{"id":1676,"date":"2016-11-27T16:00:00","date_gmt":"2016-11-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1668"},"modified":"2016-11-27T16:00:00","modified_gmt":"2016-11-27T15:00:00","slug":"sweet-desire-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/11\/27\/sweet-desire-9\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 9."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Za\u017eehl jsi jiskru v m\u00e9m srdci jako t\u00e1bor\u00e1k.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jsem ti d\u00e1vno \u0159ekl, \u017ee nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e1 nemravn\u00e1 tajemstv\u00ed,“ Tom se na Billa u\u0161kl\u00edbnul. Bill se z Toma sna\u017eil n\u011bco dostat u\u017e dobr\u00e9 dv\u011b hodiny. Odm\u00edtal v\u011b\u0159it, \u017ee je opravdu tak nevinn\u00fd, jak se zd\u00e1. N\u011bkolikr\u00e1t mu \u0159ekl, \u017ee ka\u017ed\u00fd – a\u0165 u\u017e panic nebo ne – m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 ne\u0159ekl ani nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli.<\/div>\n
Ano, Tom lhal. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee takov\u00e9 tajemstv\u00ed m\u011bl – ale sakra, rozhodn\u011b tu nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost, \u017ee by to n\u011bkomu \u0159ekl, p\u0159edev\u0161\u00edm ne Billovi. Jak by mu v\u016fbec mohl \u0159\u00edct, \u017ee on byl ten, koho si poka\u017ed\u00e9 p\u0159edstavoval p\u0159i sebeuspokojov\u00e1n\u00ed? Opravdu mu nemohl \u0159\u00edct takhle p\u0159\u00edmo do obli\u010deje, \u017ee on byl ten, d\u00edky kter\u00e9mu se ud\u011blat do py\u017eamov\u00fdch kalhot ka\u017edou noc. Ne. Nikdy. Kdyby na to Bill p\u0159i\u0161el, Tom si byl jist\u00fd, \u017ee ta trapnost by ho zabila. Z\u00e1rove\u0148 mu to ale cht\u011bl \u0159\u00edct. Jen kv\u016fli tomu, aby u\u017e kone\u010dn\u011b sklapnul. Pro jednou cht\u011bl b\u00fdt on ten, kdo by donutil b\u00fdt Billa absolutn\u011b beze slov. Ta my\u0161lenka byla l\u00e1kav\u00e1. Ne tolik, ale tro\u0161ku ano. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdy nebude m\u00edt tolik odvahy, aby to ud\u011blal.<\/div>\n
\n

Potichu se zachichotal, kdy\u017e si p\u0159edstavil Bill\u016fv obli\u010dej, kdyby mu n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekl. Byl by rozpa\u010dit\u00fd? Sm\u00e1l by se? Tom\u016fv nejhor\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 byl ten, \u017ee by si Bill myslel, \u017ee je to nechutn\u00e9, a u\u017e by s n\u00edm nikdy nepromluvil ani slovo. Ta my\u0161lenka Toma pron\u00e1sledovala mnohem \u010dast\u011bji, ne\u017e by cht\u011bl. Rozhodl se tedy prozat\u00edm ml\u010det. Nav\u00edc, zat\u00edm o sob\u011b necht\u011bl prozradit tolik. Mo\u017en\u00e1 – pokud se jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed bude i nad\u00e1le rozv\u00edjet – by mu to mohl \u0159\u00edct. Pro te\u010f se mu ale zd\u00e1lo nejrozumn\u011bj\u0161\u00ed, aby si to nechal pro sebe.<\/p><\/div>\n

\n

„Omlouv\u00e1m se, ale nev\u011b\u0159\u00edm ti,“ \u0159ekl Bill. P\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudn\u00edku, intenzivn\u011b se na Toma skrz web kameru d\u00edval. Tom si p\u0159\u00e1l, aby se mohl n\u011bkam schovat. T\u011b\u017eko zvl\u00e1dal takov\u00e9hle Billovy pohledy. Poka\u017ed\u00e9 rozechv\u011bly cel\u00e9 jeho t\u011blo od hlavy a\u017e k palc\u016fm na nohou.<\/p><\/div>\n

Jak takhle mluvili, Bill nemusel ud\u011blat t\u00e9m\u011b\u0159 nic, aby se Tom vzru\u0161il. Sta\u010dilo, kdy\u017e otev\u0159el svoji p\u011bknou, malou pusu a cel\u00fdm Tomov\u00fdm t\u011blem proj\u00ed\u017ed\u011bly vibrace.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 blb\u00fd,“ Tom Billa \u0161k\u00e1dlil. Sna\u017eil se vypadat d\u016fv\u011bryhodn\u011b, trochu samolib\u011b. „Po\u010dkej… kdy\u017e to tak vezmu, n\u011bco m\u00e1m. N\u011bco, co jsem ne\u0159ekl ani Georgovi.“<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 se okam\u017eit\u011b rozsv\u00edtila, Tom c\u00edtil v\u00edt\u011bzstv\u00ed. „Mluv,“ rozk\u00e1zal Bill. Tom\u016fv \u00fa\u0161klebek se je\u0161t\u011b v\u00edc roz\u0161\u00ed\u0159il d\u00edky jeho nov\u011b nabyt\u00e9 sebejistot\u011b.
„Se\u0161 si jistej, \u017ee to chce\u0161 sly\u0161et?“ zeptal se. Pod\u00edval se na Billa stylem, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nen\u00ed pozd\u011b na rozmy\u0161len\u00ed.<\/div>\n
Bill zb\u011bsile pok\u00fdval hlavou.
Tom se \u0161klebil. Otev\u0159el pusu, aby ji hned na to znovu zav\u0159el. Nebyl si jist\u00fd, jak to \u0159\u00edct. Zni\u010dehonic ztratil schopnost d\u00e1t dohromady norm\u00e1ln\u00ed v\u011btu. Zhluboka se nadechl a zav\u0159el o\u010di, ne\u017e to prost\u011b vyklopil.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Ob\u010das tan\u010d\u00edm nah\u00fd po pokoji,“ p\u0159iznal \u0161eptem, d\u00edval se na Billa, v obli\u010deji m\u011bl ten nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz, jak\u00e9ho byl schopn\u00fd. Musel si kousat ret, aby nevydal n\u011bjak\u00fd zvuk nebo tak n\u011bco.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal se Bill, nevypadal n\u011bjak p\u0159\u00edli\u0161 pobaven\u011b. Tom se sna\u017eil nevybuchnout sm\u00edchy, bylo to opravdu t\u011b\u017ek\u00e9. Bill\u016fv v\u00fdraz byl k nezaplacen\u00ed. K \u010dertu, ono to fungovalo. Vypadal mnohem zmaten\u011bji ne\u017e Tom p\u0159i posledn\u00edm testu z matiky. Tom si p\u0159\u00e1l, aby si mohl ud\u011blat screenshot, ale po\u0159\u00e1d nev\u011bd\u011bl, jak se to na jeho notebooku d\u011bl\u00e1.
„Jo,“ zamumlal Tom, sna\u017eil se vypadat co nejzahanben\u011bji. „Chce\u0161 b\u00fdt po\u0159\u00e1d m\u016fj kamar\u00e1d?“ zeptal se a z\u00edral na Billa roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma, pros\u00edc\u00edma o\u010dima.
„Kurva, mysl\u00ed\u0161 to v\u00e1\u017en\u011b?“ vyk\u0159ikl Bill a hystericky se rozesm\u00e1l. Nechal hlavu padnout do z\u00e1klonu a vysoce posazen\u00fdm hlasem se hlasit\u011b sm\u00e1l. Tom si nemohl pomoct, ale musel se mu za\u010d\u00edt sm\u00e1t. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to sm\u011b\u0161n\u00e9 a mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku d\u011btinsk\u00e9, ale nemohl jinak. A s t\u00edm, jak byl Bill otravn\u00fd, musel p\u0159eci n\u011bco ud\u011blat.
„Jsem,“ potvrdil Tom a sna\u017eil se potla\u010dit sv\u016fj sm\u00edch. „Mimochodem, jsi hroznej.“<\/div>\n
„Hej!“ zaprotestoval Bill, zpozorn\u011bl. Jeho sm\u00edch rychle ustal. „Opravdu jsi to myslel v\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano,“ za\u0161eptal Tom, zn\u011bl zran\u011bn\u011b, jeho hlas se l\u00e1mal. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsem ti to v\u00e1\u017en\u011b \u0159ekl a ty ses mi vysm\u00e1l…“<\/div>\n
„A-ale… Ty ses taky sm\u00e1l… tak\u017ee… myslel jsem si, \u017ee si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu… Omlouv\u00e1m se, j\u00e1…“ te\u010f vypadal jako ten beze slov Bill. Toma to trochu za\u010d\u00ednalo mrzet.<\/p>\n

Tom nic ne\u0159\u00edkal, ani Bill. Na chv\u00edli bylo naprost\u00e9 ticho, jen si vym\u011b\u0148ovali pohledy. Tom se sna\u017eil dr\u017eet si v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco Bill vypadal zni\u010den\u011b. T\u00e9m\u011b\u0159 na pokraji slz. V tu chv\u00edli si Tom uv\u011bdomil, \u017ee to mus\u00ed zastavit. \u0160iroce se usm\u00e1l a Bill byl je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n

„D\u011blal jsem si srandu,“ usm\u00e1l se. Jeho \u0161kodolib\u00fd \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il, zat\u00edmco Billova tv\u00e1\u0159 potemn\u011bla. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi tomu uv\u011b\u0159il,“ rozesm\u00e1l se a nemohl p\u0159estat.<\/div>\n
Sm\u00e1l se tak siln\u011b, \u017ee ho bolelo i d\u00fdchat. P\u0159estal ale ve chv\u00edli, kdy si v\u0161iml, \u017ee Bill jen sed\u00ed a bezv\u00fdrazn\u011b se na n\u011bj d\u00edv\u00e1. Za\u0161el a\u017e moc daleko? Ubl\u00ed\u017eil Billovi? Dotkl se jeho cit\u016f? Mo\u017en\u00e1 to nem\u011bl ud\u011blat. Mo\u017en\u00e1 bylo na takov\u00e9 v\u011bci je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzo.<\/div>\n
„Dob\u0159e, pod\u00edvej. V\u00edm, \u017ee jsem za\u0161el daleko…“ p\u0159iznal zahanben\u011b, st\u011b\u017e\u00ed se mohl pod\u00edvat Billovi do o\u010d\u00ed. „Promi\u0148.“<\/div>\n
„Jo, to m\u00e1\u0161 pravdu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Zn\u011bl nasran\u011b a chladn\u011b. Tom\u016fv \u017ealudek sebou \u0161kubnul – a rozhodn\u011b ne v dobr\u00e9m. Jak mohl b\u00fdt tak hloupej? Co mus\u00ed ud\u011blat, aby to dal s Billem do po\u0159\u00e1dku?<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ zamumlal a za\u010dervenal se. Kdy\u017e se odv\u00e1\u017eil kouknout na Billa, tak ten se na n\u011bj d\u00edval t\u00edm nejoslniv\u011bj\u0161\u00edm, nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem. Cel\u00fd jeho obli\u010dej jako by k\u0159i\u010del ‚m\u00e1m t\u011b!‘.
„Ty zmetku, p\u0159evezl jsi m\u011b!“ vyk\u0159ikl Tom. Byl \u0161okovan\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 se jeho t\u011blo uvolnilo. Bill byl stejn\u011b dobr\u00fd herec jako on. Tom si myslel, \u017ee tahle Billova hereck\u00e1 schopnost je z\u00e1rove\u0148 dobr\u00e1 i \u0161patn\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee si Bill d\u011blal legraci. Na chv\u00edli si opravdu myslel, \u017ee mu ubl\u00ed\u017eil.
„D\u00e1v\u00e1m ti jen to, co si zaslou\u017e\u00ed\u0161,“ sm\u00e1l se Bill. Tom si nemohl pomoct, ale usm\u00e1l se. Nemohl jinak, proto\u017ee kdy\u017e se sm\u00e1l Bill, on musel taky.<\/div>\n
„Fajn,“ Tom se vzdal, ruce zvedl do vzduchu, po\u017eadoval m\u00edr. „Prost\u011b to nechme b\u00fdt, dob\u0159e? Pros\u00ed\u00ed\u00edm,“ \u017eebral Tom, sna\u017eil se pou\u017e\u00edt sv\u016fj roztomil\u00fd v\u00fdraz. „M\u016f\u017eeme prost\u011b mluvit o n\u011b\u010dem jin\u00e9m? C\u00edt\u00edm se tak nepohodln\u011b a m\u016f\u017eeme si toho tolik \u0159\u00edct.“<\/div>\n
\n

Nebylo to tak, \u017ee by byl na Billa na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee cht\u011bl v\u011bd\u011bt takov\u00e9 v\u011bci. On se jen styd\u011bl s\u00e1m za sebe – styd\u011bl se, proto\u017ee u\u017e t\u0159i roky mohl m\u00edt leg\u00e1ln\u011b sex a po\u0159\u00e1d byl panic. Nikdy s klukem nic nezkusil. V\u011bd\u011bl, \u017ee to Bill v\u00ed, necht\u011bl to znovu opakovat. Necht\u011bl o tom mluvit. Pokud se tomuto t\u00e9matu budou moct vyhnout, bude v\u00edce ne\u017e \u0161\u0165astn\u00fd. Neodsuzoval Billa za to, \u017ee se na takov\u00e9 ot\u00e1zky ptal – h\u00e1dal, \u017ee Bill se takhle bav\u00ed se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli norm\u00e1ln\u011b. O v\u011bcech, kter\u00e9 Tomovi v\u017edy p\u0159ipom\u00ednaly, jak rozd\u00edln\u00ed jsou. M\u011bli jin\u00e9 p\u0159\u00e1tele, priority, jin\u00e9 postaven\u00ed ve \u0161kole. K \u010dertu, oni vlastn\u011b ani nem\u011bli b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9, minim\u00e1ln\u011b ne podle nepsan\u00fdch \u0161koln\u00edch pravidel. Tom byl ale neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se Bill jeho kamar\u00e1dem stal.<\/p><\/div>\n

\n

„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Bill, roztomile se usm\u00e1l. Tlukot Tomova srdce se pomalu uklid\u0148oval. „Omlouv\u00e1m se.“<\/p><\/div>\n

„D\u011bkuju. Je to v pohod\u011b,“ vr\u00e1til mu Tom \u00fasm\u011bv a pod\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed. „Tak\u017ee… opravdu bychom m\u011bli za\u010d\u00edt pracovat na na\u0161em projektu. Sv\u00fdm zp\u016fsobem jsme se tomu v posledn\u00ed dob\u011b vyh\u00fdbali… Vlastn\u011b celou dobu,“ byl na sebe py\u0161n\u00fd, \u017ee nadhodil jin\u00e9 t\u00e9ma tak rychle.<\/div>\n
„Jo,“ usm\u00e1l se Bill, i kdy\u017e nevypadal, \u017ee m\u00e1 z\u00e1jem o jejich projektu mluvit. „M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd n\u00e1pady?“
„Ne,“ Tom zakroutil hlavou, o\u010dima t\u011bkal po pokoji, sna\u017eil se na n\u011bco p\u0159ij\u00edt – na n\u011bco chytr\u00e9ho, na n\u011bco opravdu cool. Origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1pad. N\u00e1pad, kter\u00fd Billa ohrom\u00ed tak, a\u017e se z toho zbl\u00e1zn\u00ed. Stejn\u011b ale jako jindy, kdy se sna\u017eil na n\u011bco p\u0159ij\u00edt, m\u011bl v hlav\u011b dutopr\u00e1zdno. Nem\u011bl ani nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„… J\u00e1 prost\u011b nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu \u017ee sis myslel, \u017ee bych s tebou p\u0159estal mluvit kv\u016fli tomu, \u017ee tan\u010d\u00ed\u0161 nahej v pokoji,“ Bill zni\u010dehonic vybouchl sm\u00edchy, kroutil hlavou, d\u00edval se na Toma v\u00e1\u017en\u00fdm pohledem. „Mysl\u00edm… I kdy\u017e jsi \u0159ekl, \u017ee si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu – co\u017e si nemysl\u00edm – nen\u00ed to nic, za co by ses m\u011bl styd\u011bt. Je to stejn\u00e9, jako se styd\u011bt za to, \u017ee se sprchuje\u0161 nah\u00fd. O \u010dem\u017e si jsem jist\u00fd, \u017ee ur\u010dit\u011b d\u011bl\u00e1\u0161…“
Tom se d\u00edval na Billa, mrkal, pusu m\u011bl doko\u0159\u00e1n otev\u0159enou. Sna\u017eil se n\u011bjak odpov\u011bd\u011bt, ale ne\u0161lo to. Bylo to, jako kdyby s Billem mluvil \u00fapln\u011b poprv\u00e9, jeho srdce bilo na poplach, p\u0159ich\u00e1zel o dech, byl si jist\u00fd, \u017ee vypad\u00e1 jako jahoda. Byl naprosto zara\u017een\u00fd a jako by on\u011bm\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, jestli se sm\u00e1t, bre\u010det, mo\u017en\u00e1 oboj\u00ed? C\u00edtil, \u017ee d\u011bl\u00e1 pokrok. Dosp\u011bl do f\u00e1ze, \u017ee si byl kolem Billa jist\u011bj\u0161\u00ed, c\u00edtil, \u017ee mu m\u016f\u017ee v\u011b\u0159it, b\u00fdt s\u00e1m sebou. Ano, po\u0159\u00e1d rudnul a kvi\u010del jako prase jdouc\u00ed na por\u00e1\u017eku, ale u\u017e ne tolik, jako d\u0159\u00edv. Ob\u010das si myslel, \u017ee je to proto, \u017ee u\u017e ho Bill nezaj\u00edm\u00e1. Mluvil o tom s Georgem, kter\u00fd mu \u0159ekl, \u017ee samoz\u0159ejm\u011b k n\u011bmu po\u0159\u00e1d c\u00edt\u00ed to stejn\u00e9, rozd\u00edl je jen v tom, \u017ee se nau\u010dil s Billem komunikovat. Dle n\u011bj to tedy bylo naprosto norm\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b te\u010f byl Tom zp\u00e1tky na za\u010d\u00e1tku. Mumlaj\u00edc\u00ed, slintaj\u00edc\u00ed, \u010dervenaj\u00edc\u00ed se blbec.<\/div>\n
„J\u00e1…“ zkusil, ale ne\u017e to v\u016fbec vyslovil, zapomn\u011bl, co cht\u011bl \u0159\u00edct. „U\u017e ti n\u011bkdo \u0159ekl, \u017ee ob\u010das a\u017e moc provokuje\u0161?“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d,“ Bill se u\u0161kl\u00edbl, zah\u00fdbal obo\u010d\u00edm. „M\u011bl by ses s t\u00edm rad\u0161i sm\u00ed\u0159it a nau\u010dit \u017e\u00edt.“<\/div>\n
Tom zanad\u00e1val, zakroutil hlavou a znovu se za\u010dal sm\u00e1t. L\u00edbila se mu my\u0161lenka na to, \u017ee se s t\u00edm mus\u00ed nau\u010dit \u017e\u00edt. Cht\u011bl Billa v\u00edc pozn\u00e1vat.
Ta my\u0161lenka se mu opravdu moc l\u00edbila.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u00e1r dn\u00ed se Bill choval divn\u011b. Opravdu hodn\u011b divn\u011b. Obvykle se po\u0159\u00e1d usm\u00edval na ka\u017ed\u00e9ho, koho potkal. V\u017edy mohl b\u00fdt vid\u011bt, jak bloud\u00ed chodbami se sv\u00fdmi nejbli\u017e\u0161\u00edmi kamar\u00e1dy a sm\u011bje se, pochecht\u00e1v\u00e1 a usm\u00edv\u00e1 se. Byla to jedna z hlavn\u00edch v\u011bc\u00ed, pro\u010d se Tom do Billa zamiloval – jeho okouzluj\u00edc\u00ed, radostn\u00e1 a mil\u00e1 osobnost. Bill\u016fv \u00fasm\u011bv a laskavost byla jedna z nejhez\u010d\u00edch v\u011bc\u00ed, co Tom znal. Sta\u010dil jeden Bill\u016fv \u00fasm\u011bv a Tom m\u011bl jeden z nejlep\u0161\u00edch dn\u016f sv\u00e9ho \u017eivota.<\/p><\/div>\n

Te\u010f se ale n\u011bco rozhodn\u011b muselo d\u00edt. N\u011bco bylo \u0161patn\u011b. Bill se neusm\u00edval. M\u00edsto toho to vypadalo, \u017ee je neust\u00e1le na\u0161tvan\u00fd, podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd a bled\u0161\u00ed ne\u017e obvykle. Nav\u00edc ne v dobr\u00e9m slova smyslu. Jeho poko\u017eka byla trochu na\u0161edl\u00e1 a po\u0159\u00e1d m\u011bl tmav\u00e9 kruhy pod o\u010dima. A kdykoliv Tom vid\u011bl, jak se Bill bav\u00ed se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, vypadalo to, \u017ee se bav\u00ed o n\u011b\u010dem, co Billa naprosto obt\u011b\u017euje. Tom\u016fv \u017ealudek se st\u00e1hnul poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e to vid\u011bl.<\/div>\n
Zkr\u00e1cen\u011b \u0159e\u010deno, Tom si d\u011blal starosti. V\u00edce ne\u017e jednou se ho zeptal, jestli je v po\u0159\u00e1dku. Bill trochu zanad\u00e1val a um\u011ble vykouzlil \u00fasm\u011bv na rtech, uji\u0161\u0165oval Toma, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, \u017ee je prost\u011b jen vy\u010derpan\u00fd ze \u0161koly a z hrozn\u00e9ho hluku a chaosu doma. Ze za\u010d\u00e1tku mu v\u011b\u0159il. Vid\u011bl Billovy sourozence a byli opravdu hlasit\u00ed, divoc\u00ed a \u0161\u00edlen\u00ed. Po chv\u00edli si ale myslel, \u017ee za t\u00edm mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco v\u00edc, n\u011bco, co mu Bill ne\u0159ekl. Sna\u017eil se Billa rozveselit a uji\u0161\u0165oval ho, \u017ee kdy\u017e se mu sv\u011b\u0159\u00ed, bude se sna\u017eit, jak jen to p\u016fjde, aby mu pomohl. Bill poka\u017ed\u00e9 zm\u011bnil t\u00e9ma, a jak Tom u\u017e dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, Bill v\u017edy dostal, co cht\u011bl.<\/div>\n
\n

Tom se rozlou\u010dil s Georgem a vydal se do t\u0159\u00eddy, kde m\u011bl m\u00edt chemii. C\u00edtil, jak mu mal\u00ed mot\u00fdlci spla\u0161en\u011b poletuj\u00ed v b\u0159i\u0161e. Po\u0159\u00e1d m\u011bli p\u0159ed sebou projekt – se kter\u00fdm je\u0161t\u011b ani neza\u010dali – t\u00edm p\u00e1dem m\u011bl s Billem p\u0159i hodin\u011b sed\u011bt. V posledn\u00ed dob\u011b spolu sed\u00e1vali hodn\u011b a on si to opravdu u\u017e\u00edval. V\u011bt\u0161inou spolu mluvit nemohli, proto\u017ee u\u010ditelka jim po\u0159\u00e1d vysv\u011btlovala, jak ud\u011blat jejich prezentace. A kdy\u017e kone\u010dn\u011b ml\u010deli, ml\u010deli i oni, proto\u017ee m\u011bli zadanou pr\u00e1ci. Do prezentace projektu zb\u00fdvalo sedm dn\u00ed. P\u0159esto jen sed\u011bl vedle Billa, poslouchal ho, jak d\u00fdch\u00e1, sledoval, jak se soust\u0159ed\u00ed, kdy\u017e m\u00e1 nos zabo\u0159en\u00fd do u\u010debnice, a vdechoval jeho sladkou omamnou v\u016fni. Bylo to pro n\u011bj v\u00edc ne\u017e dost. Prost\u011b miloval Billovu spole\u010dnost.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e ve\u0161el do t\u0159\u00eddy, v\u0161iml si, \u017ee tam Bill u\u017e sed\u00ed. Zb\u011bsile psal na telefonu, obo\u010d\u00ed m\u011bl nakr\u010den\u00e9, m\u00edsto usm\u011bvav\u00fdch rt\u016f m\u011bl jen tenkou rovnou linku. Vypadal vystresovan\u011b, unaven\u011b a vy\u010derpan\u011b. Toma hlodal pocit, \u017ee si s tou osobou nepsal – a\u0165 u\u017e to byl kdokoliv – pro z\u00e1bavu. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, komu psal? Kdo byl ten \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u011bl na sv\u011bdom\u00ed Bill\u016fv unaven\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i? Obt\u011b\u017eoval ho? Pokud ano, Bill by to m\u011bl n\u011bkomu \u0159\u00edct. Udat ho nebo n\u011bco podobn\u00e9ho.<\/div>\n
Mohla to ale b\u00fdt i jen n\u00e1hoda. Stres a Billova divn\u00e1 n\u00e1lada mohla b\u00fdt zp\u016fsobena \u010d\u00edmkoliv jin\u00fdm. Konec konc\u016f, v posledn\u00edch dnech m\u011bli hodn\u011b dom\u00e1c\u00edch \u00fakol\u016f. Ka\u017ed\u00fd u\u010ditel na n\u011b m\u011bl velk\u00e9 po\u017eadavky. To by \u0161lo, to mohlo b\u00fdt ono, co bylo za Billov\u00fdm stresem. Tom ale v\u011bd\u011bl, \u017ee on se jen tak neuklidn\u00ed, dokud Bill nebude zp\u00e1tky u sv\u00e9ho radostn\u00e9ho j\u00e1.<\/p>\n

Posadil se a Bill ho pozdravil se sv\u00fdm dechberouc\u00edm \u00fasm\u011bvem. H\u0159ejiv\u011b mu \u00fasm\u011bv oplatil, pozdravil ho a uvelebil se na \u017eidli. Jako v\u017edy, u\u010ditelka za\u010dala mluvit o chemii hned po tom, co ve\u0161la do t\u0159\u00eddy. Jeliko\u017e dostala spoustu e-mail\u016f od student\u016f, kte\u0159\u00ed bojovali se sv\u00fdmi projekty, rozhodla se, \u017ee to s nimi projde znovu, tentokr\u00e1t jim to zkus\u00ed vysv\u011btlit pomaleji a jednodu\u0161eji. T\u00edm p\u00e1dem Tom s Billem spolu v\u016fbec nepromluvili.<\/div>\n

Tom se up\u0159en\u011b d\u00edval na u\u010ditelku, sna\u017eil se co nejv\u00edce soust\u0159edit, ale bylo to docela t\u011b\u017ek\u00e9, proto\u017ee Bill po\u0159\u00e1d podup\u00e1val nohou, jako kdyby nemohl sed\u011bt v klidu. Vypadalo to, \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e ze t\u0159\u00eddy vypadne. Jakmile zazvonil zvonek a u\u010ditelka ode\u0161la, Tom chytil Billa starostliv\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 opatrn\u011b za pa\u017ei.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se starostliv\u011b. Doufal, \u017ee od Billa dostane po\u0159\u00e1dnou a pravdivou odpov\u011b\u010f.
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, zakroutil hlavou a odstr\u010dil Tomovu ruku, rychle si pobral svoje v\u011bci. „Jsem prost\u011b… vy\u010derpan\u00fd. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e budu doma a d\u00e1m si kr\u00e1tk\u00e9ho \u0161lof\u00edka,“ \u0159ekl a p\u0159ehodil si batoh p\u0159es rameno, p\u0159ipraven zmizet ze sc\u00e9ny.<\/div>\n
„Bille, se\u0161 si naprosto jistej, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Tom znovu opatrn\u011b, zn\u011bl starostliv\u011b, stejn\u011b jako kdyby se ho ptal kdokoliv jin\u00fd.<\/div>\n
„Jo! Jsem v pohod\u011b!“ vybouchl Bill. Tomovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily a o krok ustoupil. „P\u0159esta\u0148 m\u011b t\u00edm u\u017e otravovat. M\u00e1m se dob\u0159e, prost\u011b… dob\u0159e,“ do\u0159ekl, ne\u017e rychle zmizel ze t\u0159\u00eddy. Toma za sebou nechal, ten jako by on\u011bm\u011bl. A tentokr\u00e1t ne v dobr\u00e9m.<\/div>\n
\n

Tom c\u00edtil, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b za\u010dne bre\u010det. Vzal si svoje v\u011bci a sklopil hlavu. Vy\u0161el ze t\u0159\u00eddy, t\u0159\u00e1sl se. Srdce ho bolelo. Co se to te\u010f stalo? Opravdu na n\u011bj Bill k\u0159i\u010del? Nasral ho? Jen se p\u0159\u00e1telsky zeptal. Jako strachuj\u00edc\u00ed se kamar\u00e1d. Kamar\u00e1d, kter\u00fd se staral o Billovo zdrav\u00ed a pohodu. Nemyslel to nijak… \u0161patn\u011b.
Jeliko\u017e nebyl schopen slzy potla\u010dit, rozhodl se, \u017ee vynech\u00e1 posledn\u00ed hodinu a m\u00edsto toho rad\u011bji p\u016fjde dom\u016f.<\/div>\n

\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

O \u010dty\u0159i hodiny pozd\u011bji Tom le\u017eel v posteli a jen p\u0159em\u00fd\u0161lel. Co se s Billem d\u011blo? Byl na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd? Bude na\u0161tvan\u00fd napo\u0159\u00e1d? Byl to konec jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed? Proboha, necht\u011bl, aby to skon\u010dilo. Opravdu to necht\u011bl. Jeho srdce se nep\u0159\u00edjemn\u011b sev\u0159elo, u\u017e kdy\u017e na to jen pom\u00fd\u0161lel. Bolelo to. Fyzicky bolelo, kdy\u017e na to myslel. U\u017e si zvykl na Billa ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b natolik, \u017ee si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by tam najednou nebyl. Necht\u011bl si to p\u0159edstavovat.<\/p><\/div>\n

Zni\u010dehonic jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe ho napadla stra\u0161n\u00e1 my\u0161lenka. Co kdy\u017e se tak Bill choval kv\u016fli n\u011bmu? Co kdy\u017e byl Bill na v\u00e1\u017ek\u00e1ch? Co kdy\u017e opravdu p\u0159em\u00fd\u0161lel o n\u00e1sledc\u00edch jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed? Fakt, \u017ee ztrat\u00ed v\u0161echny p\u0159\u00e1tele a spole\u010densk\u00e9 postaven\u00ed, kdy\u017e jejich tajemstv\u00ed vyjde na povrch, bylo n\u011bco, co oba v\u011bd\u011bli. Bill \u010dastokr\u00e1t tvrdil, \u017ee ho to p\u0159\u00edli\u0161 nezaj\u00edm\u00e1. Co kdy\u017e si to ale rozmyslel? Hm?<\/div>\n
Bo\u017ee, Tom vy\u0161iloval. Nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Zabo\u0159il obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e a nechal vyj\u00edt ze sv\u00e9ho vnitra hlasit\u00fd, tlumen\u00fd a frustrovan\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Ani trochu to ale nepomohlo. Ne, proto\u017ee te\u010f ho zasran\u011b bolelo v krku. Bezva. Jakej zkurvenej den to byl.<\/div>\n
\n

Tom se sna\u017eil myslet pozitivn\u011b. Bill si jen proch\u00e1z\u00ed \u0161patn\u00fdm obdob\u00edm a tak prost\u011b vybouchl. Mohlo se to st\u00e1t komukoliv, ne? Neznamenalo to hned, \u017ee je na Toma na\u0161tvan\u00fd, kdy\u017e na n\u011bj k\u0159i\u010del. Mo\u017en\u00e1 byl jenom otravn\u00fd? Mo\u017en\u00e1 se dostal n\u011bkam, kam nem\u011bl? Mo\u017en\u00e1 to Bill takhle nemyslel?<\/p><\/div>\n

To bylo rozhodn\u011b mnohem lep\u0161\u00ed. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 tomu ale uv\u011b\u0159it. Tomova n\u00edzk\u00e1 sebed\u016fv\u011bra ho nutila myslet si, \u017ee je Bill na\u0161tvan\u00fd na n\u011bj a cel\u00e9 to je jeho chyba. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu za\u010daly koulet slzy a neobt\u011b\u017eoval se t\u00edm, aby je zastavil.
Tom nev\u011bd\u011bl, kdy usnul, ani jak dlouho spal. Vzbudil ho a\u017e hlasit\u00fd, otravn\u00fd zvuk, kter\u00fd vych\u00e1zel z jeho notebooku. Sna\u017eil se ho na chv\u00edli ignorovat, a\u0165 u\u017e to bylo cokoliv, cht\u011bl, aby to p\u0159estalo. S klen\u00edm vstal, vzal sv\u016fj po\u010d\u00edta\u010d a byl rozhodnut\u00fd, a\u0165 u\u017e je to cokoliv, \u017ee to okam\u017eit\u011b vypne. V\u0161iml si, \u017ee obrazovka blik\u00e1. Prot\u0159el si o\u010di a trochu se rozechv\u011bl, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee je to p\u0159\u00edchoz\u00ed hovor na Facebooku – od Billa.<\/div>\n
Nasucho polknul. M\u011bl by hovor p\u0159ijmout? Nebo by to m\u011bl ignorovat, aby se Bill na chv\u00edli c\u00edtil pod psa? Tom nebyl zl\u00fd \u010dlov\u011bk, ne obvykle, ale jeho n\u00e1pad se mu docela zamlouval. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e na n\u011bj n\u011bkdo \u0159val. Ranilo ho to. Bill byl ale ten, kdo m\u011bl t\u011b\u017ek\u00e9 obdob\u00ed, tak\u017ee by si ho m\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b vyslechnout. Stiskl tla\u010d\u00edtko ‚p\u0159ijmout hovor‘ a posadil se.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ zkusil Bill opatrn\u011b. Vypadal zni\u010den\u011b a smutn\u011b. Tomovo srdce se z toho pohledu l\u00e1malo. „Omlouv\u00e1m se, jak jsem na tebe k\u0159i\u010del!“<\/p><\/div>\n

„To je v pohod\u011b. J\u00e1-„
„Ne, to nen\u00ed,“ \u0159ekl Bill a zvedl ruku do vzduchu. „Bylo ode m\u011b neslu\u0161n\u00e9 na tebe k\u0159i\u010det. Sna\u017eil ses b\u00fdt mil\u00fd a j\u00e1 se choval jako kret\u00e9n. Omlouv\u00e1m se… Jsem prost\u011b vy\u010derpan\u00fd. Mo\u017en\u00e1 se to zlep\u0161\u00ed po tom volnu, co za dva t\u00fddny m\u00e1me,“ usm\u00e1l se, ale z\u00e1rove\u0148 vypadal smutn\u011b a rozko\u0161n\u011b. Tom mu u\u017e d\u00e1vno odpustil. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee mu Bill zavolal.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Tom a myslel to up\u0159\u00edmn\u011b. „Hrozn\u011b jsem se b\u00e1l. A myslel jsem si, \u017ee je to moje chyba. Jsem hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee jsi zavolal,“ p\u0159iznal. Tomovi samou l\u00e1skou m\u011bklo srdce. Cht\u011bl Billa obejmout. Uklidnit ho. P\u0159\u00e1l si, aby mohl. P\u0159\u00e1l si, aby ho mohl dr\u017eet a d\u00e1t v\u0161e do po\u0159\u00e1dku. Cht\u011bl ho chr\u00e1nit.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jsem t\u011b donutil strachovat se.“
„To nen\u00ed tvoje chyba,“ \u0159ekl Tom a myslel to v\u00e1\u017en\u011b. „Moje hlava prost\u011b p\u0159eh\u00e1n\u00ed. Mus\u00edm se to nau\u010dit ovl\u00e1dat a nepodl\u00e9hat tomu.“
„Nemus\u00ed\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Jsem \u0161patn\u00fd kamar\u00e1d.“
„Nejsi,“ Tom okam\u017eit\u011b zakroutil hlavou. Jak si Bill tohle mohl v\u016fbec myslet? On byl ten nejlep\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho znal. Dob\u0159e, on a Georg, samoz\u0159ejm\u011b. Jeho pocity k Billovi ale byly jin\u00e9, ne\u017e jak\u00e9 m\u011bl ke Georgovi.
„Jsem. Kamar\u00e1d nem\u00e1 nechat, dokonce zap\u0159\u00ed\u010dinit, aby se jeho kamar\u00e1d c\u00edtil jako kus hovna,“ protestoval Bill. Vypadalo to, \u017ee propukne v pl\u00e1\u010d. „Slibuju ti, \u017ee to u\u017e nikdy neud\u011bl\u00e1m. Bo\u017ee, tak moc se styd\u00edm za ten m\u016fj k\u0159ik. V\u011bt\u0161inou takov\u00fd opravdu nejsem. Odpust\u00ed\u0161 mi?“ t\u00e9m\u011b\u0159 \u017eebral.<\/div>\n
„Nen\u00ed tady nic, co bych ti m\u011bl odpou\u0161t\u011bt. Opravdu,“ Tom k\u00fdvl hlavou, usm\u00e1l se tak \u0161iroce, a\u017e ho tv\u00e1\u0159e t\u00e9m\u011b\u0159 bolely. „Ale ano, odpou\u0161t\u00edm ti.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zamumlal Bill, o\u010di se mu zaleskly, zni\u010dehonic zn\u011bl stydliv\u011b.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee… zp\u00e1tky k tomu, o \u010dem jsme se bavili d\u0159\u00edv…“ \u0159ekl Tom. Zm\u011bnil t\u00e9ma, kdy\u017e v\u0161e ostatn\u00ed u\u017e bylo vy\u0159e\u0161eno – dob\u0159e, ne tak \u00fapln\u011b v\u0161echno. Tom po\u0159\u00e1d cht\u011bl v\u011bd\u011bt, na co Bill mysl\u00ed, ale dneska do toho u\u017e necht\u011bl rejpat. Pr\u00e1v\u011b te\u010f cht\u011bl jen rozveselit Billa.
„Co?“ zeptal se zmaten\u011b Bill.<\/div>\n

„Nah\u00e9 tancov\u00e1n\u00ed,“ usm\u00e1l se Tom, srdce se mu rozbu\u0161ilo. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee to opravdu vyslovil.<\/div>\n
„No?“ zeptal se Bill. Byl klidn\u011bj\u0161\u00ed, vypadal, \u017ee ho to opravdu zaj\u00edm\u00e1.
„Po\u0159\u00e1d netan\u010d\u00edm nah\u00fd ve sv\u00e9m pokoji,“ u\u0161kl\u00edbl se a Billa t\u00edm rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„To je \u0161koda,“ \u0159ekl Bill a zakroutil hlavou, o\u010di mu ztmavly. „… Proto\u017ee j\u00e1 to d\u011bl\u00e1m,“ \u0159ekl potichu a u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
Tom zalapal po dechu, nemohl se norm\u00e1ln\u011b nadechnout. „To ned\u011bl\u00e1\u0161!“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m!“ zachichotal se Bill, miloval Tom\u016fv rum\u011bnec na tv\u00e1\u0159\u00edch. „A ty bys to m\u011bl taky d\u011blat.“<\/div>\n
„To teda nem\u011bl!“ protestoval Tom. Byl cel\u00fd \u010derven\u00fd a d\u00edval se pry\u010d. Te\u010f zm\u011bny t\u00e9matu litoval.<\/div>\n
„Ale ano, m\u011bl,“ pok\u00fdval hlavou Bill. Ol\u00edzl si rty a zah\u00fdbal obo\u010d\u00edm. „V\u011b\u0159 mi, bude se ti to l\u00edbit.“
„Ne, ne-„<\/div>\n
„L\u00edbilo by se ti to, nesna\u017e se o tom pochybovat,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill. Tom se cht\u011bl sesunout po \u017eidli dol\u016f a p\u0159ed Billem se schovat. Z\u00e1rove\u0148 ho ale zvl\u00e1\u0161tn\u011b bolelo b\u0159icho – cht\u011bl v t\u00e9hle konverzaci pokra\u010dovat a vid\u011bt, kam a\u017e to m\u016f\u017ee zaj\u00edt.
Tom si byl jist\u00fd, \u017ee styl, jak\u00fdm s n\u00edm Bill mluv\u00ed a jak se na n\u011bj d\u00edv\u00e1, ho brzy zabije. Ale nebyl by to skv\u011bl\u00fd zp\u016fsob, jak…<\/div>\n
Tom doufal, \u017ee se Bill bude brzy c\u00edtit l\u00e9pe.<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist Za\u017eehl jsi jiskru v m\u00e9m srdci jako t\u00e1bor\u00e1k. „U\u017e jsem ti d\u00e1vno \u0159ekl, \u017ee nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e1 nemravn\u00e1 tajemstv\u00ed,“ Tom se na Billa u\u0161kl\u00edbnul. Bill se z Toma sna\u017eil n\u011bco dostat u\u017e dobr\u00e9 dv\u011b hodiny. Odm\u00edtal v\u011b\u0159it, \u017ee je opravdu tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1676","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1676","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1676"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1676\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1676"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1676"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1676"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}