{"id":17034,"date":"2008-08-05T16:00:00","date_gmt":"2008-08-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16996"},"modified":"2008-08-05T16:00:00","modified_gmt":"2008-08-05T15:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/08\/05\/pribeh-na-druhou-33\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 33."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
Harry se plazil \u00fazkou chodbou vedouc\u00ed pry\u010d z Bradavic. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee pou\u017e\u00edt p\u0159en\u00e1\u0161edlo p\u0159\u00edmo z bradavick\u00e9ho hradu, tak\u017ee se pot\u0159eboval dostat z dosahu kouzel, kter\u00e1 starobyl\u00fd hrad chr\u00e1nila. \u0160lo to \u0161patn\u011b. Chodba byla u\u017e dlouho nepou\u017e\u00edvan\u00e1, zanesen\u00e1 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi kameny, tlej\u00edc\u00edm list\u00edm a v\u0161\u00edm jin\u00fdm. H\u0159betem ruky si set\u0159el kapky potu, kter\u00e9 mu vyrazily na \u010dele. Uv\u011bdomil si, \u017ee m\u00e1 \u00fapln\u011b ledov\u00e9 prsty a nev\u011bd\u011bl, jestli zimou nebo nervozitou. U\u017e musel b\u00fdt bl\u00edzko, d\u0159\u00edv n\u011bkolikr\u00e1t pou\u017eil tenhle v\u00fdchod, ale je\u0161t\u011b nikdy se mu cesta nezd\u00e1la tak dlouh\u00e1.<\/em><\/div>\n
Kone\u010dn\u011b.<\/em><\/div>\n
Zaznamenal, \u017ee chodba se pov\u011bdom\u011b st\u00e1\u010d\u00ed doleva a pak trochu nahoru a u\u017e nahmatal zn\u00e1m\u00fd v\u00fdchod. Opatrn\u011b vyklouzl ven. Jakmile uc\u00edtil \u010derstv\u00fd vzduch vyt\u00e1hl z kapsy masivn\u00ed prsten, kter\u00fd mu dala McGonagallov\u00e1. Nasadil si ho na prst a zav\u0159el o\u010di. Nikdy nem\u011bl r\u00e1d p\u0159emis\u0165ov\u00e1n\u00ed a nikdy si na to asi nezvykne. Ten pocit, \u017ee ho n\u011bco pevn\u011b sev\u0159e a vt\u00e1hne do sebe, byl v\u00e1\u017en\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Opakoval si jm\u00e9no m\u00edsta, o kter\u00e9m ho McGonagallov\u00e1 ujistila, \u017ee bude nejbl\u00ed\u017ee s\u00eddlu Malfoyov\u00fdch, a doufal, \u017ee se tref\u00ed. B\u011bhem minuty c\u00edtil, jak ho mocn\u00e1 s\u00edla vypou\u0161t\u00ed ze sv\u00e9ho sev\u0159en\u00ed a Harry tvrd\u011b p\u0159ist\u00e1l na zemi. Promnul prsty nara\u017een\u00fd bok a tlumen\u011b zaklel. U\u017e se mu v \u017eivot\u011b povedlo i hlad\u0161\u00ed p\u0159ist\u00e1n\u00ed, ale co… stane se.<\/em><\/div>\n
Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, ale byla po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b hrozn\u00e1 tma. Spo\u010d\u00edtal si, \u017ee brzy za\u010dne sv\u00edtat a Harry se do t\u00e9 doby nutn\u011b pot\u0159eboval zorientovat, kter\u00fdm sm\u011brem se d\u00e1t a p\u0159ibl\u00ed\u017eit se co nejv\u00edc k s\u00eddlu, aby p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti proklouzl skryt\u00fd v neviditeln\u00e9m pl\u00e1\u0161ti dovnit\u0159. Pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b a povzdechl si. \u00b4Draco, kde te\u010f asi tak jsi?\u00b4 pomyslel si smutn\u011b.<\/em><\/div>\n
Vstal ze zem\u011b a je\u0161t\u011b jednou se rozhl\u00e9dl kolem sebe.<\/em><\/div>\n
\n
„Lumos,“ pronesl ti\u0161e. \u0160pi\u010dka jeho h\u016flky blikla a rozsv\u00edtila se \u017elut\u00fdm sv\u011btlem. Oto\u010dil se kolem sv\u00e9 osy a najednou si uv\u011bdomil, \u017ee stoj\u00ed na \u00fazk\u00e9 cesti\u010dce. \u00b4No jo, ale kter\u00fdm sm\u011brem se d\u00e1t?\u00b4 M\u011bl dv\u011b mo\u017enosti, ale kter\u00e1 je ta spr\u00e1vn\u00e1? Kdyby m\u011bl aspo\u0148 n\u011bjakou mapu…<\/em><\/div>\n
No nic, musel se prost\u011b rozhodnout. Pokr\u010dil rameny a vydal se doprava. Nem\u011bl p\u0159edstavu, jak dlouho jde, ale odhadoval, \u017ee asi tak dvacet minut, mo\u017en\u00e1 p\u016fl hodiny. Stromy za\u010daly \u0159\u00eddnout a Harry vy\u0161el na louku, kter\u00e1 se prudce sva\u017eovala dol\u016f. Po jeho prav\u00e9 ruce byla obloha temn\u00e1 jak uprost\u0159ed nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed noci, ale na lev\u00e9 stran\u011b u\u017e ztratila svou nepropustnou \u010der\u0148 a protkan\u00e1 r\u016f\u017eov\u00fdmi nitkami oznamovala, \u017ee se probouz\u00ed slunce. Harry zhasl h\u016flku a posadil se na zem. Musel po\u010dkat, a\u017e se rozedn\u00ed, bez toho se nemohl hnout d\u00e1l. Op\u0159el si bradu o kolena a sledoval sv\u00edt\u00e1n\u00ed. \u0160koda, \u017ee s n\u00edm nemohl b\u00fdt Draco. Harry si byl jist\u00fd, \u017ee n\u011b\u017en\u00e9 barvy \u010dasn\u00e9ho r\u00e1na by se mu ur\u010dit\u011b l\u00edbily. U\u017e uplynuly \u010dty\u0159i dny od chv\u00edle, kdy ho naposledy spat\u0159il a Harrymu se to zd\u00e1lo jako v\u011b\u010dnost. Nikdy by si nemyslel, \u017ee bude n\u011bkoho tolik postr\u00e1dat. Kdy\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bl dom\u016f na pr\u00e1zdniny, samoz\u0159ejm\u011b se mu st\u00fdskalo po Ronovi a Hermion\u011b. Ale to bylo jin\u00e9. Ta pal\u010div\u00e1 touha vz\u00edt ho za ruku, p\u0159esv\u011bd\u010dit se, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku a sev\u0159\u00edt ho v n\u00e1ru\u010di, mu trhala srdce na malinkat\u00e9 kousky.<\/em><\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se rozednilo natolik, aby byl schopn\u00fd zjistit, kam se dostal. Zd\u00e1lo se, \u017ee je na nejvy\u0161\u0161\u00edm m\u00edst\u011b z cel\u00e9ho okol\u00ed a pod n\u00edm se rozprost\u00edr\u00e1 \u0161irok\u00e9 \u00fadol\u00ed. Pe\u010dliv\u011b zkoumal ka\u017edou str\u00e1\u0148, ka\u017ed\u00fd kopec a najednou spat\u0159il v d\u00e1lce na \u00fabo\u010d\u00ed strm\u00e9 hory velkolep\u00e9 s\u00eddlo. B\u00edl\u00e9 zdi, kryj\u00edc\u00ed rozlehl\u00e9 budovy a n\u011bkolik \u0161t\u00edhl\u00fdch v\u011b\u017ei\u010dek, kontrastovaly se zelen\u00ed strom\u016f, kter\u00e9 je obklopovaly. Harryho srdce se rozb\u011bhlo v zrychlen\u00e9m tempu. To muselo b\u00fdt ono… s\u00eddlo Malfoyov\u00fdch.<\/em><\/div>\n
Zauva\u017eoval, jestli bude bezpe\u010dn\u00e9 pou\u017e\u00edt ko\u0161t\u011b, ale celkem rychle vyhodnotil, \u017ee bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed bude vydat se p\u011b\u0161ky. D\u016fm mohl b\u00fdt zabezpe\u010den\u00fd ochrann\u00fdmi kouzly ve vzduchu, aby se nikdo nedostal p\u0159es jeho vysok\u00e9 zdi. Koho by napadlo se tam trm\u00e1cet p\u011b\u0161ky a zkusit proklouznout dve\u0159mi? Z kouzelnick\u00e9ho sv\u011bta asi nikoho…<\/em><\/div>\n
Hbit\u011b vysko\u010dil a pustil se po louce dol\u016f.<\/em><\/div>\n
\u0160el dlouho.<\/em><\/div>\n
Slunce u\u017e st\u00e1lo vysoko na obzoru, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostal na dosah b\u00edl\u00e9ho domu. P\u0159ehodil si p\u0159es sebe neviditeln\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165. Rozhodl se, \u017ee po\u010dk\u00e1. Jestli bude m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, n\u011bkdo m\u016f\u017ee vyj\u00edt a Harry nepozorovan\u011b proklouzne dovnit\u0159. Pokud bude m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed.<\/em><\/div>\n
Schoulen\u00fd u hlavn\u00ed br\u00e1ny \u010dekal t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i hodiny, ale nikdo nevy\u0161el, ani nep\u0159i\u0161el. Za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet trp\u011blivost. Vstal a vydal se pod\u00e9l dlouh\u00e9 zdi. Zkus\u00ed obej\u00edt s\u00eddlo a t\u0159eba naraz\u00ed n\u011bkde na jin\u00fd, m\u00e9n\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd vstup. A usm\u00e1lo se na n\u011bj \u0161t\u011bst\u00ed. Z \u00fapln\u011b druh\u00e9 strany na\u0161el mal\u00e1 dv\u00ed\u0159ka. Byla pootev\u0159en\u00e1. Opatrn\u011b vzt\u00e1hl ruku, aby je v\u00edc otev\u0159el a proklouzl dovnit\u0159, kdy\u017e tu usly\u0161el tlumen\u00e9 muml\u00e1n\u00ed. Oto\u010dil se a spat\u0159il dom\u00e1c\u00edho sk\u0159\u00edtka, t\u00e1hnouc\u00edho celou n\u00e1ru\u010d uschl\u00fdch ko\u0159en\u016f a bylin. U\u017e nev\u00e1hal ani vte\u0159inu a rychle se prosm\u00fdkl pootev\u0159en\u00fdmi vr\u00e1tky. Sk\u0159\u00edtek, zd\u00e1lo se, si ni\u010deho nev\u0161iml a pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch my\u0161lenek vstoupil za Harrym do n\u00e1dhern\u00e9 zahrady. Pe\u010dliv\u011b za sebou zamkl dve\u0159e a kl\u00ed\u010d zav\u011bsil na krk. Harry ani nedutal. B\u00e1l se, \u017ee kdy\u017e se pohne, prozrad\u00ed ho vrz\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch kam\u00ednk\u016f, kter\u00fdmi byly cesti\u010dky v zahrad\u011b vysypan\u00e9. Po\u010dkal, dokud sk\u0159\u00edtek nezmiz\u00ed, a pak se opatrn\u011b vydal sm\u011brem k domu. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed by musel obdivovat, s jak\u00fdm vkusem byla zahrada zalo\u017een\u00e1, ale te\u010f nebyla ta prav\u00e1 chv\u00edle.<\/em><\/div>\n
Obe\u0161el cel\u00fd d\u016fm, aby si ud\u011blal p\u0159edstavu o v\u0161ech p\u0159\u00edstupov\u00fdch cest\u00e1ch. Hlavn\u00ed vchodov\u00e9 dve\u0159e zdobil znak rodu Malfoyov\u00fdch. Harry ho poznal. Byl stejn\u00fd, jak\u00fd m\u011bl Draco na prstenu, kter\u00fd nosil.<\/em><\/div>\n
Rozhodl se pou\u017e\u00edt men\u0161\u00ed dv\u00ed\u0159ka, na kter\u00e1 narazil ze zadn\u00ed strany domu. Opatrn\u011b zkusil kliku. Bylo odem\u010deno. Ani necht\u011bl v\u011b\u0159it sv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed. Vklouzl do domu a modlil se, aby na nikoho nenarazil. Vstoupil do mal\u00e9 chodby. Podle v\u016fn\u011b j\u00eddla, kter\u00e1 ho okam\u017eit\u011b ude\u0159ila do nosu, poznal, \u017ee z\u0159ejm\u011b na\u0161el vchod do kuchyn\u011b. \u017daludek se mu sev\u0159el hlady a teprve te\u010f si Harry uv\u011bdomil, \u017ee vlastn\u011b od v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera nic nejedl. Poda\u0159ilo se mu nepozorovan\u011b proklouznout dovnit\u0159. V kuchyni panoval zmatek a ruch. Sk\u0159\u00edtci piln\u011b kmitali, v hrnc\u00edch bublala vo\u0148av\u00e1 j\u00eddla a Harrymu se \u00fapln\u011b sb\u00edhaly sliny, ale te\u010f nebyl \u010das myslet na j\u00eddlo. N\u011bkde tady byl Draco a pot\u0159eboval ho! Honem se vydal ke dve\u0159\u00edm a nepozorovan\u011b vyklouzl ven. B\u011bhem chv\u00edle se dostal do obrovsk\u00e9 vstupn\u00ed haly. V\u0161ude byla spousta kv\u011btin a portr\u00e9t\u016f plavovlas\u00fdch bled\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, evidentn\u011b Dracov\u00fdch p\u0159edk\u016f. Hale dominovalo obrovsk\u00e9 mramorov\u00e9 schodi\u0161t\u011b. V\u011brnost zmijozelsk\u00e9 koleji byla z\u0159ejm\u011b opravdu rodovou tradic\u00ed, proto\u017ee vrchn\u00ed \u010d\u00e1st z\u00e1bradl\u00ed zn\u00e1zor\u0148ovala had\u00ed t\u011blo, zakon\u010den\u00e9 z obou stran obrovskou had\u00ed hlavou s pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty. Harry musel uznat, \u017ee vstup do domu s takovouhle halou byl rozhodn\u011b impozantn\u00ed a i kdy\u017e nep\u0159i\u0161el hlavn\u00edm vchodem, p\u0159esto vydechl \u00fadivem, kdy\u017e p\u0159ed sebou spat\u0159il tu chladnou, mramorovou kr\u00e1su.<\/em><\/div>\n
Znovu si p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee tu nen\u00ed proto, aby obdivoval skv\u011bl\u00fd vkus Dracov\u00fdch p\u0159edk\u016f, ale aby p\u0159i\u0161el na to, kde Draco je a co se mu stalo.<\/em><\/div>\n
Z chodby, kterou p\u0159i\u0161el, zaslechl tlumen\u00e9 hlasy. Bez pohnut\u00ed vy\u010dkal, a\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. Byli to dva sk\u0159\u00edtci. Jeden z nich nesl obrovskou st\u0159\u00edbrnou n\u00e1dobu a druh\u00fd b\u00edl\u00e9 ru\u010dn\u00edky.<\/em><\/div>\n
„Mlad\u00fd p\u00e1n se u\u017e h\u00fdbe,“ za\u0161eptal ten s ru\u010dn\u00edky. „Dej pozor, a\u0165 nic nevylije\u0161. Pan\u00ed by se zlobila.“<\/em><\/div>\n
„Hlavn\u011b aby to moc nevychladlo,“ poznamenal ten se st\u0159\u00edbrnou n\u00e1dobou.<\/em><\/div>\n
Harry je sledoval \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima. \u00b4Mlad\u00fd p\u00e1n se u\u017e h\u00fdbe!“ Ta slova pomalu pronikala jeho \u0161okovanou mysl\u00ed. \u00b4Draco, m\u016fj Draco,\u00b4 pomyslel si zoufale. \u00b4L\u00e1sko, co ti to jen ud\u011blali?\u00b4<\/em><\/div>\n
Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed se rozeb\u011bhl po schodi\u0161ti vzh\u016fru. Nesm\u011bl sk\u0159\u00edtky ztratit, proto\u017ee ho ur\u010dit\u011b dovedou p\u0159\u00edmo k Dracovi.<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
Bill si projel rukou vlasy a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00e9dl po pokoji. Ne, nem\u011bl souhlasit s t\u00edm, \u017ee ho Dorian m\u016f\u017ee nav\u0161t\u00edvit pr\u00e1v\u011b te\u010f. Tom by ur\u010dit\u011b nebyl r\u00e1d, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011bl\u00e1. Jenom\u017ee copak to \u0161lo? M\u011bl snad Dorianovi lh\u00e1t, \u017ee na n\u011bj nem\u00e1 \u010das pot\u00e9, co mu p\u0159iznal, \u017ee \u010das m\u00e1?<\/div>\n
Zastavil se p\u0159ed zrcadlem a ukazov\u00e1\u010dkem set\u0159el trochu rozmazan\u00e9 \u010dern\u011b ze spodn\u00edho v\u00ed\u010dka, na\u0161pulil pusu a prsty projel vlasy. Ale jo, u\u0161lo to. Nebylo to sice nic oslniv\u00e9ho, ale \u0161patn\u011b nevypadal. To musel Bill sebekriticky p\u0159ipustit.<\/div>\n
S bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem se\u0161el po schodech dol\u016f a zastavil se u domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. Klepaly se mu ruce a hore\u010dnat\u011b uva\u017eoval, co by m\u011bl asi tak \u0159\u00edct, aby nevypadal jak bl\u00e1znivej puber\u0165\u00e1k. Zhluboka se nadechl a vzal za kliku.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl mlad\u00e9mu mu\u017ei, kter\u00fd st\u00e1l na cesti\u010dce, vedouc\u00ed od branky p\u0159es malou zahr\u00e1dku p\u0159ed domem, a rozhl\u00ed\u017eel se po okol\u00ed.<\/div>\n
„Bille, ahoj,“ Dorianova tv\u00e1\u0159 se rozt\u00e1hla v \u00fasm\u011bvu a s p\u0159\u00e1telsk\u00fdm gestem nat\u00e1hl k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci ruku. Bill ji stiskl, ale hned ji zas pustil, jako kdyby m\u011bl strach, \u017ee se sp\u00e1l\u00ed. Opatrn\u011b si Doriana prohl\u00ed\u017eel. Byl po\u0159\u00e1d stejn\u011b okouzluj\u00edc\u00ed, jako kdy\u017e se vid\u011bli naposledy, a\u017e Bill t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl d\u00fdchat.<\/div>\n
„Poj\u010f d\u00e1l,“ vzpamatoval se po p\u00e1r des\u00edtk\u00e1ch vte\u0159in a ustoupil ze dve\u0159\u00ed, aby Dorian mohl proj\u00edt. Nejist\u011b sklopil o\u010di k zemi.<\/div>\n
Dorian vstoupil do chodby a o\u010dima p\u0159elet\u011bl prostory kolem sebe. Bill jeho pohled n\u00e1sledoval. Sna\u017eil se vid\u011bt jejich d\u016fm ciz\u00edma o\u010dima. Nespokojen\u011b se zamra\u010dil, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee vedle botn\u00edku je umazan\u00e1 ze\u010f. Evidentn\u011b od Tomov\u00fdch tenisek, Bill si byl jist\u00fd. Jedin\u011b Tom m\u011bl ten hrozn\u00fd zlozvyk, \u017ee boty skop\u00e1val, tak\u017ee kolikr\u00e1t se odrazily od zdi, ne\u017e p\u0159ist\u00e1ly na sv\u00e9m m\u00edst\u011b na roho\u017ece. „Tudy,“ uk\u00e1zal sm\u011brem ke kuchy\u0148sk\u00fdm dve\u0159\u00edm a jen doufal, \u017ee v kuchyni \u017e\u00e1dnou vadu neobjev\u00ed.<\/div>\n
Dorian se posadil k d\u0159ev\u011bn\u00e9mu stolu a sledoval Billa, jak p\u0159ech\u00e1z\u00ed po m\u00edstnosti.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si n\u011bco k pit\u00ed?“ zeptal se Bill a vzal do ruky konvici. „\u010caj, k\u00e1vu?“ Jednou rukou nakoukl do lednice. „Taky by tu m\u011bl bejt hru\u0161kovej d\u017eus… teda jestli ho n\u011bkdo nevypil,“ zamumlal sp\u00ed\u0161 pro sebe. T\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dl k druh\u00e9mu mu\u017ei.<\/div>\n
„T\u0159eba vodu,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Dorian, „to sta\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a z linky vyt\u00e1hl vysokou sklenici. Hodil do n\u00ed p\u00e1r kostek ledu a doplnil ji vodou z plastov\u00e9 lahve. „Chce\u0161 i citron? M\u00e1me od d\u011bdy, naprosto ekologick\u00fd, doma vyp\u011bstovan\u00fd,“ zaculil se, nad\u0161en\u00fd, \u017ee aspo\u0148 n\u011b\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00fdm m\u016f\u017ee Doriana p\u0159ekvapit.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ m\u00e1vl nad citronem Dorian rukou. „D\u00edky,“ vzal si sklenici od Billa a trochu se napil. „Poj\u010f u\u017e si sednout ke mn\u011b a pov\u00eddej, jak se ti da\u0159\u00ed?“ zeptal se. Jeho modr\u00e9 o\u010di scanovaly Billovu tv\u00e1\u0159. „U\u017e ti zmizely v\u0161echny od\u0159eniny, to je dob\u0159e.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a sedl si ke stolu naproti n\u011bmu. „U\u017e je to docela fajn. V pond\u011bl\u00ed se vrac\u00edm do \u0161koly.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ podivil se Dorian. „Tak to se budeme v\u00eddat \u010dast\u011bji. U\u010d\u00edm te\u010f m\u00edsto profesorky Schmidtov\u00e9, ale ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee tebe na \u017e\u00e1dnou hodinu nem\u00e1m,“ poznamenal s povzdechem.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Ne, Schmidtov\u00e1 m\u011b neu\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„\u0160koda,“ Dorian naklonil hlavu k jednomu rameni. „R\u00e1d bych t\u011b v\u00eddal \u010dast\u011bji…“ Na chv\u00edli se odml\u010del. „Vypad\u00e1\u0161 \u00fapln\u011b jinak bez v\u0161ech t\u011bch obvaz\u016f,“ \u0159ekl zti\u0161en\u00fdm hlasem. „Skoro bych t\u011b nepoznal.“<\/div>\n
Billovi zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e a kdy\u017e k n\u011bmu zdvihl pohled, Dorian mohl vid\u011bt v jeho o\u010d\u00edch, jak je nejist\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed. Nat\u00e1hl ruku a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f jemn\u011b pohladil Billovu tv\u00e1\u0159. „M\u00e1\u0161 tak hebkou k\u016f\u017ei,“ za\u0161eptal. Ne\u017e se v\u0161ak Bill rozkoukal, byla ruka pry\u010d a Dorian se d\u00edval z okna ven na zahradu. „Jak zvl\u00e1d\u00e1\u0161 doh\u00e1n\u011bt l\u00e1tku, cos ve \u0161kole zame\u0161kal? Nepot\u0159ebuje\u0161 s n\u011b\u010d\u00edm pomoct? Mohl bych ti t\u0159eba zajistit n\u011bjak\u00e9 dou\u010dov\u00e1n\u00ed…“ \u0159ekl neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj d\u00edval \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b c\u00edtil na tv\u00e1\u0159i dotek jeho prst\u016f a jeho slova v n\u011bm po\u0159\u00e1d rezonovala. „To je dobr\u00fd,“ vykoktal. „Tom mi nos\u00ed pozn\u00e1mky a v\u0161echno mi vysv\u011btluje.“<\/div>\n
„Aha,“ p\u0159ik\u00fdvl Dorian. „Tom…“ \u0159ekl tak n\u011bjak neur\u010dit\u011b. „Vych\u00e1z\u00edte spolu dob\u0159e?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, je to p\u0159ece moje dvoj\u010de,“ odpov\u011bd\u011bl Bill opatrn\u011b, proto\u017ee ani n\u00e1hodou netu\u0161il, pro\u010d se na to Dorian pt\u00e1.<\/div>\n
„Tob\u011b nevad\u00ed, \u017ee se chov\u00e1 tak majetnicky?“<\/div>\n
Bill hlasit\u011b polknul. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Copak mohl Dorianovi \u0159\u00edct, \u017ee mezi n\u00edm a Tomem je mnohem v\u00edc ne\u017e jen b\u011b\u017en\u00fd sourozeneck\u00fd vztah? Mohl mu \u0159\u00edct, \u017ee se spolu milovali? Pak by t\u0159eba pochopil Tomovo chov\u00e1n\u00ed… Nemohl, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee mu to nemohl \u0159\u00edct. „To je prost\u011b Tom, v\u017edycky byl takov\u00fd, v\u017edycky m\u011b chr\u00e1nil a staral se o m\u011b, je p\u0159ece star\u0161\u00ed. Je na tom n\u011bco \u0161patn\u00e9ho?“ zeptal se s nevinn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ne… samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne… j\u00e1 jen, \u017ee je docela slo\u017eit\u00e9 se k tob\u011b p\u0159es n\u011bj dostat. Napadlo t\u011b, \u017ee n\u011bkdy by mohla jeho pozornost b\u00fdt na obt\u00ed\u017e? Co kdy\u017e se do n\u011bkoho zamiluje\u0161? Co pak bude d\u011blat?“ Dorian naklonil hlavu k prav\u00e9mu rameni. „Hm?“<\/div>\n
Bu\u0161en\u00ed Billova srdce p\u0159ipom\u00ednalo \u00fadery zvonu. „On… chce pro m\u011b jen to nejlep\u0161\u00ed. Ur\u010dit\u011b by to pochopil.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee se pou\u0161t\u00ed na tenk\u00fd led a nebylo mu p\u0159i tom v\u016fbec dob\u0159e.<\/div>\n
„Jsi si t\u00edm jist\u00fd?“ Dorian p\u0159iv\u0159el o\u010di a zkoumav\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
Bill v\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl hodiny je\u0161t\u011b prob\u00edrali v\u0161echno mo\u017en\u00e9, ale t\u00e9ma Tom u\u017e znovu neotev\u0159eli a Bill tomu byl jedin\u011b r\u00e1d. M\u011bl nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, \u017ee mu Dorian vid\u00ed a\u017e do \u017ealudku a dok\u00e1\u017ee p\u0159e\u010d\u00edst jakoukoli jeho tajnou my\u0161lenky. Jeho o\u010di byly tak zkoumav\u00e9. T\u00e9m\u011b\u0159 neopou\u0161t\u011bly Billovu tv\u00e1\u0159 nebo jeho t\u011blo a Billa to p\u011bkn\u011b vyv\u00e1d\u011blo z rovnov\u00e1hy. Nebyl zvykl\u00fd na tenhle druh pozornosti. Nikdy se na n\u011bj nikdo tak ned\u00edval… jen Tom… ale i to bylo po\u0159\u00e1d tak \u010derstv\u00e9, \u017ee si na to musel zvyknout. A te\u010f Dorian.<\/div>\n
Opatrn\u011b zabloudil pohledem k n\u00e1st\u011bnn\u00fdm hodin\u00e1m. Bylo skoro p\u016fl \u010dtvrt\u00e9, co\u017e znamenalo, \u017ee se Tom b\u011bhem patn\u00e1cti minut vr\u00e1t\u00ed dom\u016f a to Billovi na klidu nep\u0159idalo.<\/div>\n
„Asi bys u\u017e m\u011bl j\u00edt,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Nud\u00ed\u0161 se se mnou?“<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl hlavou, „to ne… jen… Tom se za chv\u00edli vr\u00e1t\u00ed dom\u016f.“<\/div>\n
„Nic \u0161patn\u00e9ho p\u0159ece ned\u011bl\u00e1me. Pro\u010d by mu m\u011blo vadit, \u017ee jsem t\u011b p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit?“<\/div>\n
„Tomu nem\u016f\u017ee\u0161 rozum\u011bt,“ vybuchl zni\u010deho nic Bill. Prudce vstal ze \u017eidle a p\u0159e\u0161el k lince. Prsty k\u0159e\u010dovit\u011b sev\u0159el okraj pracovn\u00ed desky, z\u016fstal st\u00e1t z\u00e1dy k Dorianovi, s hlavou sklon\u011bnou, sledoval tmavou plochu kuchy\u0148sk\u00e9 linky. „Odejdi… pros\u00edm,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
Dorian hypnotizoval \u0161t\u00edhlou postavu mlad\u00e9ho chlapce. Je\u0161t\u011b se nesetkal s nik\u00fdm, kdo by byl tak p\u0159ita\u017eliv\u00fd. Bill byl jak magnet, \u010dern\u00fd magnet, kter\u00fd ho k sob\u011b t\u00e1hl neuv\u011b\u0159itelnou silou. Od prvn\u00ed chv\u00edle kdy se setkali. Vstal a p\u0159e\u0161el k chlapci. Zastavil se sotva p\u016fl kroku od n\u011bj. Nat\u00e1hl ruce, cht\u011bl sev\u0159\u00edt jeho k\u0159ehk\u00e1 ramena, ale zarazil se. Jeho dlan\u011b z\u016fstaly uprost\u0159ed pohybu sotva p\u00e1r centimetr\u016f od l\u00e1tky \u010derven\u00e9ho tri\u010dka. Zhluboka se nadechl a vydechl.<\/div>\n
„Asi bych opravdu m\u011bl j\u00edt,“ \u0159ekl a v\u00e1hav\u011b ustoupil krok zp\u00e1tky. „Bille?“<\/div>\n
Chlapec se nepatrn\u011b zachv\u011bl a oto\u010dil se. „Ano?“ Zad\u00edval se do Dorianov\u00fdch o\u010d\u00ed a skoro ned\u00fdchal. Bylo tam n\u011bco podobn\u00e9ho, co v\u00eddal v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e byli spolu sami. Tohle zji\u0161t\u011bn\u00ed mu skoro vyrazilo dech. Ne\u017e se nad\u00e1l, byly modr\u00e9 o\u010di tak bl\u00edzko, a\u017e c\u00edtil hork\u00fd dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. M\u011bkk\u00e9 rty se jemn\u011b ot\u0159ely o jeho tv\u00e1\u0159. „Uvid\u00edm t\u011b zase?“ sly\u0161el slova \u0161eptan\u00e1 do jeho k\u016f\u017ee. Zachv\u011bl se. Sl\u00edbil p\u0159ece Tomovi, \u017ee se setkaj\u00ed jen jednou.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ za\u0161eptal a p\u0159iv\u0159el o\u010di, sna\u017e\u00edc se odd\u00e1lit nep\u0159\u00edjemn\u00e9 rozhodnut\u00ed co nejv\u00edc.<\/div>\n
Dorian se nepatrn\u011b odt\u00e1hl. „Bille,“ vyslovil znovu jeho jm\u00e9no, tak m\u011bkce, \u017ee vlastn\u011b jen splynulo z jeho perfektn\u011b tvarovan\u00fdch rt\u016f. „Mus\u00edm t\u011b zas vid\u011bt,“ \u0161eptal hore\u010dnat\u011b. Ne\u017e se Bill nad\u00e1l, c\u00edtil ty dokonal\u00e9 rty na sv\u00fdch. Nevinn\u00fd n\u011b\u017en\u00fd polibek, ne del\u0161\u00ed ne\u017e t\u0159i vte\u0159iny.<\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di a p\u0159er\u00fdvan\u011b vydechl: „Ne.“<\/div>\n
Dorian p\u0159ejel dlan\u011bmi po jeho pa\u017e\u00edch. „Jsi jedine\u010dn\u00fd, Bille, v\u00ed\u0161 o tom?“<\/div>\n
Bill se rozt\u0159\u00e1sl. Byl jak om\u00e1men\u00fd.<\/div>\n
„Zavol\u00e1m ti,“ za\u0161eptal je\u0161t\u011b Dorian a vydal se ke dve\u0159\u00edm. „D\u00edky za vodu,“ dodal u\u017e \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00edm hlasem ne\u017e zmizel z Billova dohledu.<\/div>\n
autor: Michelle M.
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. Harry se plazil \u00fazkou chodbou vedouc\u00ed pry\u010d z Bradavic. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee pou\u017e\u00edt p\u0159en\u00e1\u0161edlo p\u0159\u00edmo z bradavick\u00e9ho hradu, tak\u017ee se pot\u0159eboval dostat z dosahu kouzel, kter\u00e1 starobyl\u00fd hrad chr\u00e1nila. \u0160lo to \u0161patn\u011b. Chodba byla u\u017e dlouho nepou\u017e\u00edvan\u00e1, zanesen\u00e1 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-17034","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17034","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17034"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17034\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17034"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17034"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17034"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}