{"id":1678,"date":"2016-11-26T15:00:00","date_gmt":"2016-11-26T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1670"},"modified":"2016-11-26T15:00:00","modified_gmt":"2016-11-26T14:00:00","slug":"my-bodyguard-49","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/11\/26\/my-bodyguard-49\/","title":{"rendered":"My bodyguard 49."},"content":{"rendered":"
Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Prvn\u00ed krok \u0161patn\u00fdm sm\u011brem<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Komisa\u0159 m\u011bl u\u017e n\u011bkolik des\u00edtek minut zpo\u017ed\u011bn\u00ed, proto kdy\u017e s pln\u00fdma rukama v\u011bc\u00ed odemykal dve\u0159e od sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e a usly\u0161el zevnit\u0159 drn\u010det slu\u017eebn\u00ed telefon, skoro zalomil kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku, jak se sna\u017eil dostat se rychle dovnit\u0159. B\u016fhv\u00ed kdo volal a b\u016fhv\u00ed pokolik\u00e1t\u00e9 volal. Jestli to byl n\u011bkdo z nad\u0159\u00edzen\u00fdch, netu\u0161il, jak by vysv\u011btloval, \u017ee nen\u00ed schopn\u00fd zvednout telefon, a jak fat\u00e1ln\u00ed n\u00e1sledky by to m\u011blo, kdyby se jednalo o n\u011bjakou pohotovost. M\u00edsto toho rozrazil dve\u0159e doko\u0159\u00e1n, hodil v\u0161echny v\u011bci bez ladu a skladu na sv\u016fj pracovn\u00ed st\u016fl a rychle hm\u00e1tl po telefonu.<\/p><\/div>\n

\n

„Komisa\u0159 Le\u00dfner,“ ohl\u00e1sil se.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00fd den, pane komisa\u0159i,“<\/em> ozvalo se na druh\u00e9 stran\u011b rozvern\u011b. „Jak se v\u00e1m da\u0159\u00ed? A co v\u00e1\u0161 milovan\u00fd agent Tr\u00fcmper? Znovu v pln\u00e9 poln\u00ed?“<\/em> n\u00e1sledovaly ot\u00e1zky a v t\u00f3nu hlasu volaj\u00edc\u00ed bylo sly\u0161et pobaven\u00e9 dob\u00edr\u00e1n\u00ed. Komisa\u0159 se mra\u010dil ka\u017edou vte\u0159inou v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
„Kdo vol\u00e1?“ zeptal se logicky.<\/div>\n
„Te\u010f a\u017e tak moc nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, kdo vol\u00e1, ale co ten volaj\u00edc\u00ed chce,“<\/em> prozradil Shane komisa\u0159i. „A pak tak\u00e9, co pro to m\u016f\u017eete konkr\u00e9tn\u011b ud\u011blat vy, proto\u017ee jinak bude krev jen na va\u0161ich ruk\u00e1ch,“<\/em> \u0159ekl Shane hororov\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„O co v\u00e1m zatracen\u011b jde?!“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Nechme tedy t\u011bch her. M\u00e1m Josta a jsem ochotn\u00fd ho vym\u011bnit za Kaulitze a ten batoh, kter\u00fd v\u00e1m jist\u011b le\u017e\u00ed n\u011bkde v trezoru. Pokud se nedomluv\u00edme, Jost schyt\u00e1 kulku mezi o\u010di a j\u00e1 si pro Kaulitze dojdu s\u00e1m, ale Jostovi u\u017e to \u017eivot nevr\u00e1t\u00ed. Naopak. K jeho mrtvole p\u0159ibydou dal\u0161\u00ed a s radost\u00ed za\u010dnu u va\u0161eho obl\u00edbence Tr\u00fcmpera,“<\/em> zah\u0159m\u011bl Shane.<\/div>\n
„Tohle nikam nepovede. Mnohem lep\u0161\u00ed by bylo, kdyby\u2026“<\/div>\n
„Nediktujte mi, co by bylo lep\u0161\u00ed! Nevol\u00e1m, abych smlouval!“<\/em> k\u0159ikl Shane do sluch\u00e1tka. „M\u00e1te 24 hodin na to, abyste nalo\u017eili Kaulitze i s t\u00edm batohem do auta a p\u0159ivezli ho ke skladu za m\u011bstem kousek od d\u00e1lnice na Hamburk. Tam ho vylo\u017e\u00edte a j\u00e1 v\u00e1m \u0159eknu, kde je Jost.“<\/em><\/div>\n
„Chci s n\u00edm mluvit,“ pronesl komisa\u0159.<\/div>\n
„Podm\u00ednky stanovuju j\u00e1, ale abyste ne\u0159ekl, \u017ee v\u00e1m nevyjdu vst\u0159\u00edc – r\u00e1d v\u00e1m ho d\u00e1m k telefonu, a\u017e se probere z bezv\u011bdom\u00ed. Moc ran p\u011bst\u00ed teda nevydr\u017e\u00ed, a to na n\u011bj kluci ne\u0161li plnou silou,“<\/em> zasm\u00e1l se Shane dob\u00edrav\u011b. „Tak\u017ee je\u0161t\u011b jednou. 24 hodin – star\u00fd sklad za m\u011bstem u d\u00e1lnice sm\u011br Hamburg. Pak m\u016f\u017eete m\u00edt tu k\u0148ouravou krysu. Poml\u00e1cenou, ale \u017eivou,“<\/em> sykl Shane a hovor ukon\u010dil.<\/div>\n
\n
Komisa\u0159 jako ve zpomalen\u00e9m filmu pomalu odtahoval telefon od ucha a vracel ho zp\u011bt na st\u016fl. V tom moment\u011b byl naprosto paralyzovan\u00fd a sna\u017eil se co nejrychleji vst\u0159ebat v\u0161e, co se pr\u00e1v\u011b te\u010f stalo, a hlavn\u011b, co v\u0161echno vyslechl.<\/div>\n
„Kurva!“ t\u0159\u00edskl dlan\u00ed do stolu a zafun\u011bl.<\/div>\n
„Wow! \u0160patn\u00e1 n\u00e1lada?“ objevil se ve dve\u0159\u00edch Schrappe.<\/div>\n
„Jsme v kurevsk\u00e9m srabu! Povolej na slu\u017eebnu v\u0161echny agenty, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edpady. J\u00e1 mus\u00edm okam\u017eit\u011b za Kaulitzem,“ vyhrkl Le\u00dfner a jako ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela vyb\u011bhl z kancel\u00e1\u0159e ven. Po cest\u011b, kdy bojoval s ruchem na chodb\u00e1ch slu\u017eebny, otev\u00edr\u00e1n\u00edm dve\u0159\u00ed od auta a startov\u00e1n\u00edm, si je\u0161t\u011b dr\u017eel soukrom\u00fd mobil u ucha a \u010dekal, a\u017e se mu ozve kapit\u00e1n Brandt.<\/div>\n
Nebyl si jist\u00fd, jestli jeho drmolen\u00ed kapit\u00e1n pochopil a jestli n\u011bco nevynechal, ale slov\u016fm pohotovost a poplach rozum\u011bt musel. Bez houka\u010dek i policejn\u00edch polep\u016f na aut\u011b se hnal m\u011bstem, aby se dostal do domu co nejrychleji, pokud u\u017e nebylo pozd\u011b.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill byl jednak opravdu v\u0161estrann\u00e1 osoba a pak tak\u00e9 polovi\u010dn\u00ed chameleon. To proto, \u017ee zvl\u00e1dal vykon\u00e1vat svoji pr\u00e1ci a jedn\u00edm okem dohl\u00ed\u017eet na kamerov\u00e9 p\u0159enosy, zat\u00edmco druh\u00e9 oko p\u0159iv\u00edral slast\u00ed, kdy\u017e zezadu dr\u00e1\u017ediv\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eel do Tomova t\u011bla, kter\u00e9 bylo op\u0159en\u00e9 boky o jeho pracovn\u00ed st\u016fl s rukama rozjet\u00fdma po v\u00fdjime\u010dn\u011b uklizen\u00e9m stole. Jedin\u00e9, co m\u011bli oba mu\u017ei na sob\u011b, byla tri\u010dka. V\u0161e ostatn\u00ed se v\u00e1lelo na zemi u jejich chodidel, nebo na \u017eidli, kter\u00e1 byla odstr\u010den\u00e1 od stolu. Ani jeden z nich nebyl nijak bl\u00edzko k vrcholu, a\u010dkoli se oba nach\u00e1zeli v dost hlubok\u00e9 intenzivn\u00ed slasti, kdy\u017e se agent rozhodl, \u017ee ne\u017e n\u011bjakou rychlovku, rad\u011bji dlouh\u00e9 slastn\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed, aby si jeho klient p\u0159\u00ed\u0161t\u011b rozmyslel chodit za n\u00edm, kdy\u017e pracuje.<\/p><\/div>\n

S t\u00e9m\u011b\u0159 brilantn\u00ed p\u0159esnost\u00ed Bill sv\u00fdm mu\u017estv\u00edm mas\u00edroval Tomovy \u00fatroby a nar\u00e1\u017eel do jeho bodu, zat\u00edmco se hrudn\u00edkem tla\u010dil na jeho z\u00e1da. Tlak, kter\u00fd na n\u011bj vyv\u00edjel, Toma nutil p\u0159edkl\u00e1n\u011bt se v\u00edc a v\u00edc, \u017ee chv\u00edlemi t\u00e9m\u011b\u0159 le\u017eel horn\u00ed polovinou t\u011bla na desce stolu. V tu chv\u00edli v\u0161ak zas\u00e1hla agentova ruka, kter\u00e1 byla p\u0159ilo\u017eena na jeho rameno, za kter\u00e9 si ho p\u0159it\u00e1hl zp\u011bt k sob\u011b do vzp\u0159\u00edmen\u00e9 polohy. Oba hluboce d\u00fdchali, a\u010dkoli jinak byli naprosto zticha.<\/div>\n
\n

Bill zt\u011b\u017eka polkl a znovu letmo zkontroloval monitory. Pr\u00e1v\u011b v tom okam\u017eiku zahl\u00e9dl jemu velmi dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 auto, jak smykem parkuje p\u0159ed domem.<\/p><\/div>\n

„Kurva!“ vyhrkl hlasit\u011b.<\/div>\n
„Ohhh yeaaah!“ zast\u00e9nal Tom na opl\u00e1tku souhlasn\u011b, aby dal agentovi v\u011bd\u011bt, \u017ee to d\u011bl\u00e1 zatracen\u011b dob\u0159e a on si to naprosto u\u017e\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Ne!“ sykl Bill. „Tak to nemysl\u00edm!“ \u0159ekl rychle. „P\u0159ijel komisa\u0159!“ vyhrkl sp\u011b\u0161n\u011b a rychle, i kdy\u017e opatrn\u011b vyjel z Tomova citliv\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Sss!“ zasy\u010del Tom. „Co tu d\u011bl\u00e1? Byl tu p\u0159ece p\u0159ed p\u00e1r dny!“<\/div>\n
„Nev\u00edm. Rychle! Vezmi si v\u011bci a jdi k sob\u011b. \u0158eknu mu, \u017ee sp\u00ed\u0161 nebo n\u011bco. Zatracen\u011b!“ zanad\u00e1val, kdy\u017e si natahoval kalhoty a sna\u017eil se v nich urovnat sv\u016fj vzru\u0161en\u00fd \u00fad. Vtiskl Tomovi kupku jeho oble\u010den\u00ed do n\u00e1ru\u010de a vyk\u00e1zal ho z m\u00edstnosti pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy komisa\u0159 stihl vyb\u011bhnout z auta a zvon\u011bn\u00edm se dob\u00fdval dovnit\u0159. Bill vydechl a nat\u00e1hl se po tla\u010d\u00edtku, aby z\u00edskal \u010das t\u00edm, \u017ee se zept\u00e1 na jm\u00e9no a identifika\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo, zat\u00edmco si uprav\u00ed svr\u0161ky a zkus\u00ed se rekordn\u011b rychle vzpamatovat, co\u017e se zd\u00e1lo velmi obt\u00ed\u017en\u00e9, kdy\u017e m\u011bl mezi nohama tvrd\u00fd org\u00e1n a nem\u011bl takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed jako jeho klient. Na rozd\u00edl od n\u011bj se toti\u017e nemohl zav\u0159\u00edt v pokoji a alespo\u0148 s\u00e1m dokon\u010dit to, co spolu za\u010dali a co slibovalo velkolep\u00e9 zakon\u010den\u00ed.<\/div>\n
\n

Po tom, co Le\u00dfner zbrkle vyslovil sv\u00e9 identifika\u010dn\u00ed \u00fadaje, s panikou v o\u010d\u00edch vtrhl do domu, jen co se dve\u0159e otev\u0159ely.<\/p><\/div>\n

„Co se d\u011bje?“ zah\u0159m\u011bl Bill nerudn\u011b. Jednak byl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee nem\u011bl \u0161anci dos\u00e1hnout dost slibn\u00e9ho orgasmu, a jednak nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e lidi za\u010dali vy\u0161ilovat je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e \u0159ekli, co se vlastn\u011b d\u011bje nebo co se stalo.<\/div>\n
„Kde je Kaulitz?“<\/div>\n
„U sebe. Nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed, proto\u017ee se dole u\u017e n\u011bjakou dobu neobjevil,“ zalhal Bill jako profesion\u00e1l.<\/div>\n
„\u0158\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnost. Te\u010f hned!“ p\u0159ik\u00e1zal komisa\u0159 a hnal se domem do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 m\u00edstnosti jako prvn\u00ed. Bill za jeho z\u00e1dy otr\u00e1ven\u011b zakoulel o\u010dima, ale poslu\u0161n\u011b ho n\u00e1sledoval. M\u00e1chl za sebou dve\u0159mi jen tak, aby se p\u0159iv\u0159ely, proto\u017ee dve\u0159e byly to posledn\u00ed, co ho pr\u00e1v\u011b zaj\u00edmalo. Komisa\u0159 si sedl za st\u016fl a hm\u00e1tl po slu\u017eebn\u00edm po\u010d\u00edta\u010di.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00fd probl\u00e9m?“<\/div>\n
„M\u00e1me poplach. A to je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e je ten nejvy\u0161\u0161\u00ed,“ \u0159ekl komisa\u0159 a nekontrolovan\u011b klikal na n\u011bjak\u00e1 okna, p\u0159i\u010dem\u017e tu a tam p\u0159elet\u011bl prsty po kl\u00e1vesnici, aby n\u011bkde zadal n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edstupov\u00e9 k\u00f3dy. Tohle u\u017e nebyla informace, kterou by Bill mohl jen tak hodit za hlavu.<\/div>\n
„Co se stalo?“<\/div>\n
„N\u011bkdo mi dneska volal. Na slu\u017eebn\u00ed telefon. Byl to ten, co jde po Kaulitzovi nebo minim\u00e1ln\u011b jeden z nich, pokud je jich v\u00edc. Chce Kaulitze a chce ten batoh. Dal n\u00e1m 24 hodin na to, abychom Kaulitze i to zbo\u017e\u00ed dopravili do star\u00e9ho skladi\u0161t\u011b za m\u011bstem sm\u011brem na Hamburg,“ p\u0159etlumo\u010dil komisa\u0159 po\u017eadavky.<\/div>\n
„Jinak?“ zeptal se Bill. Bylo jasn\u00e9, \u017ee m\u011bli n\u011bjakou v\u00fdhodu. N\u011bco, \u010d\u00edm mohli policii vyd\u00edrat.<\/div>\n
„Jinak zabij\u00ed Kaulitzova mana\u017eera a pro n\u011bj si p\u0159ijdou osobn\u011b,“ vy\u0159kl komisa\u0159 a klikl na nahr\u00e1vku, kter\u00e1 mu pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la.<\/div>\n
<\/p>\n

„Vst\u00e1v\u00e1me!“<\/em> ozvalo se p\u0159eslazen\u00fdm hlasem z reproduktoru. „Vst\u00e1v\u00e1me, ospal\u010de, pan komisa\u0159 s tebou chce mluvit,“<\/em> pronesl hlas zp\u011bvn\u011b. „Prober se, ty \u0161mejde, nebo p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee dostane\u0161 takovou nakl\u00e1da\u010dku, ze kter\u00e9 se u\u017e neprobud\u00ed\u0161!“<\/em> zavr\u010del hlas a bylo sly\u0161et n\u011bkolik zvuk\u016f, kter\u00e9 se nedaly bez vizu\u00e1ln\u00edho pohledu identifikovat.<\/div>\n

„Aaaaahhhh,“<\/em> zast\u00e9nal mdl\u00fd hlas.<\/div>\n
„To je ono. Te\u010f hezky pozdrav!“<\/em><\/div>\n
„Tome,“ ozvalo se zni\u010den\u00e9 za\u0161ept\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„S t\u00edm se brzy setk\u00e1\u0161. Jen z\u00e1le\u017e\u00ed na policii, jestli v tomhle \u017eivot\u011b, nebo v tom posmrtn\u00e9m,“<\/em> zachr\u010del hlas.<\/div>\n
„Pros\u00edm.“<\/em> Dal\u0161\u00ed bolestn\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Sly\u0161\u00edte, komisa\u0159i? Pan Jost v\u00e1s pros\u00ed. Rad\u0161i sebou ho\u010fte! Vy i zlat\u00ed\u010dko Bill. P\u00e1p\u00e1, Billy!“<\/em> Ozvalo se lupnut\u00ed a nahr\u00e1vka skon\u010dila.<\/div>\n
\n

Tom za dve\u0159mi sly\u0161el dost. V ten okam\u017eik, kdy nahr\u00e1vka skon\u010dila a on se vr\u00e1til z \u0161oku do reality, do m\u00edstnosti vl\u00edtl vyd\u011b\u0161en\u00fd, jako smyslu zbaven\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Ne! Davide!“ zak\u0159i\u010del a vpadl dovnit\u0159. „Mus\u00edte n\u011bco ud\u011blat! Mus\u00edte n\u011bco ud\u011blat. Nem\u016f\u017eete ho tam nechat. Je\u017ei\u017ei, co budeme d\u011blat? Co budeme d\u011blat?“ panika\u0159il a d\u00fdchal jako o \u017eivot, \u017ee to vypadalo, \u017ee za chvilku omdl\u00ed. Bill ho chytil za ramena, pokou\u0161eje se ho uklidnit, ale Tom sebou v jeho sev\u0159en\u00ed h\u00e1zel nev\u00eddanou silou, v o\u010d\u00edch slzy a p\u0159edev\u0161\u00edm strach a obavy. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?! Pus\u0165 m\u011b! Mus\u00edme Davidovi pomoct! Nesm\u00ed mu nic ud\u011blat, tak u\u017e m\u011b, kurva, pus\u0165!“ k\u0159ikl Billovi do obli\u010deje.<\/div>\n
„Zmlkni a uklidni se!“ za\u0159val Bill na\u0161tvan\u011b. M\u011bl dost v\u0161eho toho vy\u0161ilov\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e v\u0161ichni ztrat\u00ed nervy, tak se v\u016fbec nikam neposunou. Tom se lekl a na okam\u017eik ztichl. „Tady si sedni a ml\u010d!“ p\u0159ik\u00e1zal mu Bill a n\u00e1siln\u011b ho vtiskl do \u017eidle pobl\u00ed\u017e. „Nikdo tady nebude vyv\u00e1d\u011bt a d\u011blat ukvapen\u00e9 z\u00e1v\u011bry,“ \u0159ekl ost\u0159e dostate\u010dn\u011b hlasit\u011b, aby to pochopili oba mu\u017ei v m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Agente, mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1me pln\u00e9 pr\u00e1vo\u2026“ Ve\u0161ker\u00e9 komisa\u0159ovy snahy se Toma zastat, byly okam\u017eit\u011b zastaveny.<\/div>\n
„Na vy\u0161ilov\u00e1n\u00ed bude \u010dasu dost,“ zah\u0159m\u011bl Bill. „Jeden v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fd telefon a nahr\u00e1vka absolutn\u011b nic neznamen\u00e1. M\u016f\u017ee to b\u00fdt jen podvrh a tahle va\u0161e reakce – p\u0159edev\u0161\u00edm ta tvoje,“ pod\u00edval se na Toma zle, „je p\u0159esn\u011b to, na co oni \u010dekaj\u00ed. \u017de budeme tak mimo a vyd\u011b\u0161en\u00ed, a\u017e ud\u011bl\u00e1me chybu, kter\u00e9 by oni mohli vyu\u017e\u00edt,“ vysv\u011btloval Bill racion\u00e1ln\u011b. Kolikr\u00e1t u\u017e vid\u011bl takov\u00e9 d\u016fmysln\u00e9 finty, do kter\u00fdch policie spadla, ani\u017e by si p\u0159edem ov\u011b\u0159ila fakta.<\/div>\n
„Co to tady mele\u0161?! David je\u2026“<\/div>\n
„David je mo\u017en\u00e1 v po\u0159\u00e1dku a ty jim sk\u00e1\u010de\u0161 na \u0161pek. Te\u010f zmlkni a v\u011b\u0159 mi!“ obo\u0159il se na n\u011bj Bill znovu. Kdy\u017e nikdo nem\u011bl rozum, musel ho m\u00edt on. „Te\u010f – vy se pokus\u00edte Jostovi dovolat. D\u00e1me tomu p\u00e1r hodin, kdyby telefon nezvedal, proto\u017ee ho t\u0159eba nem\u00e1 u sebe a podobn\u011b, a kdy\u017e se n\u00e1m to nepoda\u0159\u00ed, teprve pak si ty dob\u0159e poslechne\u0161 tu nahr\u00e1vku a pokus\u00ed\u0161 se \u0159\u00edct, jestli je opravdu mo\u017en\u00e9, \u017ee na t\u00e9 nahr\u00e1vce mluv\u00ed tv\u016fj mana\u017eer,“ instruoval oba mu\u017ee.<\/div>\n
„Byl to David!“ du\u0161oval se Tom. „Poznal bych jeho hlas v\u0161ude!“<\/div>\n
„Ne! Pr\u00e1v\u011b te\u010f jsi zaslepen\u00fd strachem, tak\u017ee bys ozna\u010dil David\u016fv hlas, i kdyby na t\u00e9 nahr\u00e1vce ve skute\u010dnosti mluvila \u017eena. Nav\u00edc je to nahran\u00e9 na dost nekvalitn\u00ed p\u0159\u00edstroj na dne\u0161n\u00ed dobu, tak\u017ee jsou hlasy zkreslen\u00e9, tak\u017ee a\u017e se uklidn\u00ed\u0161, tak se na to pod\u00edv\u00e1me znovu, rozum\u00ed\u0161? Proto\u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f m\u00e1me jen plan\u00e9 ni\u010d\u00edm nepodlo\u017een\u00e9 v\u00fdhr\u016f\u017eky,“ pod\u00edval se agent sv\u00e9mu klientovi tak zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed, \u017ee m\u011bl Tom pocit, jako by se d\u00edval skrz n\u011bj. S\u00edla jeho pohledu a p\u0159edev\u0161\u00edm slov ho donutila ml\u010det a jen poslu\u0161n\u011b p\u0159ik\u00fdvnout, i kdy\u017e se uvnit\u0159 sebe t\u0159\u00e1sl obavami.<\/div>\n
\n

„A\u0165 tohle dopadne jakkoli. Nech\u00e1m v\u00e1s oba p\u0159ev\u00e9zt jinam. Nebudu riskovat a v\u011b\u0159it, \u017ee jen blafoval, kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee si pro v\u00e1s dojde s\u00e1m, a\u010dkoli ve skute\u010dnosti nev\u00ed, kde oba jste.“<\/p><\/div>\n

„Kdyby to v\u011bd\u011bl, u\u017e by byl d\u00e1vno tady a jako rukojm\u00ed by si vzal jeho nebo n\u00e1s oba,“ podotkl Bill.<\/div>\n
„S t\u00edm nem\u016f\u017eeme po\u010d\u00edtat. M\u016f\u017eou si s n\u00e1mi hr\u00e1t \u00fapln\u011b stejn\u011b<\/a>, jako si ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee si s n\u00e1mi hraj\u00ed s tou nahr\u00e1vkou. T\u0159eba v\u011bd\u00ed, kde jste a jen vy\u010dk\u00e1vaj\u00ed na ten nejlep\u0161\u00ed moment,“ spekuloval komisa\u0159.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ipustil Bill. „Uv\u011bdomte naprosto v\u0161echny, kte\u0159\u00ed jsou voln\u00ed. Nechci m\u00edt u p\u0159evozu jedno nen\u00e1padn\u00e9 auto ale 5 nepr\u016fst\u0159eln\u00fdch dod\u00e1vek pln\u00fdch agent\u016f a policist\u016f,“ diktoval si Bill.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t to ud\u011blaj\u00ed \u00fapln\u011b jinak.<\/div>\n
Jinak a spr\u00e1vn\u011b.<\/div>\n
<\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „V nebezpe\u010d\u00ed do bezpe\u010d\u00ed“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Muck\u00e1tko :o* Prvn\u00ed krok \u0161patn\u00fdm sm\u011brem Komisa\u0159 m\u011bl u\u017e n\u011bkolik des\u00edtek minut zpo\u017ed\u011bn\u00ed, proto kdy\u017e s pln\u00fdma rukama v\u011bc\u00ed odemykal dve\u0159e od sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e a usly\u0161el zevnit\u0159 drn\u010det slu\u017eebn\u00ed telefon, skoro zalomil kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku, jak se sna\u017eil dostat se rychle dovnit\u0159.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-1678","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1678","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1678"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1678\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1678"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1678"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1678"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}