{"id":16600,"date":"2008-09-10T18:00:00","date_gmt":"2008-09-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16563"},"modified":"2008-09-10T18:00:00","modified_gmt":"2008-09-10T17:00:00","slug":"dar-ii-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/10\/dar-ii-4\/","title":{"rendered":"Dar II 4."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Po v\u010derej\u0161\u00ed noci se Bill c\u00edtil nabit\u00fd dvakr\u00e1t tolik, ne\u017e kdy\u017e vylezl ze studen\u00e9 sprchy. P\u0159ipadalo mu, jako by se milov\u00e1n\u00edm s Tomem jeho energie zdvojn\u00e1sobovala, a kdy\u017e p\u0159eskakoval plot k soused\u016fm, aby mohl zadem doj\u00edt k Megyinu domku, c\u00edtil, \u017ee by mohl klidn\u011b l\u00edtat.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdravil slu\u0161n\u011b pan\u00ed Obramovou, man\u017eelku jejich souseda. K\u00fdvla mu na pozdrav, u\u017e se nedivila, \u017ee ho vid\u00ed na jejich zahrad\u011b, byla to pro kluky jedin\u00e1 \u00fanikov\u00e1 cesta a sousedi to v\u011bd\u011bli. Za plotem Obramov\u00fdch u\u017e byl jen p\u0159\u00edsn\u011b st\u0159e\u017een\u00fd d\u016fl a d\u00edky n\u011bmu se na ta m\u00edsta nemohl nikdo dostat. Jak jim byl ten d\u016fl nesympatick\u00fd, kdy\u017e se sem nast\u011bhovali, te\u010f jim slou\u017eil jako osobn\u00ed ochrana. Taky d\u00edky n\u011bmu si vlastn\u011b mohli kdysi tenhle domek dovolit, v\u00fdhled za d\u016fm sni\u017eoval jeho hodnotu o hodn\u011b pen\u011bz. Nem\u011bli na nic dra\u017e\u0161\u00edho a tohle byla rychl\u00e1 a levn\u00e1 volba. Jen d\u00edky dolu nelezou fanynky na jejich zahradu i zadem. A\u017e Gordon postav\u00ed ten vysok\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd plot, jeho\u017e n\u00e1kres jim ned\u00e1vno ukazoval, u\u017e jim nebudou moci nakukovat fanynky ani na zahradu p\u0159ed domem, ale jak ho znal, je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das to bude trvat. Mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed l\u00e9to\u2026 Rok ute\u010de jako voda, napadlo ho, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, co d\u011blal p\u0159ed rokem touhle dobou\u2026 vid\u011bl sebe a Toma, jak le\u017e\u00ed vedle sebe bratrsky na posteli a sn\u00ed o sl\u00e1v\u011b\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„P\u0159edstav si, \u017ee t\u011b n\u011bkdo na ulici zastav\u00ed a \u0159ekne si o podpis,“ rozpl\u00fdval se Bill. V ruce dr\u017eel smlouvu s nahr\u00e1vac\u00ed spole\u010dnost\u00ed, kterou studoval ka\u017edou volnou chv\u00edli a z\u00edral do t\u011bch \u010dernob\u00edl\u00fdch stru\u010dn\u00fdch \u0159\u00e1dk\u016f, kter\u00e9 mluvily o jejich budoucnosti chladnou pr\u00e1vnickou \u0159e\u010d\u00ed a v \u010d\u00edslech. P\u0159esto\u017ee mu procenta v matematice nikdy moc ne\u0161la, tohle pro n\u011bj bylo z\u00e1bavn\u00e9 \u010dten\u00ed. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 \u010dten\u00ed. Den p\u0159edt\u00edm jim volal David, \u017ee za t\u00fdden vypukne nat\u00e1\u010den\u00ed prvn\u00edho klipu a oni cel\u00ed nat\u011b\u0161en\u00ed le\u017eeli vedle sebe a prob\u00edrali, jak to v\u0161echno bude d\u00e1l. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee to p\u0159ijde, Meg jim to p\u0159ece uk\u00e1zala tak \u017eiv\u011b, ale stejn\u011b po\u0159\u00e1d pochybovali. T\u0159eba to cel\u00e9 byl nesmysl\u2026 t\u0159eba se stane n\u011bco, co Meg nem\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt a oni to nedok\u00e1\u017eou\u2026<\/em><\/div>\n
„To aby sis koupil krabici lihovek,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a \u0161\u0165ouchl pobaven\u011b do Billa.<\/em><\/div>\n
„To si pi\u0161, \u017ee si ji koup\u00edm, ale a\u017e dostanu nov\u00fd kapesn\u00fd,“ smutn\u011b tenkr\u00e1t Tomovi odpov\u011bd\u011bl.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Vzpomn\u011bl si na svou zlatou kartu v pen\u011b\u017eence, kterou jim nab\u00eddla jejich banka jako zvl\u00e1\u0161\u0165 v\u00e1\u017een\u00fdm klient\u016fm. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem byl z\u00e1visl\u00fd na tom, co dostane od rodi\u010d\u016f. Dnes u\u017e si to nedovedl v\u016fbec p\u0159edstavit.<\/div>\n
„Kouk\u00e1m, jak cel\u00fd z\u00e1\u0159\u00ed\u0161,“ uv\u00edtala ho Meg, kdy\u017e otev\u0159ela dve\u0159e a vpustila Billa dovnit\u0159.<\/div>\n
„Jsem nabitej tak, \u017ee mi div nestojej vlasy samy nahoru,“ zasm\u00e1l se a zamkl za sebou.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si ryb\u00edzovej kol\u00e1\u010d?“ nab\u00edzela mu Meg sv\u016fj v\u00fdtvor hned, jak dosedl za kuchy\u0148sk\u00fd st\u016fl. Specieln\u011b kv\u016fli n\u011bmu r\u00e1no odrbala na zahrad\u011b cel\u00fd ke\u0159\u00edk.<\/div>\n
„Jasn\u011b, pot\u0159ebuju p\u0159ibrat, m\u00e1ma m\u011b v\u010dera zase rentgenovala a vyhro\u017eovala, \u017ee vynad\u00e1 Davidovi. To je ten posledn\u00ed \u010dlov\u011bk, kterej by mohl za to, jak vypad\u00e1m. Hmmm\u2026 je to v\u00fdborn\u00fd,“ huhlal u\u017e s plnou pusou, drobky mu padaly do kl\u00edna. Omluvn\u011b se usm\u00e1l a vyzob\u00e1val ty mal\u00e9 mr\u0161ky, aby ani jeden drobek nep\u0159i\u0161el nazmar. Meg pekla skv\u011ble, o tom u\u017e se p\u0159esv\u011bd\u010dil mockr\u00e1t.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jen si dej, dneska to bude\u0161 pot\u0159ebovat, vid\u00edm to a\u017e do p\u016flnoci,“ sd\u011blila mu a s \u00fasm\u011bvem sledovala, jak do n\u011bj pad\u00e1 t\u0159et\u00ed kousek kol\u00e1\u010de. Nen\u00ed nemocn\u00fd, jak psali v tom pitom\u00e9m \u010dasopise\u2026 u\u017e je to jasn\u00e9. N\u00e1hodou za\u0161la p\u0159ed t\u00fddnem ve m\u011bst\u011b do trafiky, pot\u0159ebovala koupit dopisn\u00ed ob\u00e1lky, a kdy\u017e vid\u011bla fotku sv\u00e9 Hv\u011bzdi\u010dky na tituln\u00ed stran\u011b a u n\u00ed n\u00e1pis „Je Bill nemocn\u00fd? Trp\u00ed ment\u00e1ln\u00ed anorexi\u00ed?“, tro\u0161ku se vyd\u011bsila a \u010dasopis koupila. Te\u010f vid\u011bla, \u017ee jej\u00ed obavy byly zbyte\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Dost, Hv\u011bzdi\u010dko, nech si n\u011bco na potom,“ stopla jeho apetit, kdy\u017e sahal po \u010dtvrt\u00e9m kousku. „Bude\u0161 tak nacpanej, \u017ee mi tady usne\u0161, a to nem\u016f\u017eu pot\u0159ebovat,“ vysv\u011btlovala, kdy\u017e mu zpod nosu brala t\u00e1cek s kol\u00e1\u010dem a vid\u011bla jeho zklaman\u00e9 o\u010di. „Za\u010dneme toti\u017e t\u00edmhle,“ v\u00fdznamn\u011b poklepala na tlustou knihu. „Je\u0161t\u011b bys mi tu usnul, jak t\u011b zn\u00e1m.“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zvedl o\u010di v sloup. Tyhle \u0159e\u010di poslouchal od t\u00e9 doby, co jednou opravdu uprost\u0159ed nudn\u00e9 teorie usnul, proto\u017ee byl stra\u0161n\u011b utahan\u00fd. Od t\u00e9 doby se to nestalo, ale na tal\u00ed\u0159i to m\u011bl po\u0159\u00e1d. Sice se mu ob\u010das p\u0159iv\u00edrala na konci dne v\u00ed\u010dka, ale aby bouchl hlavou o st\u016fl, jako tenkr\u00e1t, to u\u017e se nestalo. Taky to bylo p\u011bkn\u00e9 probuzen\u00ed. Meg d\u00e1vno p\u0159estala \u010d\u00edst a jen se z\u00e1jmem sledovala sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka, a\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed tou hlavou o st\u016fl t\u0159\u00edsknout\u2026 trvalo to neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch deset minut. Bill se vymr\u0161til leknut\u00edm ze \u017eidle a Meg z t\u00e9 sv\u00e9 sm\u00edchy m\u00e1lem spadla. Nemohla p\u0159estat a on se tenkr\u00e1t urazil, \u017ee se mu sm\u011bje. Musela si ho pak chvilku udob\u0159ovat, ale za chv\u00edli byli zase kamar\u00e1di. N\u011bkdy byla jej\u00ed Hv\u011bzdi\u010dka p\u011bkn\u011b ur\u00e1\u017eliv\u00e1, to u\u017e zjistila d\u00e1vno. A taky je\u0161itn\u00e1 a tvrdohlav\u00e1\u2026 jako ka\u017edej chlap\u2026<\/div>\n
„Tenkr\u00e1t jsem byl utahanej po koncert\u011b, na dne\u0161ek jsem spal celou noc, tak za\u010dni, a\u0165 tu teorii m\u00e1me rychle za sebou,“ otr\u00e1ven\u011b odpov\u011bd\u011bl a o\u010dima sledoval, jak t\u00e1cek s jeho kol\u00e1\u010dem p\u0159ist\u00e1l na kuchy\u0148sk\u00e9 lince. Kdy\u017e ho Meg je\u0161t\u011b p\u0159ikryla ubrouskem, a jemu l\u00e1kav\u00e1 \u010derven\u00e1 n\u00e1pl\u0148 zmizela z o\u010d\u00ed, obr\u00e1tila se k n\u011bmu s omluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a na vysv\u011btlenou pronesla: „To aby ti na n\u011bj nenad\u011blaly mouchy, je jich letos n\u011bjak moc.“<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Ve sklepn\u00ed m\u00edstnosti by nikdo nepoznal, jestli je venku den nebo noc. Okno tu nebylo a \u010das odm\u011b\u0159ovalo jen pravideln\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed monitoru. D\u00edvka, le\u017e\u00edc\u00ed na b\u00edl\u00e9m l\u016f\u017eku, se zavrt\u011bla. Jej\u00ed v\u011bdom\u00ed se pomalu vyno\u0159ovalo z hust\u00e9ho ml\u017en\u00e9ho oparu, ale st\u00e1le j\u00ed nedovolovalo uv\u011bdomit si, kde a pro\u010d vlastn\u011b je. Bylo to tak pro ni lep\u0161\u00ed\u2026 uv\u011bdomila si matn\u011b svoji posledn\u00ed vzpom\u00ednku, kdy\u017e byla naposledy \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b bd\u011bl\u00e1 \u2026 bylo to jm\u00e9no\u2026 Bill\u2026 usm\u00e1la se ze span\u00ed. To jm\u00e9no j\u00ed bylo mil\u00e9. Sna\u017eila se soust\u0159edit, aby si kone\u010dn\u011b vzpomn\u011bla, kdo to je, ale jej\u00ed zakalen\u00e9 v\u011bdom\u00ed j\u00ed to neumo\u017e\u0148ovalo. Postupn\u011b zase upadala do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho sn\u011bn\u00ed\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Vysko\u010dily s Luckou z auta a skoro neposlouchaly starostliv\u00e9 nab\u00e1d\u00e1n\u00ed Anny, aby na sebe d\u00e1valy pozor, neztratily se jedna druh\u00e9 a ve\u010der po koncert\u011b spole\u010dn\u011b dorazily na smluven\u00e9 m\u00edsto. Ob\u011b u\u017e byly tak nat\u011b\u0161en\u00e9, \u017ee jim d\u011blalo pot\u00ed\u017ee soust\u0159edit pozornost na cokoli jin\u00e9ho, ne\u017e na obrovsk\u00fd dav lid\u00ed, kter\u00fd vid\u011bly z parkovi\u0161t\u011b a do n\u011bho\u017e se hodlaly zabo\u0159it a prodrat se co nejbl\u00ed\u017ee sv\u00fdm idol\u016fm. Byly odhodlan\u00e9 to dok\u00e1zat za ka\u017edou cenu.<\/em><\/div>\n
„Nikolko, vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b?“ sna\u017eila se matka je\u0161t\u011b jednou upoutat jej\u00ed pozornost.<\/em><\/div>\n
„Jo, mami, pod\u00edvej, p\u0159ijeli jsme pozd\u011b, za chv\u00edli to za\u010d\u00edn\u00e1, mus\u00edme j\u00edt, jinak budeme na konci a nic neuvid\u00edme,“ netrp\u011bliv\u011b odpov\u00eddala a o\u010dima neust\u00e1le bloudila po \u0161\u00edlen\u00e9m shluku fanynek, jen\u017e v n\u00ed sice vzbuzoval strach, ale sou\u010dasn\u011b i vzru\u0161en\u00ed z toho, co bude n\u00e1sledovat.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co jsem ti \u0159\u00edkala, \u017ee se mi v\u010dera zd\u00e1lo, vi\u010f?“ starostliv\u011b k n\u00ed promlouvala m\u00e1ma.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, mami, ur\u010dit\u011b se mi nic nestane, Lucka na m\u011b d\u00e1 bacha, vi\u010f?“ obr\u00e1tila se na svou kamar\u00e1dku a ta jej\u00ed uji\u0161t\u011bn\u00ed jen odk\u00fdvala. Nem\u011bla sice pon\u011bt\u00ed jak, ale bylo t\u0159eba souhlasit pro klid jej\u00ed matky.<\/em><\/div>\n
„Tak ahoj, holky, hlavn\u011b se dr\u017ete po\u0159\u00e1d spolu,“ pol\u00edbila ob\u011b nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dky je\u0161t\u011b starostliv\u011b na \u010delo a jen v\u00e1hav\u011b zvedla ruku na pozdrav, kdy\u017e se ty dv\u011b oto\u010dily a daly se do b\u011bhu. Tak rychle u\u017e cht\u011bly b\u00fdt na m\u00edst\u011b.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Nikola mat\u010diny zvl\u00e1\u0161tn\u00ed schopnosti znala odmalinka, stejn\u011b jako cel\u00e1 jejich rodina. Zd\u011bdila je po sv\u00e9 matce, kter\u00e1 poch\u00e1zela z n\u011bjak\u00e9ho star\u00e9ho rodu podobn\u011b nadan\u00fdch lid\u00ed, ale te\u010f se jimi nebyla ochotna v\u016fbec zab\u00fdvat. J\u00ed se p\u0159ece takov\u00e9 v\u011bci net\u00fdkaly, byly to m\u00e1miny sny. I kdy\u017e musela p\u0159ipustit, \u017ee se po takov\u00fdch snech ob\u010das n\u011bco semlelo, prozat\u00edm se to nikdy net\u00fdkalo j\u00ed\u2026 a stejn\u011b tohle nebylo nic v\u00e1\u017en\u00e9ho\u2026 mamce se zd\u00e1lo o mrtv\u00e9 babi\u010dce, kter\u00e1 na ni pr\u00fd k\u00fdvala a n\u011bco se j\u00ed sna\u017eila \u0159\u00edct, jen\u017ee ne\u017e se to stihla dozv\u011bd\u011bt, probudila se. Od t\u00e9 chv\u00edle na to po\u0159\u00e1d mysl\u00ed a m\u00e1 starosti, co to m\u011blo znamenat a \u010deho se to t\u00fdkalo. Celou cestu sem d\u00e1vala dvojn\u00e1sobn\u00fd pozor, neust\u00e1le t\u00e1tu napom\u00ednala, aby jel pomaleji, proto\u017ee co kdy\u017e to byla autonehoda, na co j\u00ed cht\u011bla babi\u010dka ve snu upozornit\u2026 d\u00edky tomu taky p\u0159ijeli takhle pozd\u011b\u2026 Te\u010f m\u011bla ale Niki d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci ne\u017e m\u00e1miny bl\u00e1zniv\u00e9 sny\u2026 prorvat se t\u00edm obrovsk\u00fdm davem co nejbl\u00ed\u017e k p\u00f3diu a kone\u010dn\u011b vid\u011bt JEHO\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Niki, dr\u017e m\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b, nebo upadnu,“ s\u00edpala vys\u00edlen\u011b Lucka, kter\u00e1 se za n\u00ed prod\u00edrala davem a jejich zpocen\u00e9 ruce se co chv\u00edli odd\u011blily. Niky byla prost\u011b rozhodnut\u00e1, \u017ee se dostanou dop\u0159edu, tak \u0161la p\u0159es mrtvoly\u2026 teda ne doslova, ale v davu, kde jeden druh\u00e9mu ne\u0161lape div ne na hlavu, by to nebylo nic divn\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b kousek vydr\u017e, jsme tak ve \u010dtvrt\u00fd lajn\u011b, to u\u017e je dobr\u00fd,“ p\u0159esv\u011bd\u010dovala ji a drala se d\u00e1l. Mus\u00ed to dok\u00e1zat. Mus\u00ed vid\u011bt Billa z co nejv\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkosti\u2026 aby taky on mohl vid\u011bt ji\u2026 co kdyby\u2026 n\u00e1hodou\u2026 To byl jej\u00ed hnac\u00ed motor.<\/em><\/div>\n
„To sta\u010d\u00ed, j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu, zabijou n\u00e1s a neuvid\u00edme nic,“ p\u0159esv\u011bd\u010dovala ji Lucka, kdy\u017e zahl\u00eddla n\u011bkolik vra\u017eedn\u00fdch pohled\u016f, kter\u00e9 je propichovaly a skute\u010dn\u011b hrozily zabit\u00edm, jestli se pohnou je\u0161t\u011b o p\u00e1r centimetr\u016f dop\u0159edu. Ka\u017ed\u00fd si br\u00e1nil svoje m\u00edsto a d\u00e1val pozor, aby mu n\u011bkdo nevlezl do v\u00fdhledu.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, no,“ zastavila se Niky, proto\u017ee pochopila, \u017ee s Luckou u\u017e to d\u00e1l nedok\u00e1\u017ee. Rozhl\u00eddla se kolem sebe, v jak\u00e9 \u017ee to jsou spole\u010dnosti a docela si gratulovala k v\u00fdb\u011bru m\u00edsta. P\u0159ed nimi nebyl nikdo o moc vy\u0161\u0161\u00ed, tak snad bude vid\u011bt. Vedro bylo k zalknut\u00ed, \u017e\u00edze\u0148 u\u017e je ob\u011b vysilovala, p\u0159esto\u017ee tu byly sotva p\u016fl hodinky. Lahve s pit\u00edm sebou m\u00edt nesm\u011bly, z\u0159ejm\u011b se ochranka b\u00e1la, \u017ee by jimi rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00ed fanou\u0161ci vrhali po skupin\u011b a mohlo by doj\u00edt ke zran\u011bn\u00ed. Z p\u00f3dia do hledi\u0161t\u011b se lahve h\u00e1zet m\u016f\u017eou, ale nikdy ne naopak, to bylo pravidlo ochranky. M\u011bli proto p\u0159ipraven\u00e9 z\u00e1soby vody a ob\u010das dav fanynek ob\u010derstvovali mr\u0148av\u00fdmi kel\u00edmky a pol\u00e9vali rovnou z k\u00fdbl\u016f. Ne v\u0161em to bylo po chuti, n\u011bkolik d\u00edvek, stylizovan\u00fdch do podoby sv\u00e9ho idola Billa, nem\u011blo radost, kdy\u017e jim voda zkazila pracn\u011b ud\u011blan\u00e9 \u00fa\u010desy. Holky nesta\u010dily z\u00edrat, kolik takov\u00fdch kopi\u00ed jejich mil\u00e1\u010dka v davu bylo.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Koukni, ta je hnusn\u00e1 a p\u0159epl\u00e1can\u00e1, s tou by Bill nechodil,“ pohodila Lucka bradou k holce stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed nimi a Niki se zasm\u00e1la. Byla opravdu stra\u0161n\u00e1\u2026 Sle\u010dna se k nim oto\u010dila a hezky se usm\u00e1la\u2026 Nerozum\u011bla ani slovo\u2026 ony j\u00ed ov\u0161em taky ne. Jejich n\u011bm\u010dina byla na velmi nevaln\u00e9 \u00farovni, v podstat\u011b znaly jen slov\u00ed\u010dka z text\u016f p\u00edsni\u010dek sv\u00fdch mil\u00e1\u010dk\u016f, a to je\u0161t\u011b ne v\u0161echna. Na domluvu to nesta\u010dilo v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b. K \u010demu by jim v obchod\u011b bylo, \u017ee znaj\u00ed slova jako nekone\u010dno, proti m\u00e9 v\u016fli, skrz monzun, posledn\u00ed den nebo zpov\u011b\u010f\u2026 za to by jim asi rohl\u00edk nikdo neprodal. Je\u0161t\u011b tak ten posledn\u00ed den, ten by se mo\u017en\u00e1 k n\u011b\u010demu hodit mohl, ale se zpov\u011bd\u00ed by ur\u010dit\u011b nepochodily\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e se podium kone\u010dn\u011b zahalilo do hust\u00e9ho d\u00fdmu, fanynky za\u010daly okam\u017eit\u011b nep\u0159edstaviteln\u011b je\u010det. Niky s Luckou se na sebe jen pod\u00edvaly, spokojen\u011b se usm\u00e1ly a p\u0159idaly se k ostatn\u00edm. Nap\u011bt\u00ed muselo ven\u2026 do \u0161\u00edlen\u00e9ho \u0159evu se ozval svi\u0161tiv\u00fd zvuk, po n\u011bm\u017e n\u00e1sledoval ohromuj\u00edc\u00ed v\u00fdbuch, na sc\u00e9n\u011b se zabl\u00fdsklo a vz\u00e1p\u011bt\u00ed promluvil zn\u00e1m\u00fd hlas. „Jetzt kommt unsere Zeit!“\u2026 Holky tuhle n\u011bmeckou v\u011btu znaly u\u017e nazpam\u011b\u0165 d\u00edky DVD, kter\u00e9 si pou\u0161t\u011bly snad tis\u00edckr\u00e1t. Ano\u2026 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el n\u00e1\u0161 \u010das\u2026 Niky se v tu chv\u00edli st\u00e1hlo hrdlo dojet\u00edm. Sly\u0161ela ho\u2026 poprv\u00e9 sly\u0161ela \u017eiv\u011b jeho n\u00e1dhern\u00fd hlas. Cht\u011blo se j\u00ed sou\u010dasn\u011b sm\u00e1t i bre\u010det a jedin\u00e9 co j\u00ed v tu chv\u00edli zb\u00fdvalo, bylo je\u010det s ostatn\u00edmi\u2026 Ozvaly se prvn\u00ed t\u00f3ny Tomovy kytary, za chv\u00edli se k nim p\u0159idala basa a bic\u00ed. Prvn\u00ed, co Niky spat\u0159ila vystoupit z hust\u00e9 mlhy, byly Tomovy houpaj\u00edc\u00ed se dredy. Byla jako u vytr\u017een\u00ed, m\u00e1lem p\u0159est\u00e1vala d\u00fdchat a nev\u011b\u0159ila tomu, \u017ee opravdu vid\u00ed \u017eiv\u00e9ho Toma. Toho Toma, o kter\u00e9m sn\u00ed tis\u00edce holek\u2026 \u017eiv\u00e9ho\u2026 skute\u010dn\u00e9ho\u2026 v b\u00edl\u00e9m tri\u010dku a k\u0161iltovce. Bylo to neskute\u010dn\u00e9\u2026 bombastick\u00e9\u2026 \u0161\u00edlen\u00e9.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e se po chv\u00edli kone\u010dn\u011b ozval Bill\u016fv zp\u011bv, holky st\u00e1ly na \u0161pi\u010dk\u00e1ch, natahovaly krky, aby vid\u011bly, co nejv\u00edc a \u010dekaly, a\u017e se objev\u00ed. Bill vy\u0161el z mlhy\u2026 a byl tak kr\u00e1sn\u00fd a jin\u00fd ne\u017e na plak\u00e1tech\u2026 p\u0159ipadala si jako ve snu. V\u0161echno se j\u00ed pln\u00ed, v\u0161echno co si tak dlouho p\u0159\u00e1la. Pr\u00e1v\u011b vid\u00ed \u017eiv\u00e9ho Billa, sv\u00e9ho milovan\u00e9ho Billa\u2026 b\u011bhal, sk\u00e1kal na p\u00f3diu p\u0159\u00edmo p\u0159ed jej\u00edma o\u010dima\u2026 Byl prost\u011b \u00fa\u017easn\u00fd\u2026 m\u011bla co d\u011blat, aby se nerozbre\u010dela \u0161t\u011bst\u00edm\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Pod\u00edvej, Thorste, usm\u00edv\u00e1 se, asi se j\u00ed n\u011bco zd\u00e1,“ nakl\u00e1n\u011bla se Vivian nad d\u00edvkou. U\u017e ji nebude budit, jen ji mus\u00ed chodit pravideln\u011b kontrolovat, aby uhl\u00eddala jej\u00ed um\u011bl\u00fd sp\u00e1nek. Klient byl s jejich prac\u00ed spokojen\u00fd, a kdy\u017e mu uk\u00e1zali genetick\u00e9 rozbory jej\u00ed krve, na st\u016fl p\u0159ist\u00e1la prvn\u00ed spl\u00e1tka dohodnut\u00e9 \u010d\u00e1stky, za kterou dostane to, co cht\u011bl. Vyskytly se sice mal\u00e9 komplikace, v\u0161echno nep\u016fjde tak rychle jak o\u010dek\u00e1vali, ale vyplatilo se to. Dostanou bal\u00edk pen\u011bz a pak se odst\u011bhuj\u00ed n\u011bkam na Bahamy a budou si tam spokojen\u011b luxusn\u011b \u017e\u00edt a\u017e do st\u00e1\u0159\u00ed. D\u00edky tob\u011b,<\/em> pomyslela si Vivian a smutn\u011b pohladila d\u00edvku po vlasech.<\/div>\n
„Poj\u010f u\u017e!“ \u0161t\u011bknul od dve\u0159\u00ed Thorsten. Lezlo mu to tady na nervy. Trp\u011bl klaustrofobi\u00ed a tenhle uzav\u0159en\u00fd prostor byl pro n\u011bj hor\u0161\u00ed ne\u017e hrobka. Vivan se zvedla a bez odmluvy prob\u011bhla kolem n\u011bj nahoru do domu. Byla zvykl\u00e1 poslouchat, proto\u017ee odporovat jej\u00edmu mu\u017ei se nevypl\u00e1celo.<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Tome!“ sly\u0161el vol\u00e1n\u00ed Gordona.<\/div>\n
„Co je?“ zak\u0159i\u010del otr\u00e1ven\u011b ze sv\u00e9ho pokoje. Bill p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ode\u0161el k Meg a on se rozhodl, \u017ee se je\u0161t\u011b tro\u0161ku prosp\u00ed. Co jin\u00fdho\u2026 nuda tu byla jako v m\u00e1rnici. Jen\u017ee te\u010f re\u00e1ln\u011b hrozilo, \u017ee se ta kr\u00e1sn\u00e1 nuda zm\u011bn\u00ed v n\u011bco jako nechutnou pr\u00e1ci. Gordon ho jen tak nevolal\u2026 jestli bude cht\u00edt zase n\u011bco na zahrad\u011b jako minule, tak zahraje d\u011bsn\u011b nemohouc\u00edho. \u0158ez\u00e1n\u00ed v\u011btv\u00ed a podobn\u00fd zahradnick\u00fd pr\u00e1ce mu vadily ze v\u0161eho nejv\u00edc. Nech\u00e1pal Gordona, jak ho to m\u016f\u017ee bavit\u2026 zrovna jeho, takov\u00fdho rockera t\u011blem i du\u0161\u00ed. Odlo\u017e\u00ed kytaru a jde se rejpat v zahrad\u011b\u2026 no fuj\u2026 \u00fapln\u011b se ot\u0159\u00e1sl hnusem, kdy\u017e si p\u0159edstavil sebe v jeho v\u011bku a na jeho m\u00edst\u011b. To se rad\u0161i p\u016fjde op\u00edt do baru.<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f mi pomoct s autem,“ sly\u0161el odn\u011bkud z gar\u00e1\u017ee. Jo\u2026 tak to jo, jak se jednalo o auto, to \u0161el r\u00e1d.<\/div>\n
„U\u017e let\u00ed\u00ed\u00ed\u00edm,“ hul\u00e1kal a cestou se soukal do tepl\u00e1k\u016f, div se nep\u0159erazil. I tepl\u00e1ky m\u011bl velikostn\u011b tak nejm\u00ed\u0148 pro dva, tak se nebylo co divit. M\u011bl r\u00e1d v\u016fni auta, kdy\u017e si do n\u011bj mohl sednout a pohladit si volant. Zkou\u0161el si, jak\u00e9 to bude, a\u017e si za rok bude moct sednout a odjet, kam bude cht\u00edt. Nebude z\u00e1visl\u00fd na tom, jestli pro n\u011bj n\u011bkdo p\u0159ijede, bude svobodn\u00fd a voln\u00fd jako pt\u00e1k.<\/div>\n
„Poj\u010f mi \u0161lapat spojku,“ po\u017e\u00e1dal ho Gordon, le\u017e\u00edc\u00ed pod autem na poj\u00edzdn\u00e9m prkn\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u011b, r\u00e1d,“ zaradoval se Tom a usm\u00e1l se sm\u011brem k noh\u00e1m, \u010douhaj\u00edc\u00edm zpod auta. Tohle byla z\u00e1bava, ne n\u011bjak\u00e1 p\u0159iblbl\u00e1 zahrada. Nasedl a n\u00e1bo\u017en\u011b sev\u0159el v ruk\u00e1ch volant. Motor ti\u0161e vrn\u011bl, sta\u010dilo jen se\u0161l\u00e1pnout spojku, za\u0159adit jedni\u010dku, pomalu p\u0159id\u00e1vat plyn, p\u0159itom lehce pou\u0161t\u011bt spojku\u2026 a bylo by po Gordonovi\u2026 vzpamatoval se v\u010das, ne\u017e to stihl zrealizovat.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 vyhozenej kvalt?“ ozvalo se zpod auta.<\/div>\n
„Jasn\u011b, je to na neutr\u00e1lu,“ hl\u00e1sil a poslu\u0161n\u011b vr\u00e1til za\u0159azenou jedni\u010dku. Svoje p\u0159edchoz\u00ed my\u0161lenky rychle vyhnal z hlavy a soust\u0159edil se na povely.<\/div>\n
„Se\u0161l\u00e1pni spojku a dr\u017e, dokud ti ne\u0159eknu,“ dostal rozkaz. Ud\u011blal, co m\u011bl a obhl\u00ed\u017eel palubn\u00ed desku Gordonova str\u00e9ho Peugeota. Tak r\u00e1d by se projel, aby si ov\u011b\u0159il, jestli to je\u0161t\u011b nezapomn\u011bl. U\u010dil se jezdit u\u017e d\u00e1vno, ale nikdy ofici\u00e1ln\u011b. V\u017edycky jenom tajn\u011b se star\u0161\u00edm k\u00e1mo\u0161em. Gordon o tom nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed.<\/div>\n
„Ty\u2026 Gordone\u2026 \u017ee bys mi to na chv\u00edli nepu\u010dil\u2026 bych se zkusil projet,“ otev\u0159el dv\u00ed\u0159ka a zavolal sv\u016fj dotaz sm\u011brem pod auto.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu\u2026 nepu\u010dil\u2026“ ozvala se stru\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 umim \u0159\u00eddit, fakt \u017ee jo\u2026“ zkou\u0161el to je\u0161t\u011b zlehka na\u0165uknout, ale u\u017e tu\u0161il, \u017ee bude m\u00edt sm\u016flu. Gordon zn\u011bl celkem nekompromisn\u011b.<\/div>\n
„Jo\u2026 rovnou do stromu jako tenkr\u00e1t, co?“ ozvalo se mu u ucha. „U\u017e to m\u016f\u017ee\u0161 pustit,“ k\u00fdvl Gordon bradou sm\u011brem k neust\u00e1le se\u0161l\u00e1pnut\u00e9 spojce. „Babi\u010dka \u017ealovala\u2026 nem\u00e1\u0161 kecat v rozhovorech,“ uculil se na n\u011bj Gordon.<\/div>\n
„Aha,“ pochopil zklaman\u011b Tom\u2026 minul\u00fd m\u011bs\u00edc na sebe pr\u00e1sknul v rozhovoru pro Bravo ten starej pr\u016f\u0161vih s nabo\u0159en\u00fdm autem a babi\u010dka si kupovala v\u0161echny \u010dasopisy, kde se o jej\u00edch milovanejch vnou\u010dk\u00e1ch zmi\u0148ovali\u2026 sakra\u2026 \u017ee nedr\u017eel hubu. Jednou ho ty jeho fraje\u0159inky dostanou do hrobu\u2026<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janulebetaread: Janik Po v\u010derej\u0161\u00ed noci se Bill c\u00edtil nabit\u00fd dvakr\u00e1t tolik, ne\u017e kdy\u017e vylezl ze studen\u00e9 sprchy. P\u0159ipadalo mu, jako by se milov\u00e1n\u00edm s Tomem jeho energie zdvojn\u00e1sobovala, a kdy\u017e p\u0159eskakoval plot k soused\u016fm, aby mohl zadem doj\u00edt k Megyinu domku,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16600","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16600","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16600"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16600\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16600"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16600"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16600"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}