{"id":16552,"date":"2008-09-15T18:30:00","date_gmt":"2008-09-15T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16515"},"modified":"2008-09-15T18:30:00","modified_gmt":"2008-09-15T17:30:00","slug":"making-the-video-1-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/15\/making-the-video-1-3\/","title":{"rendered":"Making the video 1\/3"},"content":{"rendered":"
autor: Teddy<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
(A\/N: Kdy\u017e jsme se s Ad\u00e9lkou poprv\u00e9 – 15.7.2007 – potkaly, domluvily jsme se, \u017ee ka\u017ed\u00e1 nap\u00ed\u0161eme pov\u00eddku na t\u00e9ma nat\u00e1\u010den\u00ed klipu. Je to rok a skoro m\u011bs\u00edc po tomhle dni a j\u00e1 to kone\u010dn\u011b zvl\u00e1dla. Adu\u0161ka to stihla podstatn\u011b d\u0159\u00edv, ale j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee u\u017e se styd\u00edm dost. Pov\u00eddka toti\u017e obsahuje moje autorsk\u00e9 „poprv\u00e9“ a mysl\u00edm, \u017ee jsem se z toho nedostala jinak, ne\u017e neohraban\u011b. Tak douf\u00e1m, \u017ee se bude l\u00edbit a Ad\u00e9lko, tob\u011b vzkazuju: Nezapomn\u011bla jsem na to! P\u0159\u00edsah\u00e1m! Tahle je pro tebe ;))<\/em><\/div>\n
„Tak jo kluci, jsme domluven\u00ed?“ zeptal se David je\u0161t\u011b jednou, pro jistotu.<\/div>\n
„Jasn\u011b, v\u0161echno podle pl\u00e1nu. Z\u00edtra ve dv\u011b odj\u00ed\u017ed\u00edme to\u010dit klip do Cuxhavenu, netu\u0161\u00edm, kde to je, ale pojedeme \u010dty\u0159i hodiny jedn\u00edm autem, proto\u017ee dv\u011b jsou zbyte\u010dn\u00fd. Hned po p\u0159\u00edjezdu se ubytujeme a m\u00e1me do dal\u0161\u00edho dne volno, proto\u017ee si mus\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco za\u0159\u00eddit, a potom -„<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e, Tome. Ch\u00e1pu,“ p\u0159eru\u0161il David Toma, jinak by jeho sv\u011b\u0159enec zopakoval v\u0161echno to, co mu tady asi p\u016fl hodiny diktoval. Tom ale v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je jedin\u00fd bezpe\u010dn\u00fd zp\u016fsob, jak jejich mana\u017eera uml\u010det a utvrdit v tom, \u017ee na organiza\u010dn\u00ed v\u011bci maj\u00ed pamatov\u00e1ka.<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ nadechl se v\u00e1hav\u011b David.<\/div>\n
„Tak\u017ee \u010dau,“ zkazil mu ve\u0161ker\u00e9 pl\u00e1ny na dal\u0161\u00ed monology Tom.<\/div>\n
„Ahoj,“ usm\u00e1l se do mobilu i Bill, kter\u00fd cel\u00fd rozhovor poslouchal nalepen\u00fd na bratrovi.<\/div>\n
„No nazdar,“ povzdychl si David a ukon\u010dil hovor. „To bude zas n\u011bco,“ dodal si u\u017e jen tak, s\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
\n
Tom vyvr\u00e1til o\u010di, hodil mobil na seda\u010dku a jedin\u00fdm p\u0159esn\u00fdm skokem ho zasedl.<\/div>\n
„Sakra!“ zaklel a nadsko\u010dil. „Te\u010f budu m\u00edt na zadku mod\u0159inu!“ zvedl se a ten ,k\u0159\u00e1p, co za to m\u016f\u017ee‘ hodil do k\u0159esla s nad\u011bj\u00ed, \u017ee ho o vte\u0159inu pozd\u011bji zasedne Bill.<\/div>\n
To se ale nestalo. Bill st\u00e1l toti\u017e po\u0159\u00e1d tam, kde p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. „Stejn\u011b tv\u016fj zadek dlouho nikdo nevid\u011bl a neuvid\u00ed, tak co \u0159e\u0161\u00ed\u0161?“ l\u00e1mal se od sm\u00edchu v pase.<\/div>\n
„Ty se moc nesm\u011bj!“ zavr\u010del Tom, nahnul se pro mobil a mr\u0161til ho po Billovi. Ten se ale jen s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu sklonil, vypl\u00e1zl na bratra, hlad\u00edc\u00edho si ubl\u00ed\u017een\u011b zadek, jazyk s leskl\u00fdm piercingem, potom se rozb\u011bhl a sko\u010dil na seda\u010dku vedle Toma. Je\u0161t\u011b, \u017ee mobil u\u017e le\u017eel n\u011bkde na kachli\u010dk\u00e1ch v kuchyni.<\/div>\n
Oba brat\u0159i se na sebe vra\u017eedn\u011b pod\u00edvali a potom se rozesm\u00e1li. Nedok\u00e1zali se na sebe zlobit, to bylo nad jejich s\u00edly.<\/div>\n
Bu\u010f l\u00e1ska nebo nen\u00e1vist, nic jin\u00e9ho se od nich nedalo \u010dekat.<\/div>\n
Ale jak p\u0159esn\u011b velk\u00e1 a siln\u00e1 l\u00e1ska, a jak p\u0159esn\u011b velk\u00e1 a siln\u00e1 nen\u00e1vist?<\/div>\n
To se nikdy ned\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1dat.<\/div>\n
\u00b0O\u00b0<\/div>\n
„Bille?… Bille\u2026 Bille!“ zkou\u0161el Tom Billa probudit ze sn\u011bn\u00ed. Jeho br\u00e1\u0161ka toti\u017e u\u017e asi p\u011bt minut sed\u011bl, m\u00edchal si \u010daj propiskou a l\u017ei\u010dkou naslepo \u010dm\u00e1ral n\u011bco do sv\u00e9ho textov\u00e9ho bloku.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ lekl se Bill, div hrnek nep\u0159evrhl a blok neprotrhl.<\/div>\n
„Nic, jen\u2026“ nedo\u0159ekl v\u011btu Tom a m\u00edsto toho k\u00fdvl hlavou k Billov\u00fdm ruk\u00e1m.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, j\u00e1 sem idiot!“ za\u010dal si propisku ut\u00edrat do tri\u010dka.<\/div>\n
„Jo, to jsi. Pr\u00e1v\u011b sis ut\u0159el sladkej \u010daj do upl\u00fdho trika,“ zakroutil Tom hlavou. „D\u011bje se snad n\u011bco?“<\/div>\n
Bill zakroutil hlavou, vysko\u010dil ze seda\u010dky a st\u00e1hnul ze sebe vlhk\u00e9 tri\u010dko. Neb\u00fdt Tomov\u00fdch pohotov\u00fdch reakc\u00ed, stihne u toho vyl\u00edt v\u00e1zu, p\u0159evrhnout st\u016fl a rozb\u00edt televizi.<\/div>\n
„Nemehlo,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„No jo furt. J\u00e1 za to nem\u016f\u017eu! Jen jsem se prost\u011b trochu zamyslel, no\u2026“<\/div>\n
„Jak vid\u00edm, jsi ty ten nejdokonalej\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad toho, \u017ee chlapi nedok\u00e1\u017eou d\u011blat v\u00edc v\u011bc\u00ed nar\u00e1z,“ posm\u00edval se br\u00e1chovi Tom. „Nad \u010d\u00edm tak z\u00e1va\u017en\u00fdm si p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee ti to nedalo ani vyp\u00edt \u010daj?“<\/div>\n
Bill se na Toma zara\u017een\u011b pod\u00edval a pak zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ach to veden\u00ed,“ sm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Ha ha ha, d\u011blej si ze m\u011b srandu, kdy\u017e ti to d\u011bl\u00e1 dob\u0159e,“ zatv\u00e1\u0159il se Bill ura\u017een\u011b. Nen\u00e1padn\u011b se ale za\u010dal p\u0159esouvat ke schod\u016fm. „J\u00e1 toti\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel na t\u00edm,“ pod\u00edval se na Toma vyz\u00fdvav\u011b,<\/div>\n
„co si sbalit na to nat\u00e1\u010den\u00ed,“ do\u0159ekla dvoj\u010data nar\u00e1z, ale to u\u017e byl Bill v p\u016flce schod\u016f.<\/div>\n
Tom na nic ne\u010dekal, p\u0159esko\u010dil op\u011bradlo seda\u010dky a hnal se za n\u00edm, div mu ne\u0161lapal na paty. \u0160lo toti\u017e o v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Byla to jejich hra u\u017e od prvn\u00ed del\u0161\u00ed cesty, na kterou kdy jeli. Spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee kdo je d\u0159\u00edv sbalen\u00fd a m\u00e1 ta\u0161ky hozen\u00e9 p\u0159ed dve\u0159mi pokoje, je prost\u011b king.<\/div>\n
„No, br\u00e1\u0161ko, vid\u00edm, \u017ee u\u017e bys m\u011bl za\u010d\u00edt,“ popichoval Bill Toma, zat\u00edmco h\u00e1zel do rozev\u0159en\u00e9 ta\u0161ky v\u0161echno, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruku – spodn\u00ed pr\u00e1dlo, tri\u010dka, kalhoty, kalend\u00e1\u0159, stoln\u00ed lampi\u010dku – po\u010dkat, ty dv\u011b posledn\u00ed ne! „V\u011bt\u0161inou jsi to toti\u017e ty, kdo tah\u00e1 \u010dty\u0159i kufry,“ po\u0159v\u00e1val d\u00e1l a mezit\u00edm vytahoval dal\u0161\u00ed ta\u0161ku zpod postele.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda,“ vylet\u011bl na n\u011bj ura\u017een\u011b Tom. „Tah\u00e1m jenom t\u0159i, a to hlavn\u011b a jenom proto, \u017ee m\u00e1m velk\u00fd oble\u010den\u00ed, tak\u017ee se mi ho do jednoho kufru vleze m\u00ed\u0148!“ vymlouval se.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, to mn\u011b,“ poklepal si Bill na hrudn\u00edk „se vleze do jednoho kufru cel\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148,“ prohl\u00e1sil hrd\u011b a na poctu sv\u00fdch argument\u016f je\u0161t\u011b p\u0159ik\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
„Ale stejn\u011b nakonec taky tah\u00e1\u0161 t\u0159i, proto\u017ee v t\u011bch zbylejch dvou m\u00e1\u0161 kosmetiku,“ pokra\u010doval v p\u0159est\u0159elce Tom a – g\u00f3l!<\/div>\n
„Kecy!“ uchechtl se Bill „Tolik toho ur\u010dit\u011b nem\u00e1m,“ na\u0161pulil rty a trochu nerv\u00f3zn\u011b sjel sv\u016fj kosmetick\u00fd stolek o\u010dima. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e se mu n\u011bkdo nav\u00e1\u017eel do l\u00ed\u010didel. „A aspo\u0148 se, na rozd\u00edl od n\u011bkoho, o sebe star\u00e1m, v\u00ed\u0161, br\u00e1\u0161ko?“ zacvrlikal sladce s pocitem jist\u00e9 v\u00fdhry.<\/div>\n
„To j\u00e1 aspo\u0148, na rozd\u00edl od n\u011bkoho,“ za\u010dal Tom v\u011btu stejn\u011b „vypad\u00e1m jako kluk.“ Ude\u0159il h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku – jen\u017ee \u0161patnou stranou kladiva.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pod\u00edval, ve snaze n\u011bco \u0159\u00edct otev\u0159el pusu, ale po chvilce ji znovu zav\u0159el. Proti takov\u00e9mu \u00fatoku nem\u011bl obranu. Chvilku Toma sj\u00ed\u017ed\u011bl na\u0161tvan\u011b o\u010dima, dokud trucovit\u011b nena\u0161pulil rty a nezabouchnul za sebou dve\u0159e. V n\u00e1valu vzteku je v\u0161\u00ed silou nakopl a dopadl na postel. Kdy\u017e m\u00edrn\u011b nadzvedl hlavu, zavadil pohledem o zrcadlo.<\/div>\n
V\u017edy\u0165 m\u00e1 pravdu, vhrkly mu slzy do o\u010d\u00ed. V\u00e1\u017en\u011b vypad\u00e1m jako holka! Slezl z postele a do\u0161el k zrcadlu bl\u00ed\u017e. Pomalu se p\u0159ed n\u011bj posadil a o\u010dima prozkoumal ka\u017edi\u010dk\u00fd kous\u00ed\u010dek sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Bre\u010del, slzy mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch a nech\u00e1valy je mokr\u00e9 od sv\u00e9 slan\u00e9 vody. V\u011bd\u011bl to, v\u011bd\u011bl, \u017ee kluk by m\u011bl vypadat jinak, ale dokud to nesly\u0161el z bratrov\u00fdch \u00fast, nep\u0159ipou\u0161t\u011bl si to. Te\u010f ale\u2026 Hlasit\u011b se roze\u0161tkal, lehl si na zem a schoulil se do klub\u00ed\u010dka. Necht\u011bl se vid\u011bt. Nejrad\u0161i by v tu chv\u00edli rozbil v\u0161echna zrcadla na sv\u011bt\u011b, jen, aby se na sebe u\u017e nikdy nemusel pod\u00edvat.<\/div>\n
Tom st\u00e1l uprost\u0159ed sv\u00e9ho pokoje a s otev\u0159enou pusou sledoval Billovy zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. To jsem p\u0159ehnal, napadlo ho v prvn\u00ed chv\u00edli. Jen\u017ee nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Tu\u0161il, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka te\u010f nepot\u0159ebuje omluvu, ale uti\u0161en\u00ed. \u017de roztrhl \u0161patnou str\u00e1nku jeho sebev\u011bdom\u00ed a te\u010f ji mus\u00ed znovu slepit. Jen\u017ee jak?<\/div>\n
Se zatajen\u00fdm dechem p\u0159istoupil ke dve\u0159\u00edm. Chv\u00edli jen tak p\u0159e\u0161lapoval a rozhodoval se. Co mu m\u00e1m \u0159\u00edct? Ve chv\u00edli, kdy ale usly\u0161el tlumen\u00e9 vzlyky se rozhodl a zaklepal. Tlukot jeho dlan\u011b o d\u0159evo se rozl\u00e9hal cel\u00fdm domem, jako by se ozv\u011bna z cel\u00e9ho sv\u011bta nashrom\u00e1\u017edila pr\u00e1v\u011b tady a cht\u011bla mu sv\u00fdm opakov\u00e1n\u00ed v\u0161echno p\u0159ipomenout.<\/div>\n
Jen\u017ee za dve\u0159mi se nic nepohnulo. Bill se neoz\u00fdval. Necht\u011bl bratra vid\u011bt. Ne v t\u00e9hle chv\u00edli.<\/div>\n
„Bille\u2026“ ozval se Tom ti\u0161e. V duchu doufal, \u017ee ho Bill vyslechne a otev\u0159e mu. M\u011bl pocit, \u017ee pra\u0161tit hlavou o ze\u010f je m\u00e1lo za to, co br\u00e1\u0161kovi ud\u011blal.<\/div>\n
„Pros\u00edm, pus\u0165 m\u011b dovnit\u0159,“ zkusil to znovu, ale marn\u011b.<\/div>\n
„Nech m\u011b b\u00fdt!“ ozvalo se z Billova pokoje. Bill po\u0159\u00e1d le\u017eel na zemi, rukama si zakr\u00fdval u\u0161i a ti\u0161e vzlykal.<\/div>\n
„Ne, Bille, nenech\u00e1m. Necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit, sly\u0161\u00ed\u0161? Mrz\u00ed m\u011b to. Nemyslel jsem to v\u00e1\u017en\u011b. Tak pros\u00edm, pus\u0165 m\u011b dovnit\u0159,“ promlouval k n\u011bmu tich\u00fdm, t\u0159esouc\u00edm se hlasem Tom.<\/div>\n
„Ne!“ zak\u0159i\u010del Bill tak nahlas, a\u017e se lekl s\u00e1m sebe. Cht\u011bl te\u010f b\u00fdt s\u00e1m. St\u00e1hnul si na sebe pe\u0159inu z postele, zakryl se j\u00ed a\u017e po u\u0161i a su\u0161il do n\u00ed svoje vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Vztek ho rychle p\u0159e\u0161el. Najednou byl unaven\u00fd, jako by s ka\u017edou slzou ztr\u00e1cel \u010d\u00e1st energie. U\u017e necht\u011bl nic \u0159e\u0161it, jen v klidu le\u017eet a odpo\u010d\u00edvat. Netrvalo dlouho – snad jen minutu, nebo dv\u011b – a usnul.<\/div>\n
Tom st\u00e1l st\u00e1le p\u0159ede dve\u0159mi. Bille\u2026 Necht\u011bl do pokoje chodit, proto\u017ee to necht\u011bl Bill, ale jeho vlastn\u00ed j\u00e1 nedok\u00e1zalo zastavit ten pocit, kter\u00fdm m\u011bl zabedn\u011bnou hlavu. Musel mu to vysv\u011btlit.<\/div>\n
\u0160lo to zt\u011b\u017eka; zvednout ruku, semknout prsty v p\u011bst, rozm\u00e1chnout se a za\u0165ukat. Jednou, podruh\u00e9, pot\u0159et\u00ed, znovu. Ti\u0161e, aby zbyte\u010dn\u00e9 u\u0161i nesly\u0161ely, aby ozv\u011bna mohla sp\u00e1t.<\/div>\n
Nic se neozvalo, jen \u0161elest l\u00e1tky mikiny, kdy\u017e se ruka ve velk\u00e9m ruk\u00e1vu sesunula zp\u011bt pod\u00e9l t\u011bla.<\/div>\n
„Bille\u2026“ zkusil to znovu ti\u0161e Tom. V cel\u00e9m dom\u011b byl podivn\u00fd klid, kdy\u017e si te\u010f jeho br\u00e1\u0161ka nebroukal, neposkakoval, kdy\u017e se odm\u00edtal ozvat. „No tak, Bille,“ zoufal\u00fd n\u00e1\u0159ek do ticha. Tom se ale necht\u011bl vzd\u00e1t. Bolelo ho pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee ubl\u00ed\u017eil. \u010celem se op\u0159el o dve\u0159e bratrova pokoje a zhluboka d\u00fdchal.<\/div>\n
Ticho.<\/div>\n
Trvalo to, ne\u017e se odv\u00e1\u017eil, ale nakonec to p\u0159ece jen dok\u00e1zal. Vzal za kliku a co nejti\u0161eji otev\u0159el. Zalila ho z\u00e1\u0159e zapadaj\u00edc\u00edho slunce, kter\u00e9 oza\u0159ovalo cel\u00fd Bill\u016fv pokoj. Nej\u00edt si za sv\u00fdm, na chv\u00edli by se zastavil a tuhle chv\u00edli si u\u017e\u00edval, ale na to te\u010f nem\u011bl \u010das. Rozhl\u00e9dl se po pokoji. O\u010dima p\u0159esk\u00e1kal v\u0161echen nepo\u0159\u00e1dek; od nedobalen\u00e9 ta\u0161ky na posteli, po hrom\u00e1dku pe\u0159in na zemi.<\/div>\n
Po\u010dkat, pe\u0159iny na zemi?<\/div>\n
Kdy\u017e z chumlu zahl\u00e9dl vykukovat pramen uhlov\u00fdch vlas\u016f, zalapal po dechu. Sp\u00ed. Tom do\u0161el k br\u00e1\u0161kovi bl\u00ed\u017e a opatrn\u011b si k n\u011bmu d\u0159epl. Usm\u00e1l se a odhrnul mu vlasy z o\u010d\u00ed. \u010cern\u00e9 \u0159asy se chv\u011bly pod t\u00edhou sp\u00e1nku, t\u0159epotaly sv\u00fdmi k\u0159id\u00fdlky, m\u00e1mily nezvan\u00e9.<\/div>\n
Tom se rozhl\u00e9dl, popadl ta\u0161ku, le\u017e\u00edc\u00ed na posteli, shodil ji na zem, p\u0159it\u00e1hl pe\u0159iny ze sv\u00e9ho pokoje a sp\u00edc\u00edho Billa p\u0159enesl, jak nejopatrn\u011bji dok\u00e1zal, na postel, do m\u011bkk\u00fdch podu\u0161ek.<\/div>\n
„Tome, ne, b\u011b\u017e\u2026“ zamru\u010del ze span\u00ed Bill, dvakr\u00e1t se p\u0159evalil a zamlaskal. Tom si oddychl, nevzbudil ho. Sebral pe\u0159inu, na kter\u00e9 Bill na zemi le\u017eel a p\u0159ikryl ho. T\u0159e\u0161ni\u010dka na dortu.<\/div>\n
Tak a te\u010f t\u011b nech\u00e1m vyhr\u00e1t, abys v\u011bd\u011bl, \u0159ekl si v duchu a v tichosti za\u010dal sb\u00edrat v\u011bci rozh\u00e1zen\u00e9 po pokoji a d\u00e1vat je do p\u0159ipraven\u00fdch ta\u0161ek.<\/div>\n
A ozv\u011bna spala\u2026<\/div>\n
autor: Teddy<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Teddybetaread: Janule (A\/N: Kdy\u017e jsme se s Ad\u00e9lkou poprv\u00e9 – 15.7.2007 – potkaly, domluvily jsme se, \u017ee ka\u017ed\u00e1 nap\u00ed\u0161eme pov\u00eddku na t\u00e9ma nat\u00e1\u010den\u00ed klipu. Je to rok a skoro m\u011bs\u00edc po tomhle dni a j\u00e1 to kone\u010dn\u011b zvl\u00e1dla. Adu\u0161ka to stihla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16552","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16552","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16552"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16552\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16552"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16552"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16552"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}