{"id":1667,"date":"2016-12-04T16:00:00","date_gmt":"2016-12-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1659"},"modified":"2016-12-04T16:00:00","modified_gmt":"2016-12-04T15:00:00","slug":"sweet-desire-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/12\/04\/sweet-desire-11\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 11."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nic t\u011b nezran\u00ed tolik jako slova, kter\u00e1 se ti zaryj\u00ed pod k\u016f\u017ei.<\/strong><\/div>\n
\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pond\u011bl\u00ed byl Tom nerv\u00f3zn\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 vypadal jako troska. Potuloval se p\u0159elidn\u011bn\u00fdmi chodbami, stejn\u011b tak jako to d\u011blal u\u017e tolikr\u00e1t. Tentokr\u00e1t ho to ale t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011bsilo. Vlastn\u011b d\u011bsiv\u00e9<\/em> bylo hodn\u011b skromn\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed pro moment\u00e1ln\u00ed situaci. Bylo to v\u00edce ne\u017e hrozn\u00e9, c\u00edtil se h\u016f\u0159, ne\u017e kdy\u017e m\u011bl mluvit p\u0159ed celou t\u0159\u00eddou. Byl upocen\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 hyperventiloval. Byl si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee by rad\u0161i nahlas zp\u00edval v j\u00eddeln\u011b, ne\u017e aby se c\u00edtil tak jako te\u010f; m\u011bl pocit, \u017ee se na n\u011bj v\u0161ichni d\u00edvaj\u00ed jako na pouli\u010dn\u00edho prodava\u010de. Vytrvale, t\u00e9m\u011b\u0159 podez\u00edrav\u011b.
Co st\u00e1lo za Tomov\u00fdm moment\u00e1ln\u00edm vy\u0161ilov\u00e1n\u00edm? No, jako v\u017edy za t\u00edm byla Tomova p\u011bkn\u00e1, trochu dramatick\u00e1 hlava. Nic nov\u00e9ho. P\u0159esv\u011bd\u010dovala ho, \u017ee ka\u017ed\u00fd, ka\u017ed\u00fd jedinec v jejich \u0161kole v\u011bd\u011bl, co on a Bill o v\u00edkendu d\u011blali. Byl naprosto v pohod\u011b, kdy\u017e prvn\u011b vkro\u010dil do budovy, byl klidn\u00fd, vyrovnan\u00fd. Trvalo to jen do doby, ne\u017e u\u0161el p\u00e1r metr\u016f a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. V\u0161ichni se na n\u011bj oto\u010dili a z\u00edrali. V\u00edc ne\u017e norm\u00e1ln\u011b. Usm\u00edvali se, \u0161eptali si, pravd\u011bpodobn\u011b uva\u017eovali, kdo to za\u010dal, a hlavn\u011b pro\u010d to sakra d\u011blali. Tom si byl tak jist\u00fd, \u017ee maj\u00ed obrovskou bombu k diskuzi. Bavit se o n\u011bm a Billovi, p\u0159em\u00fd\u0161let, pt\u00e1t se, pomlouvat, zat\u00edmco se d\u00edvaj\u00ed na Toma, jako kdyby m\u011bl vybuchnout a d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji jim ot\u00e1zky zodpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n

\n

Jak se sna\u017eil dostat ke svoj\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ce, ani\u017e by utrp\u011bl z\u00e1chvat \u00fazkosti, sna\u017eil se namluvit s\u00e1m sob\u011b, \u017ee je to v\u0161e jen v jeho hlav\u011b. Lid\u00e9 se na n\u011bj d\u00edvali, ale ve skute\u010dnosti ho nevid\u011bli. D\u00edvali se na n\u011bj jenom proto, \u017ee\u2026 byl tady, v chodb\u011b, na cest\u011b ke svoj\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ce, aby si vzal u\u010debnice. Kdyby tam nebyl, ned\u00edvali by se na n\u011bj. Byla to jen n\u00e1hoda. Nez\u00edrali, nesna\u017eili se protnout s n\u00edm pohled, nebylo to to, co si myslel. M\u011bl jen p\u0159ehnan\u00e9 reakce. Dob\u0159e, byla pravda, \u017ee konverzace s Billem byly o v\u00edkendu naprosto rozd\u00edln\u00e9. Tak jin\u00e9, nov\u00e9, \u017ee se Tom\u016fv \u017ealudek bolestiv\u011b st\u00e1hnul u\u017e jen z toho pomy\u0161len\u00ed. V sobotu se to stalo znovu a Tom, stejn\u011b jako v p\u00e1tek, byl om\u00e1men alkoholem – jednodu\u0161e proto, \u017ee nezvl\u00e1dal Billa, kdy\u017e byl nemravn\u00fd – a Bill to nep\u0159ekvapiv\u011b vedl. Za\u010dal mal\u00fdm \u0161k\u00e1dlen\u00edm, pomalu Toma vyzval, aby se svl\u00e9knul\u2026 A ano, Tom si musel p\u0159evl\u00e9knout postel, ne\u017e \u0161el tu noc sp\u00e1t. Ale v ned\u011bli se spolu bavili norm\u00e1ln\u011b; o po\u010das\u00ed, o nich – co maj\u00ed a nemaj\u00ed r\u00e1di. Konverzace se nezvrhla a sv\u00fdm zp\u016fsobem byl Tom r\u00e1d. Bill opravdu musel ubrat, proto\u017ee Tom se v\u00e1\u017en\u011b b\u00e1l, \u017ee dostane infarkt z intenzivn\u00edch, skvostn\u00fdch orgasm\u016f, kter\u00e9 mu Bill dop\u0159\u00e1val. Nebylo to tak, \u017ee by je neoce\u0148oval. Samoz\u0159ejm\u011b. Tyhle\u2026 konverzace (mohlo se to v\u016fbec po\u010d\u00edtat jako konverzace, kdy\u017e Bill byl ten, kter\u00fd v\u011bt\u0161inou mluvil, a Tom jenom\u2026 pomalu upadal do del\u00edria pot\u011b\u0161en\u00ed?) opravdu oce\u0148oval a opatroval.<\/p><\/div>\n

\n

Tomovy tv\u00e1\u0159e se rozp\u00e1lily, kdy\u017e vzpom\u00ednal na nemravn\u00e9, erotick\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 mu Bill psal. Najednou se zastavil a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Co kdy\u017e lidi mohli\u2026? Ne, se\u0161 idiot?<\/em> vnit\u0159n\u011b s\u00e1m sebe pra\u0161til velkou baseballovou p\u00e1lkou, kurva, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nem\u016f\u017eou sly\u0161et tvoje my\u0161lenky. To je hloup\u00fd. D\u00edv\u00e1\u0161 se a\u017e moc na televizi.<\/em>
Dob\u0159e, nemohli sly\u0161et jeho my\u0161lenky. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne. To bylo prost\u011b hloup\u00e9. Mo\u017en\u00e1 ale mohli \u010d\u00edst \u0159e\u010d jeho t\u011bla? Byl si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1 na \u010dele naps\u00e1no neonov\u00fdmi barvami vinen<\/em>. Bo\u017ee, jeho mozek opravdu dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak ho vykolejit. Ale\u2026 v\u011bd\u011bli to? Byla tady n\u011bjak\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed mo\u017enost, jak by to mohli opravdu v\u011bd\u011bt? Pokud ano, jak se to dozv\u011bd\u011bli? Bill jim to ur\u010dit\u011b ne\u0159ekl. Pro\u010d by to d\u011blal? Byli p\u0159\u00e1tel\u00e9, ne? Nebo ne? A v\u0161e, co si \u0159ekli, bylo jen a jen mezi nimi. Pane bo\u017ee, co kdy\u017e to Bill \u0159ekl n\u011bjak\u00fdm sv\u00fdm kamar\u00e1d\u016fm a oni nebyli schopn\u00ed dr\u017eet jazyk za zuby? To rozhodn\u011b bylo mo\u017en\u00e9! N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 si u\u017e\u00edvali drby tolik, \u017ee to z nich vypadlo p\u0159esto, \u017ee m\u011bli dr\u017eet hubu.<\/div>\n

\n
Dob\u0159e, tak\u017ee Bill to mohl \u0159\u00edct n\u011bkomu, kdo to omylem \u0159ekl n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu, a najednou to v\u011bd\u011bla cel\u00e1 \u0161kola. V\u011bd\u011bli to, a to byl ten d\u016fvod, \u017ee se na n\u011bj v\u0161ichni d\u00edvaj\u00ed. Bo\u017ee, Tom c\u00edtil, jako by um\u00edral. Cht\u011bl se prost\u011b oto\u010dit a opustit \u0161koln\u00ed pozemek. M\u011bl by to ud\u011blat? \u0158\u00edct m\u00e1m\u011b, \u017ee se zni\u010dehonic nec\u00edtil dob\u0159e a tak \u0161el rad\u011bji dom\u016f? Ne, to mu nese\u017eere. Pravd\u011bpodobn\u011b by ho otravovala a vysl\u00fdchala hodiny, dokud by ho kone\u010dn\u011b nezlomila a on j\u00ed v\u0161e ne\u0159ekl. Ne, to ud\u011blat nemohl. M\u011bl by se schovat na z\u00e1chodech na zbytek dne?
Ne, co dobr\u00e9ho by to p\u0159ineslo? A pokud to ostatn\u00ed studenti skute\u010dn\u011b v\u011bd\u011bli, budou pokukovat i po Billovi. Nebo byli zvykl\u00ed na to, \u017ee Bill d\u011blal takov\u00e9 v\u011bci, tak\u017ee se o to u\u017e jednodu\u0161e nezaj\u00edmali? M\u00edsto toho jim mohlo p\u0159ij\u00edt z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edvat se na Toma, proto\u017ee o n\u011bm toho p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011bd\u011bli a nikdy by neo\u010dek\u00e1vali, \u017ee n\u011bkdo jako on by d\u011blal n\u011bco takov\u00e9ho s Billem?<\/div>\n
\n

Okay, rozhodn\u011b p\u0159eh\u00e1n\u011bl. Ne, bylo to v\u00edc ne\u017e p\u0159eh\u00e1n\u011bn\u00ed. Byl paranoidn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 dokonce trochu po\u0161ahan\u00fd. Asi by se m\u011bl zam\u011b\u0159it na to, aby si na\u0161el odborn\u00edka a promluvil si s n\u00edm. Pokud takhle bude vy\u0161ilovat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e on a Bill budou d\u011blat n\u011bco takov\u00e9ho soukrom\u00e9ho, nemohl si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee by v\u016fbec p\u0159e\u017eil vztah s Billem. Nebo s k\u00fdmkoliv dal\u0161\u00edm, na tom ale nez\u00e1le\u017eelo, pointa byla stejn\u00e1.<\/p><\/div>\n

M\u011bl by se zamyslet s\u00e1m nad sebou. Nebyl a\u017e tak speci\u00e1ln\u00ed. Spolu\u017e\u00e1ci m\u011bli ur\u010dit\u011b jin\u00e9 v\u011bci, o kter\u00fdch se mohli bavit, ne\u017e jeho a Billa, ne? Pravd\u011bpodobn\u011b diskutovali o n\u011bjak\u00e9 velik\u00e9 p\u00e1rty, na kter\u00e9 byli o v\u00edkendu. Kdo se s k\u00fdm vyspal, kdo s k\u00fdm spal v pokoji pro hosty, kdo poblil cel\u00fd d\u016fm a takov\u00e9 v\u011bci. Jo, to d\u00e1valo mnohem v\u011bt\u0161\u00ed smysl. O hodn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed smysl. M\u011bli jin\u00e9 v\u011bci na starosti, v\u0161e bylo jen v Tomov\u011b hlav\u011b.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak mu v hlav\u011b za\u010dalo \u0161kubat.
Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostal ke svoj\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ce, byl p\u0159ipraven\u00fd zvracet. V\u0161echna ta \u00fazkost a p\u0159eh\u00e1n\u011bn\u00ed zp\u016fsobily, \u017ee m\u011bl \u017ealudek na vod\u011b a znovu zauva\u017eoval nad t\u00edm, \u017ee p\u016fjde za \u0161koln\u00ed sestrou a dostane omluvenku, tak\u017ee p\u016fjde dom\u016f. Ale znovu, m\u011bl se s Billem dneska potkat p\u0159i chemii a m\u011bli dokon\u010dit zbytek jejich projektu. Nemohl to Billovi ud\u011blat. Prost\u011b to bude muset zvl\u00e1dnout a ignorovat ostatn\u00ed kolem sebe, j\u00edt si spokojen\u011b vlastn\u00ed cestou, b\u00fdt v klidu a jenom\u2026 d\u00fdchat.<\/div>\n
\n

Povzdychl si. M\u011bl angli\u010dtinu, pak bude muset proj\u00edt chodbou do j\u00eddelny na ob\u011bd a a\u017e potom m\u00e1 chemii. Mus\u00ed p\u0159e\u017e\u00edt t\u00e9m\u011b\u0159 polovinu dne, ne\u017e se kone\u010dn\u011b setk\u00e1 s Billem a bude m\u00edt \u0161anci s n\u00edm alespo\u0148 trochu mluvit. Mo\u017en\u00e1 n\u011bjak zjist\u00ed, jestli jeho my\u0161lenky byly pravdiv\u00e9, nebo to byla jen tot\u00e1ln\u00ed sra\u010dka.
Jak \u0161el do t\u0159\u00eddy, kde m\u011bl angli\u010dtinu, sna\u017eil se rad\u011bji zam\u011b\u0159it na svoje chodidla, ne\u017e na lidi kolem. V\u00fdsledkem bylo ale akor\u00e1t to, \u017ee m\u00e1lem narazil do dvou prva\u010dek. S t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem a hlavou, kter\u00e1 se mu to\u010dila, se tedy rozhodl, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se bude d\u00edvat, kam jde, i pokud to m\u011blo znamenat, \u017ee na n\u011bj budou ostatn\u00ed z\u00edrat.<\/div>\n

\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„K\u00e1mo, v\u00e1\u017en\u011b, \u0159ekni mi to,“ \u0159ekl Georg, pusu m\u011bl plnou pizzy. „\u0158ekni mi, co se stalo mezi tebou a Billem. \u0158ekl jsi, \u017ee se n\u011bco stalo\u2026“<\/p><\/div>\n

„Lituju toho, \u017ee jsem to v\u016fbec zm\u00ednil,“ za\u00fap\u011bl Tom a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Byl vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee by ostatn\u00ed mohli sly\u0161et jejich rozhovor. „Pros\u00edm, m\u016f\u017eeme o tom mluvit pozd\u011bji? Doma\u2026 Nechci, aby to sly\u0161el i n\u011bkdo jin\u00fd.“<\/div>\n
Jeliko\u017e byl Georg o v\u00edkendu zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd, Tom mu poslal jen jednu jednoduchou zpr\u00e1vu, ve kter\u00e9 shrnul, \u017ee se to mezi n\u00edm a Billem naprosto zm\u011bnilo. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by to neud\u011blal, ale jeliko\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Georg po\u017eadoval v\u0161echny detaily, tak v\u011bd\u011bl, \u017ee mu dlu\u017e\u00ed \u0159\u00edct alespo\u0148 n\u011bco. Odm\u00edtl ps\u00e1t cokoliv do zpr\u00e1vy, m\u00edsto toho sl\u00edbil, \u017ee mu v\u0161e \u0159ekne osobn\u011b.<\/div>\n
Nyn\u00ed ned\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee si to vy\u010d\u00edtal. Prvn\u011b ze v\u0161eho nem\u011bl v\u016fbec nic \u0159\u00edkat, proto\u017ee moment\u00e1ln\u011b to byla jedin\u00e1 v\u011bc, o kter\u00e9 se cht\u011bl Georg bavit. Sna\u017eil se odbo\u010dit k jin\u00e9mu t\u00e9matu, ale bohu\u017eel, Georg byl vytrval\u00fd a zv\u011bdav\u00fd. Tom se ob\u010das ob\u00e1val, \u017ee by ho zabilo, kdyby nedostal v\u0161echny informace, proto\u017ee to vypadalo, \u017ee ho to \u017eiv\u00ed.<\/div>\n
\n

„Nikdo to neusly\u0161\u00ed,“ zahih\u0148al se Georg a zakroutil hlavou. „J\u00e1 taky nesly\u0161\u00edm, o \u010dem se bav\u00ed ty dv\u011b ko\u010dky na konci j\u00eddelny, jak by teda n\u011bkdo mohl sly\u0161et, o \u010dem se bav\u00edme my?“ podotknul a d\u00edval se na dv\u011b naprosto stejn\u00e9 blond\u00fdnky, kter\u00e9 se sm\u00e1ly na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti.<\/p><\/div>\n

„To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt,“ zamumlal Tom, nebylo mu to v\u016fbec p\u0159\u00edjemn\u00e9. „Lid\u00e9 n\u011bco sly\u0161\u00ed a ne\u017e se nad\u011bje\u0161, v\u00ed to cel\u00e1 \u0161kola. J\u00e1 to nechci riskovat.“<\/div>\n
„K\u00e1mo, zamysli se s\u00e1m nad sebou,“ zasm\u00e1l se Georg a pod stolem nakopl Toma do nohy. „Kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi? Ashton Kutcher? P\u0159\u00edsah\u00e1m bohu, \u017ee nikdo z j\u00eddelny n\u00e1s neodposlouch\u00e1v\u00e1! Pro\u010d by to, k \u010dertu, d\u011blali?“<\/div>\n
Tom se za\u010dervenal. Kdy\u017e to Georg takhle \u0159ekl, opravdu to zn\u011blo hloup\u011b. Jak mohl v\u016fbec myslet na to, \u017ee je n\u011bkdo odposlouch\u00e1v\u00e1? Ale \u010dlov\u011bk nikdy nev\u00ed, ne? N\u011bkdo by je mohl omylem sly\u0161et a poslat to d\u00e1l. U\u017e o tom d\u0159\u00edve sly\u0161el, n\u011bkdo odposlouch\u00e1val ciz\u00ed konverzace. V\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 se tv\u00e1\u0159\u00ed nen\u00e1padn\u011b jako moucha na zdi, aby z\u00edskali \u0161\u0165avnat\u00e9 informace odev\u0161ud. V tomhle p\u0159\u00edpad\u011b si o sob\u011b nemyslel, \u017ee je a\u017e tak paranoidn\u00ed, ale jen opatrn\u00fd a realistick\u00fd.<\/p>\n

„Georgu, pros\u00edm,“ \u017eebral Tom. Zn\u011bl v\u00edc na\u0161tvan\u011b ne\u017e zoufale. „Opravdu mi nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9 bavit se o tom p\u0159i ob\u011bd\u011b\u2026 Omlouv\u00e1m se, pokud ztrat\u00edm kamar\u00e1da a ne, ani si nemysl\u00edm, \u017ee jsem Ashton jak-se-d\u00e1l-jmenuje. J\u00e1 jenom\u2026 Jen mi to nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00fd, okay?“<\/div>\n

„Fajn,“ vydechl Georg, v\u00fdraz jeho obli\u010deji zjihl. „Neboj, chlape. Klid, necht\u011bl jsem na tebe tla\u010dit,“ \u0159ekl a opravdu vypadal, \u017ee ho to mrz\u00ed. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to Georg mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Ano, byl ob\u010das a\u017e moc dot\u011brn\u00fd, ale to jen z d\u016fvodu, \u017ee to byl jeho zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zp\u016fsob, jak pomoct Tomovi z\u00edskat jistotu. Tom nev\u011bd\u011bl, pro\u010d si myslel, \u017ee zrovna tohle bude fungovat. Nikdy tomu pravd\u011bpodobn\u011b ani neporozum\u00ed.<\/div>\n
„C\u00edtil jsem se jako p\u0159i v\u00fdslechu,“ zamru\u010del Tom. „Georgu, v\u00ed\u0161, jakej jsem. V\u00ed\u0161 to l\u00edp ne\u017e kdokoliv jin\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ povzdychl si Georg. „Omlouv\u00e1m se, dob\u0159e? Ale\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161lel jsi n\u011bkdy o tom, \u017ee bys \u0161el s t\u00edmhle za n\u011bjak\u00fdm terapeutem?“<\/div>\n
„Pro\u010d bych to m\u011bl d\u011blat?“ zeptal se Tom, nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Jak by mu mohlo pomoct j\u00edt k terapeutovi? Copak cvoka\u0159i nem\u011bli lep\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci, ne\u017e se bavit s puber\u0165\u00e1kem s pobl\u00e1zn\u011bn\u00fdma hormonama a bez sebed\u016fv\u011bry, nebo co?
„Kv\u016fli tomu\u2026 jak vid\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00e9 v\u011bci,“ \u0159ekl Georg opatrn\u011b. Hodn\u011b opatrn\u011b. „Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee to, jak v\u0161echno vid\u00ed\u0161, je hloup\u00fd, ale bo\u017ee, mus\u00ed t\u011b to vy\u010derp\u00e1vat. Mysl\u00edm\u2026 zn\u00e1m hodn\u011b lid\u00ed s n\u00edzk\u00fdm sebev\u011bdom\u00edm, ale Tome\u2026 ty jsi na tom nejh\u016f\u0159. Zatracen\u011b, Tome, ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee lidi mohou \u010d\u00edst tvoje my\u0161lenky. Po\u0159\u00e1d se boj\u00ed\u0161, \u017ee se ti lid\u00e9 sm\u011bj\u00ed za z\u00e1dy. A ano, hodn\u011b lid\u00ed tenhle probl\u00e9m obt\u011b\u017euje, ale tebe to vytrh\u00e1v\u00e1 z b\u011b\u017en\u00e9ho \u017eivota\u2026“<\/div>\n
\n

Byla to pravda. V\u0161echna ta slova p\u0159esn\u011b sed\u011bla. Tom\u016fv strach, paranoia a extr\u00e9mn\u00ed my\u0161lenky ho nenech\u00e1valy \u017e\u00edt norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Nec\u00edtil se kv\u016fli tomu spokojen\u011b s\u00e1m se sebou, b\u00e1l se p\u0159ij\u00edmat komplimenty, necht\u011bl nechat ostatn\u00ed, aby ho poznali. Tom ka\u017ed\u00e9ho odstr\u010dil pry\u010d, vyh\u00fdbal se o\u010dn\u00edmu kontaktu, s nik\u00fdm nemluvil, pokud opravdu nemusel. Taky v\u011bd\u011bl, pro\u010d to v\u0161echno takhle bylo. U\u017e kdy\u017e byl v p\u0159ed\u0161koln\u00edm ro\u010dn\u00edku ve \u0161kolce, d\u011bti se mu sm\u00e1ly. Na prvn\u00edm stupni ho v\u0161ichni zesm\u011b\u0161\u0148ovali a sm\u00e1li se mu, \u017ee m\u00e1 jenom m\u00e1mu a ne t\u00e1tu. D\u0159\u00edve nebylo norm\u00e1ln\u00ed m\u00edt rozveden\u00e9 rodi\u010de a d\u011bti to Tomovi d\u00e1valy po\u0159\u00e1dn\u011b se\u017erat. Byl taky \u0161\u00edlen\u011b neohraban\u00fd, padaly mu v\u011bci, zakop\u00e1val o svoje nohy a koktal. V\u0161ichni se mu sm\u00e1li. D\u011bti ve t\u0159\u00edd\u011b se mu vysm\u00edvaly. Jeho m\u00e1ma se to n\u011bkolikr\u00e1t sna\u017eila \u0159e\u0161it s u\u010ditelsk\u00fdm sborem, ale bez v\u00fdsledku.<\/p><\/div>\n

D\u011bti ho odstrkovaly, kdy\u017e si hr\u00e1ly o p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch na \u0161koln\u00ed zahrad\u011b, v\u0161ichni se tomu sm\u00e1li a ukazovali si na n\u011bj. Dodnes si Tom pamatoval, jak pon\u00ed\u017een\u011b se tehdy c\u00edtil, jak mal\u00fd se c\u00edtil, jak osam\u011bl\u00fd byl. A t\u00edm, jak st\u00e1rnul, se to akor\u00e1t zhor\u0161ovalo.
By prvn\u00ed ze t\u0159\u00eddy, kdo m\u011bl be\u010fary. A ano, jak vtipn\u00e9 to ostatn\u00edm d\u011btem p\u0159i\u0161lo. \u0158\u00edkaly mu, \u017ee jeho obli\u010dej vypad\u00e1 jako t\u0159e\u0161\u0148ov\u00fd kol\u00e1\u010d nebo \u017ee je \u010derve\u0148ous.<\/div>\n
\n

Nejhor\u0161\u00ed vzpom\u00ednka, kter\u00e1 zahrnovala Tomovy pup\u00ednky, byla ze dne, kdy pracoval ve dvojici s roztomil\u00fdm klukem jm\u00e9nem Jeremy. Tom nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl \u0159\u00edkat, tak\u017ee jen pracovali na jejich t\u00e9matu. O p\u0159est\u00e1vce si k nim p\u0159isedlo p\u00e1r Jeremyho kamar\u00e1d\u016f. Tom jenom sed\u011bl, neh\u00fdbal se, d\u00edval se dol\u016f na svoje pono\u017eky, nic moc ne\u0159\u00edkal. Potom v\u0161ichni za\u010dali mluvit o sv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch \u010dokol\u00e1d\u00e1ch. A pak, zni\u010dehonic, zapojili Toma do sv\u00e9ho rozhovoru. Dob\u0159e, ne tak \u00fapln\u011b – zm\u00ednili jeho jm\u00e9no. Byl to Jeremy, kdo \u0159ekl ta slova. T\u011bch p\u00e1r nevinn\u00fdch slov, kter\u00e9 Tomovi tak moc ubl\u00ed\u017eily. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d c\u00edtil stejnou bolest u srdce jako ten den, i kdy\u017e se to stalo p\u0159ed n\u011bkolika lety.<\/p><\/div>\n

Jeremy \u0159ekl, \u017ee to vypad\u00e1, \u017ee Tom m\u00e1 rozhodn\u011b \u010dokol\u00e1du r\u00e1d, kdy\u017e m\u00e1 tolik be\u010far\u016f. Nevinn\u00e1 slova, mo\u017en\u00e1 nevinn\u00fd d\u011btsk\u00fd vtip. Vtip od d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 nem\u011bly na pr\u00e1ci nic lep\u0161\u00edho. Ale tahle slova Toma po\u0159\u00e1d pron\u00e1sledovala. Po\u0159\u00e1d se nep\u0159enesl p\u0159es minulost, po\u0159\u00e1d myslel na to, jak \u0161patn\u011b se k n\u011bmu chovali a jak moc mu ubl\u00ed\u017eili. Nikdo tedy nemohl Toma soudit za to, \u017ee nev\u011b\u0159il lidem, \u017ee si v\u017edycky hl\u00eddal z\u00e1da a \u017ee si myslel, \u017ee si o n\u011bm d\u011blaj\u00ed z\u00e1pisky. Tom necht\u011bl b\u00fdt znovu zran\u011bn\u00fd.<\/div>\n
Tom vyrostl, byl s\u00e1m, nem\u011bl nikoho jin\u00e9ho krom\u011b m\u00e1my, kter\u00e1 ho podporovala. Jak l\u00e9ta ub\u00edhala, zhor\u0161ovalo se to. Up\u0159\u00edmn\u011b, Tom nev\u011bd\u011bl, jak by to dopadlo, kdyby se Georg nevr\u00e1til a oni neobnovili jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Byl neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd za p\u0159\u00edtele, jako byl Georg. Georg, kter\u00fd mu v\u017edy kryl z\u00e1da a nikdy ho nesoudil.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 nev\u00edm,“ \u0159ekl Tom, skous\u00e1val si rty. „J\u00e1\u2026 m\u00e1m strach z toho, \u017ee m\u011b bude soudit.“<\/p><\/div>\n

„Cvoka\u0159 t\u011b soudit nebude,“ Georg se mile usm\u00e1l a napil se coly. „Terapeut ti m\u00e1 pomoct. Mysl\u00edm, \u017ee bys m\u011bl d\u00e1t na radu sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Je to u\u017e p\u00e1r let, co jsem se vr\u00e1til, a ty ses po\u0159\u00e1d nezlep\u0161il. Sna\u017eil jsem se ti pomoct, jak jen to \u0161lo, ale nem\u00e1m vystudovanou psychologii\u2026 Nem\u016f\u017eu ti u\u017e v\u00edc pomoct, ale chci, opravdu chci, abys na tom byl l\u00edp,“ \u0159ekl. Mluvil srde\u010dn\u011b, up\u0159\u00edmn\u011b a z\u00e1rove\u0148 starostliv\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ vydechl Tom, d\u00edval se do sv\u00e9ho pr\u00e1zdn\u00e9ho tal\u00ed\u0159e. Cht\u011bl na tom b\u00fdt tak\u00e9 l\u00edp. Cht\u011bl to cel\u00e9 uzav\u0159\u00edt, nechat minulost minulost\u00ed, a prost\u011b \u017e\u00edt p\u0159\u00edtomnost\u00ed. Bylo to ale daleko od jednoduchosti. Nemohl zm\u011bnit sv\u00e9 my\u0161len\u00ed b\u011bhem jednoho dne. Nebylo pochyb, \u017ee pot\u0159eboval pomoct, aby to zvl\u00e1dl.
„Okay, m\u016f\u017ee\u0161 si p\u0159e\u010d\u00edst ty zpr\u00e1vy,“ \u0159ekl Tom, zn\u011bl trochu v\u00e1hav\u011b. „Ale nesu\u010f m\u011b, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Nikdy,“ Georg se usm\u00e1l. Tv\u00e1\u0159 se mu rozsv\u00edtila jako v\u00e1no\u010dn\u00ed strome\u010dek, horliv\u011b hr\u00e1bnul po Tomov\u011b mobilu, p\u0159imhou\u0159il o\u010di.<\/div>\n
Tom se soust\u0159edil na v\u00fdraz kamar\u00e1dova obli\u010deje, jak si \u010detl ty zpr\u00e1vy. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, zase c\u00edtil, \u017ee bude zvracet. Byl si v\u011bdom toho, \u017ee ho Georg nebude soudit. To, \u010deho se b\u00e1l, byly Georgovy koment\u00e1\u0159e. Georg byl ob\u010das opravdu perverzn\u00ed a vzhledem k tomu, \u017ee byl Tom je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d panic, se v\u017edy \u010dervenal. Georg se u\u0161kl\u00edbl a d\u00e1l si \u010detl zpr\u00e1vy, Tom se cht\u011bl nat\u00e1hnout a vz\u00edt si telefon zp\u00e1tky, ale u\u017e bylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu ho Georg nevr\u00e1t\u00ed, dokud nebude hotov\u00fd.<\/div>\n
\n

„Okay, okay, okay!“ vyk\u0159ikl Georg hlasit\u011b a pok\u0159ivil obli\u010dej. „Dob\u0159e, v\u00edm, \u017ee jsem se ptal na detaily, ale sakra, tohle jsem p\u0159e\u010d\u00edst nepot\u0159eboval. Bo\u017ee, tady,“ \u0159ekl a podal Tomovi telefon zp\u00e1tky, vypadal, jako by byl znechucen t\u00edm, co si pr\u00e1v\u011b p\u0159e\u010detl.<\/p><\/div>\n

„Ptal ses po tom,“ Tom se u\u0161kl\u00edbl. Nemohl si pomoct, ale situace mu p\u0159i\u0161la docela z\u00e1bavn\u00e1.
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm,“ za\u00fap\u011bl Georg, mnul si sp\u00e1nky. „V\u00ed\u0161, \u017ee nejsem homofobn\u00ed, ale\u2026 v\u00e1\u017en\u011b jsem nepot\u0159eboval \u010d\u00edst tohle<\/em>. Bo\u017ee, ta p\u0159edstava\u2026 Bo\u017ee.“<\/div>\n
Tom vybouchl sm\u00edchy, miloval skute\u010dnost, \u017ee on byl pro jednou ten, co Georga vykolejil. D\u011blo se to opravdu sporadicky, ale kdy\u017e se to u\u017e stalo, Tom byl na sebe opravdu py\u0161n\u00fd, \u017ee to dok\u00e1zal.<\/div>\n
„Prost\u011b p\u0159iznej, \u017ee se ti to l\u00edbilo,“ odfrknul si. Rozesm\u00e1l se, kdy\u017e po n\u011bm Georg st\u0159elil zl\u00fdm pohledem. „Bude\u0161 to m\u00edt v hlav\u011b a\u017e do konce \u017eivota\u2026“<\/div>\n
„Bo\u017ee, douf\u00e1m, \u017ee ne,“ Georg zakroutil hlavou, pevn\u011b zav\u0159el o\u010di, jako by tak vyhnal ty p\u0159edstavy pry\u010d. K\u00e9\u017e by sta\u010dilo, aby hlavou rychle zakroutil, a ty p\u0159edstavy nadobro zmizely.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 kdy s n\u00edm promluv\u00ed\u0161 v re\u00e1lu?“ zeptal se Georg po miliont\u00e9.<\/div>\n

„Dneska p\u0159i chemii,“ za\u0161eptal Tom. Po\u0159\u00e1d si nebyl jist\u00fd, jestli je dobr\u00fd n\u00e1pad se o tomhle bavit.
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zamrkal Georg. „Nepozval jsi ho ven nebo tak n\u011bco?“
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom \u0161eptem, ale trochu hlasit\u011bji, sna\u017eil se tak Georgovi nazna\u010dit, aby se taky ztlumil. „Ne, nepozval. Nechci to usp\u011bchat\u2026“
„Usp\u011bchat?“ Georg se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zeptal. „Akor\u00e1t jsem do\u010detl ty zpr\u00e1vy. Nen\u00ed tady nic, co by se dalo usp\u011bchat. Mysl\u00ed\u0161 to v\u00e1\u017en\u011b?“
„Jsem v\u00e1\u017en\u00fd!“ Tom nakopl Georga do nohy. Georg usykl. „Nech\u00e1v\u00e1m ho to v\u00e9st. Kdybych j\u00e1 byl ten, co to vede, posral bych to. V\u00ed\u0161 to. J\u00e1 jenom\u2026 prost\u011b d\u011bl\u00e1m, co chce, a my\u2026 uvid\u00edme, co se stane.“<\/div>\n
Georg otev\u0159el pusu, cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale byl p\u0159eru\u0161en zvukem zvonku, kter\u00fd signalizoval, \u017ee je \u010das j\u00edt zp\u00e1tky do t\u0159\u00edd. Georg zanad\u00e1val a zvedl se, byl otr\u00e1ven\u00fd t\u00edm, \u017ee pitom\u00fd zvonek zni\u010dil jeho odpov\u011b\u010f Tomovi.<\/div>\n
„Zachr\u00e1n\u011bn zvonkem,“ Tom se samolib\u011b usm\u00e1l, Georg mu v\u011bnoval jednu ze sv\u00fdch nejslavn\u011bj\u0161\u00edch grimas. Kluci se rozlou\u010dili a vydali se ka\u017ed\u00fd svou vlastn\u00ed cestou.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Tom nerv\u00f3zn\u011b podup\u00e1val nohou, \u010dekal na Billa, a\u017e p\u0159ijde do t\u0159\u00eddy. Nevid\u011bl Billa od jejich sextingu, a te\u010f byl neklidn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jindy. Jak se sakra m\u00e1 v p\u0159\u00edtomnosti Billa chovat po tom\u2026 co spolu za\u017eili orgasmus? Pod jeho veden\u00edm, samoz\u0159ejm\u011b. M\u011bl se chovat jako norm\u00e1ln\u011b, nebo m\u011bl b\u00fdt jist\u011bj\u0161\u00ed? M\u011bl by s n\u00edm nad\u0161en\u011b mluvit, nebo by se m\u011bl chovat, jako by se nic nestalo? O\u010dek\u00e1val od n\u011bj Bill n\u011bco?<\/div>\n
Tom nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed a up\u0159\u00edmn\u011b mu bylo u\u017e \u0161patn\u011b z toho, jak moc p\u0159em\u00fd\u0161lel. Pro\u010d nemohl jeho mozek pracovat tak jako mozek ostatn\u00edch? Nevypadali, \u017ee maj\u00ed tolik probl\u00e9m\u016f. V\u011bd\u011bl, \u017ee to, jak si s n\u00edm hrajou hormony a jak je nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee je norm\u00e1ln\u00ed sou\u010d\u00e1st dosp\u00edv\u00e1n\u00ed, ale byl si jist\u00fd, \u017ee ni\u010d\u00ed mysl nepracovala tak jako ta jeho. Byl za n\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Opravdu si p\u0159\u00e1l, aby p\u0159i\u0161el na to, jak to m\u016f\u017ee kontrolovat, uklidnit se, aby byl jako ostatn\u00ed.<\/div>\n
O chv\u00edli pozd\u011bji Bill ve\u0161el do t\u0159\u00eddy. Tom by p\u0159\u00edsahal, \u017ee na okam\u017eik p\u0159estalo jeho srdce b\u00edt. Bill vypadal absolutn\u011b, kurva, \u00fa\u017easn\u011b, kdy\u017e se posadil vedle Toma a v\u011bnoval mu ten nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed, dechberouc\u00ed \u00fasm\u011bv v\u016fbec. Tom m\u011bl probl\u00e9my s d\u00fdch\u00e1n\u00edm, ale dostal ze sebe tich\u00e9, kr\u00e1tk\u00e9 ahoj.<\/em><\/div>\n
\n

Bill dnes zasran\u011b z\u00e1\u0159il. V\u017edycky byl v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch kr\u00e1sn\u00fd, ale dnes\u2026 Bylo na n\u011bm n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho. Vypadal zdrav\u011bji. Jako kdyby v\u00edce spal. Jeho poko\u017eka vypadala, zd\u00e1lo se, tak\u00e9 l\u00e9pe. Po\u0159\u00e1d byla sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e1, sv\u011btl\u00e1, n\u00e1dhern\u00e1, vypadala jemn\u011b, ale n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem mnohem l\u00edp. Zjevn\u011b se ani neobt\u011b\u017eoval t\u00edm, aby si upravil po\u0159\u00e1dn\u011b vlasy; voln\u011b mu spadaly p\u0159es ramena, kone\u010dky byly trochu zvln\u011bn\u00e9, vypadaly tak jemn\u011b, sv\u011b\u017ee. Tom se nikdy nezaj\u00edmal o vlasy ostatn\u00edch, nebylo to n\u011bco, \u010deho by si norm\u00e1ln\u011b v\u0161imnul, ale u Billa to bylo jin\u00e9. V\u0161e kolem Billa bylo jin\u00e9, hez\u010d\u00ed, jednodu\u0161eji zaznamenateln\u00e9. Kup\u0159\u00edkladu Tom nev\u011bd\u011bl nic o make-upu, ale poka\u017ed\u00e9 poznal, kdy\u017e si Bill ud\u011blal sv\u016fj, jak\u00e9 odst\u00edny barev pou\u017eil, jak si vyst\u00ednoval o\u010dn\u00ed st\u00edny, kolik vrstev \u0159asenky pou\u017eil. Pro dne\u0161ek se Bill rozhodl p\u0159\u00edli\u0161 make-up nep\u0159eh\u00e1n\u011bt. M\u011bl jen slabou vrstvu \u0159asenky a trochu o\u010dn\u00edch st\u00edn\u016f.<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00edli\u0161 na tom nez\u00e1le\u017eelo, proto\u017ee pro Toma byl v\u017edycky kr\u00e1sn\u00fd. Nikdy se mu nikdo nemohl v ni\u010dem rovnat.<\/div>\n
\n

U\u010ditelka ve\u0161la do t\u0159\u00eddy a \u0159ekla jim, aby pokra\u010dovali na sv\u00fdch projektech, proto\u017ee jim zb\u00fdvaly u\u017e jen dva dny na p\u0159\u00edpravu. Nab\u00eddla svoji pomoc student\u016fm, kte\u0159\u00ed ji pot\u0159ebovali, a ostatn\u00ed nechala, aby si v klidu pracovali na sv\u00fdch projektech.
„Kolik n\u00e1m toho zb\u00fdv\u00e1 ud\u011blat?“ zeptal se Bill jednodu\u0161e. Tom se zarazil a zapomn\u011bl d\u00fdchat.<\/div>\n

„M\u00e1me to skoro hotov\u00e9,“ Tom si nerv\u00f3zn\u011b odka\u0161lal, proch\u00e1zel si pozn\u00e1mky. „M\u00e1me hotovou v\u011bt\u0161inu prezentace v powerpointu. Jedin\u00fd, co n\u00e1m chyb\u00ed, je \u00favod a z\u00e1v\u011br. Ne\u017e to ale budeme prezentovat, mus\u00edme si v\u0161echno proj\u00edt a zkontrolovat, jestli je v\u0161e ve spr\u00e1vn\u00e9m po\u0159ad\u00ed, jestli n\u011bco nevy\u0159ad\u00edme a-„<\/div>\n
„A a\u017e budeme v\u011bd\u011bt, co z\u016fstane a co vyhod\u00edme, tak m\u016f\u017eeme dod\u011blat \u00favod a z\u00e1v\u011br,“ dokon\u010dil za n\u011bj Bill. Tom za to byl vd\u011b\u010dn\u00fd, proto\u017ee kdy\u017e mluvil, ned\u00fdchal. Byl \u010derven\u00fd v obli\u010deji, zt\u011b\u017eka d\u00fdchal a jedin\u00e9, co mohl d\u011blat, bylo p\u0159ikyvovat.
„Jo, to\u2026 jo,“ odpov\u011bd\u011bl po chv\u00edli hloup\u011b. Nev\u011bd\u011bl, co vlastn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, ale necht\u011bl, aby jejich konverzace skon\u010dila. Pro\u010d bylo tak zasran\u011b jednoduch\u00e9 s n\u011b\u010d\u00edm p\u0159ij\u00edt skrz Facebook a ve skute\u010dnosti to bylo slo\u017eit\u00e9? P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee nejsou ve stejn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a mluv\u00ed spolu po dlouh\u00e9m dni online. Co by na tohle odepsal Billovi na Facebooku?<\/div>\n
Za\u00fap\u011bl, v duchu se profackoval. Nemohl p\u0159ij\u00edt na nic, co by Billovi \u0159ekl. Bo\u017ee, jak smutn\u00e9 to bylo\u2026 Hloup\u00e9. Mo\u017en\u00e1 by se opravdu m\u011bl zam\u011b\u0159it na z\u00edsk\u00e1n\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed pomoci, proto\u017ee z tohohle v\u00e1\u017en\u011b \u0161\u00edlel.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee\u2026 a\u017e na to p\u0159ijde-“ Bill za\u010dal, ale rychle se zastavil, lstiv\u00fdm pohledem se pod\u00edval na Toma. „Promi\u0148, myslel jsem a\u017e budeme hotov\u00ed, m\u011bli bychom se domluvit, kdo bude naho\u0159e\u2026 Ne naho\u0159e, znovu se omlouv\u00e1m. Mus\u00edme se rozhodnout, kdo za\u010dne. V\u00ed\u0161\u2026 kdo bude prvn\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b mluvit,“ dokon\u010dil a prost\u011b se usm\u00e1l, zat\u00edmco se d\u00edval do sv\u00fdch pozn\u00e1mek.<\/p><\/div>\n

Tom popadal dech, mrkal. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na Billa z\u00edral, byl v \u0161oku. Opravdu mluvil o \u0161uk\u00e1n\u00ed? Ud\u011blal to naschv\u00e1l, nebo se opravdu jen p\u0159e\u0159ekl? Ur\u010dit\u011b to tak \u0159\u00edct necht\u011bl, nebo ano? Prohl\u00ed\u017eel si Bill\u016fv obli\u010dej, sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bjakou n\u00e1pov\u011bdu. Tomovo \u010delo se v\u017edy trochu chv\u011blo, kdy\u017e \u0159ekl n\u011bco \u0161patn\u011b, p\u0159\u00edpadn\u011b zrudnul nebo si skous\u00e1val spodn\u00ed ret. Po\u0159\u00e1d se na Billa d\u00edval, sna\u017eil se zjistit, jestli to bylo naschv\u00e1l\u2026 Nebo se opravdu jenom p\u0159e\u0159ekl.<\/div>\n
Zni\u010dehonic se na n\u011bj Bill pod\u00edval, spojil jeho pohled se sv\u00fdm a na tv\u00e1\u0159i mu vysko\u010dil mal\u00fd \u00fa\u0161klebek. Tom c\u00edtil, \u017ee um\u00edr\u00e1. Bill to rozhodn\u011b ud\u011blal naschv\u00e1l.<\/div>\n
\n

Tak\u017ee\u2026 Bill ho provokoval? V\u011bd\u011bl naprosto dob\u0159e, jak se ohledn\u011b toho Tom c\u00edt\u00ed. Nebyl zahanben\u00fd nebo tak n\u011bco, ani to nebylo tak, \u017ee by si neu\u017e\u00edval to, co d\u011blali; to, co ho \u0161tvalo, bylo Billovo neust\u00e1l\u00e9 \u0161k\u00e1dlen\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm, kdy\u017e to Bill d\u011blal ve t\u0159\u00edd\u011b, kde to mohl kdokoliv sly\u0161et. Nestyd\u011bl se za Billa, jenom se nemohl vypo\u0159\u00e1dat s t\u00edm, \u017ee byl Bill tak moc otev\u0159en\u00fd i na ve\u0159ejnosti. Kdy\u017e se to d\u011blo doma, bylo to lep\u0161\u00ed minim\u00e1ln\u011b v tom, \u017ee mohl otev\u0159\u00edt okno kdykoliv, kdy\u017e c\u00edtil, jak do jeho t\u011bla vstupuje horkost, p\u0159\u00edpadn\u011b mohl zak\u0159i\u010det do pol\u0161t\u00e1\u0159e, kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct\u2026 Ve \u0161kole se m\u011bl chovat tak, \u017ee ho to nijak neobt\u011b\u017euje, \u017ee z toho nevy\u0161iluje, ani \u017ee ho nenut\u00ed c\u00edtit se jako mal\u00e1 holka.<\/p><\/div>\n

A co si Bill myslel, kdy\u017e s n\u00edm tak o\u010dividn\u011b flirtoval?<\/div>\n
Dob\u0159e, u\u017e spolu chvilku flirtovali, ale ne takhle. Bill byl v\u011bt\u0161inou nen\u00e1padn\u00fd, vrhal Tomov\u00fdm sm\u011brem tajn\u00e9 pohledy, jemn\u011b se usm\u00edval, nen\u00e1padn\u011b se dot\u00fdkal jeho ruky, ale te\u010f, to co te\u010f ud\u011blal, bylo\u2026 tak chl\u00edpn\u00e9. Bylo to nemravn\u00e9 flirtov\u00e1n\u00ed. Jak m\u00e1 Tom v\u016fbec p\u0159e\u017e\u00edt, pokud se k n\u011bmu Bill bude ve t\u0159\u00edd\u011b te\u010f chovat takhle?<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, p\u0159esn\u011b tak,“ Tom polknul. V puse mu z Billov\u00fdch slov vyschlo. „Chce\u0161\u2026 v\u00ed\u0161\u2026 uhm,“ ve skute\u010dnosti to nebyla v\u016fbec t\u011b\u017ek\u00e1 ot\u00e1zka. Cht\u011bl se Billa zeptat, jestli chce b\u00fdt prvn\u00ed, ale s t\u00edm, jak s n\u00edm Bill moment\u00e1ln\u011b mluvil, by naprosto vykolejen\u00fd. Op\u011bt byl zara\u017een\u00fd a choval se jako naprost\u00fd idiot.<\/div>\n
„Chci co?“ zeptal se Bill. Pomalu si olizoval rty, aby si je navlh\u010dil. Pro Toma bylo t\u00e9m\u011b\u0159 bolestiv\u00e9 sledovat to.<\/div>\n
„J\u00e1, uhm\u2026 Chce\u0161 b\u00fdt prvn\u00ed?“ Tom polknul. Kousal si ret tak tvrd\u011b, \u017ee to bolelo.<\/div>\n
„Oh\u2026 takhle to m\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ zachichotal se Bill, hrav\u011b plesknul Toma do pa\u017ee. Pro Toma bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9 udr\u017eet v sob\u011b vyp\u00edsknut\u00ed.
„J\u00e1\u2026 ne, to\u2026 j\u00e1 mysl\u00edm\u2026 Co\u017ee?“ zhluboka d\u00fdchal, hlas se mu t\u0159epal. „Ne, j\u00e1 mysl\u00edm\u2026 Mysl\u00edm to tak, chce\u0161 prezentovat prvn\u00ed? Nesn\u00e1\u0161\u00edm mluven\u00ed p\u0159ed t\u0159\u00eddou, tak\u017ee by bylo v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00fd, kdybys\u2026 Jo, kdybys byl prvn\u00ed,“ zamumlal a d\u00edval se do desky stolu. C\u00edtil, jak na n\u011bm Bill setrv\u00e1v\u00e1 pohledem, t\u00e9m\u011b\u0159 ho jeho pohled p\u00e1lil na k\u016f\u017ei.
„Jasn\u011b, pro\u010d ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jednodu\u0161e, ale op\u011bt konverzaci oto\u010dil do dvojsmyslu. „Pokud je to to, co m\u00e1\u0161 rad\u0161i.“
„Jo, mnohem,“ Tom se zhluboka nadechl a kone\u010dn\u011b se odhodlal znovu pod\u00edvat na Billa. Jak to ud\u011blal, jeho srdce poskakovalo z m\u00edsta na m\u00edsto.<\/div>\n
„Okay, v tom p\u0159\u00edpad\u011b domluveno,“ \u0159ekl Bill norm\u00e1ln\u00edm t\u00f3nem v hlase. Tom spokojen\u011b pok\u00fdval hlavou na souhlas.<\/div>\n
„A\u010dkoliv\u2026“ \u0159ekl zni\u010dehonic Bill, p\u0159eru\u0161il tak ticho, kter\u00e9 mezi nimi bylo. „J\u00e1 jsem rad\u0161i posledn\u00ed\u2026 Pokud v\u00ed\u0161, co mysl\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbl se a zah\u00fdbal obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
Tom za\u00fap\u011bl. Naprosto dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co Bill mysl\u00ed.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„P\u0159\u00edsah\u00e1m bohu, byl jsem tak bl\u00edzko k infarktu!“ zvolal Tom a po\u0159\u00e1dn\u011b se napil miner\u00e1lky. „On byl tak\u2026 mo\u017en\u00e1, \u017ee se m\u00fdl\u00edm. Mo\u017en\u00e1 jsem si to cel\u00e9 jen vytvo\u0159il v hlav\u011b\u2026“<\/p><\/div>\n

„Ne, moment\u00e1ln\u011b ne,“ nesouhlasil Georg, na d\u016fraz sv\u00fdch slov zakroutil energicky hlavou. „To, \u017ee to v\u0161ichni v\u011bd\u00ed, to sis v hlav\u011b vytvo\u0159il, ale tohle rozhodn\u011b ne.“
„Se\u0161 si jistej?“ zeptal se Tom. Necht\u011bl si d\u00e1vat tak velk\u00e9 nad\u011bje.<\/div>\n
„\u0158ekl, \u017ee je rad\u0161i posledn\u00ed a pak se na tebe tak nemravn\u011b pod\u00edval?“<\/div>\n
„Jo, to ud\u011blal,“ pok\u00fdval Tom hlavou. Tak jak sl\u00edbil, pozval Georga po \u0161kole k sob\u011b dom\u016f, objednal j\u00eddlo a \u0159ekl mu v\u0161e o n\u011bm a Billovi. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se zm\u00ednil i o tom, co se stalo naposledy. Chv\u00edli trvalo, ne\u017e se Georg p\u0159estal sm\u00e1t, ale jakmile se tak stalo, v\u00fdslech za\u010dal.<\/div>\n
„K\u00e1mo, on t\u011b chce tak moc dostat!“ vyk\u0159ikl Georg zni\u010dehonic, mo\u017en\u00e1 a\u017e trochu moc hlasit\u011b. „Za\u010dal cel\u00fd ten v\u00e1\u0161 online sex a dneska ve t\u0159\u00edd\u011b posunul flirtov\u00e1n\u00ed na \u00fapln\u011b jinej stupe\u0148. Nep\u0159ekvapilo by m\u011b, kdyby se po tob\u011b z\u00edtra plazil! Tome, chov\u00e1 se jako hladovej lev. M\u011bl bys mu rad\u0161i d\u00e1t to, co chce! Hned!“ Georg po\u0159\u00e1d k\u0159i\u010del. Tomovi v krku uv\u00edzlo j\u00eddlo z kamar\u00e1dova\u2026 nad\u0161en\u00ed? Dychtivosti? Nebo jen \u010dist\u00e9ho bl\u00e1znovstv\u00ed?<\/div>\n
Bylo toti\u017e naprosto bl\u00e1zniv\u00e9, absolutn\u011b \u0161\u00edlen\u00e9, aby si myslel, \u017ee by ho Bill cht\u011bl takhle. Bylo to\u2026 takov\u00e9 v\u011bci se Tomovi ned\u011bly. On byl ten divn\u00fd kluk, kter\u00e9mu se ostatn\u00ed rad\u011bji vyh\u00fdbali. Nebyl ten, s k\u00fdm by v t\u00fddnu tr\u00e1vili \u010das. Bylo to tak dlouh\u00e9 m\u011bs\u00edce. A pokud Georgova slova byla pravda, pro\u010d by Bill v\u016fbec\u2026 Pro\u010d by se k n\u011bmu Bill p\u0159ipojoval? V\u011bd\u011bl, \u017ee je Tom panic a \u017ee bude pravd\u011bpodobn\u011b mizern\u00fd\u2026 Pro\u010d by, ho cht\u011bl Bill v\u016fbec zau\u010dovat?<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nen\u00ed to pravda. Jen si se mnou takhle hraje.“<\/div>\n
Te\u010f se u\u017e Georg musel nat\u00e1hnout a d\u00e1t Tomovi pohlavek. Hrav\u011b, ale p\u0159esto dostate\u010dn\u011b d\u016frazn\u011b, aby si Tom uv\u011bdomil, co v\u016fbec \u0159ekl, ho plesknul. I tak ho to ale donutilo zeptat se, nepochopil to.<\/div>\n
„Au, za co to bylo?“ zak\u0148u\u010del a vystr\u010dil spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi m\u016fj kamar\u00e1d, idiote,“ \u0159ekl Georg, v hlase nem\u011bl ani zn\u00e1mku l\u00edtosti. „Jsi idiot a j\u00e1 nev\u00edm, co je s tebou \u0161patn\u011b. Na za\u010d\u00e1tku jsem tomu rozum\u011bl, a po\u0159\u00e1d tomu sv\u00fdm zp\u016fsobem rozum\u00edm, ale\u2026 Tome, proboha, to, co ti \u0159ekl\u2026 Jak by to mohl b\u00fdt vtip? Pros\u00edm, zamysli se nad t\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Vlastn\u011b\u2026 nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom,“ zamumlal Tom stydliv\u011b. „J\u00e1 nejsem\u2026 nejsem na tyhle v\u011bci je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd.“<\/div>\n
„Jak\u00e9 v\u011bci?“ ozvalo se z chodby. Georg a Tom se na sebe nech\u00e1pav\u011b pod\u00edvali.
„Oh, \u010d\u00edna,“ \u0159ekla Janice, kdy\u017e ve\u0161la do kuchyn\u011b. „Kluci, omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem v\u00e1s p\u0159eru\u0161ila. \u0160la jsem z pr\u00e1ce d\u0159\u00edv a m\u00e1m takovej hlad.“
„To je v pohod\u011b,“ usm\u00e1l se Georg a zvedl se, odsunul pro ni \u017eidli. „M\u00e1me spoustu j\u00eddla. A j\u00e1 polovinu zaplatil, tak\u017ee Tom nem\u016f\u017ee hudrovat, kdy\u017e si taky vezme\u0161\u2026“<\/div>\n
„Jsi hodnej,“ Janice \u0161t\u00edpla Georga do tv\u00e1\u0159e, ne\u017e se pod\u00edvala zp\u00e1tky na sv\u00e9ho syna. „Tak\u017ee\u2026 na co nejsi p\u0159ipraven\u00fd?“<\/div>\n
„To nen\u00ed tvoje v\u011bc, mami,“ Tom zakroutil hlavou a v\u011bnoval j\u00ed jeden ze sv\u00fdch zl\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f.<\/div>\n
„Takhle se mnou nemluv,“ zvolala Janice, p\u0159edst\u00edrala, \u017ee ji to ranilo a je smutn\u00e1. „Pokud mluv\u00ed\u0161 o sexu\u2026“<\/div>\n
„Mami!“ za\u00fap\u011bl Tom a zakryl si u\u0161i dlan\u011bmi. „Nechci to sly\u0161et. Pros\u00edm, m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159estat?“
„Chci jenom \u0159\u00edct, \u017ee vzhledem k historii tv\u00e9ho vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed\u2026 Vypad\u00e1 to, \u017ee p\u0159ipraven\u00fd jsi,“ zasm\u00e1la se a pl\u00e1cla si s Georgem, kter\u00fd ji t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ehlu\u0161il sv\u00fdm sm\u00edchem.<\/div>\n
„Mami, sl\u00edbila jsi, \u017ee se nikdy nebude\u0161 d\u00edvat do moj\u00ed historie nebo ji komentovat, pokud j\u00e1 p\u0159estanu komentovat, kolik pen\u011bz vyhazuje\u0161 za boty,“ zast\u00e9nal. Nemohl si ale pomoct a s\u00e1m pro sebe se trochu zasm\u00e1l. K jeho hr\u016fze bylo nemo\u017en\u00e9 z\u016fstat na m\u00e1mu na\u0161tvan\u00fd.
„Fajn, fajn,“ \u0159ekla Janice a zvedla ruce do vzduchu. „U\u017e nic ne\u0159eknu\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by ses ale m\u011bl zam\u011b\u0159it-„
„Mami,“ \u0159ekl Tom a nakopl ji do nohy. „Pros\u00edm, nech to b\u00fdt. V\u00ed\u0161, pl\u00e1nuju b\u00fdt panic nadosmrti a zasv\u011btit sv\u016fj \u017eivot moudrosti a \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„Ob\u010das opravdu p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli t\u011b v porodnici nevym\u011bnili,“ \u0159ekla Janice.<\/div>\n
Tom zal\u00e1te\u0159il a h\u00e1zel po n\u00ed svoje zbytky, za\u010dal tak v\u00e1lku, kde bylo hlavn\u00ed zbran\u00ed j\u00eddlo. Chud\u00e1k Georg sed\u011bl mezi nimi a nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Bill Kaulitz:<\/div>\n
Jak\u00fd byl tv\u016fj den?<\/em>
<\/em><\/p>\n

Tom Tr\u00fcmper:
V pohod\u011b, tv\u016fj? \ud83d\ude42<\/em>
<\/em><\/p>\n

Bill Kaulitz:
M\u011bl jsem se dob\u0159e, ale hodn\u011b jsi mi chyb\u011bl!!!<\/em><\/p>\n

<\/em> Tom Tr\u00fcmper:
Ah, taky jsi mi chyb\u011bl!!<\/em><\/p>\n

<\/div>\n

Tom akor\u00e1t poslal Georga dom\u016f a dop\u0159\u00e1l si dlouhou sprchu, proto\u017ee m\u011bl v\u0161ude \u010d\u00ednu. Na\u0161el r\u00fd\u017ei i v uchu, a ve vlasech m\u011bl om\u00e1\u010dku, co\u017e byla v\u00e1\u017en\u011b no\u010dn\u00ed m\u016fra, proto\u017ee ji za nic na sv\u011bt\u011b nemohl dostat pry\u010d. Nyn\u00ed byl ale p\u0159ipraven\u00fd str\u00e1vit n\u011bjak\u00fd kvalitn\u00ed \u010das s Billem. Nelhal, opravdu se mu po Billovi hodn\u011b st\u00fdskalo. Po\u0159\u00e1d mu chyb\u011bl.
<\/p>\n

<\/strong>Bill Kaulitz:
M\u016f\u017ee\u0161 mi poslat fotku\u2026 bez tri\u010dka?<\/em><\/div>\n

„Oh, p\u0159eskakujeme zdvo\u0159ilostn\u00ed konverzaci,“ zamru\u010del Tom a proto\u010dil nad Billem o\u010di.<\/p>\n

Tom Tr\u00fcmper:<\/div>\n

Nejsem si jist\u00fd\u2026 pro\u010d bych ti j\u00ed m\u011bl poslat? \ud83d\ude1b<\/em>
<\/em><\/p>\n

Bill Kaulitz:<\/p><\/div>\n

Proto\u017ee bych byl opravdu opravdu \u0161\u0165astn\u00fd!<\/em>
<\/em><\/p>\n

Tom Tr\u00fcmper:
Jak moc \u0161\u0165astn\u00fd?<\/em>
<\/em><\/p>\n<\/div>\n

Bylo t\u00e9m\u011b\u0159 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak dobr\u00fd ve \u0161k\u00e1dlen\u00ed a mluven\u00ed p\u0159es Facebook byl a ve t\u0159\u00edd\u011b to ne\u0161lo. Bylo to v\u00e1\u017en\u011b otravn\u00e9. V tomhle okam\u017eiku m\u011bl pocit, \u017ee ze\u010f mezi nimi spadla k zemi a on byl u\u017e d\u00e1vno schopn\u00fd mluvit s Billem tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

Bill Kaulitz:<\/div>\n

Byl bych neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, a\u017e by se mi chv\u011bla t\u0159\u00edsla \ud83d\ude00 A samoz\u0159ejm\u011b, vybuchlo by mi srdce!<\/em><\/div>\n

<\/em>
Oh, Tom p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, jak se Bill c\u00edt\u00ed. Pomalu se do toho stavu taky dost\u00e1val.<\/p>\n

Tom Tr\u00fcmper:<\/div>\n

Dob\u0159e\u2026 Co bych to byl za \u010dlov\u011bka, kdybych ti up\u0159el to, co chce\u0161? \ud83d\ude1b<\/em><\/div>\n

<\/em>
Tom si povzdechl a zvedl se, c\u00edtil, \u017ee se mu mot\u00e1 hlava – v dobr\u00e9m slova smyslu. Vypadalo to, \u017ee op\u011bt bude muset vyrabovat mat\u010din bar.<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist Nic t\u011b nezran\u00ed tolik jako slova, kter\u00e1 se ti zaryj\u00ed pod k\u016f\u017ei. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pond\u011bl\u00ed byl Tom nerv\u00f3zn\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 vypadal jako troska. Potuloval se p\u0159elidn\u011bn\u00fdmi chodbami, stejn\u011b tak jako to d\u011blal u\u017e tolikr\u00e1t. Tentokr\u00e1t ho to ale t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011bsilo. Vlastn\u011b d\u011bsiv\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1667","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1667","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1667"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1667\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1667"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1667"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1667"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}