slov\u016fm mohl pln\u011b v\u011b\u0159it. „Jak mysl\u00ed\u0161. Vid\u00edm, \u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u010dte\u0161 rom\u00e1nky,“ po\u0161k\u00e1dlil ji.<\/p><\/div>\n

Selene se zasm\u00e1la. „Nem\u016f\u017eu si pomoct. Miluju k\u00fd\u00fd\u00fd\u010d\u2026“ Najednou zazvonil telefon a \u010dervenovl\u00e1ska jej vyt\u00e1hla z kabelky a p\u0159e\u010detla si zpr\u00e1vu, ne\u017e se s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem oto\u010dila k Tomovi. Pak ho popl\u00e1cala po pa\u017ei a lehce mu ji stiskla. „Mus\u00edm u\u017e j\u00edt.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. P\u016fjdu t\u011b vyprovodit.“<\/div>\n
Spole\u010dn\u011b ml\u010dky vy\u0161li z domu, dokud nedorazili k jej\u00edmu autu. Tom mohl bez sv\u00e9ho kab\u00e1tu c\u00edtit na k\u016f\u017ei chladn\u00fd odpoledn\u00ed v\u00e1nek.<\/div>\n
„Jen abys v\u011bd\u011bl,“ \u0159ekla Selene, ne\u017e otev\u0159ela dve\u0159e auta. „Taky \u017eiju s jin\u00fdm mu\u017eem.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s n\u00e1znakem \u00fasm\u011bvu. „M\u016f\u017eu ti jen pop\u0159\u00e1t hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ zamumlala Selene, „a d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Taky d\u011bkuju,“ zamumlal dredat\u00fd mu\u017e.<\/div>\n
K\u00fdvla na n\u011bj a nastoupila do auta. Ale ne\u017e zav\u0159ela dve\u0159e, ohl\u00e9dla se na Toma a jej\u00ed \u0161ed\u00e9 o\u010di se spojily s jeho tmav\u011b hn\u011bd\u00fdma.<\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekla tich\u00fdm hlasem, ale dost hlasit\u011b na to, aby ji Tom mohl sly\u0161et. „Nepou\u0161t\u011bj se sv\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed, ano?“<\/div>\n
Tom na ni chv\u00edli z\u00edral, jak se sna\u017eil zpracovat to, co mu pr\u00e1v\u011b \u0159ekla. Selene mu v\u011bnovala slab\u00fd \u00fasm\u011bv a zabouchla dve\u0159e. St\u00e1l tam a d\u00edval se, jak odj\u00ed\u017ed\u00ed, zat\u00edmco o t\u011bch slovech uva\u017eoval. Jak ho mohl nepustit, kdy\u017e na prvn\u00edm m\u00edst\u011b ani nebylo v jeho sev\u0159en\u00ed?<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Kolem bylo p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 ticho s v\u00fdjimkou \u0165uk\u00e1n\u00ed Tomov\u00fdch prst\u016f na kl\u00e1vesnici jeho laptopu. Sed\u011bl s\u00e1m v ob\u00fdvac\u00edm pokoji po p\u016flnoci, a dokon\u010doval n\u011bkolik hl\u00e1\u0161en\u00ed a prezentac\u00ed pro n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u00e1r dn\u00ed v pr\u00e1ci. Jahodov\u00e9 koblihy vedle laptopu, kter\u00e9 mu Bill nab\u00eddl v\u00edce ne\u017e p\u0159ed hodinou, byly st\u00e1le nedot\u010den\u00e9.<\/p><\/div>\n

Najednou zazvonil telefon, a\u017e Tom p\u0159ekvapen\u00edm posko\u010dil na m\u00edst\u011b. Podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b zamumlal n\u011bco nesrozumiteln\u00e9ho, ne\u017e telefon popadl. Kdo mohl sakra volat v tuhle hodinu?<\/div>\n
„Hal\u00f3?“ Zamumlal.<\/div>\n
Ticho.<\/div>\n
„Hal\u00f3\u2026?“ \u0158ekl Tom trochu hlasit\u011bji, jeho podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se za\u010dalo zvy\u0161ovat.<\/div>\n
Trvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e Tom zaslechl zn\u00e1m\u00fd hlas. „Tome<\/em>\u2026“<\/div>\n
Dredat\u00fd mu\u017e ztuhl, kdy\u017e usly\u0161el hlas sv\u00e9ho otce. Sev\u0159el \u010delist a nerv\u00f3zn\u011b polkl, nejist\u00fd, co m\u00e1 d\u011blat. Nesly\u0161el od sv\u00e9ho otce nic u\u017e v\u011bky, a bylo pro n\u011bj prost\u011b trapn\u00e9 mluvit s n\u00edm n\u00e1hle po telefonu uprost\u0159ed noci.<\/div>\n
„Ahoj\u2026“ zamumlal na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Bill u\u017e sp\u00ed?“<\/em><\/div>\n
Tom si povzdechl. „Ano. Poslal jsem ho sp\u00e1t. Bolela ho hlava.“<\/div>\n
„Je dob\u0159e, \u017ee t\u011b poslechl. Obvykle nikoho neposlouch\u00e1.“<\/em><\/div>\n
Tom se pomalu uvolnil a usm\u00e1l se. „Nau\u010dil jsem se, jak mu vyhro\u017eovat.“<\/div>\n
\n

Star\u0161\u00ed mu\u017e se rozesm\u00e1l, co\u017e Toma p\u0159inutilo se tak\u00e9 lehce uchechtnout, ne\u017e n\u00e1sledovalo dal\u0161\u00ed rozpa\u010dit\u00e9 ticho. Tom nesly\u0161el sm\u00edch sv\u00e9ho otce u\u017e v\u011b\u010dnost a nev\u011bd\u011bl, jak nav\u00e1zat konverzaci s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho d\u0159\u00edve nejv\u00edce nen\u00e1vid\u011bl. Zm\u00ednka o Billovi n\u011bjak zleh\u010dila n\u00e1ladu.<\/p><\/div>\n

„Jak to, \u017ee nikdy nev\u00edm, kdy vol\u00e1\u0161?“ Zeptal se Tom a kone\u010dn\u011b tak prolomil ticho.<\/div>\n
„V\u017edycky to zved\u00e1 Bill. Vol\u00e1m pozd\u011b v noci. Nejsp\u00ed\u0161 jsi u\u017e v\u017edycky naho\u0159e a sp\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Aha.“<\/div>\n
„V\u017edycky vol\u00e1m\u2026 Jen abych se ujistil, \u017ee d\u016fm je\u0161t\u011b stoj\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Pak jsi je tady nem\u011bl nech\u00e1vat, kdy\u017e v\u00ed\u0161, jak\u00fd Bill je,“ odpov\u011bd\u011bl Tom se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Ach, j\u00e1 p\u0159esn\u011b v\u00edm, jak\u00fd Bill je. \u0158\u00edk\u00e1 mi daleko v\u00edc v\u011bc\u00ed ne\u017e sv\u00e9mu bratrovi, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee Gustav by mu akor\u00e1t vynadal a choval by se k n\u011bmu jako k d\u00edt\u011bti.“<\/em><\/div>\n
„Jo. Gustav mi n\u011bco takov\u00e9ho \u0159\u00edkal. P\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny se tady stavil i s rodinou.“<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem. Bill byl v\u017edy na n\u011bkom z\u00e1visl\u00fd. Jsem r\u00e1d, \u017ee se o n\u011b star\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
Nen\u00ed to tak, jako bych s t\u00edm snad \u00fapln\u011b souhlasil, pomyslel si Tom. Nikdy se k tomu neupsal. Ale jak ub\u00edhal \u010das, v\u011bci se zm\u011bnily a nebylo nic, co by si u\u017e\u00edval v\u00edc, ne\u017e byla p\u00e9\u010de o tyto dva lidi, se kter\u00fdmi \u017eil pod jednou st\u0159echou.<\/div>\n
<\/p>\n

„\u010casto o tob\u011b mluv\u00ed, v\u011bd\u011bl jsi to?“<\/em><\/div>\n

Z toho Tomovi posko\u010dilo srdce, ale necht\u011bl si vytv\u00e1\u0159et fale\u0161n\u00e9 domn\u011bnky. „A co, st\u011b\u017euje si na m\u011b hodn\u011b?“<\/div>\n
„To taky. A taky mluv\u00ed o tom, co v\u0161echno d\u011bl\u00e1\u0161 v dom\u011b. Ale pak t\u011b v\u011bt\u0161inou hodn\u011b chv\u00e1l\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„O-opravdu?“ Bylo dob\u0159e, \u017ee byl v tu chv\u00edli s\u00e1m. Necht\u011bl, aby ho n\u011bkdo vid\u011bl, jak se pr\u00e1v\u011b te\u010f \u010dervenal.<\/div>\n
„St\u00e1le je zmaten\u00fd z toho, jak ses proboha stal m\u00fdm synem a j\u00e1 tv\u00fdm otcem.“<\/em> Star\u0161\u00ed mu\u017e se uchechtl.<\/div>\n
„J\u00e1 to taky nev\u00edm,“ \u0159ekl Tom non\u0161alantn\u011b. St\u00e1le se c\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u011b, kdy\u017e m\u011bl diskutovat o v\u011bcech vztahuj\u00edc\u00edch se k jeho rodin\u011b.<\/div>\n
Gordon si povzdechl. „To proto, \u017ee jsi sp\u00ed\u0161e po m\u00e1m\u011b.“<\/em><\/div>\n
Zm\u00ednka o m\u00e1m\u011b zastihla Toma nep\u0159ipraven\u00e9ho. Napjal se a rukou sev\u0159el telefon pevn\u011bji. Tohle byla ta posledn\u00ed v\u011bc, o kter\u00e9 cht\u011bl kdy mluvit. Pro\u010d mu musel zkazit n\u00e1ladu?<\/div>\n
„Tome\u2026“<\/em><\/div>\n
„Nechci o tom mluvit.“ Tak stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl pr\u00e1v\u011b te\u010f zav\u011bsit, ale nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt svou ruku, aby to ud\u011blala. Pokusil se polknout \u017elu\u010d, kter\u00e1 se mu hromadila v krku, zat\u00edmco telefon v tom n\u00e1hl\u00e9m nap\u011bt\u00ed sev\u0159el je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
„Byla to i moje ztr\u00e1ta. Moc jsem tvou matku miloval.“<\/em><\/div>\n
„Nechal jsi ji odej\u00edt. P\u0159inutil jsi ji odej\u00edt a ani ses ji nepokusil p\u0159iv\u00e9st zp\u00e1tky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, vzteky zat\u00ednal zuby. Vstal a za\u010d\u00ednal p\u0159ech\u00e1zet sem a tam, jak se sna\u017eil uklidnit si nervy. „Nechal jsi ji zem\u0159\u00edt,“ zasy\u010del hlasit\u011bji, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu. C\u00edtil, jak se v tu chv\u00edli chv\u011bje. „Zabil jsi ji.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161echen ten vztek a bolest, kter\u00e9 cel\u00e9 ty roky potla\u010doval, se n\u00e1hle dostaly na povrch. Jeho matka ode\u0161la bez jedin\u00e9ho slova. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou mu dala, byla obvykl\u00e1 pusa na dobrou noc a ukol\u00e9bavka, kterou sl\u00fdch\u00e1val ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Nikdy p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl, pro\u010d ode\u0161la, s v\u00fdjimkou h\u00e1dky s Gordonem t\u00e9 noci, kdy jejich hlasy dos\u00e1hly a\u017e do jeho pokoje. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou sly\u0161el, bylo pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi.<\/div>\n
Gordon se o tom nikdy neopov\u00e1\u017eil mluvit. Mluvit o n\u00ed. Tom si myslel, \u017ee to byla jen jedna z t\u011bch obvykl\u00fdch h\u00e1dek, kter\u00e9 v t\u011bch dnech m\u00edvali, a \u017ee se jeho matka nakonec vr\u00e1t\u00ed. Nikdy se u\u017e \u017eiv\u00e1 nevr\u00e1tila.<\/div>\n
Usly\u0161el, jak si Gordon povzdechl a \u0159ekl, „Nikdy jsem ji necht\u011bl nechat j\u00edt.“<\/em><\/div>\n
„Na to ti seru!“ Vyk\u0159ikl Tom. „Kdybys to nikdy necht\u011bl, pak by tady st\u00e1le byla!“ Pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a stiskl si ko\u0159en nosu, jak se sna\u017eil s\u00e1m sebe ovl\u00e1dnout, aby se nezhroutil. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou cht\u011bl, bylo, aby se v tom okam\u017eiku rozbre\u010del. Necht\u011bl se c\u00edtit je\u0161t\u011b v\u00edc jako slaboch. C\u00edtil, jak se mu chv\u011bje spodn\u00ed ret, a tak se do n\u011bj kousal, dokud neuc\u00edtil pal\u010divou, \u017eelezitou p\u0159\u00edchu\u0165 krve.<\/div>\n
„Alespo\u0148 m\u011b nech to vysv\u011b-„<\/em><\/div>\n
„Jako by m\u011b to snad, kurva, zaj\u00edmalo,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom. „M\u00e1mu by to zp\u00e1tky nep\u0159ivedlo.“ V tu chv\u00edli jej o\u010di nakonec zradily a po tv\u00e1\u0159i mu za\u010daly st\u00e9kat slzy. Zu\u0159iv\u011b je set\u0159el rukou.<\/div>\n
„Promi\u0148, ale mus\u00edm j\u00edt.“ Necht\u011bl u\u017e od Gordona cokoliv sly\u0161et. Ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, zav\u011bsil a telefon odhodil na pohovku, kde se odrazil a dopadl na zem.<\/div>\n
V tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee Bill stoj\u00ed u vstupu do m\u00edstnosti a hled\u00ed na n\u011bj s ne\u010diteln\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se Tom, v jeho hlase byl st\u00e1le je\u0161t\u011b sly\u0161et n\u00e1znak hn\u011bvu. „M\u00e1\u0161 sp\u00e1t.“ Necht\u011bl, aby ho n\u011bkdo takhle vid\u011bl. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ne Bill.<\/p><\/div>\n

„Vy dva byste si m\u011bli promluvit,“ odpov\u011bd\u011bl mlad\u0161\u00ed mu\u017e, jeho ot\u00e1zku zcela ignoroval. Pohnul se sm\u011brem k pohovce a zvedl ze zem\u011b telefon, kter\u00fd um\u00edstil zp\u00e1tky do dr\u017e\u00e1ku. Pak pohl\u00e9dl zp\u00e1tky na Toma starostliv\u00fdm pohledem. „Nem\u016f\u017ee\u0161 se tomu probl\u00e9mu vyh\u00fdbat v\u011b\u010dn\u011b, Tome.“<\/div>\n
Tome<\/em>. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdykoliv Bill mluvil v\u00e1\u017en\u011b, pou\u017eil p\u0159itom jeho jm\u00e9no nam\u00edsto titulu. To ho roz\u010dilovalo, jako kdyby byl k\u00e1r\u00e1n n\u011bk\u00fdm star\u0161\u00edm.<\/div>\n
„Nen\u00ed tady o \u010dem mluvit,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
„Chov\u00e1\u0161 se jako idiot,“ \u0159ekl Bill a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou. „Nebyla to jen tvoje ztr\u00e1ta, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Neopova\u017euj se o tom takhle mluvit, kdy\u017e o tom v\u016fbec nic nev\u00ed\u0161!“ Zavr\u010del Tom, zat\u00edmco na \u010dernovlas\u00e9ho mu\u017ee z\u00edral. Bill nevypadal zasko\u010den\u011b, dr\u017eel jejich pohledy spojen\u00e9.<\/div>\n
„Nev\u00edm v\u0161echno, ale n\u011bco m\u00e1lo jo, Tome,“ \u0159ekl Bill. „A v\u00edm, \u017ee Gordon tu ztr\u00e1tu c\u00edtil taky.“<\/div>\n
„To nev\u00ed\u0161,“ odv\u011btil dredat\u00fd mu\u017e, jeho vztek se op\u011bt stup\u0148oval.<\/div>\n
„Ano, v\u00edm,“ \u0159ekl mlad\u0161\u00ed mu\u017e a nelib\u011b p\u0159itom zask\u0159\u00edpal zuby. „V\u00edm to, proto\u017ee jsem to vid\u011bl, zat\u00edmco ty na druh\u00e9 stran\u011b ses za cel\u00e1 ta l\u00e9ta nikdy neodv\u00e1\u017eil otev\u0159\u00edt o\u010di a postavit se tomu \u010delem.“<\/div>\n
\n

Tom vzteky sev\u0159el \u010delist. Za ten pohled, kter\u00fd mu Bill d\u00e1val, ho cht\u011bl prost\u011b pra\u0161tit, ale nemohl.<\/p><\/div>\n

„To nen\u00ed tvoje v\u011bc,“ vyprskl nazp\u011bt, „ty se\u0161 jen m\u016fj zasran\u00fd pod\u0159\u00edzen\u00fd!“<\/div>\n
To posledn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed Billa kone\u010dn\u011b zas\u00e1hlo a jeho tv\u00e1\u0159 se zkroutila, jak o krok ustoupil. Tom si uv\u011bdomil, co to \u0159ekl, ale u\u017e bylo pozd\u011b. Ubl\u00ed\u017eil Billovi. Znovu.<\/div>\n
Billovi se t\u011b\u017ece zvedal hrudn\u00edk, jak se sna\u017eil ovl\u00e1dnout sv\u00e9 emoce. Za\u0165al zuby a polkl knedl\u00edk v krku, ne\u017e si povzdechl a pora\u017een\u011b sv\u011bsil ramena.<\/div>\n
„Jen tv\u016fj zasran\u00fd pod\u0159\u00edzen\u00fd, jo?“ Zahu\u010del. Po tv\u00e1\u0159i mu stekla slza a on se kousl do rtu. Dal\u0161\u00ed slzy n\u00e1sledovaly a Bill je zu\u0159iv\u011b ot\u00edral z\u00e1p\u011bst\u00edm. „Jen zasran\u00fd pod\u0159\u00edzen\u00fd. Ch\u00e1pu.“<\/div>\n
Tomovi se l\u00e1malo srdce p\u0159i pohledu na Billa v slz\u00e1ch, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee to zp\u016fsobil on. Pro\u010d sakra musel vyslovit n\u011bco takov\u00e9ho?<\/div>\n
„Bille\u2026 j\u00e1-„<\/div>\n
„To je fuk, Tome,“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovlas\u00fd mu\u017e. Oto\u010dil hlavu ke stran\u011b a zav\u0159el o\u010di. D\u00e1l si okusoval spodn\u00ed ret a povzdechl si, ne\u017e se znovu setkal s o\u010dima dredat\u00e9ho mu\u017ee. „Ty m\u011b opravdu nen\u00e1vid\u00ed\u0161, co?“ Zeptal se.<\/div>\n
„Ne\u0159ekl jsem-„<\/div>\n
„Nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d ne. Stejn\u011b jsme zatracen\u011b naprost\u00e9 protiklady, \u017ee? P\u0159\u00edli\u0161 daleko od sebe.“<\/div>\n
\n

No, jo. S t\u00edm Tom musel souhlasit. Byli protiklady. Ale protiklady se p\u0159itahuj\u00ed, nebo ne? Alespo\u0148 tak to bylo pro Toma. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se k mlad\u0161\u00edmu mu\u017ei bl\u00ed\u017e, cht\u011bl se nat\u00e1hnout a vz\u00edt jej do n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Bille, j\u00e1-„<\/p><\/div>\n

„Ne,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill a zvedl ruku, aby ho zarazil. „To je v pohod\u011b. U\u017e je mi to v\u0161echno jasn\u00e9.“<\/div>\n
„Nechal bys m\u011b to pros\u00edm-„<\/div>\n
„Jako by m\u011b to snad, kurva, zaj\u00edmalo,“ odsekl Bill s m\u00edrn\u00fdm sarkasmem, citoval tak Tomovo d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Ty\u2026“ zasy\u010del Tom, „nezopakoval jsi pr\u00e1v\u011b te\u010f moje d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed slova.“<\/div>\n
„Aspo\u0148 te\u010f v\u00ed\u0161, jak se Gordon c\u00edtil,“ prskl Bill nazp\u011bt. „Jak\u00e9 to je, b\u00fdt ignorov\u00e1n, co?“ Sledoval, jak na n\u011bj Tom z\u00edr\u00e1 a pak mu v\u011bnoval zu\u0159iv\u00fd pohled. Tak stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl dredat\u00e9ho mu\u017ee srazit k zemi a vtlouct do n\u011bj trochu zdrav\u00e9ho rozumu, ale necht\u011bl vyvolat rozruch a vzbudit Gillian. A Tom mu sv\u00fdmi slovy opravdu ubl\u00ed\u017eil. V\u011bd\u011bl, \u017ee on s\u00e1m je taky tvrdohlav\u00fd, ale Tom to pot\u0159eboval. Zaslou\u017eil si to.<\/div>\n
\n

Bill se zhluboka nadechl a p\u0159ejel si rukou p\u0159es obli\u010dej, aby si ot\u0159el sv\u00e9 vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e, a\u010dkoliv se nov\u00e9 slzy objevovaly i nad\u00e1le. „Jen bych si p\u0159\u00e1l, abys nemusel p\u0159edst\u00edrat, jak jsi mil\u00fd,“ zamumlal, vypadal i zn\u011bl p\u0159itom ubl\u00ed\u017een\u011b. Omotal si ruce kolem pasu a popot\u00e1hl. „Jen abys v\u011bd\u011bl, jsi pro m\u011b v\u00edc ne\u017e jen m\u016fj \u00b4\u0161\u00e9f\u00b4.“ Ruce si omotal kolem pasu a popot\u00e1hl. „Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tom, proto\u017ee Gordon je pro m\u011b jako otec a ty\u2026 Ty jsi kamar\u00e1d, na kter\u00e9m mi opravdu, opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed.“ V\u011bnoval mu smutn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd nap\u016fl vypadal jako grimasa. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem v\u0161echno \u0161patn\u011b pochopil. P\u0159ece jen, j\u00e1 jsem tady ten zasran\u00fd psychou\u0161.“<\/p><\/div>\n

Tom sebou p\u0159i jeho slovech cuknul, jak se mu zabodly p\u0159\u00edmo do srdce. Tentokr\u00e1t to rozhodn\u011b pod\u011blal. To posledn\u00ed, co kdy cht\u011bl, bylo h\u00e1dat se s Billem a ubl\u00ed\u017eit mu.<\/div>\n
„Mohl jsi prost\u011b odej\u00edt, kdy\u017e jsme tak moc posrali ten tv\u016fj zatracen\u011b \u00b4dokonal\u00fd\u00b4 \u017eivot,“ procedil skrz zuby Bill.<\/div>\n
A to bylo ono. „No, h\u00e1dej co?“ Odsekl Tom zp\u00e1tky. „Odch\u00e1z\u00edm. U\u017e je mi z toho v\u0161eho \u0161patn\u011b. Je mi z v\u00e1s \u0161patn\u011b!“ V\u011bd\u011bl, \u017ee to je le\u017e. Ale nemohl si pomoct, proto\u017ee vztek v\u00edt\u011bzil nad jeho logikou.<\/div>\n
„No, mn\u011b u\u017e je z t\u011bch tv\u00fdch kec\u016f taky \u0161patn\u011b!“ Vyk\u0159ikl Bill.<\/div>\n
„Pak jsme si kvit,“ odpov\u011bd\u011bl dredat\u00fd mu\u017e. Pro\u0161el kolem Billa a vykr\u00e1\u010del z m\u00edstnosti. Jak se mohlo v\u0161echno takhle posrat?<\/div>\n
\n

Sp\u011b\u0161n\u011b vyb\u011bhl nahoru a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Necht\u011bl, aby vzbudil Gillian a ona pak vid\u011bla sv\u00e9ho otce bre\u010det – co\u017e byla jeho chyba. Padl na postel a sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka, p\u011bstmi si zatla\u010dil proti o\u010d\u00edm a sna\u017eil se je p\u0159im\u011bt, aby u\u017e nevypou\u0161t\u011bly \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed slzy.<\/p><\/div>\n

\n

V ob\u00fdvac\u00edm pokoji Bill sed\u011bl na podlaze, obj\u00edmal si kolena a ti\u0161e plakal.<\/p>\n

autor: emraud<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: emraud Tomovi to trvalo n\u011bjakou dobu, ne\u017e se vr\u00e1til dom\u016f. Georg mu b\u011bhem t\u0159\u00ed dn\u016f na\u0161el p\u011bkn\u00fd byt a on si jej to r\u00e1no \u0161el prohl\u00e9dnout. Byt byl jen dv\u011b ulice od kancel\u00e1\u0159e. Lo\u017enice byla velik\u00e1 tak akor\u00e1t pro jednu osobu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[660],"tags":[],"class_list":["post-1645","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wheel-of-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1645","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1645\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}