{"id":16953,"date":"2008-08-14T17:00:00","date_gmt":"2008-08-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16915"},"modified":"2008-08-14T17:00:00","modified_gmt":"2008-08-14T16:00:00","slug":"song-to-say-goodbye","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/08\/14\/song-to-say-goodbye\/","title":{"rendered":"Song to Say Goodbye"},"content":{"rendered":"
autor: T\u00fdnka<\/strong>
betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n
Sly\u0161el sv\u016fj vlastn\u00ed dech, jak jej pron\u00e1sleduje ve tm\u011b kolem. Pokou\u0161el se j\u00edt co nejrychleji, ale ka\u017ed\u00fd krok j\u00edm prob\u00edjel jako r\u00e1na prudkou elekt\u0159inou. Jeho kroky se zamot\u00e1valy do obrovsk\u00fdch vyplandan\u00fdch kalhot, neust\u00e1le zakop\u00e1val… Ka\u017edi\u010dk\u00fd n\u00e1dech ledov\u00e9ho vzduchu snad protrh\u00e1val jeho pl\u00edce, mo\u017en\u00e1 m\u011bl n\u011bkolik \u017eeber p\u0159el\u00e1man\u00fdch. Cht\u011bl ut\u00edkat, ale nemohl, sotva ust\u00e1l svou vlastn\u00ed v\u00e1hu, nedok\u00e1zal j\u00edt, snad by bylo snaz\u0161\u00ed se plazit po mokr\u00e9 silnici uprost\u0159ed hust\u00e9 tmy. Topil se v bolesti, ve sv\u00fdch slz\u00e1ch, v my\u0161lenk\u00e1ch… Nevn\u00edmal, co se d\u011bje kolem n\u011bj, nevn\u00edmal, jak jeho tv\u00e1\u0159 zal\u00e9v\u00e1 syt\u011b rud\u00e1 krev z hlubok\u00e9 r\u00e1ny nad obo\u010d\u00edm. On pot\u0159eboval b\u00fdt pry\u010d, pry\u010d odsud, ut\u00e9ct ze tmy okoln\u00edch les\u016f do m\u011bsta, do ulice, do domu, do pokoje, kde ten druh\u00fd ti\u0161e nev\u011bdomky spal. Byl tak daleko… Na poma\u010dkanou kapotu auta dopadaly hust\u00e9 provazy de\u0161t\u011b. Cel\u00fd velk\u00fd Cadillac byl po prudk\u00e9m n\u00e1razu do jednoho z obrovsk\u00fdch strom\u016f zmuchlan\u00fd jako kus pap\u00edru. D\u00e1lkov\u00e1 sv\u011btla pomalu dohas\u00ednala…<\/div>\n
\n
V jedinou chv\u00edli jej pohltil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u00edsniv\u00fd pocit, kdesi uvnit\u0159 ho vyd\u011bsil jeho vlastn\u00ed obli\u010dej zalit\u00fd krv\u00ed, k\u0159i\u010del do sv\u00fdch vlastn\u00edch \u00fast, volal o pomoc… Prudce sebou \u0161kubl. Byl ud\u00fdchan\u00fd a rozru\u0161en\u00fd, na jeho nah\u00e9 hrudi se ve sv\u011btle mal\u00e9 lampi\u010dky zra\u010dily kr\u016fp\u011bje potu a jeho tv\u00e1\u0159 obep\u00ednaly \u010dern\u00e9 prameny vlas\u016f. T\u0159\u00e1sl se, pohledem ulp\u011bl na pr\u00e1zdn\u00e9 posteli v prot\u011bj\u0161\u00edm rohu m\u00edstnosti. Jeho t\u011blem prostupoval z\u00e1van chladu, bodav\u00e1 bolest ve sp\u00e1nc\u00edch, po cel\u00e9m t\u011ble m\u011bl hus\u00ed k\u016f\u017ei. Snad se pr\u00e1v\u011b probudil ze zl\u00e9ho snu, ale ty pocity po probuzen\u00ed po\u0159\u00e1d s\u00edlily. N\u011bco uvnit\u0159 mu \u0161eptalo, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Snad to ani nebyl on s\u00e1m, kdo sed\u011bl na posteli up\u0159en\u011b z\u00edraj\u00edc p\u0159ed sebe. Zornice m\u011bl rozta\u017een\u00e9, \u00fasta lehce pootev\u0159en\u00e1, ve tv\u00e1\u0159i syt\u011b b\u00edl\u00fd n\u00e1dech… Jako kdy\u017e smrt vzt\u00e1hla ruku na jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo. Prudce vysko\u010dil z postele, a\u017e se mu zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima, poslepu nahmatal jak\u00e9si oble\u010den\u00ed, prvn\u00ed co na\u0161el. Obl\u00e9kl se, rozespal\u00fd, p\u0159esto pln\u011b p\u0159i smyslech seb\u011bhl schody. Na d\u0159ev\u011bn\u00e9 poli\u010dce automaticky s\u00e1hl po kl\u00ed\u010dc\u00edch od vozu. Venku se odehr\u00e1valo d\u011bsiv\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed. V\u00edtr kv\u00edlel do hust\u00fdch v\u011btv\u00ed strom\u016f a kym\u00e1cel s nimi do v\u0161ech stran, hlasit\u00e9 h\u0159m\u011bn\u00ed kdesi shora doprovodil plav\u00fd z\u00e1\u0159iv\u00fd blesk. Nasedl za volant sv\u00e9ho b\u00edl\u00e9ho auta, cel\u00fd promo\u010den\u00fd. Prudce \u0161l\u00e1pl na plyn, trhl volantem na stranu, kdy\u017e odbo\u010doval na silnici p\u0159ed domem. Za koly jeho vozu prudce vyc\u00e1kly provazy vody…<\/div>\n
Zastavil se na polovin\u011b cesty lesem, op\u0159el se o dopravn\u00ed zna\u010den\u00ed signalizuj\u00edc\u00ed vzd\u00e1lenosti do nejbli\u017e\u0161\u00edch m\u011bst. Zb\u00fdvalo u\u017e jen p\u00e1r kilometr\u016f, jen mal\u00fd kousek a on mohl znova spokojen\u011b us\u00ednat v ob\u011bt\u00ed k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla, pod z\u00e1vojem \u010dern\u00fdch vlas\u016f… Nikdy nem\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee doraz\u00ed pozd\u011bji – s\u00e1m. Kdyby jel s Billem u\u017e d\u0159\u00edv, nemusel by tu te\u010f bez dechu, bez s\u00edly, bez \u017eivota \u010dekat na z\u00e1zrak. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u011bl p\u00edt, ale poku\u0161en\u00ed bylo siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m, nezapochyboval ani na chvilku, dokud se mu p\u0159ed kl\u00ed\u017e\u00edc\u00edma se o\u010dima nevyr\u00fdsoval obrovsk\u00fd strom a on nezvl\u00e1dl… Posadil se na okraj vozovky, jeho ruka se sklouzla po ty\u010di dopravn\u00ed zna\u010dky. Nemohl d\u00e1l, u\u017e ani kousek, ani jedin\u00fd krok. Jeho t\u011blo dosluhovalo, nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00fdchat, jen nepravideln\u011b s\u00edpal. V\u00ed\u010dka padala dol\u016f, byl cel\u00fd od krve a tv\u00e1\u0159e m\u011bl od\u0159en\u00e9. Odn\u011bkud zd\u00e1lky usly\u0161el zvuk vyzv\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edho mobilu, nejsp\u00ed\u0161 v n\u00e1razu vypadl n\u011bkam, kde jej nevid\u011bl. Nem\u011bl s\u00edlu se vr\u00e1tit,… Hluboce vydechl, jeho o\u010di se zav\u0159ely. Upadl do tmy…<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Po p\u00e1t\u00e9 vyto\u010dil stejn\u00e9 \u010d\u00edslo, dlouze vyzv\u00e1n\u011blo, ale nikdo se neoz\u00fdval. Pocit strachu j\u00edm prob\u00edjel st\u00e1le siln\u011bji, nev\u011bd\u011bl kam jede, nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale cosi mu napov\u00eddalo, aby pokra\u010doval. Prudce zabrzdil. Auto se lehce sm\u00fdklo po mokr\u00e9 vozovce. N\u011bkolik metr\u016f ve tm\u011b z\u00e1\u0159ila d\u00e1lkov\u00e1 sv\u011btla. Vyb\u011bhl z auta, neobt\u011b\u017eoval se zav\u0159\u00edt dve\u0159e. Klekl si do mokr\u00e9ho list\u00ed k bratrovu t\u011blu. Bez zn\u00e1mky \u017eivota. Byl op\u0159en\u00fd z\u00e1dy o zna\u010dku, na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch se d\u00e9\u0161\u0165 m\u00edsil s jeho vlastn\u00ed krv\u00ed. Bill s n\u00edm prudce zat\u0159\u00e1sl. Nedo\u010dkal se reakce, pokou\u0161el se na n\u011bj mluvit, pl\u00e1cal jej po tv\u00e1\u0159\u00edch, ni\u010deho se nedo\u010dkal. Tomovo t\u011blo polo\u017eil na z\u00e1da, klekl si na kolena. Pokou\u0161el se nahmatat jeho tep. Nec\u00edtil ho. Vytratil se… Z pod jeho v\u00ed\u010dek se pomalu draly slan\u00e9 kr\u016fp\u011bje slz. Na chv\u00edli pod sv\u00fdmi prsty uc\u00edtil jemn\u00fd n\u00e1znak \u017eivota. Chv\u00edlemi c\u00edtil, jak bratrovo srdce bu\u0161\u00ed. Nepravideln\u011b, nep\u0159irozen\u011b pomalu, jako kdyby m\u011blo ka\u017edou chv\u00edli doslou\u017eit, jen \u010dekalo na n\u011bj, ne\u017e p\u0159ijde… P\u0159ilo\u017eil sv\u00e9 rty k bratrov\u00fdm, zhluboka se nadechl…<\/div>\n
Bratrovy o\u010di se zachv\u011bly, Billovy prsty st\u00edraly z jeho tv\u00e1\u0159\u00ed stopy krve, hladily jeho t\u011blo. Vydechl a up\u0159el hn\u011bd\u00e9 zornice na Billovy ustaran\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Ml\u017en\u011b vid\u011bl, jak se po jeho l\u00edc\u00edch koul\u00ed kor\u00e1le slan\u00fdch slz, nedok\u00e1zal se pohnout… „Volal jsem T\u011b…“ Jeho hlas byl chraptiv\u00fd, p\u0159idu\u0161en\u00fd a tich\u00fd, p\u0159esto se Bill jeho slov\u016fm pousm\u00e1l, st\u00e9kala po jeho rtech dal\u0161\u00ed kapka. „J\u00e1 v\u00edm, sly\u0161el jsem T\u011b,“ ti\u0161e odpov\u011bd\u011bl, vzal jeho dla\u0148 do sv\u00e9. „Cht\u011bl jsem se s tebou rozlou\u010dit…“ vydechl znovu a jemn\u011b bratrovy prsty stiskl. Bill zamhou\u0159il o\u010di, pevn\u011b v\u00ed\u010dka tiskl k sob\u011b, jen aby zabr\u00e1nil p\u0159\u00edvalu pl\u00e1\u010de, kter\u00fd ovl\u00e1dl jeho t\u011blo. „Ne, zvl\u00e1dne\u0161 to, Tomi… MY TO ZVL\u00c1DNEME.“ Pokusil se o \u00fasm\u011bv, c\u00edtil jak hork\u00e9 slzy st\u00e9kaj\u00ed, p\u00e1l\u00ed ho v o\u010d\u00edch a strnou na malou chv\u00edli na jeho rtech. Oba usly\u0161eli hlasit\u00e9 zvuky a n\u00e1sledn\u011b je oslepilo \u010derven\u011b blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btlo, n\u011bkolik lid\u00ed v \u010derven\u00fdch oblec\u00edch se seb\u011bhlo kolem Tomova le\u017e\u00edc\u00edho t\u011bla, rychle jej nalo\u017eili na \u017eelezn\u00e1 nos\u00edtka s b\u00edlou matrac\u00ed, b\u011bhem n\u011bkolika minut sanitka s houk\u00e1n\u00edm odjela. Bill znovu nasedl do auta, prudk\u00fdm pohybem p\u0159idupl plyn. Ru\u010di\u010dka tachometru poukazovala na rychlost p\u0159es 100 kilometr\u016f za hodinu… Byl to risk na mokr\u00e9 smekaj\u00edc\u00ed se silnici. Nemyslel na to, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t, hnal se kup\u0159edu, pot\u0159eboval b\u00fdt u n\u011bho, a\u0165 se stane cokoliv….<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko…“ trochu se pousm\u00e1l, p\u0159es od\u0159en\u00fd obli\u010dej to snad v\u00edc j\u00edt nemohlo. Bill se skl\u00e1n\u011bl nad jeho t\u011blem, kapky padaly z jeho tv\u00e1\u0159\u00ed na b\u00edl\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed prost\u011bradlo. Bylo pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9 Tomovou krv\u00ed. Objal jej, v\u011bd\u011bl \u017ee je to naposledy, \u0161ance, \u017ee p\u0159e\u017eije, byla, jak mu bylo \u0159e\u010deno, nulov\u00e1. Plakal, jeho ramena se usedav\u011b t\u0159\u00e1sla, svou hlavu polo\u017eenou na Tomov\u011b rameni, d\u00edval se na ka\u017ed\u00fd pohyb jeho rt\u016f, nevynechal jedin\u00fd moment, kdy jeho o\u010di zamrkaly. „My to zvl\u00e1dneme,“ za\u0161eptal chlapec s dredy, stiskl bratrovu dla\u0148. „MY…“ cht\u011bl za\u0161eptat je\u0161t\u011b n\u011bkolik slov, ale nemohl, nestihl je \u0159\u00edct, bylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Jeho \u00fasm\u011bv jakoby na jeho tv\u00e1\u0159i z\u016fstal vytes\u00e1n. Vydechl naposled…<\/div>\n
Ru\u010di\u010dka tachometru se bl\u00ed\u017eila k dvoustovce. Tv\u00e1\u0159e m\u011bl propadl\u00e9, pod o\u010dima obrovsk\u00e9 tmav\u00e9 kruhy. V u\u0161\u00edch mu tlumen\u011b zn\u011bly t\u00f3ny z r\u00e1dia, p\u00edsni\u010dku nevn\u00edmal, p\u0159esto mu byla n\u011b\u010d\u00edm tak pov\u011bdom\u00e1. Noc obklopovala okoln\u00ed sv\u011bt, jel tmavou silnic\u00ed uprost\u0159ed \u010dern\u00e9ho ztemn\u011bl\u00e9ho lesa. On a jeho slzy. Pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b, dlan\u011bmi drtil kolo volantu. Do jeho tv\u00e1\u0159e proklouzlo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch provaz\u016f slan\u00fdch kapek, prudce sm\u00fdkl volantem do strany. Sly\u0161el praskot v\u011btv\u00ed, uc\u00edtil nepopsatelnou bolest. „Song To Say Goodbye…“<\/div>\n
Placebo – Song to say goodbye<\/div>\n
autor: T\u00fdnka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: T\u00fdnkabetaread: Helushka Sly\u0161el sv\u016fj vlastn\u00ed dech, jak jej pron\u00e1sleduje ve tm\u011b kolem. Pokou\u0161el se j\u00edt co nejrychleji, ale ka\u017ed\u00fd krok j\u00edm prob\u00edjel jako r\u00e1na prudkou elekt\u0159inou. Jeho kroky se zamot\u00e1valy do obrovsk\u00fdch vyplandan\u00fdch kalhot, neust\u00e1le zakop\u00e1val… Ka\u017edi\u010dk\u00fd n\u00e1dech ledov\u00e9ho vzduchu snad<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16953","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16953","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16953"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16953\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16953"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16953"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16953"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}