{"id":16667,"date":"2008-09-04T17:00:00","date_gmt":"2008-09-04T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16630"},"modified":"2008-09-04T17:00:00","modified_gmt":"2008-09-04T16:00:00","slug":"dar-ii-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/04\/dar-ii-2\/","title":{"rendered":"Dar II 2."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„Hallo,“ sly\u0161ela z obrovsk\u00e9 d\u00e1lky. Jednoduch\u00e9 slov\u00ed\u010dko, ale j\u00ed p\u0159ipadalo n\u011b\u010d\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lela pro\u010d, ale nemohla na to p\u0159ij\u00edt. Jej\u00ed my\u0161lenky se ztr\u00e1cely v podivn\u00e9 mlze zapomn\u011bn\u00ed hned, jak si je uv\u011bdomila\u2026 Zkusila otev\u0159\u00edt o\u010di, ale byly stra\u0161n\u011b t\u011b\u017ek\u00e9\u2026 ne\u0161lo to, nem\u011bla s\u00edlu. Jako by j\u00ed je n\u011bkdo n\u00e1sil\u00edm dr\u017eel, aby nevid\u011bla co se d\u011bje kolem n\u00ed. Vtom to slovo zaslechla znovu. Bylo malinko bl\u00ed\u017e, ale zn\u011blo stejn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b\u2026 „Hallo,“ \u0161eptal \u017eensk\u00fd hlas. Ano, byl to ur\u010dit\u011b \u017eensk\u00fd hlas\u2026 z t\u00e9 mlhav\u00e9 d\u00e1lky to alespo\u0148 tak zn\u011blo. \u017densk\u00fd hlas byl p\u0159\u00edjemn\u00fd, takov\u00fd m\u011bkk\u00fd a hladiv\u00fd\u2026 Jist\u011b\u2026 u\u017e v\u011bd\u011bla, co bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jej\u00ed „l“ bylo jin\u00e9, takov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u011b m\u011bkk\u00e9. Ur\u010dit\u011b nemluvila \u010desky\u2026 Takhle se p\u0159ece hal\u00f3 ne\u0159\u00edk\u00e1\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e4dchen\u2026 mach die Augen auf,“ sly\u0161ela nezn\u00e1m\u00e1 slova. Jen jedno z nich j\u00ed bylo pov\u011bdom\u00e9, to u\u017e ur\u010dit\u011b n\u011bkde sly\u0161ela\u2026 augen\u2026 to slovo p\u0159ece zn\u00e1\u2026 nemohla si vzpomenout\u2026 tu \u0159e\u010d u\u017e n\u011bkde sly\u0161ela, ale kde\u2026 m\u011bla pocit, \u017ee je v n\u011bjak\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 mlze a nem\u016f\u017ee se z n\u00ed dostat. Jej\u00ed t\u011blo jako by j\u00ed nepat\u0159ilo\u2026 „Meine augen\u2026“<\/em> ano, ano\u2026 to je ono\u2026 to je za\u010d\u00e1tek p\u00edsni\u010dky\u2026 v hlav\u011b sly\u0161ela jej\u00ed melodii, ale nemohla si vzpomenout, odkud ji zn\u00e1. Ale ur\u010dit\u011b ji zn\u00e1\u2026 zp\u00edv\u00e1 ji chlapeck\u00fd hlas\u2026 ano\u2026 jasn\u011b se j\u00ed to vybavilo\u2026 Bill\u2026 ano, zp\u00edv\u00e1 ji Bill\u2026 oddechla si spokojen\u011b, \u017ee na to kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161la. Bill\u2026 to jm\u00e9no bylo posledn\u00ed, co si uv\u011bdomila, ne\u017e se jej\u00ed mysl op\u011bt ztratila v temnot\u00e1ch\u2026<\/div>\n
„Nech ji b\u00fdt, vid\u00ed\u0161, \u017ee nereaguje,“ obo\u0159il se na Vivian jej\u00ed man\u017eel. Sledoval u\u017e p\u011bt minut marnou snahu sv\u00e9 \u017eeny to d\u011bv\u010de probudit. Necht\u011bl, aby ji budila, nebylo to v jejich z\u00e1jmu. A\u0165 hezky sp\u00ed, alespo\u0148 je klid\u2026<\/div>\n
\n
„Cht\u011bla jsem zkusit, jestli vn\u00edm\u00e1,“ omlouvala se mu a rychle se zvedla od b\u00edl\u00e9ho l\u016f\u017eka ve sklepn\u00ed m\u00edstnosti. Necht\u011bla ho rozzlobit.<\/div>\n
„D\u011blej, mus\u00edme j\u00edt, klient na n\u00e1s kv\u016fli tob\u011b nebude \u010dekat,“ zavr\u010del, aby ji popohnal. Poslu\u0161n\u011b se zvedla a rychle kolem n\u011bj pro\u0161la na schody, kter\u00e9 vedly ze sklepa jejich domu. Za sebou sly\u0161ela r\u00e1zn\u00e9 oto\u010den\u00ed kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku a fun\u011bn\u00ed sv\u00e9ho mu\u017ee, jak se ji sna\u017eil dob\u011bhnout. M\u011bl by p\u0159estat kou\u0159it, napadlo ji\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Tom sed\u011bl s kytarou v kl\u00edn\u011b na sv\u00e9 posteli a tr\u00e9noval s\u00f3lo jedn\u00e9 ze sv\u00fdch nov\u00fdch p\u00edsni\u010dek. P\u0159eskakoval p\u0159i n\u00ed po hmatn\u00edku rychle nahoru a dol\u016f a cel\u00e9 to tak trochu zn\u011blo jako z Poh\u00e1dky tis\u00edce a jedn\u00e9 noci, p\u0159ipom\u00ednalo to vzd\u00e1len\u011b n\u011bjak\u00fd arabsk\u00fd motiv. V\u016fbec netu\u0161il, kde se v n\u011bm zrovna tohle vzalo. Melodie se mu usadila v hlav\u011b a b\u011bhem \u010dtvrt hodiny m\u011bl za\u010d\u00e1tek pohromad\u011b. Neust\u00e1le mu tam lezl jin\u00fd t\u00f3n, ne\u017e cht\u011bl a jeho to roz\u010dilovalo. A nebyl s\u00e1m\u2026<\/div>\n
„Tomi, mohl bys toho m\u0148ouk\u00e1n\u00ed u\u017e nechat?“ oto\u010dil se na n\u011bj od stolu Bill. Sna\u017eil se \u010d\u00edst dopisy od fanou\u0161k\u016f a br\u00e1\u0161kovo hran\u00ed u\u017e mu pomalu ale jist\u011b lezlo na nervy. Kdyby to alespo\u0148 jednou za \u010das prolo\u017eil n\u011b\u010d\u00edm norm\u00e1ln\u00edm, ale tohle bylo \u0161\u00edlen\u00e9. M\u011bl strach se oto\u010dit, aby nevid\u011bl sv\u00e9ho bratra sed\u011bt v tureck\u00e9m sedu s turbanem na hlav\u011b, jak se vzn\u00e1\u0161\u00ed na l\u00e9taj\u00edc\u00edm koberci.<\/div>\n
„Mus\u00edm se to nau\u010dit\u2026 a neur\u00e1\u017eej moje hran\u00ed, nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00fd m\u0148ouk\u00e1n\u00ed. J\u00e1 to tvoje hul\u00e1k\u00e1n\u00ed ve spr\u0161e taky mus\u00edm sn\u00e1\u0161et a nest\u011b\u017euju si,“ vy\u010d\u00edtav\u011b se na n\u011bj zahled\u011bl. Nakonec byli v jeho pokoji, Bill si mohl klidn\u011b j\u00edt do sv\u00e9ho, kdy\u017e mu to vadilo. „A to nepo\u010d\u00edt\u00e1m to tv\u00fd v\u011b\u010dn\u00fd pobrukov\u00e1n\u00ed v\u0161ude, kam se hne\u0161. P\u0159esta\u0148 \u010d\u00edst a rad\u0161i vymysli n\u011bjak\u00fd slova. Cht\u011bl bych z toho ud\u011blat akustickou p\u00edsni\u010dku jen pro n\u00e1s dva,“ pokra\u010doval Tom, zat\u00edmco d\u00e1l piln\u011b „m\u0148oukal“ na svou kytaru. Nemohl to nechat jen tak\u2026 nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e mu n\u011bco ne\u0161lo a byl schopen nad t\u00edm sed\u011bt klidn\u011b hodiny. Bill u\u017e by s kytarou d\u00e1vno \u0161vihnul do rohu, v tomhle byli ka\u017ed\u00fd \u00fapln\u011b jin\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak pro n\u00e1s dva?“ udiven\u011b se oto\u010dil Bill a zvedl obo\u010d\u00ed. „Chce\u0161 snad s klukama skon\u010dit?“ zvedl se a p\u0159e\u0161el k br\u00e1\u0161kovi. Posadil se na kraj postele a zkoumav\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Bl\u00e1zn\u00ed\u0161? Pro\u010d bych to d\u011blal?“ usm\u00e1l se Tom. „Jak t\u011b to mohlo napadnout? Jen jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee by to mohlo b\u00fdt dobr\u00fd zpest\u0159en\u00ed koncert\u016f. Kluci by si dali voraz a hr\u00e1li bychom jen my dva. J\u00e1 na kytaru a ty bys k tomu zp\u00edval,“ zvedl o\u010di k Billovi a kone\u010dn\u011b p\u0159estal hr\u00e1t. „Poj\u010f ke mn\u011b,“ nat\u00e1hl k n\u011bmu ruce, kdy\u017e odlo\u017eil kytaru vedle sebe. Bill se po \u010dty\u0159ech p\u0159ipl\u00ed\u017eil a stulil se mu do nab\u00edzen\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Miloval tyhle chvilky, kdy sed\u011bli a jen si pov\u00eddali.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by to kluk\u016fm nevadilo?“ zvedl pohled nahoru a studoval Tomovy hn\u011bd\u00e9 duhovky.<\/div>\n
„Kdy\u017e nap\u00ed\u0161e\u0161 p\u00edsni\u010dku jen o n\u00e1s dvou, tak to pochop\u00ed. P\u0159edstavuju si n\u00e1s na barovejch \u017eidli\u010dk\u00e1ch, jak sed\u00edme vedle sebe a hrajeme\u2026 nel\u00edbilo by se ti to?“ odhrnul Billovi z \u010dela neposedn\u00e9 vlasy a obkresloval prstem jeho obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A o \u010dem by sis to p\u0159edstavoval? M\u00e1m napsat pravdu?“ uculil se a st\u00e1hl si k sob\u011b Tomovu hlavu. Pol\u00edbil ho, a zat\u00edmco se d\u00e1l rty jemn\u011b dot\u00fdkal jeho tv\u00e1\u0159e, \u0161eptal: „Zamiloval jsem se do jeho rt\u016f, kter\u00e9 m\u011b sv\u00e1d\u00ed k h\u0159\u00edchu. Miluju jeho mandlov\u00e9 o\u010di, kdy\u017e se p\u0159i polibku p\u0159iv\u00edraj\u00ed. Zbo\u017e\u0148uju jeho \u00fasm\u011bv pln\u00fd b\u00edl\u00fdch perli\u010dek. Miluju jeho nos\u00edk, kdy\u017e se dot\u00fdk\u00e1 toho m\u00e9ho. M\u00e1m r\u00e1d jeho hlas, kdy\u017e se sm\u011bje, pot\u0159ebuju jeho ruce, aby m\u011b hladily, kdy\u017e jsem smutn\u00fd\u2026 m\u00e1m pokra\u010dovat? Sed\u011bli bychom tam hodinu, ne\u017e bych to v\u0161echno vyjmenoval\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
„Bylo by to kr\u00e1sn\u00fd, ale hned po z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm polibku bychom museli sp\u00e1chat sebevra\u017edu na p\u00f3diu, aby to m\u011blo styl. Bylo by to asi nejromanti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky na ve\u0159ejnosti, ale taky nejskand\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed,“ usm\u00edval se Tom. „Mus\u00ed\u0161 to napsat tak, aby se to dalo ch\u00e1pat jako vyzn\u00e1n\u00ed bratrsk\u00fd l\u00e1sky, tu n\u00e1m nikdo nem\u016f\u017ee vy\u010d\u00edtat.“<\/div>\n
„Zkus\u00edm to, ale bude to t\u011b\u017ek\u00fd,“ uva\u017eoval Bill. „Napsat milostnou p\u00edsni\u010dku tak, aby tam ani jednou nebylo „miluju t\u011b“\u2026 snad m\u011b n\u011bco napadne,“ uzav\u0159el to a zvedl se do sedu. „Jdu se nab\u00edt, nebo m\u011b zejtra Meg zast\u0159el\u00ed hned mezi dve\u0159ma,“ omluvn\u011b se usm\u00e1l, \u017ee musel tuhle hezkou chvilku p\u0159eru\u0161it.<\/div>\n
„Kam si str\u010d\u00ed\u0161 kabel? V\u0161echny z\u00e1suvky jsou pln\u00fd a rozdvojka se ztratila u\u017e loni,“ za\u0161klebil se Tom a o\u010dek\u00e1val spr\u0161ku peprn\u00fdch v\u00fdraz\u016f na svou adresu. V\u017edycky si z Billa t\u00edmhle zp\u016fsobem utahoval, kdy\u017e se jednalo o jeho schopnosti, stal se z toho u\u017e ritu\u00e1l.<\/div>\n
„My prof\u00edci se nab\u00edj\u00edme z vody, v\u00ed\u0161? Kabel si str\u010d n\u011bkam,“ oplatil mu to br\u00e1\u0161ka s \u00fa\u0161klebkem a b\u011bhem chvilky za n\u00edm zaklaply dve\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom popadl do ruky kytaru a znovu se pono\u0159il do sv\u00e9 nov\u00e9 melodie. N\u011b\u010d\u00edm ho tak fascinovala, \u017ee ji musel neust\u00e1le zkou\u0161et, i kdy\u017e u\u017e se spletl jen m\u00e1lokdy. P\u0159ipadala mu opravdu jako stvo\u0159en\u00e1 pro n\u011b dva, ale a\u0165 p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak cht\u011bl, \u017e\u00e1dn\u00fd smyslupln\u00fd d\u016fvod pro to nem\u011bl, byl to jen pocit. Posledn\u00ed dobou ho napadala sam\u00e1 skv\u011bl\u00e1 s\u00f3la. Jedno z nich, kter\u00e9 ho napadlo na dovolen\u00e9 ve \u0160pan\u011blsku, m\u011bl mo\u017enost p\u0159edv\u00e9st poprv\u00e9 \u017eiv\u011b p\u0159ed \u010dty\u0159mi dny na posledn\u00edm koncert\u011b p\u0159ed pl\u00e1novan\u00fdm volnem. Musel se zamyslet, aby si vzpomn\u011bl, kde to vlastn\u011b bylo\u2026 byli u\u017e tak unaven\u00ed… Cestovali tourbusem od m\u011bsta k m\u011bstu, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bli tam a zp\u00e1tky cel\u00e9 N\u011bmecko a kdyby nem\u011bli napsan\u00e1 jm\u00e9na m\u011bst na programu letn\u00ed \u0161\u0148\u016fry, aby mohl Bill spr\u00e1vn\u011b pozdravit sv\u00e9 fanou\u0161ky, nev\u011bd\u011bli by, kde zrovna jsou.<\/div>\n
<\/div>\n
Chvilku vzpom\u00ednal, ne\u017e se mu vybavilo, kde m\u011bli v sobotu koncert\u2026 sna\u017eil se vzpomenout, jak Bill zdravil fanou\u0161ky. Ano\u2026 volal: „Ahoj, Neumarkte“. Jasn\u011b, to je ono\u2026 bydleli na n\u00e1m\u011bst\u00ed v takov\u00e9m mal\u00e9m hot\u00fdlku, v pokoj\u00edch se \u0161ikm\u00fdmi st\u011bnami. Byli a\u017e \u00fapln\u011b pod st\u0159echou, aby m\u011bli soukrom\u00ed a klid od ostatn\u00edch host\u016f, ale v tom \u0161\u00edlen\u00e9m vedru to nebyla zrovna v\u00fdhra. Leto\u0161n\u00ed \u010dervenec byl hork\u00fd a such\u00fd, teplota ka\u017ed\u00fd den spolehliv\u011b vy\u0161plhala nad t\u0159icet stup\u0148\u016f. I z toho byli utahan\u00ed a odpo\u010dinek si u\u017e opravdu zaslou\u017eili. D\u0159eli cel\u00fd rok jako kon\u011b, a p\u0159esto\u017ee cht\u011bli m\u00edt v l\u00e9t\u011b v\u00edc volna, prozat\u00edm se to neda\u0159ilo. Po\u0159\u00e1d bylo co d\u011blat. V p\u00e1tek p\u0159ed koncertem m\u011bl premi\u00e9ru klip, kter\u00fd to\u010dili \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed p\u0159edt\u00edm v Berl\u00edn\u011b, a zat\u00edm to vypadalo, \u017ee bude \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd\u2026 alespo\u0148 v to doufali. Druh\u00fd klip, jeho\u017e nat\u00e1\u010den\u00ed si tak u\u017eili s fanynkami ve sklep\u011b kina, si je\u0161t\u011b schov\u00e1vali na pozd\u011bji, ale ten den cht\u011bli na koncert\u011b poprv\u00e9 vyzkou\u0161et novou p\u00edsni\u010dku, ke kter\u00e9 ho to\u010dili. Zat\u00edm ji \u017eiv\u011b p\u0159ed publikem nehr\u00e1li, tak byli v\u0161ichni trochu nerv\u00f3zn\u00ed d\u0159\u00edv ne\u017e obvykle. Poprv\u00e9 je poprv\u00e9\u2026 Ale je\u0161t\u011b n\u011bco se Bill chystal ud\u011blat poprv\u00e9\u2026<\/div>\n
Tom se musel usm\u00e1t, kdy\u017e se mu ta situace vybavila\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Dneska jim ho uk\u00e1\u017eu,“ pronesl Bill slavnostn\u011b, kdy\u017e se v\u0161ichni naskl\u00e1dali do auta, kter\u00e9 je m\u011blo odv\u00e9st z hotelu na plac. T\u0159i zbyl\u00ed \u010dlenov\u00e9 kapely se na Billa zara\u017een\u011b oto\u010dili a vykulili o\u010di. V\u011bd\u011bli, \u017ee je exhibicionista, ale \u017ee by za\u0161el a\u017e tak daleko? Prvn\u00ed se ze \u0161oku vzpamatoval Tom.<\/div>\n
„Co\u017ee? Ty se chce\u0161 svl\u00edkat na p\u00f3diu? Zbl\u00e1znil ses?“<\/div>\n
„Pro\u010d? V\u017edy\u0165 je p\u011bkn\u00fd, s\u00e1m jsi to \u0159\u00edkal?“ udiven\u011b zvedl obo\u010d\u00ed Bill a nech\u00e1pav\u011b na bratra z\u00edral. Na Toma \u0161ly mr\u00e1koty\u2026 co to tady vytahuje p\u0159ed klukama\u2026 nemus\u00ed vykecat v\u0161echno, co mu v intimn\u00edch chvilk\u00e1ch \u0159\u00edk\u00e1\u2026<\/div>\n
„Co\u017ee? Co je p\u011bkn\u00fd? Snad p\u011bknej, ne, kdy\u017e ho chce\u0161 holk\u00e1m ukazovat\u2026“ za\u0161klebil se Georg p\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak kamar\u00e1d svl\u00edk\u00e1 na p\u00f3diu d\u017e\u00edny, kter\u00e9 nos\u00ed stejn\u011b tak n\u00edzko, \u017ee mu ob\u010das hroz\u00ed spadnout samy od sebe. Ta p\u0159edstava \u0161okovan\u00fdch holek, jak z\u00edraj\u00ed na Bill\u016fv\u2026 ehm\u2026 jak to \u0159\u00edct slu\u0161n\u011b\u2026 penis\u2026 v n\u011bm vyvolala z\u00e1chvat sm\u00edchu. Zhroutil se na vedlej\u0161\u00ed pr\u00e1zdnou seda\u010dku a nebyl schopen poslouchat, co se d\u00e1l \u0159e\u0161\u00ed. Gustav si po chvilce uv\u011bdomil, jak to Georg pochopil a za\u010dal se sm\u00e1t taky. Nasko\u010dil mu v mysli velice podobn\u00fd obr\u00e1zek, akor\u00e1t \u017ee on by vid\u011bl p\u0159ed sebou v tu chv\u00edli jen Bill\u016fv hol\u00fd zadek. Jako buben\u00edk zpoza sv\u00e9ho n\u00e1stroje na fanynky moc nedohl\u00e9dl. Jen Tom chud\u00e1k nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hypnotizoval bratra a tu pl\u00e1novanou stripshow na jevi\u0161ti mu n\u011bjak nemohl odpustit. Co ho to popadlo? Ze\u0161\u00edlel snad z vedra?<\/div>\n
„Odkdy je tetov\u00e1n\u00ed p\u011bknej?“ zeptal se Bill jen tak pro sebe, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee ke Geovi a Gustavovi se tahle jeho ot\u00e1zka p\u0159es jejich hur\u00f3nsk\u00fd \u0159ev nedostane. Ov\u0161em Tom jeho muml\u00e1n\u00ed zachytil a viditeln\u011b se mu ulevilo.<\/div>\n
„Jo ty chce\u0161 uk\u00e1zat hv\u011bzdu?“ vydechl a rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„A cos myslel? Co jin\u00fdho bych asi tak holk\u00e1m ukazoval?“ udiven\u011b se na n\u011bj oto\u010dil Bill a v tu chv\u00edli mu to docvaklo. „Je\u017e\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u0161,“ vyjekl a za\u010dal se sm\u00e1t s klukama. „Vy jste blbci!“ sna\u017eil se srozumiteln\u011b artikulovat, ale d\u00edky sm\u00edchu mu to moc ne\u0161lo. Sm\u00e1li se skoro a\u017e do c\u00edle sv\u00e9 cesty, a kdy\u017e Georg vypr\u00e1v\u011bl v\u0161em svoj\u00ed prvn\u00ed p\u0159edstavu, padali i chlapi z ochranky. Tahle historka se s Billem pot\u00e1hne ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b dlouho\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Ve sklepn\u00ed m\u00edstnosti bylo ticho, je\u017e p\u0159eru\u0161ovalo jen pravideln\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed monitoru, sleduj\u00edc\u00edho \u010dinnost d\u00edv\u010dina srdce. Le\u017eela klidn\u011b, v rukou hadi\u010dky, vedouc\u00ed k um\u011bl\u00e9 v\u00fd\u017eiv\u011b a usp\u00e1vac\u00edmu prost\u0159edku, kter\u00fd j\u00ed neust\u00e1le po nepatrn\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch odkap\u00e1val do \u017eil. Ob\u010das se j\u00ed zd\u00e1ly neklidn\u00e9 sny a mumlala n\u011bco z um\u011bl\u00e9ho sp\u00e1nku a pr\u00e1v\u011b te\u010f se za\u010dala neklidn\u011b vrt\u011bt, kdy\u017e se v jej\u00ed mysli vyno\u0159ila z mlhav\u00e9ho oparu situace, kterou pro\u017eila p\u0159ed \u010dty\u0159mi dny\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Krajina pomalu ub\u00edhala za okny jedouc\u00edho auta. Znovu p\u0159ed sebou vid\u011bla sebe a svou kamar\u00e1dku Lucku, sed\u00edc\u00ed poslu\u0161n\u011b na zadn\u00edm sedadle a netrp\u011bliv\u011b se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed jedna na druhou. Kone\u010dn\u011b\u2026 kone\u010dn\u011b se jim splnilo p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 ze za\u010d\u00e1tku vypadalo tak stra\u0161n\u011b vzd\u00e1len\u00e9 a nere\u00e1ln\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Jste n\u011bjak potichu, holky,“ usm\u00e1la se do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka jej\u00ed mamka. „Za p\u016fl hodinky jsme na hranic\u00edch,“ ujistila ob\u011b kamar\u00e1dky a vyt\u00e1hla pytl\u00edk bonb\u00f3n\u016f. „Dejte si,“ nab\u00eddla jim dozadu, a kdy\u017e se jejich ruce srazily nad pytl\u00ed\u010dkem, v\u0161echny t\u0159i se rozesm\u00e1ly. Postupn\u011b si ka\u017ed\u00e1 hodila do pusy jeden sladk\u00fd kousek a v aut\u011b se zase rozhostilo ticho. S plnou pusou se p\u0159ece nemluv\u00ed, u\u010dil ji otec\u2026 „Bude ti patn\u00e1ct, Nikolko, tohle u\u017e bys m\u011bla v\u011bd\u011bt,“ vybavil se j\u00ed jeho vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled, kdykoliv mluvila p\u0159i j\u00eddle\u2026ach ty jeho z\u00e1sady\u2026zad\u00edvala se na sedadlo \u0159idi\u010de a uv\u011bdomila si, jak ho m\u00e1 r\u00e1da. I p\u0159es ty svoje v\u011b\u010dn\u00e9 v\u00fdchovn\u00e9 pozn\u00e1mky byl fajn.<\/em><\/div>\n

Zrovna se od volantu nat\u00e1hl k autor\u00e1diu, a kdy\u017e se mu po usilovn\u00e9 pr\u00e1ci kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo jak\u017etak\u017e naladit n\u011bjakou n\u011bmeckou stanici, spokojen\u011b si oddechl. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017e budou k \u010desko-n\u011bmeck\u00fdm hranic\u00edm, t\u00edm lep\u0161\u00ed bude sign\u00e1l. Nem\u011bl ticho v aut\u011b r\u00e1d, pot\u0159eboval rozpt\u00fdlen\u00ed a ony dv\u011b mu ho nedop\u0159\u00e1ly, proto\u017ee d\u00edky cestovn\u00ed hore\u010dce, kter\u00e1 je ob\u011b zachv\u00e1tila, prokecaly celou noc a te\u010f z toho byly \u0161\u00edlen\u011b unaven\u00e9\u2026
Z r\u00e1dia se ozvala p\u00edsni\u010dka, kterou t\u00e1ta d\u00edky n\u00ed znal u\u017e nazpam\u011b\u0165, a proto\u017ee u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee se co nevid\u011bt zezadu ozve hlasit\u00e9 „Zesil tooo,“ s\u00e1m se sklonil k r\u00e1diu a provedl nevy\u0159\u010den\u00fd rozkaz. „Dobr\u00fd?“ Koukl s \u00fasm\u011bvem do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, jestli je to tak v po\u0159\u00e1dku. Ob\u011b nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvly. Klu\u010di\u010d\u00ed hlas z r\u00e1dia n\u011bmecky zp\u00edval „K\u0159i\u010d tak nahlas, jak jen dok\u00e1\u017ee\u0161“, a p\u0159esn\u011b podle toho to taky d\u011blal. Nikola s Luckou se k n\u011bmu s chut\u00ed p\u0159idaly a ticho, kter\u00e9 bylo v kabin\u011b auta, zmizelo jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku. Kone\u010dn\u011b m\u011bl tat\u00ednek to sv\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00ed. Niky se na t\u00e1tu usm\u00edvala a v tu chv\u00edli j\u00ed hlavou prol\u00e9tla vzpom\u00ednka na to, co j\u00ed provedl za kuli\u0161\u00e1rnu, kdy\u017e netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1vala, a\u017e p\u0159ijdou po internetu objednan\u00e9 vstupenky na koncert, na kter\u00fd pr\u00e1v\u011b v\u0161ichni spole\u010dn\u011b jeli\u2026<\/em><\/div>\n

„Tak co? M\u00e1\u0161 je?“ nad\u0161en\u011b v\u00edtala t\u00e1tu ve dve\u0159\u00edch, ale kdy\u017e vid\u011bla jeho smutn\u00fd pohled, zarazila se. „Nem\u00e1\u0161? Ale jak to? V\u017edy\u0165 v tom e-mailu psali, \u017ee u\u017e je odeslali,“ zoufale se sna\u017eila p\u0159esv\u011bd\u010dit otce i sebe, \u017ee to co vid\u00ed v jeho o\u010d\u00edch, nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m, Nikolko, n\u011bkde se to zadrhlo. Asi jsme vyplnili \u0161patn\u011b sm\u011brovac\u00ed \u010d\u00edslo a ty l\u00edstky jsou na n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 po\u0161t\u011b, a kdy\u017e si je tam do dvou dn\u016f nikdo nevyzvedne, po\u0161lou je zp\u00e1tky.“
Byla z toho v tu chv\u00edli tak zni\u010den\u00e1, \u017ee j\u00ed ani nenapadlo p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak na to jej\u00ed t\u00e1ta p\u0159i\u0161el nebo kdo mu to vlastn\u011b \u0159ekl a do o\u010d\u00ed j\u00ed vyhrkly slzy zoufalstv\u00ed. Tak stra\u0161n\u011b se na ten koncert t\u011b\u0161ila\u2026 Cht\u011bla ho u\u017e kone\u010dn\u011b vid\u011bt, sv\u00e9ho milovan\u00e9ho Billa\u2026a te\u010f to vypad\u00e1, \u017ee kv\u016fli n\u011bjak\u00e9mu pitom\u00e9mu sm\u011brovac\u00edmu \u010d\u00edslu se s n\u00edm bude muset rozlou\u010dit. Cel\u00fd sv\u011bt se j\u00ed zhroutil p\u0159ed o\u010dima, a kdy\u017e j\u00ed t\u00e1ta pod\u00e1val pro \u00fat\u011bchu hudebn\u00ed \u010dasopis, se slovy, \u017ee tam je jeho plak\u00e1t, a\u0165 si z toho nic ned\u011bl\u00e1, pomyslela si n\u011bco velice nevhodn\u00e9ho o otcov\u011b inteligenci. Jak j\u00ed m\u016f\u017ee n\u011bjak\u00fd pap\u00edr nahradit \u017eiv\u00e9ho Billa? Nejrad\u0161i by cel\u00fd debiln\u00ed \u010dasopis zahodila, roztrhala a nacpala do kamen, proto\u017ee l\u00edtost najednou vyst\u0159\u00eddal vztek. Jak j\u00ed to mohli ud\u011blat!? Kdo tohle zavinil!? Tak stra\u0161n\u011b se s Luckou t\u011b\u0161ily na koncert\u2026jak j\u00ed to vysv\u011btl\u00ed? Bude j\u00ed muset zavolat, \u017ee nikam nejedou a p\u0159i t\u00e9hle my\u0161lence j\u00ed za\u010daly po tv\u00e1\u0159\u00edch st\u00e9kat slzy jako hrachy. T\u00e1ta se za\u010dal najednou tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b usm\u00edvat a po\u0159\u00e1d j\u00ed do ruky strkal ten pitom\u00fd \u010dasopis, aby ho alespo\u0148 otev\u0159ela.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Pod\u00edvej se na ten plak\u00e1t, ur\u010dit\u011b mu to tam slu\u0161\u00ed, tomu tv\u00fdmu Billovi,“ p\u0159esv\u011bd\u010doval ji a Nikola odevzdan\u011b rozev\u0159ela \u010dasopis uprost\u0159ed, kde b\u00fdvaly plak\u00e1ty skupin. N\u011bco \u017elut\u00e9ho j\u00ed vypadlo na zem, a kdy\u017e se pro to sh\u00fdbla, z\u016fstala strnul\u00e1 v p\u0159edklonu z\u00edrat na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010dern\u011b poti\u0161t\u011bn\u00fd pap\u00edr. Sna\u017eila se p\u0159es slzy zaost\u0159it, co je na n\u011bm naps\u00e1no, a kdy\u017e si p\u0159e\u010detla n\u00e1pis Open air a pod n\u00edm Tokio Hotel, hr\u00e1bla pro ty dv\u011b spojen\u00e9 karti\u010dky a p\u0159itiskla si je \u0161t\u011bst\u00edm na prsa. O\u010di zalit\u00e9 slzami se j\u00ed najednou rozz\u00e1\u0159ily a m\u00edsto pl\u00e1\u010de se v nich leskly hv\u011bzdi\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed. V tu chv\u00edli se ale vzpamatovala, do\u0161la j\u00ed cel\u00e1 ta komedie a za\u010dala do t\u00e1tov\u00fdch svalnat\u00fdch prsou bu\u0161it p\u011bsti\u010dkami a k\u0159i\u010det: „Ty!\u2026 Ty!\u2026 T\u00e1to, jeden! M\u00e1lem jsem z toho um\u0159ela, mohl jsi m\u011b m\u00edt na sv\u011bdom\u00ed!“ Ten se ale jen sm\u00e1l a sna\u017eil se sev\u0159\u00edt jej\u00ed huben\u00e9 ru\u010di\u010dky, kter\u00fdmi do n\u011bj soust\u0159ed\u011bn\u011b bu\u0161ila. Nakonec ho s vd\u011bkem objala a posledn\u00ed slzi\u010dky mu ot\u0159ela do flanelov\u00e9 ko\u0161ile. St\u00e1li tak chv\u00edli uprost\u0159ed p\u0159eds\u00edn\u011b, oba \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee to dob\u0159e dopadlo. V\u011bd\u011bla, \u017ee t\u00e1ta zn\u00e1 jej\u00ed l\u00e1sku k tomu ‚zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu klukovi s namalovan\u00fdma o\u010dima‘, jak mu \u0159\u00edkal a dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee touhle komedi\u00ed ji m\u00e1lem p\u0159ivede k infarktu\u2026a taky v\u011bd\u011bla, \u017ee ji m\u00e1 r\u00e1d a ud\u011blal by pro ni v\u0161echno, i kdy\u017e jej\u00ed l\u00e1sku v\u016fbec nech\u00e1pal. „Co na tom z\u017een\u0161til\u00fdm stvo\u0159en\u00ed vid\u00ed\u0161?“ ptal se j\u00ed poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e p\u0159i\u0161el k n\u00ed do pokoj\u00edku. Hn\u011bd\u00e9 podmalovan\u00e9 o\u010di na n\u011bj z\u00edraly z ka\u017ed\u00e9ho voln\u00e9ho m\u00edsta. „Miluju ho, tati,“ odpov\u011bd\u011bla poka\u017ed\u00e9\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Na tv\u00e1\u0159i d\u00edvky se objevil spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. Jej\u00ed dlouh\u00e9 blon\u010fat\u00e9 vlasy byly rozh\u00e1zen\u00e9 po b\u00edl\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i, le\u017eela klidn\u011b, jen nad hlavou se oz\u00fdvalo neust\u00e1l\u00e9 protivn\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed monitoru. Kdyby te\u010f mohla vid\u011bt sv\u00e9ho otce, nev\u011b\u0159ila by, \u017ee je to on. Byl z n\u011bj zlomen\u00fd star\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se v\u016fbec nepodobal tomu, kter\u00fd ji je\u0161t\u011b ned\u00e1vno odv\u00e1\u017eel daleko za jej\u00edm snem\u2026<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janulebetaread: Janik „Hallo,“ sly\u0161ela z obrovsk\u00e9 d\u00e1lky. Jednoduch\u00e9 slov\u00ed\u010dko, ale j\u00ed p\u0159ipadalo n\u011b\u010d\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lela pro\u010d, ale nemohla na to p\u0159ij\u00edt. Jej\u00ed my\u0161lenky se ztr\u00e1cely v podivn\u00e9 mlze zapomn\u011bn\u00ed hned, jak si je uv\u011bdomila\u2026 Zkusila otev\u0159\u00edt o\u010di, ale byly stra\u0161n\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16667","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16667","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16667"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16667\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16667"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16667"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16667"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}