{"id":16890,"date":"2008-08-20T16:00:00","date_gmt":"2008-08-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16853"},"modified":"2008-08-20T16:00:00","modified_gmt":"2008-08-20T15:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/08\/20\/pribeh-na-druhou-37\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 37."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
Tom sed\u011bl na b\u00edl\u00e9 lavici ve studen\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed chodb\u011b a neklidn\u011b prsty poklep\u00e1val v rychl\u00e9m rytmu do sv\u00e9ho stehna. Uplynulo asi p\u016fl hodiny, co mu\u017ei v reflexn\u00edch \u010derveno\u017elut\u00fdch kombin\u00e9z\u00e1ch zmizeli s jeho bratrem za prosklen\u00fdmi dve\u0159mi.<\/div>\n
Ta nejistota byla nesnesiteln\u00e1. Naproti n\u011bmu vzlykala matka, podp\u00edran\u00e1 sv\u00fdm man\u017eelem. Nikdo z nich vlastn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b netu\u0161il, co se stalo. Kdy\u017e Tom kleknul na zem doma v kuchyni a za\u010dal hystericky k\u0159i\u010det bratrovo jm\u00e9no, zat\u0159epetaly se dlouh\u00e9 \u0159asy a Bill se probral. Nebyl ale schopn\u00fd \u0159\u00edct v\u016fbec nic. Jen mumlal Tomovo jm\u00e9no a \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval bez jedin\u00e9ho mrknut\u00ed stopy krve na sv\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se dve\u0159e otev\u0159ely, mu\u017e v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti vytrhnul Toma ze zamy\u0161len\u00ed. Pokynul mu rukou, aby \u0161el k n\u011bmu.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 dovnit\u0159,“ \u0159ekl. Neutr\u00e1ln\u011b se pod\u00edval na Simone a Gordona. „Chce mluvit jen s Tomem,“ dodal na vysv\u011btlenou.<\/div>\n
Matka se hlasit\u011b vysmrkala do zmuchlan\u00e9ho kapesn\u00edku a p\u0159ik\u00fdvla. Jej\u00ed kluci si odjak\u017eiva byli hodn\u011b bl\u00edzc\u00ed, nebylo to nic divn\u00e9ho, \u017ee Bill po takov\u00e9m z\u00e1\u017eitku cht\u011bl b\u00fdt se sv\u00fdm bratrem. „Tak b\u011b\u017e,“ k\u00fdvla na Toma. „Bude v po\u0159\u00e1dku?“ sto\u010dila se jej\u00ed pozornost k mu\u017ei v b\u00edl\u00e9m, zat\u00edmco Tom proklouzl dovnit\u0159.<\/div>\n
L\u00e9ka\u0159 p\u0159ik\u00fdvl. „Krom\u011b p\u00e1r pohmo\u017ed\u011bnin je fyzicky zcela v po\u0159\u00e1dku. Je ale v \u0161oku. Jedin\u00e9, co \u0159ekl, bylo, \u017ee chce Toma. Uvid\u00edme, co d\u00e1l.“<\/div>\n
Simone se v slz\u00e1ch zhroutila na lavici a nechala se obejmout man\u017eelem. „Pro\u010d zrovna Bill?“ zeptala se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
Gordon pokr\u010dil rameny. „J\u00e1 nev\u00edm,“ p\u0159iznal po pravd\u011b.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
Harrymu se zd\u00e1lo, \u017ee se snad p\u0159eslechl. Nech\u00e1pal p\u0159esn\u011b, co se stalo, ale z Narcissin\u00fdch slov to cel\u00e9 vyzn\u011blo, jako kdyby snad Draco m\u011bl z\u00e1sluhu na smrti sv\u00e9ho otce. Zamra\u010dil se. Tomu by nikdy neuv\u011b\u0159il. Draco otce slep\u011b respektoval. Neud\u011blal by nic, co by ho postavilo proti Luciusovi. Neum\u011bl si p\u0159edstavit, co by mohlo spustit takovou reakci.<\/em><\/div>\n
Zoufale si p\u0159\u00e1l, aby Narcissa ode\u0161la z pokoje pry\u010d. Aby se mohl Draca zeptat, co se vlastn\u011b stalo a pro\u010d, ale evidentn\u011b to tak b\u00fdt nem\u011blo.<\/em><\/div>\n
„Co se p\u0159esn\u011b stalo, Draco?“ ozval se po chv\u00edli Narcissin tich\u00fd hlas.<\/em><\/div>\n
\u0160ed\u00e9 o\u010di byly \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e9. „Otec…“ \u0159ekl Draco po chv\u00edli t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. „On… moje h\u016flka…“
Narcissa uchopila do dlan\u00ed jeho studenou ruku. „Mus\u00ed\u0161 mi \u0159\u00edct v\u0161echno, co v\u00ed\u0161. Jedin\u011b tak ti m\u016f\u017eu pomoci.“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b nen\u00e1vid\u011bt, jsi m\u016fj syn.“<\/em><\/div>\n
„On byl tv\u016fj man\u017eel… a m\u016fj otec. Zabil jsem ho.“<\/em><\/div>\n
Pot\u0159\u00e1sla hlavou. „Oba m\u00e1me svou vinu.“ Pokorn\u011b sklonila hrd\u00e9 \u010delo. „V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee t\u011b potrest\u00e1, kdy\u017e jsi odm\u00edtl tu d\u00edvku, kterou ti vybral. Sly\u0161ela jsem, jak jsi na n\u011bj k\u0159i\u010del, Draco.“ Pozorn\u011b se mu zad\u00edvala do o\u010d\u00ed. „Takhle jsi s otcem nikdy nemluvil. M\u011bla jsem v\u011bd\u011bt, \u017ee ti nedovol\u00ed s n\u00edm takhle jednat…“ Smutn\u011b se pousm\u00e1la. „M\u011bla jsem ho zarazit… dokud byl je\u0161t\u011b \u010das.“ Zav\u0159ela o\u010di a zhluboka vydechla. „Jenom\u017ee copak m\u011b mohlo napadnout, \u017ee proti otci zdvihne\u0161 h\u016flku? N\u011bco se muselo st\u00e1t. Lucius byl velmi siln\u00fd, nemohl jsi ho porazit. Nav\u00edc ne tak zesl\u00e1bl\u00fd, jak\u00fd jsi byl.“<\/em><\/div>\n
„Necht\u011bl jsem to…“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Draco… v\u00edm, \u017ees necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Ale ani on ti necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit.“<\/em><\/div>\n
„Tak pro\u010d mi ubli\u017eoval, mami? Pro\u010d?“<\/em><\/div>\n
\u017dena se zamyslela. „To nebylo ubli\u017eov\u00e1n\u00ed. Miloval t\u011b. Tohle byl jeho zp\u016fsob, jak ti p\u0159edat svou l\u00e1sku. Cht\u011bl z tebe vychovat siln\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00e9ho nic nezlom\u00ed. Tohle je malfoyovsk\u00e1 v\u00fdchova. I tv\u016fj d\u011bde\u010dek vychov\u00e1val tv\u00e9ho otce podobn\u011b. Lucius mi vysv\u011btlil, \u017ee je to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak mlad\u00e9ho mu\u017ee nau\u010dit sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, osobn\u00ed state\u010dnosti a tvrdosti. Tohle je metoda, kter\u00e1 se d\u011bd\u00ed z generace na generaci. Je to zp\u016fsob, jak\u00fdm se Malfoyov\u00e9 zoceluj\u00ed… a ty jsi Malfoy.“<\/em><\/div>\n
Draco zamrkal, aby zahnal slzy. „Nikdy si to neodpust\u00edm.“<\/em><\/div>\n
Narcissa si povzdechla. „Je to \u00fad\u011bl, kter\u00fd s sebou ponese\u0161 a\u017e do konce \u017eivota.“<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Harryho zuby se zahryzly do ruky. Musel to ud\u011blat, proto\u017ee jinak by musel vysko\u010dit, strhnout ze sebe neviditeln\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 a zat\u0159\u00e1st s Narcissou i s Dracem. Cel\u00fd jejich rozhovor, kter\u00fd vyslechnul, mu p\u0159i\u0161el vy\u0161inut\u00fd. Nech\u00e1pal, jak m\u016f\u017ee otec synovi ubli\u017eovat ve jm\u00e9nu l\u00e1sky; nech\u00e1pal, jak m\u016f\u017ee matka souhlasit s tak krut\u00fdm zach\u00e1zen\u00edm, zejm\u00e9na kdy\u017e se jedn\u00e1 o jej\u00ed d\u00edt\u011b; nech\u00e1pal v\u016fbec nic.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e do pokoje vstoupila vysok\u00e1 \u010dern\u00e1 postava, t\u00e9m\u011b\u0159 vydechl \u00falevou. Snape. Nikdy by si nepomyslel, \u017ee ho uvid\u00ed tak r\u00e1d. Jako by snad doufal, \u017ee svoj\u00ed ne\u00faprosnou logikou Snape ukon\u010d\u00ed ten zvr\u00e1cen\u00fd rozhovor a vnese trochu sv\u011btla do beznad\u011bjn\u00e9 tmy, do n\u00ed\u017e se cel\u00fd pokoj za\u010d\u00ednal propadat.<\/em><\/div>\n
„Draco,“ pronesl kr\u00e1tce a Harry v jeho o\u010d\u00edch zahl\u00e9dl z\u00e1blesk hn\u011bvu. Nebo to nebyl hn\u011bv? „Vid\u00edm, \u017ee se v\u00e1m da\u0159\u00ed l\u00e9pe. Moje p\u0159\u00edtomnost zde ji\u017e nen\u00ed t\u0159eba, vrac\u00edm se zp\u011bt do Bradavic.“ Konec v\u011bty pat\u0159il bezpochyby Narcisse.<\/em><\/div>\n
\u017dena rychle vstala z postele. „U\u017e? Tak brzy? Pro\u010d se je\u0161t\u011b nezdr\u017e\u00ed\u0161? Mohl bys t\u0159eba z\u016fstat na ve\u010de\u0159i…“<\/em><\/div>\n
Mu\u017e pot\u0159\u00e1sl t\u011b\u017ek\u00fdmi vlasy. „Odj\u00ed\u017ed\u00edm,“ zopakoval. „P\u0159esto d\u011bkuji za pozv\u00e1n\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Narcissa lehce sklonila hlavu v d\u011bkovn\u00e9m gestu. „Vd\u011b\u010d\u00edm ti za Dracovu z\u00e1chranu. Kdyby bylo n\u011bco, co pro tebe m\u016f\u017eeme ud\u011blat…“<\/em><\/div>\n
Snape se na vte\u0159inu zarazil a pak pomalu \u0159ekl. „Mo\u017en\u00e1 je n\u011bco…“<\/em><\/div>\n
„Ano?“ zeptala se se z\u00e1jmem Narcissa. Vykro\u010dila bl\u00ed\u017e k n\u011bmu. „Poj\u010f se mnou, pros\u00edm, do salonu… nech\u00e1me Draca je\u0161t\u011b odpo\u010dinout.“<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Jakmile se za nimi zaklaply dve\u0159e, Harry vysko\u010dil ze sv\u00e9ho \u00fakrytu. Ani si neuv\u011bdomoval, co d\u011bl\u00e1, \u017ee drt\u00ed Dracova ramena ve sv\u00fdch dlan\u00edch a netrp\u011bliv\u011b s n\u00edm t\u0159ese. „Mus\u00ed\u0161 mi \u0159\u00edct, co se vlastn\u011b stalo, sly\u0161\u00ed\u0161? Mus\u00edm to v\u011bd\u011bt.“<\/em><\/div>\n
„Jdi pry\u010d,“ vydechl Draco t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b.<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/em><\/div>\n
„Jdi pry\u010d, pot\u0159ebuju b\u00fdt s\u00e1m,“ unaven\u011b se vykroutil z Harryho sev\u0159en\u00ed.<\/em><\/div>\n
„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee ne? V\u017edy\u0165 jsem sem p\u0159ijel kv\u016fli tob\u011b! Chci ti pomoct, chci t\u011b vz\u00edt sebou zp\u00e1tky do Bradavic. Co je to s tebou?“<\/em><\/div>\n
Po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch p\u0159ed sebou zas Harry uvid\u011bl Draca tak, jak ho zn\u00e1val. Chladn\u00e9ho a arogantn\u00edho.<\/em><\/div>\n
„Nic,“ u\u0161kl\u00edbl se blon\u010f\u00e1k. „Krom\u011b toho, \u017ee jsem zabil sv\u00e9ho otce, se mnou v\u016fbec nic nen\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148! Takhle nem\u016f\u017ee\u0161 mluvit.“<\/em><\/div>\n
„A pro\u010d ne? Je to pravda, tak co…“<\/em><\/div>\n
„Ale tys ho nemohl zab\u00edt. Kdy\u017e jsi pod kletbou cruciatus, tak se nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ece br\u00e1nit. Nav\u00edc kdy\u017e na tebe p\u0159edt\u00edm pou\u017eil mu\u010d\u00edc\u00ed kouzla.“<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju za rozbor,“ u\u0161kl\u00edbl se znovu Draco a jeho o\u010di najednou p\u0159ipom\u00ednaly ten nej\u010dist\u0161\u00ed led. „Ale z\u0159ejm\u011b je to i tvoje z\u00e1sluha.“<\/em><\/div>\n
„Moje?“ vyt\u00e1hl Harry udiven\u011b obo\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„P\u0159edstav si \u017ee ano. N\u011bjak\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1 s\u00edla mi pomohla i v tom stavu, v jak\u00e9m jsem byl, abych zdvihl h\u016flku a n\u011bjak\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1 s\u00edla taky vytryskla z m\u00e9 h\u016flky a spojila se s otcovou. Proti n\u00ed. Nep\u0159ipom\u00edn\u00e1 ti to nic? Nevid\u011bl jsi to u\u017e n\u011bkdy? M\u00e1m ti p\u0159ipomenout, \u017ee v cel\u00e9 kouzelnick\u00e9 historii se stalo jen jednou, \u017ee dv\u011b h\u016flky se spojily proti sob\u011b. Sakra!“ vyk\u0159ikl Draco najednou. „J\u00e1 nev\u00edm, nech\u00e1pu to. Nerozum\u00edm tomu… ale vid\u011bl jsem n\u011bco podobn\u00fdho, co jsi popisoval, \u017ee se p\u0159ihodilo, kdy\u017e ses setkal s P\u00e1nem zla tehdy, kdy\u017e se vr\u00e1til.“ Chladn\u00e1 maska n\u00e1hle za\u010d\u00ednala sklouz\u00e1vat z Dracovy tv\u00e1\u0159e. Najednou vypadal jak ne\u0161\u0165astn\u00e9 d\u00edt\u011b. „J\u00e1 to s\u00e1m nech\u00e1pu, Harry. Myslel jsem na tebe. Na to, \u017ee t\u011b u\u017e mo\u017en\u00e1 nikdy neuvid\u00edm. Na to, \u017ee si nechci vz\u00edt \u017e\u00e1dnou ciz\u00ed holku, \u017ee chci jen a jen tebe. Myslel jsem na to, \u017ee jsme se je\u0161t\u011b ani nemilovali a u\u017e t\u011b ztr\u00e1c\u00edm… Harry. Byl jsi to ty, kdo vedl moji ruku? Byla to na\u0161e l\u00e1ska, kter\u00e1 otce zabila?“<\/em><\/div>\n
Harry na n\u011bj z\u00edral s o\u010dima \u0161iroce otev\u0159en\u00fdma a najednou nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. „L\u00e1ska p\u0159ece nezab\u00edj\u00ed…“ vydechl nesly\u0161n\u011b po dlouh\u00e9 chv\u00edli.<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
„Cht\u011bl bych… chci m\u00edt na Luciuse pam\u00e1tku,“ vyslovil Snape pomalu, kdy\u017e se za n\u00edm a za Narcissou zav\u0159ely dve\u0159e salonu.<\/em><\/div>\n
Smutn\u011b se usm\u00e1la. „Samoz\u0159ejm\u011b… promi\u0148, m\u011bla jsem ti to sama nab\u00eddnout. Byl jsi p\u0159ece jeho nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel.“<\/em><\/div>\n
Vzt\u00e1hl ruku, aby uml\u010del jej\u00ed omluvy.<\/em><\/div>\n
„Vezmi si cokoli z jeho osobn\u00edch v\u011bc\u00ed. Nebo u\u017e v\u00ed\u0161, co bys cht\u011bl?“<\/em><\/div>\n
„V\u00edm,“ \u0159ekl tlumen\u011b a zhluboka se nadechl, aby pokra\u010doval..<\/em><\/div>\n
„Bude mi chyb\u011bt,“ \u0159ekla ti\u0161e, ani\u017e by \u010dekala na to, a\u017e Snape dokon\u010d\u00ed v\u011btu. „\u017dili jsme spolu osmn\u00e1ct let… cel\u00fdch osmn\u00e1ct let. Kdy\u017e jsem ho poznala, byla jsem j\u00edm okouzlen\u00e1 na prvn\u00ed pohled. Byl tak kr\u00e1sn\u00fd, chytr\u00fd, dob\u0159e vychovan\u00fd… prost\u011b dokonal\u00fd. P\u0159i\u0161la jsem si t\u00e9m\u011b\u0159 nepat\u0159i\u010dn\u011b, kdy\u017e se na m\u011b poprv\u00e9 pod\u00edval. N\u00e1\u0161 s\u0148atek byl dohodnut\u00fd na\u0161imi rodi\u010di. Necht\u011bla jsem v\u011b\u0159it tomu, \u017ee ten \u00fa\u017easn\u00fd mu\u017e bude m\u016fj.“ Pomalu zdvihla hlavu a modr\u00e9 o\u010di se pronikav\u011b zabodly do \u010dern\u00fdch duhovek. „Ale v\u00ed\u0161, co je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed? I kdy\u017e jsme se vzali, m\u011bli jsme spolu d\u00edt\u011b, \u017eili jsme spolu… nikdy vlastn\u011b \u00b4m\u016fj\u00b4 doopravdy nebyl.“ Na okam\u017eik, kter\u00fd se zd\u00e1l b\u00fdt v\u011b\u010dnost\u00ed, se odml\u010dela, ne\u017e pokra\u010dovala. „Mohla jsem se sna\u017eit sebev\u00edc, abych k n\u011bmu pronikla… nikdy to nedovolil. Nikdy mi nedovolil vstoupit do jeho srdce. Nen\u00ed to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, Severusi?“<\/em><\/div>\n
Snape zt\u011b\u017eka polknul. „Lucius neum\u011bl projevovat sv\u00e9 city. Ur\u010dit\u011b t\u011b miloval,“ \u0159ekl v\u00e1hav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ale mo\u017en\u00e1 tu byl n\u011bkdo, koho miloval je\u0161t\u011b v\u00edc, nemysl\u00ed\u0161?“Jej\u00ed o\u010di byly v t\u00e9 chv\u00edli tvrd\u00e9 jako k\u00e1men. Ani stopa po smutku, jen ledov\u00fd chlad.<\/em><\/div>\n
„Byl to tv\u016fj man\u017eel, ne m\u016fj,“ pronesl \u010dernovlas\u00fd mu\u017e \u00fase\u010dn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ Narcissin v\u00fdraz se okam\u017eit\u011b zm\u011bnil a chlad v jej\u00edch o\u010d\u00edch vyst\u0159\u00eddala l\u00edtost.<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Opatrn\u011b vstoupil do m\u00edstnosti. Star\u0161\u00ed \u017eena v sestersk\u00e9m oble\u010den\u00ed mu uk\u00e1zala, \u017ee m\u00e1 j\u00edt do vedlej\u0161\u00edho pokoje. Zm\u00e1\u010dkl kliku a vstoupil. Byl to norm\u00e1ln\u00ed nemocni\u010dn\u00edho pokoj. Okna byla zast\u00edn\u011bn\u00e1 b\u00edl\u00fdmi \u017ealuziemi, z\u0159ejm\u011b aby ostr\u00e9 denn\u00ed sv\u011btlo nepronikalo dovnit\u0159 tak intenzivn\u011b, i kdy\u017e u\u017e byl podve\u010der a stm\u00edvalo se. Napadlo ho, \u017ee to nen\u00ed tak d\u00e1vno, kdy byl za Billem naposledy v nemocnici v podobn\u00e9m pokoji.<\/div>\n
„Ahoj,“ za\u0161eptal sm\u011brem ke sv\u00e9mu \u010dernovlas\u00e9mu dvoj\u010deti. Opatrn\u011b se posadil k n\u011bmu na postel a sev\u0159el jeho ruku ve sv\u00e9 dlani. Byla jako kus ledu. Jemn\u011b za\u010dal t\u0159\u00edt Billovy prsty, aby rozproudil krev a vlil do jeho t\u011bla trochu \u017eivota.<\/div>\n
Bill k n\u011bmu sto\u010dil pr\u00e1zdn\u00e9 o\u010di. „Tome,“ za\u0161eptal a po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch se spustily slzy. Vzt\u00e1hl ruce. Tom se pousm\u00e1l a sklonil se, aby ho bratr mohl obejmout. Zabo\u0159il prsty do jemn\u00fdch vlas\u016f. K\u0159ehk\u00e9 t\u011blo se rozt\u0159\u00e1slo a neovladateln\u00e9 vzlyk\u00e1n\u00ed bylo jedin\u00fdm zvukem, kter\u00fd v pokoji bylo sly\u0161et. Tom ml\u010del. Jen dr\u017eel Billovo chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo v n\u00e1ru\u010di. Bill je \u017eiv\u00fd, nen\u00ed zran\u011bn\u00fd. To bylo to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d mu ale nebylo jasn\u00e9, co se vlastn\u011b p\u0159ihodilo. Napadl ho snad n\u011bkdo? Pro\u010d by jinak Bill le\u017eel na zemi v kuchyni se zakrv\u00e1cen\u00fdm no\u017eem vedle sebe? V\u0161ude byly stopy po z\u00e1pasu, Billovo oble\u010den\u00ed bylo potrhan\u00e9… ale nikdo jin\u00fd v dom\u011b nebyl. Krev, kter\u00e1 pokr\u00fdvala Billovo b\u0159icho a stehna, evidentn\u011b nebyla jeho, jeho zran\u011bn\u00ed neodpov\u00eddala tak masivn\u00edmu krv\u00e1cen\u00ed. Cht\u011bl se zeptat, ale nem\u011bl odvahu. B\u00e1l se toho, co by mohl zjistit.<\/div>\n
Dlouh\u00e9 minuty jen sed\u011bl s Billem v n\u00e1ru\u010di a konej\u0161iv\u011b ho hladil po vlasech a po ramenou. V\u0161iml si, \u017ee l\u00e9ka\u0159 nahl\u00e9dl dovnit\u0159, ale Tom zavrt\u011bl zam\u00edtav\u011b hlavou. Necht\u011bl, aby je n\u011bkdo ru\u0161il. Mu\u017e ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e a ode\u0161el.<\/div>\n
„Jsem u tebe,“ za\u0161eptal Tom, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee se Billovo t\u011blo uklid\u0148uje. „U\u017e ti nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed, neboj se.“<\/div>\n
Bill zdvihl hlavu. Tomovi se \u00fapln\u011b sev\u0159elo srdce, kdy\u017e vid\u011bl jeho v\u00fdraz. Nikdy nevid\u011bl bratra tak smutn\u00e9ho a ne\u0161\u0165astn\u00e9ho. „Ud\u011blal jsem n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho,“ promluvil kone\u010dn\u011b Bill slab\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zamra\u010dil se lehce Tom. „V\u00ed\u0161, \u017ee mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct v\u0161echno.“<\/div>\n
Bill zat\u0159\u00e1sl hlavou a sklopil o\u010di. „… lhal jsem ti… a mo\u017en\u00e1 jsem zabil \u010dlov\u011bka.“<\/div>\n
Tomovy o\u010di se nev\u011b\u0159icn\u011b rozev\u0159ely do\u0161iroka. „Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill se nepatrn\u011b odt\u00e1hl. Provinile, jako kdyby m\u011bl pocit, \u017ee si nezaslou\u017e\u00ed b\u00fdt v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di. Jeho o\u010di se zalily slzami a Bill se naplno rozbre\u010del.<\/div>\n
„\u0158ekne\u0161 mi tedy, co se stalo?“ zeptal se Tom a sna\u017eil se skr\u00fdt sv\u00e9 obavy. Vzal Billovy ruce do sv\u00fdch a up\u0159en\u011b se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. „Mus\u00edm to v\u011bd\u011bt, Bille,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
Bill stiskl vd\u011b\u010dn\u011b jeho prsty. „Mo\u017en\u00e1 jsem ho zabil,“ za\u0161eptal zd\u011b\u0161en\u011b. „Cht\u011bl mi ubl\u00ed\u017eit, cht\u011bl m\u011b… zn\u00e1silnit, \u0159\u00edkal, \u017ee mi nepom\u016f\u017ee\u0161.“ Jeho hlas Tomovi p\u0159ipom\u00ednal jejich d\u011btsk\u00e1 l\u00e9ta, tak tence a ne\u0161\u0165astn\u011b zn\u011bl. „A j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pravdu. \u017de nep\u0159ijde\u0161, abys mn\u011b zachr\u00e1nil.“ Cel\u00fd se rozt\u0159\u00e1sl. Nebo to byl Tom, kdo se za\u010dal neovladateln\u011b t\u0159\u00e1st? „Dot\u00fdkal se m\u011b, v\u0161ude… trhal moje oble\u010den\u00ed, kousal m\u011b… a p\u0159itom se po\u0159\u00e1d sm\u00e1l. M\u011bl jsem takov\u00fd strach. Ve d\u0159ezu byl \u0161pinav\u00fd n\u016f\u017e. Vzal jsem ho a bodnul jsem ho… do b\u0159icha.“ Z Billov\u00fdch vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed st\u00e9kaly slzy. Byl b\u00edl\u00fd jako st\u011bna. „On… se zapot\u00e1cel… a pustil m\u011b.“ Uhnul pohledem, jeho o\u010di se sto\u010dily n\u011bkam ke dve\u0159\u00edm. „Pak… \u0161el ke dve\u0159\u00edm…“ Zarudl\u00e9 o\u010di se znovu vr\u00e1tily k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. Tentokr\u00e1t zn\u011bl Bill\u016fv hlas velmi nal\u00e9hav\u011b. „Rekl, \u017ee si m\u011b najde, Tomi… \u017ee m\u011b stejn\u011b dostane. M\u00e1m strach… nechci, aby byl mrtv\u00fd, necht\u011bl jsem ho zab\u00edt… ale m\u00e1m strach, \u017ee \u017eije a \u017ee m\u011b opravdu najde.“<\/div>\n
„Kdo?“ bylo jedin\u00e9 slovo, kter\u00e9 opustilo Tomovy strnul\u00e9 rty. Odpov\u011b\u010f znal, p\u0159esto ji cht\u011bl sly\u0161et.<\/div>\n
„Dorian.“<\/div>\n
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. Tom sed\u011bl na b\u00edl\u00e9 lavici ve studen\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed chodb\u011b a neklidn\u011b prsty poklep\u00e1val v rychl\u00e9m rytmu do sv\u00e9ho stehna. Uplynulo asi p\u016fl hodiny, co mu\u017ei v reflexn\u00edch \u010derveno\u017elut\u00fdch kombin\u00e9z\u00e1ch zmizeli s jeho bratrem za prosklen\u00fdmi dve\u0159mi. Ta nejistota byla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-16890","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16890","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16890"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16890\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16890"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16890"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16890"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}