{"id":16484,"date":"2008-09-22T17:00:00","date_gmt":"2008-09-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16447"},"modified":"2008-09-22T17:00:00","modified_gmt":"2008-09-22T16:00:00","slug":"dar-ii-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/22\/dar-ii-8\/","title":{"rendered":"Dar II 8."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„Tomi, vst\u00e1vej\u2026“ sly\u0161el z d\u00e1lky Bill\u016fv hlas. Je\u017e\u00ed\u0161, ne\u2026 je\u0161t\u011b ne\u2026<\/em> N\u011bco hezk\u00e9ho se mu zd\u00e1lo, ale za nic si te\u010f nemohl vzpomenout, o \u010dem to bylo… ur\u010dit\u011b n\u011bco hodn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00edho\u2026 nap\u011bt\u00ed v jeho kl\u00edn\u011b o tom sv\u011bd\u010dilo v\u00edc ne\u017e jasn\u011b\u2026 „Tak Tomi, vst\u00e1vej,“ ozvalo se nal\u00e9hav\u011bji. N\u011bco ho \u0161imralo pod nosem. Ohnal se rozespale rukou, aby tu protivnou \u0161imravou v\u011bc zahnal, ale kdy\u017e ji odsunul stranou, vz\u00e1p\u011bt\u00ed se vr\u00e1tila zp\u00e1tky pod nos. V duchu se usm\u00e1l\u2026 bylo mu jasn\u00e9, co to je\u2026 zase si na n\u011bm Bill tr\u00e9nuje ty svoje kousky. \u017de ho to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b bav\u00ed\u2026 m\u00edsto toho, aby zvedl sv\u016fj mr\u0148avej zadek a \u0161el ho vzbudit kr\u00e1sn\u00fdm polibkem, sed\u00ed si v kl\u00eddku na k\u0159esle, b\u016fhv\u00ed, co d\u011bl\u00e1 a sou\u010dasn\u011b ho bud\u00ed jeho vlastn\u00edmi dredy. Posledn\u00ed dobou to d\u011blal po\u0159\u00e1d\u2026 Br\u00e1\u0161ka byl pro n\u011bj bezva pokusn\u00fd kr\u00e1l\u00edk na v\u0161echno, co se nau\u010dil, proto\u017ee nikdo jin\u00fd to nesm\u011bl v\u011bd\u011bt. Nebavilo ho, b\u00fdt jeho u\u010debn\u00ed pom\u016fckou\u2026 tedy ne v\u017edycky\u2026 ob\u010das se to dalo vydr\u017eet a n\u011bkdy to bylo dokonce i velice p\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Rozhodl se, \u017ee mu to tentokr\u00e1t hezky zatrhne… Hm\u00e1tl po sv\u00fdch vlasech a pevn\u011b je stiskl v cul\u00edku, aby se nemohly h\u00fdbat\u2026 tak\u2026 te\u010f m\u00e1\u0161 po pt\u00e1k\u00e1ch, Bill\u00ed, bude\u0161 muset vst\u00e1t a j\u00edt m\u011b p\u011bkn\u011b n\u011b\u017en\u011b vzbudit, jestli m\u011b chce\u0161 dostat z postele\u2026<\/em> usm\u00edval se v duchu \u0161kodolib\u011b. Chci hezky pusinku a ne n\u011bjak\u00fd d\u00e1lkov\u00fd kouzelnick\u00fd buzen\u00ed, ty lenochu\u2026<\/em> Nat\u00e1hl nosem\u2026 jasn\u011b\u2026 vzduchem hotelov\u00e9ho pokoje se nesl typick\u00fd z\u00e1pach acetonu, bylo mu jasn\u00e9, co asi tak m\u016f\u017ee Bill d\u011blat. Jeho nehty pr\u00e1v\u011b proch\u00e1zej\u00ed gener\u00e1ln\u00ed opravou. Ve\u010der jsou zvan\u00ed na oslavu a zp\u011bv\u00e1k p\u0159ece nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt s opr\u00fdskan\u00fdm lakem, hned by v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee kdy\u017e je nerv\u00f3zn\u00ed, je\u0161t\u011b si je okusuje jako malej kluk. Tom se znovu pousm\u00e1l, kdy\u017e si uv\u011bdomil, kolik tv\u00e1\u0159\u00ed jeho dvoj\u010de vlastn\u011b m\u00e1\u2026 byl jako chameleon, pro ka\u017edou situaci jin\u00e1 tv\u00e1\u0159, jin\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, aby se neprozradil, jak\u00fd je vlastn\u011b doopravdy. Vlastn\u011b byl neuchopiteln\u00fd a z\u00e1hadn\u00fd, p\u0159esn\u011b tak, jak pot\u0159eboval. Tom m\u011bl ale nejrad\u0161i tu Billovu tv\u00e1\u0159, kterou mu ukazoval, kdy\u017e spolu byli sami. P\u0159irozenou, milou, odzbrojuj\u00edc\u00ed a zamilovanou. Ze v\u0161eho nejv\u00edc zbo\u017e\u0148oval jeho v\u00fdraz p\u0159i milov\u00e1n\u00ed… byl z t\u011bch v\u0161ech absolutn\u011b nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a hlavn\u011b\u2026 pat\u0159il jen jemu. Nikdo jin\u00fd je\u0161t\u011b nem\u011bl \u0161anci jej spat\u0159it a taky nikdy m\u00edt nebude. P\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce si znovu uv\u011bdomil sv\u016fj neustupuj\u00edc\u00ed tlak v rozkroku a nen\u00e1padn\u011b tam zajel rukou\u2026 ten sen musel b\u00fdt ur\u010dit\u011b nedokon\u010den\u00fd\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak Tome! Mus\u00ed\u0161 vst\u00e1vat, za hodinu m\u00e1me b\u00fdt dole,“ roz\u010d\u00edlil se Bill, kdy\u017e zjistil, \u017ee u\u017e nem\u00e1 mo\u017enost si na d\u00e1lku voln\u011b pohr\u00e1vat s Tomov\u00fdmi dredy a \u0161imrat ho s nimi pod nosem. Opatrn\u011b za\u0161rouboval lak na nehty, postavil ho na stole\u010dek a s rozta\u017een\u00fdmi prsty za\u010dal m\u00e1vat ve vzduchu. Kdyby se tahle otravn\u00e1 \u010dinnost dala za\u0159\u00eddit jinak\u2026 ale zat\u00edm mus\u00ed p\u011bkn\u011b nehet po neht\u00edku p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt \u010dern\u00fdm lakem a pak deset minut d\u00e1vat pozor, aby si tu nam\u00e1havou pr\u00e1ci svoj\u00ed ne\u0161ikovnost\u00ed nezkazil. Nemohl j\u00edt te\u010f Toma vzbudit osobn\u011b, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee ve chv\u00edli, kdy by se k n\u011bmu naklonil, st\u00e1hl by ho bratr k sob\u011b, jeho \u010dern\u00fd lak by tak skon\u010dil na sn\u011bhob\u00edl\u00e9m povle\u010den\u00ed postele a on by mohl za\u010d\u00edt znova… Zvedl se z k\u0159esla a o\u010dima hledal, co by se dalo pou\u017e\u00edt k Tomov\u011b probuzen\u00ed\u2026 zkoumav\u00fd pohled zastavil na no\u010dn\u00edm stolku t\u011bsn\u011b vedle bratrovy hlavy a \u0161kodolib\u011b se usm\u00e1l\u2026 J\u00e1 ti d\u00e1m, \u017ee nebude\u0161 vst\u00e1vat\u2026to se je\u0161t\u011b uvid\u00ed, kdo z n\u00e1s dvou vyhraje\u2026<\/em> Na stolku st\u00e1la ta nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc k rychl\u00e9mu a \u00fa\u010dinn\u00e9mu vzbuzen\u00ed, jakou si mohl p\u0159\u00e1t – skleni\u010dka se zbytkem perliv\u00e9 vody, kter\u00e1 u\u017e ov\u0161em perly d\u00e1vno postr\u00e1dala. Te\u010f se Billovi a jeho \u010derstv\u011b nalakovan\u00fdm neht\u016fm bezvadn\u011b hodila\u2026<\/div>\n
„Varuju t\u011b, Tomi, jestli nevstane\u0161, tak uvid\u00ed\u0161,“ vyhro\u017eoval, zat\u00edmco se soust\u0159edil na skleni\u010dku. B\u00edl\u00e1 hromada na posteli se jen zavrt\u011bla a je\u0161t\u011b v\u00edc si p\u0159it\u00e1hla pe\u0159inu k brad\u011b. To byl pro Billa jasn\u00fd sign\u00e1l. St\u00e1l uprost\u0159ed pokoje jako b\u016fh pomsty, o\u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, jak soust\u0159ed\u011bn\u011b hypnotizoval pr\u016fhlednou n\u00e1dobku, ruce s rozta\u017een\u00fdmi prsty daleko od t\u011bla… Vypadal p\u0159esn\u011b jako star\u00e1 \u010darod\u011bjnice, kdy\u017e svou soust\u0159ed\u011bnou mysl\u00ed opatrn\u011b nadzvedl skleni\u010dku, poponesl ji p\u0159esn\u011b nad br\u00e1\u0161kovo \u010delo a \u0161up\u2026 jedin\u00fdm p\u0159esn\u00fdm pohybem na n\u011bj vyklopil jej\u00ed obsah.<\/div>\n
„U\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1,“ ozvalo se z b\u00edl\u00e9 hromady a rychlost\u00ed blesku z n\u00ed vysko\u010dilo dredat\u00e9 stra\u0161idlo, aby chytilo toho bastarda, co mu tohle provedl. Bill nechal skleni\u010dku spadnout kousek vedle do m\u011bkk\u00fdch pe\u0159in a zrovna tak rychle jako jeho \u010derstv\u011b probuzen\u00fd bratr, p\u0159eb\u011bhl dv\u011bma dlouh\u00fdmi skoky ke dve\u0159\u00edm pokoje, aby nep\u0159i\u0161el k \u00farazu. Nenam\u00e1hal se ohrozit sv\u00e9 \u010derstv\u011b nalakovan\u00e9 nehty t\u00edm, \u017ee by sahal na kliku. Otev\u0159el si jednodu\u0161e svoj\u00ed mysl\u00ed jako v\u017edycky a rychle za sebou stejn\u00fdm zp\u016fsobem zabouchl. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e je Tom jen ve sv\u00fdch spac\u00edch tren\u00fdrk\u00e1ch, na hotelovou chodbu za n\u00edm nepob\u011b\u017e\u00ed, tak odv\u00e1\u017en\u00fd zase nebyl\u2026 Poda\u0159ilo se mu ho dostat z postele a to bylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Te\u010f mus\u00ed chv\u00edli po\u010dkat, a\u017e brat\u0159\u00ed\u010dek tro\u0161ku vystydne\u2026<\/div>\n
Rozb\u011bhnut\u00fd Tom se d\u00edky Billov\u011b pohotovosti u\u017e jen rozpl\u00e1cl o zabouchnut\u00e9 dve\u0159e a rad\u011bji to vzdal. Za nudistick\u00fd z\u00e1vod po hotelu mu jeho mil\u00e1\u010dek nest\u00e1l\u2026 V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je n\u011bkde na chodb\u011b, nejsp\u00ed\u0161 sed\u00ed v k\u0159es\u00edlku p\u0159ed Geov\u00fdm pokojem a \u010dek\u00e1, a\u017e jeho dvoj\u010de p\u0159ejde chu\u0165 na pomstu za studen\u00fd bud\u00ed\u010dek. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee se Tom nedok\u00e1\u017ee zlobit dlouho. Byl v\u017edycky na\u0161tvan\u00fd jen chvilku. Zlobil se na Billa sp\u00ed\u0161 proto, \u017ee se mu zase povedlo ho p\u0159elst\u00edt. S jeho schopnostmi nebylo divu. Asi mu je brzo zak\u00e1\u017ee pou\u017e\u00edvat pro z\u00e1bavu\u2026 p\u0159ipadal si jako pokusn\u00fd kr\u00e1l\u00edk. V\u0161ak on jeho \u010das na pomstu p\u0159ijde, o to nem\u011bl strach\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/div>\n
<\/div>\n
P\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 Protivn\u00e9 pravideln\u00e9 zvuky se oz\u00fdvaly v d\u00edv\u010din\u011b mysli \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm hlasit\u011bji. Neklidn\u011b se zavrt\u011bla. Co je tohle za protivn\u00fd bud\u00edk,<\/em> prol\u00e9tlo j\u00ed hlavou. Takov\u00fd jsme p\u0159ece doma nikdy nem\u011bli. Zn\u00ed tak \u0161\u00edlen\u011b vlezle, to ur\u010dit\u011b t\u00e1ta. Nebavilo ho tahat m\u011b v\u011b\u010dn\u011b z postele, tak koupil takovouhle p\u00edpac\u00ed potvoru. Mus\u00edm to zam\u00e1\u010dknout, tohle se ned\u00e1 poslouchat.<\/em> M\u011bla pocit, \u017ee j\u00ed to za chv\u00edli vyp\u00edp\u00e1 d\u00edru do hlavy. Cht\u011bla s\u00e1hnout na no\u010dn\u00ed stolek, kde oby\u010dejn\u011b st\u00e1val jej\u00ed star\u00fd bud\u00edk, ale ruka, kterou se sna\u017eila zvednout, byla t\u011b\u017ek\u00e1 tak, \u017ee s n\u00ed sotva pohnula. A hlavn\u011b stra\u0161n\u011b bolela. Co se d\u011bje? Pro\u010d ji v\u0161echno bol\u00ed\u2026 Jej\u00ed mysl byla st\u00e1le je\u0161t\u011b nap\u016fl uv\u011bzn\u011bna v opi\u00e1tov\u00e9m sp\u00e1nku, kter\u00fd pomalu ale jist\u011b ustupoval a dovoloval j\u00ed vn\u00edmat okol\u00ed. Mlha, kter\u00e1 milosrdn\u011b kryla jej\u00ed v\u011bdom\u00ed, se postupn\u011b rozpou\u0161t\u011bla a nechala zvuky, aby ji probudily zp\u011bt do \u017eivota\u2026 P\u00edp\u00e1n\u00ed neust\u00e1valo. Mus\u00ed se dozv\u011bd\u011bt, kde je\u2026 takhle to p\u0159ece doma nevon\u00ed\u2026 takhle n\u011bjak to bylo c\u00edtit v nemocnici, kam chodili ka\u017edou ned\u011bli za babi\u010dkou\u2026 \u017de by byla v nemocnici? To snad ne\u2026 ale ta bolest\u2026 Otev\u0159ela o\u010di\u2026 Panebo\u017ee\u2026 Kde to je? Oslnilo ji prudk\u00e9 b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo. Rychle zase o\u010di zav\u0159ela\u2026 Nen\u00ed doma\u2026 to j\u00ed bylo jasn\u00e9 hned. „Mami,“ cht\u011bla zavolat, ale z jej\u00edch \u00fast vy\u0161lo jen podivn\u00e9 zabubl\u00e1n\u00ed. Uv\u011bdomila si, \u017ee nem\u016f\u017ee od sebe rozlepit oschl\u00e9 rty. Zkusila je navlh\u010dit jazykem, aby tolik nep\u00e1lily, ale bylo to tak t\u011b\u017ek\u00e9\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1hle post\u0159ehla, \u017ee se n\u011bkdo dot\u00fdk\u00e1 jej\u00ed ruky. Kone\u010dn\u011b\u2026 Mus\u00ed ho vid\u011bt. Jestli je v nemocnici, tak to bude nejsp\u00ed\u0161 doktor nebo zdravotn\u00ed sestra a ti j\u00ed mus\u00ed \u0159\u00edct, co se stalo. Pro\u010d nen\u00ed doma s m\u00e1mou a s t\u00e1tou. Pomalinku opatrn\u011b rozlepovala v\u00ed\u010dka, ale zjistila, \u017ee prudk\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 ji d\u0159\u00edv osl\u0148ovalo, zakr\u00fdv\u00e1 tv\u00e1\u0159. \u017densk\u00e1 tv\u00e1\u0159. Pokusila se na ni promluvit, ale znovu se j\u00ed nepoda\u0159ilo nic jin\u00e9ho, ne\u017e nez\u0159eteln\u00e9 muml\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Pssssst,“ dala si \u017eena ukazov\u00e1\u010dek p\u0159ed pusu a nazna\u010dovala j\u00ed, aby ml\u010dela. „Ruhe,“ dodala je\u0161t\u011b a nepatrn\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n
Niky se v tu chv\u00edli rozsv\u00edtilo v hlav\u011b. No jist\u011b\u2026 N\u011bmecko! Byla tu s rodi\u010di na koncert\u011b. \u017de by se nakonec stala ta nehoda, kterou mamka celou cestu p\u0159edpov\u00eddala? Tak\u017ee nejsp\u00ed\u0161 le\u017e\u00ed v nemocnici\u2026 Ale pro\u010d tu nejsou okna? A kde jsou rodi\u010de? M\u011bla tolik ot\u00e1zek, ale nebyla schopna je vyslovit nahlas. Co kdy\u017e jsou mrtv\u00ed? Panebo\u017ee\u2026 Mus\u00ed se to dozv\u011bd\u011bt! Hned! Ale jak, kdy\u017e neum\u00ed ani slovo n\u011bmecky? Najednou ji zaplavila vlna naprost\u00e9ho zoufalstv\u00ed. „Mami\u2026“ vydechla potichu, a\u010dkoliv cht\u011bla k\u0159i\u010det. Kone\u010dn\u011b dok\u00e1zala otev\u0159\u00edt \u00fasta a zachrchlat: „Kde to jsem?“<\/div>\n
„Was?“ vykulila na ni o\u010di \u017eena a bylo vid\u011bt, \u017ee je snad je\u0161t\u011b p\u0159ekvapen\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Niky. Nikdo j\u00ed ne\u0159ekl, \u017ee ta d\u00edvka nen\u00ed N\u011bmka\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si pr\u00e1v\u011b \u010distil zuby v koupeln\u011b, kdy\u017e zaslechl tich\u00e9 cvaknut\u00ed z\u00e1mku dve\u0159\u00ed. Chvilku p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vylezl ze sprchov\u00e9ho koutu, c\u00edtil, \u017ee si Bill nen\u00e1padn\u011b ov\u011b\u0159oval, jak to vypad\u00e1 v jeho mysli, jestli je\u0161t\u011b zu\u0159\u00ed, nebo u\u017e je pro n\u011bj v bl\u00edzkosti Toma bezpe\u010dno. V\u017edycky to tak p\u0159i podobn\u00fdch ud\u00e1lostech d\u011blal a ubezpe\u010doval se, \u017ee se m\u016f\u017ee bez rizika vr\u00e1tit. Tom u\u017e p\u0159esn\u011b poznal okam\u017eik, kdy\u017e se Bill vyskytl v jeho hlav\u011b, u\u017e ho to nep\u0159ekvapovalo. V\u011bt\u0161inou kdy\u017e zjistil, \u017ee jsou propojen\u00ed, poslal Billovi n\u011bjak\u00fd obr\u00e1zek o sv\u00e9 moment\u00e1ln\u011b n\u00e1lad\u011b. N\u011bkolikr\u00e1t u\u017e si takhle Bill v jeho hlav\u011b prohl\u00e9dl ceduli „Pozor zl\u00fd pes“ nebo jen stru\u010dn\u00e9 „Kousnu t\u011b!“, ale taky t\u0159eba ozdobn\u00fd n\u00e1pis \u2665Miluju t\u011b\u2665, kdy\u017e bylo kolem moc lid\u00ed a jinak to ne\u0161lo.
Dnes tam bylo jen stru\u010dn\u00e9 „M\u016f\u017ee\u0161“. Zvykli si na tenhle druh komunikace, i kdy\u017e jim to chvilku trvalo, ale Tom se skv\u011ble nau\u010dil vizualizovat obr\u00e1zky a Bill m\u011bl tak p\u0159ehled o tom, co si bratr mysl\u00ed, kdykoliv to bylo pot\u0159eba, jako ned\u00e1vno v tourbuse, p\u0159i cest\u011b do Rakouska. Nen\u00e1padn\u00e9 za\u0165uk\u00e1n\u00ed na \u010delo byl pro n\u011b jasn\u00fd sign\u00e1l. Po\u0159\u00e1d platilo pravidlo, \u017ee je to tak jen v situac\u00edch, kdy je to nutn\u00e9 a jejich ob\u010dasn\u00e9 h\u00e1dky pro n\u011b byly jedn\u00edm z t\u011bch p\u0159\u00edpad\u016f, kdy bylo vyu\u017eit\u00ed telepatick\u00e9ho spojen\u00ed povoleno. Kdyby Tom z jak\u00e9hokoliv d\u016fvodu zrovna necht\u011bl, aby mu Bill nahl\u00ed\u017eel do mysli, sta\u010dilo si hned p\u0159i prvn\u00edm n\u00e1znaku spojen\u00ed p\u0159edstavit ceduli „Vypadni!“ a Bill by to respektoval, ale zat\u00edm takov\u00e9 ostr\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed nebylo pot\u0159eba\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi?“ ozvalo se u dve\u0159\u00ed koupelny nesm\u011bl\u00e9 ku\u0148knut\u00ed.
„No poj\u010f, ty hade,“ zavolal hned, jak vyplivl do umyvadla pastu na zuby. „Tohle se d\u011bl\u00e1? Takhle m\u011b po r\u00e1nu \u0161okovat?“ \u0161klebil se na viditeln\u011b zkrotl\u00e9ho bratra, kter\u00fd st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch a sondoval, jestli u\u017e m\u016f\u017ee bez obav vstoupit do j\u00e1my lvov\u00e9\u2026
„Nen\u00ed r\u00e1no\u2026 jsou \u010dty\u0159i odpoledne\u2026“ omluvn\u011b se usm\u00e1l Bill a zam\u00e1val sv\u00fdmi usychaj\u00edc\u00edmi tlapkami.
„\u010cekal jsem dneska n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed probuzen\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a hned vy\u010d\u00edtav\u011b pokra\u010doval. „To by sis ov\u0161em nesm\u011bl denn\u011b vyr\u00e1b\u011bt ty nesmysly na nehtech, abys mi mohl d\u00e1t pusu na dobr\u00e9 r\u00e1no\u2026“ Zvedl pohled k br\u00e1\u0161kovi, a kdy\u017e vid\u011bl jeho v\u00fdraz, dodal: „No dob\u0159e, j\u00e1 v\u00edm\u2026 odpoledne.“ Usm\u00e1l se a vypl\u00e1chl si pusu od zubn\u00ed pasty. Kdy\u017e si obli\u010dej pe\u010dliv\u011b ut\u0159el do ru\u010dn\u00edku, chytil Billa kolem pasu a p\u0159itiskl jej na sv\u00e9 vlhk\u00e9 t\u011blo. „Poj\u010f ke mn\u011b, ty z\u00e1ke\u0159nej bud\u00ed\u010dku,“ po\u0161eptal mu smysln\u011b do ucha a lehk\u00fdmi polibky mu pokr\u00fdval krk a tv\u00e1\u0159e. Bill opatrn\u011b obmotal ruce kolem jeho krku a spokojen\u011b se k n\u011bmu p\u0159ivinul. Pomalu a l\u00edn\u011b se za\u010dali l\u00edbat. Nejd\u0159\u00edv Tom jen tak lehce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jazykem po bratrov\u00fdch m\u011bkou\u010dk\u00fdch rtech, ale kdy\u017e se vyz\u00fdvav\u011b pootev\u0159ely, nev\u00e1hal a bez dal\u0161\u00edch okolk\u016f vym\u011bnil po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nesm\u011blost za nal\u00e9havou dravost. Cht\u011bl si Billa n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017e\u00edt je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e obsad\u00ed koupelnu a za\u010dne se l\u00ed\u010dit na ve\u010dern\u00ed party. V tu chv\u00edli bude s l\u00edb\u00e1n\u00edm \u00e1men, natolik u\u017e sv\u00e9ho bratra znal\u2026 Sjel sv\u00fdma nenechav\u00fdma rukama na Bill\u016fv drobn\u00fd zadek, zm\u00e1\u010dkl a po\u0161eptal mu do ucha: „Po takov\u00fdm kr\u00e1sn\u00fdm rann\u00edm polibku bych si t\u011b dal k sn\u00eddani.“ Bill se usm\u00e1l a p\u0159itiskl se k n\u011bmu co nejt\u011bsn\u011bji.<\/div>\n
„Dovol, abych ti p\u0159ipomn\u011bl, \u017ees m\u011b m\u011bl v\u010dera k ve\u010de\u0159i, p\u0159edev\u010d\u00edrem k ob\u011bdu a mezit\u00edm jsi ochutn\u00e1val ke sva\u010din\u011b,“ culil se Bill, kdy\u017e si vybavoval v\u0161echny ty polo\u017eky bratrova j\u00eddeln\u00edho l\u00edstku, na kter\u00e9m byl v\u00fdhradn\u011b on s\u00e1m a kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b vyjmenoval.
„Jen\u017ee j\u00e1 m\u00e1m po\u0159\u00e1d hlad,“ usm\u00e1l se Tom a kousl Billa n\u011b\u017en\u011b do ucha. „Jsem ve v\u00fdvinu, rostu, tak mus\u00edm hodn\u011b j\u00edst,“ vymlouval se slovy jejich babi\u010dky, kter\u00e1 takhle u\u017e p\u00e1r let zd\u016fvod\u0148ovala tuny j\u00eddla, kter\u00e9 padaly do Toma a nenech\u00e1valy na n\u011bm v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 viditeln\u00e9 stopy.
„Dneska m\u00e1 ov\u0161em kucha\u0159 volno\u2026 neva\u0159\u00edme, jdeme na party\u2026“ za\u0161klebil se Bill, odtrhl se od bratra a oto\u010dil se k zrcadlu. Naposledy symbolicky pofoukal sv\u00e9 zaschl\u00e9 nehty, s\u00e1hl si na poli\u010dku pro kosmetickou ta\u0161ku a za Tomovy tich\u00e9 asistence za\u010dal vynd\u00e1vat jeden kousek za druh\u00fdm. Pokl\u00e1dal je na poli\u010dku pod zrcadlem p\u0159esn\u011b v tom po\u0159ad\u00ed, v jak\u00e9m je za chv\u00edli hodlal pou\u017e\u00edvat. Bratrovy ruce se jako chapadla chobotnice ov\u00edjely kolem Billova t\u011bla a Tom, p\u0159itisknut\u00fd k jeho zadku, mu ti\u0161e vrn\u011bl do vlas\u016f\u2026<\/div>\n
„Ale j\u00e1 bych cht\u011bl svoj\u00ed sn\u00eddani do postele\u2026“ \u017eadonil a nep\u0159est\u00e1val Billa n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat na krk, hladit po b\u0159i\u0161e a jemn\u011b se t\u0159\u00edt kl\u00ednem o jeho mr\u0148av\u00fd vzru\u0161uj\u00edc\u00ed zade\u010dek v t\u011bsn\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch.
„C\u00edt\u00edm t\u011b,“ zvedl Bill vy\u010d\u00edtav\u00e9 o\u010di a jejich pohledy se setkaly na leskl\u00e9 plo\u0161e zrcadla. Bill\u016fv nekompromisn\u00ed a Tom\u016fv zast\u0159en\u00fd touhou.
„J\u00e1 v\u00edm,“ za\u0161eptal Tom bl\u00edzko Billova ucha. „Pot\u0159ebuju nutn\u011b sn\u00eddani. Aspo\u0148 mal\u00fd kafe na rozjezd,“ vzdychl a je\u0161t\u011b v\u00edc se p\u0159itiskl k objektu sv\u00e9 touhy.
„Nem\u016f\u017ee\u0161 dostat sn\u00eddani do postele ve \u010dty\u0159i odpoledne, za chv\u00edli odch\u00e1z\u00edme,“ p\u0159istoupil na to, tv\u00e1\u0159it se chv\u00edli jako „sn\u00eddan\u011b“, usm\u00e1l se do zrcadla, s\u00e1hl za sebe a lehce p\u0159itla\u010dil rukou na tvrd\u00fd d\u016fkaz Tomovy touhy. „Ale k r\u00e1nu, a\u017e se vr\u00e1t\u00edme z party, budeme nejsp\u00ed\u0161 hladov\u00ed oba, to budu ur\u010dit\u011b vd\u011b\u010dnej i za tvrdej rohl\u00edk,“ stiskl Tomovu chloubu a usm\u00e1l se na n\u011bj do zrcadla s \u0161ibalsk\u00fdmi jisk\u0159i\u010dkami v o\u010d\u00edch. Pustil ho a jako by nic, vzal do ruky kart\u00e1\u010d a v\u0161echny vlasy si vy\u010desal do cul\u00edku, aby mu nep\u0159ek\u00e1\u017eely, a\u017e bude nan\u00e1\u0161et make-up. Cht\u011bl, aby mu to slu\u0161elo. Oslava roku jejich kari\u00e9ry musela b\u00fdt d\u016fstojn\u00e1 a na fotk\u00e1ch cht\u011bl vypadat perfektn\u011b.<\/div>\n
„Slibuje\u0161?“ ujistil se rad\u0161i Tom, a kdy\u017e Bill jemn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, naposledy se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „Pusu na to,“ po\u017eadoval potvrdit dan\u00fd slib, aby se mohl j\u00edt p\u0159ipravit na odchod. Bill k n\u011bmu jen blahosklonn\u011b nato\u010dil tv\u00e1\u0159 a nechal se l\u00edbnout na rty. „Nemysli si, \u017ee tu sn\u00eddani jen tak odbude\u0161, bude to kr\u00e1lovsk\u00e1 hostina,“ ujistil ho Tom, propustil bratra ze sev\u0159en\u00ed a \u0161el si hledat oble\u010den\u00ed na ve\u010der. Nejv\u00edc pr\u00e1ce mu dalo odolat poku\u0161en\u00ed vy\u0159e\u0161it probl\u00e9m ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b, ale nakonec odolal p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na rann\u00ed osv\u011b\u017een\u00ed, kter\u00e9 ho \u010dekalo. Hlavn\u011b se nesm\u00ed op\u00edt, byl by schopen to v\u0161echno zaspat a to nemohl dopustit\u2026<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed ti to,“ usm\u00e1l se Tom na sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd se kone\u010dn\u011b doobl\u00e9kl a dopnul na sv\u00e9m \u0161t\u00edhl\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed masivn\u00ed st\u0159\u00edbrn\u00fd n\u00e1ramek. Byl to d\u00e1rek od Toma k p\u016flro\u010dn\u00edmu v\u00fdro\u010d\u00ed, nosil ho stra\u0161n\u011b r\u00e1d a prakticky po\u0159\u00e1d. Pod\u00edval se na sebe do velk\u00e9ho zrcadla, zkontroloval, jestli je v\u0161echno na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, malinko narovnal obojek na krku a z\u00e1libn\u011b se usm\u00e1l.
„Ostatn\u011b jako v\u017edycky,“ dodal Tom, kdy\u017e ho objal zezadu kolem pasu a nat\u00e1hl do nosu v\u016fni jeho roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Bill se mu chvilku op\u0159el do n\u00e1ru\u010de a nechal ho n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat sv\u016fj krk. Pozoroval v zrcadle b\u00edle oble\u010den\u00e9ho bratra, jeho\u017e k\u0161iltovka tro\u0161ku p\u0159ek\u00e1\u017eela tomu, o co se sna\u017eil a re\u00e1ln\u011b hrozilo, \u017ee si sv\u016fj sn\u011bhob\u00edl\u00fd k\u0161ilt zama\u017ee od Billova make-upu. Jak r\u00e1d by tu st\u00e1l v objet\u00ed a\u017e do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta, pozoroval sv\u016fj \u010dern\u00fd odraz v zrcadle, jak se s d\u016fv\u011brou bo\u0159\u00ed do bratrovy b\u00edl\u00e9 n\u00e1ru\u010de, ale m\u011bli povinnosti\u2026 te\u010f to ne\u0161lo, museli se j\u00edt povinn\u011b bavit. Oto\u010dil se a l\u00edbl Toma na nos. Kdy\u017e byli spolu sami, v\u011bt\u0161inou ho l\u00edbal n\u011b\u017en\u011b na \u010delo, ale te\u010f bylo nemilosrdn\u011b zakryt\u00e9 \u010dernou \u010delenkou, aby nikdo nem\u011bl mo\u017enost spat\u0159it Tomovy u\u0161i. Ani v l\u00e9t\u011b nesundal pletenou \u010delenku\u2026 zakr\u00fdval p\u0159ed sv\u011btem sv\u00e1 drobn\u00e1 roztomil\u00e1 ou\u0161ka, kter\u00e1 jeho zamilovan\u00fd bratr r\u00e1d v d\u016fv\u011brn\u00fdch chvilk\u00e1ch o\u017eu\u017el\u00e1val, a kter\u00e1 on pova\u017eoval za nechutn\u011b odst\u00e1vaj\u00edc\u00ed\u2026 Bylo to zbyte\u010dn\u00e9, stejn\u011b ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bl, jak vypadaj\u00ed, proto\u017ee Bill ty svoje nikdy neskr\u00fdval. Byli stejn\u00ed, tud\u00ed\u017e m\u011bli i stejn\u00e9 u\u0161i\u2026 v\u0161ichni to v\u011bd\u011bli, ale Tomovi to mohl vysv\u011btlovat horem dolem\u2026 nebylo mu to nic platn\u00e9. Styd\u011bl se za n\u011b a t\u00edm to pro n\u011bj kon\u010dilo\u2026 nikdo jeho u\u0161i neuvid\u00ed\u2026<\/div>\n
„Poj\u010f, za chv\u00edli m\u00e1me b\u00fdt dole,“ vyvl\u00edkl se z Tomovy n\u00e1ru\u010de a zastr\u010dil mobil do kapsy kalhot. „A d\u011bkuju,“ usm\u00e1l se, ne\u017e otev\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el na hotelovou chodbu. Miloval, kdy\u017e mu Tom \u0159\u00edkal, \u017ee mu to slu\u0161\u00ed\u2026 cht\u011bl se mu l\u00edbit.<\/div>\n
„M\u00e1me prej j\u00edt nejd\u0159\u00edv ven, je tam pro n\u00e1s n\u011bjak\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed,“ sd\u011blil jim Georg, kdy\u017e dorazili do hotelov\u00e9 haly. Gustav jen p\u0159ikyvoval, jak bylo jeho zvykem. Nemusel mluvit, aby n\u011bco podstatn\u00e9ho sd\u011blil, v\u011bt\u0161inou sta\u010dilo jen p\u0159ikyvovat. Zbyl\u00ed t\u0159i \u0159ekli v\u0161echno za n\u011bj, tak co by se nam\u00e1hal.
„Tak na co \u010dek\u00e1me, jde se,“ zavelel Bill nad\u0161en\u011b. Miloval p\u0159ekvapen\u00ed. „Nejsp\u00ed\u0161 bude oh\u0148ostroj, ale nech\u00e1pu, pro\u010d nepo\u010dkali, a\u017e bude venku tma\u2026 takhle to nebude ono,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas cestou ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 vedly na hotelovou zahradu. Postupn\u011b vy\u0161li v\u0161ichni \u010dty\u0159i a zastavili se na tr\u00e1vn\u00edku p\u0159ed bandou lid\u00ed, kter\u00e1 u\u017e na n\u011b \u010dekala se skleni\u010dkami v rukou. Byli tam absolutn\u011b v\u0161ichni z jejich t\u00fdmu, kter\u00fd je doprov\u00e1zel na cest\u00e1ch. Rok od vyd\u00e1n\u00ed prvn\u00edho singlu, jen\u017e jim prorazil cestu ke sl\u00e1v\u011b, museli oslavit v\u0161ichni.<\/div>\n
„Na\u0161i mil\u00ed chlapci,“ oslovil je netradi\u010dn\u011b David a tv\u00e1\u0159il se p\u0159itom tro\u0161ku jako \u0161a\u0161ek, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed p\u016fsobit seri\u00f3zn\u011b. „Se\u0161li jsme se, abychom oslavili jeden rok od vyd\u00e1n\u00ed singlu, kter\u00fd n\u00e1m v\u0161em nadobro zm\u011bnil \u017eivoty a hodil v\u00e1s do v\u00edru sl\u00e1vy jako do vody a vy jste se v n\u00ed skv\u011ble nau\u010dili plavat. A proto jsme se rozhodli, \u017ee v\u00e1m p\u0159iprav\u00edme d\u016fstojnou oslavu, na kterou budete je\u0161t\u011b dlouho vzpom\u00ednat. Pro za\u010d\u00e1tek spln\u00edme jedno p\u0159\u00e1n\u00ed Billovi,“ up\u0159el sv\u016fj pohled na p\u0159ekvapen\u00e9ho frontmana. Takovou protekci opravdu ne\u010dekal\u2026 „Ned\u00e1vno jsi \u0159\u00edkal, \u017ee bys r\u00e1d, aby va\u0161e koncerty m\u011bly v\u00edc efekt\u016f, aby byly v\u00edc kreativn\u00ed a ka\u017ed\u00e9mu vyrazily dech, tak jsme si p\u0159ipravili uk\u00e1zku toho, jak by to mohlo vypadat na va\u0161em dal\u0161\u00edm turn\u00e9. Hudba!“ zavelel a v tu chv\u00edli za\u010dala hr\u00e1t jejich prvn\u00ed p\u00edsni\u010dka. Ale nebyla od za\u010d\u00e1tku, velice rychle se bl\u00ed\u017eil refr\u00e9n. Kluci napjat\u011b sledovali skupinku \u0161kleb\u00edc\u00edch se spolupracovn\u00edk\u016f a \u010dekali, co se bude d\u00edt\u2026 V\u0161echno jim do\u0161lo a\u017e ve chv\u00edli, kdy jim dopadly na hlavy prvn\u00ed kapky „monsunu“, kter\u00fd vytv\u00e1\u0159ely trysky, st\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed z hadice, o kter\u00e9 si Bill je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed myslel, \u017ee je tam jen tak zapomenut\u00e1 a \u017ee by j\u00ed m\u011bl n\u011bkdo odstranit, aby o ni nezakop\u00e1vali. Sv\u016fj omyl poznal, a\u017e kdy\u017e mu jeho pe\u010dliv\u011b ud\u011blan\u00fd \u00fa\u010des a make-up zmizel v monsunu, jen\u017e si s\u00e1m vymyslel a mnohokr\u00e1t zap\u00e1len\u011b vypr\u00e1v\u011bl cel\u00e9mu t\u00fdmu, jak by bylo skv\u011bl\u00e9, kdyby jim na jevi\u0161ti u t\u00e9hle p\u00edsn\u011b pr\u0161elo. Ano, splnili vlastn\u011b jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, ti parchanti, kte\u0159\u00ed se te\u010f v\u0161ichni sv\u00edjeli sm\u00edchy a nemohli se naba\u017eit jejich vykulen\u00fdch pohled\u016f. Jedin\u00fd, kdo se v t\u00e9 \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e9 skupince evidentn\u011b bavil nastalou situac\u00ed, byl Tom, a\u010dkoli byl s\u00e1m mokr\u00fd jako my\u0161. On v\u011bd\u011bl, \u017ee pomsta za jeho dne\u0161n\u00ed bud\u00ed\u010dek p\u0159ijde, ale \u017ee tak brzy a obstar\u00e1 ji n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd, to ho nenapadlo\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Tomi, vst\u00e1vej\u2026“ sly\u0161el z d\u00e1lky Bill\u016fv hlas. Je\u017e\u00ed\u0161, ne\u2026 je\u0161t\u011b ne\u2026 N\u011bco hezk\u00e9ho se mu zd\u00e1lo, ale za nic si te\u010f nemohl vzpomenout, o \u010dem to bylo… ur\u010dit\u011b n\u011bco hodn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00edho\u2026 nap\u011bt\u00ed v jeho kl\u00edn\u011b o tom sv\u011bd\u010dilo v\u00edc ne\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16484","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16484","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16484"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16484\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16484"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16484"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16484"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}