{"id":16553,"date":"2008-09-15T18:00:00","date_gmt":"2008-09-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16516"},"modified":"2008-09-15T18:00:00","modified_gmt":"2008-09-15T17:00:00","slug":"mam-te-pred-ocima-a-stejne-te-nevidim-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/15\/mam-te-pred-ocima-a-stejne-te-nevidim-2\/","title":{"rendered":"M\u00e1m t\u011b p\u0159ed o\u010dima a stejn\u011b t\u011b nevid\u00edm 2."},"content":{"rendered":"
autor: Meline
betaread:Janule<\/strong><\/div>\n
Zdrav\u00edm v\u0161echny twinces\u0165a\u010dky \u00d7D Chci v\u00e1m pod\u011bkovat za v\u0161echny ty koment\u00e1\u0159e, takovej ohlas jsem ani ne\u010dekala a jsem r\u00e1da, \u017ee se v\u00e1m to zat\u00edm l\u00edb\u00ed. Kone\u010dn\u011b v\u00e1m tu pos\u00edl\u00e1m druhej d\u00edlek, ale d\u0159\u00edv jsem nemohla, p\u00e1\u010d kdy\u017e u n\u00e1s byla bou\u0159ka tak se n\u00e1m sp\u00e1lil modem a byla jsem zhruba m\u011bs\u00edc bez netu. Ale te\u010f u\u017e je to na\u0161t\u011bst\u00ed O.K. Tak v\u00e1m p\u0159eju (douf\u00e1m \u017ee) dobr\u00fd po\u010dten\u00ed a nezapome\u0148te napsat kom\u00edk (jak\u00fdkoliv\u00d7D).<\/em><\/div>\n
„Tome vst\u00e1vej, u\u017e je r\u00e1no.“ Zat\u0159\u00e1sla s n\u00edm jemn\u011b Nata\u0161a.
„Chmpf.“
„Tome, pros\u00edm t\u011b, vst\u00e1vej. Za p\u016fl hodiny mus\u00edme jet a ty tady je\u0161t\u011b vyleh\u00e1v\u00e1\u0161.“
„Co???“ Vymr\u0161til se rychle do sedu Tom. „Za p\u016fl hodiny?! Si d\u011bl\u00e1\u0161 prdel, ne?! Tos m\u011b nemohla vzbudit d\u0159\u00edv?“
„No mohla, ale pochybuju, \u017ee by si vst\u00e1val a je\u0161t\u011b n\u011bco, t\u011bch sprost\u00fdch pozn\u00e1mek m\u011b u\u0161et\u0159i.“ „No jo furt… tak j\u00e1 sem za chv\u00edli dole.“ Nata\u0161a jenom k\u00fdvla a ode\u0161la.<\/div>\n
\n
Tom:<\/div>\n
Musel jsem usnout v\u010dera ve v\u011bcech. Ou\u2026 v\u0161echno m\u011b bol\u00ed a ty hadry, co m\u00e1m na sob\u011b, vypadaj jak kdyby pr\u00e1v\u011b vypadly z tlamy kr\u00e1v\u011b. A m\u00e1ti m\u011b tady bud\u00ed a ozn\u00e1m\u00ed mi, \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00edme za p\u016fl hodiny, no to je b\u011bs. S n\u00e1mahou vstanu z postele, kdy\u017e usly\u0161\u00edm\u2026 Humidity’s rising, Barometer’s getting low, According to all sources, The street’s the place to go, \u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.. It’s raining men, hallelujah, It’s raining men, amen \u2026\u2026. Zvon\u00ed mi mobil, ale kdo mi m\u016f\u017ee te\u010f volat? Chm\u00e1tnu po n\u011bm, a ani\u017e bych se pod\u00edval, kdo vol\u00e1, to zvednu.
„No?!“
„Ahoj, m\u00e9\u010fo.“ Je\u017e\u00ed\u0161i to mi zrovna te\u010f mus\u00ed volat Stacy?! No nic\u2026 k\u00e9\u017e bych mohl vr\u00e1tit \u010das a pod\u00edval se, kdo vol\u00e1, ne\u017e jsem to zvednul. Mysl\u00ed si, \u017ee spolu chod\u00edme, ale popravd\u011b?! J\u00e1 to beru sp\u00ed\u0161 jen jako takovej men\u0161\u00ed \u00falet. Nev\u00edm, ale za tu dobu, co jsem u\u017e n\u011bkolik holek vyst\u0159\u00eddal, s \u017e\u00e1dnou jsem se nec\u00edtil dob\u0159e. Se v\u0161ema je to stejn\u00fd. C\u00edt\u00edm pr\u00e1zdnotu, kterou je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 nedok\u00e1zala zaplnit. Kdo v\u00ed, jestli takov\u00e1 v\u016fbec existuje.
„\u010cau, Stacy, hm pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?!“
„No, ani ses se mnou nerozlou\u010dil, tak sem myslela, \u017ee k tob\u011b je\u0161t\u011b zajdu ne\u017e odjedete.“ A doprdele je to tady.
„No v\u00ed\u0161, zlato, to u\u017e by nem\u011blo cenu, zbyte\u010dn\u011b se nenam\u00e1hej, my za p\u00e1r minut jedem, tak j\u00e1 ti kdy\u017etak je\u0161t\u011b nap\u00ed\u0161u, jo?! Tak \u010dau.“ Vychrl\u00edm ze sebe jak nejrychleji dovedu a t\u00edpnu to. To by mi je\u0161t\u011b sch\u00e1zelo, aby tady hodinu mlela ty sv\u00fd hovadiny a nedejbo\u017ee by se tu rozbre\u010dela. Toho se chci u\u0161et\u0159it. Tak, ale m\u011bl bych se kone\u010dn\u011b p\u0159ipravit. Bleskov\u011b ud\u011bl\u00e1m hygienu, p\u0159evl\u00edknu se a popadnu kufr. Chci ho dostat ze schod\u016f, ale jaksi to nejde. Na\u0161tvan\u011b do toho kopnu a on se sval\u00ed dol\u016f. No vida jak to de. J\u00e1 si dok\u00e1\u017eu poradit v ka\u017ed\u00e9 situaci. S \u00fasm\u011bvem sejdu do kuchyn\u011b.
„Tak co, Tomi, u\u017e si hotovej?“ Vopt\u00e1 se m\u011b m\u00e1ti.
„No jo\u2026 ale m\u00e1m hlad, nebylo by tu n\u011bco k sn\u011bdku?“
„No vst\u00e1val si pozd\u011b, tak\u017ee nic nezbylo. To v\u00ed\u0161, tat\u00ednek m\u011bl taky hlad a te\u010f \u0161up do auta, u\u017e mus\u00edme vyrazit.“ Sd\u011bl\u00ed mi s klidem. M\u011b asi je**e!!! Tak \u010dlov\u011bk se tu tah\u00e1 s kufrem a voni na m\u011b takhle. Nasran\u011b odpochoduju do auta.
„A ten kurf ti bude tahat jako kdo?!“ Zept\u00e1 se m\u011b fot\u0159\u00edk.
„No j\u00e1 ne, ale ty si se na to tak vydatn\u011b posilnil, tak\u017ee to zbyde asi na tebe, ta\u0165ko.“ Usm\u00e1l jsem se na n\u011bj z\u00e1ke\u0159n\u011b a d\u00e1l si ho nev\u0161\u00edmal. Sice m\u011bl okolo toho je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 kydy, ale nakonec mi ten kufr do auta nalo\u017eil a kone\u010dn\u011b jsme mohli vyjet. Cestu jsem skoro nevn\u00edmal, m\u011bl jsem v u\u0161\u00edch vra\u017een\u00fd sluch\u00e1tka a p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co tam bude asi za lidi. Po dvouhodinov\u00e9 j\u00edzd\u011b jsme na m\u00edst\u011b. Kdy\u017e vylezu z auta, rozhl\u00eddnu se. Bar\u00e1k nen\u00ed \u0161patnej a dokonce je tu i baz\u00e9n. To se budou po\u0159\u00e1dat pa\u0159bi\u010dky. ]:-> No aspo\u0148 n\u011bco. Kdy\u017e m\u00e1ti odemkne, rozhodnu se vej\u00edt dovnit\u0159 a zabrat si pokoj.
„Tome a ten kufr ti bude tahat z toho auta kdo?! Pochybuju, \u017ee vystr\u010d\u00ed no\u017ei\u010dky a odpochoduje za tebou.“ Vol\u00e1 na m\u011b fot\u0159\u00edk zvenku.
„No asi to zbude zase na tebe, ta\u0165ko.“ U\u0161kl\u00edbnul jsem se, ale to on nemohl vid\u011bt. Kdy\u017e jsme se jak\u017etak\u017e zabydleli, n\u011bkdo zazvonil. Kdo to m\u016f\u017ee bejt?! Nikoho tu nezn\u00e1me\u2026 Leda sousedi, ale douf\u00e1m, \u017ee to nebude n\u011bjak\u00e1 sta\u0159enka s opelichan\u00fdm pudlem.<\/div>\n
( U Kaulitzov\u00fdch)<\/div>\n
Bill:<\/div>\n
„Bille!!! Lucasi!!!! Poj\u010fte, na\u0161i nov\u00fd sousedi u\u017e jsou tady, tak by se slu\u0161elo je p\u0159iv\u00edtat, ne?! Tak a\u0165 u\u017e jste dole.“ Vol\u00e1 m\u00e1ma zezdola.
„No jo, u\u017e jdu.“ Jen douf\u00e1m, \u017ee to nebude n\u011bjak\u00e1 matka s mal\u00fdm u\u0159van\u00fdm d\u011bckem, kter\u00fd bude cht\u00edt ob\u010das pohl\u00eddat. Rychle za\u017eenu tyhle d\u011bsiv\u00e9 my\u0161lenky a rad\u0161i sejdu dol\u016f.
„A kde je Lucas?“ Zept\u00e1 se t\u00e1zav\u011b m\u00e1ma.
„No v\u00ed\u0161, on nen\u00ed doma. Asi \u0161el zase ven s tou svoj\u00ed parti\u010dkou.“ Ou m\u011bl jsem si vz\u00edt rad\u0161i \u0161punty do u\u0161\u00ed, p\u00e1\u010d tu\u0161\u00edm co bude n\u00e1sledovat.
„Co\u017ee?!!!! To snad nen\u00ed pravda, krucin\u00e1l!! Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee maj\u00ed p\u0159ijet na\u0161i nov\u00fd sousedi, ale on musel ven, nemohl t\u011bch p\u011bt minut nav\u00edc vydr\u017eet, to by ho zabilo!!! A\u017e se vr\u00e1t\u00ed, tak ho roztrhnu jak hada, v\u00e1\u017en\u011b!!!!“ K\u0159i\u010dela m\u00e1ma. No ne\u0159\u00edkal jsem to?! Ale jeho probl\u00e9m, j\u00e1 u\u017e ho kr\u00fdt nebudu. „No nic, Bille, aspo\u0148, \u017ee si tu ty.“ \u2026 Kdy\u017e Gordon zazvon\u00ed tak \u010dek\u00e1me. Po chv\u00edli n\u00e1m otev\u0159ela n\u011bjak\u00e1 pan\u00ed. Nevypadala ani mlad\u011b, zato ani sta\u0159e. Mysl\u00edm, \u017ee bude p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u011b star\u00e1 jako m\u00e1ma.
„Dobr\u00fd den, jsme va\u0161i nov\u00ed sousedi, tak jsme v\u00e1s tady u n\u00e1s p\u0159i\u0161li p\u0159iv\u00edtat.“
„To je od v\u00e1s moc mil\u00e9, poj\u010fte d\u00e1l.“ Usm\u00e1la se ta pan\u00ed a pustila n\u00e1s dovnit\u0159. Kdy\u017e m\u00e1ma aktivn\u011b pop\u0159edstavovala celou na\u0161i rodinku, Nata\u0161a, jak jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee se jmenuje ta pan\u00ed, spustila.
„No, my m\u00e1me vlastn\u011b taky syna, zavol\u00e1m ho, abyste se mohli sezn\u00e1mit. Tome!!!! Poj\u010f sem dol\u016f, p\u0159i\u0161li n\u00e1s p\u0159iv\u00edtat sousedi.“
„No jo, u\u017e let\u00edm.“ K\u0159ikne. No tak podle hlasu to na 5tilet\u00e9ho haranta nevypad\u00e1. Uvid\u00edme, co z toho nakonec vyleze. Kdy\u017e se ozvaly na schodech kroky, v\u0161ichni se oto\u010dili. Eh\u2026 do\u0161la mi slova. Tak tohle ur\u010dit\u011b nen\u00ed 5tiletej u\u0159vanej fracek, i kdy\u017e to hl\u00edd\u00e1n\u00ed bych te\u010f bral. Je\u017e\u00ed\u0161, Bille, nad \u010d\u00edm to zase p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, m\u011b u\u017e fakt tot\u00e1ln\u011b hrabe.<\/div>\n
Tom:<\/div>\n
„Tome!!!! Poj\u010f sem dol\u016f p\u0159i\u0161li n\u00e1s p\u0159iv\u00edtat sousedi.“ Za\u0159ve na m\u011b m\u00e1ti.
„No jo u\u017e let\u00edm.“ Odpov\u00edm j\u00ed a vyd\u00e1m se ke schodi\u0161ti. Bohu\u017eel zakopnu o svou mikinu, co jsem „ulo\u017eil“ na zem a hod\u00edm o ni dr\u017eku. Nat\u00e1hnu se jak \u0161irokej tak dlouhej. Bo\u017ee, vypad\u00e1m jak n\u011bjak\u00e1 rozpl\u00e1cl\u00e1 \u017e\u00e1ba, kdyby m\u011b te\u010f n\u011bkdo vid\u011bl, to by byl trapas. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dobelh\u00e1m k tomu schodi\u0161ti a sch\u00e1z\u00edm dol\u016f, v\u0161ichni se na m\u011b oto\u010d\u00ed. No ta pan\u00ed rozhodn\u011b nevypad\u00e1 na sta\u0159enku a m\u00edsto opelichan\u00e9ho pudla m\u00e1 sebou z\u0159ejm\u011b sv\u00e9ho man\u017eela. A kdo je to t\u00e1mhle vzadu? \u017de by kluk?! Nebo holka?! Tak tohle se dost t\u011b\u017eko v takov\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b rozpozn\u00e1v\u00e1, ka\u017edop\u00e1dn\u011b nevypad\u00e1 \u0161patn\u011b. Kdy\u017e sejdu dol\u016f, \u00fapln\u011b v\u0161ichni se mi za\u010dnou p\u0159edstavovat.
„Simone.“ Pod\u00e1 mi ruku ta pan\u00ed a postupn\u011b se sezn\u00e1m\u00edm i s jej\u00edm man\u017eelem.
„J\u00e1 jsem Bill.“ Pod\u00e1 mi ruku a usm\u011bje se. Tak\u017ee je to kluk. Ale je\u0161t\u011b jsem teda tak hezk\u00e9ho kluka nevid\u011bl. Co\u017ee?!!! Tome, tob\u011b fakt u\u017e hrabe, klidni se, copak se\u0161 teplej?! Ne, tak se vzpamatuj a p\u0159esta\u0148 p\u0159em\u00fd\u0161let nad takovejma v\u011bcma. Ale kdy\u017e on je tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. V jeho p\u0159\u00edtomnosti se c\u00edt\u00edm tak, tak\u2026 ani to nedovedu popsat.<\/div>\n
Bill:<\/div>\n
Bo\u017ee\u2026 kdy\u017e mi pod\u00e1val ruku, byl jsem \u00fapln\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. Co\u017ee?! Bille tebe rozhodil kluk?! To nen\u00ed mo\u017en\u00fd. Ale p\u0159ipad\u00e1 mi, jako bych ho u\u017e n\u011bkde potkal, ale nev\u00edm kde.<\/div>\n
„No, kdy\u017e u\u017e se zn\u00e1me a tak, nechcete k n\u00e1m dnes zaj\u00edt na ve\u010de\u0159i?“ Optala se jich m\u00e1ma. Pro\u010d si tak moc p\u0159eju, aby souhlasili.
„No pro\u010d ne.“ Odpov\u00ed s \u00fasm\u011bvem Nata\u0161a. V duchu zaj\u00e1s\u00e1m. Douf\u00e1m, \u017ee p\u0159ijde i Tom, ale to je jasn\u00fd. M\u00e1ma p\u0159ece pozvala CELOU rodinu, tak\u017ee s nimi ur\u010dit\u011b p\u0159ijde. Rozlou\u010dili jsme se tedy a jen co jsem za sebou zav\u0159el dve\u0159e pokoje, okam\u017eit\u011b p\u0159istupuju ke sv\u00fd sk\u0159\u00edni. Za\u010dnu ji prohrabovat. Kruci, co si jen vezmu na sebe? Chce to n\u011bco nov\u00fdho. Do ve\u010dera \u010dasu dost, asi vyraz\u00edm na n\u00e1kupy.<\/div>\n
Tom:<\/div>\n
Je\u017e\u00ed\u0161, oni n\u00e1s pozvali na ve\u010de\u0159i, no to je teda super. Ale m\u00e1m j\u00edt taky? V\u00edm, \u017ee by bylo neslu\u0161n\u00e9, kdybych nep\u0159i\u0161el, ale nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad vzhledem k tomu, co se mnou d\u011bl\u00e1 p\u0159\u00edtomnost toho kluka. Zkus\u00edm p\u0159emluvit rodi\u010de, abych mohl z\u016fstat doma. Ale to bude t\u011b\u017ek\u00e1 pr\u00e1ce\u2026<\/p>\n

autor: Meline<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Melinebetaread:Janule Zdrav\u00edm v\u0161echny twinces\u0165a\u010dky \u00d7D Chci v\u00e1m pod\u011bkovat za v\u0161echny ty koment\u00e1\u0159e, takovej ohlas jsem ani ne\u010dekala a jsem r\u00e1da, \u017ee se v\u00e1m to zat\u00edm l\u00edb\u00ed. Kone\u010dn\u011b v\u00e1m tu pos\u00edl\u00e1m druhej d\u00edlek, ale d\u0159\u00edv jsem nemohla, p\u00e1\u010d kdy\u017e u n\u00e1s byla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[156],"tags":[],"class_list":["post-16553","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mam-te-pred-ocima-a-stejne-te-nevidim"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16553","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16553"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16553\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16553"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16553"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16553"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}