{"id":16551,"date":"2008-09-15T18:35:00","date_gmt":"2008-09-15T17:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16514"},"modified":"2008-09-15T18:35:00","modified_gmt":"2008-09-15T17:35:00","slug":"making-the-video-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/15\/making-the-video-2-3\/","title":{"rendered":"Making the video 2\/3"},"content":{"rendered":"
autor: Teddy<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b kulil sv\u00e1 hn\u011bd\u00e1 o\u010dka na sp\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka vedle sebe. Neodv\u00e1\u017eil se hnout. Kdyby to ud\u011blal, zru\u0161il by tenhle kr\u00e1sn\u00fd okam\u017eik. M\u00e1m ho vzbudit?, ptal se s\u00e1m sebe. Hlavu zabo\u0159il do Tomovy mikiny a nas\u00e1l jeho v\u016fni. Ne, zat\u00edm ne. Takhle bl\u00edzko u\u017e Tomovi nebyl stra\u0161n\u011b dlouho. U\u017e si snad ani nevzpom\u00ednal, kdy naposled.<\/div>\n
D\u00e1vno.<\/div>\n
D\u0159\u00edv k sob\u011b m\u011bli bl\u00ed\u017e, ne\u017e snad bylo mo\u017en\u00e9, ale te\u010f u\u017e ne. Po n\u011bkolika \u017eivotn\u00edch kroc\u00edch a p\u0159elomech se v\u00fdvoj jejich vztahu\u2026 zpomalil? Nebo snad zastavil? A Bill si pr\u00e1v\u011b vzpomn\u011bl, kdy p\u0159esn\u011b nastal ten skok. To, co z nich ud\u011blalo velk\u00e9 bratry. Bylo to ve chv\u00edli, kdy mu Tom \u0159ekl o sv\u00e9m prvn\u00edm sexu\u00e1ln\u00edm z\u00e1\u017eitku. V tem moment, jako by se v\u0161echno zastavilo. Ve\u0161ker\u00e9 jejich v\u011bt\u0161\u00ed intimnosti skon\u010dily, a\u0165 u\u017e jim to bylo sebev\u00edc l\u00edto. Byli ale p\u0159ece velc\u00ed kluci, ne?<\/div>\n
I kdy\u017e, Billovi to l\u00edto bylo; jist\u011b, obj\u00edmali se s bratrem p\u0159i p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen, po\u0161\u0165uchovali se u focen\u00ed a i v soukrom\u00ed k sob\u011b m\u011bli bl\u00edzko, ale u\u017e ne tolik, jako d\u0159\u00edv. Ne tak bl\u00edzko, jak by on cht\u011bl.<\/div>\n
V\u00e1\u017en\u011b jen on?<\/div>\n
\n
Ale te\u010f? Tom spal vedle Billa na kraj\u00ed\u010dku postele, jeho hlavu m\u011bl polo\u017eenou na hrudn\u00edku a rukama ho pevn\u011b obj\u00edmal. Opravdu ryze bratrsk\u00e9 gesto, hodn\u00e9 dosp\u011bl\u00fdch.<\/div>\n
Bill si ale p\u0159ipadal jako d\u00edt\u011b. Vzpomn\u011bl si na to, jak se jako mal\u00fd klou\u010dek choulil v Tomov\u011b objet\u00ed, kdy\u017e ho n\u011bkdo ze spolu\u017e\u00e1k\u016f urazil, dokonce, jak se jako \u010derstv\u00fd teenager nech\u00e1val uklid\u0148ovat v\u0159el\u00fdma rukama sv\u00e9ho dvoj\u010dete potom, co se mu vysm\u00e1lo nejedno d\u011bv\u010de, o kter\u00e9 st\u00e1l.<\/div>\n
Dlouze se na Toma zad\u00edval. Jeho star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka pro n\u011bj znamenal opravdu hodn\u011b. Byl to jeho ochr\u00e1nce, kdy\u017e si na n\u011bj n\u011bkdo dovoloval, jeho vrba, kdy\u017e se pot\u0159eboval vyplakat a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b pat\u0159il Tomovi taky \u00factyhodn\u00fd kus Billova srd\u00ed\u010dka.<\/div>\n
Nechci ho budit, pomyslel si Bill. Na co? V\u017edy\u0165 odj\u00ed\u017ed\u00edme a\u017e ve dv\u011b, zavrt\u011bl se pod jeho rukama. V t\u00e9 chv\u00edli mu ale padl pohled na display bud\u00edku a bylo jasno. Na \u010dern\u00e9m podkladu toti\u017e z\u00e1\u0159iv\u011b blikaly \u010derven\u00e9 \u010d\u00edslice ozna\u010duj\u00edc\u00ed jeden\u00e1ct hodin a oni toho museli do dvou stihnou je\u0161t\u011b tolik\u2026<\/div>\n
„Tomi\u2026 Tomi, vzbu\u010f se,“ za\u0161eptal a zatahal br\u00e1\u0161ku za jeden z rozpu\u0161t\u011bn\u00fdch dred\u016f. Tom se ale ani nehnul. „Tomi?!“ zatahal Bill za cop\u00e1nek siln\u011bji. Tom sebou cukl a pootev\u0159el jedno oko. Rann\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky mu ale zasadily tak prudkou r\u00e1nu, \u017ee ho rad\u0161i okam\u017eit\u011b zav\u0159el.<\/div>\n
„No tak,“ usm\u00edval se Bill „Mus\u00edme vst\u00e1vat. Je jeden\u00e1ct a my je\u0161t\u011b nejsme ani osprchovan\u00ed, ani nasn\u00eddan\u00ed, ani sbalen\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Omyl,“ p\u0159eru\u0161il Billovo vypo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed ospale Tom a se st\u00e1le zav\u0159en\u00fdma o\u010dima l\u00edn\u011b pokra\u010doval „J\u00e1 nem\u00e1m sbaleno. Tob\u011b jsem toti\u017e v\u010dera sbalil,“ do\u0159ekl a kone\u010dn\u011b se na bratra pod\u00edval. Respektive, pod\u00edval se do jeho \u0161\u00edlen\u011b vykulen\u00fdch o\u010d\u00ed. Lehce se usm\u00e1l a sundal z br\u00e1\u0161ky ruce, kter\u00e9 na n\u011bm, a\u017e dote\u010f, m\u011bl. A nebyla to n\u00e1hoda\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e cht\u011bl ve\u010der po dobalen\u00ed Billov\u00fdch kufr\u016f j\u00edt sp\u00e1t do sv\u00e9ho pokoje, nemohl. Pohled na sp\u00edc\u00edho bratra mu to nedovolil. Z Billa jasn\u011b vyza\u0159oval smutek a Tom moc dob\u0159e c\u00edtil, jak jeho br\u00e1\u0161ku bol\u00ed srdce. Opatrn\u011b si k Billovi lehnul. Jen tak, aby m\u011bl \u010dist\u0161\u00ed sv\u011bdom\u00ed. Cht\u011bl se za chv\u00edli zvednout a j\u00edt k sob\u011b, ale kdy\u017e se k n\u011bmu Bill okam\u017eit\u011b t\u011bsn\u011b p\u0159itulil, nedok\u00e1zal u\u017e odej\u00edt. Celou noc pak sledoval Bill\u016fv obli\u010dej, lehounce hladil jeho havran\u00ed vlasy a poslouchal pl\u00e1\u010d. To jeho srdce plakalo. Jen nev\u011bd\u011bl pro\u010d\u2026<\/div>\n
„Tys mi sbalil?“ zat\u0159epalo nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed a nadzvedlo se na ruk\u00e1ch. Tom se posadil, op\u0159el se o \u010delo postele a bezeslova k\u00fdvnul. L\u00edbil se m Bill\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
Bill se rozhl\u00e9dl po pokoji, a kdy\u017e mu kone\u010dn\u011b pohled padl na t\u0159i nafouknut\u00e9 ta\u0161ky, postaven\u00e9 vedle sebe, za\u010dal se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Tome, ty ses zbl\u00e1znil! Nem\u00e1\u0161 hore\u010dku?“ polo\u017eil svou dla\u0148 na bratrovo \u010delo a zatv\u00e1\u0159il se r\u00e1doby v\u00e1\u017en\u011b. Nev\u011bd\u011bl ale, co sv\u00fdm dotekem zp\u016fsobil. V ten moment, kdy se Billova tepl\u00e1 ruka dotkla Tomova \u010dela, vybuchla v Tomovi \u010dasovan\u00e1 bomba, kter\u00e1 jakoby \u010dekala pr\u00e1v\u011b na tenhle dotek. Bomba jm\u00e9nem l\u00e1ska. Natropila mnoho \u0161kod\u2026<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl?“ usm\u00e1l se Tom lehce. Jedin\u00e9, na co se dok\u00e1zal soust\u0159edit, byla Billova ruka na jeho \u010dele, l\u00e9pe \u0159e\u010deno na: Ne, Tome, nen\u00ed ti to p\u0159\u00edjemn\u00fd. Bill je tvoje dvoj\u010de a ty pod t\u00edm dotekem nep\u0159iv\u0159e\u0161 o\u010di! Moc to ale nepom\u00e1halo.<\/div>\n
„Tome, d\u011bje se n\u011bco? Vypad\u00e1\u0161 unaven\u011b,“ zeptal se najednou naprosto v\u00e1\u017en\u011b a ustaran\u011b Bill. Tom\u016fv ospal\u00fd v\u00fdraz se mu nel\u00edbil. „Nebude\u0161 nemocn\u00fd?“<\/div>\n
„Ne, jenom jsem moc nespal,“ \u0159ekl Tom a na d\u016fkaz sv\u00fdch slov z\u00edvnul. Sna\u017eil se v sob\u011b naj\u00edt tolik energie, kolik j\u00ed jen m\u011bl, aby nep\u016fsobil podez\u0159ele. „Ani bys nev\u011b\u0159il, jak moc se dok\u00e1\u017ee\u0161 roztahovat,“ p\u0159isadil si.<\/div>\n
„V\u011b\u0159il,“ usm\u00e1l se krapet klidn\u011bj\u0161\u00ed Bill, p\u0159esto si po\u0159\u00e1d br\u00e1\u0161ku pe\u010dliv\u011b prohl\u00ed\u017eel. N\u011bco se mu nezd\u00e1lo. „Vypad\u00e1\u0161 stra\u0161n\u011b,“ \u0159ekl najednou a koutky \u00fast mu zacukaly pod Tomov\u00fdm nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„To ti teda d\u011bkuju,“ zamra\u010dil se Tom a chystal se ne zrovna nad\u0161en\u011b odej\u00edt.<\/div>\n
„Ne, po\u010dkej, Tome, tak sem to nemyslel,“ usm\u00e1l se Bill a na posledn\u00ed chv\u00edli chytnul Toma za ruku a st\u00e1hl ho zp\u00e1tky na postel. „Jen jsem cht\u011bl \u0159\u00edct, a\u0165 u\u017e si s ni\u010d\u00edm ned\u011bl\u00e1\u0161 hlavu, \u017ee v\u0161echno obstar\u00e1m, aby ses mohl trochu prospat. Potom t\u011b v jednu vzbud\u00edm, ty se osprchuje\u0161, naj\u00ed\u0161 a pojedeme. Do t\u00e9 doby m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b le\u017eet,“ dokon\u010dil rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed instrukc\u00ed.<\/div>\n
„To bys pro m\u011b ud\u011blal?“ vykulil o\u010di Tom. N\u00e1lada, kter\u00e1 p\u0159ed vte\u0159inkou polekan\u011b utekla, se te\u010f nad\u0161en\u011b vracela. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Pro jistotu se je\u0161t\u011b ujistil. „I p\u0159es to, co jsem v\u010dera\u2026“<\/div>\n
„Ne\u0159e\u0161 to,“ zakroutil hlavou Bill. Stejn\u011b se ale nedok\u00e1zal nepod\u00edvat do zrcadla, p\u0159esto\u017ee ten pohled bolel\u2026<\/div>\n
Tom Bill\u016fv pohled zachytil. „Billi\u2026“ p\u0159isunul se opatrn\u011b k br\u00e1\u0161kovi. „Za ten v\u010derej\u0161ek se\u2026 Omlouv\u00e1m. Necht\u011bl jsem to \u0159\u00edct\u2026 Vypadlo to ze m\u011b a u\u017e se to nedalo vr\u00e1tit. Nemyslel jsem to tak, v\u011b\u0159 mi. M\u00e1m\u2026 m\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ \u0159ekl ti\u0161e. Posledn\u00ed v\u011btu doslova za\u0161eptal, jak bylo slo\u017eit\u00e9, dostat ji ze sebe.<\/div>\n
Bill dlouhou dobu je\u0161t\u011b civ\u011bl do zem\u011b, potom se ale na Toma pod\u00edval a se sebejist\u00fdma, i kdy\u017e po\u0159\u00e1d trochu smutn\u00fdma o\u010dima \u0159ekl: „V\u00edm, \u017ees to tak nemyslel,“ usm\u00e1l se, „j\u00e1 bych se m\u011bl omluvit za to, jak p\u0159ehnan\u011b reaguju, tak\u017ee promi\u0148, ale te\u010f u\u017e dost, ano? Ty spi a j\u00e1 ti jdu sbalit,“ zvedl se ke dve\u0159\u00edm. Tom vys\u00edlen\u011b k\u00fdvl. V\u011bd\u011bl, \u017ee to je\u0161t\u011b chv\u00edli bude trvat, ne\u017e se jeho br\u00e1\u0161kovi vr\u00e1t\u00ed pln\u011b dobr\u00e1 n\u00e1lada, ale tohle byl zat\u00edm dobr\u00fd start.<\/div>\n
„A Tomi?“ ozval se ode dve\u0159\u00ed Bill je\u0161t\u011b jednou. Dreda\u0159 zvedl unaven\u011b hlavu a setkal se s bratrov\u00fdma \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima. „Taky t\u011b m\u00e1m r\u00e1d,“ usm\u00e1l se Bill a vyplul z pokoje.<\/div>\n
Tom se svezl po \u010dele postele na madraci a \u00falevn\u011b si povzdychl. Tohle r\u00e1no si asi zapamatuju nav\u017edycky, pomyslel si, zabalil se do dek a okam\u017eit\u011b usnul.<\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
Cesta ub\u011bhla v\u00edc ne\u017e v klidu; Tom s Georgem m\u011bli sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 hl\u00e1\u0161ky na adresu ka\u017ed\u00e9 osoby, okolo n\u00ed\u017e auto projelo, Gustav se asi tis\u00edckr\u00e1t znud\u011bn\u011b zeptal: „U\u017e tam budem?“ a Davidovi za\u010d\u00ednalo pomalu hrabat.<\/div>\n
Jak\u00e1 \u00faleva pro n\u011bj byla, kdy\u017e mohl vystoupit a \u0159\u00edct: „Kone\u010dn\u011b, m\u00e1lem jsem se z nich zbl\u00e1znil.“ A mimo to tak\u00e9: „Kluci, u\u017e jsme tady!“<\/div>\n
Nad\u0161en\u00e9 bur\u00e1cen\u00ed z auta se nedalo p\u0159eslechnout. A je\u0161t\u011b o n\u011bco m\u00e1lo hlu\u010dn\u011bj\u0161\u00ed bylo, kdy\u017e se zar\u00e1z t\u0159i kluci hromotluci za\u010dali tla\u010dit ven. Jen Bill st\u00e1le sed\u011bl a \u010dekal. Vystoupil teprve tehdy, kdy\u017e mu \u0159idi\u010d s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed a suver\u00e9nn\u011b vysloven\u00fdm „Pane\u2026“ otev\u0159el dve\u0159e. N\u00e1sledoval v\u00fdbuch sm\u00edchu. Aspo\u0148 se \u0159idi\u010d po t\u011bch \u010dty\u0159ech hodin\u00e1ch cesty taky zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak teda, tady budeme bydlet a nat\u00e1\u010det,“ rozp\u0159\u00e1hl se nad\u0161en\u011b David a uk\u00e1zal na hotel u pl\u00e1\u017ee.<\/div>\n
Jeho sv\u011b\u0159enci se nep\u0159est\u00e1vali sm\u00e1t. Pr\u00e1v\u011b naopak. V nov\u00e9m z\u00e1chvatu sm\u00edchu ukazovali na hotel.<\/div>\n
R\u00e1zem v\u0161ak v\u0161echno utichlo.<\/div>\n
„Ty to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal se se strachem v o\u010d\u00edch Tom. V\u0161ichni hled\u011bli na budovu jako na svat\u00fd obr\u00e1zek. Jen trochu opr\u00fdskan\u00fd a za\u0161l\u00fd.<\/div>\n
„Jist\u011b,“ \u0159ekl David v\u00e1\u017en\u011b. „V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed nic se t\u0159emi hv\u011bzdi\u010dkami a prezidentsk\u00fdm apartm\u00e1nem, ale chci, aby se v\u00e1m to dostalo pod k\u016f\u017ei,“ dodal v\u0161ev\u011bdoucn\u011b.<\/div>\n
„Co, aby se n\u00e1m dostalo pod k\u016f\u017ei? Blechy a \u0161v\u00e1bi? Tak to teda p\u011bkn\u011b d\u011bkujeme. J\u00e1 sp\u00edm v aut\u011b,“ rezignoval Tom.<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm ta atmosf\u00e9ra,“ vydechl David unaven\u011b. „Po\u010dkej, a\u017e to uvid\u00ed\u0161 uvnit\u0159.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b pod\u00edval, nadechoval se k dal\u0161\u00edmu odporu, jeho \u00famysly ale p\u0159ekazil Bill.<\/div>\n
„Tak jdem, ne?“ sebral svoje ta\u0161ky a vykro\u010dil k n\u00e1dhern\u00e9 star\u00e9 br\u00e1n\u011b, kter\u00e1 na n\u011b \u010dekala s otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d\u00ed. Ostatn\u00ed se na sebe nech\u00e1pav\u011b pod\u00edvali, n\u00e1sledn\u011b ale bez protest\u016f popadli svoje kufry a do\u0161li za Billem.<\/div>\n
David si oddychl. Ne na dlouho.<\/div>\n
„Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 m\u011b \u0161tv\u00e1t!“ zavr\u010del u recepce Tom na Davida. „Pokoje po dvou? Copak n\u00e1m je \u0161estn\u00e1ct?“ Hotel sice vypadal kr\u00e1sn\u011b, jak David p\u0159edpov\u00eddal, ale na spole\u010dn\u00e9 pokoje u\u017e nebyli zvykl\u00ed. Zvl\u00e1\u0161\u0165 Tomovi to p\u0159i\u0161lo divn\u00e9. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohledu, kdy jen tro\u0161i\u010dku zavadil o Billa, se mu zhoupl \u017ealudek. Nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm to je, byl to ale dobr\u00fd pocit. Jen\u017ee on si to pot\u0159eboval urovnat v hlav\u011b a to nebylo v\u016fbec lehk\u00e9, kdy\u017e byl Bill neust\u00e1le v jeho bl\u00edzkosti. Myslel, \u017ee se na zbytek odpoledne a na celou noc zamkne, n\u011bjak\u00fdm ov\u011b\u0159en\u00fdm zp\u016fsobem se uvoln\u00ed a potom bude sp\u00e1t\u2026 a mo\u017en\u00e1 i trochu p\u0159em\u00fd\u0161let. A tohle se mu prost\u011b nehodilo.<\/div>\n
Z my\u0161lenek ho probral po\u0159\u00e1dn\u00fd \u0161tulec do \u017eeber, kter\u00fd dostal od Billa. „Nevydr\u017e\u00ed\u0161 to snad se mnou?“ zeptal se.<\/div>\n
Tom si povzdychl, podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b se na Davida pod\u00edval a potom se oto\u010dil na Billa. „Douf\u00e1m, \u017ee je ti jasn\u00fd, \u017ee se budem pr\u00e1t o koupelnu,“ – a podepsal si rozsudek.<\/div>\n
„Jo, sto \u0161edes\u00e1t dva, to je n\u00e1\u0161,“ usm\u00e1l se Bill a obt\u011b\u017ek\u00e1n sv\u00fdmi zavazadly se rozb\u011bhl p\u0159es celou chodbu, aby mohl odemknout a prohl\u00e9dnout si jejich spole\u010dn\u00fd pokoj prvn\u00ed.<\/div>\n
„Tome, poj\u010f se pod\u00edvat. Je v\u00e1\u017en\u011b kr\u00e1sn\u00fd,“ ot\u00e1\u010del se uprost\u0159ed m\u00edstnosti, div si neproto\u010dil hlavu.<\/div>\n
„Hm,“ ozvalo se znud\u011bn\u011b ode dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv okam\u017eit\u011b ochabl. „Jestli ti to v\u00e1\u017en\u011b tak stra\u0161n\u011b vad\u00ed, m\u016f\u017eu j\u00edt za Davidem a n\u011bjak to domluvit. Jsem si jist\u00fd, \u017ee tu n\u011bjak\u00fd ten voln\u00fd pokoj je\u0161t\u011b bude, klidn\u011b se odst\u011bhuju,“ \u0159ekl smutn\u011b „A pokud ti jde jenom o m\u011b, m\u016f\u017eu se vym\u011bnit t\u0159eba s Georgem. Ur\u010dit\u011b by mu to nevadilo,“ za\u010dal ze zem\u011b sb\u00edrat svoje ta\u0161ky, nev\u0161\u00edmaj\u00edc si Toma.<\/div>\n
„Kam to jde\u0161?“ zastavil ho ale jeho bratr za loket, stoupl si p\u0159ed n\u011bj a vzal mu ta\u0161ky z rukou. Bill na n\u011bj up\u0159el smutn\u00fd pohled. Snad i slzi\u010dka se na poledn\u00edm slun\u00ed\u010dku zaleskla.<\/div>\n
„Ale Bille,“ pohladil ho Tom po tv\u00e1\u0159i. „Mn\u011b to nevad\u00ed, jen m\u011b to zasko\u010dilo,“ usm\u00e1l se. Bill se opravdu sna\u017eil, aby mu mohl \u00fasm\u011bv op\u011btovat, zmohl se ale jen na utr\u00e1penou grimasu. Tomovo chov\u00e1n\u00ed ho mrzelo.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, no t\u00e1k, usm\u011bj se,“ zatahal mu Tom za pramen \u010dern\u00e9 ofiny. Necht\u011bl, aby byl Bill smutn\u00fd a nav\u00edc jen kv\u016fli jeho hloup\u00fdm reakc\u00edm.<\/div>\n
„Jestli jsi cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m, j\u00e1 se klidn\u011b ztrat\u00edm,“ \u0159ekl Bill a uhnul pohledem.<\/div>\n
„Opova\u017e se,“ zazn\u011bla v\u00fdhru\u017eka z Tomovy strany. „V\u017edy\u0165 ti \u0159\u00edk\u00e1m\u2026 Ach jo. Tob\u011b to \u010dlov\u011bk nevysv\u011btl\u00ed, vi\u010f?“<\/div>\n
Bill na n\u011bj zvedl sv\u00e1 uslzen\u00e1 kukadla.<\/div>\n
„Trdlo,“ usm\u00e1l se Tom a objal ho. Billovi to m\u00e1lem vyrazilo dech. Opatrn\u011b se k Tomovi p\u0159itiskl a zabo\u0159il hlavu do jeho vlas\u016f.<\/div>\n
Tom prost\u011b v\u011bd\u011bl, jak na n\u011bj.<\/div>\n
„Tomi?“ zavolal Bill stydliv\u011b, ale dost nahlas do koupelny. Pot\u0159eboval, aby ho Tom p\u0159es tekouc\u00ed vodu sly\u0161el.<\/div>\n
„Hm?“ ozvalo se ze sprchy a voda se zastavila.<\/div>\n
„Jdu se proj\u00edt,“ ozn\u00e1mil Bill Tomovi.<\/div>\n
„Te\u010f?“ zeptal se Tom, jeho hlas zn\u011bl d\u00edky st\u011bn\u011b sprchov\u00e9ho koutu tlumen\u011b. „U\u017e se stm\u00edv\u00e1.“<\/div>\n
Bill se uchechtl. „Jenom to tady pro\u0161mejd\u00edm a zase jsem zp\u00e1tky,“ ozn\u00e1mil a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
Tom si povzdychl. „Neboj se o n\u011bj tolik, Tome,“ za\u0161eptal s\u00e1m pro sebe, zat\u00edmco na zaml\u017eenou st\u011bnu sprchy prsty \u010dm\u00e1ral mal\u00e1 srd\u00ed\u010dka. „Bo\u017ee,“ zana\u0159\u00edkal nad sebou a prudk\u00fdm c\u00e1knut\u00edm v\u0161echny obr\u00e1zky smazal.<\/div>\n
Rozhodni se u\u017e.<\/div>\n
autor: Teddy<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Teddybetaread: Janule \u00b0O\u00b0 Bill p\u0159ekvapen\u011b kulil sv\u00e1 hn\u011bd\u00e1 o\u010dka na sp\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka vedle sebe. Neodv\u00e1\u017eil se hnout. Kdyby to ud\u011blal, zru\u0161il by tenhle kr\u00e1sn\u00fd okam\u017eik. M\u00e1m ho vzbudit?, ptal se s\u00e1m sebe. Hlavu zabo\u0159il do Tomovy mikiny a nas\u00e1l jeho v\u016fni.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16551","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16551","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16551"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16551\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16551"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16551"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16551"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}