{"id":16574,"date":"2008-09-13T18:30:00","date_gmt":"2008-09-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16537"},"modified":"2008-09-13T18:30:00","modified_gmt":"2008-09-13T17:30:00","slug":"polib-me-prosim-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/13\/polib-me-prosim-4\/","title":{"rendered":"Polib m\u011b, pros\u00edm 4."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Nem\u00fdlil se. Jejich hebkost a jemnost se nedala srovnat s ni\u010d\u00edm existuj\u00edc\u00edm. Tom pomalounku ochutn\u00e1val jeho rty. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co bude n\u00e1sledovat potom. Te\u010f \u017eil jen t\u00edmhle okam\u017eikem.<\/div>\n
Bill uc\u00edtil pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky na sv\u00fdch rtech, ale neodv\u00e1\u017eil se otev\u0159\u00edt o\u010di. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby to byla ta jedna osoba. Ty lehk\u00e9, jemn\u00e9 polibky byly tak kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee je Bill za\u010dal opl\u00e1cet. K\u00e9\u017e by to byl…<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se odv\u00e1\u017eil otev\u0159\u00edt o\u010di. Jeho p\u0159\u00e1n\u00ed se splnilo. Billovy rty byly spojeny s t\u011bmi Tomov\u00fdmi!<\/div>\n
Po chvili\u010dce se od sebe odt\u00e1hli a vz\u00e1jemn\u011b si hled\u011bli do o\u010d\u00ed. A oba se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00edvali. Tom cht\u011bl Billa pohladit po tv\u00e1\u0159i, jeho ruku v\u0161ak zastavilo odb\u00edjen\u00ed hodin, kter\u00e9 visely v ob\u00fdv\u00e1ku.
„Asi bych u\u017e m\u011bl j\u00edt sp\u00e1t. Z\u00edtra m\u00e1m moc pr\u00e1ce.“ Tom vstal, naposled se na Billa usm\u00e1l a zmizel za dve\u0159mi pokoje pro hosty. Pot\u0159eboval si to v\u0161echno srovnat v hlav\u011b.<\/div>\n
\n
Bill se osprchoval a tak\u00e9 zalehl ke sp\u00e1nku. Toho mu ale nebylo dop\u0159\u00e1no, jeliko\u017e venku nastala velk\u00e1 bou\u0159e. Siln\u00fd v\u00edtr burcoval okny Billova pokoje a d\u00e9\u0161\u0165 bubnoval do st\u0159echy, jako kdyby se cht\u011bl prob\u00edt i pod ni. Bill se odmali\u010dka b\u00e1l bou\u0159ek. Nesn\u00e1\u0161el ty chvilky, kdy mu blesky osv\u011btlovaly jeho strachy sta\u017eenou tv\u00e1\u0159. A to i te\u010f. Posadil se na posteli a po chvilce rozhodn\u011b p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm, a\u017e po schodech do kuchyn\u011b. Na\u0161lapoval jako my\u0161ka, proto\u017ee necht\u011bl Toma vzbudit. Sedl si v ob\u00fdv\u00e1ku na gau\u010d se sklenic\u00ed d\u017eusu v ruce. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ak oto\u010dil, kdy\u017e usly\u0161el zn\u00e1m\u00e9 cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed. Tom pomalu sch\u00e1zel schody, a p\u0159itom z n\u011bj nespou\u0161t\u011bl o\u010di.
„Ponocuje\u0161?“ optal se s \u00fasm\u011bvem a posadil se vedle Billa. Ten ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl a sledov\u00e1n Tomem, up\u0159el sv\u016fj pohled p\u0159ed sebe. Kdy\u017e se na Toma po chv\u00edli pod\u00edval, nemohl vydr\u017eet to ticho. Jedna jedin\u00e1 ot\u00e1zka ho na jazyku p\u00e1lila jako plam\u00ednek n\u011bjak\u00e9ho neposedn\u00e9ho oh\u00fdnku, kter\u00fd se rozhodl co nejd\u0159\u00edve uhasit. Proto ji ze sebe vychrlil d\u0159\u00edv, ne\u017e by o tom alespo\u0148 malinko porozm\u00fd\u0161lel.
„Tome, pro\u010d jsi m\u011b ve\u010der pol\u00edbil?“ vyhrkl ze sebe rychle a za t\u011bch p\u00e1r okam\u017eik\u016f se mu kone\u010dn\u011b pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Tom se na n\u011bj tak\u00e9 zad\u00edval.
„Proto\u017ee mi to \u0159\u00edkalo. \u0158\u00edkalo mi to tohle, Bille,“ n\u011b\u017en\u011b vzal do rukou jeho packu a p\u0159ilo\u017eil si ji na m\u00edsto, kde mu pod k\u016f\u017e\u00ed bilo \u0161\u0165astn\u00e9 srdce, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se na zamilovan\u00e9m obl\u00e1\u010dku. „Tlu\u010de l\u00e1skou. L\u00e1skou k tob\u011b, Bille. U\u017e od chv\u00edle, co jsem t\u011b prvn\u011b spat\u0159il, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee k tob\u011b c\u00edt\u00edm n\u011bco v\u00edc. J\u00e1 pochop\u00edm, kdy\u017e m\u011b te\u010f odm\u00edtne\u0161,“ dokon\u010dil Tom svoje vyzn\u00e1n\u00ed a sklopil o\u010di.<\/div>\n
Billovi v tu chv\u00edli p\u0159i\u0161el jako ten nejslad\u0161\u00ed medv\u00eddek. Ani on tedy nebyl Tomovi lhostejn\u00fd. Jeho odpov\u011b\u010f u\u017e byla jasn\u00e1. Sv\u00fdmi dv\u011bma prsty pozvedl Tomovu tv\u00e1\u0159, aby mu vid\u011bl do t\u011bch dvou \u010dokol\u00e1dek.
„Pro\u010d bych t\u011b m\u011bl odm\u00edtat, Tome? J\u00e1 c\u00edt\u00edm to sam\u00e9 co ty. Nikdy se mi nestalo, \u017ee bych se mohl takhle zbl\u00e1znit do n\u011bkoho, koho zn\u00e1m tak kr\u00e1tce. Ale v\u00edm to jist\u011b,“ usm\u00e1l se na Toma a te\u010f to byl on, kdo spojil jejich rty v jeden v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek. O to hez\u010d\u00ed to bylo, kdy\u017e mu je Tom za\u010dal opl\u00e1cet. Jejich rt\u00edky si se sebou mazliv\u011b hr\u00e1ly, jako kdyby se t\u011bch druh\u00fdch nemohly naba\u017eit. Billovi plesalo srd\u00ed\u010dko \u0161t\u011bst\u00edm a nejinak na tom bylo to Tomovo. Kdy\u017e se od sebe kone\u010dn\u011b odt\u00e1hli, hled\u011bli si vz\u00e1jemn\u011b do o\u010d\u00ed s neskr\u00fdvanou l\u00e1skou a n\u011bhou. Ale ona nebyla jen v o\u010d\u00edch. Byla v\u0161ude kolem nich a oba kluci ji c\u00edtili. V\u017edy\u0165 vych\u00e1zela pr\u00e1v\u011b z jejich zamilovan\u00fdch srd\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„Nep\u016fjdeme si lehnout?“ navrhl Tom a jemn\u011b pohladil Billa po z\u00e1p\u011bst\u00ed. Ten v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou.
„Klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt, Tome, j\u00e1 stejn\u011b neusnu, budu tady a nebudu t\u011b vyru\u0161ovat,“ pohl\u00e9dl na Toma, ale setkal se s tvrd\u00fdm protestem.
„Nene, bu\u010f budeme sp\u00e1t nebo bd\u00edt, ale v\u017edycky oba. M\u016f\u017ee\u0161 si j\u00edt lehnout ke mn\u011b, jestli teda chce\u0161.“<\/div>\n
„Opravdu bych mohl?“ Bill se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e Tom p\u0159ik\u00fdvl. Oba si to tedy nam\u00ed\u0159ili do pokoje pro hosty. P\u0159ede dve\u0159mi se ale Bill zastavil. Co kdy\u017e po n\u011bm bude Tom n\u011bco cht\u00edt? Co potom, a\u017e mu nebudou sta\u010dit jen polibky a lehk\u00e9 dotyky?<\/div>\n
„Bille, copak je?“ Tom se oto\u010dil a za sebou uvid\u011bl st\u00e1t Billa, pono\u0159en\u00e9ho do my\u0161lenek. Popo\u0161el tedy a\u017e k n\u011bmu a zlehka se dotkl jeho prav\u00e9 ruky. Bill se na n\u011bj pod\u00edval, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak hlavu zase sklonil.
„Kdy\u017e j\u00e1… v\u00ed\u0161, Tome… m-m\u00e1m asi strach,“ Bill z\u016fstal st\u00e1t s hlavou sklopenou. P\u0159ipadal si jako ubre\u010den\u00e1 mal\u00e1 hol\u010di\u010dka. Ostatn\u00ed kluci v jeho v\u011bku u\u017e to d\u00e1vno m\u011bli za sebou, ale jeho to poprv\u00e9 je\u0161t\u011b \u010dekalo. Nikdy se nedostal ani k l\u00edb\u00e1n\u00ed, nato\u017e k mazlen\u00ed, snad proto, \u017ee je\u0161t\u011b nikdy nikoho nem\u011bl. Proto te\u010f nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 od Toma o\u010dek\u00e1vat. Vysm\u011bje se mu? Tyhle my\u0161lenky se Billovi honily hlavou a on z nich byl chud\u00e1\u010dek po\u0159\u00e1d zmaten\u011bj\u0161\u00ed a zmaten\u011bj\u0161\u00ed. Tom to ale takhle v\u016fbec nevid\u011bl. P\u0159itahovala ho pr\u00e1v\u011b ta neporu\u0161en\u00e1 k\u0159ehkost a jemnost, kter\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edce zjem\u0148ovala Billovu osobu. A Tom by ji nikdy necht\u011bl p\u0159etrhnout nebo poru\u0161it bez Billova svolen\u00ed. A to mu cht\u011bl tak\u00e9 dok\u00e1zat. Opatrn\u011b ho h\u0159betem ukazov\u00e1\u010dku pohladil po tv\u00e1\u0159i a ti\u0161e k n\u011bmu promluvil:
„J\u00e1 t\u011b ch\u00e1pu, Bille, v\u00edm, jak se c\u00edt\u00ed\u0161. A proto ti slibuji, \u017ee nebudu nic d\u011blat bez tv\u00e9ho souhlasu. Chci, aby jsi byl \u0161\u0165astn\u00fd i ty, my oba, a ne jen j\u00e1. Nechci ti ubl\u00ed\u017eit, ani t\u011b nijak vylekat. To bych nedok\u00e1zal.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Bill s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem po o\u010dku koukl na Toma a usm\u00e1l se je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e ho Tom o sv\u00e9m slibu ujistil dlouh\u00fdm a hlavn\u011b kr\u00e1sn\u00fdm polibkem. Billa opustil jeho strach a nejistota a n\u00e1sledoval Toma do postele. Je\u0161t\u011b si sko\u010dil k sob\u011b do pokoje pro pe\u0159iny a u\u017e si lehal do velk\u00e9 postele po Tomov\u011b boku. Stulil se Tomovi na hrudi a nev\u011bdomky ho po\u0161imral na obli\u010deji sv\u00fdmi rozcuchan\u00fdmi vl\u00e1sky. Tomu to ale v\u016fbec nevadilo. Sp\u00ed\u0161 m\u011bl obavy, jestli Bill schv\u00e1ln\u011b nesp\u011bch\u00e1 kv\u016fli n\u011bmu.<\/div>\n
„Bille, to-to p\u0159eci nemus\u00ed\u0161,“ dostal ze sebe, kdy\u017e se k n\u011bmu Bill p\u0159itulil je\u0161t\u011b v\u00edce a rozechv\u011ble p\u0159ilo\u017eil sv\u00e1 \u00fasta na jeho rozp\u00e1len\u00fd hrudn\u00edk.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci.“ Bill se nat\u00e1hl k Tomovi pro polibek na dobrou noc. „Dobrou, Tomi,“ za\u0161veholil a s \u00fasm\u011bvem se mu znova stulil na hrudn\u00edk.
„Kr\u00e1sn\u011b se vyspinkej,“ za\u0161eptal po chvilince Tom, ale to u\u017e Bill spal jako mal\u00e9 miminko. Ani mu nevadilo, \u017ee venku \u0159\u00e1d\u00ed bou\u0159ka. Tom si je\u0161t\u011b chv\u00edli hr\u00e1l s jeho vlasy, a\u017e zamhou\u0159il o\u010di \u00fanavou a upadl do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, kde se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zel i jeho mil\u00e1\u010dek.<\/p>\n

autor: Rachel<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachelbetaread: Janule Nem\u00fdlil se. Jejich hebkost a jemnost se nedala srovnat s ni\u010d\u00edm existuj\u00edc\u00edm. Tom pomalounku ochutn\u00e1val jeho rty. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co bude n\u00e1sledovat potom. Te\u010f \u017eil jen t\u00edmhle okam\u017eikem. Bill uc\u00edtil pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky na sv\u00fdch rtech, ale neodv\u00e1\u017eil se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[165],"tags":[],"class_list":["post-16574","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-polib-me-prosim"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16574","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16574"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16574\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16574"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16574"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16574"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}