{"id":16888,"date":"2008-08-20T17:00:00","date_gmt":"2008-08-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16851"},"modified":"2008-08-20T17:00:00","modified_gmt":"2008-08-20T16:00:00","slug":"forever-yours-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/08\/20\/forever-yours-11\/","title":{"rendered":"Forever Yours 11."},"content":{"rendered":"<div>autor: <strong>Lostmickey<\/strong><br \/>betaread: <strong>Janule<\/strong><\/div>\n<div>(Bill)<\/div>\n<div>Vzbudil jsem se kolem sedm\u00fd ve\u010der. Tom po\u0159\u00e1d ti\u0161e oddychoval a j\u00e1 ho nechal b\u00fdt. Vyhrabal jsem se z pe\u0159in a ut\u00edkal jsem dol\u016f ud\u011blat n\u011bco k ve\u010de\u0159i. M\u011bl jsem nehor\u00e1zn\u00fd hlad a byl jsem si jist, \u017ee ho Tom bude m\u00edt taky, a\u017e vstane. Ud\u011blal jsem jen p\u00e1r oblo\u017een\u00fdch chleb\u016f a s jedn\u00edm jsem si sednul k televizi. Chvilku jsem se jen d\u00edval na n\u011bjak\u00fd film a pak n\u011bkdo zaklepal na dve\u0159e. Vysko\u010dil jsem a ut\u00edkal jsem otev\u0159\u00edt.<\/div>\n<div>,,Ahoj, Bille.&#8220;<\/div>\n<div>,,Michaeli?&#8220; Vyvalil jsem o\u010di.<\/div>\n<div>,,M\u016f\u017eu d\u00e1l?&#8220; Optal se a nev\u0161\u00edmal si m\u00e9ho vyjukan\u00e9ho v\u00fdrazu.<\/div>\n<div>,,N-ne!&#8220; Vykoktal jsem nesouhlas. ,,Nehod\u00ed se to.&#8220; Dodal jsem rychle.<\/div>\n<div>,,Chris \u0159\u00edkal, \u017ee ti potom nebylo nejl\u00edp. Cht\u011bl bych se ti omluvit.&#8220;<\/div>\n<div>,,Aha. Tak\u2026 D\u00edky.&#8220;<\/div>\n<div>Pousm\u00e1l se. A\u017e te\u010f jsem si v\u0161imnul, jak kr\u00e1sn\u00fd m\u00e1 \u00fasm\u011bv. Vlastn\u011b\u2026 On byl cel\u00fd&#8230; kr\u00e1sn\u00fd.<\/div>\n<div>,,Nechce\u0161 j\u00edt ven? Jen se tak proj\u00edt?&#8220;<\/div>\n<div>Na moment jsem zav\u00e1hal. Tomovi by se to nel\u00edbilo. Ur\u010dit\u011b by byl proti. Ale te\u010f p\u0159eci sp\u00ed. Ur\u010dit\u011b bude sp\u00e1t je\u0161t\u011b dlouho. Ne\u017e se probere, ur\u010dit\u011b u\u017e budu zp\u00e1tky\u2026 Nedov\u00ed se to.<\/div>\n<div>,,Vydr\u017e jen moment.&#8220; K\u00fdvnul jsem a vr\u00e1til jsem se do ob\u00fdv\u00e1ku pro mikinu. Kdy\u017e jsem se vracel za Michaelem, hodil jsem omluvn\u00fd pohled ke dve\u0159\u00edm, za nimi\u017e spal Tomi a d\u00e1l jsem ho ne\u0159e\u0161il. Uklid\u0148oval jsem se, \u017ee p\u0159eci nejde o \u017e\u00e1dnou akci, kde bych se mohl zt\u0159\u00edskat a ud\u011blat podobnou pitomost, jako osah\u00e1vat n\u011bjakou Donu.<\/div>\n<hr \/>\n<div>,,Kam p\u016fjdeme?&#8220;<\/div>\n<div>,,M\u016f\u017eeme do lesa. Je tam alt\u00e1nek. Kl\u00eddek.&#8220; Pokr\u010dil rameny Michael a j\u00e1 se jen nechal v\u00e9st. M\u011bl jsem pocit, jako kdybychom byli oba neskute\u010dn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, pro\u010d tomu tak je. Pro\u010d se c\u00edt\u00edm, jako kdy\u017e jsem byl v Tomov\u011b bl\u00edzkosti a on je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak\u00e9 city k n\u011bmu chov\u00e1m? A pro\u010d je nerv\u00f3zn\u00ed Michael? On p\u0159eci d\u016fvod nem\u00e1. Nebo snad ano?<\/div>\n<div>,,No\u2026 A jak dlouho tu budete?&#8220; Zeptal se po chvilce ticha Michael. Proch\u00e1zeli jsme lesem a v d\u00e1lce u\u017e jsem vid\u011bl d\u0159evenou konstrukci, kde byl c\u00edl na\u0161\u00ed cesty.<\/div>\n<div>,,Asi je\u0161t\u011b t\u00fdden. A vy?&#8220;<\/div>\n<div>,,Z\u00edtra odj\u00ed\u017ed\u00edme.&#8220; Jeho hlas zn\u011bl skoro smutn\u011b. ,,Cht\u011bl jsem t\u011b je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm vid\u011bt.&#8220; Doplnil a jeho dla\u0148 se dotkla t\u00e9 m\u00e9. P\u0159ekvapila m\u011b skute\u010dnost, \u017ee jsem ani neuhnul. Sp\u00ed\u0161 jsem zaj\u00e1sal.<\/div>\n<div>Posadil jsem se pod d\u0159ev\u011bnou st\u0159\u00ed\u0161ku na lavi\u010dku a uc\u00edtil Michaelovo t\u011blo, jak se nam\u00e1\u010dklo na to m\u00e9. D\u00edvali jsme se p\u0159ed sebe a ani jeden z n\u00e1s nev\u011bd\u011bl co \u0159\u00edct. Prvn\u00ed se osm\u011blil on. Chytl m\u011b kolem ramen a rty se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. A\u010d mi p\u0159ipadal p\u0159ita\u017eliv\u00fd a nebyl jsem si jist, \u017ee bych dok\u00e1zal jeho polibek odm\u00edtnout, kousek jsem se od n\u011bj poodsunul.<br \/>,,Co to d\u011bl\u00e1\u0161?&#8220;<\/div>\n<div>,,J\u00e1\u2026 Jsem gay, Bille.&#8220; Ozn\u00e1mil mi a m\u011b trochu poklesla brada p\u0159ekvapen\u00edm. \u0158ekl to, jako by mu bylo jedno, co si o n\u011bm budu myslet. ,,A l\u00edb\u00ed\u0161 se mi. Moc se mi l\u00edb\u00ed\u0161, Bille.&#8220;<\/div>\n<div>,,Michaeli, j\u00e1\u2026&#8220; Najednou jsem nev\u011bd\u011bl co \u0159\u00edct. Byl mi tak bl\u00edzko a m\u011b ta skute\u010dnost ani trochu nezar\u00e1\u017eela. Povolil jsem sv\u00e9 napnut\u00e9 t\u011blo a schoulil jsem mu do n\u00e1ru\u010de.<br \/>,,N\u00e1dhern\u011b von\u00ed\u0161.&#8220; Vydechl a znovu nas\u00e1l v\u016fni m\u00fdch vlas\u016f. O\u0161il jsem se a vzhl\u00e9dl k n\u011bmu. C\u00edtil jsem mot\u00fdlky v b\u0159i\u0161e. Stalo se mi to jen jednou. P\u0159ed m\u00fdm prvn\u00edm polibkem, kter\u00fd jsem v\u011bnoval br\u00e1\u0161kovi. Pro\u010d se na m\u011b mus\u00ed tak d\u00edvat? Copak nev\u00ed, jak moc m\u011b ni\u010d\u00ed? Jak ni\u010d\u00ed Toma?<\/div>\n<div>,,Bille chci t\u011b pol\u00edbit.&#8220; Vypadlo z n\u011bj po chv\u00edli a j\u00e1 se nezmohl na nic. Jen jsem pootev\u0159el rty a Michael toho vyu\u017eil. Naklonil se ke mn\u011b a j\u00e1 jen p\u0159iv\u0159el o\u010di. Byl to v\u00e1hav\u00fd, ale tak moc proc\u00edt\u011bn\u00fd polibek. C\u00edtil jsem chv\u011bn\u00ed jeho t\u011bla ka\u017ed\u00fdm nervem. Kdy\u017e mi do\u0161lo co to d\u011bl\u00e1m, odstr\u010dil jsem ho a vysko\u010dil jsem na nohy. Rozb\u011bhl jsem se zp\u00e1tky k chat\u011b. On ut\u00edkal za mnou. Sly\u0161el jsem jeho hlas, jak na m\u011b vol\u00e1, abych zpomalil. Abych ho poslouchal. Ale j\u00e1 nemohl. Zastavil jsem se jen n\u011bkolik m\u00e1lo metr\u016f p\u0159ed dve\u0159mi, proto\u017ee u\u017e jsem nemohl. On m\u011b dob\u011bhl a oto\u010dil si m\u011b k sob\u011b.<br \/>,,Co jsem ud\u011blal \u0161patn\u011b?&#8220; Vyjel na m\u011b a jeho siln\u00e9 pa\u017ee se mi obmotaly okolo pasu. \u0160kubnul jsem sebou, ale kdy\u017e jsem uc\u00edtil jeho hork\u00fd dech bl\u00edzko sv\u00fdch rt\u016f, vzdal jsem jak\u00fdkoli vzdor a s\u00e1m jsem mezi jeho rty vplul sv\u00fdm nenechav\u00fdm jazykem. On nez\u016fst\u00e1val pozadu. Dokonce n\u00e1\u0161 celkem v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek je\u0161t\u011b o n\u011bco prohloubil. Zpod zav\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek mi vyt\u00e9kaly slzy a j\u00e1 c\u00edtil v\u00fd\u010ditky. Zatla\u010dil jsem na jeho ramena a donutil jsem ho t\u00edm odd\u00e1lit se ode m\u011b. M\u016fj pohled padl na otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e chaty, ve kter\u00fdch st\u00e1l Tom. Okam\u017eit\u011b jsem se cel\u00fd rozklepal. Tom\u016fv p\u0159\u00edm\u00fd pohled m\u011b zevnit\u0159 spaloval a j\u00e1 se jen sna\u017eil Michaela odstr\u010dit co nejd\u00e1l to \u0161lo.<br \/>,,Jdi pry\u010d. Pros\u00edm.&#8220; Za\u0161eptal jsem a Michael jen ch\u00e1pav\u011b k\u00fdvnul. Str\u010dil mi do ruky pap\u00edrek a sev\u0159el m\u00e9 prsty pomoc\u00ed t\u011bch sv\u00fdch.<br \/>,,Zavolej mi.&#8220; Zaprosil a pak se oto\u010dil a ode\u0161el. Nechal jsem pap\u00edrek spadnout na zem a znovu jsem se oto\u010dil na Toma. Vyrazil jsem mu vst\u0159\u00edc a on jen st\u00e1l. Bre\u010del jsem a cht\u011bl jsem jej obejmout, ale m\u00edsto toho m\u011b uhodil. C\u00edtil jsem, jak jsem hlavou narazil do dve\u0159\u00ed a svezl jsem se po nich na zem. Tom se oto\u010dil a ode\u0161el. Sly\u0161el jsem, jak vyb\u00edh\u00e1 schody, ale p\u0159es bolest, kter\u00e1 pulzovala v m\u00e9m sp\u00e1nku, jsem nedok\u00e1zal pobrat nic v\u00edc. V\u0161e jsem m\u011bl rozmazan\u00e9 a hlava m\u011b bolela. Zvedl jsem se a nep\u0159est\u00e1val si tisknout dla\u0148 k tv\u00e1\u0159i. On m\u011b uhodil? Ano! A j\u00e1 si to zaslou\u017eil.<\/div>\n<div>,,Tome\u2026&#8220; Za\u0161eptal jsem nep\u0159\u00edtomn\u011b a vy\u0161kr\u00e1bal jsem se po schodem nahoru. Otev\u0159el jsem dve\u0159e do lo\u017enice a spat\u0159il Toma a jak z pod postele doluje svou ta\u0161ku. Hodil ji na postel a za\u010dal do n\u00ed h\u00e1zet v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 m\u011bl rozh\u00e1zen\u00e9 po pokoji.<br \/>,,Co to d\u011bl\u00e1\u0161?&#8220; Vyp\u00edskl jsem a naivn\u011b jsem si myslel, \u017ee to jeho \u010dinnost zastav\u00ed. Pod\u00edval se na m\u011b a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e. Chytil m\u011b za vlasy a zad\u00edval se mi do o\u010d\u00ed s takov\u00e9 bl\u00edzkosti, a\u017e jsem m\u011bl pocit, \u017ee m\u011b snad znovu ude\u0159\u00ed. Chvilku na m\u011b jen z\u00edral a pak m\u011b pustil. S brekotem jsem se svezl na koberec a rukama jsem bezmocn\u011b pra\u0161til do podlahy.<\/div>\n<div>,,Ty d\u011bvko!&#8220; Zak\u0159i\u010del Tom a sebral z postele svoj\u00ed ta\u0161ku. Zastavil se u m\u011b a hrub\u011b m\u011b odstr\u010dil stranou. Sna\u017eil jsem se n\u011bjak ho chytit, ale vysmekl se mi. Vyb\u011bhl jsem za n\u00edm a zastavil jsem se u schod\u016f.<br \/>,,Co chce\u0161 d\u011blat?&#8220; Zaje\u010del jsem za n\u00edm. Zasekl se v p\u016fli pohybu a hodil ta\u0161ku s v\u011bcmi dol\u016f. Oto\u010dil se a vr\u00e1til se ke mn\u011b.<br \/>,,Odj\u00ed\u017ed\u00edm!&#8220; Ozn\u00e1mil mi.<\/div>\n<div>,,Ne, Tomi! Pro\u010d?&#8220; Cht\u011bl jsem jej uklidnit, ale odstr\u010dil moji ruku takovou silou, \u017ee jsem se neudr\u017eel na nohou a znovu jsem spadl. Sehnul se ke mn\u011b: ,,Bille, ty jsi takov\u00e1 kurva! Jak si mohl? Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b! Jsi mi jedno!&#8220; Zasy\u010del a seb\u011bhl schody. Popadl zavazadlo a vyb\u011bhl ven. Sly\u0161el jsem, jak startuje. Kdy\u017e se mi zvuk auta ztratil z doslechu, z\u016fstal jsem jen nehybn\u011b sed\u011bt a z\u00edrat p\u0159ed sebe. Nem\u011bl jsem se k ni\u010demu. T\u011blem se mi rozl\u00e9val nechutn\u00fd pocit. Uvnit\u0159 sebe jsem uzn\u00e1val Tomova slova. Nazval m\u011b d\u011bvkou, kurvou. A m\u011bl pravdu.<\/div>\n<div>Byla u\u017e tma, ale j\u00e1 se nem\u011bl k tomu se zvednout. Slzy mi u\u017e d\u00e1vno uschly na tv\u00e1\u0159\u00edch a cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo se propadlo do nechutn\u00e9 nicoty. Byl jsem pr\u00e1zdn\u00fd. Odporn\u00fd. Lacin\u00fd. Bojoval jsem se vztekem uvnit\u0159 sebe. Cht\u011bl jsem si jednu vrazit, ale na to jsem m\u011bl m\u00e1lo sil. Kam jel? Za k\u00fdm?<\/div>\n<div>P\u00e1lily m\u011b rty, p\u00e1lily m\u011b o\u010di, p\u00e1lily m\u011b tv\u00e1\u0159e. Nev\u011bd\u011bl jsem, co ud\u011blat. Byl jsem naprosto vedle. Nevn\u00edmal jsem tenhle sv\u011bt. Nevn\u00edmal jsem jeho d\u016fle\u017eitost. Sly\u0161el jsem jen st\u00e1le se opakuj\u00edc\u00ed Tomova slova. Kurvo. D\u011bvko. Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b. Odj\u00ed\u017ed\u00edm. Jsi mi jedno.<\/div>\n<div>Sed\u011bl jsem tam hodiny. Dlouh\u00e9 hodiny. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem. Co budu d\u011blat? M\u00e1m mu zavolat? M\u00e1m v\u016fbec n\u011bco d\u011blat? M\u00e1m v\u016fbec n\u011bkomu volat? M\u00e1m j\u00edt prost\u011b sp\u00e1t a doufat, \u017ee to bude dobr\u00e9? Kurva!<\/div>\n<div>On byl v\u00e1\u017en\u011b pry\u010d. Nec\u00edtil jsem ho. Zbylo tu po n\u011bm jen pr\u00e1zdno, kter\u00e9 plnilo v\u0161echny m\u00edstnosti. T\u00ed\u017eiv\u00e9 pr\u00e1zdno, kter\u00e9 se nedalo d\u00fdchat. Kter\u00e9 se v\u016fbec nedalo nijak pojmout. Dusilo m\u011b a p\u0159itom cht\u011blo, abych \u017eil a ut\u00e1p\u011bl se v tom nechutn\u00e9m pocitu osam\u011bn\u00ed.<\/div>\n<div>Byl pry\u010d.<\/div>\n<div>(Tom)<\/div>\n<div>Zastavil jsem u prvn\u00edho motelu, kter\u00fd jsem p\u0159i cest\u011b vid\u011bl. M\u011bl jsem pocit, \u017ee kdybych m\u011bl je\u0161t\u011b chvilku sed\u011bt v aut\u011b a pozorovat silnici, vzteky do n\u011b\u010deho nabour\u00e1m. Vl\u00edtl jsem dovnit\u0159, ani jsem nepozdravil a u\u017e jsem se do\u017eadoval pokoje. Byla to mal\u00e1 a celkem \u00fatuln\u00e1 m\u00edstnost. Zamkl jsem se a pra\u0161til jsem sebou na postel. Rukou jsem si p\u0159ekryl o\u010di a sna\u017eil jsem se vybavit si, co se vlastn\u011b stalo. Vstal jsem, Bill nikde nebyl. Dole na m\u011b \u010dekalo j\u00eddlo, ale j\u00e1 ho cht\u011bl nap\u0159ed vid\u011bt. Vzal jsem si mikinu, \u017ee ho p\u016fjdu naj\u00edt a on byl skoro p\u0159ede dve\u0159mi a\u2026 l\u00edbal se s Michaelem. On ho tak majetnicky obj\u00edmal a Bill se nechal. St\u00e1l jsem tam a nebyl jsem schopn\u00fd nic ud\u011blat. Pohnout se, d\u00e1t o sob\u011b v\u011bd\u011bt. Cokoli ud\u011blat. Michael ode\u0161el a Bill \u0161el za mnou. Cht\u011bl m\u011b obejmout, jako by se nic nestalo. Jako kdyby mu Michael neskute\u010dn\u011b ubl\u00ed\u017eil. A j\u00e1 se neudr\u017eel. Pra\u0161til jsem ho. Siln\u011b a p\u0159\u00edmo. Svezl se dol\u016f pod\u00e9l dve\u0159\u00ed, ale m\u011b to bylo jedno. Musel jsem pry\u010d. C\u00edtil jsem se tak stra\u0161n\u011b podveden\u00fd.<\/div>\n<div>Nazval jsem ho d\u011bvkou i kurvou a n\u011bkde uvnit\u0159 sebe jsem si tleskal. Up\u0159\u00edmnost byla jedna z m\u00fdm nejrozvinut\u011bj\u0161\u00edch vlastnost\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem se trochu un\u00e1hlil, kdy\u017e jsem odjel. Nev\u00edm, \u010deho je Bill schopen, kdy\u017e mi dok\u00e1zal ud\u011blat tohle. Ale j\u00e1 musel pry\u010d. Nenech\u00e1v\u00e1m si nic l\u00edbit a Billa by pak mohlo siln\u011b mrzet, co mi ud\u011blal. Necht\u011bl jsem ho uhodit, ale zaslou\u017eil si to. Pro\u010d to vlastn\u011b ud\u011blal? Byl jsem to p\u0159ece j\u00e1, kdo se musel z\u0159eknout sv\u00e9ho rozja\u0159en\u00e9ho \u017eivota a nau\u010dit se v\u011brnosti. On mi pom\u00e1hal a pak m\u011b\u2026 Zklamal.<\/p>\n<p>autor: <strong>Lostmickey<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Lostmickeybetaread: Janule (Bill) Vzbudil jsem se kolem sedm\u00fd ve\u010der. Tom po\u0159\u00e1d ti\u0161e oddychoval a j\u00e1 ho nechal b\u00fdt. Vyhrabal jsem se z pe\u0159in a ut\u00edkal jsem dol\u016f ud\u011blat n\u011bco k ve\u010de\u0159i. M\u011bl jsem nehor\u00e1zn\u00fd hlad a byl jsem si jist, \u017ee<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/08\/20\/forever-yours-11\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[152],"tags":[],"class_list":["post-16888","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-forever-yours"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16888","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16888"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16888\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16888"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16888"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16888"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}