{"id":16682,"date":"2008-09-03T15:30:00","date_gmt":"2008-09-03T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16645"},"modified":"2008-09-03T15:30:00","modified_gmt":"2008-09-03T14:30:00","slug":"by-your-side-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/09\/03\/by-your-side-4\/","title":{"rendered":"By your side 4."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay
<\/strong> betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Nasupen\u011b jsem si podlo\u017eil pod hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159 a nevl\u00eddn\u011b jsem se zahled\u011bl na strop nad sebou. Na chvilku jsem p\u0159iv\u0159el unaven\u00e1 v\u00ed\u010dka, ale stejn\u011b to nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00fd smysl, proto\u017ee jsem stejn\u011b usnout nemohl. Gau\u010d byl nep\u0159\u00edjemn\u011b tvrdej a v\u016fbec na mou v\u00fd\u0161ku mi byl malinko malej, tak\u017ee mi tr\u010dely nohy ve vzduchu. Najednou m\u011b v\u0161ak n\u011bco napadlo. Prudce jsem vstal, vzal jsem si deku i pol\u0161t\u00e1\u0159 a hezky rychle jsem odpochodoval zase zp\u00e1tky do pokoje, kde se pr\u00e1v\u011b Bill chystal sp\u00e1t.
„Tak to ne! Tohle je m\u016fj pokoj, a ten, kdo bude sp\u00e1t na gau\u010di, bude\u0161 ty!“ zavr\u010del jsem je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e si vlastn\u011b stihl polo\u017eit hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/div>\n
Jeho o\u010di na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b z\u00edrali a jeho rty byly \u0161okovan\u011b pootev\u0159eny. Musel jsem uhnout pohledem, nedok\u00e1zal bych se na n\u011bj v\u00edc d\u00edvat. Vypadal tak nevinn\u011b, ale mo\u017en\u00e1 jenom j\u00e1 dok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct s p\u0159esnost\u00ed, \u017ee l\u00edb\u00e1 jako drak\u2026 Na\u0161e polibky byly ze za\u010d\u00e1tku tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b jemn\u00e9, napln\u011bn\u00e9 \u010distou l\u00e1skou\u2026 ale netrvalo dlouho a byly noci, kdy jsme se skoro udusili divokost\u00ed a touhou po polibc\u00edch\u2026 Ale to u\u017e je stejn\u011b za n\u00e1ma, tak\u017ee na to u\u017e rad\u011bji zapomenu. Douf\u00e1m, \u017ee alespo\u0148 tuhle vzpom\u00ednku dok\u00e1\u017ee vymazat ze sv\u00e9 pam\u011bti, kdy\u017e u\u017e jeho ne. Je to prost\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1 s\u00e1m\u2026 A mo\u017en\u00e1 za to m\u016f\u017ee i fakt, \u017ee je to m\u016fj bratr. U\u017e jenom tohle pouto ze sebe prost\u011b nedok\u00e1\u017eu vybojovat\u2026 I kdy\u017e jsem se sna\u017eil, byli jsme spolu sedmn\u00e1ct let a jeden mizernej rok\u2026 prost\u011b to nejde.<\/div>\n
\n
„C-co\u017ee?“ vydechl a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na m\u011b up\u00edral sv\u00e1 kor\u00e1lkov\u00e1 o\u010dka, pln\u00e1 ho\u0159k\u00e9 \u010dokol\u00e1dy. „T-to jako m\u00e1m sp\u00e1t na gau\u010di?“ zeptal se \u0161okovan\u011b a popla\u0161en\u011b se potuloval pohledem po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i.
„Jo, a pro\u010d ne? Nen\u00ed ti p\u0159eci u\u017e p\u011bt let. Te\u010f u\u017e se bub\u00e1k\u016f neboj\u00ed\u0161,“ vydechl jsem ironicky a uk\u00e1zal jsem prstem, a\u0165 kone\u010dn\u011b opust\u00ed tenhle pokoj.
„Ale j\u00e1 nerad sp\u00edm s\u00e1m,“ p\u00edpl a up\u0159el na m\u011b o\u010dka dvoum\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho bernard\u00fdna. Myslel si, \u017ee mu podlehnu, ale j\u00e1 byl tak na\u0161tvanej, \u017ee jsem se na n\u011bj jenom u\u0161kl\u00edbl a znovu jsem uk\u00e1zal na dve\u0159e. „Hele, a co kdy\u017e m\u011b tam n\u011bjakej bub\u00e1k chytne?“ \u0161pitl, jak si pomalounku p\u0159itiskl k hrudi malej pol\u0161t\u00e1\u0159ek.
„Jestli okam\u017eit\u011b neopust\u00ed\u0161 tenhle pokoj, tak t\u011b chytnu j\u00e1 a to teprve uvid\u00ed\u0161 toho bub\u00e1ka,“ vy\u0161t\u011bkl jsem po n\u011bm a na\u0161tvan\u011b jsem si zalo\u017eil ruce v bok.<\/div>\n
Jeho pohled se je\u0161t\u011b naposled vm\u00edsil do hloubky toho m\u00e9ho, a potom jsem u\u017e jenom sledoval, jak se jeho t\u011blo pomalu pokl\u00e1d\u00e1 na vzorn\u011b ustlanou postel. No tohle snad nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b!<\/div>\n
„Bille, tys m\u011b snad nesly\u0161el?!!“ za\u0161eptal jsem vztekle a popo\u0161el jsem a\u017e ke kraji postele.<\/div>\n
Na jeho tv\u00e1\u0159i r\u00e1zem pohr\u00e1val spikleneckej a nanejv\u00fd\u0161 provokuj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv.
„Tebe j\u00e1 se neboj\u00edm,“ vydechl ti\u0161e a v\u00e1\u0161niv\u011b se zakousl do spodn\u00edho rtu\u2026<\/div>\n
J\u00e1 mu d\u00e1m! Tak jemu se zacht\u011blo provokovat! Tak tedy fajn! P\u0159istoup\u00edm na jeho hru. Stejn\u011b vyjde jako pora\u017eenej. Sice to tak dote\u010f nebylo, ale j\u00e1 u\u017e m\u00e1m prohr\u00e1v\u00e1n\u00ed s t\u00edmhle nezkrotn\u00fdm \u017eivlem akor\u00e1t tak dost!<\/div>\n
„Fajn, jak chce\u0161,“ vydechl jsem nakonec klidn\u011b a svl\u00e9kl jsem si tri\u010dko. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mi neu\u0161el jeho p\u0159ekvapenej pohled a to, jak se jeho ru\u010dky nev\u011bdomky usadily na pomalounku zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed se bouli v jeho boxerk\u00e1ch.<\/div>\n
„T-to tady jako bude\u0161 se mnou sp\u00e1t?“ koktal, kdy\u017e jsem se posadil vedle n\u011bj a odkulil jsem jeho huben\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko na druhou p\u016flku.
„Jasn\u011b \u017ee jo. N\u011bjakej probl\u00e9m?“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj jako and\u00edlek a rozpustil jsem si dredy, kter\u00e9 mi r\u00e1zem spadly a\u017e n\u011bkam pod lopatky.<\/div>\n
Bill na m\u011b \u0161okovan\u011b hled\u011bl a j\u00e1 si nemohl nev\u0161imnout, jak se jeho hrudn\u00edk zvedal o pozn\u00e1n\u00ed rychleji. Jeho n\u00e1dechy byly trhan\u00e9 a v\u00fddechy nezkrotn\u011b prudk\u00e9.
„Dobrou,“ kn\u00edkl a rychle se mi oto\u010dil z\u00e1dy zamotanej v siln\u00e9 pe\u0159in\u011b.<\/div>\n
„Dobrou noc, Bille,“ zazp\u00edval jsem klidn\u00fdm hlasem a spokojen\u011b jsem se rozt\u00e1hl, tak\u017ee jsem jej „omylem“ drcnul po hlav\u011b. „Ou, promi\u0148,“ \u0159ekl jsem rychle, kdy\u017e se na m\u011b oto\u010dil a ubl\u00ed\u017een\u011b se chytal za nara\u017eenou kebuli xD. Te\u010f mi bylo fakt do sm\u00edchu. M\u011bl jsem jej \u00fapln\u011b pod palcem. Tohle je moje \u0161ance vr\u00e1tit mu v\u0161echno do posledn\u00ed kapi\u010dky, a \u017ee si toho je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b u\u017eije!<\/div>\n
Zat\u00edmco m\u011b se v hlav\u011b rodil m\u016fj skv\u011blej pl\u00e1n, on m\u011bl z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 jeden. A j\u00e1 si jej v\u0161imnul a\u017e tehdy, kdy\u017e m\u011b okraj pol\u0161t\u00e1\u0159ku drcnul do hlavy.
„C-co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ vydechl jsem \u0161okovan\u011b a v t\u00e9 tm\u011b jsem dok\u00e1zal rozeznat jenom jeho postavu a ruce, kter\u00e9 kladly mezi n\u00e1s dva snad deset dal\u0161\u00edch pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f, ze kter\u00fdch si ud\u011blal ohradu. „Jsi snad bobr?!“ za\u010dal jsem se sm\u00e1t tomu, jak usilovn\u011b nesl v n\u00e1ru\u010d\u00ed dal\u0161\u00ed dva pol\u0161t\u00e1\u0159ky, a pak si spokojen\u011b tleskl nad skv\u011ble odvedenou prac\u00ed.
„Ha ha,“ jeho u\u0161t\u011bpa\u010dnej t\u00f3n m\u011b bodl a\u017e n\u011bkde vzadu na krku, a tak jsem se rozhodl jej u\u017e d\u00e1l neprovokovat. Li\u0161\u00e1cky jsem p\u0159iv\u0159el sv\u00e1 v\u00ed\u010dka a kone\u010dn\u011b jsem se nechal un\u00e1\u0161et klidn\u011bj\u0161\u00edm sp\u00e1nkem\u2026<\/div>\n
„Tak Tome, kde je Bill?“ zavr\u010del na m\u011b Gustav hned ode dve\u0159\u00ed, kdy\u017e jsme se dal\u0161\u00edho r\u00e1na se\u0161li v\u0161ichni na sn\u00eddani. Dokonce tady byl u\u017e i David. J\u00e1 se jen spokojen\u011b prot\u00e1hl a nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e se ve dve\u0159\u00edch velik\u00e9 j\u00eddelny zjev\u00ed m\u016fj br\u00e1\u0161ka s t\u00edm, co jsem si na n\u011bj nachystal xD\u2026 Jsem se vzbudil malinko d\u0159\u00edv, a \u2026 prost\u011b jsem se nudil. A jeho obli\u010dej byl tak kr\u00e1sn\u011b nato\u010denej k tomu m\u00e9mu, \u017ee jsem si prost\u011b nemohl pomoct. Dokonce jsem si dal pozor na to, abych nezni\u010dil jeho bob\u0159\u00ed hr\u00e1z xD.<\/div>\n
„Za chvilku by tady m\u011bl b\u00fdt,“ odv\u011btil jsem spokojen\u011b, \u010d\u00edm\u017e jsem uklidnil zbytek t\u00fdmu.<\/div>\n
David si pr\u00e1v\u011b usrkl po\u0159\u00e1dnej hlt kafe, kdy\u017e to kafe najednou p\u0159ist\u00e1lo na m\u011b, jak vyprsknul \u0161okem. Polekan\u011b jsem se na n\u011bj zahled\u011bl, ale a\u017e tehdy jsem si uv\u011bdomil, \u017ee se pohledy v\u0161ech soust\u0159e\u010fuj\u00ed na pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho Billa. Georg m\u011bl hlavu sklon\u011bnou, aby nebylo vid\u011bt, jak se chud\u00e1k pod stolem \u0159ehnil. Gustav se na n\u011bj soucitn\u011b zahled\u011bl a David, ten ledva popadal dech xD.<\/div>\n
„Hezk\u00fd fousky,“ utrousil jsem, kdy\u017e se ta na\u0161tvan\u00e1 bestie zastavila rovnou u m\u011b. Jeho o\u010di hn\u011bviv\u011b pl\u00e1l a jeho rty byly z\u00fa\u017eeny v \u00fazkou \u0161t\u011brbinku.
„Cos to ud\u011blal?! Nejde to dol\u016f,“ prskal na v\u0161echny strany jako kot\u011b, a p\u0159itom nemotorn\u011b ukazoval prstem na sv\u00e9 fousky. Vypadal prost\u011b jako pejsek xD.<\/div>\n
Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale jak se na m\u011b tak vztekal, j\u00e1 najednou c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odleh\u010den\u00ed. U\u017e jsem nec\u00edtil nen\u00e1vist… jen jsem jej prost\u011b nem\u011bl r\u00e1d za to, co mi ud\u011blal. A kdo v\u00ed?! T\u0159eba se to znovu vr\u00e1t\u00ed do norm\u00e1lu jako p\u0159ed rokem, kdy\u017e jsme je\u0161t\u011b byli bratry\u2026<\/div>\n
„Jsi opravdu hezkej kret\u00e9n,“ prskal Bill kolem sebe, jak nasupen\u011b \u0161lapal k na\u0161emu pokoji\u2026 Jenom\u017ee m\u00e1 mysl se stejn\u011b nedok\u00e1zala soust\u0159edit na ne zrovna lichotiv\u00e1 sl\u016fvka, kter\u00e1 mi byla v\u011bnov\u00e1na. Kdyby jen v\u011bd\u011bl, jak roztomile p\u016fsobil takhle rozzlobenej. A tak\u00e9 nev\u011bd\u011bl ani to, jakou radost mi d\u011bl\u00e1 to, \u017ee on trp\u00ed\u2026 Ale stejn\u011b se tahle bolest nedok\u00e1\u017ee vyrovnat t\u00e9, kterou c\u00edt\u00edm j\u00e1\u2026 Proto\u017ee jemu ty fousky po tvrd\u00fdm drhnut\u00ed stejn\u011b slezou, a jeho obli\u010dej bude znovu n\u00e1dhernej… Jenom\u017ee m\u00e9 srdce u\u017e nikdy kr\u00e1sn\u00e9 nebude\u2026 U\u017e nikdy nebudu moci v\u011b\u0159it n\u011bkomu tak hluboce, jako jsem v\u011b\u0159il pr\u00e1v\u011b jemu. Jenom\u017ee to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo po m\u00e9 d\u016fv\u011b\u0159e posl\u00e9ze dupal a cel\u00e9 m\u00e9 srdce t\u00edm dokonale rozdrtil. U\u017e jsem nedok\u00e1zal c\u00edtit nic. Ani l\u00e1sku\u2026 ani soucit s t\u011bma holkama, kter\u00e9 jsem miloval bez kouska citu nebo n\u011bhy. Prost\u011b jsem pot\u0159eboval uspokojen\u00ed a ony mi to uspokojen\u00ed dok\u00e1zaly d\u00e1t\u2026 v\u00edc jsem nepot\u0159eboval. Nic v\u00edc jsem po nich necht\u011bl\u2026 Necht\u011bl jsem ani polibky, ani doteky nebo mazlen\u00ed. Sta\u010dil mi jenom rychlej akt, pak sprcha a nejrad\u011bji jsem tu holku pak u\u017e nepotkal\u2026<\/div>\n
V\u00edm, \u017ee je to sobeck\u00fd, ale takhle jsem se prost\u011b zm\u011bnil, a nev\u00edm jak d\u00e1l. Nev\u00edm, jak z tohohle za\u010darovan\u00fdho kruhu ven a vlastn\u011b jsem ani nikdy netou\u017eil se do n\u011bj dostat\u2026<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay betaread: Janule Nasupen\u011b jsem si podlo\u017eil pod hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159 a nevl\u00eddn\u011b jsem se zahled\u011bl na strop nad sebou. Na chvilku jsem p\u0159iv\u0159el unaven\u00e1 v\u00ed\u010dka, ale stejn\u011b to nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00fd smysl, proto\u017ee jsem stejn\u011b usnout nemohl. Gau\u010d byl nep\u0159\u00edjemn\u011b tvrdej a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[163],"tags":[],"class_list":["post-16682","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-by-your-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16682","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16682"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16682\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16682"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16682"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16682"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}