{"id":16990,"date":"2008-08-10T16:00:00","date_gmt":"2008-08-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16952"},"modified":"2008-08-10T16:00:00","modified_gmt":"2008-08-10T15:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/08\/10\/pribeh-na-druhou-34\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 34."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
Bill sed\u011bl v pokoji, o\u010di up\u0159en\u00e9 na b\u00edlou st\u011bnu proti sob\u011b a bez pohnut\u00ed sledoval drobnou skvrnku, kter\u00e1 tam z\u016fstala je\u0161t\u011b od l\u00e9ta po Tomov\u011b pokusu zab\u00edt kom\u00e1ra. D\u00edval se na ni, ale nevn\u00edmal ji. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola si p\u0159ehr\u00e1val ud\u00e1losti posledn\u00edch dvou hodin. Dorianova slova, jeho doteky, jeho dechberouc\u00ed kr\u00e1sa a neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 bl\u00edzkost. My\u0161lenka, \u017ee pro takov\u00e9ho mu\u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt on s\u00e1m p\u0159ita\u017eliv\u00fd, nech\u00e1vala jeho t\u011blo lehce vzru\u0161en\u00e9. Povzdechl si a p\u0159itiskl si dva prsty na \u00fasta. \u00b4Ano,\u00b4 pomyslel si. \u00b4Dotknul se jich.\u00b4<\/div>\n
„Bille?“ Do pokoje nakouknul Tom.<\/div>\n
Bill k n\u011bmu opatrn\u011b sto\u010dil pohled.<\/div>\n
„Sko\u010d\u00edm k Andymu. Sl\u00edbil mi n\u011bjak\u00e9 filmy, kter\u00fd ur\u010dit\u011b mus\u00edme vid\u011bt. Za chv\u00edli jsem zp\u00e1tky, jo? A pak si je m\u016f\u017eeme pustit a koukat klidn\u011b celou noc.“ Spiklenecky na bratra zamrkal. Oto\u010dil se za sebe, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee na chodb\u011b nikdo nen\u00ed, a n\u011bkolika dlouh\u00fdmi kroky se p\u0159em\u00edstil k bratrov\u011b posteli. N\u011b\u017en\u011b uchopil jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a kr\u00e1tce se p\u0159itiskl k jeho rt\u016fm. „Jsem zp\u00e1tky brzy,“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem. Jeho tmav\u00e9 o\u010di \u00fapln\u011b z\u00e1\u0159ily a pocit provin\u011bn\u00ed bleskl Billovou hlavou. Najednou nemohl pochopit, s jak\u00fdm klidem \u0159ekl Tomovi ahoj, kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f ze \u0161koly… s jakou lehkost\u00ed mu na ot\u00e1zku, co cel\u00fd den d\u011blal, odpov\u011bd\u011bl, \u017ee nic zaj\u00edmav\u00e9ho… jak se nechal obejmout a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima k sob\u011b tiskl Tomovo \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo. Jako kdyby se v\u00e1\u017en\u011b nic nestalo, p\u0159itom se toho stalo tolik. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b Tomovi lhal.<\/div>\n
„Pozdravuj Andyho,“ vym\u00e1\u010dkl ze sebe a k\u0159e\u010dovit\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
Tom ho letmo pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Budu.“ A zmizel mezi dve\u0159mi.<\/div>\n
Bill znovu sto\u010dil o\u010di k \u010dern\u00e9 \u0161mouze a sna\u017eil se vysv\u011btlit s\u00e1m sob\u011b, pro\u010d to ud\u011blal. Jasn\u011b, kdyby Tomovi \u0159ekl, \u017ee ho Dorian nav\u0161t\u00edvil, um\u011bl si \u017eiv\u011b p\u0159edstavit, jak by b\u011bsnil. Nedej bo\u017ee kdyby zjistil, \u017ee ho Dorian pol\u00edbil… A on \u017ee se nechal…<\/div>\n
\n
Pot\u0159eboval \u010das. Pot\u0159eboval b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m, aby v\u016fbec pochopil, co se stalo a pro\u010d se to stalo. Cht\u011bl, aby se to stalo? Zav\u0159el o\u010di a p\u0159itiskl si na sp\u00e1nky prsty obou rukou, d\u00fdchal zhluboka a sna\u017eil se koncentrovat pouze na tlak b\u0159\u00ed\u0161ek jeho prst\u016f. Pro\u010d nechal Doriana, aby ho pol\u00edbil? Pro\u010d? Znovu si vybavil, jak se jeho p\u016fvabn\u00e1 tv\u00e1\u0159 nebezpe\u010dn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eila. Ano, cht\u011bl to. Cht\u011bl zkusit, jak chutnaj\u00ed ty pln\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 rty. U\u017e to v\u011bd\u011bl. A taky v\u011bd\u011bl, \u017ee to nesta\u010d\u00ed, \u017ee chce poznat v\u00edc. Rozhodl se. Vyt\u00e1hl telefon a vyto\u010dil \u010d\u00edslo posledn\u00edho p\u0159ijat\u00e9ho hovoru.<\/div>\n
Netrp\u011bliv\u011b poklep\u00e1val prstem, dokud se neozval hlubok\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Ano, to jsem j\u00e1,“ \u0159ekl tlumen\u011b.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ne, jen… chci… chci t\u011b znovu vid\u011bt.“<\/div>\n
Mu\u017e na druh\u00e9m konci se kr\u00e1tce zasm\u00e1l. „Sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct… co z\u00edtra?“<\/div>\n
„Z\u00edtra?“ Billovo obo\u010d\u00ed se p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b zvedlo. \u00b4Z\u00edtra… z\u00edtra m\u00e1ma napl\u00e1novala n\u00e1v\u0161t\u011bvu babi\u010dky, ale kdybych se na n\u011bco vymluvil…,\u00b4 blesklo mu hlavou pohotov\u011b. „Dob\u0159e, z\u00edtra. Ve dv\u011b?“<\/div>\n
„Prima, p\u0159ijedu si pro tebe.“<\/div>\n
Odhodil telefon vedle sebe a zav\u0159el o\u010di. \u00b4A co Tom? Chce\u0161 mu znovu lh\u00e1t?\u00b4 ozval se ten protivn\u00fd hl\u00e1sek jeho sv\u011bdom\u00ed. Stiskl v\u00ed\u010dka je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Necht\u011bl na n\u011bj myslet, aspo\u0148 ne te\u010f.<\/div>\n
*<\/div>\n
Bill vzal do ruky ut\u011brku a nat\u00e1hl se po mokr\u00e9m n\u00e1dob\u00ed od ve\u010de\u0159e, kter\u00e9 m\u00e1ma pokl\u00e1dala na linku.<\/div>\n
„Mami?“ vyslovil po chv\u00edli.<\/div>\n
„Copak, zlato?“ Simone se usm\u00e1la a vzhl\u00e9dla od bublinek, v nich\u017e m\u011bla pono\u0159en\u00e9 ruce.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by hodn\u011b vadilo, kdybych s v\u00e1mi z\u00edtra nejel k babi\u010dce?“<\/div>\n
Mat\u010dino obo\u010d\u00ed se nespokojen\u011b st\u00e1hlo a Billovi lehce zatrnulo, proto\u017ee jej\u00ed v\u00fdraz mu p\u0159ipomn\u011bl Toma. „A pro\u010d bys s n\u00e1mi nejel?“<\/div>\n
„Nen\u00ed mi n\u011bjak dob\u0159e,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Jsem po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b unaven\u00fd. A kdy\u017e chci j\u00edt v pond\u011bl\u00ed do \u0161koly, nem\u011bl bych to je\u0161t\u011b tenhle v\u00edkend p\u0159eh\u00e1n\u011bt. Rad\u0161i bych z\u016fstal doma a prospal se a tak…“ nechal svoji v\u011btu nedokon\u010denou.<\/div>\n
Simone vyt\u00e1hla ruce z d\u0159ezu a nespokojen\u011b si ho p\u0159em\u011b\u0159ila. „M\u00e1\u0161 teplotu?“<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou. „Ne… jen jsem unaven\u00fd.“<\/div>\n
Bylo na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b se lehce mra\u010dila, kdy\u017e \u0159ekla: „Dob\u0159e, z\u016fsta\u0148 tedy doma. Pojede jen Tom, aby babi\u010dka vid\u011bla aspo\u0148 jednoho z v\u00e1s.“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl… ale najednou si v\u016fbec nebyl jist\u00fd, jestli je r\u00e1d, \u017ee mu to matka dovolila.<\/div>\n
„Dob\u0159e, mami, d\u00edky.“<\/div>\n
*<\/div>\n
Tom pokr\u00fdval Billovo rameno drobn\u00fdmi polibky. N\u011b\u017en\u011b se mazlil rty s hladkou k\u016f\u017e\u00ed. Miloval chv\u00edle, jako byla tahle, kdy v\u0161echno vzru\u0161en\u00ed u\u017e z t\u011bla odezn\u011blo, a on jen le\u017eel unaven\u011b s Billem v n\u00e1ru\u010di. Mohl mu \u0161eptat sladk\u00e9 hlouposti, mohl ho hladit nebo jen poslouchat, jak mu prudce bije srdce v hrudi. S\u00edla toho, co c\u00edtil, kdy\u017e ho obj\u00edmal, ho poka\u017ed\u00e9 p\u0159ekvapila svoj\u00ed intenzitou. \u00b4Tohle je l\u00e1ska,\u00b4 napadlo ho a on se jen \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l. Zdvihl hlavu a zad\u00edval se do unaven\u00e9 tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho dvoj\u010dete. „Billi, je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Bill se k n\u011bmu pomalu oto\u010dil a jeho \u00fasta se zat\u0159epetala v plach\u00e9m \u00fasm\u011bvu. „Samoz\u0159ejm\u011b, pro\u010d by nem\u011blo?“<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ pokr\u010dil Tom rameny. „Jen takov\u00fd pocit,“ dodal. P\u0159evalil se na z\u00e1da a Billa st\u00e1hnul k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de. Zad\u00edval se na strop, zat\u00edmco dlouh\u00fdmi prsty proj\u00ed\u017ed\u011bl tmav\u00e9 prameny hebk\u00fdch vlas\u016f. Takhle to bylo fajn, takhle v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je v bezpe\u010d\u00ed a nic se mu nem\u016f\u017ee st\u00e1t, nikdo mu nem\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit a Tom pot\u0159eboval m\u00edt jistotu, \u017ee je jeho bratr v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
Jemn\u011b hladil dlan\u00ed Billova nah\u00e1 z\u00e1da a nechal se jeho tepl\u00fdm dechem kol\u00e9bat, dokud neusnul.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Jak to, \u017ee Bill nikam nejede?“ roz\u010diloval se Tom. „J\u00e1 chci z\u016fstat doma s n\u00edm.“<\/div>\n
Matka jen zavrt\u011bla hlavou. „Ani n\u00e1hodou. Babi\u010dka v\u00e1s nevid\u011bla u\u017e p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r t\u00fddn\u016f a j\u00e1 j\u00ed sl\u00edbila, \u017ee dneska ur\u010dit\u011b p\u0159ijedeme. Nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu, \u017ee ani jeden z v\u00e1s nedoraz\u00ed. Bill mi v\u010dera \u0159ekl, \u017ee se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e, tak\u017ee pojede\u0161 aspo\u0148 ty.“ Zabodla ukazov\u00e1\u010dek s ostr\u00fdm nehtem do Tomovy hrudi.<\/div>\n
„Au,“ vyjeknul podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a prsty p\u0159ejel po m\u00edst\u011b, kter\u00e9ho se dotkla.<\/div>\n
Oto\u010dil se na pat\u011b a rozb\u011bhl se po schodech nahoru. Rozrazil dve\u0159e jejich pokoje. „Pro\u010d jsi mi nic ne\u0159ekl?“ vy\u0161t\u011bkl na bratra, sed\u00edc\u00edho na posteli s notebookem na kolenou.<\/div>\n
Bill k n\u011bmu zdvihl neur\u010dit\u00fd pohled a pokr\u010dil rameny. „Co m\u00e1\u0161 na mysli?“<\/div>\n
„Ty dob\u0159e v\u00ed\u0161, co. Nejede\u0161 s n\u00e1ma,“ zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Nebyla p\u0159\u00edle\u017eitost.“<\/div>\n
Tomovo obo\u010d\u00ed vylet\u011blo do v\u00fd\u0161e. Zav\u0159el za sebou dve\u0159e a vstoupil do pokoje. „Jak to mysl\u00ed\u0161, \u017ee nebyla p\u0159\u00edle\u017eitost? U\u017e v\u010dera jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee nepojede\u0161 a za celej ve\u010der a celou noc, cos le\u017eel se mnou v posteli, nebyla p\u0159\u00edle\u017eitost, abys mi to \u0159ekl?“ vyjel na n\u011bj podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Aspo\u0148 mi nel\u017ei, Bille.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „J\u00e1 ti p\u0159ece nel\u017eu, prost\u011b jsem zapomn\u011bl.“<\/div>\n
„Zapomn\u011bl? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem tak pitomej? Nech\u00e1pu, co se to s tebou d\u011bje, Bille. Nech\u00e1pu to.“ Bezmocn\u011b rozhodil rukama. „Tak si to tady u\u017eij,“ u\u0161kl\u00edbl se a prudce otev\u0159el dve\u0159e na chodbu. Je\u0161t\u011b jednou se po bratrovi na\u0161tvan\u011b pod\u00edval, ne\u017e za sebou pr\u00e1sknul dve\u0159mi.<\/div>\n
*<\/div>\n
Narcissa namo\u010dila hedv\u00e1bn\u00fd \u0161\u00e1tek do hojiv\u00e9ho lektvaru, kter\u00fd dom\u00e1c\u00ed sk\u0159\u00edtek p\u0159inesl a p\u0159ilo\u017eila ho na synovo \u010delo. Ot\u0159ela dlouh\u00fd \u0161r\u00e1m, kter\u00fd za\u010d\u00ednal na \u010dele a hroziv\u011b se t\u00e1hl p\u0159es sp\u00e1nek a\u017e na tv\u00e1\u0159. Do o\u010d\u00ed se j\u00ed tla\u010dily slzy, kdy\u017e p\u0159ikl\u00e1dala l\u00e9\u010divou l\u00e1tku na jeho rozbit\u00e1 \u00fasta. Stiskla pevn\u011b zuby. Nemohla si dovolit projevit slabost. Rozhodn\u011b ne v t\u00e9hle situaci.<\/em><\/div>\n
Odhalila synovo \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo a opatrn\u011b pokra\u010dovala v om\u00fdv\u00e1n\u00ed jeho ran. Nikdy si nemyslela, \u017ee jej\u00ed k\u0159ehk\u00fd syn pozn\u00e1 tak krut\u00e1 muka. Tis\u00edckr\u00e1t rad\u0161i by je podstoupila ona sama, ale nemohla. Byl to jeho boj a jen Draco v n\u011bm mohl zv\u00edt\u011bzit… nebo prohr\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„Tak,“ povzdechla si, kdy\u017e i posledn\u00ed r\u00e1na zmizela pod chladiv\u00fdm obkladem. Znovu zabalila Draca do chladiv\u00e9ho prost\u011bradla a p\u0159ikryla ho teplou dekou.<\/em><\/div>\n
„Draco,“ za\u0161eptala a uhladila jeho plav\u00e9 vlasy. „M\u011bl by ses zkusit nap\u00edt,“ pokra\u010dovala \u0161eptem. M\u00e1vnut\u00edm ruky p\u0159ivolala dom\u00e1c\u00edho sk\u0159\u00edtka, kter\u00fd j\u00ed pohotov\u011b podal poh\u00e1r pln\u00fd podivn\u011b \u017elutozelen\u00e9 tekutiny.<\/em><\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco, co t\u011b pos\u00edl\u00ed a urychl\u00ed hojen\u00ed,“ pokra\u010dovala po chv\u00edli. Sledovala, jak se tmav\u00e9 \u0159asy lehce zat\u0159epetaly a Draco velmi pomalu pootev\u0159el o\u010di.<\/em><\/div>\n
„Mami,“ za\u0161eptal a v\u00ed\u010dka mu zas klesla zp\u00e1tky.<\/em><\/div>\n
„Ne, Draco, neus\u00ednej. Napij se trochu.“<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu,“ zast\u00e9nal.<\/em><\/div>\n
„Neboj se, pom\u016f\u017eu ti.“ Narcissa vsunula ruku pod jeho \u0161t\u00edhl\u00fd krk a pomohla mu trochu nadzdvihnout hlavu. Tv\u00e1\u0159 se mu k\u0159ivila bolest\u00ed, ale p\u00e1r dou\u0161k\u016f lektvaru sklouzlo do jeho krku.<\/em><\/div>\n
„Tak, zvl\u00e1dl jsi to v\u00fdborn\u011b,“ \u0159ekla ti\u0161e Narcissa a pohladila ho po poran\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. „Zas bude v\u0161echno dobr\u00e9, neboj se,“ za\u0161eptala. V tu chv\u00edli byla r\u00e1da, \u017ee Draco u\u017e zas zav\u0159el o\u010di, proto\u017ee kdyby se na ni d\u00edval, ur\u010dit\u011b by poznal, \u017ee tady je jedna v\u011bc, kter\u00e1 u\u017e rozhodn\u011b nikdy dobr\u00e1 nebude.<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
„NEEE!“<\/em><\/div>\n
Zlomen\u00fd hlas pln\u00fd zoufalstv\u00ed se nesl \u00fadol\u00edm, ale Harrymu to bylo jedno. V\u016fbec si nemapatoval, jak se dostal ven. Nepamatoval si, jestli ho p\u0159i tom mohl n\u011bkdo vid\u011bt. Nic. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl jen Dracovu nehybnou tv\u00e1\u0159 a jeho srdce pukalo pod p\u0159\u00edvalem bolesti.<\/em><\/div>\n
U\u017e kdy\u017e sly\u0161el slova, kter\u00e1 sk\u0159\u00edtci tlumen\u011b pronesli ve vstupn\u00ed hale ok\u00e1zal\u00e9ho s\u00eddla, u\u017e tehdy v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bco je \u0161patn\u011b. Jenom\u017ee kdy\u017e za nimi do\u0161el a\u017e ke dve\u0159\u00edm Dracova pokoje, a kdy\u017e za nimi proklouznul dovnit\u0159, musel pevn\u011b zatnout zuby do sv\u00e9 ruky, aby nevyk\u0159ikl. T\u00e9m\u011b\u0159 Draca nepoznal. Z jeho p\u016fvodn\u00ed podoby zbyly jen dlouh\u00e9 sv\u011btl\u00e9 vlasy. Drobn\u00e9 t\u011blo se zd\u00e1lo b\u00fdt je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed a je\u0161t\u011b k\u0159eh\u010d\u00ed… jeho tv\u00e1\u0159… Harrymu se po tv\u00e1\u0159\u00edch spustily prvn\u00ed slzy. Dracova p\u016fvabn\u00e1 tv\u00e1\u0159i\u010dka byla rozbit\u00e1 a zni\u010den\u00e1. Jeho hladk\u00e9, n\u011b\u017en\u00e9 t\u011blo bylo poseto hlubok\u00fdmi ranami. \u00b4Kdo jen mohl ud\u011blat n\u011bco tak krut\u00e9ho? A pro\u010d?\u00b4 k\u0159i\u010delo jeho srdce. Nev\u011bd\u011bl… Zat\u00ednal p\u011bsti a zoufale bu\u0161il do tr\u00e1vy kolem sebe. Plakal a k\u0159i\u010del. P\u0159i\u0161el pozd\u011b, nedok\u00e1zal Draca ochr\u00e1nit p\u0159ed t\u00edm, aby mu n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil…<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Bill z\u00edral na monitor a po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kala osam\u011bl\u00e1 slan\u00e1 slza.<\/div>\n
Ale ne, takhle to p\u0159ece nem\u011blo b\u00fdt. Necht\u011bl, aby se ta pov\u00eddka vyv\u00edjela tak smutn\u011b a tak tragicky. Cht\u011bl, aby Harry a Draco byli \u0161\u0165astn\u00ed. Cht\u011bl, aby se do sebe zamilovali, \u00b4p\u0159ece zaslou\u017eili jeden druh\u00e9ho, ne?\u00b4 \u0159\u00edkal si pro sebe.<\/div>\n
Zad\u00edval se z okna. D\u00e9\u0161\u0165 bubnoval do okenn\u00edch tabul\u00ed a Bill si najednou p\u0159i\u0161el tak stra\u0161n\u011b s\u00e1m. Obr\u00e1til pohled na Tomovu pr\u00e1zdnou postel. P\u0159istihl se, \u017ee sv\u00e9 dvoj\u010de postr\u00e1d\u00e1, a to hodn\u011b. \u00b4Co kdyby se mu n\u011bco stalo?\u00b4 napadlo ho. \u00b4Co kdyby t\u0159eba Gordon naboural? Co kdybych ho u\u017e nikdy neuvid\u011bl?\u00b4 Ledov\u00e1 ruka strachu sev\u0159ela jeho srdce a skoro se mu ud\u011blalo \u0161patn\u011b od \u017ealudku.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148,“ p\u0159ik\u00e1zal si polohlasem. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak jeho hlas zn\u011bl najednou jinak, kdy\u017e byl v cel\u00e9m dom\u011b s\u00e1m. „Nic se mu nestane.“<\/div>\n
Ale p\u0159esto se t\u00e9 neodbytn\u00e9 my\u0161lenky nemohl zbavit.<\/div>\n
\u010c\u00edm v\u00edc nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm siln\u011bji si uv\u011bdomoval, \u017ee Tom p\u0159ece za\u017eil n\u011bco podobn\u00e9ho, \u010d\u00edm pro\u0161el Harry. Byl p\u0159ece u t\u00e9 nehody, byl s Billem do t\u00e9 doby, ne\u017e p\u0159ijela sanitka, dr\u017eel ho celou dobu za ruku a nev\u011bd\u011bl, jestli \u017eije… Srdce se mu sev\u0159elo nad t\u00edm, jak asi Tomovi muselo b\u00fdt a najednou za\u010d\u00ednal ch\u00e1pat, pro\u010d Tomovi tolik vadila Dorianova p\u0159\u00edtomnost a ve sv\u011btle jejich n\u011b\u017en\u00e9ho, k\u0159ehk\u00e9ho vztahu i Dorianova pozornost.<\/div>\n
Odstr\u010dil notebook na stranu a ze z\u00e1suvky stolu vedle postele vyt\u00e1hl ohmatan\u00fd pap\u00edr. Rozlo\u017eil si ho na kl\u00edn\u011b. Byl to obr\u00e1zek Tomovy tv\u00e1\u0159e, kterou kreslil u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny. Prstem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po t\u011bch d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fdch rysech a srdce se mu v hrudi chv\u011blo.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, v\u00ed\u0161 to?“ za\u0161eptal ne\u017eiv\u00e9 tv\u00e1\u0159i na pap\u00edru. P\u0159ibl\u00ed\u017eil \u010dernob\u00edlou kresbu ke sv\u00e9mu obli\u010deji a lehce na ni p\u0159itiskl rty.<\/div>\n
„Odpus\u0165 mi, pros\u00edm,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. Bill sed\u011bl v pokoji, o\u010di up\u0159en\u00e9 na b\u00edlou st\u011bnu proti sob\u011b a bez pohnut\u00ed sledoval drobnou skvrnku, kter\u00e1 tam z\u016fstala je\u0161t\u011b od l\u00e9ta po Tomov\u011b pokusu zab\u00edt kom\u00e1ra. D\u00edval se na ni, ale nevn\u00edmal ji. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-16990","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16990","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16990"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16990\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16990"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16990"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16990"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}