{"id":16503,"date":"2008-09-20T18:00:00","date_gmt":"2008-09-20T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16466"},"modified":"2008-09-20T18:00:00","modified_gmt":"2008-09-20T17:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/20\/bookmakers-scrubbers-2\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 2."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
Tom<\/div>\n
Probrala m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e1 zima. Zat\u00e1hl jsem za c\u00edp pe\u0159iny, ale n\u011bco mi br\u00e1nilo v tom si ji p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e ke krku. Neochotn\u011b jsem rozlepil jedno oko, abych zkontroloval, co je p\u0159\u00ed\u010dinou, \u017ee je p\u0159ikr\u00fdvka t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e je obvykl\u00e9. K m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed se vedle m\u011b rozvaloval m\u016fj bratr a majetnicky si ji tisknul k sob\u011b. Pochrupk\u00e1val si jako by se nechumelilo, na tv\u00e1\u0159i bla\u017een\u00fd v\u00fdraz, a \u017ee j\u00e1 nebo\u017e\u00e1k tu mrznul, mu evidentn\u011b pranic nevadilo. Tak tohle teda ne. Ty si hezky po\u0161upajd\u00ed\u0161 do sv\u00e9 postele. Tady nem\u00e1\u0161 co d\u011blat. Pomyslel jsem si. U\u017e u\u017e jsem do n\u011bj cht\u011bl neomalen\u011b drcnout a vytrhnout ho z jeho bla\u017een\u00e9ho sn\u011bn\u00ed, ale d\u0159\u00edv ne\u017e jsem sta\u010dil sv\u016fj besti\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n uskute\u010dnit, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee to j\u00e1 nejsem tam, kde m\u00e1m b\u00fdt. Tohle je p\u0159ece Bill\u016fv pokoj.<\/div>\n
Pracn\u011b jsem si poskl\u00e1dal dohromady ud\u00e1losti v\u010derej\u0161\u00ed noci, a pak mi do\u0161lo, \u017ee jsem tu musel z\u0159ejm\u011b usnout. Tohle se n\u00e1m nest\u00e1v\u00e1. V\u017edycky si chod\u00edme lehnout ka\u017ed\u00fd k sob\u011b. M\u00e1me r\u00e1di svoje pohodl\u00ed a mezi to tedy ani jeden z n\u00e1s nezahrnuje d\u011blen\u00ed se o prostor na span\u00ed. Na ten jsme oba maximalisti\u010dt\u00ed.<\/div>\n
Zadrkotaly mi zuby a na k\u016f\u017ei mi vyrazila hus\u00ed k\u016f\u017ee. J\u00e1 tedy rozhodn\u011b te\u010f nikam nejdu. Pro dne\u0161ek jsem ochoten ze sv\u00e9ho obvykle vysok\u00e9ho standartu trochu slevit. Vysoukal jsem z pod Billa \u010d\u00e1st deky, natla\u010dil jsem se co nejbl\u00ed\u017e k jeho t\u011blu a p\u0159ikryl jsem se a\u017e po nos. Oh, p\u0159\u00edjemn\u00fd. Nen\u00ed nad \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 teplo a v\u016fbec m\u016fj br\u00e1\u0161ka dok\u00e1zal perfektn\u011b zah\u0159\u00e1t. Znovu jsem zav\u0159el o\u010di a je\u0161t\u011b na n\u011bjakou chv\u00edli se nechal odn\u00e9st na obl\u00e1\u010dku sn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n
Ten se mi ale za pon\u011bkud kr\u00e1tkou dobu rozplynul a j\u00e1 se najednou znovu octnul v tvrd\u00e9 realit\u011b. Ne\u0161etrn\u011b jsem byl nakopnut do l\u00fdtka a z\u016fstal jsem jen vyto\u010den\u011b z\u00edrat na prob\u00edraj\u00edc\u00edho se br\u00e1chu.
„Jauu, ty voe. Co jako d\u011bl\u00e1\u0161? Ta spodn\u00ed byla moje!“
„Protahuju se a tohle je zase moje postel.“ Zodpov\u011bd\u011blo mi to rozcuchan\u00e9 cosi m\u00edrn\u011b popuzen\u011b moji ot\u00e1zku a dovolilo si upozornit na fakt, kter\u00fd mi byl zn\u00e1m tak\u00e9, jen jsem s t\u00edm jednodu\u0161e nehodlal dnes r\u00e1no nic d\u011blat.
„Srry, jsem tu vytuh. Stane se, no.“ Hodil jsem na n\u011bj and\u00edlkovsk\u00fd kuku\u010d, vrazil mu d\u011btsk\u00e9ho hudlana na tv\u00e1\u0159 a polechtal ho na b\u0159ichu.
„Aaa.“ Vyp\u00edsknul Bill. On byl toti\u017e p\u0159\u00edmo uk\u00e1zkov\u011b lechtiv\u00fd a j\u00e1 toho n\u011bkdy \u0161kodolib\u011b r\u00e1d vyu\u017e\u00edval. V\u017edycky to toti\u017e zabralo, tak jak jsem pot\u0159eboval. Br\u00e1cha se roz\u0159ehtal na cel\u00e9 kolo a jestli se n\u00e1hodou schylovalo k n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 bou\u0159ce, byla v sam\u00e9m z\u00e1rodku rozehn\u00e1na.<\/div>\n
„Jdu k sob\u011b d\u00e1t si sprchu. Nev\u00ed\u0161 n\u00e1hodou v kolik hodin odj\u00ed\u017ed\u00edme?“
„Mysl\u00edm, \u017ee David \u0159\u00edkal mezi druhou a t\u0159et\u00ed odpoledne.“ Mrknul jsem na hodinky. 12:56 Tak to je skv\u011bl\u00fd \u010das. V\u0161echno st\u00edh\u00e1m perfektn\u011b. Vyhrabal jsem se na nohy a po kr\u00e1tk\u00e9m pr\u016fzkumu okol\u00ed postele jsem v\u00edt\u011bzn\u011b zdvihl do vzduchu svoje boxerky, nat\u00e1hl jsem si je na sebe spolu s dal\u0161\u00edm oble\u010den\u00edm a zam\u00ed\u0159il jsem ke dve\u0159\u00edm. S rukou na klice jsem se je\u0161t\u011b oto\u010dil.
„V\u010dera jsi byl perfektn\u00ed.“ Mrkl jsem na n\u011bj a zdvihl palec.
„To j\u00e1 jsem p\u0159ece v\u017edycky.“ P\u0159imhou\u0159il na m\u011b o\u010di, p\u0159ekulil se na b\u0159icho a poskytl mi pohled na svou malou prdelku. Provokat\u00e9r. Pobaven\u011b jsem proto\u010dil o\u010di v sloup a od\u0161oural jsem se do t\u00e9 sv\u00e9 sprchy.<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Po vzoru Toma jsem i j\u00e1 zanechal v\u00e1len\u00ed se v pe\u0159in\u00e1ch a a\u010d bych nejrad\u011bji znovu usnul a prospal zbytek dne, dal jsem si rychlou rann\u00ed koupel a posb\u00edral jsem po pokoji je\u0161t\u011b p\u00e1r sv\u00fdch posledn\u00edch kus\u016f v\u011bc\u00ed. Nacpal jsem je do kufru a ten s obt\u00ed\u017eemi zav\u0159el. V\u017edycky jsem se z tour vracel pomalu s dvakr\u00e1t tolik v\u011bcmi, ne\u017e se kter\u00fdmi jsem odj\u00ed\u017ed\u011bl. Odolejte si ale v\u0161em t\u011bm luxusn\u00edm obchod\u016fm se \u0161pi\u010dkov\u00fdm oble\u010den\u00edm v p\u0159edn\u00edch sv\u011btov\u00fdch m\u011bstech. Te\u010f m\u00e1me p\u00e1r dn\u00ed na oddech, kter\u00e9 m\u00e1me j\u00e1 s Tomem v pl\u00e1nu str\u00e1vit u rodi\u010d\u016f. Nevid\u011bli jsme je u\u017e ani nepamatuju a stejn\u011b to bude sp\u00ed\u0161 jen takov\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva. Ur\u010dit\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e se tam u nich rozkouk\u00e1m, tak u\u017e budeme sed\u011bt v letadle do Ameriky.<\/div>\n
„Bille, jsi hotov?“ Nakoukl ke mn\u011b do pokoje jeden z \u010dlen\u016f ochranky. Jen jsem p\u0159ik\u00fdvl a on popadl moje dva objemn\u00e9 kufry a vynesl je z pokoje. Je\u0161t\u011b jsem se naposledy rozhl\u00e9dl. Vypadalo, \u017ee jsem snad nic nezapomn\u011bl. Popadl jsem svoji kabelku a vypadnul z t\u011bch \u010dty\u0159 st\u011bn, kter\u00e9 jsou v ka\u017ed\u00e9m hotelu tak zoufale stejn\u00e9.<\/div>\n
Odlo\u017eil jsem kartu na recepci a pozdravil se s klukama, kte\u0159\u00ed u\u017e tam post\u00e1vali.
„Tak p\u00e1nov\u00e9, jdeme. Za mnou.“ Zavelel Tobi a my se mu pov\u011bsili na paty. Venku samoz\u0159ejm\u011b jako obvykle post\u00e1val men\u0161\u00ed hlou\u010dek fans. Okam\u017eit\u011b jak n\u00e1s spat\u0159ili, strhl se \u0161um, doprov\u00e1zen\u00fd \u010detn\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky, v\u011bt\u0161inou sm\u011b\u0159ovan\u00fdmi na konkr\u00e9tn\u00edho \u010dlena kapely. „Oh, Tome, vem si m\u011b.“ Z davu se vy\u0159\u00edtila jedna holka, stoupla si p\u0159ed br\u00e1chu a servala ze sebe tri\u010dko. Hmm, hezk\u00e1 podprsenka. Napadlo m\u011b a m\u011bl jsem co d\u011blat, abych nevybuchl sm\u00edchy. Nikdy asi po\u0159\u00e1dn\u011b nepochop\u00edm, pro\u010d to ty holky d\u011blaj\u00ed. B\u00fdt fanou\u0161ek – ano. Ale takov\u00e9hle extr\u00e9mn\u00ed reakce? To nemaj\u00ed trochu rozumu?<\/div>\n
Chvatn\u011b jsem p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi hotelov\u00fdmi dve\u0159mi a tourbusem a u\u017e jsem \u00falevn\u011b stoupal po sch\u016fdc\u00edch do na\u0161eho luxusn\u00edho dome\u010dku na kolech. Neunikl mi taky pohled na Toma. Byl vysm\u00e1t\u00fd jak beru\u0161ka a vzru\u0161en\u011b prob\u00edral s Georgem ty holky venku.
„Tak co, kterou z nich by sis dal?“
„No, ta co se svl\u00edkla \u0161patn\u00e1 nebyla, ale m\u011b se l\u00edb\u00ed t\u00e1mhleta \u010dernovlas\u00e1.“
„Cha, ty voe, ta ale vypad\u00e1 jak Bill.“ S obli\u010dejema p\u0159ilepen\u00fdma na okn\u011b autobusu trousili dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed duchapln\u00e9 pozn\u00e1mky na \u00fa\u010det t\u011bch hol\u010din. P\u0159e\u0161el jsem Georgovu nar\u00e1\u017eku na svou osobu a p\u0159esunul se do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti vozu. Pot\u0159eboval jsem b\u00fdt chvilku s\u00e1m. Rozvalil jsem se do seda\u010dky, ale je\u0161t\u011b ne\u017e se autobus rozjel, mi to nedalo a kr\u00e1tce jsem tak\u00e9 vyhl\u00e9dl z ok\u00fdnka. O\u010dima jsem p\u0159ejel v\u0161echny ty holky a pak se mi z \u00fast jen vydral melancholick\u00fd posmutn\u011bl\u00fd povzdech. Tolik bych si p\u0159\u00e1l mezi t\u011bmi z\u00e1stupy naj\u00edt tu pravou a kone\u010dn\u011b se zamilovat. Jen\u017ee v\u0161echny mi p\u0159ipadly tak n\u011bjak oby\u010dejn\u00e9, ni\u010d\u00edm nezaj\u00edmav\u00e9. A te\u010f jsem nem\u011bl na mysli jen jejich vzhled. Kdyby \u0161lo jen o n\u011bj, tak o extravaganci u n\u011bkter\u00fdch tedy nouze skute\u010dn\u011b nebyla. Z \u017e\u00e1dn\u00e9 ale nevyza\u0159ovala osobnost. Nem\u016f\u017eu p\u0159eci milovat \u0161edou my\u0161ku.<\/div>\n
Za to Tom, ten tedy rozhodn\u011b osobnost je. P\u0159esn\u011b si vybavuji, jak to mezi n\u00e1mi za\u010dalo. Bylo to asi p\u0159ed rokem, kdy\u017e jsme tr\u00e1vili obdob\u00ed v nahr\u00e1vac\u00edm studiu a j\u00e1 se jednodu\u0161e c\u00edtil s\u00e1m. Kdyby se m\u011b n\u011bkdo zeptal, jak bych ten n\u00e1\u0161 „pom\u011br“ definoval, asi bych mu nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt. Snad asi, \u017ee k sob\u011b m\u00e1me bl\u00ed\u017e, ne\u017e jin\u00ed sourozenci. Rozhodn\u011b si t\u00edm ale neblokujeme mo\u017enost m\u00edt plnohodnotn\u00fd vztah. Jen se zat\u00edm nevyskytla p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/div>\n
Flashback<\/div>\n
Z\u00e1vistiv\u011b jsem pozoroval nad\u0161en\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed jednoho na\u0161eho zvuka\u0159e o jeho nov\u00e9 zn\u00e1mosti. Mohl b\u00fdt tak o \u010dty\u0159i roky star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1 a podobn\u00fdch vztah\u016f m\u011bl za sebou u\u017e n\u011bkolik. Nebyly to ale jen n\u011bjak\u00e9 jednor\u00e1zov\u00e9 no\u010dn\u00ed akce, kter\u00e9 s oblibou praktikoval m\u016fj bratr. Jeho vztahy sice nem\u00edvaly dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, ale nechyb\u011bla v nich zamilovanost. A po t\u00e9 j\u00e1 zoufale tou\u017eil. I kdy\u017e ne jen po n\u00ed. Fyzick\u00e1 l\u00e1ska k tomu neodmysliteln\u011b pat\u0159ila a j\u00e1 u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ve sv\u00fdch dvaceti letech za\u010d\u00ednal docela v tomto sm\u011bru str\u00e1dat.<\/div>\n
„Ale, p\u00e1nov\u00e9, \u0159eknu v\u00e1m, ona je \u00fa\u017easn\u00e1 naprosto ve v\u0161em, ale bezkonkuren\u010dn\u00ed je v posteli. Ta v\u00e1m dok\u00e1\u017ee tak perfektn\u011b\u2026“ V\u00edc u\u017e jsem nesly\u0161el. Vystartoval jsem ze \u017eidle a opustil m\u00edstnost. Poslouchat ty \u0159e\u010di d\u00e1l by bylo sebemrska\u010dstv\u00ed a j\u00e1 tedy rozhodn\u011b nem\u011bl v povaze s\u00e1m sebe tr\u00fdznit. Zav\u0159el jsem se v kuchy\u0148ce, z lednice vyt\u00e1hl vychlazenou colu a l\u00e1hev si p\u0159ipl\u00e1cl na rozru\u0161en\u00edm rozp\u00e1lenou tv\u00e1\u0159. Klid, Bille. Ty se taky jednou do\u010dk\u00e1\u0161. Chce to jen trochu trp\u011blivosti. Sna\u017eil jsem se ut\u011b\u0161ovat s\u00e1m sebe, ale moc to nezab\u00edralo.<\/div>\n
„Je ti dob\u0159e? Se\u0161 v pohod\u011b?“ Promluvil mi za z\u00e1dy Tom, a\u017e jsem \u00falekem nadsko\u010dil. V\u016fbec jsem ho nesly\u0161el p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„Jasn\u011b. Pro\u010d bych nebyl?“ Zamru\u010del jsem podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. Tom se pochybova\u010dn\u011b uchechtl. „\u010cek\u00e1\u0161, \u017ee ti to se\u017eeru? P\u0159ede mnou si nemus\u00ed\u0161 hr\u00e1t na hrdinu. Vyklop to. Co t\u011b tr\u00e1p\u00ed?“ Ta starost v jeho hlase byla nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1. Odsunul si \u017eidli a sedl si vedle m\u011b. Zap\u00edchl do m\u011b pohled a \u010dekal, a\u017e se vym\u00e1\u010dknu. Tak tohle byl m\u016fj star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka. V\u017edy ochra\u0148uj\u00edc\u00ed a pe\u010dovatelsk\u00fd.<\/div>\n
„M\u016fj \u017eivot\u2026 Je to \u00fapln\u011b na pendrek. U\u017e si ani nevzpom\u00edn\u00e1m, jak\u00fd to je se s n\u011bk\u00fdm l\u00edbat.“ Chv\u00edli bylo ticho. Asi jsem mu s takov\u00fdmhle probl\u00e9mem p\u0159ipadal sm\u011b\u0161n\u00fd.
„Chce\u0161 si to p\u0159ipomenout?“
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“
„Jednodu\u0161e.“ Tom se \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem pokr\u010dil rameny a v dal\u0161\u00edm moment\u011b se ke mn\u011b nahnul. V\u00e1hav\u011b a opatrn\u011b se p\u0159itisknul na moje rty a chv\u00edli tak z\u016fstal. Z\u0159ejm\u011b \u010dekal na mou reakci. Kdy\u017e jsem ale necukl, pokra\u010doval d\u00e1l. Jeho pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky zvolna mas\u00edrovaly ty m\u00e9 a j\u00e1 se tomu nedok\u00e1zal vzep\u0159\u00edt. Byl to skv\u011bl\u00fd pocit. V tu chv\u00edli m\u011b ani net\u00ed\u017eil fakt, \u017ee ten, koho l\u00edb\u00e1m, je m\u016fj bratr. P\u0159ipadalo mi to p\u0159irozen\u00e9, jen snad b\u00fdt u toho t\u0159et\u00ed pozorovatel, tak ten bude nejsp\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b jin\u00e9ho n\u00e1zoru. Kdy\u017e u\u017e to bylo k nesnesen\u00ed, pootev\u0159el jsem \u00fasta a nechal jeho jazyk, aby vklouzl do jejich hloubky. P\u00e1rkr\u00e1t se ta na\u0161e hork\u00e1 h\u00e1\u010fata propletla a pak to Tom ukon\u010dil. Na p\u00e1r vte\u0159in jsem je\u0161t\u011b nechal om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Kdyby sis cht\u011bl p\u0159ipomenout cokoli dal\u0161\u00edho, sta\u010d\u00ed p\u0159ij\u00edt.“ Dodal jen a jeho z\u00e1da se ztratila ve dve\u0159\u00edch kuchyn\u011b. A j\u00e1\u2026 J\u00e1 p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
Konec flashbacku<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom Probrala m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e1 zima. Zat\u00e1hl jsem za c\u00edp pe\u0159iny, ale n\u011bco mi br\u00e1nilo v tom si ji p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e ke krku. Neochotn\u011b jsem rozlepil jedno oko, abych zkontroloval, co je p\u0159\u00ed\u010dinou, \u017ee je p\u0159ikr\u00fdvka t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e je obvykl\u00e9. K<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-16503","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16503","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16503"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16503\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16503"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16503"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16503"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}