{"id":16597,"date":"2008-09-11T14:30:00","date_gmt":"2008-09-11T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16560"},"modified":"2008-09-11T14:30:00","modified_gmt":"2008-09-11T13:30:00","slug":"microfon-with-quitar-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/11\/microfon-with-quitar-4\/","title":{"rendered":"Microfon with quitar 4."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Byla to sice men\u0161\u00ed koncertn\u00ed hala, ale o to p\u0159\u00edjemn\u011bji se tam dvoj\u010d\u00e1tka c\u00edtila. Nebylo tam tolik lid\u00ed a u\u017e v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 davy je\u010d\u00edc\u00edch fanynek. Dneska na n\u011b ani jeden jaksi nem\u011bli n\u00e1ladu. Cht\u011bli si jenom dokon\u010dit svou povinnost a odehr\u00e1t tenhle posledn\u00ed spole\u010dn\u00fd koncert\u2026 no tedy sp\u00ed\u0161e vystoupen\u00ed\u2026 ale oba v\u011bd\u011bli, \u017ee Tom stoj\u00ed na podiu vedle Billa naposledy\u2026<\/div>\n
Akor\u00e1t se spustil sign\u00e1l a Tom za\u010dal vybrnk\u00e1vat pomal\u00e9 a n\u00e1dhern\u011b jemn\u00e9 t\u00f3ny Vergessene Kinder. M\u011bli nejd\u0159\u00edv zp\u00edvat In die Nacht, ale na to se Bill nec\u00edtil. Nedok\u00e1zal sz\u00edvat Tomovi do o\u010d\u00ed p\u00edsni\u010dku, kter\u00e1 byla v\u011bnov\u00e1na pr\u00e1v\u011b jemu. A Tom to samoz\u0159ejm\u011b ani netu\u0161il… v\u017edy\u0165 to Natan ji v\u017edycky poslouchal a hr\u00e1l ji na kytaru, ne Tom\u2026<\/div>\n
\n
N\u011bkter\u00fdm lidem, kte\u0159\u00ed vystoupen\u00ed sledovali, se do o\u010d\u00ed vt\u011bsnaly slzy. Dokonce i G\u00e9\u010dka, kter\u00e1 dote\u010f vesele odpov\u00eddali na ot\u00e1zky zv\u00eddav\u00fdch fotograf\u016f, zara\u017een\u011b koukali na dvoj\u010data, kter\u00e1 jakoby nic kolem sebe nevn\u00edmala. Bill sed\u011bl na sv\u00e9 \u017eidli\u010dce a ti\u0161e zp\u00edval do mikrofonu, zat\u00edmco v p\u0159\u00edm\u00e9m o\u010dn\u00edm kontaktu pozoroval sv\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 jemn\u011b brnkalo b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f na kytaru. Ani jeden si nev\u0161\u00edmal mnohon\u00e1sobn\u00e9ho cvak\u00e1n\u00ed fotograf\u016f, kter\u00fdm tenhle v\u00fdjev p\u0159i\u0161el v\u00edce ne\u017e sladk\u00fd. \u017de by se kone\u010dn\u011b mezi dvoj\u010daty projevila ztracen\u00e1 sourozeneck\u00e1 l\u00e1ska?\u2026 Jenom\u017ee ona nebyla ani tak ztracen\u00e1 jako bolestiv\u00e1\u2026 L\u00e1ska, kterou Bill miloval sv\u00e9 dvoj\u010de, se v n\u011bm nikdy neztratila\u2026 tak\u017ee ji nelze ani naj\u00edt. V jeho hrudi tlouklo srd\u00ed\u010dko, kter\u00e9 mohlo b\u00edt jenom tehdy, kdy\u017e si bylo jist\u00e9, \u017ee je jeho bratr v po\u0159\u00e1dku. Kdyby nebyl Tom, Bill by nep\u0159e\u017eil. A to sam\u00e9 platilo pro Toma\u2026 takhle siln\u00e1 byla jejich l\u00e1ska. Akor\u00e1t pro\u0161la mnoh\u00fdmi zkou\u0161kami, kter\u00fdm ne v\u017edy odv\u00e1\u017en\u011b \u010delila, a p\u0159i jedn\u00e9 dokonce jaksi zd\u00e1 se \u00fapln\u011b poho\u0159ela\u2026 Tou zkou\u0161kou bylo Tomovo st\u011bhov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 zm\u011bnilo jeho dvoj\u010de od z\u00e1kladu\u2026 Tom nev\u011bd\u011bl, zdali to byla Natanova pr\u00e1ce, \u017ee byl Bill te\u010f tak chladn\u00fd a nep\u0159\u00edstupn\u00fd, ale v\u016fbec se mu to nel\u00edbilo. I kdy\u017e si s\u00e1m um\u011bl p\u0159iznat chybu, nem\u011bl odch\u00e1zet\u2026 nem\u011bl jej nechat samotn\u00e9ho\u2026 ale tohle ne\u010dekal. Ne\u010dekal, \u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00ed, najde tam m\u00edsto sv\u00e9ho rozko\u0161n\u00e9ho dvoj\u010d\u00e1tka py\u0161n\u00e9ho a chladn\u00e9ho kluka, av\u0161ak s n\u00e1dhern\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00fdm pohledem a pln\u00fdmi rty. Ale i kdy\u017e se Bill sna\u017eil ukr\u00fdt za clonu odhodlan\u00e9ho kluka, kter\u00e9mu je cel\u00fd Tom ukraden\u00fd, v hloubi jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed Tom st\u00e1le mohl vid\u011bt ty kr\u00e1sn\u00e9 plam\u00ednky jako kdysi. Bill se mohl sna\u017eit jakkoli, Tom by jej v\u017edy odhalil. Sta\u010dil mu k tomu jenom jedin\u00fd pohled a c\u00edtil, \u017ee i kdy\u017e si br\u00e1\u0161ka hraje na tvrd\u00e9ho, uvnit\u0159 mu tlu\u010de vesel\u00e9 srd\u00ed\u010dko, kter\u00e9 v\u0161ak pro\u0161lo velikou bolest\u00ed\u2026 a z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti to byla jeho vina.<\/div>\n
V pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9 p\u00edsni\u010dky si n\u00e1dhern\u011b hled\u011bli do o\u010d\u00ed\u2026 ani si to neuv\u011bdomili a u\u017e tady byl konec jejich vystoupen\u00ed, odm\u011bn\u011bn n\u00e1dhern\u00fdm potleskem. Tom si um\u011bl publikum z\u00edskat mnohon\u00e1sobn\u011b l\u00e9pe ne\u017e Natan. Ten se po\u0159\u00e1d a\u017e podivn\u011b motal kolem Billa a nevadilo to jenom lidem, ale tak\u00e9 \u010dernovlas\u00e9mu zp\u011bv\u00e1kovi. Bylo mu to dokonce n\u011bkdy po\u0159\u00e1dn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9. A nejhor\u0161\u00ed bylo sd\u00edlet s n\u00edm pokoj, kdy\u017e byli na dlouh\u00e9m turn\u00e9. To se rad\u011bji Bill v\u017edy spakoval a \u0161el potaj\u00ed ke G\u00e9\u010dk\u016fm na gau\u010d. Natana m\u011bl r\u00e1d\u2026 ano, moc r\u00e1d, ale nechoval k n\u011bmu ty sam\u00e9 city jako byly ty Natanovy. Prost\u011b nem\u011bl pot\u0159ebu se na n\u011bj po\u0159\u00e1d lepit a nech\u00e1vat se od n\u011bj zasyp\u00e1vat tunou polibk\u016f. A tak\u00e9 byl v l\u00edb\u00e1n\u00ed Natan dost drsn\u00fd – jenom hladov\u011b bral, ale neum\u011bl d\u00e1vat\u2026
„Byli jste \u00fapln\u011b senza\u010dn\u00ed,“ zav\u00fdskal vesele David na dvoj\u010d\u00e1tka, kter\u00e1 smutn\u011b vystoupila z auta, je\u017e je dovezlo p\u0159ed hotel.
„Hmm, d\u00edk, Davide,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom tro\u0161i\u010dku nucen\u011b a pot\u00e9 si napravil k\u0161iltovku, kter\u00e1 mu na jedn\u00e9 stran\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b svazovala dredy. Bill vysko\u010dil z auta jako prvn\u00ed a rychle cupkal ke dve\u0159\u00edm, dokud si jej je\u0161t\u011b nev\u0161imly rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00e9 fanynky. Tom jej hbit\u011b n\u00e1sledoval a chud\u00e1\u010dka \u0161\u0165astn\u00e9ho Davida nechali pro G\u00e9\u010dka. A\u0165 si s n\u00edm te\u010f oslavujou\u2026 kdy\u017e oni n\u00e1ladu jaksi nem\u011bli.
Bill se neodva\u017eoval \u010dekat na v\u00fdtah a tak rad\u011bji ty t\u0159i patra vyb\u011bhl po sv\u00fdch. Necht\u011bl b\u00fdt s Tomem s\u00e1m\u2026 nev\u011bd\u011bl, co by mu m\u011bl vlastn\u011b \u0159\u00edct\u2026 tohle bylo jejich posledn\u00ed vystoupen\u00ed\u2026 Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee ty t\u0159i t\u00fddny tak rychle ub\u011bhly a\u2026 a\u010d nerad, dok\u00e1zal si p\u0159iznat, \u017ee mu Tom bude moc chyb\u011bt. Jakoby mu znovu ode\u0161el\u2026 jenom\u017ee te\u010f nev\u00ed, jestli se v\u016fbec vr\u00e1t\u00ed\u2026
Smutn\u011b sebou hodil na postel, ale to u\u017e do pokoje ve\u0161la dal\u0161\u00ed osoba, kter\u00e1 m\u011bla ve tv\u00e1\u0159i dost smutn\u00fd v\u00fdraz. Tomovy o\u010di se hned st\u0159etly se sv\u00fdm prot\u011bj\u0161kem\u2026<\/div>\n
Pod jejich up\u0159en\u00fdm pohledem byl rozt\u00e1l snad i ledovec. Z obou pohled\u016f v\u0161ak ne\u0161lehaly plameny hn\u011bvu, dokonce ani nen\u00e1vist\u2026 jenom\u017ee tak\u00e9 jaksi ztratili l\u00e1sku. Jedin\u00e9, co v t\u011bch pohledech bylo pr\u00e1v\u011b te\u010f, byla bolest\u2026 nesnesiteln\u00e1 a nekone\u010dn\u00e1\u2026 Bill se sna\u017eil hr\u00e1t po\u0159\u00e1d svou roli tvrd\u00e9ho a lehkomysln\u00e9ho\u2026 cht\u011bl Tomovi dok\u00e1zat, \u017ee dok\u00e1\u017ee \u017e\u00edt i bez n\u011bj. Cht\u011bl mu dok\u00e1zat, jak siln\u00fd um\u00ed b\u00fdt\u2026 jenom\u017ee v\u0161echno to co cht\u011bl, se r\u00e1zem rozplynulo v prach v jedin\u00e9m pohledu do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed\u2026 Byly tak dokonale up\u0159\u00edmn\u00e9 a tolik n\u00e1dhern\u00e9. Billa dokonce fascinovalo, jak moc jsou jejich o\u010di stejn\u00e9. Stejn\u00e9\u2026 ale p\u0159esto \u00fapln\u011b jin\u00e9\u2026 Pomalu vstal a zb\u011bsil\u00fdm mrk\u00e1n\u00edm se sna\u017eil zahnat pal\u010div\u00e9 slzy, kter\u00e9 se mu draly do o\u010d\u00ed jako na povel. K jeho p\u0159ekvapen\u00ed v\u0161ak zahl\u00e9dl tu neskonalou bolest i ve tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho dvoj\u010dete\u2026 ano! Tom trp\u011bl! A trp\u011bl snad dvojn\u00e1sobn\u011b, proto\u017ee je\u0161t\u011b nikdy se nec\u00edtil takhle s\u00e1m. Je\u0161t\u011b nikdy jej od Billa ned\u011blila tak hrub\u00e1 ze\u010f, kter\u00e1 sice byla neviditeln\u00e1, ale o to siln\u011bj\u0161\u00ed. Sna\u017eil se\u2026 moc se sna\u017eil si jej za ty t\u0159i t\u00fddny n\u011bjak z\u00edskat zp\u00e1tky\u2026 jenom\u017ee c\u00edtil, \u017ee jej od sebe po\u0159\u00e1d v\u00edce odtahuje. Bill byl na n\u011bj neskute\u010dn\u011b zl\u00fd. K\u0159i\u010del na n\u011bj cel\u00e9 tyhle t\u0159i t\u00fddny za ka\u017edou hloupost, nev\u0161\u00edmal si jej, tot\u00e1ln\u00ed ignorace byla na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku. A Tom jen dr\u017eel. Nechal sebou jenom tak zametat, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161echno tohle si zaslou\u017e\u00ed. On Billovi ubl\u00ed\u017eil ston\u00e1sobn\u011b h\u016f\u0159, tak\u017ee se te\u010f nelitoval. Litoval mo\u017en\u00e1 jenom toho, jak takovou hloupost mohl v\u016fbec ud\u011blat. Kdy\u017e tehdy odch\u00e1zel, opou\u0161t\u011bl Billa, kter\u00fd se ani v nejmen\u0161\u00edm nepodobal tomuhle. Ten star\u00fd Bill se na v\u0161echny sm\u00e1l jako slun\u00ed\u010dko. Sv\u00fdm sm\u00edchem Toma rozveseloval v\u017edy, kdy\u017e mu bylo nejh\u016f\u0159\u2026 nikdy se na n\u011bj nezlobil. A i kdy\u017e jo, tak se to st\u00e1valo velice m\u00e1lokdy a v\u011bt\u0161inou se hned udob\u0159ili. Jeho hn\u011bd\u00e1 o\u010dka se p\u0159ed dv\u011bma lety schov\u00e1vala pod kr\u00e1tkou ofinkou a jeho \u00fasm\u011bv byl vesel\u00fd, jako kdyby ka\u017ed\u00fd den sv\u00edtilo po\u0159\u00e1d kr\u00e1sn\u011b slun\u00ed\u010dko\u2026 Jenom\u017ee kluk, kter\u00e9ho tady na\u0161el, byl \u00fapln\u011b jin\u00fd. \u00dasm\u011bvem obdarov\u00e1val jenom fanou\u0161ky a ostatn\u00ed\u2026 vlastn\u011b v\u0161echny, krom\u011b Toma. Neskute\u010dn\u011b bolelo\u2026 kdy\u017e se k n\u011bmu tak choval. Tomovi v\u0161ak pomalu doch\u00e1zelo, \u017ee to Natan je str\u016fjcem Billovy nen\u00e1visti a chladu. On takov\u00fd nikdy neb\u00fdval\u2026
„M\u011bl by sis sbalit v\u011bci,“ za\u0161eptal Bill a uk\u00e1zal na kupku oble\u010den\u00ed na Tomov\u011b posteli. Ten se v\u0161ak nedok\u00e1zal hnout. Jenom matn\u011b pooto\u010dil hlavou, aby vid\u011bl tu spou\u0161\u0165 na sv\u00e9 posteli a pot\u00e9 se pohledem vr\u00e1til znovu k Billovi. V jeho o\u010d\u00edch uvid\u011bl odlesk slan\u00fdch d\u016fkaz\u016f toho, jak moc Bill trp\u011bl. A\u017e te\u010f kone\u010dn\u011b c\u00edtil, \u017ee nen\u00ed jedin\u00fd, kdo tak neskute\u010dn\u011b trp\u00ed.
„Dne\u0161ek byl posledn\u00ed, co?“ zeptal se Tom s lehk\u00fdm v\u00fddechem a musel zoufale sklonit pohled, proto\u017ee jinak by se snad neudr\u017eel a za\u010dal by bre\u010det on. Bill se tak\u00e9 neodv\u00e1\u017eil promluvit, proto jen matn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul. Bylo pro n\u011bj neskute\u010dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 uv\u011bdomit si jednu v\u011bc – Tom zase odejde.Zase se vr\u00e1t\u00ed a na jeho m\u00edsto znovu nastoup\u00ed Natan\u2026 Tohle bylo jeho no\u010dn\u00ed m\u016frou\u2026 Jak r\u00e1d by te\u010f nechal Toma, by jej dlouze objal a hladil ve vlasech tak jako kdysi\u2026 tak r\u00e1d by se d\u00edval do jeho o\u010d\u00ed na koncertech\u2026 cht\u011bl zp\u00edvat jemu slova p\u00edsn\u011b\u2026 s n\u00edm se nech\u00e1vat fotografovat\u2026 cht\u011bl, aby jej znovu p\u0159ede v\u0161ema chr\u00e1nil\u2026 jenom\u017ee to nedok\u00e1zal \u0159\u00edct. M\u011bl svou hrdost a tak\u00e9 v tom byla i men\u0161\u00ed role strachu. Prost\u011b se u\u017e b\u00e1l tolika bolesti. U\u017e necht\u011bl trp\u011bt\u2026 trp\u011bl u\u017e dost\u2026 Snad a\u017e p\u0159ehnan\u011b moc.
Jeho dote\u010f v klidu stoj\u00edc\u00ed nohy se pomalu posouvaly kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku bl\u00ed\u017e k Tomovi a jeho o\u010di zoufale hledaly l\u00e1sku v t\u011bch Tomov\u00fdch. Cht\u011bl c\u00edtit\u2026 \u017ee jej m\u00e1 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d r\u00e1d. Cht\u011bl c\u00edtit, \u017ee i p\u0159es to dlouh\u00e9 \u010dasov\u00e9 odlou\u010den\u00ed, na n\u011bj je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d myslel…<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e byl u Toma tak bl\u00edzko, \u017ee z\u0159eteln\u011b c\u00edtil jeho zb\u011bsil\u00fd dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, zastavil se a nesm\u011ble sklonil pohled.
„Pro\u010d si ke m\u011b takovej? Nen\u00e1vid\u00ed\u0161 m\u011b, Bille?“ za\u0161eptal zoufale Tom a opatrn\u011b pohladil b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f Billa po tv\u00e1\u0159i, ten v\u0161ak jeho doteku uhnul.
„Jsem srab,“ vydechl nakonec a kone\u010dn\u011b dal pr\u016fchod sv\u00fdm slz\u00e1m. U\u017e to v sob\u011b nedok\u00e1zal dusit. Zvedl k Tomovi pevn\u00fd, av\u0161ak po\u0159\u00e1d uplakan\u00fd pohled a ti\u0161e pokra\u010doval. „Jsem srab, proto\u017ee t\u011b nedok\u00e1\u017eu nen\u00e1vid\u011bt. I p\u0159es to v\u0161echno, Tome… to nedok\u00e1\u017eu,“ vydechl a znovu ucukl pod Tomov\u00fdm dotekem na dlani.
„Bille-j\u00e1,“ cht\u011bl kone\u010dn\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, jenom\u017ee Bill byl rychlej\u0161\u00ed.
„Ne, Tome. U\u017e dost! Z\u00edtra se spolu rozlou\u010d\u00edme a ty se hezky vr\u00e1t\u00ed\u0161! Nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e u\u017e se neuvid\u00edme. Alespo\u0148 te\u010f ne. Ned\u011blej to t\u011b\u017e\u0161\u00ed,“ za\u0161eptal a rychle ut\u00edral kanouc\u00ed slzy, kter\u00e9 mu pomalu sm\u00e1\u010dely tv\u00e1\u0159e. Cht\u011bl odej\u00edt, dokonce i vykro\u010dil vp\u0159ed, jenom\u017ee jej najednou dv\u011b velk\u00e9 dlan\u011b st\u00e1hly do n\u00e1ru\u010de a on se nedok\u00e1zal br\u00e1nit.
„\u0158ekni mi, \u017ee m\u011b u\u017e nikdy nechce\u0161 vid\u011bt! \u0158ekni mi to! Te\u010f nebu\u010f srab, Bille a \u0159ekni mi kone\u010dn\u011b do pytle co skute\u010dn\u011b c\u00edt\u00ed\u0161, rozum\u00ed\u0161? Ne co c\u00edt\u00ed Natan, ale co c\u00edt\u00ed\u0161 ty tady,“ neovl\u00e1dl se a k\u0159i\u010del po n\u011bm, p\u0159es mno\u017estv\u00ed slz u\u017e na n\u011bj ani po\u0159\u00e1dn\u011b nevid\u011bl, vz\u00e1p\u011bt\u00ed mu v\u0161ak polo\u017eil dla\u0148 na m\u00edsto, kde mu bilo srd\u00ed\u010dko a pevn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. Billovy o\u010di neust\u00e1le plakaly a jeho rty byly zvlhl\u00e9 od t\u011bch slan\u00fdch kapek smutku. Tom na jeho tv\u00e1\u0159i dlouze utkv\u011bl pohledem. A\u017e te\u010f si v\u0161imnul, jak moc je Bill kr\u00e1snej. A\u017e te\u010f… kdy\u017e jej \u00fapln\u011b ztratil, si to uv\u011bdomil. P\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b…
„Tome, pust m\u011b, pros\u00edm,“ vydechl Bill s tich\u00fdm vzlykem a sna\u017eil se od sebe Toma n\u011bjak odsunout. Tohle v\u0161ak bylo u\u017e i nad jeho s\u00edly. V Tomov\u011b objet\u00ed mu bylo tak kr\u00e1sn\u011b… c\u00edtil to n\u00e1dhern\u00e9 teplo, kter\u00e9 mu nedok\u00e1zala d\u00e1t ani maminka a u\u017e v\u016fbec ne Natan.
„Ne, Bille! Bude\u0161 m\u011b poslouchat! I kdy\u017e jen chvilku! J\u00e1 u\u017e nev\u00edm, chce\u0161 m\u011b uhodit? Klidn\u011b mi dej facku, a\u0165 v\u00edm, jak moc jsem ti ubl\u00ed\u017eil. Klidn\u011b m\u011b uho\u010f! Jenom m\u011b u\u017e nep\u0159ehl\u00ed\u017eej. U\u017e to d\u00e9le nevydr\u017e\u00edm,“ jeho srdce se l\u00e1malo na kusy pod Billov\u00fdm uplakan\u00fdm pohledem. Najednou se jeho protesty \u00fapln\u011b anulovaly a on se nechal pomalu sev\u0159\u00edt v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed. Hned, jak uc\u00edtil, \u017ee jej Tomovy hork\u00e9 dlan\u011b objaly kolem ramen, ti\u0161e vydechl. Bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a nadechl se Tomovy kr\u00e1sn\u00e9 v\u016fn\u011b.Jak dlouho o tomhle snil, jak dlouho si p\u0159\u00e1l tohle je\u0161t\u011b jednou za\u017e\u00edt…<\/div>\n
Najednou v\u0161ak Billovi zazvonil telefon. Prudce se od Toma odt\u00e1hl a s vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem ut\u00edkal k mobilu, kde zvonila ta nep\u0159\u00edjemn\u00e1 p\u00edse\u0148, kterou si Natan nastavil jako zvon\u011bn\u00ed.
„Ano?“ p\u00edpl ti\u0161e a ot\u00edral si z o\u010d\u00ed zbytky slz.
„Natane? Tebe u\u017e pustili, ale jak-? Jak-“ za\u010dal koktat a \u00fapln\u011b p\u0159estal vn\u00edmat, jak mu Natan srdceryvn\u011b vysv\u011btloval, \u017ee u\u017e to bez n\u011bj nevydr\u017e\u00ed a \u017ee ode\u0161el na reverz. Prost\u011b to nedok\u00e1zal vn\u00edmat. Jeho pohled se zoufale m\u00edsil s toto\u017en\u00fdm a on najednou mobil upustil na pol\u0161t\u00e1\u0159 a nal\u00e9hav\u011b se rozb\u011bhl ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti. Tom \u010dekal v\u0161echno, ale to, \u017ee mu Bill vlet\u00ed do n\u00e1ru\u010de ne\u010dekal ur\u010dit\u011b.
„Byl jsem stra\u0161livej v\u016fl, Tomi… u\u017e nechci b\u00fdt s\u00e1m. Neodch\u00e1zej mi u\u017e, pros\u00edm,“ zoufale \u0161eptal a tisknul se k bratrovu ochranitelsk\u00e9mu t\u011blu…<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kaybetaread: Janule Byla to sice men\u0161\u00ed koncertn\u00ed hala, ale o to p\u0159\u00edjemn\u011bji se tam dvoj\u010d\u00e1tka c\u00edtila. Nebylo tam tolik lid\u00ed a u\u017e v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 davy je\u010d\u00edc\u00edch fanynek. Dneska na n\u011b ani jeden jaksi nem\u011bli n\u00e1ladu. Cht\u011bli si jenom dokon\u010dit svou povinnost<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[166],"tags":[],"class_list":["post-16597","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-microfon-with-guitar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16597","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16597"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16597\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16597"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16597"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16597"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}