{"id":1659,"date":"2016-12-11T15:00:00","date_gmt":"2016-12-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1651"},"modified":"2016-12-11T15:00:00","modified_gmt":"2016-12-11T14:00:00","slug":"sneaky-little-thing","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/12\/11\/sneaky-little-thing\/","title":{"rendered":"Sneaky Little Thing"},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Ahoj v\u0161ichni,<\/em><\/div>\n

s bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edmi se V\u00e1noci se i j\u00e1 dost\u00e1v\u00e1m do t\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed n\u00e1lady a tohle je jen takov\u00e1 mal\u00e1 drobnost, kter\u00e1 m\u011b napadla, kdy\u017e jsem se bavila se svoj\u00ed tetou, kter\u00e1 pracuje jako zdravotn\u00ed sestra a mezi \u0159e\u010d\u00ed se zm\u00ednila, \u017ee bude letos nejsp\u00ed\u0161e slou\u017eit i na \u0160t\u011bdr\u00fd den. Z toho pak vznikla tahle jednod\u00edlka.<\/em><\/div>\n
Obr\u00e1zek Billa v santovsk\u00e9m oble\u010den\u00ed jsem na\u0161la na googlu a podle podpisu pat\u0159\u00ed Zuly. Bohu\u017eel jsem na ni ale nena\u0161la kontakt, abych se mohla zeptat, zda si obr\u00e1zek mohu vyp\u016fj\u010dit, tak snad se nebude zlobit.<\/em><\/div>\n
Hodn\u011b z\u00e1bavy a u\u017e\u00edvejte si tu v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ru v\u0161ude kolem!<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo 23. prosince a Tom se vracel po n\u00e1ro\u010dn\u00e9m dni dom\u016f. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed by v mez\u00edch mo\u017enost\u00ed, ani\u017e by sp\u00e1chal n\u011bjak\u00fd p\u0159estupek, sp\u011bchal, jak jen by to \u0161lo, ale v ten den se sna\u017eil p\u0159\u00edjezd dom\u016f odd\u00e1lit co nejv\u00edce. Z\u00e1m\u011brn\u011b se zdr\u017eel v kancel\u00e1\u0159i a vzal za kolegu, kter\u00fd sp\u011bchal dom\u016f k rodin\u011b, administrativu, aby mohl odej\u00edt d\u0159\u00edve a za\u010d\u00edt si u\u017e\u00edvat sv\u00e1tky o p\u00e1r hodin d\u0159\u00edv. Tom\u016fv starostliv\u00fd p\u0159\u00edtel mu na mobilu zanechal u\u017e dva zme\u0161kan\u00e9 hovory a jednu zpr\u00e1vu, ptaje se, jestli je v po\u0159\u00e1dku a jestli se jen zdr\u017eel v pr\u00e1ci, proto\u017ee podle domluvy m\u011bl b\u00fdt u\u017e dv\u011b hodiny doma. M\u00edsto toho se autem pl\u00ed\u017eil m\u011bstem a \u00famysln\u011b me\u0161kal zelenou na v\u0161ech k\u0159i\u017eovatk\u00e1ch, aby si cestu je\u0161t\u011b v\u00edce prodlou\u017eil.<\/div>\n
Obvykl\u00e1 zhruba patn\u00e1ctiminutov\u00e1 cesta p\u0159es cel\u00e9 m\u011bsto se ale nedala protahovat v\u011b\u010dn\u011b, proto dvacet minut po v\u00fdjezdu z parkovi\u0161t\u011b cht\u011b necht\u011b vjel na p\u0159\u00edjezdovou cestu a vypnul motor. V oknech mal\u00e9ho domku, kter\u00e1 sm\u011b\u0159ovala na z\u00e1padn\u00ed stranu, byla tma, tud\u00ed\u017e se musela jeho drah\u00e1 polovi\u010dka zdr\u017eovat v kuchyni nebo v koupeln\u011b, ale vzhledem k tomu, kolik bylo hodin a co druh\u00fd den n\u00e1sledoval za den, v \u00favahu p\u0159ipadala sp\u00ed\u0161e ta kuchy\u0148.<\/div>\n
Tom si zt\u011b\u017eka povzdychl, vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010de ze zapalov\u00e1n\u00ed a neochotn\u011b vystoupil. Ze zadn\u00edho sedadla popadl svoji ta\u0161ku a n\u011bjak\u00e9 slo\u017eky do pr\u00e1ce, kter\u00e9 musel prostudovat, a dve\u0159e od auta zabouchl. D\u00e1lkov\u00fdm ovl\u00e1d\u00e1n\u00edm v\u016fz zamknul a po \u00fazk\u00e9m chodn\u00edku se vydal k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm. Zdr\u017eovat se a oddalovat nevyhnuteln\u00e9 hled\u00e1n\u00edm kl\u00ed\u010d\u016f od domu u\u017e v tu chv\u00edli nem\u011blo smysl.<\/div>\n
\n

Do p\u0159eds\u00edn\u011b ve\u0161el skoro jako duch a stejn\u011b ti\u0161e za sebou i zav\u0159el a zamknul vstupn\u00ed dve\u0159e, ov\u0161em okam\u017eit\u011b dal v\u011bd\u011bt o sv\u00e9m p\u0159\u00edchodu v moment\u011b, kdy poslepu ud\u011blal krok a zakopl o p\u00e1r bot, kter\u00e9 jako obvykle nebyly vsunut\u00e9 v botn\u00edku, ale st\u00e1ly p\u0159ed n\u00edm. Zakop\u00e1val o n\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 poka\u017ed\u00e9, co se odn\u011bkud vr\u00e1til, a p\u0159esto na to op\u011bt zapomn\u011bl, tak\u017ee u\u017e nem\u011blo cenu sna\u017eit se b\u00fdt potichu.<\/p><\/div>\n

„Tome?“ ozvalo se z kuchyn\u011b. Tomovo \u010delo se orosilo nervozitou.<\/div>\n
„Uhm\u2026 ahoj! Jsem\u2026 doma,“ vydal ze sebe zt\u011b\u017eka a po n\u011bkolika zvuc\u00edch, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zely z kuchyn\u011b, jako odlo\u017een\u00ed plechu, t\u0159\u00edsknut\u00ed dv\u00ed\u0159ek od trouby a odhozen\u00ed ch\u0148apek do zm\u011bti \u0161pinav\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed se chodba zalila sv\u011btlem a b\u011bhem vte\u0159iny m\u011bl Tom plnou n\u00e1ru\u010d sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele Billa.<\/div>\n
„U\u017e jsem za\u010d\u00ednal m\u00edt strach, \u017ee se ti n\u011bco stalo,“ vydechl mu Bill do krku a je\u0161t\u011b jednou mu\u017ee pevn\u011b stiskl.<\/div>\n
„M\u011bl jsem ztlumen\u00e9 vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed a p\u0159i\u0161el jsem na tvoji zpr\u00e1vu a\u017e te\u010f p\u0159ed domem,“ zalhal Tom. „Omlouv\u00e1m se,“ dodal je\u0161t\u011b rychle.<\/div>\n
„To nic. Hlavn\u00ed je, \u017ee u\u017e jsi tady,“ broukl Bill. Jakmile z jeho t\u011bla odpluly v\u0161echny obavy, odt\u00e1hl se od Tomova t\u011bla a za\u010dal v jeho objet\u00ed radostn\u011b poskakovat. „U\u017e jsi doma! A V\u00e1noce m\u016f\u017eou za\u010d\u00edt! M\u00e1m pro tebe ve\u010de\u0159i a stihl jsem up\u00e9ct 3 druhy cukrov\u00ed!“ chlubil se s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu, nevn\u00edmaje p\u0159es svoji radost Tom\u016fv zasmu\u0161il\u00fd v\u00fdraz v tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jsi \u00fa\u017easn\u00fd,“ pochv\u00e1lil ho Tom a pohladil ho prsty po moukou u\u0161pin\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Bill se usm\u00e1l a kone\u010dn\u011b sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele p\u0159iv\u00edtal doma po\u0159\u00e1dn\u00fdm hlubok\u00fdm a proc\u00edt\u011bn\u00fdm polibkem.<\/div>\n
„Jsem tak r\u00e1d, \u017ee u\u017e jsi kone\u010dn\u011b doma! \u017d\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1ce a\u017e do nov\u00e9ho roku!“ vyp\u00edskl nad\u0161en\u011b Bill a je\u0161t\u011b jednou uv\u011bznil Tom\u016fv trup ve smrteln\u00e9m objet\u00ed. Tom mlad\u00e9ho mu\u017ee na opl\u00e1tku pohladil po z\u00e1dech a l\u00edbl ho na krk, ani\u017e by byl schopn\u00fd se p\u0159im\u011bt k mluven\u00ed. Necht\u011bl Billovi kazit radost, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

Ka\u017ed\u00e9 sousto v\u00fdborn\u00e9 ve\u010de\u0159e, kter\u00e9 Tom poz\u0159el, zat\u00edmco sledoval Billa, jak pob\u00edh\u00e1 po kuchyni a d\u00e1v\u00e1 do trouby p\u00e9ct dal\u0161\u00ed v\u00e1rku cukrov\u00ed, nebo to upe\u010den\u00e9 a vychladl\u00e9 skl\u00e1d\u00e1 do krabic, mu p\u0159i\u0161lo, jako by \u017ev\u00fdkal posekanou tr\u00e1vu. \u0160klebil se v\u00edc a v\u00edc a jeho \u017ealudek se nep\u0159\u00edjemn\u011b obracel, kdy\u017e poslouchal, jak Bill nat\u011b\u0161en\u011b mluv\u00ed o programu, kter\u00fd na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed \u0160t\u011bdr\u00fd den vymyslel, jak spolu nazdob\u00ed strome\u010dek, jak Tomovi mo\u017en\u00e1 Je\u017e\u00ed\u0161ek p\u0159inese opravdu to, co si nejv\u00edc p\u0159\u00e1l, a jak m\u011bl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ipravenou \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159i, tud\u00ed\u017e se nebude muset dal\u0161\u00ed den tak honit, aby v\u0161echno stihl.<\/p><\/div>\n

„Nechutnalo ti?“ nakr\u010dil Bill obo\u010d\u00ed, kdy\u017e se pod\u00edval na Tomovu nedojedenou porci. „Nebylo to moc slan\u00e9 nebo tak, \u017ee ne? Proto\u017ee se p\u0159izn\u00e1m, \u017ee jsem se prioritn\u011b v\u011bnoval tomu cukrov\u00ed,“ zastyd\u011bl se.<\/div>\n
„Ne, to ne. Bylo to v\u00fdborn\u00e9, jen jsem m\u011bl j\u00eddlo v pr\u00e1ci, ale doj\u00edm si to pozd\u011bji,“ ujistil Billa, a\u010dkoli p\u0159edem v\u011bd\u011bl, \u017ee po jejich rozhovoru nebude m\u00edt na j\u00eddlo ani pomy\u0161len\u00ed.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 ti schov\u00e1m,“ nab\u00eddl se Bill a nat\u00e1hl se po tal\u00ed\u0159i. Tom u\u017e nemohl d\u00e1l \u010dekat.<\/div>\n
„To po\u010dk\u00e1. Mohl bys te\u010f v\u0161eho na chv\u00edli nechat a j\u00edt ke mn\u011b, pros\u00edm?“ za\u010dal Tom v\u00e1\u017en\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ zeptal se Bill okam\u017eit\u011b, kdy\u017e zaznamenal t\u00f3n Tomova hlasu.<\/div>\n
„Ne! Ne. Ned\u011bs se, pros\u00edm. Jen bych ti pot\u0159eboval n\u011bco \u0159\u00edct, tak\u017ee\u2026 mysl\u00ed\u0161, \u017ee se o sebe to cukrov\u00ed chv\u00edli postar\u00e1 samo?“ Bill se pod\u00edval na \u010dasova\u010d, zji\u0161\u0165uje, \u017ee cukrov\u00ed m\u00e1 je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu, ne\u017e ho bude muset vyt\u00e1hnout ven, a pohledem se vr\u00e1til k Tomovi a nejist\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
\n

„Poj\u010f ke mn\u011b,“ m\u00e1vl Tom rukou, a jakmile Bill byl na dosah, s\u00e1hl po jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed a st\u00e1hl si ho na kl\u00edn. Objal pa\u017eemi jeho pas a sp\u00e1nek si op\u0159el o jeho hru\u010f.<\/p><\/div>\n

„Tome, za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 m\u011b d\u011bsit. Co se d\u011bje?“ odt\u00e1hl se Bill, proto\u017ee nebyl schopn\u00fd se soust\u0159edit na Tomovy n\u011b\u017enosti, kdy\u017e m\u011bl jeho p\u0159\u00edtel tak v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji. V\u00fdraz, kter\u00fd byl ur\u010den\u00fd v\u00fdhradn\u011b pro pr\u00e1ci. Nikdy ne pro Billa.<\/div>\n
„Bille, moc m\u011b to mrz\u00ed. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem ti to sl\u00edbil, ale ne\u0161lo to jinak,“ vydechl Tom a pod\u00edval se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Vid\u011bl v nich, \u017ee mu pomalu doch\u00e1z\u00ed, co mu chce Tom \u0159\u00edct, ale nehodlal tomu uv\u011b\u0159it, dokud to mu\u017e ne\u0159ekne nahlas. Tom se nadechl a p\u0159ipravil se na po\u0159\u00e1dnou bou\u0159i. „Mus\u00edm na \u0160t\u011bdr\u00fd den z\u016fstat v pr\u00e1ci,“ vy\u0159kl a sklopil hlavu. Mlad\u00edk na kl\u00edn\u011b jen zalapal po dechu a vymr\u0161til se do stoje.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vydechl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„\u0160\u00e9f mi to ozn\u00e1mil dneska p\u0159ed koncem slu\u017eby,“ h\u00e1jil se Tom.<\/div>\n
„Abys d\u011blal co? Z\u00edral celou dobu do zdi? Proto\u017ee co se asi tak m\u016f\u017ee d\u00edt na \u0160t\u011bdr\u00fd den, kdy\u017e jsou v\u0161ichni doma se sv\u00fdmi rodinami?“ vyhrkl Bill a c\u00edtil, jak se mu do o\u010d\u00ed hrnou slzy.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee tohle nen\u00ed d\u016fvod, aby nikdo z n\u00e1s nep\u0159i\u0161el do pr\u00e1ce. Zlo\u010diny se d\u011bj\u00ed denn\u011b a t\u011bm gr\u00e1zl\u016fm je jedno, jestli jsou V\u00e1noce nebo oby\u010dejn\u00fd v\u0161edn\u00ed den. Po\u0159\u00e1d m\u016f\u017ee n\u011bkdo nahl\u00e1sit vloup\u00e1n\u00ed, kr\u00e1de\u017e nebo n\u011bco hor\u0161\u00edho,“ vysv\u011btloval Billovi trp\u011bliv\u011b. Rozhodn\u011b se necht\u011bl h\u00e1dat, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak \u010dasto a co v\u0161echno musel Bill kv\u016fli Tomovu povol\u00e1n\u00ed p\u0159ekousnout, tak\u017ee mu rozhodn\u011b nehodlal p\u0159edhazovat, \u017ee musel v\u011bd\u011bt, do \u010deho jde, kdy\u017e za\u010dal chodit s policistou. P\u0159es\u010dasy, slu\u017eby o v\u00edkendech i na st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tky a k tomu v\u0161emu i je\u0161t\u011b obrovsk\u00e9 riziko, kdy\u017e do\u0161lo na pou\u017eit\u00ed zbran\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d ty?! Pro\u010d ne n\u011bkdo jin\u00fd?“ obo\u0159il se na n\u011bj Bill. Tom si znovu povzdychl.<\/div>\n
„Proto\u017ee v\u0161ichni ostatn\u00ed maj\u00ed doma d\u011bti a man\u017eelky,“ za\u0161eptal Tom.<\/div>\n
„Tak\u017ee jen proto, \u017ee nejsem \u017eena, kter\u00e1 by ti mohla porodit d\u00edt\u011b, a nejsme svoji, mus\u00ed\u0161 z\u016fstat v pr\u00e1ci? To jako nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo str\u00e1vit se mnou V\u00e1noce jen proto, \u017ee t\u011b doma \u010dek\u00e1 svobodn\u00fd teplou\u0161, kter\u00fd to bez tebe ur\u010dit\u011b p\u0159e\u017eije? V\u00ed v\u016fbec ten tv\u016fj \u0161\u00e9f kret\u00e9n, \u017ee kdy\u017e nez\u016fstane\u0161 na \u0160t\u011bdr\u00fd den doma, tak j\u00e1 neoslav\u00edm V\u00e1noce, proto\u017ee krom\u011b tebe nem\u00e1m nikoho? \u017de z\u016fstanu sed\u011bt doma s\u00e1m, proto\u017ee moji posledn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed se p\u0159ed rokem zabili v aut\u011b? V\u00ed to v\u016fbec? Bude na n\u011bco takov\u00e9ho myslet, a\u017e bude sed\u011bt u \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159e se svoj\u00ed rodinou, zat\u00edmco ty bude\u0161 us\u00ednat v kancel\u00e1\u0159i a j\u00e1 budu \u00fapln\u011b s\u00e1m?“ \u0161tkal Bill, kdy\u017e si znovu vzpomn\u011bl na tu stra\u0161nou nehodu, p\u0159i kter\u00e9 opravdu p\u0159i\u0161el o posledn\u00ed rodinu, kterou m\u011bl, a nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee bude na \u0160t\u011bdr\u00fd den \u00fapln\u011b s\u00e1m. Na \u0160t\u011bdr\u00fd den, kdy nem\u00e1 b\u00fdt nikdo s\u00e1m.<\/div>\n
\n

„Bille, m\u011b to stra\u0161n\u011b mrz\u00ed. V\u011b\u0159 mi, ale nemohl jsem \u0159\u00edct ne. Je to moje pr\u00e1ce,“ br\u00e1nil se Tom. Vstal ze \u017eidle a p\u0159ivinul si Billa do pevn\u00e9ho objet\u00ed, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee mu\u017ee v\u017edycky uklidn\u00ed a dod\u00e1 mu pocit bezpe\u010d\u00ed. „M\u016f\u017eeme p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je z\u00edtra teprve 23. a \u0160t\u011bdr\u00fd den je a\u017e poz\u00edt\u0159\u00ed. Nazdob\u00edme stromek, sn\u00edme ve\u010de\u0159i, pak si lehneme na gau\u010d a p\u0159ej\u00edme se tv\u00fdm v\u00fdte\u010dn\u00fdm cukrov\u00edm,“ broukal Billovi Tom do ucha chl\u00e1choliv\u00e1 slova. Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/p><\/div>\n

„P\u0159edst\u00edrat, \u017ee nejsou V\u00e1noce, je jako p\u0159edst\u00edrat, \u017ee ses nenarodil v den, kdy slav\u00ed\u0161 narozeniny. To nejde. Nem\u016f\u017ee\u0161 posunout sv\u00e1tky, jako kdy\u017e p\u0159esouv\u00e1\u0161 v\u00fdlet na jin\u00fd den kv\u016fli \u0161patn\u00e9mu po\u010das\u00ed. To prost\u011b nejde,“ \u0161eptl Bill a vymanil se z Tomovy n\u00e1ru\u010de. V kuchyni vypnul troubu s posledn\u00ed v\u00e1rkou cukrov\u00ed, kter\u00e1 se stejn\u011b m\u011bla p\u00e9ct u\u017e jen posledn\u00edch p\u00e1r minut, tak\u017ee v hork\u00e9 troub\u011b se dope\u010de tak jako tak, i kdy\u017e trouba u\u017e nebude p\u00e9ct. A i kdyby se nedopekla, co na tom z\u00e1le\u017eelo. Kdy\u017e bude Bill muset p\u0159e\u017e\u00edt V\u00e1noce bez \u0160t\u011bdr\u00e9ho dne s milovanou osobou, pak p\u0159e\u017eije V\u00e1noce i bez jednoho druhu milovan\u00e9ho cukrov\u00ed.<\/div>\n
\n

Tomovi trhalo srdce, kdy\u017e sledoval sv\u00e9ho sklesl\u00e9ho p\u0159\u00edtele, jak nech\u00e1v\u00e1 v\u0161eho, co m\u011bl rozd\u011blan\u00e9 a odch\u00e1z\u00ed pry\u010d, aby se mohl zav\u0159\u00edt v koupeln\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho Bill z ni\u010deho neobvi\u0148uje. Tom opravdu nemohl odm\u00edtnout na\u0159\u00edzen\u00ed sv\u00e9ho nad\u0159\u00edzen\u00e9ho, ale v\u0161echny ostatn\u00ed Bill v tu chv\u00edli nejsp\u00ed\u0161 ze srdce nen\u00e1vid\u011bl. Jedin\u00e9, co mohl Tom ten ve\u010der, kdy oba ulehli do postele, ud\u011blat, bylo schovat druh\u00e9ho mu\u017ee do n\u00e1ru\u010de, po\u0159\u00e1dn\u011b ho k sob\u011b p\u0159itisknout a \u0159\u00edct mu, jak moc ho miluje.<\/p><\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

R\u00e1no, kdy\u017e se Tom hrabal z postele, aby mohl vyrazit do pr\u00e1ce, se ani nezlobil, \u017ee mu Bill neodpov\u011bd\u011bl na pozdrav, i kdy\u017e byl taky vzh\u016fru. Nereagoval ani na Tom\u016fv polibek, tud\u00ed\u017e Tom nabyl dojmu, \u017ee z\u0159ejm\u011b z\u016fstane cel\u00fd den v posteli a bude p\u0159edst\u00edrat, \u017ee dne\u0161n\u00ed den v\u016fbec nep\u0159i\u0161el. Ne\u017e Tom ode\u0161el, p\u0159inesl Billovi do lo\u017enice po\u0159\u00e1dnou sn\u00eddani, aby se ujistil, \u017ee mu\u017e n\u011bco sn\u00ed a nebude se tr\u00e1pit hlady, jen aby nemusel l\u00e9zt z postele. Tom ho naposled pol\u00edbil na \u010delo a oto\u010dil se k v\u00fdchodu, p\u0159edpokl\u00e1daje, \u017ee ho Bill bude ignorovat.<\/p><\/div>\n

„D\u00e1vej na sebe pozor,“ ozvalo se smutn\u011b zpod p\u0159ikr\u00fdvek, ale dostate\u010dn\u011b hlasit\u011b, aby to Tom zaslechl. Bill mu tuhle v\u011btu \u0159\u00edkal ka\u017ed\u00fd den, kdy odch\u00e1zel do pr\u00e1ce, proto\u017ee o n\u011bj m\u011bl denn\u011b strach a z\u0159ejm\u011b ani te\u010f, kdy se ut\u00e1p\u011bl ve smutku, si tu v\u011btu neodpustil, proto\u017ee co kdyby ji ne\u0159ekl a Tomovi se zrovna n\u011bco stalo? Vinil by s\u00e1m sebe, \u017ee to ne\u0159ekl, a v \u017eivot\u011b by si to neodpustil. Tomovo srdce se sev\u0159elo l\u00e1skou.<\/div>\n
„D\u00e1m. P\u0159ijdu dom\u016f, hned jak budu moct,“ p\u0159isl\u00edbil a pot\u00e9 ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e, aby jeho Bill mohl d\u00e1l sp\u00e1t a s trochou \u0161t\u011bst\u00ed prospat v\u011bt\u0161inu dne.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Tom si velice dob\u0159e vybavoval Billova slova, kdy\u017e mu \u0159\u00edkal, jak bude sed\u011bt v kancel\u00e1\u0159i a us\u00ednat, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b to se s trochou nads\u00e1zky d\u011blo. Kv\u016fli zimn\u00edm m\u011bs\u00edc\u016fm, kdy slunce zapadlo u\u017e kolem 4 hodiny, byla venku velmi rychle tma, a kdy\u017e se tma spojila s brzk\u00fdm vst\u00e1v\u00e1n\u00edm a nicned\u011bl\u00e1n\u00edm, byla to ta nejide\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed kombinace pro sp\u00e1nek. Cel\u00fd den se nic ned\u011blo a jak Tom zjistil, byli nakonec ve slu\u017eb\u011b v pln\u00e9m po\u010dtu a jeden kolega nav\u00edc p\u0159eb\u00fdval. V\u016fbec nem\u011bl b\u00fdt ve slu\u017eb\u011b, ale z n\u011bjak\u00fdch d\u016fvod\u016f tam byl, a kdy\u017e si ho Tom dob\u0159e prohl\u00e9dl, h\u00e1dal, \u017ee ty d\u016fvody nebyly zrovna pozitivn\u00ed. Pt\u00e1t se ale necht\u011bl, aby se zbyte\u010dn\u011b ne\u0161\u0165oural v n\u011b\u010dem, co bylo samo o sob\u011b dost bolestn\u00e9. D\u00edky t\u00e9hle my\u0161lence si hned vzpomn\u011bl na Billa a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co asi te\u010f d\u011bl\u00e1. Kdy\u017e se pod\u00edval na hodiny, h\u00e1dal, \u017ee touhle dobou by norm\u00e1ln\u011b prost\u00edrali st\u016fl. M\u00edsto toho byl Bill s\u00e1m doma a Tom na stanici, kde chc\u00edpl pes.<\/p><\/div>\n

Ze zamy\u0161len\u00ed ho probralo a\u017e zvon\u011bn\u00ed slu\u017eebn\u00edho telefonu.<\/div>\n
\n

„Kaulitz, p\u0159\u00edjem,“ ohl\u00e1sil se okam\u017eit\u011b a nakr\u010dil \u010delo, kdy\u017e v d\u00e1lce sly\u0161el n\u011bjak\u00e9 opileck\u00e9 v\u00fdk\u0159iky a huhl\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Vezmi ho dovnit\u0159 a uva\u0159 mu kafe,“<\/em> ozvalo se n\u011bco, co rozhodn\u011b nepat\u0159ilo Tomovi. „Tome?“<\/em><\/div>\n
„Sly\u0161\u00edm.“<\/div>\n
„Mohl bys p\u0159ij\u00edt dol\u016f do v\u00fdslechov\u00e9 m\u00edstnosti? Kousek odsud jsme sbalili na mol opil\u00e9ho Billa v aut\u011b a celou cestu sem vy\u0159v\u00e1v\u00e1, \u017ee na n\u011bj nem\u016f\u017eeme a jak se mu stejn\u011b nic nestane, proto\u017ee \u017eije s policajtem a ten ho z toho vysek\u00e1. Do toho v\u0161eho n\u00e1s vin\u00ed za to, \u017ee mus\u00ed\u0161 b\u00fdt na V\u00e1noce v pr\u00e1ci a nev\u00edm co v\u0161echno. P\u0159ij\u010f dol\u016f, nebo se v\u00e1\u017en\u011b nezn\u00e1m,“<\/em> ozvalo se nevrle.<\/div>\n
„Hned jsem tam,“ sd\u011blil mu Tom a hovor ukon\u010dil. Popadl kl\u00ed\u010de od kancel\u00e1\u0159e a se stisknutou \u010delist\u00ed \u010dir\u00fdm vztekem vy\u0161el na chodbu. Tak on si mysl\u00ed, jak nen\u00ed Bill doma smutn\u00fd a on se m\u00edsto toho opije a sedne za volant? Tohle Bill opravdu p\u0159ep\u00edskl. Tohle nemohl svalovat na to, \u017ee byl smutn\u00fd a s\u00e1m.<\/div>\n
Tom se do v\u00fdslechov\u00e9 m\u00edstnosti p\u0159i\u0159\u00edtil jako velk\u00e1 voda a hned rozrazil dve\u0159e dovnit\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomiiii,“ zahalekal Bill a s obt\u00ed\u017eemi se za\u010dal ze sedu zvedat na vratk\u00e9 nohy.<\/div>\n
„Kolik m\u011bl?“ zeptal se Tom koleg\u016f.<\/div>\n
„Ani jsme ho nem\u011b\u0159ili. Nebylo to pot\u0159eba. T\u00e1hne to z n\u011bj jako ze sudu,“ pov\u011bd\u011bl mu mu\u017e, a \u017ee m\u011bl pravdu, o tom se Tom z\u00e1hy p\u0159esv\u011bd\u010dil, kdy\u017e mu Bill padl kolem krku a d\u00fdchal na n\u011bj. „Douf\u00e1m, \u017ee je ti jasn\u00e9, \u017ee tohle mu nem\u016f\u017ee jen tak proj\u00edt,“ upozornil ho mu\u017e profesion\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„S\u00e1m mu ten \u0159idi\u010d\u00e1k zabav\u00edm,“ zavr\u010del Tom. „Bille, p\u0159esta\u0148!“ ok\u0159ikl mlad\u00edka, kter\u00fd se po n\u011bm po\u0159\u00e1d s\u00e1pal. „Uv\u011bdomuje\u0161 si, co jsi ud\u011blal? Mohl ses zab\u00edt a svou hloupost\u00ed zab\u00edt klidn\u011b i n\u011bkoho dal\u0161\u00edho! A nezkou\u0161ej na m\u011b, \u017ee jsi byl osam\u011bl\u00fd, tak ses musel op\u00edt. Nic na sv\u011bt\u011b ti ned\u00e1v\u00e1 pr\u00e1vo se zl\u00edt do n\u011bmoty a je\u0161t\u011b si sednout v tomhle stavu za volant!“ k\u00e1ral ho Tom a dokonce i jeho kolegov\u00e9 zmlkli a rozpa\u010dit\u011b se po sob\u011b d\u00edvali.<\/div>\n
„Ale Tomi, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ne, Bille! Te\u010f bude\u0161 ml\u010det a poslouchat! A co m\u011blo kruci znamenat, \u017ee se ti nic nem\u016f\u017ee st\u00e1t, kdy\u017e chod\u00ed\u0161 s policajtem?! Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee t\u011b budu sekat z pr\u016fser\u016f nebo t\u011b kr\u00fdt?! Omyl! Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee \u017eije\u0161 se mnou, to bude o to hor\u0161\u00ed, to se spolehni! Te\u010f mi d\u00e1\u0161 kl\u00ed\u010de a doklady od auta a sv\u016fj \u0159idi\u010d\u00e1k, na kter\u00fd se hodn\u011b dlouho nepod\u00edv\u00e1\u0161, to ti zaru\u010duju! Te\u010f si tady sedni, dopij tu k\u00e1vu a j\u00e1 ti zavol\u00e1m tax\u00edka, aby t\u011b odvezl dom\u016f!“ roz\u010diloval se Tom.<\/div>\n
„Uhm doklady i kl\u00ed\u010de jsme mu u\u017e vzali,“ poznamenal mu\u017e a v\u0161echny v\u011bci nat\u00e1hl k Tomovi.<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159iteln\u00fd!“ odfrkl si Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. V\u016fbec se nemohl donutit pochopit, v jak\u00e9 situaci se pr\u00e1v\u011b ocitl.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 teda p\u016fjdu!“ k\u0159ikl Bill a zavr\u00e1voral. „Sbal\u00edm si v\u011bci a zmiz\u00edm, abys m\u011bl kone\u010dn\u011b klid a mohl tr\u00e1vit sv\u00e1tky tady, ani\u017e bys musel myslet na tu kouli na noze, co t\u011b \u010dek\u00e1 doma!“ zaf\u0148ukal Bill, a kdyby se neop\u0159el o st\u016fl, pravd\u011bpodobn\u011b by skon\u010dil na zemi.<\/div>\n
\n

„Hele rad\u0161i ho vezmi dom\u016f s\u00e1m a z\u016fsta\u0148 s n\u00edm u\u017e. B\u016fhv\u00ed, co by v tomhle stavu je\u0161t\u011b provedl,“ \u0159ekl jeden z mu\u017e\u016f.<\/p><\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu odej\u00edt. M\u00e1m tu b\u00fdt dnes a\u017e do\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale stejn\u011b je n\u00e1s tady o jednoho v\u00edc, ne\u017e bylo p\u016fvodn\u011b v pl\u00e1nu, a t\u011bch p\u00e1r hodin to tady zvl\u00e1dneme.“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“ zatv\u00e1\u0159il se Tom ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b. Pop\u0159\u00e1l bych ti klidn\u00e9 V\u00e1noce, ale to asi nebudou, a vesel\u00e9 taky moc ne,“ uchechtl se mu\u017e. Tom si povzdychl.<\/div>\n
„D\u00edky moc a omlouv\u00e1m se, \u017ee jste to museli \u0159e\u0161it,“ omlouval se.<\/div>\n
„To nic. Hlavn\u011b \u017ee se nikomu nic nestalo. Auto jsme odstavili na parkovi\u0161ti, tak\u017ee a\u017e bude\u0161 moct, tak si ho tam m\u016f\u017ee\u0161 vyzvednout.“<\/div>\n
„D\u00edky. Klidnou slu\u017ebu a vesel\u00e9 V\u00e1noce,“ pop\u0159\u00e1l jim Tom, zat\u00edmco se natahoval po trucuj\u00edc\u00edm Billovi, aby ho podep\u0159el.<\/div>\n
„I v\u00e1m,“ pop\u0159\u00e1li mu kolegov\u00e9 nazp\u011bt.<\/div>\n
„M\u00e1m zavolat \u0161\u00e9fovi?“ zastavil se je\u0161t\u011b Tom ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
„My mu to d\u00e1me v\u011bd\u011bt. U\u017e jdi. Jestli b\u011bhem cesty odpadne, je\u0161t\u011b si bude\u0161 muset zaposilovat,“ r\u00fdpl si mu\u017e.<\/div>\n
„Tak se m\u011bjte!“ k\u00fdvl Tom hlavou a vyvedl Billa na chodbu a posl\u00e9ze ven z budovy, kde ho posadil do sv\u00e9ho auta a vydal se na cestu dom\u016f.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

B\u011bhem cesty nepromluvili ani slovo. Tom se nehodlal h\u00e1dat, kdy\u017e \u0159\u00eddil, i kdy\u017e to v n\u011bm vzteky st\u00e1le bublalo. Bill m\u011bl hlavu op\u0159enou o op\u011bradlo a obli\u010dej sto\u010den\u00fd ven z okna. Jedin\u00e9, co Tom mohl d\u011blat, aby trochu ventiloval sv\u016fj vztek, bylo k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edrat volant. Bill ho sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm neskute\u010dn\u011b zklamal. Ch\u00e1pal, \u017ee to Bill t\u011b\u017ece nesl, ale to mu ned\u00e1valo pr\u00e1vo chovat se takhle. To, \u017ee Bill sedl opil\u00fd za volant a ohrozil tak sebe a svoje bezprost\u0159edn\u00ed okol\u00ed, bylo u\u017e dost \u0161patn\u00e9 samo o sob\u011b, ale \u017ee se na Toma je\u0161t\u011b vymlouval a pou\u017e\u00edval ho jako n\u011bjakou svoji imunitu, aby se vyhnul n\u00e1sledk\u016fm sv\u00fdch \u010din\u016f, to u\u017e bylo na Toma moc. V\u017edycky m\u011bl Billa za dosp\u011bl\u00e9ho a rozumn\u00e9ho mu\u017ee, ale po tom dne\u0161n\u00edm v\u00fdstupu se z n\u011bj stalo rozmazlen\u00e9 umanut\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 kdy\u017e nedostane, co chce, ud\u011bl\u00e1 tis\u00edckr\u00e1t hor\u0161\u00ed hloupost, jen aby to tomu doty\u010dn\u00e9mu n\u00e1le\u017eit\u011b vr\u00e1tilo.<\/p><\/div>\n

A\u010dkoli byl Tom na Billa neskute\u010dn\u011b na\u0161tvan\u00fd a nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed chu\u0165 s t\u00edm sd\u00edlet jeden vzduch, stejn\u011b mu po p\u0159\u00edchodu do domu pomohl z bundy i bot. Nechal ho st\u00e1t v chodb\u011b, zat\u00edmco se s\u00e1m dost\u00e1val ze sv\u00e9 bundy a bot.<\/div>\n
\n

„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, jak nezodpov\u011bdn\u011b ses zachoval!“ prskl Tom, kdy\u017e se dostal ze svr\u0161k\u016f. „Doch\u00e1z\u00ed ti v\u016fbec, co se mohlo st\u00e1t?“ oto\u010dil si k sob\u011b Billa, kter\u00fd m\u011bl hlavu sklopenou k zemi. „Neskute\u010dn\u011b jsi m\u011b na\u0161tval a p\u0159edev\u0161\u00edm zklamal, Bille, a nemysli si, \u017ee jsem o tom \u0159idi\u010d\u00e1ku \u017eertoval jen p\u0159ed kolegy. Nevr\u00e1t\u00edm ti ho, dokud si nebudu jist\u00fd, \u017ee si uv\u011bdomuje\u0161, co v\u0161echno jsi sv\u00fdm um\u00edn\u011bn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm mohl zp\u016fsobit a chra\u0148 b\u016fh, jestli zjist\u00edm, \u017ee jsi jezdil autem bez \u0159idi\u010d\u00e1ku za m\u00fdmi z\u00e1dy! To se ani neopova\u017euj! Cht\u011bl jsi, abych byl na V\u00e1noce doma? Fajn! P\u0159\u00e1n\u00ed se ti splnilo, ale nepo\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee te\u010f s tebou budu sed\u011bt u jednoho stolu a tv\u00e1\u0159it se<\/a>, jak jsem \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee v\u0161ude panuje tak skv\u011bl\u00e1 v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ra. P\u016fjdu si d\u00e1t sprchu, naj\u00edm se a p\u016fjdu si lehnout. Dneska toho m\u00e1m u\u017e dost!“ \u0159ekl Tom. Billova ramena se nepatrn\u011b zat\u0159\u00e1sla a Tom nebyl schopn\u00fd odhadnout, jestli kv\u016fli pl\u00e1\u010di, nebo opileck\u00e9mu sm\u00edchu.<\/div>\n

„Kruci! Jsem v\u00e1\u017en\u011b dobrej,“ zabrblal Bill. Tom se nech\u00e1pav\u011b zamra\u010dil.<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom. Bill zvedl hlavu a ze\u0161iroka se usm\u00e1l.<\/div>\n
„\u017de bych m\u011bl dostat n\u011bjakou cenu za sv\u016fj hereck\u00fd v\u00fdkon. Nejsem toti\u017e ani trochu opil\u00fd,“ zasm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Huh?“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem ani dou\u0161ek alkoholu,“ vysv\u011btlil mu Bill.<\/div>\n
„Nel\u017ei, Bille, t\u00e1hne to z tebe je\u0161t\u011b te\u010f!“<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee ano. Ne\u017e jsem odjel z domu, vykloktal jsem rum a ne\u017e jsem potkal tvoje kolegy, vypl\u00e1chl jsem si t\u00edm sam\u00fdm rumem pusu, ale v sob\u011b nem\u00e1m ani setinu promile,“ zaculil se Bill v\u00edt\u011bzn\u011b. Tom zmaten\u011b mrkal o\u010dima a v\u016fbec celou situaci nepob\u00edral.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017ee\u0161 mi n\u011bjak jasn\u011b vysv\u011btlit, o co tady jde?“ Bill si povzdychl.<\/p><\/div>\n

„Necht\u011bl jsem b\u00fdt s\u00e1m. Myslel jsem, \u017ee prosp\u00edm cel\u00fd den, ale ne\u0161lo to. Vzal jsem si rum, \u017ee se napiju, abych na to tolik nemyslel, ale pak m\u011b napadlo, \u017ee bych j\u00eddlo a cukrov\u00ed zabalil a jel za tebou, kdy\u017e nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt doma, ale to bych nemohl, kdybych pil, proto\u017ee kdyby m\u011b chytli, tak by mi ur\u010dit\u011b sebrali \u0159idi\u010d\u00e1k nebo tak n\u011bco a ur\u010dit\u011b by ti o tom \u0159ekli, no a z toho pak vznikl tenhle n\u00e1pad. Vypl\u00e1chnout si \u00fasta rumem, sednout do auta, vyhledat policejn\u00ed hl\u00eddku, p\u0159edst\u00edrat opilost, po\u0159\u00e1dn\u011b vyv\u00e1d\u011bt, nechat se zadr\u017eet a na\u0161tvat je takov\u00fdm zp\u016fsobem, aby ti zavolali, \u017ee si pro m\u011b m\u00e1\u0161 p\u0159ij\u00edt,“ p\u0159iznal Bill. Tom ml\u010del a sna\u017eil se pobrat v\u0161echno, co mu druh\u00fd mu\u017e pr\u00e1v\u011b sd\u011blil.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 ty jsi ne\u0159\u00eddil opil\u00fd? Jen jsi to v\u0161echno hr\u00e1l? V\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 jsi d\u011blal a \u0159\u00edkal?“ uji\u0161\u0165oval se Tom zmaten\u011b.<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem ne\u0159\u00eddil opil\u00fd a nikdy bych nezneu\u017eil toho, \u017ee m\u00e1m za p\u0159\u00edtele policistu. Jen jsem myslel, \u017ee pr\u00e1v\u011b tohle je po\u0159\u00e1dn\u011b na\u0161tve,“ \u0159ekl Bill. „A vy\u0161lo to! Jsi doma!“ vyp\u00edskl \u0161\u0165astn\u011b. Tom nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 za\u010d\u00edt bre\u010det, nebo se sm\u00e1t. Nakonec jen kr\u00e1tce zabublal sm\u00edchem a op\u0159el se o ze\u010f.<\/div>\n
„Ty se mi v\u00e1\u017en\u011b jen zd\u00e1\u0161!“ zavrt\u011bl Tom hlavou. „Promi\u0148, \u017ee jsem na tebe tak k\u0159i\u010del, kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Kdybys v\u011bd\u011bl, o co mi jde, vysv\u011btlil bys mi, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt dom\u016f a poslal bys m\u011b zp\u00e1tky samotn\u00e9ho. Takhle to m\u00e1\u0161 posv\u011bcen\u00e9 a povolen\u00e9 od koleg\u016f. Nav\u00edc v\u00e1s tam bylo stejn\u011b moc! Sly\u0161el jsem to!“ zalo\u017eil si Bill ruce na hrudi tvrdohlav\u011b. Tom se jen hlasit\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Poj\u010f sem, ty moje z\u00e1ludn\u00e1 mal\u00e1 mr\u0161ko!“ za\u017eertoval Tom a p\u0159it\u00e1hl si Billa k sob\u011b, aby se mohl vrhnout na jeho rty.<\/div>\n
\n

P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee by m\u011bl stejn\u011b ud\u011blat Billovi p\u0159edn\u00e1\u0161ku o tom, \u017ee nem\u011bl lh\u00e1t a \u017ee ne v\u017edycky m\u016f\u017ee dostat, co chce, i kdy\u017e si vymysl\u00ed takovou past, a mo\u017en\u00e1 by se m\u011bl dokonce i te\u010f vr\u00e1tit do pr\u00e1ce, kdy\u017e zjistil pravou povahu Billova chov\u00e1n\u00ed, ale na druhou stranu ho h\u0159\u00e1lo v\u011bdom\u00ed, \u017ee Bill necht\u011bl b\u00fdt na \u0160t\u011bdr\u00fd den bez n\u011bj a byl schopn\u00fd vymyslet takovou hloupost, jen aby ho dostal leg\u00e1ln\u011b dom\u016f a mohli b\u00fdt spolu.<\/p><\/div>\n

\u017de byl Bill v\u00edce ne\u017e r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 Toma doma u sebe, bylo jasn\u011b poznat z jeho hladov\u00fdch n\u00e1ru\u017eiv\u00fdch polibk\u016f a dlan\u00ed, kter\u00e9 se rychle probojov\u00e1valy pod Tomovu slu\u017eebn\u00ed uniformu.<\/div>\n
„Uhm\u2026 Bille\u2026 my\u2026 po\u010dkej,“ zastavil Billa. „Zme\u0161k\u00e1me \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159i,“ zasm\u00e1l se ud\u00fdchan\u011b.<\/div>\n
„P\u0159e\u017eiju, kdy\u017e V\u00e1noce posuneme o jednu hodinu. O jednu hodinu – ne o jeden den, a jestli bude\u0161 muset slou\u017eit i p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed V\u00e1noce, nebudu v\u00e1hat nafingovat p\u0159epaden\u00ed, infarkt nebo n\u011bco podobn\u00e9ho, jen abych t\u011b dostal dom\u016f,“ du\u0161oval se Bill. Tom se hlasit\u011b zasm\u00e1l a p\u0159it\u00e1hl si sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele k sob\u011b. P\u0159esunul dlan\u011b na jeho zade\u010dek, za kter\u00fd si ho vyzvedl do n\u00e1ru\u010de, a p\u0159enesl ho do lo\u017enice.<\/div>\n
\n

Mo\u017en\u00e1 by mohli m\u00edsto kr\u00e1jen\u00ed jablek, lit\u00ed olova nebo pou\u0161t\u011bn\u00ed sko\u0159\u00e1pek po vod\u011b zav\u00e9st nov\u00e9 tradice. Billovy d\u016fmysln\u00e9 a prohnan\u00e9 eskap\u00e1dy za \u00fa\u010delem dostat Toma na sv\u00e1tky dom\u016f a pak tak\u00e9 v\u00e1\u0161niv\u00e9 milov\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159ed \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159\u00ed.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj v\u0161ichni, s bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edmi se V\u00e1noci se i j\u00e1 dost\u00e1v\u00e1m do t\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed n\u00e1lady a tohle je jen takov\u00e1 mal\u00e1 drobnost, kter\u00e1 m\u011b napadla, kdy\u017e jsem se bavila se svoj\u00ed tetou, kter\u00e1 pracuje jako zdravotn\u00ed sestra a mezi \u0159e\u010d\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-1659","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1659","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1659"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1659\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1659"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1659"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1659"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}