{"id":16620,"date":"2008-09-08T18:30:00","date_gmt":"2008-09-08T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16583"},"modified":"2008-09-08T18:30:00","modified_gmt":"2008-09-08T17:30:00","slug":"back-to-black","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/08\/back-to-black\/","title":{"rendered":"Back To Black"},"content":{"rendered":"
autor: TeZuLkA kAuLiTz
<\/strong> betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
P\u0159i poslechu Amy Whinehouse\u2026snad se bude l\u00edbit\u2026s happy endem x)<\/em><\/div>\n
Nech\u00e1pu to\u2026 \u0161lo to n\u011bjak moc rychle. Ani jsem se nerozhl\u00eddl. M\u011bl jsme v\u0161echno co jsem cht\u011bl, a asi to bylo \u0161patn\u011b. V m\u00fdch \u0161estn\u00e1cti letech jsem m\u011bl v\u0161e, po \u010dem jsem do t\u00e9 doby tou\u017eil. Kapela se \u0161plhala na prvn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky hitpar\u00e1d, pen\u011bz bylo t\u00edm p\u00e1dem dost, lidi n\u00e1s milovali, byl jsem frontman nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 kapely a l\u00e1sku? Tu jsme m\u011bl taky, bez v\u011bt\u0161\u00edho sna\u017een\u00ed. Zamiloval jsem se. A byl milov\u00e1n. Zamilovali jsme se do sebe s Tomem. Pro n\u011bkoho nepochopiteln\u00e9, ale n\u00e1m to bylo jedno. Milovali jsme se. Roky plynuly a my do sebe byli zbl\u00e1zn\u011bn\u011bj\u0161\u00ed v\u00edc a v\u00edc. V na\u0161ich dvaceti letech to se skupinou za\u010dalo padat a v na\u0161ich jednadvaceti u\u017e n\u00e1s m\u011blo v\u011bt\u0161ina lid\u00ed co n\u00e1s kdysi milovali za legendy.<\/div>\n
\n
—flashback—<\/em>
(P\u0159ed 14 lety v na\u0161ich 13-ti)<\/em><\/div>\n
,,Kde ten Tom sakra je?“ p\u0159em\u00fd\u0161lel jsme v duchu a doufal, \u017ee brzo p\u0159ijde. V duchu jsem se modlil, aby nebyl venku s tou parti\u010dkou fe\u0165\u00e1k\u016f. Chodili jsme spolu 4 m\u011bs\u00edce a ne\u017e jsme spolu za\u010dli, Tom se p\u0159idal k takov\u00e9 t\u00e9 part\u011b, co posed\u00e1v\u00e1 v parku po p\u016flnoci a fetujou a lidi se kolem nich boj\u00ed chodit. Tom se nechal jednodu\u0161e st\u00e1hnout. Kdy\u017e jsme spolu za\u010dli, vyt\u00e1hl jsme ho z toho, a on s drogami p\u0159estal. Nedo\u0161lo to n\u011bjak daleko, tak\u017ee s t\u00edm nem\u011bl ani moc probl\u00e9m\u016f p\u0159estat. Sl\u00edbil mi, \u017ee u\u017e je to za n\u00edm a dodr\u017euje to ty \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce opravdu vzorn\u011b a neust\u00e1le je jen se mnou, tak\u017ee nem\u00e1 ani kdy to br\u00e1t. M\u00e1m ho prost\u011b neust\u00e1le na o\u010d\u00edch.<\/em><\/div>\n
Je u\u017e pozd\u011b, asi si p\u016fjdu lehnout. Pomyslel jsme si a \u0161el nahoru do pokoje, na\u0161i byli pry\u010d a my sami doma. Myslel jsem, \u017ee budeme m\u00edt hezk\u00fd ve\u010der sami s Tomem, ale p\u0159ece ho n\u011bkdy ven pustit mus\u00edm. N\u011bjak jsem se do toho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed zabral a najednou je hodina pry\u010d. U\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00e1t o Toma. U\u017e u\u017e sah\u00e1m po mobilu, \u017ee mu zavol\u00e1m, kdy\u017e ale sly\u0161\u00edm klapnout domovn\u00ed dve\u0159e a uklidn\u00edm se. Budu d\u011blat, \u017ee sp\u00edm a schv\u00e1ln\u011b, co bude Tom d\u011blat.<\/em><\/div>\n
Dve\u0159e pokoje se nepatrn\u011b pootev\u0159ely, a kdy\u017e si Tom myslel, \u017ee sp\u00edm, potichu vlezl dovnit\u0159 a asi rad\u0161i nepozdravil, aby m\u011b n\u00e1hodou nevzbudil. Nebo jsme si to aspo\u0148 myslel. Svl\u00edknul se a zalezl do sprchy. Po 20 minut\u00e1ch vylezl a lehal si do postele, ale ne\u0161el ke svoj\u00ed stran\u011b, ale k moj\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee mi jde d\u00e1t jenom pusu na dobou noc, jako to n\u011bkdy d\u011bl\u00e1v\u00e1, ale c\u00edt\u00edm, jak stahuje pry\u010d pe\u0159inu, pod kterou le\u017e\u00edm. Za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b hladit po z\u00e1dech, n\u011bjak to p\u0159est\u00e1v\u00e1m ch\u00e1pat, tak se oto\u010d\u00edm z b\u0159icha na z\u00e1da a d\u011bl\u00e1m, jako by m\u011b vzbudil.<\/em>
,,Ahoj, zlat\u00ed\u010dko, promi\u0148, \u017ee jdu tak pozd\u011b, ale zdr\u017eel jsem se,“ vysv\u011btluje mi Tom a je n\u011bjak\u00fd vl\u00e1\u010dn\u00fd. Alkohol z n\u011bj net\u00e1hne a tohle nevypad\u00e1, jako by to bylo \u00fanavou. Jak m\u011b tak hlad\u00ed po z\u00e1dech, za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt vzru\u0161en\u00fd a po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b do m\u011b prudce vnikne. Nebylo to proti moj\u00ed v\u016fli. Cht\u011bl jsme to, ale myslel jsem, \u017ee bude opatrn\u011bj\u0161\u00ed. T\u0159eba to je t\u00edm, \u017ee to bylo poprv\u00e9. Nem\u00e1m mu to za zl\u00e9 a po chv\u00edli ustavi\u010dn\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed us\u00edn\u00e1m v jeho ruk\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
—konec flashbacku—<\/em><\/div>\n
Na tohle na\u0161e poprv\u00e9 se mi te\u010f po t\u011bch 14-ti letech \u0161patn\u011b vzpom\u00edn\u00e1. Jsem te\u010f na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe, \u017ee jsme si toho u\u017e tu noc nev\u0161imnul. Tom nebyl opily a nebyl ani unaven\u00fd. Kdy\u017e se stejn\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 na\u0161eho prvn\u00edho milov\u00e1n\u00ed odehr\u00e1val asi po \u0161est\u00e9, u\u017e byl tak hrub\u00fd, \u017ee se to nedalo vydr\u017eet, a i kdy\u017e jsem bre\u010del a prosil, aby p\u0159estal, neskon\u010dil a ud\u011blal se do m\u011b. Druh\u00fd den r\u00e1no m\u011b na\u0161el v kuchyni sed\u011bt u stolu, kde jsem probre\u010del celou noc. Nech\u00e1pal, pro\u010d bre\u010d\u00edm, proto\u017ee si nic nepamatoval. V\u0161echno jsem mu to vyl\u00ed\u010dil a i on za\u010dal bre\u010det a omlouvat se mi a hlavn\u011b se mi p\u0159iznal.
„U\u017e zase fetuju\u2026“ \u0159ekl zlomen\u00fdm hlasem a mn\u011b se v\u0161echno najednou sesypalo jako dome\u010dek z karet. \u0158ekl jsem si ale, \u017ee to byl prvn\u00ed zkrat a mo\u017en\u00e1 to je z toho, \u017ee se rozj\u00ed\u017ed\u00ed na\u0161e kari\u00e9ra a on byl prost\u011b vystra\u0161en\u00fd. Op\u011bt jsme to p\u0159e\u0161li a promluvili si o tom. Zase jsem ho z toho vyt\u00e1hl. Doufal jsem, \u017ee u\u017e naposledy. Ale kdy\u017e se to opakovalo o sedm let pozd\u011bji, dal jsem mu na v\u00fdb\u011br.<\/div>\n
—flashback—<\/em>
(v na\u0161ich 20ti letech)<\/em><\/div>\n
,,Tome, bu\u010f drogy, nebo j\u00e1!“ \u0159ekl jsem v hysterick\u00e9m pl\u00e1\u010di v m\u00e9m pokoji s Tomem za z\u00e1dy.<\/em>
,,Bille, tohle jsi nem\u011bl \u0159\u00edkat,“ \u0159ekl ti\u0161e a ot\u00e1\u010del se pry\u010d a m\u011bl se k odchodu.<\/em>
,,Tome, to nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b! Ne\u0159\u00edkej, \u017ee si rad\u0161i vybere\u0161 to svinstvo ne\u017e moji l\u00e1sku k tob\u011b! Nem\u016f\u017ee\u0161 to zahodit!“ k\u0159i\u010del jsem na n\u011bho. Ale on pouze \u0159ekl: ,,Mus\u00edm se d\u00e1t dohromady a t\u0159eba se vr\u00e1t\u00edm, nechci ubli\u017eovat ani jednomu z n\u00e1s, Bille a u\u017e v\u016fbec ne tob\u011b.“<\/em>
Ode\u0161el\u2026<\/em><\/div>\n
—konec flashbacku—<\/em><\/div>\n
Kapela se rozpadla. A j\u00e1 ho od t\u00e9 doby nevid\u011bl ani nesly\u0161el. Bulv\u00e1r byl pln\u00fd z\u00e1hadn\u00e9ho zmizen\u00ed Toma Kaulitze. Byl jsem \u00fapln\u011b na dn\u011b, a i te\u010f, kdy\u017e na to vzpom\u00edn\u00e1m, bre\u010d\u00edm. Ano, tohle je dal\u0161\u00ed noc, kdy sed\u00edm na parapetu a \u010dek\u00e1m, kdy n\u011bkdo zaklepe na dve\u0159e a ten n\u011bkdo bude Tom. Za t\u011bch sedm let jsem nic ned\u011blal. Pen\u011bz mi je\u0161t\u011b z na\u0161\u00ed kari\u00e9ry zbylo dost, tak\u017ee na j\u00eddlo a byt m\u00e1m. Nic jin\u00e9ho nekupuju a neplat\u00edm. Nem\u00e1m pro\u010d. Sedm let jsem nevylezl ven. \u010cernou barvu z vlas\u016f u\u017e m\u00e1m d\u00e1vno odrostlou a vlasy a\u017e po bedra.
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhne klep\u00e1n\u00ed na domovn\u00ed dve\u0159e. ,,Asi n\u011bjakej poji\u0161\u0165ov\u00e1k,“ pomysl\u00edm si a jdu otev\u0159\u00edt. Chytnu kliku, otev\u0159u dve\u0159e\u2026 \u010derno.<\/div>\n
Otev\u0159u o\u010di a zjist\u00edm, \u017ee le\u017e\u00edm v posteli. \u017de bych usnul? Bol\u00ed m\u011b hlava\u2026 V kuchyni sly\u0161\u00edm cink\u00e1n\u00ed hrnk\u016f a tal\u00ed\u0159\u016f. Pomalu se vyd\u00e1m z postele ke dve\u0159\u00edm a do kuchyn\u011b. Kdy\u017e zjist\u00edm, kdo to je, m\u00e1lem sebou t\u0159\u00edsknu ze schod\u016f, ale jeho ruce m\u011b chytnou za boky a pom\u016f\u017eou znovu chytnout rovnov\u00e1hu.
,,Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekne, pol\u00edb\u00ed m\u011b do vlas\u016f.
,,Jak jsi m\u011b na\u0161el?“ pt\u00e1m se s o\u010dima doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00fdma a sleduj\u00edc\u00edma jeho, jak p\u0159ipravuje \u010daj.
,,Nemusel jsem hledat. Vedlo m\u011b srdce a l\u00e1ska,“ \u0159ekne a vyzve m\u011b, a\u0165 se posad\u00edm ke stolu.
Sednu si a rozbre\u010d\u00edm se.
,,Tome, j\u00e1 jsme ani nedoufal. Sedm let jsi se neozval a te\u010f jsi tady se mnou\u2026 jak to a pro\u010d?“ vychrl\u00edm na n\u011bj a on vstane a sedne si na mou \u017eidli a m\u011b, pla\u010d\u00edc\u00edho \u0161t\u011bst\u00edm, posad\u00ed na sv\u016fj kl\u00edn.
„\u0158ekl jsem ti, jak jsem odch\u00e1zel, \u017ee si to mus\u00edm uspo\u0159\u00e1dat a ze v\u0161eho se dostat. Bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, ale moc t\u011b miluju na to, abych se aspo\u0148 nepokusil\u2026 musel jsem zp\u011bt k tob\u011b. Nechci to v\u00edc rozeb\u00edrat. Je to sice dlouh\u00e1 doba, ale byla nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed, jakou jsem mohl za\u017e\u00edt. Nechci vzpom\u00ednat, proto\u017ee nem\u00e1m na co\u2026“ \u0159ekl ti\u0161e a p\u0159itisknul si m\u011b v\u00edce k sob\u011b.
,,Jenom douf\u00e1m, \u017ee ke mn\u011b po\u0159\u00e1d c\u00edt\u00ed\u0161 to co p\u0159ed lety\u2026“ \u0159ekne s nad\u011bj\u00ed v hlase. Smutn\u011b sklop\u00edm hlavu a on zesmutn\u00ed. Asi vypad\u00e1m, \u017ee \u0159eknu, \u017ee u\u017e je to pry\u010d, ale m\u00edsto toho\u2026 ,,Tome, den co den po celou tu dobu, jsem sed\u011bl na parapetu a vyhl\u00ed\u017eel, kdy n\u011bkdo zaklepe na dve\u0159e\u2026 nem\u016f\u017eu p\u0159estat milovat n\u011bkoho, kdo m\u00e1 p\u016flku m\u00e9ho srdce,“ nad\u0161en\u011b zvedne hlavu a oba se polo\u017e\u00edme do v\u00e1\u0161niv\u00e9 hry na\u0161ich jazyk\u016f. Po tolika letech je nezvyk se s n\u011bk\u00fdm l\u00edbat. Pro oba je to jako poprv\u00e9. Ani nev\u00edm jak a u\u017e jsme v lo\u017enici. Le\u017e\u00edm pod Tomem, kter\u00fd m\u011b l\u00edb\u00e1 se v\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed, jakou jsem u n\u011bj je\u0161t\u011b neza\u017eil. Hlad\u00ed m\u011b po boc\u00edch, a\u017e dojde k m\u00e9mu zadku. Rozt\u0159esu se. Po\u0159\u00e1d jsou ve mn\u011b ty vzpom\u00ednky z p\u0159ede\u0161l\u00fdch let. Jsem u\u017e ale rozhodnut, \u017ee chci zapomenout a za\u010d\u00edt znovu, proto\u017ee mu nep\u0159ekonateln\u011b v\u011b\u0159\u00edm. Ani po tolika letech na m\u011b nezapomn\u011bl a v\u00edm, \u017ee m\u011b miluje. C\u00edt\u00edm to.
,,Zlato, jestli je to na tebe moc rychle, nemus\u00edme, neboj. Jak bude\u0161 cht\u00edt,“ za\u0161ept\u00e1 Tom a p\u0159esune se z podb\u0159i\u0161ku k m\u00fdm \u00fast\u016fm.
,,Nechci se tr\u00e1pit. Chci zapomenout. S tebou. Chci za\u010d\u00edt znovu. A moc t\u011b chci. Za\u0161ept\u00e1m mu do ucha. Sladce se na m\u011b usm\u00e1l a dal mi v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek.
Zase se za\u010dal posouvat n\u00ed\u017ee a pol\u00edbil ka\u017ed\u00e9 m\u00edse\u010dko, po kter\u00e9m p\u0159ejel rukama. M\u00e1m pocit, \u017ee je p\u0159edehra nekone\u010dn\u00e1 a u\u017e jsem p\u011bkn\u011b vzru\u0161en\u00fd a za\u010d\u00edn\u00e1m i prosit.
,,Mil\u00e1\u010dku, u\u017e to chci\u2026 pros\u00ed\u00ed\u00edm. Tom\u00e9\u00e9,“ vzdych\u00e1m a douf\u00e1m, \u017ee u\u017e za\u010dne. C\u00edt\u00edm jeho ruce pod moj\u00edm zade\u010dkem. Naslin\u00ed si prsty a pomalu do m\u011b dv\u011bma pronikne. Jsme tak vzru\u0161en\u00fd a uvoln\u011bn\u00fd, \u017ee hned p\u0159id\u00e1 dal\u0161\u00ed prst. Jsem v sedm\u00e9m nebi, kdy\u017e zatla\u010d\u00ed prstem na moji prostatu a j\u00e1 hlasit\u011b vzdychnu. C\u00edt\u00edm, \u017ee prsty vynad\u00e1v\u00e1. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e budu jenom jeho. Tak dlouho jsem na to \u010dekal, \u017ee je to a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9\u2026
,,Bille, m\u016f\u017eu?“ zept\u00e1 se je\u0161t\u011b Tom, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd.
,,Zlat\u00ed\u010dko… pros\u00ed\u00edm\u2026 u\u017e to ud\u011blej. Moc to chci a stra\u0161n\u011b t\u011b miluju!“ stihnu je\u0161t\u011b za\u0161eptat, ne\u017e do m\u011b pomalinku a opatrn\u011b pronikne.
Je to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Jsme oba tak vzru\u0161en\u00ed, \u017ee jsme za chv\u00edli oba dos\u00e1hli orgasmu. Vyd\u00fdch\u00e1v\u00e1me se a Tom si m\u011b k sobe p\u0159itiskne co nejbl\u00ed\u017ee.
,,Miluju t\u011b,“ sly\u0161\u00edm Toma za\u0161eptat ne\u017e usne.<\/div>\n
Nakonec se mo\u017en\u00e1 po dne\u0161ku vr\u00e1t\u00edm do norm\u00e1ln\u00edho sv\u011bta\u2026<\/div>\n
Z temnoty ke sv\u011btlu\u2026
Ale v\u00edm, \u017ee jedin\u011b s n\u00edm\u2026<\/p>\n

<\/strong> autor: TeZuLkA kAuLiTz<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: TeZuLkA kAuLiTz betaread: Janule P\u0159i poslechu Amy Whinehouse\u2026snad se bude l\u00edbit\u2026s happy endem x) Nech\u00e1pu to\u2026 \u0161lo to n\u011bjak moc rychle. Ani jsem se nerozhl\u00eddl. M\u011bl jsme v\u0161echno co jsem cht\u011bl, a asi to bylo \u0161patn\u011b. V m\u00fdch \u0161estn\u00e1cti letech jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16620","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16620","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16620"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16620\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16620"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16620"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16620"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}