{"id":1689,"date":"2016-11-19T15:00:00","date_gmt":"2016-11-19T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1681"},"modified":"2016-11-19T15:00:00","modified_gmt":"2016-11-19T14:00:00","slug":"my-bodyguard-48","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/11\/19\/my-bodyguard-48\/","title":{"rendered":"My bodyguard 48."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Nejhor\u0161\u00ed doba<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Bill se spokojen\u011b uchechtl do polibku, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b sd\u00edlel se sv\u00fdm klientem uprost\u0159ed chodby. Byl na cest\u011b zp\u011bt do \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, kdy\u017e se s Tomem potkali. Cel\u00fd syst\u00e9m byl obnoven a aktualizov\u00e1n, tud\u00ed\u017e u\u017e agent nemohl str\u00e1vit cel\u00fd den nicned\u011bl\u00e1n\u00edm jako posledn\u011b. Rychl\u00fd v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek tu a tam bylo v\u0161e, na co m\u011bl \u010das a u\u017e tak m\u011bl \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed, \u017ee se v\u016fbec zdr\u017euje.<\/p><\/div>\n

„Nemohly by se ty va\u0161e syst\u00e9my aktualizovat \u010dast\u011bji? V\u0161ak v\u00ed\u0161. \u010c\u00edm \u010dast\u011bj\u0161\u00ed obnovy, t\u00edm nov\u011bj\u0161\u00ed verze a t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010d\u00ed,“ broukl Tom spokojen\u011b a sklouzl dlan\u011bmi na agentova bedra.<\/div>\n
„No v\u017edycky si o tom m\u016f\u017ee\u0161 nechat zd\u00e1t,“ procedil Bill ledabyle. Tom si odfrkl a je\u0161t\u011b jednou se nat\u00e1hl po Billov\u00fdch rtech, kter\u00e9 mu vy\u0161ly vst\u0159\u00edc. Op\u0159en\u00fd o ze\u010f s agentem na sob\u011b hluboce pronikal do druh\u00fdch \u00fast a sna\u017eil se alespo\u0148 o malou nadvl\u00e1du nad druh\u00fdm jazykem, kdy\u017e mu v\u00edc iniciativy nebylo dovoleno. Jemu to ale p\u0159est\u00e1valo vadit. I kdy\u017e Bill v jeho o\u010d\u00edch st\u00e1le nevypadal na n\u011bkoho, kdo by mohl b\u00fdt tak dominantn\u00ed, n\u011bco to do sebe p\u0159ece jen m\u011blo. V\u017edycky to byl on, kdo byl ve vztahu ten hlavn\u00ed, tak\u017ee bylo ob\u010das pekeln\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed nechat se ovl\u00e1dat, i kdy\u017e by to nahlas nikdy nep\u0159iznal, ale s Billov\u00fdmi m\u00e1lem nadp\u0159irozen\u00fdmi schopnostmi mu muselo b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee si to Tom tu a tam docela u\u017e\u00edv\u00e1, i kdy\u017e se sna\u017e\u00ed cukat, abys neztratil na sv\u00e9 mu\u017enosti.<\/div>\n
\n

„Sta\u010d\u00ed,“ zadr\u017eel Bill Toma v dal\u0161\u00edch n\u00e1jezdech, kdy\u017e mu\u017e poznal, \u017ee se agent hodl\u00e1 brzy odt\u00e1hnout. Tom si pora\u017een\u011b oddychl.<\/p><\/div>\n

„N\u011bkdy je to s tebou v\u00e1\u017en\u011b frustruj\u00edc\u00ed,“ dovolil si poznamenat.<\/div>\n
„No jestli m\u00e1\u0161 n\u011bco proti, tak\u2026.“ Dal\u0161\u00ed n\u00e1mitky byly zastaveny Tomov\u00fdmi rty.<\/div>\n
„Nem\u00e1m nic proti. Jen v\u00e1\u017en\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e se do toho dostanu a ty to utne\u0161,“ pokr\u010dil Tom rameny.<\/div>\n
„Jestli sis od toho sliboval sex ve stoje, tak to jsi nemusel ani nic za\u010d\u00ednat, proto\u017ee to se nestane,“ zam\u00edtl Bill r\u00e1zn\u011b.<\/div>\n
„A\u010dkoli to zn\u00ed opravdu l\u00e1kav\u011b, po\u010dk\u00e1m si rad\u011bji na pohodlnou postel,“ zamrkal Tom provokativn\u011b. Bill zakoulel o\u010dima a odstoupil. Tom si ho naposled p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b pro rychl\u00fd drz\u00fd rozvern\u00fd polibek a pak ho rychle pustil, ne\u017e agent zase spust\u00ed tu svoji o provokaci. M\u00edsto toho si ho Bill jen p\u0159em\u011b\u0159il p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima a pot\u00e9 se vydal tam, kam p\u016fvodn\u011b m\u00ed\u0159il.<\/div>\n
„Hey, Bille?“ ozvalo se za jeho z\u00e1dy je\u0161t\u011b. Necht\u011bl, ale nakonec se donutil zastavit a oto\u010dit se p\u0159es sv\u00e9 rameno, aby zjistil, co jeho klient je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee cht\u00edt. Na dal\u0161\u00ed la\u0161kov\u00e1n\u00ed nem\u011bl n\u00e1ladu, ale kdy\u017e vid\u011bl podivn\u00fd \u00fasm\u011bv na mu\u017eov\u011b tv\u00e1\u0159i a uvoln\u011bn\u00e9 rysy v jeho obli\u010deji, se z\u00e1jmem z\u016fstal st\u00e1t a ml\u010del. „M\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ vy\u0159kl Tom a m\u00edrn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
N\u011bco, co Bill nebyl schopen identifikovat, rychle, ost\u0159e a skoro bolestiv\u011b projelo jeho hrudn\u00edkem a\u017e do \u017ealudku, kde ten pocit ustal. Jeho tv\u00e1\u0159 byla snad je\u0161t\u011b kamen\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle, a to p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee v tu chv\u00edli agent nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 na n\u011bco takov\u00e9ho reagovat, tud\u00ed\u017e neprojevil \u017e\u00e1dn\u00e9 emoce. Ani ty negativn\u00ed.<\/div>\n
\n
Z jeho utrpen\u00ed ho vysvobodilo a\u017e zazvon\u011bn\u00ed jako upozorn\u011bn\u00ed, \u017ee m\u00e1 n\u011bkdo v pl\u00e1nu dostat se do domu. A\u010dkoli se cht\u011bl agent hned oto\u010dit a j\u00edt si po sv\u00fdch, nemohl. P\u0159i\u0161lo mu nevhodn\u00e9 jen tak odej\u00edt, ani\u017e by \u0159ekl n\u011bco nazp\u011bt. Probl\u00e9m byl v tom, \u017ee nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. S vnit\u0159n\u00edm konfliktem st\u00e1l v chodb\u011b nap\u016fl p\u0159imrzl\u00fd k podlaze a na p\u016fl na \u00fat\u011bku do \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, aby doty\u010dn\u00fd nemusel zvonit dvakr\u00e1t, co\u017e by mohlo signalizovat, \u017ee si agent nepln\u00ed sv\u00e9 povinnosti a nen\u00ed dostate\u010dn\u011b ostra\u017eit\u00fd, co se jejich bezpe\u010d\u00ed t\u00fd\u010de.<\/div>\n
„Jen jdi,“ m\u00e1vl Tom rukou, \u010d\u00edm\u017e agenta prakticky propustil. Nezlobil se. Ne\u010dekal, \u017ee by se mu dostalo n\u011bjak\u00e9 odpov\u011bdi a v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1ce je pro Billa d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vym\u00fd\u0161len\u00ed pr\u00e1zdn\u00fdch slov, kter\u00fdmi by Toma na oko pot\u011b\u0161il. Bill vydechl a se zasmu\u0161ilou tv\u00e1\u0159\u00ed se vr\u00e1til na sv\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b.<\/div>\n
Jm\u00e9no a identifika\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo komisa\u0159e, kter\u00fd se hl\u00e1sil do mluv\u00edtka, aby mohl vstoupit, vn\u00edmal jen nap\u016fl. Po potvrzen\u00ed k\u00f3du se vr\u00e1til zp\u011bt do chodby, aby odjistil hlavn\u00ed dve\u0159e a otev\u0159el je pro ne\u010dekanou n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Toma perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm zahl\u00e9dl na pohovce, jak se usadil k n\u011bjak\u00e9mu \u010dasopisu. Za jednu v\u011bc byl Bill docela r\u00e1d, a sice \u017ee u\u017e v dom\u011b nem\u011bli toho kocoura, kv\u016fli kter\u00e9mu by te\u010f l\u00edtali jako hadr na holi, aby ho n\u011bkam p\u0159ed komisa\u0159em schovali, kdy\u017e p\u0159i\u0161el tak neohl\u00e1\u0161en\u011b. \u0160t\u011bst\u00ed, \u017ee si ho Amelie odnesla a nakonec se rozhodla, \u017ee si ho nech\u00e1, aby m\u011bla jistotu, \u017ee o n\u011bj bude skute\u010dn\u011b dob\u0159e postar\u00e1no.<\/div>\n
\n

„Dobr\u00fd den,“ pozdravil Bill a ustoupil ode dve\u0159\u00ed, aby mohl jeho nad\u0159\u00edzen\u00fd proj\u00edt.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00fd den,“ odv\u011btil mu komisa\u0159 a rozhl\u00e9dl se kolem. „P\u0159i\u0161el jsem za panem Kaulitzem,“ vysv\u011btlil d\u016fvod sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy.<\/div>\n
„V ob\u00fdv\u00e1ku,“ nasm\u011broval ho Bill stroze. Komisa\u0159 p\u0159ik\u00fdvl a vydal se do haly.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi,“ pozdravil mu\u017ee sed\u00edc\u00edho na pohovce. Tom p\u0159ekvapen\u011b zvedl obli\u010dej.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den. Stalo se n\u011bco?“ zamra\u010dil se Tom okam\u017eit\u011b. Pro nic za nic by za n\u00edm komisa\u0159 asi nejezdil.<\/div>\n
„Ne tak \u00fapln\u011b, ale je tu jedna v\u011bc, kterou s v\u00e1mi pot\u0159ebuji probrat,“ za\u010dal komisa\u0159. Bill vypadal, \u017ee se hodl\u00e1 vzd\u00e1lit, aby jim dop\u0159\u00e1l trochu soukrom\u00ed, ale komisa\u0159 ho zastavil, \u017ee by mo\u017en\u00e1 m\u011bl z\u016fstat, proto\u017ee se to z \u010d\u00e1sti t\u00fdk\u00e1 i jeho, na\u010de\u017e Tom m\u00edrn\u011b zbledl, jak dostal strach, \u017ee se komisa\u0159 dov\u011bd\u011bl o jejich ne tak \u00fapln\u011b profesion\u00e1ln\u00edch aktivit\u00e1ch.<\/div>\n
„O co jde?“ zeptal se Tom p\u0159i\u0161krcen\u011b a Bill m\u011bl sto chut\u00ed ho nakopnout. Za prv\u00e9 bylo jasn\u00e9, na co mysl\u00ed, a za druh\u00e9, i kdy\u017e bylo nemo\u017en\u00e9, aby o nich komisa\u0159 v\u011bd\u011bl, po mu\u017eov\u011b nerv\u00f3zn\u00ed ot\u00e1zce a chov\u00e1n\u00ed bylo jasn\u00e9, \u017ee n\u011bco skr\u00fdvaj\u00ed. Komisa\u0159 se ale zd\u00e1l b\u00fdt daleko v\u00edce zam\u011bstn\u00e1n sv\u00fdmi my\u0161lenkami a n\u011b\u010d\u00edm b\u00edl\u00fdm, co dr\u017eel v ruce.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el v\u00e1m dal\u0161\u00ed dopis od va\u0161eho mana\u017eera,“ pronesl mu\u017e a pozvedl b\u00edlou ob\u00e1lku, kter\u00e1 byla stejn\u011b jako ta p\u0159ede\u0161l\u00e1 otev\u0159en\u00e1 a zkontrolovan\u00e1.<\/div>\n
„Oh!“ vydal ze sebe Tom \u00falevn\u011b a pot\u00e9 se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l, \u017ee si na n\u011bj David zase vzpomn\u011bl.<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 mana\u017eer mi volal je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ten dopis v\u016fbec p\u0159i\u0161el, tak\u017ee jsme ho prakticky ani nemuseli otev\u00edrat kv\u016fli kontrole, proto\u017ee u\u017e jsem p\u0159edem v\u011bd\u011bl, co v n\u011bm bude. Ne\u017e v\u00e1m ho ale p\u0159ed\u00e1m, r\u00e1d bych v\u00e1m celou v\u011bc podal z trochu jin\u00e9ho hlediska, ne\u017e jak\u00e9 nab\u00edz\u00ed pan Jost ve sv\u00e9m dopise a pln\u011b si uv\u011bdomuji, \u017ee to zav\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00fdm nav\u00e1d\u011bn\u00edm nebo ovliv\u0148ov\u00e1n\u00edm, ale a\u017e v\u00e1m ty informace p\u0159ed\u00e1m, pochop\u00edte, \u017ee to mysl\u00edm dob\u0159e,“ h\u00e1jil se komisa\u0159 p\u0159edem.<\/div>\n
\n

„O co se jedn\u00e1?“ zaj\u00edmal se Tom zv\u011bdav\u011b. Komisa\u0159 zhluboka vydechl.<\/p><\/div>\n

„Pan Jost mi p\u0159ed n\u011bkolika dny volal, aby se op\u011bt zeptal, jak pokra\u010duje p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsme ho v posledn\u00ed dob\u011b m\u011bli na lince j\u00e1 nebo kapit\u00e1n Brandt v jednom kuse a te\u010f u\u017e to d\u00e1v\u00e1 smysl, pro\u010d tak \u010dasto volal. Kdy\u017e se dov\u011bd\u011bl, \u017ee zat\u00edm nem\u00e1me \u017e\u00e1dnou p\u00e1dnou stopu, do telefonu mi ozn\u00e1mil, \u017ee v\u00e1s hodl\u00e1 p\u0159ev\u00e9st do Ameriky, kdy\u017e v\u00e1s te\u010f nijak nepot\u0159ebujeme. \u0158ekl, \u017ee za\u010dne zaji\u0161\u0165ovat bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto, ochranku a v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 k va\u0161emu p\u0159evozu. D\u016frazn\u011b jsem mu to nedoporu\u010dil, ale on vypadal, \u017ee si stoj\u00ed za t\u00edm, co \u0159ekl.“ Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„David m\u011b chce p\u0159ev\u00e9st k sob\u011b?“ zeptal se a v jeho hlase bylo sly\u0161et jak p\u0159ekvapen\u00ed, tak p\u0159edev\u0161\u00edm mal\u00e9 nad\u0161en\u00ed. Bill moc dob\u0159e zaregistroval tu nad\u011bji, kter\u00e1 se rozlila v Tomov\u011b hrudi a jak se t\u00e9 my\u0161lenky chytil, tud\u00ed\u017e se prudce narovnal a opustil m\u00edstnost r\u00e1zn\u00fdmi kroky. Komisa\u0159 se za agentem jen nech\u00e1pav\u011b pod\u00edval, ale pot\u00e9 se vr\u00e1til pohledem k Tomovi, kter\u00fd Bill\u016fv odchod t\u00e9m\u011b\u0159 nezaznamenal, proto\u017ee m\u011bl \u00fapln\u011b jin\u00e9 starosti.<\/div>\n
„Uhm ano a j\u00e1 mus\u00edm trvat na tom, \u017ee to nen\u00ed v\u016fbec dobr\u00fd n\u00e1pad a opravdu v\u00e1s pros\u00edm, abyste si to dob\u0159e rozmyslel. Je mi jasn\u00e9, \u017ee te\u010f vid\u00edte jen tu mo\u017enost odsud odej\u00edt a b\u00fdt zase mezi sv\u00fdmi, ale to riziko je opravdu vysok\u00e9 a nestoj\u00ed to za to. Zkuste se na to d\u00edvat z bezpe\u010dnostn\u00edho hlediska. V\u00edm, \u017ee slova mana\u017eera zn\u00ed l\u00e1kav\u011b, kdy\u017e je schopn\u00fd zajistit v\u00e1m ochranu a bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto, o to strach nem\u00e1m. Probl\u00e9m by nastal p\u0159i p\u0159evozu sem a na leti\u0161t\u011b. O to se boj\u00edm nejv\u00edce, tak\u017ee si to pros\u00edm nechte velmi dob\u0159e proj\u00edt hlavou. Tady je ten dopis,“ podal Tomovi b\u00edl\u00fd slo\u017een\u00fd pap\u00edr a vstal. „Pro te\u010f je to v\u0161echno, co jsem v\u00e1m cht\u011bl \u0159\u00edct. A\u017e se rozhodnete a budete si sv\u00fdm rozhodnut\u00edm jist\u00fd, a\u0165 mi agent Tr\u00fcmper p\u0159ed\u00e1 zpr\u00e1vu s va\u0161\u00edm stanoviskem.“<\/div>\n
\n

Nic, co padlo pot\u00e9, u\u017e Tom nevn\u00edmal. P\u0159eslechl komisa\u0159ovo lou\u010den\u00ed, nev\u0161iml si, \u017ee ho agent pustil z domu, ani nec\u00edtil Bill\u016fv ostr\u00fd pohled v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti hlavy, kdy\u017e se od v\u00fdchodu vracel zp\u011bt do \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti.<\/p><\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

S dopisem v ruce, kter\u00fd p\u0159e\u010detl nejm\u00e9n\u011b p\u011btkr\u00e1t tam i zp\u011bt, se Tom \u0161oural za Billem, kter\u00fd od komisa\u0159ova odchodu nevylezl ze sv\u00e9ho doup\u011bte. Kdy\u017e Tom dopis p\u0159e\u010detl poprv\u00e9, \u0159\u00edkal si, \u017ee si nen\u00ed co rozm\u00fd\u0161let. Byl rozhodnut\u00fd to riziko podstoupit, ale kdy\u017e se nad t\u00edm opravdu zamyslel, jak ho komisa\u0159 usilovn\u011b prosil, u\u017e si tak jist\u00fd nebyl. David sice v dopise zn\u011bl, \u017ee m\u00e1 v\u0161echno pod kontrolou a nezapomn\u011bl opravdu na nic, ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9 Tomovo j\u00e1 mu okam\u017eit\u011b p\u0159ipomn\u011blo, jak to v posledn\u00ed dob\u011b vypadalo p\u0159i Davidov\u011b v\u00fdb\u011bru Tomov\u00fdch bodyguard\u016f a jak naposled dopadl s vytr\u017een\u00fdmi vlasy a roztrhan\u00fdm oble\u010den\u00edm. Jak bude schopn\u00fd mu za\u0159\u00eddit kvalitn\u00ed ochranku, kdy\u017e tentokr\u00e1t nejde jen o \u0161\u00edlen\u00e9 fanynky, a roztr\u017een\u00e9 oble\u010den\u00ed nebo vlasy by bylo to nejmen\u0161\u00ed, co by se mohlo st\u00e1t a co by ho pozd\u011bji tr\u00e1pilo. R\u00e1d ztrat\u00ed p\u00e1r pramen\u016f vlas\u016f, kdy\u017e mu \u017eivot z\u016fstane. To beze v\u0161eho.<\/p><\/div>\n

\n

Nerozhodn\u00fd opatrn\u011b klepl na dve\u0159e a nakoukl dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

„Bille, m\u00e1\u0161\u2026“<\/div>\n
„Jdi pry\u010d. M\u00e1m pr\u00e1ci,“ ozvalo se od stolu hrub\u011b.<\/div>\n
„Jen jsem se cht\u011bl\u2026“<\/div>\n
„Nesly\u0161el jsi? M\u00e1m pr\u00e1ci!“ zv\u00fd\u0161il Bill hlas a Tomovi bylo jasn\u00e9, \u017ee je z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu dost nabrou\u0161en\u00fd a tohle byla v\u011bt\u0161inou ta chv\u00edle, kdy Tom bral nohy na ramena a \u0161el agentovi z cesty, ale tentokr\u00e1t nemohl, proto\u017ee v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159eboval zn\u00e1t Bill\u016fv n\u00e1zor na celou v\u011bc, i kdy\u017e p\u0159edem tu\u0161il, co mu agent \u0159ekne.<\/div>\n
„Nechci po tob\u011b, abys n\u011bkam chodil. Jen bych se t\u011b cht\u011bl na n\u011bco zeptat,“ nal\u00e9hal Tom. Agent ml\u010del a jen viditeln\u011b tiskl \u010delisti k sob\u011b. Vypadal jako by m\u011bl jen p\u00e1r sekund p\u0159ed po\u0159\u00e1dn\u00fdm v\u00fdbuchem vzteku. Tom si povzdychl a nakonec zformoval my\u0161lenky do ot\u00e1zky. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to \u0161patn\u00fd n\u00e1pad?“ p\u00edpl nejist\u011b. Bill vztekle na\u0161pulil rty a pod\u00edval se na Toma zl\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Jestli si mysl\u00edm, \u017ee je to \u0161patn\u00fd n\u00e1pad?“ sykl Bill a c\u00edtil, jak mu vztek bubl\u00e1 v hrudn\u00edku. „Jestli si mysl\u00edm, \u017ee je to \u0161patn\u00fd n\u00e1pad?!“ k\u0159ikl. „Tohle je ta nejhor\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 doba na takov\u00e9 stupidn\u00ed n\u00e1pady, a jestli ty to nevid\u00ed\u0161, tak m\u011b nech t\u011b zasv\u011btit do situace. Tv\u016fj mana\u017eer si z\u0159ejm\u011b p\u0159eje, abys hodn\u011b brzy um\u0159el, proto\u017ee n\u011bco tak zasran\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho nemohl vymyslet s \u017e\u00e1dn\u00fdm jin\u00fdm \u00famyslem!“ roz\u010diloval se Bill.<\/div>\n
Tom jen st\u00e1l uprost\u0159ed m\u00edstnosti a sledoval, jak se barva v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i pomalu m\u011bn\u00ed na rud\u011b \u010dervenou.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem jen\u2026“<\/div>\n
„Co jsi jen? Myslel, \u017ee by to pro\u0161lo? \u017de bys byl schopn\u00fd se nepozorovan\u011b dostat odsud a\u017e na leti\u0161t\u011b a odsud odlet\u011bt b\u016fh v\u00ed kam?“ t\u0159\u00edskl Bill p\u011bst\u00ed o st\u016fl a vstal tak prudce, \u017ee m\u011bl Tom strach, \u017ee p\u0159esko\u010d\u00ed st\u016fl a vrhne se na Toma, aby si n\u011bkde vybil svoji zlost. „Po tom fiasku posledn\u011b je naprosto jasn\u00e9, \u017ee t\u011b budou hledat je\u0161t\u011b intenzivn\u011bji a ty m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu se tu promen\u00e1dovat po leti\u0161ti, jako by se nic nestalo? Jako by nesta\u010dilo, \u017ee bys m\u011bl v prvn\u00ed vte\u0159in\u011b v z\u00e1dech m\u00e9dia, kter\u00e1 by jim ve\u0161ker\u00e9 informace naserv\u00edrovala na st\u0159\u00edbrn\u00e9m podnose! Ani by se nemuseli sna\u017eit t\u011b hledat. Sta\u010dilo by si koupit prvn\u00ed noviny, nebo otev\u0159\u00edt prvn\u00ed webovou str\u00e1nku! A to bylo kec\u016f je\u0161t\u011b ned\u00e1vno!“ odfrkl si Bill jedovat\u011b. „Jak sis tady zvykl a jak\u00e9 by to bylo, kdybych t\u011b nemusel hl\u00eddat! A pros\u00edm! Naskytne se prvn\u00ed mo\u017enost a ty bere\u0161 roha. Tak pros\u00edm! Jdi si sbalit a p\u0159ed domem si t\u0159eba rovnou stopni tax\u00edka. Mn\u011b je to ze srdce jedno a te\u010f zmiz, ne\u017e ti v\u00e1\u017en\u011b jednu vraz\u00edm, aby ses kone\u010dn\u011b vzpamatoval!“ vyhodil Bill Toma s nap\u0159a\u017eenou dlan\u00ed a vzty\u010den\u00fdm prstem ukazoval ven z m\u00edstnosti.<\/div>\n
\n

Tom jen zakroutil hlavou a odebral se k v\u00fdchodu. Mezi futry se je\u0161t\u011b oto\u010dil.<\/p><\/div>\n

„Kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, jak nebezpe\u010dn\u00e9 by <\/a>to bylo, rozhodl jsem se tady z\u016fstat a cht\u011bl jsem jen zn\u00e1t tv\u016fj n\u00e1zor. Nebylo pot\u0159eba tu na m\u011b \u0159v\u00e1t,“ upozornil ho Tom.<\/div>\n
„Ty ses nep\u0159i\u0161el zeptat na m\u016fj n\u00e1zor! Cht\u011bl jsi v\u011bd\u011bt, JAK by bylo mo\u017en\u00e9 odsud nepozorovan\u011b zmizet. Ne jestli, ale jak. Nep\u0159i\u0161el sis pro radu, ale pro popis zp\u016fsobu, jak odej\u00edt. Nev\u011b\u0159\u00edm ti, \u017ee bys nek\u00fdvl, kdybych ti \u0159ekl, \u017ee by to bylo mo\u017en\u00e9. Hraje\u0161 tu divadlo a pak jsi ve zlomku sekundy,“ luskl prsty na efekt, „ten sam\u00fd nespokojen\u00fd uk\u0148ouranec, kter\u00fd se sem p\u0159ed t\u011bmi m\u011bs\u00edci nast\u011bhoval a neust\u00e1le vym\u00fd\u0161lel, jak odsud p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti zmizet.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 mi vy\u010d\u00edtat, \u017ee mi chyb\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9!“ obo\u0159il se Tom na agenta. „To, \u017ee ty \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u00e1\u0161, neznamen\u00e1, \u017ee n\u011bkomu, kdo je m\u00e1, nesch\u00e1z\u00ed,“ prskl Tom a po odchodu za sebou na\u0161tvan\u011b t\u0159\u00edskl dve\u0159mi. To Billa rozp\u00e1lilo do b\u011bla, tak\u017ee za Tomem okam\u017eit\u011b vyb\u011bhl. On si nebude dovolovat takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Ne dokud byl Bill pobl\u00ed\u017e.<\/div>\n
\n

„Co si o sob\u011b zatracen\u011b mysl\u00ed\u0161?“ vrazil do Tomova t\u011bla, kter\u00e9 sebou okam\u017eit\u011b pra\u0161tilo o ze\u010f. „Kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi, abys tady t\u0159\u00edskal dve\u0159ma, jako by ti to tady pat\u0159ilo?!“ zaje\u010del Bill.<\/p><\/div>\n

„V\u00ed\u0161, co mi m\u016f\u017ee\u0161?“ zeptal se Tom ledabyle.<\/div>\n
„Hodn\u011b v\u011bc\u00ed! Mohl bych za\u010d\u00edt t\u0159eba t\u00edm, \u017ee ti ubal\u00edm takovou, na kterou v \u017eivot\u011b nezapomene\u0161!“ vyhro\u017eoval Bill.<\/div>\n
„Nemysli si, \u017ee bych ti to nevr\u00e1til a po m\u00e9 r\u00e1n\u011b bys taky mo\u017en\u00e1 velice brzy pot\u0159eboval n\u00e1hradn\u00ed zuby, aby ses m\u011bl v\u016fbec \u010d\u00edm naj\u00edst!“ vr\u00e1til mu Tom.<\/div>\n
„Jsi ubo\u017e\u00e1k! Nic v\u00edc! Lh\u00e1\u0159 a ubo\u017e\u00e1k!“ vmetl mu Bill do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi se mnou spal, kdy\u017e jsem tak hrozn\u00fd?“ pozvedl Tom obo\u010d\u00ed a bylo vid\u011bt, \u017ee tou ot\u00e1zku na chv\u00edli vzal agentovi v\u00edtr z plachet, proto toho hodlal vyu\u017e\u00edt. „Ano. Nebudu tvrdit, \u017ee jsem cht\u011bl s p\u0159evozem okam\u017eit\u011b souhlasit, proto\u017ee ta vidina, \u017ee budu mezi sv\u00fdmi, m\u011b okam\u017eit\u011b p\u0159emohla, ale kdy\u017e jsem se nad t\u00edm opravdu zamyslel, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee ty bys tady musel z\u016fstat. Nemohl bys odjet se mnou a j\u00e1 bych nemohl z\u016fstat tady, ani\u017e bych se s\u00e1m neohrozil, tak\u017ee jsem se rozhodl rad\u011bji z\u016fstat z obou d\u016fvod\u016f. Jednak proto\u017ee je to nebezpe\u010dn\u00e9 a jednak proto\u017ee bych necht\u011bl odjet bez tebe. Jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d jsem za tebou te\u010f p\u0159i\u0161el, bylo, \u017ee jsem cht\u011bl sly\u0161et to sam\u00e9 od tebe,“ \u0159ekl Tom zklaman\u011b.<\/div>\n
Bill se narovnal a s neuv\u011b\u0159en\u00edm zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„V\u016fbec jsi neposlouchal. V\u016fbec nic jsi nepochopil,“ hlesl Bill a z chodby b\u011bhem m\u017eiku zmizel.<\/div>\n
\n

Ano. Kdyby byl Tom schopn\u00fd p\u0159eslechnout Bill\u016fv \u0159ev a soust\u0159edit se na slova, kter\u00e1 p\u0159ed t\u00edm vych\u00e1zela z jeho \u00fast, pochopil by, \u017ee Bill necht\u011bl, aby odjel kv\u016fli t\u011bm sam\u00fdm d\u016fvod\u016fm, pro\u010d se Tom rozhodl z\u016fstat. Mezi t\u00edm vztekem a zv\u00fd\u0161en\u00fdm hlasem byla jasn\u00e1 obava o Tom\u016fv \u017eivot a p\u0159edev\u0161\u00edm strach, \u017ee Tom odjede pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se mezi nimi kone\u010dn\u011b za\u010dalo n\u011bco formovat. V obou p\u0159\u00edpadech to byla nejhor\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 doba, kdy by Tom mohl nechat v\u011bci za sebou a prost\u011b zmizet, ale vzhledem k agentov\u011b volb\u011b, jak d\u00e1 druh\u00e9mu mu\u017ei tyhle v\u011bci najevo, bylo pro Toma t\u011b\u017ek\u00e9 vid\u011bt podstatu jeho sd\u011blen\u00ed, a jak moc Billovi ve skute\u010dnosti z\u00e1le\u017eelo na tom, aby Tom z\u016fstal a neodj\u00ed\u017ed\u011bl.<\/p><\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Pozd\u011b ve\u010der, kdy\u017e Bill vych\u00e1zel ze sprchy a bl\u00ed\u017eil se ke sv\u00e9 lo\u017enici, u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159edt\u00edm dost p\u0159ehnal, a to se ani nemusel nam\u00e1hat, aby v sob\u011b na\u0161el tu \u010d\u00e1st sebe, kter\u00e1 by p\u0159ipustila, \u017ee n\u011bco pokazil. Tentokr\u00e1t to bylo nad slunce jasn\u00e9, a je\u0161t\u011b jasn\u011bj\u0161\u00ed to bylo, kdy\u017e ve\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a p\u0159iv\u00edtala ho pr\u00e1zdn\u00e1 postel. N\u011bco, na co v posledn\u00edch dnech nebyl v\u016fbec zvykl\u00fd vzhledem k tomu, jak\u00fdm sm\u011brem se ub\u00edral jeho vztah s Tomem. Nechal z dlan\u011b vyklouznout kliku, kterou dve\u0159e p\u0159ed t\u00edm otev\u0159el a oto\u010dil se zp\u011bt, aby ho nohy mohly zan\u00e9st do lo\u017enice jeho klienta. Nem\u011bl radost z toho, \u017ee se bude muset omluvit, ale tentokr\u00e1t v\u011bd\u011bl, \u017ee to ud\u011blat mus\u00ed, i kdyby necht\u011bl. Svoji omluvu \u0161pitl do ztichl\u00e9ho pokoje je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se odv\u00e1\u017eil opatrn\u011b vklouznout pod Tomovu p\u0159ikr\u00fdvku. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu\u017e nesp\u00ed. Dob\u0159e sly\u0161el jeho nepravideln\u00e9 n\u00e1dechy a h\u00e1dal, \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho v\u00fdstup byl d\u016fvodem, pro\u010d mu\u017e nemohl usnout. Tu\u0161il, \u017ee ani on s\u00e1m by tu noc neusnul, kdyby v\u011bci nechal tak, jak byly. Za\u0161eptal svoji omluvu je\u0161t\u011b jednou bl\u00edzko Tomova ucha hned na to, co se hrudn\u00edkem natiskl na z\u00e1da sv\u00e9ho klienta.<\/p><\/div>\n

Tom nepromluvil. Nem\u011bl Billovi co \u0159\u00edct a i kdyby m\u011bl, nem\u011bl n\u00e1ladu na dal\u0161\u00ed v\u00fdm\u011bnu n\u00e1zor\u016f nebo rovnou h\u00e1dku, ale z\u00e1rove\u0148 necht\u011bl, aby si Bill myslel, \u017ee jeho omluvu nevzal v potaz, proto se nepatrn\u011b zap\u0159el o Billovo t\u011blo a polo\u017eil svoji dla\u0148 na h\u0159bet ruky, kter\u00e1 byla p\u0159itiskl\u00e1 k jeho hrudn\u00edku, jak se omotala kolem jeho t\u011bla.<\/div>\n
\n

Na dal\u0161\u00ed rozhovory bude \u010dasu dost, kdy\u017e se Tom rozhodl z\u016fstat.<\/p><\/div>\n

\n

**<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Prvn\u00ed krok \u0161patn\u00fdm sm\u011brem“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Nejhor\u0161\u00ed doba Bill se spokojen\u011b uchechtl do polibku, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b sd\u00edlel se sv\u00fdm klientem uprost\u0159ed chodby. Byl na cest\u011b zp\u011bt do \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, kdy\u017e se s Tomem potkali. Cel\u00fd syst\u00e9m byl obnoven a aktualizov\u00e1n, tud\u00ed\u017e u\u017e agent nemohl str\u00e1vit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-1689","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1689","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1689"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1689\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1689"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1689"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1689"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}