{"id":16623,"date":"2008-09-08T17:00:00","date_gmt":"2008-09-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16586"},"modified":"2008-09-08T17:00:00","modified_gmt":"2008-09-08T16:00:00","slug":"symphonie-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/08\/symphonie-2\/","title":{"rendered":"Symphonie 2."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/span><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/span><\/div>\n
\"\"<\/span><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Rann\u00ed slun\u00ed\u010dko se opatrn\u011b dralo skrz mez\u00edrky v z\u00e1v\u011bsech a p\u0159\u00edjemn\u011b Toma h\u0159\u00e1lo na tv\u00e1\u0159i. Chud\u00e1\u010dek, on a ani Gustav se tuhle noc moc neprospali, ale zase v\u00fdsledek st\u00e1l za to! Tom se utahan\u011b zvednul z m\u011bkk\u00e9ho k\u0159esla a rozhl\u00e9dl se sv\u00fdm bytem\u2026<\/div>\n
Poprv\u00e9 mohl pou\u017e\u00edt to kr\u00e1sn\u00e9 z\u00e1jmeno „sv\u00fdm“\u2026<\/span><\/div>\n
I kdy\u017e, bylo tady n\u011bco, co tenhle byt ned\u011blalo domovem. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velik\u00fd pro jedinou osobu\u2026<\/span><\/div>\n
Jeho zklaman\u00fd pohled se najednou zastavil na mal\u00e9 \u0161katuli, kterou tam donesl z\u0159ejm\u011b Gustav. Byla to men\u0161\u00ed krabice modr\u00e9 barvy, uvnit\u0159 kter\u00e9 se skr\u00fdvala dv\u011b CD-\u010dka a tak\u00e9 texty a je\u0161t\u011b p\u00e1r fotografi\u00ed.<\/span><\/div>\n
Tom vzal nejd\u0159\u00edv do rukou nejnov\u011bj\u0161\u00ed CD, zapnul si p\u0159ehr\u00e1va\u010d a do u\u0161\u00ed str\u010dil sluch\u00e1tka. Unaven\u011b se op\u0159el o r\u00e1m postele a uvoln\u011bn\u011b zav\u0159el o\u010di. Zaposlouchal se do n\u00e1dhern\u011b slad\u011bn\u00fdch t\u00f3n\u016f p\u00edsn\u011b\u2026 vn\u00edmal v\u0161echny pochody kytar, bic\u00edch a dokonce i men\u0161\u00edho orchestru, kter\u00fd tomu v\u0161emu dod\u00e1val n\u00e1dhernou kulisu\u2026<\/span><\/div>\n
\n
Ale skute\u010dn\u00fd \u0161ok nade\u0161el a\u017e tehdy, kdy\u017e se rozezn\u011bla v t\u00e9 n\u00e1dhern\u00e9 spleti hudby a cit\u016f prvn\u00ed slova. Tom \u0161okovan\u011b otev\u0159el o\u010di a zmaten\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe\u2026 To, co sly\u0161el, byla prost\u011b n\u00e1dhera\u2026<\/span><\/div>\n
Bill\u016fv hlas byl tak origin\u00e1ln\u00ed\u2026 tak n\u011bjak jin\u00fd. Jeho zp\u011bv m\u011bl n\u011bco, co u v\u011bt\u0161iny kapel chyb\u011blo. V jeho hlasu zn\u011blo i jeho srdce\u2026 On zp\u00edval srdcem\u2026<\/span><\/div>\n
Naprosto dokonal\u00e1 slova se mu no\u0159ila do u\u0161\u00ed a jedno po druh\u00e9m jej je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159ekvapovalo\u2026 p\u0159ipadal si jako n\u011bjak\u00e1 p\u0159itroubl\u00e1 fanynka, ale nemohl si pomoct. Na to, \u017ee je tomu klukovi asi 18, zp\u00edval dokonale!<\/span><\/div>\n
Ale je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bji vypadal\u2026<\/span><\/div>\n
Tom za\u010dal pomalounku p\u0159eklik\u00e1vat dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dky a vn\u00edmal nal\u00e9havost spojen\u00ed slov a n\u00e1stroj\u016f\u2026 jako by to byla n\u011bjak\u00e1 reakce\u2026 jako by bez jeho zp\u011bvu nedok\u00e1zali hr\u00e1t a on by bez nich nemohl zp\u00edvat\u2026<\/span><\/div>\n
Po chvilce si k sob\u011b p\u0159isunul tu \u0161katuli a za\u010dal se v n\u00ed p\u0159ehrab\u00e1vat. A najednou na\u0161el n\u011bjak\u00fd \u010dl\u00e1nek ze star\u0161\u00edho \u010dasopisu, kde byly informace o v\u0161ech \u010dlenech. Tom bleskurychle p\u0159evr\u00e1til dv\u011b str\u00e1nky, aby se dostal k Billovi a po \u00favodn\u00edm p\u0159ed\u010dl\u00e1nku redaktorky se zahled\u011bl na jeho fotografii, kter\u00e1 se vyj\u00edmala v mal\u00e9m r\u00e1me\u010dku vedle informac\u00ed o n\u011bm. Byl tak\u2026 tak mil\u00fd\u2026 Nesm\u011ble se usm\u00edval, ale p\u0159esto tam byl stra\u0161n\u011b mil\u00fd.<\/span><\/div>\n
Tom se mile pousm\u00e1l nad dal\u0161\u00edmi dv\u011bma fotkami, kter\u00e9 se vyj\u00edmaly pod\u00e9l \u010dl\u00e1nku, na kter\u00fdch se Bill xichtil jako d\u00edt\u011b. Na jedn\u00e9 byl s vypl\u00e1zl\u00fdm jazykem a na druh\u00e9 d\u011blal xicht\u00edk jako n\u011bjak\u00e1 kachna.<\/span><\/div>\n
O\u010dima se za\u010detl do prvn\u00edch \u0159\u00e1dk\u016f:<\/span><\/div>\n
Post v kapele: Zp\u011bv\u00e1k<\/strong><\/span><\/div>\n
Cel\u00e9 jm\u00e9no: Bill Kaulitz<\/strong><\/span><\/div>\n
Narozen:1.z\u00e1\u0159\u00ed 1989, Magdeburg\u2026<\/em><\/span><\/div>\n
Tomovi se n\u00e1hle zaml\u017eilo p\u0159ed o\u010dima a dal\u0161\u00ed slova u\u017e nedok\u00e1zal \u010d\u00edst…<\/span><\/div>\n
Bill Kaulitz…1.z\u00e1\u0159\u00ed 1989… Magdeburg…<\/span><\/div>\n
„Panebo\u017ee,“ vydechl Tom a vyst\u0159elil do stoje jako raketa. V o\u010d\u00edch jej n\u00e1hle za\u010daly p\u00e1lit slzy a srdce se mu n\u00e1hle spla\u0161en\u011b roztlouklo.<\/span><\/div>\n
„T-to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda,“ \u0161eptl bezmocn\u011b a prudce zvedl ze stolku plak\u00e1t…<\/span><\/div>\n
A\u017e te\u010f si za\u010dal v\u0161\u00edmat drobnost\u00ed, kter\u00fdch si p\u0159edt\u00edm nev\u0161iml… M\u011bli stejn\u00e9 o\u010di… stejn\u00fd nos… i tvar obli\u010deje…<\/span><\/div>\n
To p\u0159eci nen\u00ed mo\u017en\u00e9…<\/span><\/div>\n
Ten kr\u00e1sn\u00fd zp\u011bv\u00e1k p\u0159eci nem\u016f\u017ee b\u00fdt jeho dvoj\u010detem… To by bylo a\u017e moc kr\u00e1sn\u00e9, aby to byla pravda… Bill p\u0159eci bydlel s mamkou v Hamburku, jak to, \u017ee je zase zp\u00e1tky?!<\/span><\/div>\n
U\u017e jenom pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee pr\u00e1v\u011b na\u0161el sv\u00e9ho bratra, mu zp\u016fsobilo vlnu nad\u0161en\u00ed, kter\u00e9 se pomalounku rozl\u00e9valo do v\u0161ech \u010d\u00e1st\u00ed jeho t\u011bla. Mus\u00ed j\u00edt za n\u00edm! Mus\u00ed jej vid\u011bt! Mus\u00ed v\u011bd\u011bt pravdu…<\/span><\/div>\n
\u010cekal p\u0159eci u\u017e dost dlouho… vlastn\u011b se zcela vzdal pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by sv\u00e9 dvoj\u010de je\u0161t\u011b n\u011bkdy spat\u0159il…<\/span><\/div>\n
Ach bo\u017ee, nevid\u011bl jej skoro t\u0159in\u00e1ct let, ale to co z n\u011bj vyrostlo, se u\u017e ani v nejmen\u0161\u00edm nepodobalo tomu mal\u00e9mu klukovi, se kter\u00fdm vyr\u016fstal…<\/span><\/div>\n
Je\u0161t\u011b naposled nahl\u00e9dnul do \u010dl\u00e1nku, av\u0161ak tady na n\u011bj \u010dekalo men\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed, ne v\u0161ak moc vesel\u00e9 – proto\u017ee v kolonce sourozenci, se nach\u00e1zelo slovo- „jedin\u00e1\u010dek.“ Tomovo nad\u0161en\u00ed r\u00e1zem pokleslo a on nech\u00e1pav\u011b hled\u011bl do obli\u010deje sv\u00e9ho bratra… \u017de by na n\u011bj zapomn\u011bl? Nebo jej tak\u00e9 u\u017e mo\u017en\u00e1 nikdy vid\u011bt necht\u011bl, a proto za sebe rad\u011bji ud\u011blal jedin\u00e1\u010dka…<\/span><\/div>\n
Tak \u010di tak se v\u0161ak rozhodl, \u017ee p\u016fjde do nemocnice. T\u00e1ta mu to men\u0161\u00ed me\u0161k\u00e1n\u00ed snad omluv\u00ed a tohle je p\u0159eci daleko d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e n\u011bjak\u00e1 pr\u00e1ce! Tohle je vlastn\u011b daleko d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e v\u0161echno ostatn\u00ed…<\/span><\/div>\n
Rychle na sebe navl\u00edkl hn\u011bdou mikinu a na hlavu narazil kr\u00e9movou k\u0161iltovku. Byl utahan\u00fd a nevyspal\u00fd, ale p\u0159esto jej n\u011bco t\u00e1hlo za n\u00edm… Nemohl na n\u011bj p\u0159eci zapomenout! Ne po tom v\u0161em! Byli p\u0159eci dvoj\u010data… m\u011bli m\u00edt k sob\u011b nejbl\u00ed\u017e… asi se v\u0161ak n\u011bco zm\u011bnilo… kdo v\u00ed.<\/span><\/div>\n
Tom nal\u00e9hav\u011b zabu\u0161il na Gustavovy dve\u0159e a vz\u00e1p\u011bt\u00ed z nich vykoukla ospal\u00e1 rozcuchan\u00e1 hlava.<\/span><\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ zeptal se p\u0159es dlouh\u00e9 z\u00edvnut\u00ed a rozespale na n\u011bj hled\u011bl. Tom v\u0161ak byl \u010derven\u00fd jako raj\u010de a cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl.<\/span><\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, mus\u00ed\u0161 j\u00edt se mnou za Billem… pros\u00edm, je to nal\u00e9hav\u00e9,“ za\u0161eptal a Gustav mohl v jeho o\u010d\u00edch \u010d\u00edst stra\u0161livou bolest, sm\u00ed\u0161enou s nad\u011bj\u00ed, \u017ee osoba, kter\u00e1 le\u017e\u00ed v nemocnici, je opravdu jeho bratrem.<\/div>\n
„A pro\u010d??“ nech\u00e1pal, pro\u010d Toma zaj\u00edm\u00e1 ciz\u00ed kluk.<\/span><\/div>\n
„Gustave, prosim t\u011b, j\u00e1 ti to v\u0161echno \u0159eknu cestou. Pros\u00edm, j\u00e1 m\u00e1m i auto, jenom m\u011b tam prosim t\u011b vezmi, j\u00e1 nev\u00edm, kde le\u017e\u00ed,“ vydechl zkrou\u0161en\u011b a nerv\u00f3zn\u011b si pohr\u00e1val s kl\u00ed\u010dkama od auta.<\/span><\/div>\n
„Tak po\u010dkej,“ Gustav si je\u0161t\u011b jednou dlouze z\u00edvnul a \u0161el se obl\u00edknout…<\/span><\/div>\n
Netrvalo ani deset minut a oni u\u017e parkovali p\u0159ed nemocnic\u00ed Tomovo mal\u00e9 auto, kter\u00e9 dostal od t\u00e1ty k devaten\u00e1ct\u00fdm narozk\u00e1m. Mohlo b\u00fdt sice v\u011bt\u0161\u00ed, ale Tom si nest\u011b\u017eoval. Po tom v\u0161em, co se stalo s Alex, byl r\u00e1d,\u017ee jej t\u00e1ta vlastn\u011b je\u0161t\u011b bere jako syna.<\/span><\/div>\n
„Tome, j\u00e1 nev\u00edm, Bill mi nikdy nic ne\u0159\u00edkal… nechci, aby ses pak tr\u00e1pil. Ale bylo by prima, kdybyste byli br\u00e1chov\u00e9, to by se pak mohl dol\u00e9\u010dit u tebe,“ navrhl Gustav nad\u0161en\u011b, av\u0161ak s t\u00edmhle Tom nepo\u010d\u00edtal.<\/span><\/div>\n
„Asi nebude cht\u00edt… pochybuju, ale zkusit to m\u016f\u017eu. Ale pod\u00edvej, sed\u00ed p\u0159\u00edjmen\u00ed, datum a m\u00edsto narozen\u00ed,“ \u0159ekl nad\u0161en\u011b.<\/span><\/div>\n
„Akor\u00e1t m\u011b ze sv\u00e9ho \u017eivota vyt\u011bsnil,“ nad\u0161en\u00ed, kter\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou dr\u00e1salo jeho hlasem, najednou pominulo a on malinko posmutn\u011bl. Ti\u0161e sledoval, jak se Gustav dohaduje s Billovou l\u00e9ka\u0159kou, a pak jej n\u00e1sledoval a\u017e k jeho pokoji.<\/span><\/div>\n
„Tak… j\u00e1 ti dr\u017e\u00edm palce, Tome, ale pochybuji, \u017ee na tebe v\u016fbec promluv\u00ed. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt na n\u011bj opatrnej a hlavn\u011b jej t\u00edm moc nevyd\u011bs… On je te\u010f stra\u0161n\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bnej a mo\u017en\u00e1 t\u011b vyhod\u00ed, to mus\u00ed\u0161 ch\u00e1pat, kdy\u017e mu um\u00edr\u00e1 mamka,“ a\u017e kdy\u017e se na n\u011bj Tom vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edval poznal, \u017ee tohle p\u0159est\u0159elil.<\/span><\/div>\n
„U\u017e je to i moje mamka, Gustave,“ st\u00e1le je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, co si po\u010d\u00edt… Bylo to na n\u011bj tak rychl\u00e9, a\u017e jej to d\u011bsilo.<\/span><\/div>\n
„To zvl\u00e1dne\u0161, Tome,“ \u0159ekl Gustav mile a pak u\u017e se posadil na b\u00edlou lavici, kter\u00e1 se nach\u00e1zela hned vedle dve\u0159\u00ed. Tom se tedy naposled zhluboka nadechl a opatrn\u011b ve\u0161el.<\/span><\/div>\n
Necht\u011bl jej vzbudit, a proto za sebou tichounce zav\u0159el, av\u0161ak osoba, kter\u00e1 sed\u011bla na posteli v b\u00edl\u00e9m nemocni\u010dn\u00edm oble\u010den\u00ed a vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem jej pozorovala, se nezd\u00e1la b\u00fdt moc unaven\u00e1.<\/span><\/div>\n
Tom se na n\u011bj opatrn\u011b oto\u010dil a v ten moment jej bodlo u srdce…<\/span><\/div>\n
Byl to on! … takhle nevinnej pohled dok\u00e1zal vykouzlit u\u017e kdy\u017e byl d\u00edt\u011b… Tom si dote\u010f pamatoval ten pohled a je\u0161t\u011b jednu v\u011bc – jeho v\u016fni…<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e byli mal\u00ed a jejich rodi\u010de se \u010dasto h\u00e1dali, nejednou na\u0161li \u00fat\u011bchu v objet\u00ed toho druh\u00e9ho. Bill sp\u00e1val v Tomov\u011b post\u00fdlce skoro po\u0159\u00e1d. Obklopeni r\u016fzn\u00fdmi ply\u0161\u00e1ky, si dlouho do noci pov\u00eddali, anebo se jenom tak mazlili. Milovali ten pocit, kdy\u017e c\u00edtili bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho… jedin\u011b tehdy se c\u00edtili v bezpe\u010d\u00ed… Tom tehdy vn\u00edmal Billovu v\u016fni ka\u017edou noc.<\/span><\/div>\n
V\u017edycky von\u011bl jako vanilkovo-sko\u0159icov\u00fd rohl\u00ed\u010dek… Mo\u017en\u00e1 se to zd\u00e1 sm\u011b\u0161n\u00e9, ale Tom prost\u011b tuhle sm\u011bs v\u016fn\u00ed c\u00edtil a tak\u00e9 ji miloval nadev\u0161e. P\u0159ipom\u00ednala mu ty chvilky, kdy se v\u0161ichni \u010dty\u0159i usadili za stolem a spokojen\u011b sn\u00eddali… jako rodina…<\/span><\/div>\n
Ale jak\u00e1 je te\u010f jejich rodina? T\u00e1ta jej m\u00e1 sice r\u00e1d, ale je a\u017e p\u0159ehnan\u011b starostliv\u00fd, jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b jej cht\u011bla sv\u00e9st a mamka se mu m\u00e1lem zabila p\u0159i autonehod\u011b. A bratr?! Ten se na n\u011bj d\u00edv\u00e1 jako na zr\u016fdu\u2026<\/span><\/div>\n
Ale p\u0159itom v\u0161em, \u010d\u00edm si pro\u0161el, jej tak\u00e9 um\u011bl i pochopit.<\/span><\/div>\n
Byl n\u00e1dhern\u00fd… Bez tuny make upu a s n\u00e1dhern\u011b spu\u0161t\u011bn\u00fdmi vlasy, byl je\u0161t\u011b k\u0159eh\u010d\u00ed ne\u017e na fotk\u00e1ch. I kdy\u017e jeho tv\u00e1\u0159 zdobilo nespo\u010det \u0161kr\u00e1banc\u016f a od\u0159enin a to sam\u00e9 i jeho ruce, stejn\u011b Tomovi p\u0159i\u0161el stra\u0161n\u011b kr\u00e1snej. Dokonce nem\u011bl ani zlomeniny… jenom ten pohled vykazoval bolest neskonal\u00fdch pop\u00e1lenin… Tom c\u00edtil, jak moc si toho musel vytrp\u011bt…<\/span><\/div>\n
Opatrn\u011b se vp\u00edjel do jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed a jemn\u00fdmi kr\u016f\u010dky se pohyboval bl\u00ed\u017e.<\/span><\/div>\n
„U\u017e ani krok!,“ \u0159ekl najednou Bill r\u00e1zn\u011b a skr\u010dil se do klub\u00ed\u010dka. Tohle Tom ne\u010dekal. Nev\u011bd\u011bl, co d\u00e1l…<\/span><\/div>\n
B\u00e1l se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eit\u2026 necht\u011bl b\u00fdt vyhozen vlastn\u00edm bratrem, ale tak\u00e9 necht\u011bl odej\u00edt…<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 ti nechci ubl\u00ed\u017eit… ch\u00e1pu, co c\u00edt\u00ed\u0161,“ vydechl ti\u0161e a postoupil o krok dop\u0159edu.<\/span><\/div>\n
„\u0158ekl jsem, ani krok!“ zopakoval Bill je\u0161t\u011b d\u016frazn\u011bji a prom\u011b\u0159il si toho chlapce pohledem… byl mu tak pov\u011bdom\u00fd… ale p\u0159itom, tak stra\u0161n\u011b ciz\u00ed…<\/span><\/div>\n
„Co m\u016f\u017ee\u0161 ch\u00e1pat?!“ vy\u0161t\u011bkl po n\u011bm Bill sklesle a oto\u010dil se tv\u00e1\u0159\u00ed k oknu.“Chce\u0161 podpis nebo co? Kdy\u017e ses p\u0159i\u0161el pod\u00edvat jenom na to jak trp\u00edm, tak se klidn\u011b d\u00edvej a pak vypadni,“ vydechl ti\u0161e a smutn\u011b sklonil tv\u00e1\u0159.<\/span><\/div>\n
Tomovi jej najednou p\u0159i\u0161lo neskute\u010dn\u011b l\u00edto. Cht\u011bl mu pomoct… cht\u011bl jej sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0159\u00edct mu, \u017ee v\u0161echno bude dobr\u00e9 tak jako kdysi, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f mu do\u0161la slova a on c\u00edtil, \u017ee jej Bill nen\u00e1vid\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Nepot\u0159ebuju podpis, j\u00e1 se ani nep\u0159i\u0161el d\u00edvat na tvou bolest, Bille… cht\u011bl jsem t\u011b jenom kone\u010dn\u011b vid\u011bt a nab\u00eddnout ti t\u0159eba pomoc,“ \u0161eptl ti\u0161e a zat\u00edmco byl Bill oto\u010den\u00fd, vyu\u017eil tu chvilku a p\u0159i\u0161el a\u017e \u00fapln\u011b k posteli.<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 pomoc nepot\u0159ebuju, tak\u017ee naschle,“ ozvala se stru\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f a Bill se je\u0161t\u011b v\u00edce nato\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed o oknu.<\/span><\/div>\n
Tom se v\u0161ak vzd\u00e1t necht\u011bl. Rozhodl se bojovat s Billovou zlobou a z\u00e1\u0161t\u00ed a snad i p\u0159ekonat jeho hn\u011bv.<\/span><\/div>\n
„Bille, pro\u010d takov\u00e1 slavn\u00e1 hv\u011bzda jako ty, l\u017ee v\u0161em fanou\u0161k\u016fm do tv\u00e1\u0159e?!“ tak tohle Billa vyto\u010dilo je\u0161t\u011b v\u00edce! Nic nemiloval v\u00edc ne\u017e sv\u00e9 fanou\u0161ky a v\u011bd\u011bl, \u017ee krom\u011b jedn\u00e9 v\u011bci v ni\u010dem nelhal. Prudce se oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi a kdy\u017e zjistil, jak moc je bl\u00edzko, cht\u011bl na n\u011bj znovu zak\u0159i\u010det, ale v p\u016fli pohybu se zasekl.<\/span><\/div>\n
\u0160okovan\u011b hled\u011bl do o\u010d\u00ed dredat\u00e9mu klukovi, kter\u00fd se i po v\u0161ech t\u011bch nevrl\u00fdch odpov\u011bd\u00edch nevzd\u00e1val a po\u0159\u00e1d tady byl.<\/span><\/div>\n
„J-j\u00e1 jim nelhal,“ p\u00edpl ti\u0161e a rychle sklonil pohled. Tomovy kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di jej malinko p\u0159ekvapily a jeho pln\u00e9 rty s malou ozd\u016fbkou na n\u011bj p\u016fsobily neskonale sladce.<\/span><\/div>\n
Tom se opatrn\u011b posadil na kraj postele a n\u011b\u017en\u011b k n\u011bmu vzt\u00e1hl dlan\u011b, av\u0161ak Bill ucukl.<\/span><\/div>\n
„Bille… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161 p\u0159esn\u011b kdo jsem… pro\u010d jsi \u0159ekl, \u017ee jsi jedin\u00e1\u010dek… co jsem ti ud\u011blal, abys m\u011b ze sv\u00e9ho \u017eivota jednodu\u0161e smazal?!“ ne\u0159ekl to nijak rozzloben\u011b, sp\u00ed\u0161e smutn\u011b.<\/span><\/div>\n
Billovo srd\u00ed\u010dko ud\u011blalo snad t\u0159i obraty a z jeho o\u010d\u00ed stekla mal\u00e1 slzi\u010dka, kterou v\u0161ak Tom nevid\u011bl.<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 nikoho nesmazal… nem\u00e1m sourozence… a ani jsem nikdy nem\u011bl!“ \u0159ekl a rozhodn\u011b se zahled\u011bl do Tomovy tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 nemohla uv\u011b\u0159it tomu, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl.<\/span><\/div>\n
„Bille, za to, \u017ee se\u0161 moc namy\u0161lenej na to, aby sis p\u0159iznal pravdu, nemus\u00ed\u0161 lh\u00e1t. Oba moc dob\u0159e v\u00edme, kdo jsme a jak\u00fd vztah je mezi n\u00e1ma. A za tu nehodu j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl a rychle vstal.<\/span><\/div>\n
„Kdybys tady byl, nic by se nestalo… m\u011bl si j\u00edt se mnou\u2026 ale tys z\u016fstal, Tome! Vypadni! Sly\u0161\u00ed\u0161?! J\u00e1 t\u011b nen\u00e1vid\u00edm! Tak u\u017e vypadni!“ k\u0159i\u010del na n\u011bj v z\u00e1chvatu pl\u00e1\u010de, a kdy\u017e Tom otev\u0159el dve\u0159e a beze slova nebo pohledu zase zmizel, rozbre\u010del se je\u0161t\u011b v\u00edce… Nejenom, \u017ee d\u00edky n\u011bmu le\u017e\u00ed jeho maminka na rizikov\u00e9m, te\u010f dokonce odehnal sv\u00e9ho bratra… Kv\u016fli sv\u00e9 zatrpklosti ubl\u00ed\u017eil nejenom sob\u011b, ale tak\u00e9 i jemu…<\/span><\/div>\n
Ale nedok\u00e1zal se p\u0159esto p\u0159en\u00e9st. Nebylo to pro n\u011bj snadn\u00e9. Probre\u010del tolik noc\u00ed… tak moc trp\u011bl a on se tady najednou zjevil… rad\u011bji se nem\u011bl vracet…<\/span><\/div>\n
autor:<\/div>\n
B-kay<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay betaread: Janule Rann\u00ed slun\u00ed\u010dko se opatrn\u011b dralo skrz mez\u00edrky v z\u00e1v\u011bsech a p\u0159\u00edjemn\u011b Toma h\u0159\u00e1lo na tv\u00e1\u0159i. Chud\u00e1\u010dek, on a ani Gustav se tuhle noc moc neprospali, ale zase v\u00fdsledek st\u00e1l za to! Tom se utahan\u011b zvednul z m\u011bkk\u00e9ho k\u0159esla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[168],"tags":[],"class_list":["post-16623","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-symphonie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16623","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16623"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16623\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16623"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16623"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16623"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}