{"id":1700,"date":"2016-11-10T16:00:00","date_gmt":"2016-11-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1692"},"modified":"2016-11-10T16:00:00","modified_gmt":"2016-11-10T15:00:00","slug":"little-white-lies-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/11\/10\/little-white-lies-4\/","title":{"rendered":"Little White Lies 4."},"content":{"rendered":"
autor: HollyWoodFix<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00edme sd\u00edlet postel?“ Zeptal se Bill pobaven\u011b, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl po jeho a Tomov\u011b hotelov\u00e9m pokoji.<\/div>\n
„No, pokoje byly rezervov\u00e1ny hodn\u011b dop\u0159edu, a mysl\u00edm, \u017ee ka\u017ed\u00fd p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee s sebou stejn\u011b m\u00edt rande nebudu\u2026 krom\u011b toho, m\u00e1me b\u00fdt p\u00e1r, pamatuje\u0161, a p\u00e1ry sd\u00edlej\u00ed postele,“ zd\u016fvodnil Tom.<\/div>\n
„Prost\u011b jsem si nemyslel, \u017ee by tvoje m\u00e1ma byla v pohod\u011b s t\u00edm, \u017ee spolu my dva budeme sd\u00edlet jednu postel.“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b\u2026 nebyla. Sna\u017eila se tu rezervaci zm\u011bnit, ale u\u017e to ne\u0161lo. A moje sestra j\u00ed \u0159ekla, a\u0165 se p\u0159es to prost\u011b p\u0159enese.“<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l. „K\u00e9\u017e bych mohl vid\u011bt jej\u00ed obli\u010dej.“ Bill si ze Simone r\u00e1d d\u011blal trochu legraci. Miloval tu \u017eenu skoro jako svou druhou matku, ale ob\u010das dok\u00e1zal \u0159\u00edct, \u017ee se kolem n\u011bj nec\u00edtila v\u017edy 100% pohodln\u011b, i kdy\u017e se sna\u017eila. A nyn\u00ed s celou tou v\u011bc\u00ed s p\u0159edst\u00edran\u00fdm rand\u011bn\u00edm se zd\u00e1lo, \u017ee u\u017e ho za\u010d\u00ednala m\u00edt dost, a tak usoudil, \u017ee by si mohl jej\u00ed nepohodl\u00ed docela u\u017e\u00edt.<\/div>\n
\n

„Bylo to docela legra\u010dn\u00ed,“ souhlasil Tom. „Ale span\u00ed v jedn\u00e9 posteli nebude trapn\u00e9, nebo jo?“<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d by bylo, spali jsme v jedn\u00e9 posteli u\u017e stokr\u00e1t!“<\/div>\n
„Pravda, ale to jsme byli bu\u010f je\u0161t\u011b d\u011bti, nebo jsme tam omdleli jako opil\u00ed teenage\u0159i. Nikdy ne v takov\u00e9hle situaci.“<\/div>\n
„No, pak bych se m\u011bl pt\u00e1t j\u00e1 tebe, jestli ti nevad\u00ed sd\u00edlet se mnou postel? Necht\u011bl bych, aby ses b\u00e1l, \u017ee chytne\u0161 moje homobakterie.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee kdybych m\u011bl chytnout tvoje homobakterie, tak by se to stalo u\u017e p\u0159ed lety, mus\u00edm b\u00fdt imunn\u00ed. Tak\u017ee s t\u00edm nem\u00e1m probl\u00e9m,“ ujistil ho Tom. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m b\u00fdt Billovi bl\u00edzko, a Bill to v\u011bd\u011bl. Jen si myslel, \u017ee se Bill mo\u017en\u00e1 ob\u010das b\u00e1l, \u017ee mu jejich bl\u00edzkost jednou za\u010dne b\u00fdt divn\u00e1 a \u017ee by to mohlo n\u011bjak naru\u0161it jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Tom ho ale v\u017edy ujistil, \u017ee to se nikdy nestane.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee co je na programu po zbytek dne?“ Zeptal se Bill a vyru\u0161il tak Toma z jeho my\u0161lenek.<\/p><\/div>\n

Bylo u\u017e celkem pozd\u011b a ka\u017ed\u00fd byl po j\u00edzd\u011b vy\u010derpan\u00fd, tak\u017ee se toho dne u\u017e nic souvisej\u00edc\u00edho se svatbou nekonalo. V\u0161em bylo pouze \u0159e\u010deno, aby odpo\u010d\u00edvali a zabydleli se, a byli p\u0159ipraveni na to, co bylo pot\u0159eba ud\u011blat n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne.<\/div>\n
Z\u00edtra m\u011bl prob\u011bhnout n\u00e1cvik ve\u010de\u0159e, kde se v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed se je\u0161t\u011b vz\u00e1jemn\u011b neznali, m\u011bli \u0161anci setkat. A pak m\u011bli m\u00edt ve\u010der \u017eenich i nev\u011bsta ka\u017ed\u00fd sv\u016fj ve\u010d\u00edrek pro rozlou\u010den\u00ed se svobodou. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den v sobotu byl l\u00e1ze\u0148sk\u00fd den pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo cht\u011bl, anebo golfov\u00fd den; prost\u011b posledn\u00ed den k relaxaci a \u0161ance zbavit se p\u0159\u00edpadn\u00e9 kocoviny. A pak kone\u010dn\u011b v ned\u011bli nastane ten velk\u00fd den.<\/div>\n
„Dneska ve\u010der tady opravdu nen\u00ed moc co d\u011blat. Chce\u0161 se j\u00edt proj\u00edt a trochu to tady prozkoumat?“<\/div>\n
„Jasn\u011b!“ Odpov\u011bd\u011bl Bill nad\u0161en\u011b. Celou v\u011b\u010dnost sed\u011bli v mal\u00e9m aut\u011b a ta posledn\u00ed v\u011bc, kterou cht\u011bl d\u011blat, bylo sed\u011bt cel\u00fd ve\u010der v mal\u00e9m hotelov\u00e9m pokoji. „Jen si vezmu sv\u016fj skic\u00e1k a m\u016f\u017eeme j\u00edt.“ Bill nikdy nikam neode\u0161el, ani\u017e by s sebou nem\u011bl n\u011bco, na co by mohl kreslit.<\/div>\n
\n
Spole\u010dn\u011b opustili hotel a za\u010dali prozkoum\u00e1vat Mnichov. Bylo to kr\u00e1sn\u00e9 m\u011bsto, bohat\u00e9 na kulturu, a Bill se prost\u011b cht\u011bl zastavit a nakreslit to \u00fapln\u011b v\u0161echno. Nikdy d\u0159\u00edve v t\u00e9to \u010d\u00e1sti N\u011bmecka nebyl a byl nad\u0161en\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee prozkoumat tak \u00fa\u017easnou oblast.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148 p\u0159esn\u011b tam, Tomi!“ Skoro zak\u0159i\u010del Bill, jak si polohoval Toma na most\u011b. Most s\u00e1m o sob\u011b nebyl nijak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale \u0161lo o ten v\u00fdhled. Bylo vid\u011bt mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody s n\u011bkolika kr\u00e1sn\u00fdmi budovami v pozad\u00ed.<\/div>\n
„Mus\u00edm tady st\u00e1t po celou dobu, ne\u017e to v\u0161echno nakresl\u00ed\u0161?!“ Nebylo to poprv\u00e9, co Billovi st\u00e1l modelem; ve skute\u010dnosti to d\u011blal po\u0159\u00e1d. Nikdy nev\u011bd\u011bl, pro\u010d by jej Bill m\u011bl cht\u00edt neust\u00e1le kreslit, ale podle Billa m\u011bl v\u00fdbornou strukturu kost\u00ed nebo tak n\u011bco. Vlastn\u011b na tom ani nez\u00e1le\u017eelo, d\u011blal to r\u00e1d. C\u00edtil se speci\u00e1ln\u011b, \u017ee Billovi p\u0159i\u0161el tak speci\u00e1ln\u00ed, i kdy\u017e to zn\u011blo hloup\u011b.<\/div>\n
„Ne, ne, jen si to trochu na\u010drtnu. Pak m\u016f\u017eu zbytek dokreslit zpam\u011bti.“ Bill rychle \u010drtal, necht\u011bl dostat spousty z\u00edraj\u00edc\u00edch pohled\u016f od proch\u00e1zej\u00edc\u00edch lid\u00ed, ale prost\u011b si nemohl pomoct, ta sc\u00e9na byla p\u0159\u00edli\u0161 dokonal\u00e1. Ty budovy, ta voda, a Tom\u2026 Bill lehce z\u010dervenal, jak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, ale jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel mu p\u0159i\u0161el atraktivn\u00ed. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 to nevid\u011bt! Byl vysok\u00fd, op\u00e1len\u00fd a m\u011bl vypracovan\u00e9 t\u011blo, nemluv\u011b o t\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 struktu\u0159e kost\u00ed. Ka\u017ed\u00fd, mu\u017e nebo \u017eena (pokud je p\u0159itahovali mu\u017ei), nemohl nesouhlasit s faktem, \u017ee Tom dob\u0159e vypadal.<\/div>\n
\n

„Okay, m\u00e1m hotovo!“<\/p><\/div>\n

Tom se p\u0159i\u0161el pod\u00edvat, co Bill vytvo\u0159il, a byl p\u0159ekvapen\u00fd, jak \u00fa\u017easn\u00e9 to vypadalo u\u017e za tak kr\u00e1tk\u00fd \u010das. V\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill neuv\u011b\u0159iteln\u011b talentovan\u00fd, ale st\u00e1le ho p\u0159ekvapilo poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e vid\u011bl jednu z Billov\u00fdch kreseb, jak moc talentovan\u00fd byl.<\/div>\n
„To je \u00fa\u017easn\u00e9, Bille.“<\/div>\n
„D\u00edky, ale j\u00e1 to v\u00edm, nemus\u00ed\u0161 mi to \u0159\u00edkat.“ Zavtipkoval Bill, aby tak skryl rum\u011bnec z komplimentu za trochu fale\u0161n\u00e9 skromnosti.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b chci, abys m\u011b nakreslit s ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e jen s diamantov\u00fdm n\u00e1hrdeln\u00edkem ve tvaru srdce.“<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l. „J\u00e1 to nakresl\u00edm, ale mus\u00ed\u0161 mi p\u0159i tom zap\u00f3zovat.“<\/div>\n
„Dohodnuto.“<\/div>\n
Oba chlapci se rozesm\u00e1li, ne\u017e pokra\u010dovali ve zkoum\u00e1n\u00ed m\u011bsta. Nyn\u00ed bylo je\u0161t\u011b pozd\u011bji, slunce za\u010dalo zapadat a oni v\u011bd\u011bli, \u017ee by pravd\u011bpodobn\u011b m\u011bli zam\u00ed\u0159it zp\u00e1tky do hotelu rad\u011bji d\u0159\u00edv ne\u017e pozd\u011bji. N\u011bjak se ale ocitli na lavi\u010dce v parku, ze kter\u00e9 byl v\u00fdhled na \u010d\u00e1st m\u011bsta, a pohled na zapadaj\u00edc\u00ed slunce byl prost\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dech berouc\u00ed, aby od n\u011bj ode\u0161li.<\/div>\n
Po n\u011bkolika minut\u00e1ch si Bill op\u0159el hlavu o Tomovo rameno, co\u017e Toma p\u0159inutilo se usm\u00edvat, a op\u0159\u00edt si hlavu o tu Billovu. Byla to tak kr\u00e1sn\u00e1 chv\u00edle, a nebyl tam nikdo jin\u00fd, s k\u00fdm by ji Tom str\u00e1vil rad\u011bji.<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ee to pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161, Bille.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m Tomi.“<\/div>\n
\n

~ * ~ * ~<\/p><\/div>\n

\n

Po z\u00e1padu slunce se oba mu\u017ei vydali na cestu zp\u011bt ke sv\u00e9mu hotelu. \u0160li vedle sebe v pohodln\u00e9m ml\u010den\u00ed, kdy\u017e Bill Toma p\u0159ekvapil t\u00edm, \u017ee ho chytil za ruku.<\/p><\/div>\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se Tom a zvedl obo\u010d\u00ed, a\u010dkoli se nepokusil svou ruku odt\u00e1hnout.<\/div>\n
„Jen nacvi\u010duju.“<\/div>\n
„Nacvi\u010duje\u0161 co?“<\/div>\n
„Opravdu jsi nad t\u00edm neuva\u017eoval, Tome?“ Bill zavrt\u011bl hlavou nad Tomov\u00fdm pr\u00e1zdn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Star\u0161\u00ed mu\u017e mo\u017en\u00e1 byl n\u011bjak\u00fd druh v\u011bdeck\u00e9ho chytrol\u00edna, ale ob\u010das dok\u00e1zal b\u00fdt celkem tup\u00fd. „Tak jsme vymysleli na\u0161i malou historku, ale nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee lid\u00e9 budou mezi n\u00e1mi o\u010dek\u00e1vat jistou m\u00edru n\u00e1klonnosti? Jako je dr\u017een\u00ed se za ruce, mal\u00e9 dotyky sem a tam, a mo\u017en\u00e1 i l\u00edb\u00e1n\u00ed…“ Bill se odml\u010del, za\u010d\u00ednal se p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence \u010dervenat.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel.“ \u0158ekl Tom, najednou se c\u00edtil docela hloup\u011b. Jak si mohl neuv\u011bdomit, \u017ee p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed, \u017ee jsou p\u00e1r, bude zahrnovat v\u00edc ne\u017e jen \u0159\u00edk\u00e1n\u00ed lidem ‚hej, my jsme p\u00e1r‘.<\/div>\n
„Nevad\u00ed ti to, \u017ee ne?“ Zeptal se Tom, „proto\u017ee bych po tob\u011b v\u00e1\u017en\u011b nikdy necht\u011bl, abys d\u011blal n\u011bco, co ti nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9.“<\/div>\n
„J\u00e1 to v\u00edm. A jsem v pohod\u011b se v\u0161\u00edm, s \u010d\u00edm jsi v pohod\u011b i ty.“<\/div>\n
„Okay, no\u2026 J\u00e1 jsem v pohod\u011b s \u010d\u00edmkoliv, co pot\u0159ebujeme ud\u011blat, abychom tohle uhr\u00e1li,“ \u0159ekl Tom. Oba z\u016fstali n\u011bjakou dobu zticha a vst\u0159eb\u00e1vali, co p\u0159esn\u011b to znamen\u00e1. Do\u0161li k p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti hotelu, ne\u017e kdokoliv z nich promluvil.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee kdy\u017e jsme si nacvi\u010dili dr\u017een\u00ed se za ruce, mo\u017en\u00e1 bychom si mohli nacvi\u010dit i p\u00e1r dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, a\u0165 to nen\u00ed tak trapn\u00e9, a\u017e na to p\u0159ijde \u010das,“ od\u016fvodnil Tom, a Bill proti tomu nemohl nic nam\u00edtnout, a tak jen nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e, m\u016f\u017eeme nacvi\u010dit tohle,“ za\u0161eptal Bill a omotal pa\u017ee kolem Tomova krku.<\/div>\n
„Okay, a taky m\u016f\u017eeme nacvi\u010dit tohle.“ Tom omotal pa\u017ee kolem Billova pasu a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b n\u011bco, co bychom m\u011bli nacvi\u010dit?“ Zeptal se Bill s \u010derven\u00e1n\u00edm; nev\u011bd\u011bl, co to na n\u011bj p\u0159i\u0161lo, pro\u010d byl najednou tak sm\u011bl\u00fd.<\/div>\n
„No, m\u011bli bychom nejsp\u00ed\u0161 nacvi\u010dit ty velk\u00e9 v\u011bci, aspo\u0148 jednou.“ Tom se v tuto chv\u00edli u\u017e \u010dervenal taky. Nikdy o sv\u00e9 orientaci ani na minutu nezapochyboval, v\u017edycky si byl jist\u00fd, \u017ee je na holky. Miloval \u017eeny, p\u0159ipadaly mu atraktivn\u00ed, jen prost\u011b je\u0161t\u011b nena\u0161el tu pravou. Tu, se kterou by poc\u00edtil tu jiskru. Ale Billa miloval. Miloval na n\u011bm v\u0161echno, a kdyby Bill byl \u017eena, Tom si byl jist\u00fd, \u017ee by se vyj\u00e1d\u0159il u\u017e p\u0159ed lety. Ale neud\u011blal to, proto\u017ee Bill nebyl \u017eena. Bill byl jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, a to bylo v\u0161echno.<\/div>\n
„Kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“<\/div>\n
\n

Oba mu\u017ei se pomalu naklonili sm\u011brem k sob\u011b, dokud od sebe jejich rty nebyly vzd\u00e1len\u00e9 pouh\u00e9 centimetry. Mohli vz\u00e1jemn\u011b c\u00edtit sv\u016fj dech a vdechovali vzduch toho druh\u00e9ho. Jejich rty se vz\u00e1jemn\u011b pouze nepatrn\u011b dotkly, kdy\u017e k nim n\u011bkdo promluvil a zp\u016fsobil, \u017ee od sebe odsko\u010dili.<\/p><\/div>\n

„No nejste vy dva ta nejroztomilej\u0161\u00ed v\u011bc?“ Byla to Nat\u00e1lie, kter\u00e1 st\u00e1la vedle sv\u00e9ho skoro-man\u017eela Georga.<\/div>\n
„Ahoj Nat\u00e1lie,“ Tom si odka\u0161lal a odstoupil od mlad\u0161\u00edho mu\u017ee, byl v rozpac\u00edch, \u017ee byli p\u0159isti\u017eeni.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee u\u017e jsi mi to \u0159\u00edkal, ale musela jsem to vid\u011bt, abych tomu opravdu uv\u011b\u0159ila!“ Nat\u00e1lie se rozesm\u00e1la, kdy\u017e spat\u0159ila, jak jej\u00ed bratr i jeho p\u0159\u00edtel<\/em> z\u010dervenali. „A mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jste skute\u010dn\u011b ten nejroztomilej\u0161\u00ed p\u00e1r!“<\/div>\n
„D\u00edky\u2026“ Zamumlal Tom, st\u00e1le se m\u00edrn\u011b \u010dervenal. Nem\u011bl v \u00famyslu, aby ten polibek kdokoliv vid\u011bl, ale p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to bude jen dobr\u00e9 pro podporu jeho l\u017ei.<\/div>\n
„Zrovna jsme cht\u011bli zam\u00ed\u0159it na n\u011bjak\u00fd drink do t\u00e9 hosp\u016fdky hned za rohem, nechcete se k n\u00e1m p\u0159ipojit?“ Zeptal se Georg, kter\u00fd cht\u011bl Tomovi pomoct t\u00edm, \u017ee zm\u011bn\u00ed t\u00e9ma. Georg mo\u017en\u00e1 byl o \u010dty\u0159i roky star\u0161\u00ed ne\u017e on, ale st\u00e1le toho m\u011bli hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho a skv\u011ble spolu vych\u00e1zeli.<\/div>\n
\n

„Nechce\u0161 j\u00edt, nebo ano?“ Zeptal se Tom ti\u0161e, aby ho sly\u0161el jen Bill. Mlad\u0161\u00ed mu\u017e pokr\u010dil rameny a Tom mohl vid\u011bt, \u017ee je docela unaven\u00fd. „Ne, byl to dlouh\u00fd den, mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to p\u016fjdeme zalomit.“<\/p><\/div>\n

„Okay, uvid\u00edme se z\u00edtra!“ Nat\u00e1lie se usm\u00e1la a zam\u00e1vala sv\u00e9mu bratrovi a Billovi na rozlou\u010denou. Jakmile byli z doslechu, Nat\u00e1lie \u0161eptem promluvila ke sv\u00e9mu snoubenci. „V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee se moje matka m\u00fdl\u00ed.“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Sama sebe p\u0159esv\u011bd\u010dila, \u017ee Tom o sv\u00e9m vztahu s Billem l\u017ee, aby mu dala pokoj.“ Georg ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Svou budouc\u00ed tch\u00fdni miloval, ale v\u011bd\u011bl, jak ob\u010das dok\u00e1\u017ee b\u00fdt nesnesiteln\u00e1. Ve skute\u010dnosti, kdy\u017e jej p\u0159ed v\u00edce ne\u017e dv\u011bma lety po\u017e\u00e1dala, aby \u0161el na rande s jej\u00ed dcerou, myslel si, \u017ee ta \u017eensk\u00e1 je bl\u00e1zen a souhlasil s t\u00edm jen proto, aby u\u017e byla zticha. Te\u010f u\u017e to samoz\u0159ejm\u011b c\u00edtil jinak.<\/div>\n
„Ale vid\u011bl jsi ten polibek, a ten okam\u017eik, kter\u00fd k tomu polibku vedl! V tom nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed. Ti dva jsou zamilovan\u00ed!“ Za\u0161eptala Nat\u00e1lie a ti\u0161e zatleskala vzru\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Pro\u010d \u0161ept\u00e1\u0161? V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1s u\u017e nem\u016f\u017eou sly\u0161et,“ zeptal se Georg zv\u011bdav\u011b, tak\u00e9 \u0161eptem.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, prost\u011b jsem to tak c\u00edtila.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d to d\u011bl\u00e1\u0161!“<\/div>\n
„Ty taky!“<\/div>\n
„No, te\u010f nem\u016f\u017eu p\u0159estat kv\u016fli tob\u011b.“<\/div>\n
„Ka\u017edop\u00e1dn\u011b\u2026“ Nat\u00e1lie si odka\u0161lala a pokra\u010dovala norm\u00e1ln\u00edm hlasem, „prost\u011b jsem opravdu r\u00e1da, \u017ee ho kone\u010dn\u011b vid\u00edm \u0161\u0165astn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Jo, rozhodn\u011b si to zaslou\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Jen douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1ma bude schopn\u00e1 nechat to b\u00fdt a nepl\u00e9st se do toho.“<\/div>\n
„Simone? Nepl\u00e9st se do n\u011b\u010deho? To nezn\u00ed \u00fapln\u011b spr\u00e1vn\u011b.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, z toho si pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1m starosti.“ Nat\u00e1lie si povzdechla a zavrt\u011bla hlavou. Byl to jej\u00ed svatebn\u00ed v\u00edkend, tak\u017ee nehodlala n\u011b\u010demu dovolit, aby j\u00ed to n\u011bco zkazilo, jen doufala, \u017ee se jej\u00ed matka st\u00e1hne, a pokud ne, pak \u017ee Bill s Tomem na to byli p\u0159ipraveni.<\/p>\n

autor: HollyWoodFix<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: HollyWoodFix „Mus\u00edme sd\u00edlet postel?“ Zeptal se Bill pobaven\u011b, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl po jeho a Tomov\u011b hotelov\u00e9m pokoji. „No, pokoje byly rezervov\u00e1ny hodn\u011b dop\u0159edu, a mysl\u00edm, \u017ee ka\u017ed\u00fd p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee s sebou stejn\u011b m\u00edt rande nebudu\u2026 krom\u011b toho, m\u00e1me b\u00fdt p\u00e1r, pamatuje\u0161,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[659],"tags":[],"class_list":["post-1700","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-little-white-lies"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1700","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1700"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1700\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1700"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1700"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1700"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}