{"id":1669,"date":"2016-12-03T15:00:00","date_gmt":"2016-12-03T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1661"},"modified":"2016-12-03T15:00:00","modified_gmt":"2016-12-03T14:00:00","slug":"my-bodyguard-50","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/12\/03\/my-bodyguard-50\/","title":{"rendered":"My bodyguard 50."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Zdrav\u00edm v\u0161echny u kulat\u00e9ho 50. d\u00edlu. Poda\u0159ilo se mi kone\u010dn\u011b napsat ten jeden jedin\u00fd st\u011b\u017eejn\u00ed d\u00edl t\u00e9hle pov\u00eddky, ke kter\u00e9mu jsem se st\u00e1le moc nem\u011bla<\/a> hned z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f, ale byl kone\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010den, tak\u017ee pov\u00eddku z\u0159ejm\u011b \u010dek\u00e1 posledn\u00edch deset d\u00edl\u016f.<\/em><\/div>\n

Hodn\u011b z\u00e1bavy p\u0159i \u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko :o*<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
V nebezpe\u010d\u00ed do bezpe\u010d\u00ed<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Byla to ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed noc v Tomov\u011b \u017eivot\u011b a rozhodn\u011b pat\u0159ila k jedn\u011bm z t\u011bch nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch i v Billov\u011b \u017eivot\u011b a to proto, \u017ee tam byl poka\u017ed\u00e9, kdy se Tom kv\u016fli pr\u00e1v\u011b pro\u017eit\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016f\u0159e s k\u0159ikem a slzami v o\u010d\u00edch budil t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou hodinu po celou noc. Vymr\u0161til se do sedu a t\u0159\u00e1sl se jako osika, \u010d\u00edm\u017e agenta probudil i z lehk\u00e9 d\u0159\u00edmoty. Nedovolil si usnout naplno, proto\u017ee jeho smysly a pov\u011bdom\u00ed byly v pohotovosti. V tuhle noc byl extr\u00e9mn\u011b ostra\u017eit\u00fd, a kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee jeho klient na chv\u00edli usnul tvrd\u011bji ne\u017e p\u0159edt\u00edm, vykradl se z lo\u017enice, aby se mohl ujistit, \u017ee okol\u00ed domu je st\u00e1le bezpe\u010dn\u00e9. Ka\u017ed\u00e1 hodina, kterou netr\u00e1vil u kamer, mohla b\u00fdt jejich posledn\u00ed. Stejn\u011b tak, jak by nejrad\u011bji sed\u011bl se zarudl\u00fdma nevyspan\u00fdma o\u010dima u monitor\u016f, tak necht\u011bl nechat sv\u00e9ho klienta samotn\u00e9ho ani na vte\u0159inu. Jeho t\u011blo mu jasn\u011b hl\u00e1silo, \u017ee u\u017e p\u0159ekra\u010duje svoje vlastn\u00ed hranice, kter\u00e9 u\u017e tak byly dostate\u010dn\u011b posunut\u00e9. Norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk by vy\u010derp\u00e1n\u00edm a p\u0159eta\u017een\u00edm u\u017e pravd\u011bpodobn\u011b zkolaboval, ale to si agent nemohl dovolit. Ne p\u0159i sv\u00e9 pr\u00e1ci, a u\u017e v\u016fbec ne v nyn\u011bj\u0161\u00ed situaci.<\/p><\/div>\n

Poka\u017ed\u00e9 se vracel zp\u011bt do lo\u017enice o malinko klidn\u011bj\u0161\u00ed, jen aby ho chv\u00edli na to vyd\u011bsil Tom\u016fv k\u0159ik a nal\u00e9hav\u00e9 prosby, aby Davida zachr\u00e1nil a aby mu sl\u00edbil, \u017ee se jeho mana\u017eerovi nic nestane. I kdy\u017e mu n\u011bco takov\u00e9ho Bill sl\u00edbit nemohl a oba to dob\u0159e v\u011bd\u011bli, u\u017e jen to, \u017ee by tu le\u017e z \u00fast vypustil Bill, by Toma malinko uklidnilo a uchl\u00e1cholilo. Rad\u011bji setrvat v bublin\u011b bl\u00e1hov\u00fdch a milosrdn\u00fdch l\u017e\u00ed, ne\u017e \u010delit krut\u00e9 realit\u011b.<\/div>\n
Vzhledem ke v\u0161em okolnostem Bill mohl jen stisknout Tomovo t\u011blo po ka\u017ed\u00e9m zl\u00e9m snu a sna\u017eit se ho uklidnit hol\u00fdma rukama, proto\u017ee v dom\u011b nebylo nic, co by mu mohl d\u00e1t, aby se uklidnil a alespo\u0148 trochu vyspal. \u017d\u00e1dn\u00e9 l\u00e9ky na span\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00fd alkohol na uvoln\u011bn\u00ed. Nic. O sp\u00e1nek se v\u0161ak Tom poka\u017ed\u00e9 postaral s\u00e1m v\u017edy, kdy s\u00e1m sebe vy\u010derpal slzami, stresem a nevysp\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
\n
R\u00e1no znamenalo pro oba p\u0159edev\u0161\u00edm brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed a to proto, \u017ee se cht\u011bli vyhnout kritick\u00fdm hodin\u00e1m, kdy bylo m\u011bsto zacpan\u00e9 auty, kter\u00e1 \u0159\u00eddili pracuj\u00edc\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed posp\u00edchali do pr\u00e1ce. Po probd\u011bn\u00e9 noci oba vypadali, jako by profl\u00e1movali minim\u00e1ln\u011b t\u00fdden. Tom byl vy\u010derpan\u00fd, unaven\u00fd a letargick\u00fd, zat\u00edmco Bill se sna\u017eil p\u0159inutit sv\u016fj organismus pracovat na sto procent d\u00e1l, i kdy\u017e mu nedop\u0159\u00e1l \u0161anci na po\u0159\u00e1dnou regeneraci. Nedalo se ale nic d\u011blat. Obl\u00e9kl se do sv\u00e9ho \u010dern\u00e9ho oble\u010den\u00ed, za opasek schoval zbra\u0148, do vysok\u00e9 \u010dern\u00e9 koza\u010dky n\u016f\u017e a pot\u00e9 pomohl do nepr\u016fst\u0159eln\u00e9 vesty Tomovi, kter\u00fd vypadal, \u017ee mu bylo jedno, co se s n\u00edm d\u011bje. Nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral do prostoru pr\u00e1zdn\u00fdma o\u010dima a nereagoval v\u016fbec na nic. Na slova, dotyky ani polibky. Ve\u0161ker\u00e9 v\u011bci z\u016fstaly v dom\u011b tak, jak byly, a brzy na to do je\u0161t\u011b ztichl\u00e9 ospal\u00e9 ulice p\u0159ijel cel\u00fd konvoj vozidel. T\u0159i dod\u00e1vky, dv\u011b doprovodn\u00e1 policejn\u00ed vozidla a dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i, kter\u00e1 m\u011bla cel\u00fd konvoj jistit z postrann\u00edch ulic, aby je opravdu nezasko\u010dilo v\u016fbec nic. Bylo jasn\u00e9, \u017ee pokud na n\u011b tam venku n\u011bkdo \u010dek\u00e1, bude se v prvn\u00ed \u0159ad\u011b soust\u0159edit na t\u0159i dod\u00e1vky, kter\u00e9 m\u011bly jasn\u00e9 pokyny. Pouze jedna poveze oba mu\u017ee a po n\u011bkolika metrech se v\u0161echny t\u0159i rozd\u011bl\u00ed a ka\u017ed\u00e1 doraz\u00ed na \u00fapln\u011b jin\u00e9 m\u00edsto ve m\u011bst\u011b.<\/div>\n
\n

Dod\u00e1vky zastavily p\u0159ed domem do m\u00edrn\u00e9ho p\u016flkruhu, aby zatarasily v\u00fdchod z domu. Nikdo z ulice nem\u011bl \u0161anci vid\u011bt, co se d\u011bje u branky, proto\u017ee cel\u00fd prostor byl uzav\u0159en\u00fd t\u0159emi vysok\u00fdmi auty. V\u0161echny t\u0159i dod\u00e1vky ve stejn\u00fd okam\u017eik synchronizovan\u011b otev\u0159ely bo\u010dn\u00ed nepr\u016fst\u0159eln\u00e9 posuvn\u00e9 dve\u0159e, ov\u0161em jen do jedn\u00e9 nastoupil agent se sv\u00fdm klientem. Na povel se v\u0161echny troje dve\u0159e zav\u0159ely a zevnit\u0159 uzamkly.<\/p><\/div>\n

„Bal\u00ed\u010dek p\u0159evzat. Bal\u00ed\u010dek p\u0159evzat. Konec,“ ozvalo se z vys\u00edla\u010dky a velitel p\u0159evozu s\u00e1hl po za\u0159\u00edzen\u00ed, aby mohl odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„P\u0159ipravit se na p\u0159evoz. Opakuji. P\u0159ipravit se na p\u0159evoz. Dodr\u017eujte vzd\u00e1lenost a napl\u00e1novanou trasu. Konec,“ ozvalo se a b\u011bhem okam\u017eiku se auta rozjela. Bill omotal levou pa\u017ei kolem Tomova t\u0159esouc\u00edho se t\u011bla, a\u010dkoli pravou dla\u0148 m\u011bl st\u00e1le polo\u017eenou v bl\u00edzkosti sv\u00e9 odji\u0161t\u011bn\u00e9 zbran\u011b. Doprovodn\u00e1 i policejn\u00ed auta se rozjela, pak n\u00e1sledovaly dod\u00e1vky a pot\u00e9 zbytek aut. Bill sledoval tich\u00e9 okol\u00ed a malinko uvolnil sv\u00e9 t\u011blo, kdy\u017e cestou opravdu nepotkali t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e1 auta, nikde nez\u016fstali st\u00e1t podez\u0159ele dlouho a nikdo je nesledoval d\u00e9le ne\u017e p\u00e1r metr\u016f.<\/div>\n
Tom sed\u011bl za\u0159ezan\u00fd v sedadle a d\u00edval se na podlahu auta. Bill vyjel levou rukou po jeho pa\u017ei a za krk si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, aby se mohl \u00fasty dostat co nejbl\u00ed\u017ee k jeho uchu. Tom sebou nechal manipulovat, jak se agentovi cht\u011blo.<\/div>\n
\n

„V\u0161echno bude dobr\u00e9, sly\u0161\u00ed\u0161? V\u0161echno,“ za\u0161eptal Bill Tomovi do ucha ti\u0161e av\u0161ak d\u016frazn\u011b, aby klient jeho slov\u016fm opravdu uv\u011b\u0159il. Tom se nepatrn\u011b zachv\u011bl a opar z jeho o\u010d\u00ed trochu ustoupil, ale obavy a strach se v jeho pohledu zrcadlily snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm. V\u011bnoval Billovi unaven\u00fd pohled, ve kter\u00e9m ho prosil, aby m\u011bl pravdu a opravdu bylo v\u0161echno dobr\u00e9, ale zl\u00fd pocit v jeho \u017ealudku mu napov\u00eddal prav\u00fd opak.<\/p><\/div>\n

Ani jeden z mu\u017e\u016f si nev\u0161iml zvl\u00e1\u0161tn\u00edho pohledu \u0159idi\u010de dod\u00e1vky, kter\u00fd si dvojici se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eel ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku. Agentovo chov\u00e1n\u00ed se v tomto p\u0159\u00edpad\u011b rozhodn\u011b nedalo pova\u017eovat za profesion\u00e1ln\u00ed vzhledem k tomu, jak se Bill za posledn\u00ed l\u00e9ta prezentoval a jak ho v\u0161ichni znali.<\/div>\n
„P\u0159ij\u00ed\u017ed\u00edme k m\u00edstu podle pl\u00e1nu. Konec,“ ohl\u00e1sil mu\u017e na sedadle spolujezdce.<\/div>\n
„Rozum\u00edm. Zahajte proces doru\u010dov\u00e1n\u00ed. Opakuji. Zahajte proces doru\u010dov\u00e1n\u00ed. Konec.“<\/div>\n
„Rozum\u00edm. Konec.“ Vys\u00edla\u010dka ztichla a na dal\u0161\u00ed velk\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 k\u0159i\u017eovatce se v\u0161echny t\u0159i dod\u00e1vky vydaly ka\u017ed\u00e1 jin\u00fdm sm\u011brem. Doprovodn\u00e1 vozidla se ztratila v postrann\u00edch ulic\u00edch, aby zajistila \u0161irok\u00e9 okol\u00ed, a s dod\u00e1vkou z\u016fstalo pouze jedno policejn\u00ed auto, kter\u00e9 ji sledovalo.<\/div>\n
\n

Bill se oto\u010dil za op\u011bradla sedadel, aby zkontroloval situaci, a okam\u017eit\u011b se zamra\u010dil, kdy\u017e zjistil, co se d\u011bje.<\/p><\/div>\n

„Co to m\u00e1 znamenat? Kde jsou ostatn\u00ed?“ zeptal se tvrd\u011b mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed \u0159\u00eddili auto.<\/div>\n
„Nebylo dostatek policist\u016f, agente. P\u00e1r ulic a jsme na m\u00edst\u011b ur\u010den\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl mu \u0159idi\u010d. Nesnadn\u00fd pocit podobaj\u00edc\u00ed se \u0161est\u00e9mu smyslu se usadil v Billov\u011b \u017ealudku.<\/div>\n
„Zastavte auto,“ nak\u00e1zal. Tom se na n\u011bj poprv\u00e9 za celou j\u00edzdu zmaten\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017eeme, agente. Mus\u00edme se dr\u017eet pl\u00e1nu,“ oponoval mu mu\u017e. Bill v prstech sev\u0159el zbra\u0148 a povyt\u00e1hl ji ven.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, abyste okam\u017eit\u011b zastavili to auto!“ zavr\u010del Bill.<\/div>\n
„Fajn, ale z tohohle se j\u00e1 zpov\u00eddat nebudu!“ prskl \u0159idi\u010d a b\u011bhem dal\u0161\u00edch p\u00e1r moment\u016f projel \u00fazkou ulic\u00ed a zastavil u dost nevzhledn\u00e9 budovy, kter\u00e1 byla na pl\u00e1novan\u00e9 trase.<\/div>\n
„Odemknout dve\u0159e,“ vydal pokyn a stiskl Tomovu pa\u017ei, aby mu mohl pomoct z auta. Hodlal se ztratit v ulic\u00edch m\u011bsta a vymyslet sv\u016fj vlastn\u00ed pl\u00e1n, proto\u017ee dohoda zn\u011bla jasn\u011b. Na m\u00edsto je m\u011bla doprovodit cel\u00e1 kolona policejn\u00edch aut a ozbrojen\u00fdch agent\u016f. M\u00edsto toho dostal jen dod\u00e1vku a jedno policejn\u00ed auto, a to nebylo dosta\u010duj\u00edc\u00ed, tak\u017ee rad\u011bji zariskuje a spolehne se s\u00e1m na sebe, ne\u017e v\u011b\u0159it n\u011bkomu jin\u00e9mu.<\/div>\n
Z\u00e1mek na dve\u0159\u00edch klapl a Bill je okam\u017eit\u011b odt\u00e1hl. Vysko\u010dil z auta a s\u00e1hl po Tomovi, kter\u00fd dopadl na nohy hned vedle Billa. Z policejn\u00edho auta vystoupili t\u0159i po zuby ozbrojen\u00ed mu\u017ei v \u010dern\u00e9m oble\u010den\u00ed a okam\u017eit\u011b se p\u0159ihnali k m\u00edstu, kde dod\u00e1vka zastavila. Bill byl p\u0159ipraven na sn\u016f\u0161ku kec\u016f o poru\u0161en\u00ed protokolu, o ohro\u017een\u00ed sv\u011bdka a o mo\u017en\u00fdch n\u00e1sledc\u00edch za sv\u00e9 zpupn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, ale rozhodn\u011b ne\u010dekal to, co p\u0159i\u0161lo, kdy\u017e mu\u017ei do\u0161li a\u017e k nim.<\/div>\n
\n

„Bal\u00ed\u010dek v po\u0159\u00e1dku doru\u010den,“ usm\u00e1l se \u0159idi\u010d j\u00edzliv\u011b a zalo\u017eil si ruce na hrudi. „P\u0159esn\u011b podle pl\u00e1nu,“ zavrn\u011bl spokojen\u011b. Bill roz\u0161\u00ed\u0159il nosn\u00ed d\u00edrky vztekem, ale ani na okam\u017eik neuk\u00e1zal strach.<\/p><\/div>\n

„Vy dva! Zaje\u010fte t\u011bmi kr\u00e1my dovnit\u0159 a pak p\u0159ije\u010fte!“ rozk\u00e1zal jeden ze t\u0159\u00ed mu\u017e\u016f a vyt\u00e1hl z bundy plastov\u00e1 pouta. Spoutal ob\u011bma mu\u017e\u016fm ruce k sob\u011b, a a\u0165 byl Bill siln\u00fd, jak cht\u011bl, z tohohle se s\u00e1m dostat nemohl, proto\u017ee \u010d\u00edm v\u00edc tla\u010dil z\u00e1p\u011bst\u00ed od sebe, t\u00edm siln\u011bji se mu \u00fazk\u00e1 hmota za\u0159ez\u00e1vala do k\u016f\u017ee. Z\u016fstala mu zbra\u0148 i n\u016f\u017e v bot\u011b, ale to mu bylo moment\u00e1ln\u011b k ni\u010demu, proto\u017ee je nem\u011bl jak podat.<\/div>\n
„Nalo\u017eit!“ p\u0159i\u0161el dal\u0161\u00ed rozkaz a siln\u00e9 \u0161\u0165ouchnut\u00ed do zad obou spoutan\u00fdch mu\u017e\u016f. Za prohnil\u00fdmi vraty od star\u00e9 budovy st\u00e1la \u017elut\u00e1 dod\u00e1vka s nen\u00e1padn\u00fdmi polepy odkazuj\u00edc\u00ed na firmu, kter\u00e1 prov\u00e1d\u011bla v\u00fdm\u011bnu st\u0159e\u0161n\u00edch krytin, tak\u017ee nic, co by denn\u011b neprojelo ulicemi m\u011bsta tis\u00edckr\u00e1t tam a zp\u011bt. V tomhle aut\u011b nen\u00ed \u0161ance, \u017ee by je n\u011bkdo na\u0161el. Bill tiskl \u010delisti k sob\u011b, uji\u0161\u0165oval se, \u017ee je Tom st\u00e1le s n\u00edm a v po\u0159\u00e1dku, a usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak z tohohle ven, ani\u017e by za\u010dal panika\u0159it, proto\u017ee v tomhle okam\u017eiku u\u017e i jeho chladn\u00e1 hlava a racion\u00e1ln\u00ed uva\u017eov\u00e1n\u00ed za\u010dalo mizet pod n\u00e1porem strachu a obav, \u017ee sel\u017ee.<\/div>\n
\n

Oba byli surov\u011b nacp\u00e1ni na zadn\u00ed sedadlo dod\u00e1vky a pot\u00e9 vm\u00e1\u010dknuti mezi dva mu\u017ee. Jeden z nich s\u00e1hl do kapsy pro mobil a vyto\u010dil n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00edslo. Bill p\u0159edst\u00edral, \u017ee svoji pozornost v\u011bnuje jen Tomovi, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval snad je\u0161t\u011b vyd\u011b\u0161en\u011bj\u0161\u00edma o\u010dima ne\u017e p\u0159edt\u00edm, ale opak byl pravdou. Natahoval u\u0161i, aby z hovoru zaslechl co nejv\u00edce.<\/p><\/div>\n

„O\u010di!“ p\u0159ipomn\u011bl mu\u017e s mobilem druh\u00e9mu a ten b\u011bhem chv\u00edle z kapsy vyt\u00e1hl dv\u011b \u010dern\u00e9 tmav\u00e9 p\u00e1sky, kter\u00fdmi zav\u00e1zal ob\u011bma mlad\u00edk\u016fm o\u010di, aby nebyli schopni identifikovat, kam jedou. Bill sice v\u011bd\u011bl, odkud vyj\u00ed\u017ed\u011bli, a dob\u0159e si v hlav\u011b dok\u00e1zal p\u0159edstavit mapu m\u011bsta, ale po n\u011bkolika zat\u00e1\u010dk\u00e1ch a nejsp\u00ed\u0161 i \u00famysln\u00fdch zaj\u00ed\u017e\u010fk\u00e1ch ztratil stopu.<\/div>\n
„M\u00e1me je, \u0161\u00e9fe, budeme tam do p\u011bti minut,“ podal mu\u017e zpr\u00e1vu. T\u00f3n hlasu, kter\u00fd byl Bill schopn\u00fd zaregistrovat, zn\u011bl v\u00edce ne\u017e pot\u011b\u0161en\u011b, ale v\u00edc ne\u017e to nebyl schopn\u00fd zaslechnout. Poslepu nahmatal ledov\u00e9 a lehce se t\u0159esouc\u00ed ruce sv\u00e9ho klienta a povzbudiv\u011b je stiskl, i kdy\u017e se on s\u00e1m nach\u00e1zel v pozici, kdy pot\u0159eboval trochu povzbuzen\u00ed a uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee bude v\u0161e dobr\u00e9, p\u0159esn\u011b tak, jak p\u0159edt\u00edm \u0159\u00edkal mu\u017ei vedle sebe.<\/div>\n
\n

B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u011bti minut, kter\u00e9 se zd\u00e1ly jako hodiny, kdy\u017e jste odk\u00e1z\u00e1ni jen na jeden smyslov\u00fd vjem, a sice na sluch, kter\u00fdm jste stejn\u011b mohli registrovat jen zvuky uvnit\u0159 auta a mo\u017en\u00e1 n\u011bjak\u00e9 hlasit\u00e9 trouben\u00ed nebo sir\u00e9ny aut, kter\u00e1 proj\u00ed\u017ed\u011bla pobl\u00ed\u017e, nebylo sly\u0161et nic. Podle Billova odhadu museli b\u00fdt n\u011bkde na okraji m\u011bsta. Nejeli tak dlouho, aby stihli vyjet ven, ale ani tak kr\u00e1tce, aby se st\u00e1le motali v centru, i kdy\u017e s t\u011bmi zaj\u00ed\u017e\u010fkami a vrace\u010dkami mohli b\u00fdt teoreticky kdekoli. Za zvuku sk\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed byli vyta\u017eeni z auta a kv\u016fli zav\u00e1zan\u00fdm o\u010d\u00edm klop\u00fdtali o v\u0161echno, co se jim p\u0159ipletlo pod nohy. Bill se sna\u017eil zachytit cokoli ze svr\u0161k\u016f sv\u00e9ho klienta, aby ho neztr\u00e1cel alespo\u0148 z dotyku, kdy\u017e u\u017e ne z dohledu, ale podle zvuk\u016f Toma t\u00e1hli a\u017e za n\u00edm.<\/p><\/div>\n

Sly\u0161el, jak se p\u0159ed n\u00edm otev\u0159ely kovov\u00e9 dve\u0159e a zase se za nimi zav\u0159ely. U\u0161li sotva t\u0159i metry od v\u00fdchodu, kdy\u017e je mu\u017ei zastavili. Jedna z mu\u017eov\u00fdch rukou dr\u017eela Billovo rameno a druh\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 zbra\u0148, proto\u017ee n\u011bco \u00fazk\u00e9ho tla\u010dilo Billa mezi \u017eebry.<\/div>\n
\n

„Zbra\u0148 za opaskem a pravd\u011bpodobn\u011b m\u00e1 n\u011bjakou hra\u010dku i v t\u011bch slu\u0161iv\u00fdch koza\u010dk\u00e1ch,“ ozval se j\u00edzliv\u00fd hlas a ledov\u00e1 ruka sev\u0159ela Billovy vnit\u0159nosti, kdy\u017e si uv\u011bdomil, kdo stoj\u00ed proti n\u011bmu. Nikdy toho mu\u017ee nevid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di, ale jeho hlas by poznal kdykoli a kdekoli. Po prvotn\u00edm \u0161oku, kter\u00fd paralyzoval jeho mysl, ho okam\u017eit\u011b pohltila nep\u0159edstaviteln\u00e1 zloba. C\u00edtil, jak se mu z \u010dir\u00e9ho vzteku ud\u011blalo mdlo, a jedin\u00e9, co cht\u011bl, bylo vrazit tomu mu\u017ei n\u016f\u017e p\u0159\u00edmo do srdce a n\u011bkolikr\u00e1t s n\u00edm zato\u010dit tam a zp\u011bt a d\u00edvat se mu p\u0159itom do o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Nic v\u00edc nem\u00e1, \u0161\u00e9fe,“ \u0159ekl mu\u017e, kter\u00fd Billa odzbrojil.<\/div>\n
„Chm! To jsem trochu zklaman\u00fd. \u010cekal bych, \u017ee se od minula pou\u010d\u00ed\u0161 z vlastn\u00edch chyb, ale o\u010dividn\u011b u tebe z\u016fstalo v\u0161echno p\u0159i star\u00e9m,“ prohodil Shane a hlasit\u011b se zasm\u00e1l vlastn\u00edmu vtipu. „Pana Kaulitze, pros\u00edm,“ vyzval mu\u017ee a Bill c\u00edtil, jak nepatrn\u00e1 p\u0159\u00edtomnost jeho klienta po jeho boku zmizela, kdy\u017e byl zaveden k Shanovi. Byla mu str\u017eena p\u00e1ska dol\u016f, kde z\u016fstala viset kolem jeho krku. Tom zamrkal do \u0161era a sna\u017eil se navyknout si na n\u00e1hl\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 pronikalo sklen\u011bn\u00fdmi, i kdy\u017e \u0161pinav\u00fdmi tabulemi ve st\u0159e\u0161e. Pod\u00edval se kolem, ale nepozn\u00e1val ani to m\u00edsto, ani mu\u017ee kolem sebe.<\/div>\n
„Kde je David?! Co jste s n\u00edm ud\u011blali?! Okam\u017eit\u011b ho pus\u0165te!“ za\u0159val z pln\u00fdch plic, kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b vr\u00e1tila bojovnost a strach o p\u0159\u00edtele. Shane se ohnal a zadn\u00ed stranou sv\u00e9 dlan\u011b Toma siln\u011b uhodil p\u0159es celou tv\u00e1\u0159. P\u0159i zvuku, kdy se jeho dla\u0148 setkala s Tomov\u00fdm obli\u010dejem, Bill sebou \u0161kubl dop\u0159edu, i kdy\u017e byl spoutan\u00fd a nic nevid\u011bl. Bolestiv\u00fd stisk v jeho rameni ho zadr\u017eel.<\/div>\n
„Zav\u0159i hubu! Ty jsi moc malej p\u00e1n na to, aby sis tady vyskakoval. Nikdo krom\u011b n\u00e1s tady nen\u00ed a nikdy nebyl. Jen jsem si op\u011bt ov\u011b\u0159il, jak jsou f\u00edzlov\u00e9 hloup\u00ed. Tv\u016fj drah\u00fd mana\u017eer sed\u00ed n\u011bkde v Americe a pop\u00edj\u00ed kaf\u00ed\u010dko,“ u\u0161kl\u00edbl se Shane v\u00edt\u011bzn\u011b.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vydechl Tom nech\u00e1pav\u011b a ot\u0159el si ze rtu p\u00e1r kapek krve, kdy\u017e si kv\u016fli r\u00e1n\u011b prokousl ret vlastn\u00edmi zuby.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bych se obt\u011b\u017eoval s l\u00edt\u00e1n\u00edm do Ameriky a zp\u00e1tky? Sta\u010dila fale\u0161n\u00e1 nahr\u00e1vka, kterou by v laborato\u0159i ty krysy pravd\u011bpodobn\u011b hned odhalily, ale na to u\u017e nebyl \u010das, vi\u010f, Billy? Komisa\u0159 trval na okam\u017eit\u00e9m p\u0159esunu, v \u010dem\u017e n\u00e1m vlastn\u011b prok\u00e1zal slu\u017ebu. Pasti\u010dka, n\u00e1vnada a pr\u00e1sk! A jste oba tady,“ zak\u0159enil se Shane.<\/div>\n
\n

Hodil Tomov\u00fdm t\u011blem proti jedn\u00e9 gorile, kter\u00e1 st\u00e1la pobl\u00ed\u017e a kter\u00e1 Toma jen tak tak zachytila. Se vzp\u0159\u00edmenou hlavou Shane pomal\u00fdm krokem do\u0161el a\u017e k Billovi.<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 bys ocenil, kdybych ti tu p\u00e1sku sundal, hm? A\u0165 z t\u00e9 pod\u00edvan\u00e9 taky n\u011bco m\u00e1\u0161, co, Billy?“ zeptal se Shane \u0161k\u00e1dliv\u011b, p\u0159idr\u017eel si Billovu bradu pevn\u00fdm stiskem prst\u016f a vlepil mu na tv\u00e1\u0159 dost hlasit\u00fd mlaskav\u00fd polibek, nad kter\u00fdm Bill jen znechucen\u011b odvr\u00e1til hlavu tak, jak mu to stisk dovoloval.<\/div>\n
Tma p\u0159ed jeho o\u010dima najednou zmizela a oslepilo ho sv\u011btlo. N\u011bkolikr\u00e1t zamrkal a teprve pak byl schopen naj\u00edt p\u0159ed sebou o\u010di mu\u017ee, kter\u00e9ho ze srdce nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
\n

„Tak se znovu setk\u00e1v\u00e1me, zlat\u00ed\u010dko,“ broukl Shane a v\u00fdznamn\u011b se na Billa pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

Hra mohla za\u010d\u00edt.<\/div>\n
<\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Bez ob\u011bt\u00ed nen\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

<\/em><\/strong> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Zdrav\u00edm v\u0161echny u kulat\u00e9ho 50. d\u00edlu. Poda\u0159ilo se mi kone\u010dn\u011b napsat ten jeden jedin\u00fd st\u011b\u017eejn\u00ed d\u00edl t\u00e9hle pov\u00eddky, ke kter\u00e9mu jsem se st\u00e1le moc nem\u011bla hned z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f, ale byl kone\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010den, tak\u017ee pov\u00eddku z\u0159ejm\u011b \u010dek\u00e1 posledn\u00edch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-1669","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1669","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1669"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1669\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1669"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1669"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1669"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}