{"id":16580,"date":"2008-09-13T15:30:00","date_gmt":"2008-09-13T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16543"},"modified":"2008-09-13T15:30:00","modified_gmt":"2008-09-13T14:30:00","slug":"microfon-with-quitar-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/13\/microfon-with-quitar-5\/","title":{"rendered":"Microfon with quitar 5."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b a z\u00e1rove\u0148 \u0161okovan\u011b hled\u011bl n\u011bkam na st\u011bnu p\u0159ed sebou, zat\u00edmco mu bratr do ou\u0161ka \u0161pital slova omluv.
„Neodch\u00e1zej mi,“ vydechl Bill zoufale, a kdy\u017e uc\u00edtil Tomovy dlan\u011b, kter\u00e9 jej za\u010daly n\u011b\u017en\u011b hladit p\u0159es z\u00e1da, \u00falevn\u011b vydechl. Tohle u\u017e nec\u00edtil tak stra\u0161liv\u011b dlouho\u2026 Vlastn\u011b od t\u00e9 doby, co Tom ode\u0161el, jej nikdo takhle neobjal. Jedin\u011b v tomhle objet\u00ed se kone\u010dn\u011b c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed a tak kr\u00e1sn\u011b\u2026 jedin\u011b tyhle pa\u017ee jej dok\u00e1zaly jedin\u00fdm objet\u00edm posilnit a dodat mu tu nekone\u010dnou s\u00edlu\u2026 Toma tak\u00e9 kone\u010dn\u011b opustil po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u0161ok a te\u010f opl\u00e1cel Billovi stejn\u011b nal\u00e9hav\u00e9 tulen\u00ed, jak\u00e9 od n\u011bj dost\u00e1val.
„Myslel jsem, \u017ee m\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161, kdy\u017e jsi byl na m\u011b takovej,“ vydechl ti\u0161e Tom a om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka nad Billovou n\u00e1dhernou v\u016fn\u00ed.
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee to bych nedok\u00e1zal,“ plakal ti\u0161e Bill a pot\u00e9 se od Toma malinko odsunul, aby se mu mohl zad\u00edvat do tv\u00e1\u0159e.
„Za ty dva roky ses neskute\u010dn\u011b zm\u011bnil, Bille,“ \u0161eptl Tom a n\u011b\u017en\u011b jej pohladil po ubre\u010den\u00e9 tv\u00e1\u0159i.
„Jsou to p\u0159ece dva roky – oba jsme se zm\u011bnili,“ p\u00edpl ti\u0161e a jemn\u011b vzlykl.<\/div>\n
\n
„To jo,“ uznal Tom a nev\u011bdomky dlouze utkv\u011bl pohledem na Billov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch rtech. Hned se v\u0161ak vzpamatoval a smutn\u011b se na n\u011bj zahled\u011bl. „Co je s Natanem?“ zeptal se zklaman\u011b a pohledem uk\u00e1zal na mobil, kter\u00fd u\u017e hluch\u00fd le\u017eel na posteli. Bill malinko sklonil pohled.
„Pustili jej z nemocnice. Nev\u00edm, jestli se sem vr\u00e1t\u00ed nebo ne, ale\u2026 nechci, aby ti n\u011bjak ubl\u00ed\u017eil. On toti\u017e um\u00ed ubli\u017eovat u\u017e jen i slovy,“ povzdechl si Bill, kter\u00fd si moc dob\u0159e pamatoval, jak o\u0161kliv\u011b mu Natan vynadal, kdy\u017e se s n\u00edm necht\u011bl milovat. Pak se mu samoz\u0159ejm\u011b omlouval asi t\u00fdden, a\u017e pak s n\u00edm Bill za\u010dal znova mluvit.
„Bille, j\u00e1 bych cht\u011bl\u2026 cht\u011bl bych se ti za tohle v\u0161echno omluvit. Nikdy jsem t\u011b nem\u011bl opou\u0161t\u011bt\u2026 a tak\u00e9 si to nikdy neodpust\u00edm, \u017ee jsem t\u011b t\u00edm ztratil,“ \u0161pitl Tom ti\u0161e a provinile sklonil sv\u016fj pohled k Billov\u00fdm bos\u00fdm no\u017ek\u00e1m, kter\u00e9 se k n\u011bmu v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eily a on mohl jen c\u00edtit, jak se mu jeho bratr znovu ukryl v n\u00e1ru\u010d\u00ed.
„Ztratil jsi m\u011b Tomi\u2026 ale te\u010f jsi m\u011b znovu na\u0161el,“ vydechlo ti\u0161e to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko a \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv ukrylo v Tomov\u011b mikin\u011b. Najednou v\u0161ak jejich kr\u00e1snou idylku potrhala mal\u00e1 \u0161kv\u00edrka sv\u011btla, kter\u00e1 se objevila otev\u0159en\u00edm dve\u0159\u00ed. Bill nam\u00e1hav\u011b rozezn\u00e1val v n\u00e1hl\u00e9m n\u00e1valu sv\u011btla osobu, kter\u00e1 rozsv\u00edtila a te\u010f na ob\u011b dvoj\u010d\u00e1tka vrhala pal\u010div\u00e9 pohledy.
„Jak vid\u00edm, Bille, asi jsem ti moc nechyb\u011bl, co? K Tomovi ses taky tak tulil po noc\u00edch jako ke mn\u011b?“ protnul to n\u00e1dhern\u00e9 ticho Natan\u016fv \u017e\u00e1rlivost\u00ed pozna\u010den\u00fd hlas, a kdy\u017e u\u017e z \u010dir\u00e9ho zoufalstv\u00ed nev\u011bd\u011bl co d\u011blat, rychle si vymyslel tu o\u0161klivou le\u017e.
„Co\u017ee?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b Bill, kter\u00fd a\u017e te\u010f opustil Tomovo h\u0159ejiv\u00e9 objet\u00ed a sna\u017eil se rozvzpomenout, kdy se on po noc\u00edch tulil k Natanovi, kdy\u017e sp\u00e1val v\u011bt\u0161inou u Gustava.
„Hm, Bille, j\u00e1 asi p\u016fjdu, ne\u017e si to tady domluv\u00edte, hmm?“ ozval se po dlouh\u00e9 chv\u00edli ml\u010den\u00ed Tom, kter\u00e9mu te\u010f bylo d\u011bsn\u011b blb\u011b. Natan jej p\u0159\u00edmo vra\u017edil pohledem, zat\u00edmco Bill\u016fv pohled zra\u010dil strach, zklam\u00e1n\u00ed, ale i men\u0161\u00ed odpor v\u016f\u010di Natanov\u011b osob\u011b.
„Tome-“ sna\u017eil se jej Bill zastavit, ale to u\u017e se za n\u00edm s tich\u00fdm klapnut\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e pokoje.
„Tak,a j\u00e1 jsem to tu\u0161il!“ spustil hned Natan, na kter\u00e9m u\u017e v\u016fbec nebylo vid\u011bt, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el z nemocnice po nehod\u011b, kdy m\u00e1lem p\u0159i\u0161el o \u017eivot.
„Cos tu\u0161il?“ vydechl smutn\u011b Bill a nepatrn\u011b si ot\u0159el drobn\u00e9 slzi\u010dky, kter\u00e9 mu je\u0161t\u011b na \u0161t\u011bst\u00edm uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159i ulp\u011bly.
„A\u017e tak jsem ti chyb\u011bl, \u017ee se te\u010f mus\u00ed\u0161 tulit k n\u011bmu?“ zavr\u010del, jako by byl Tom jenom n\u011bjak\u00fdm nepodstatn\u00fdm odpadem. T\u00edm ale Billa rozzu\u0159il do nep\u0159\u00ed\u010detnosti.
„Tak hele! Vybij si svou zlost a hn\u011bv na mn\u011b, ale m\u00fdmu bratrovi dej pokoj, Natane! J\u00e1 nic neud\u011blal, jenom jsem se p\u0159itulil ke sv\u00fdmu dvoj\u010deti. To se t\u011b snad m\u00e1m pt\u00e1t o svolen\u00ed?“ nech\u00e1pav\u011b mu vytkl Bill, kter\u00fd se od p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00edho Natana sna\u017eil co nejv\u00edce vzd\u00e1lit. Natan si \u00fastupn\u011b vydechl.
„Bill\u00ed, promi\u0148. J\u00e1 jsem jen asi malinko \u017e\u00e1rlil, v\u00ed\u0161\u2026 t\u0159i t\u00fddny jsem byl te\u010f mimo a s tebou skoro v\u016fbec ne. Moc jsi mi chyb\u011bl. Polib m\u011b,“ \u0161eptl a nat\u00e1hnul po vzpouzej\u00edc\u00edm se chlapci sv\u00e9 dlan\u011b.
Bill by te\u010f nejrad\u011bji utekl pry\u010d\u2026 ven za Tomem a znovu se skryl v jeho objet\u00ed\u2026 jenom\u017ee to by v\u0161echno jenom zhor\u0161ilo. Proto pevn\u011b semknul rty k sob\u011b a s bolestn\u011b p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky se ot\u0159el o Natanovy rty. Ten v\u0161ak cht\u011bl v\u00edc\u2026 byl do Billa bl\u00e1zen a cht\u011bl c\u00edtit v\u00edc ne\u017e jenom jednu jeho pusinku. Cht\u011bl se s n\u00edm cel\u00fd ve\u010der l\u00edbat\u2026
Zat\u00edmco se Bill sna\u017eil Natanovi v\u0161emo\u017en\u011b vykroutit, Tom zat\u00edm bezc\u00edln\u011b proch\u00e1zel nedalek\u00fdm parkem. V\u011bd\u011bl, \u017ee dnes byl jeho posledn\u00ed koncert s Billem, a tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset odej\u00edt\u2026 Slzy hn\u011bvu k sam\u00e9mu sob\u011b mu neust\u00e1le st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i\u2026 a on, kter\u00fd se v\u017edy slz\u00e1m vyh\u00fdbal, se jim dnes k vlastn\u00edmu p\u0159ekvapen\u00ed nebr\u00e1nil. Kdyby \u0161lo vyplakat v\u0161echnu tu bolest, kterou c\u00edtil, klidn\u011b by bre\u010del celou noc. Jeho kroky pomalu ale jist\u011b sm\u011b\u0159ovaly zp\u00e1tky k hotelu, kde byli ubytov\u00e1ni\u2026
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b stanul p\u0159ed zav\u0159en\u00fdma dve\u0159ma jejich pokoje, malinko zav\u00e1hal, zdali m\u00e1 v\u016fbec vstoupit nebo ne. Jak znal Natana, pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to chv\u00edli ur\u010dit\u011b Billa svl\u00e9kal, a jak znal sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, nedok\u00e1zal se br\u00e1nit\u2026 na to byl p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd… Nakonec se ale odhodlal a potichu vstoupil. Cel\u00fdm pokojem se rozprost\u00edrala nekone\u010dn\u00e1 tma, jenom na velik\u00e9 posteli rozeznal jednu sp\u00edc\u00ed postavu a malink\u00e9 klub\u00ed\u010dko se kr\u010dilo n\u011bkde v rohu postele. Z\u0159ejm\u011b usnuli\u2026
Tom tedy pomalu ze sebe shodil v\u0161echno oble\u010den\u00ed a zaplul do koupelny, kde si dal dlouhou sprchu a pak u\u017e umyt\u00fd vy\u0161el ven. Je\u0161t\u011b na chvilku do\u0161el k jejich posteli, aby si vzal pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd le\u017eel v rohu na zemi\u2026 ale nedalo mu to a pohledem se zastavil na sp\u00edc\u00edm Billovi. Byl sto\u010den\u00fd v klub\u00ed\u010dku a i ze sp\u00e1nku se sna\u017eil co nejv\u00edce vzdalovat Natanovu t\u011blu. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nesm\u00ed\u2026 ale prost\u011b mu to v tuhle chvilku p\u0159i\u0161lo jako jedin\u00e9 rozumn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Pomalu nat\u00e1hnul sv\u00e9 dlan\u011b po sp\u00edc\u00edm Billovi a vzal to k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de\u2026<\/div>\n
…Bylo kolem p\u016fl p\u00e1t\u00e9, kdy\u017e se s lehk\u00fdm zachv\u011bn\u00edm otev\u0159ely n\u00e1dhern\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka \u010dernovlas\u00e9ho chlapce. Velice pomalounku si uv\u011bdomoval, \u017ee le\u017e\u00ed v n\u011b\u010d\u00ed t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti\u2026 a c\u00edt\u00ed n\u011b\u010d\u00ed hork\u00fd dech na sv\u00e9m krku. Bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a cht\u011bl ze sebe t\u00edhu Natanova t\u011bla rychle st\u0159epat, ale po chvilce jej na tv\u00e1\u0159i za\u0161imralo n\u011bco, co v\u016fbec nep\u016fsobilo jako Natanova h\u0159\u00edva. Bill pomalounku odsunul jeden zbloudil\u00fd pletenec vlas\u016f a a\u017e pot\u00e9 se z n\u011b\u010d\u00edho n\u00e1ru\u010d\u00ed opatrn\u011b vydr\u00e1pal do sedu.
„Tomi,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b p\u00edpl, jakmile vedle sebe uvid\u011bl v klub\u00ed\u010dku sto\u010den\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, aby se na pohovku vlastn\u011b mohli vej\u00edt oba. M\u00edrn\u011b zak\u00fdval pohmo\u017ed\u011bn\u00fdma no\u017ei\u010dkama, \u010d\u00edm\u017e z Toma omylem shrnul celou deku, kter\u00e1 piln\u011b h\u0159\u00e1la jejich drobn\u00e1 t\u011bl\u00ed\u010dka. Bill se rychle nahnul p\u0159es br\u00e1\u0161ku, aby jej pe\u010dliv\u011b zakryl, aby mu nenastydl\u2026 i kdy\u017e\u2026 te\u010f u\u017e byl nenastydl jemu\u2026
Se smutn\u00fdm v\u00fdrazem usazuj\u00edc\u00edm se na jeho kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i, se znovu vr\u00e1til do sedu a opatrn\u011b pod sebe poskl\u00e1dal sv\u00e9 dlouh\u00e9 no\u017ei\u010dky, aby se mohl d\u00e1t do pohodln\u011bj\u0161\u00ed polohy. Jeho o\u010dka smutn\u011b poletovala po Tomiho tv\u00e1\u0159i a laskala ji ka\u017ed\u00fdm milimetrem v\u00edc a v\u00edc. Nic v\u00edc toti\u017e Bill nebyl schopen ud\u011blat\u2026 Dok\u00e1zal na n\u011bj jenom smutn\u011b hled\u011bt s v\u011bdom\u00edm, \u017ee jej zase ztrat\u00ed. Zase tady z\u016fstane na pospas Natanovi s\u00e1m\u2026 Bo\u017ee… dal by te\u010f p\u016flku \u017eivota za to, aby mohl b\u00fdt s Tomem. On byl jedinou osobou, ke kter\u00e9 skute\u010dn\u011b pat\u0159il. I kdy\u017e pro\u017eil to nekone\u010dn\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed\u2026 necht\u011bl jej ztratit znovu. To by jeho skl\u00ed\u010den\u00e9 srd\u00ed\u010dko u\u017e neuneslo. U\u017e toho p\u0159ekonal takhle dost\u2026
Potichu vstal a opatrn\u00fdmi a tich\u00fdmi kr\u016f\u010dky se posouval k celkem prostorn\u00e9mu balkonku pokoje. Hned, jak se ocitl na \u010derstv\u00e9m vzduchu, se rozhl\u00eddl kolem sebe na pr\u00e1v\u011b probouzej\u00edc\u00ed se m\u011bsto. Slune\u010dn\u00ed paprsky je\u0161t\u011b nem\u011bly re\u00e1lnou \u0161anci ani zas\u00e1hnout, aby m\u011bsto malinko probraly, av\u0161ak Bill u\u017e byl probuzen \u00fapln\u011b. V Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed se mu sice spinkalo v\u00edce ne\u017e hezky, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee tam by se ukr\u00fdt p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem nemohl. Stejn\u011b by jednou musel z bezpe\u010d\u00ed jeho n\u00e1ru\u010de vyj\u00edt a postavit se v\u0161emu \u010delem\u2026 Kdy\u017e byl je\u0161t\u011b malink\u00fdm klukem, snil o tom, jak dokonal\u00e9 by bylo b\u00fdt samostatn\u00fd a dosp\u011bl\u00fd. Neskute\u010dn\u011b moc tou\u017eil st\u00e1t se slavn\u00fdm a m\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot\u2026 Cht\u011bl zp\u00edvat p\u0159ed davy fanou\u0161k\u016f a cht\u011bl se kone\u010dn\u011b c\u00edtit voln\u00fd\u2026 Jenom\u017ee je tohle opravdu to, co cht\u011bl? Tou svou volnost\u00ed p\u0159i\u0161el o v\u0161echno. Ztratil to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011bl – sv\u00e9 dvoj\u010de, maminku vid\u011bl jenom ob\u010das, na zbytek rodiny nem\u011bl \u010das v\u016fbec. Ani nev\u011bd\u011bl, kdy naposled pohladil sv\u00e9ho pejska nebo si s n\u00edm alespo\u0148 pohr\u00e1l. Jedin\u00fd, kdo byl po\u0159\u00e1d u n\u011bj, byl nane\u0161t\u011bst\u00ed jenom Natan\u2026 Natan, kter\u00fd jej cht\u011bl po\u0159\u00e1d l\u00edbat\u2026 po\u0159\u00e1d se mazlit a nic jin\u00e9ho ned\u011blat\u2026
Kdy\u017e Tom tehdy ode\u0161el, p\u0159i\u0161el Natan Billovi jako skv\u011bl\u00fd p\u0159\u00edtel\u2026 jenom\u017ee to se pomalu za\u010dalo m\u011bnit, kdy\u017e cht\u011bl s Billem tr\u00e1vit skoro v\u0161echen \u010das. Ale Bill jej ch\u00e1pal. Natan se prost\u011b do n\u011bj jenom zamiloval\u2026 \u0161\u00edlen\u011b zamiloval\u2026
Popravd\u011b Natan je\u0161t\u011b nikoho takhle nemiloval\u2026 i kdy\u017e byl n\u011bkdy nep\u0159\u00edjemn\u00fd, ale jeho srdce pat\u0159ilo jenom Billovi. A pevn\u011b doufal, \u017ee tak\u00e9 to Bill\u00edho jenom jemu. Jenom\u017ee te\u010f, kdy\u017e se vr\u00e1til Tom zp\u00e1tky c\u00edtil, \u017ee Billa pomalounku za\u010d\u00edn\u00e1 ztr\u00e1cet a to nemohl dopustit! \u017d\u00e1rlil jako \u0161\u00edlen\u00fd, kdy\u017e je dneska uvid\u011bl v pevn\u00e9m objet\u00ed\u2026 Musel Toma znovu vyrvat z jeho srd\u00ed\u010dka!<\/div>\n
„Nen\u00ed ti zima?“ ozvalo se Billovi u ou\u0161ka, jak mu do n\u011bj n\u011b\u010d\u00ed hlas ti\u0161e za\u0161eptal. Polekan\u011b nato\u010dil hlavinku, a kdy\u017e se srazil s Natanov\u00fdm pohledem, malinko poodstoupil.
„Ne, jsem v pohod\u011b,“ pousm\u00e1l se a n\u011b\u017en\u011b sklonil svou hlavinku, kterou te\u010f nevyn\u00e1\u0161ela do nebesk\u00fdch v\u00fd\u0161in r\u016fznorodost Billova \u00fa\u010desu.
„Bille, co se to mezi n\u00e1ma vlastn\u011b d\u011bje? Copak ty u\u017e m\u011b nem\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ za\u0161eptal ti\u0161e plavovlas\u00fd chlapec a hn\u011bd\u00fdma o\u010dkama Billa pozoroval.
„Natane, j\u00e1\u2026 v posledn\u00ed dob\u011b se n\u011bco zm\u011bnilo a j\u00e1\u2026 j\u00e1 jaksi nerozum\u00edm tomu, co se vlastn\u011b stalo,“ vydechl ti\u0161e a s bolestn\u00fdm v\u00fddechem uc\u00edtil, jak si jej Natanovy dlan\u011b k sob\u011b za boky n\u011b\u017en\u011b posouvaly.
„Ale ty v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 t\u011b miluju\u2026 Tom odejde\u2026 znovu to bude tak jako d\u0159\u00edv, hmm?“ \u0161pitl a Bill se nad t\u00edm na chvilku zamyslel. Cht\u011bl vlastn\u011b, aby bylo v\u0161echno jako d\u0159\u00edv?! Cht\u011bl, aby byl Natan jejich kytaristou?! Cht\u011bl vlastn\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkdy c\u00edtit, co je to milovat?! Ot\u00e1zky mu v hlav\u011b v\u00ed\u0159ily bez p\u0159est\u00e1n\u00ed a on si pomalu uv\u011bdomoval, \u017ee na \u017e\u00e1dnou z nich nezn\u00e1 odpov\u011b\u010f. U\u017e tak dlouho nec\u00edtil l\u00e1sku\u2026 to, co c\u00edtil k Natanovi – to nebyla l\u00e1ska\u2026 i kdy\u017e si mohl nalh\u00e1vat\u2026 ned\u011blal to, proto\u017ee by to stejn\u011b nem\u011blo smysl.
Prost\u011b si nemohl pomoct, ale Natanovy polibky v\u017edycky opl\u00e1cel nucen\u011b nebo rad\u011bji v\u016fbec\u2026
Jenom\u017ee Natan si prost\u011b nedal \u0159\u00edct a zrovna tak i te\u010f si k sob\u011b Billa pomalu p\u0159itulil a lehce se sklonil k jeho rt\u016fm.
Bill \u00fatrpn\u011b semkl rty k sob\u011b, av\u0161ak v ten moment otev\u0159el dve\u0159e terasy je\u0161t\u011b posledn\u00ed \u010dlov\u00ed\u010dek, kter\u00fd se v t\u00e9hle chv\u00edli nach\u00e1zel v jejich pokoji. Natan n\u011b\u017en\u011b l\u00edbal Billovy rty, ale Bill p\u0159itom fascinovan\u011b hled\u011bl do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete, kter\u00e9 tenhle v\u00fdjev snad vid\u011blo poprv\u00e9\u2026 Tohle bylo toti\u017e skute\u010dn\u011b poprv\u00e9, co vid\u011bl, jak Bill n\u011bkoho l\u00edb\u00e1. Nedok\u00e1zal z n\u011bj spustit o\u010di. V t\u011bch jeho mohl Bill vid\u011bt neskonalou v\u00e1\u0161e\u0148 a touhu, a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b to jej p\u0159inutilo Natanovy polibky op\u011btovat. D\u00edval se up\u0159en\u011b do v\u00e1\u0161n\u00ed potemn\u011bl\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete, zat\u00edmco horliv\u011b propl\u00e9tal sv\u016fj jazyk s t\u00edm Natanov\u00fdm. Ten jen \u0161okovan\u011b p\u0159ij\u00edmal, co se mu poprv\u00e9 nab\u00edzelo\u2026<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kaybetaread: Janule Tom p\u0159ekvapen\u011b a z\u00e1rove\u0148 \u0161okovan\u011b hled\u011bl n\u011bkam na st\u011bnu p\u0159ed sebou, zat\u00edmco mu bratr do ou\u0161ka \u0161pital slova omluv.„Neodch\u00e1zej mi,“ vydechl Bill zoufale, a kdy\u017e uc\u00edtil Tomovy dlan\u011b, kter\u00e9 jej za\u010daly n\u011b\u017en\u011b hladit p\u0159es z\u00e1da, \u00falevn\u011b vydechl. Tohle u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[166],"tags":[],"class_list":["post-16580","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-microfon-with-guitar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16580","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16580"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16580\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16580"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16580"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16580"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}