{"id":1658,"date":"2016-12-11T16:00:00","date_gmt":"2016-12-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1650"},"modified":"2016-12-11T16:00:00","modified_gmt":"2016-12-11T15:00:00","slug":"sweet-desire-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/12\/11\/sweet-desire-13\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 13."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Uv\u011bzn\u011bn v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru<\/strong><\/div>\n
\n

„Co jsi ud\u011blal?!“ vyk\u0159ikl Georg nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Vypadal opravdu nasran\u011b. Choval se, jako kdyby Tom p\u0159ed okam\u017eikem odm\u00edtl jeho. „Bill\u2026 ten Bill, nad kter\u00fdm odnepam\u011bti slint\u00e1\u0161, t\u011b pozval ven a ty jsi \u0159ekl ne?! Pros\u00ed\u00edm, \u0159ekni mi, \u017ee jenom \u0161patn\u011b sly\u0161\u00edm!“ k\u0159i\u010del. Chytil Toma za ramena a zu\u0159iv\u011b s n\u00edm t\u0159epal, jako kdyby snad mohl zm\u011bnit realitu.<\/p><\/div>\n

„P\u0159esta\u0148,“ zaskuhral Tom a odstr\u010dil chlapce od sebe; rozhodn\u011b mu to neusnad\u0148oval. „Ano, ud\u011blal jsem to. Sakra, nev\u00edm, co je se mnou \u0161patn\u011b. Chci \u0159\u00edct\u2026 T\u00e9m\u011b\u0159 jsem ho pozval ven s\u00e1m, ale pak jsem vycouval. Nemohl jsem to ud\u011blat. Doufal jsem, \u017ee to ud\u011bl\u00e1 on, proto\u017ee by to bylo o tolik jednodu\u0161\u0161\u00ed. A on to v\u00e1\u017en\u011b ud\u011blal a kurva, co jsem ud\u011blal j\u00e1? \u0158ekl jsem ne. \u0158ekl jsem mu ne. Cel\u00fd jsem zamrzl a j\u00e1 jenom\u2026 j\u00e1 nev\u00edm. Nev\u00edm, pro\u010d jsem to ud\u011blal,“ skoro vzlykal. Byl na sebe tak moc na\u0161tvan\u00fd za to, jak\u00fd byl idiot. Byl tak hloup\u00fd. Co se to, k \u010dertu, stalo?<\/div>\n
\n

Od doby, co opustil t\u0159\u00eddu, se po\u0159\u00e1d ptal s\u00e1m sebe dokola a dokola na tu stejnou ot\u00e1zku. Dosud ho nenapadla \u017e\u00e1dn\u00e1 logick\u00e1 odpov\u011b\u010f. Dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 to bylo proto, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 takov\u00e1 odpov\u011b\u010f neexistovala. Nebyla tady \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost, jak to vysv\u011btlit, ani\u017e by to zn\u011blo kompletn\u011b \u0161\u00edlen\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

„Opravdu bych ti nejrad\u0161i u\u0159\u00edzl hlavu no\u017eem na m\u00e1slo,“ prohl\u00e1sil Georg. Tom v z\u00e1jmu sv\u00e9ho bezpe\u010d\u00ed o krok ustoupil; pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by Georga opravdu napadlo ud\u011blat n\u011bco drastick\u00e9ho. „Tome, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 svoje probl\u00e9my a respektuju to. Sna\u017e\u00edm se kolem tebe chovat co nejopatrn\u011bji a nejl\u00e9pe, ale nem\u016f\u017ee\u0161 se chovat takhle,“ zvolal Georg, najednou zn\u011bl frustrovan\u011bji ne\u017e Tom, co\u017e moment\u00e1ln\u011b hodn\u011b vypov\u00eddalo.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Tom, zadr\u017eoval slzy. Necht\u011bl bre\u010det p\u0159ed Georgem, hlavn\u011b ne uprost\u0159ed \u0161koln\u00ed chodby. Nav\u00edc to, \u017ee \u0159ekl ne, byla jeho chyba, tak\u017ee nem\u011bl pr\u00e1vo bre\u010det. Alespo\u0148 to mu moment\u00e1ln\u011b \u0159\u00edkala jeho hlava.<\/div>\n
„Kurva, k\u00e1mo, mus\u00ed\u0161 se d\u00e1t dohromady,“ povzdychl si Georg, jeho hlas byl jemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e prve. „\u017divot na tebe nepo\u010dk\u00e1, ne\u017e si d\u00e1\u0161 dohromady pro a proti, rozhodn\u011b ani Bill nebude \u010dekat.“
„J\u00e1 v\u00edm!“ za\u00fap\u011bl Tom. D\u00e1vno tohle v\u011bd\u011bl. Byl si naprosto v\u011bdom toho, \u017ee pokud se tomu brzy nepostav\u00ed \u010delem, pravd\u011bpodobn\u011b prome\u0161k\u00e1 svoji \u0161anci. Pokud tedy n\u011bjakou m\u011bl. Pokud ale bude po\u0159\u00e1d pokra\u010dovat v tomhle sv\u00e9m zatracen\u011b pomal\u00e9m tempu, Bill to pravd\u011bpodobn\u011b vzd\u00e1 a nech\u00e1 ho b\u00fdt. Kurva, Bill bude pravd\u011bpodobn\u011b d\u0159\u00edve \u017eenat\u00fd a m\u00edt d\u011bti, ne\u017e Tom vyt\u00e1hne svoji hlavu ze zadku a odhodl\u00e1 se.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
V\u0161echna slova, co Georg \u0159ekl, byla tak bolestiv\u011b pravdiv\u00e1, \u017ee to u\u017e nemohlo b\u00fdt bl\u00ed\u017ee pravd\u011b, a Tom to dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Zatracen\u011b dob\u0159e. Opravdu s t\u00edm cht\u011bl n\u011bco ud\u011blat, necht\u011bl b\u00fdt tak hloup\u00fd, cht\u011bl b\u00fdt v\u00edc jako\u2026 Bill\u2026 a Georg. Necht\u011bl se b\u00e1t lid\u00ed, necht\u011bl po\u0159\u00e1d rozeb\u00edrat v\u011bci tak moc do hloubky. Cht\u011bl b\u00fdt jen \u0161\u0165astn\u00fd, bezstarostn\u00fd. Cht\u011bl b\u00fdt jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd teenager, kter\u00fd d\u011blal kraviny, a neobt\u011b\u017eovalo ho to. Pro\u010d, kurva, nemohl b\u00fdt taky takov\u00fd? Pro\u010d to bylo uvnit\u0159 jeho hlavy tak slo\u017eit\u00e9, hrozn\u00e9 a marn\u00e9?<\/div>\n
„Nev\u00edm co d\u011blat,“ za\u0161eptal Tom, b\u00e1l se, \u017ee je n\u011bkdo dal\u0161\u00ed usly\u0161\u00ed. „Sakra, co m\u00e1m ud\u011blat, abych se t\u011bch my\u0161lenek zbavil?“ zasy\u010del, hluboce d\u00fdchal nosem. C\u00edtil, \u017ee pot\u0159ebuje zaje\u010det, vyk\u0159iknout, n\u011bco rozb\u00edt, zranit s\u00e1m sebe, utrhnout si hlavu\u2026 Cokoliv, co tyhle jeho my\u0161lenky po\u0161le pry\u010d.<\/div>\n
„Tome, nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem ti na to u\u017e d\u00e1vno odpov\u011bd\u011bl?“
„Mysl\u00edm, \u017ee to je pravda,“ zamru\u010del a d\u00edval se do svoj\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ky. S\u00e1m sob\u011b p\u0159ipom\u00ednal, aby do n\u00ed hlavn\u011b neml\u00e1til p\u011bst\u00ed. Zlomen\u00e1 ruka jeho sm\u00fd\u0161len\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b nezm\u011bn\u00ed.
„J\u00e1\u2026 prost\u011b nev\u00edm, dob\u0159e?“ zamumlal Georg, n\u00e1hle zn\u011bl tak smutn\u011b. „Tohle je n\u011bco, s \u010d\u00edm ti v\u00e1\u017en\u011b nem\u016f\u017eu pomoct. Bo\u017ee, opravdu jsem se sna\u017eil\u2026 Ale mysl\u00edm si, \u017ee opravdu pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bkoho nav\u0161t\u00edvit,“ skousnul si ret a nerv\u00f3zn\u011b se na Toma pod\u00edval.<\/div>\n
\n

Tom polknul. Vid\u011bt Georga tak nejist\u00e9ho a sly\u0161et, \u017ee uzn\u00e1v\u00e1 prohru a vzd\u00e1v\u00e1 se, ho donutilo p\u0159iznat si, jak \u0161patn\u00e9 to je. Mo\u017en\u00e1 opravdu pot\u0159eboval za n\u011bk\u00fdm zaj\u00edt. Za n\u011bk\u00fdm, kdo zjist\u00ed, co stoj\u00ed za jeho probl\u00e9my a pom\u016f\u017ee mu to zvl\u00e1dnout, proto\u017ee tohle u\u017e bylo hrani\u010dn\u00ed.
„Nicm\u00e9n\u011b\u2026 M\u011bl jsi-“ Tom sly\u0161el za\u010d\u00e1tek Georgovy v\u011bty, ale zbytek jen proklouznul jeho hlavou, proto\u017ee si v\u0161iml, jak za nimi n\u011bkdo stoj\u00ed pouze p\u00e1r metr\u016f od nich.<\/div>\n

Za nimi nebyl nikdo jin\u00fd ne\u017e Bill, kter\u00fd s n\u011bk\u00fdm mluvil. S klukem, jeho\u017e Tom nejd\u0159\u00edve nemohl poznat. Z jeho \u00fahlu, kter\u00fdm ho vid\u011bl, mohl \u0159\u00edct, \u017ee byl vysok\u00fd asi tak jako Bill – co\u017e hodn\u011b vypov\u00eddalo – a m\u011bl kr\u00e1tk\u00e9, do \u0161pi\u010dek upraven\u00e9, blon\u010fat\u00e9 vlasy, vypadal jako typick\u00fd sportovec. M\u011bl na sob\u011b fotbalov\u00fd dres, kter\u00fd ur\u010dit\u011b smrd\u011bl, \u010depici, a jak mohl soudit podle toho, jak se h\u00fdbal, kdy\u017e mluvil, byl do sebe hodn\u011b zahled\u011bn\u00fd.<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di. Pro\u010d Bill v\u016fbec mluvil s n\u011bk\u00fdm takov\u00fdm? Z\u00edral na n\u011bj zpod p\u0159iv\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed, sna\u017eil se \u010d\u00edst v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, o \u010dem spolu mluv\u00ed.<\/p>\n

Bill se zasm\u00e1l a proto\u010dil o\u010di nad \u010d\u00edmkoliv, co ten kluk \u0159ekl. Tomovi se podlomila kolena a srdce se mu sev\u0159elo. Bill byl tak zatracen\u011b kr\u00e1sn\u00fd, tak n\u00e1dhern\u00fd. Toma nikdy nemohlo unavit zkoum\u00e1n\u00ed jeho bezchybn\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Jedin\u00e1 v\u011bc, co ho moment\u00e1ln\u011b obt\u011b\u017eovala, bylo to, \u017ee Bill vypadal spokojen\u011b, jak s t\u00edm klukem mluvil. Samoz\u0159ejm\u011b, nevadilo mu, kdy\u017e byl Bill \u0161\u0165astn\u00fd\u2026 Jenom prost\u011b cht\u011bl, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd s n\u00edm.<\/div>\n

Tomovi spadlo srdce doslova a\u017e k chodidl\u016fm, kdy\u017e se ten kluk trochu oto\u010dil a odhalil tak svoji identitu. Co to. Pro\u010d Bill tak nad\u0161en\u011b mluvil se sv\u00fdm ex, o kter\u00e9m tvrdil, \u017ee ho nen\u00e1vid\u00ed?
„Hal\u00f3, Zem\u011b vol\u00e1 Toma,“ Georg t\u00e9m\u011b\u0159 zak\u0159i\u010del, lusknul prsty p\u0159ed Tomov\u00fdm obli\u010dejem. Nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se mu nedost\u00e1v\u00e1 jeho pozornosti.<\/div>\n
„Co?“ odsekl Tom, st\u00e1le se d\u00edval na Billa. Nebyl schopn\u00fd odtrhnout sv\u016fj pohled pry\u010d.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsi alespo\u0148 n\u011bco z toho, co jsem ti \u0159\u00edkal?“ zal\u00e1te\u0159il Georg, i kdy\u017e odpov\u011b\u010f d\u00e1vno v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Pro\u010d spolu ti dva mluv\u00ed?“ vyhrkl Tom. Necht\u011bl to \u0159\u00edct tak nahlas, ale z\u00e1rove\u0148 to v sob\u011b nemohl u\u017e d\u00e9le udr\u017eet.
Georg oto\u010dil hlavu a pod\u00edval se na ty dva. „Kdo? Bill a Spencer?“<\/div>\n
„Yeah,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a sev\u0159el \u010delist.
„No\u2026 chod\u00ed spolu na \u0161pan\u011bl\u0161tinu\u2026“ odpov\u011bd\u011bl Georg jednodu\u0161e, jako kdyby nech\u00e1pal, pro\u010d si Tom mysl\u00ed, \u017ee je to tak velk\u00fd probl\u00e9m.
Ale znovu. P\u0159\u00edli\u0161 lid\u00ed nev\u011bd\u011blo o Billov\u011b a Spencerov\u011b spole\u010dn\u00e9 historii, tak\u017ee to mo\u017en\u00e1 nakonec nebylo tak divn\u00e9.<\/div>\n
„Tome, v\u00e1\u017en\u011b,“ zast\u00e9nal Georg, prahnul po pozornosti. „Mohl bys p\u0159estat s t\u00edm sv\u00fdm d\u011bsiv\u00fdm z\u00edr\u00e1n\u00edm? Maj\u00ed spole\u010dn\u011b \u0161pan\u011bl\u0161tinu, nen\u00ed to nic, \u010deho by ses m\u011bl b\u00e1t\u2026“<\/p>\n

Tom v\u011bnoval Georgovi pouze otr\u00e1ven\u00fd pohled a vypl\u00e1zl na n\u011bj jazyk, nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, u\u017e d\u00e1vno nev\u011bnoval jejich rozhovoru pozornost. Jedin\u00e9, na co se dok\u00e1zal soust\u0159edit, byl Bill a jak ho zaujmout, aby m\u011bl o n\u011bj st\u00e1le z\u00e1jem. Jeho my\u0161lenky op\u011bt p\u0159eru\u0161ilo bzu\u010den\u00ed mobilu v kapse. Povzdychl si, telefon vylovil a otev\u0159el novou zpr\u00e1vu. Nebylo to nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho, jen p\u0159ipom\u00ednka od m\u00e1my, aby nezapomn\u011bl vyzvednout z \u010dist\u00edrny jej\u00ed oble\u010den\u00ed. Kdy\u017e se znovu pod\u00edval, n\u011bco se zm\u011bnilo. Bill st\u00e1le mluvil se Spencerem, ale vypadal rozru\u0161en\u011b a unaven\u011b. Rozhodn\u011b mluvili o n\u011b\u010dem, co Billa obt\u011b\u017eovalo. Tom si zoufale p\u0159\u00e1l, aby je sly\u0161el. Zatracen\u00ed studenti a jejich hlasit\u00e9 zvuky, kter\u00e9 vyd\u00e1vali.<\/div>\n

Bill zakroutil hlavou a Spencer se k n\u011bmu naklonil, jednou pa\u017e\u00ed ho obejmul. Bill zav\u0159el o\u010di, zb\u011bsile pok\u00fdval hlavou. Vypadal napjat\u011b a nepohodln\u011b, Tom tam cht\u011bl prost\u011b jen tak p\u0159ij\u00edt a zkusit ho rozveselit.
Kdy\u017e Spencer ode\u0161el, Bill se pod\u00edval dol\u016f na svoje ruce, o\u010di se mu zalily slzami. Tom st\u00e1l po\u0159\u00e1d na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a v\u00e1\u017en\u011b uva\u017eoval o tom, jestli se k Billovi nep\u0159ibl\u00ed\u017eit. Najednou Bill oto\u010dil hlavu a jejich pohledy se setkaly. Bylo to, jako kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee se na n\u011bj Tom celou dobu d\u00edv\u00e1. Tom se opatrn\u011b usm\u00e1l, tv\u00e1\u0159il se, \u017ee ho zdrav\u00ed nebo \u017ee mu \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee pokud by pot\u0159eboval, je tady pro n\u011bj.<\/div>\n
Pak se ale stala ta nejdivn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc. M\u00edsto toho, aby se Bill usm\u00e1l nazp\u00e1tek jako v\u017edy, oto\u010dil se a ode\u0161el. Tom byl absolutn\u011b beze slov a mnohem v\u00edc ne\u017e trochu zmaten\u00fd. A chud\u00e1k Georg musel poslouchat dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny Tomovo hysterick\u00e9 \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n<\/div>\n
Kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el dom\u016f, byl \u00fapln\u011b mimo. Hlava ho bolela z p\u0159ehnan\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a analyzov\u00e1n\u00ed a byl tak vy\u010derpan\u00fd. Ten den v\u0161e tak moc rozeb\u00edral, \u017ee si byl naprosto jist\u00fd, \u017ee jeho hlava mus\u00ed explodovat, nebo jeho mozek p\u0159estane z d\u016fvodu vy\u010derp\u00e1n\u00ed kompletn\u011b fungovat. Opravdu si cht\u011bl dop\u0159\u00e1t kr\u00e1tk\u00e9ho \u0161lof\u00edka, m\u00edsto toho ale otev\u0159el sv\u016fj notebook a p\u0159ihl\u00e1sil se na Facebook, p\u0159ipraven za\u010d\u00edt konverzaci s Billem. Musel zjistit, co je \u0161patn\u011b, jestli neud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b on s\u00e1m, za co\u017e by se m\u011bl omluvit.<\/div>\n
Byl na n\u011bj Bill snad na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee odm\u00edtl jeho pozv\u00e1n\u00ed? Nebo byl jen z n\u011b\u010deho rozru\u0161en\u00fd, proto mu neoplatil \u00fasm\u011bv? Nebo si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee Tom nestoj\u00ed za v\u0161echny ty probl\u00e9my? Mo\u017en\u00e1 se dali se Spencerem zp\u00e1tky dohromady?<\/div>\n
V\u0161echny tyhle ot\u00e1zky a je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc proch\u00e1zely Tomovou hlavou cel\u00fd den a on u\u017e to nemohl d\u00e9le zvl\u00e1dat. Jedin\u00e1 mo\u017enost, jak se uklidnit, byla promluvit si o tom s Billem. Kliknul na Billovo jm\u00e9no, nejist\u00fd co napsat. A byl nerv\u00f3zn\u00ed, tak moc, jako kdy\u017e mu poprv\u00e9 p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va od Billa.
<\/p>\n

Tom Tr\u00fcmper:
Ahoj \ud83d\ude42<\/em><\/strong><\/div>\n

\n

\u010cekal, prsty klepal do kl\u00e1vesnice, \u017ealudek se mu zhoupl, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee si Bill zpr\u00e1vu zobrazil. Byl tak moc neklidn\u00fd, jak \u010dekal na Billovu odpov\u011b\u010f.
Ale Bill neodpov\u00eddal\u2026<\/div>\n

S\u00e1m sob\u011b \u0159\u00edkal, aby nevy\u0161iloval. P\u0159eci jenom to bylo p\u011bt minut a on byl mo\u017en\u00e1 jenom moc zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd. Zn\u011blo to logicky a ani to nebylo nemo\u017en\u00e9.<\/div>\n
O p\u016fl hodiny pozd\u011bji se Tom u\u017e nedok\u00e1zal ovl\u00e1dat. V\u011bd\u011bl, \u017ee vypad\u00e1 uboze a zoufale, ale moment\u00e1ln\u011b ho to nezaj\u00edmalo. M\u011bl by znovu zkusit, jestli Bill nezapomn\u011bl, \u017ee mu napsal, kdy\u017e to u\u017e bylo t\u0159icet minut.
<\/p>\n

Tom Tr\u00fcmper:<\/strong><\/div>\n

Jsi v pohod\u011b? Vypadal jsi rozru\u0161en\u011b!<\/em><\/strong>
<\/em><\/p>\n

Tom z\u00edral do obrazovky pot\u00e9, co zm\u00e1\u010dkl ‚odeslat‘. Ani nemrkal. Ned\u00fdchal. Byl tak pln\u00fd obav, a\u017e to doslova bolelo – cel\u00e9 jeho t\u011blo bolelo.<\/p><\/div>\n

A najednou, bylo to tady – ozn\u00e1men\u00ed, jestli Bill zpr\u00e1vu vid\u011bl, nebo ne. Vid\u011bl ji.<\/div>\n
Znovu. Tom sed\u011bl, srdce mu v hrudn\u00edku tlouklo, hrozilo, \u017ee se mu budou po tv\u00e1\u0159\u00edch koulet slzy, jak \u010dekal na odpov\u011b\u010f. Uteklo dal\u0161\u00edch t\u0159icet minut a po\u0159\u00e1d \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Bill mu neodpov\u00eddal. N\u011bco se rozhodn\u011b d\u011blo.<\/div>\n
Tom byl frustrovan\u00fd, zav\u0159el sv\u016fj notebook a polo\u017eil ho na podlahu, zavrtal se do p\u0159ikr\u00fdvek. Pl\u00e1noval tak z\u016fstat nav\u017edy, byl tot\u00e1ln\u011b znechucen\u00fd s\u00e1m ze sebe, \u017ee v\u0161echno zni\u010dil.<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist Uv\u011bzn\u011bn v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru „Co jsi ud\u011blal?!“ vyk\u0159ikl Georg nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Vypadal opravdu nasran\u011b. Choval se, jako kdyby Tom p\u0159ed okam\u017eikem odm\u00edtl jeho. „Bill\u2026 ten Bill, nad kter\u00fdm odnepam\u011bti slint\u00e1\u0161, t\u011b pozval ven a ty jsi \u0159ekl ne?!<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1658","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1658","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1658"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1658\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1658"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1658"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1658"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}