{"id":17083,"date":"2008-07-31T14:30:00","date_gmt":"2008-07-31T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17045"},"modified":"2008-07-31T14:30:00","modified_gmt":"2008-07-31T13:30:00","slug":"he-wasn-t-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/07\/31\/he-wasn-t-3\/","title":{"rendered":"He wasn’t 3."},"content":{"rendered":"
autor: Sauriel<\/strong>
betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n
Tak\u017ee lidi\u010dky, je tu posledn\u00ed d\u00edlek a j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to aspo\u0148 trochu l\u00edbilo. Cel\u00e1 pov\u00eddka je inspirov\u00e1na p\u00edsni\u010dkou od Avril Lavigne – He wasn\u00b4t z kter\u00e9 jsem si vyp\u016fj\u010dila p\u00e1r v\u011bt a slova do Billovy p\u00edsni\u010dky xD.<\/em><\/div>\n
Nevim, kolik z v\u00e1s pochop\u00ed konec t\u00fdhle pov\u00eddky. N\u011bkdo to pochop\u00ed a n\u011bkdo ne. Uvid\u00edme. Je to takovej otev\u0159enej konec. M\u016f\u017ee se na to nav\u00e1zat pokra\u010dov\u00e1n\u00ed nebo si pod tim ka\u017edej p\u0159edstav\u00edte sv\u016fj konec. Z\u00e1le\u017e\u00ed na v\u00e1s xD.<\/em><\/div>\n
Tahle pov\u00eddka je taky v\u011bnovan\u00e1 jedn\u00e9 os\u016fbce, kterou jsem si velmi obl\u00edbila a kterou m\u00e1m hrozn\u011b moc r\u00e1da. Jsem \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee jsem m\u011bla tu \u010dest j\u00ed poznat a str\u00e1vit s n\u00ed spoustu skv\u011bl\u00fdch chvil a taky douf\u00e1m, \u017ee t\u011bch chvil bude je\u0161t\u011b v\u00edc. Tou osobou je slun\u00ed\u010dko ZoE.<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee d\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00edky k pov\u00eddce. D\u00edky, d\u00edky, d\u00edky!!!!!<\/em><\/div>\n
A d\u00edky ZoE, za to, \u017ee jsi a prost\u011b za v\u0161echno s tebou spojen\u00e9. M\u00e1m t\u011b r\u00e1da.<\/em><\/div>\n
Sednu si na postel a znovu se pod\u00edv\u00e1m na telefon. \u017d\u00e1dn\u00e1 zpr\u00e1va, \u017e\u00e1dn\u00e9 zme\u0161kan\u00e9 vol\u00e1n\u00ed tam nen\u00ed. Co taky \u010dek\u00e1m, \u017ee? Kolik je v\u016fbec hodin? Hm, p\u016fl dvan\u00e1ct\u00fd. Stejn\u011b vim, \u017ee neusnu a ani nechci. Chci se s Tomem rozej\u00edt je\u0161t\u011b dneska. No sp\u00ed\u0161 a\u017e po p\u016flnoci, to znamen\u00e1 v den na\u0161eho v\u00fdro\u010d\u00ed. Je to lep\u0161\u00ed, ne\u017e se rozej\u00edt po telefonu. Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, Tome, je\u0161t\u011b v\u016fbec, jak to v\u0161echno za\u010dalo? \u00dapln\u011b stejn\u011b, jak to taky skon\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n
—FlashBack—<\/em><\/div>\n
Kouk\u00e1m se z okna na tmavou ulici a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad tebou. Tolik t\u011b miluju a ty to nevid\u00ed\u0161. Nechce\u0161 to vid\u011bt. A kdybych ti to \u0159ekl, tak bys to ignoroval. Tak na co ti to v\u016fbec \u0159\u00edkat. St\u00e1le si n\u011bkde pry\u010d, s k\u00e1mo\u0161ema, s holkama. U\u017e m\u011b to unavuje. Ty m\u011b unavuje\u0161. Tolik unavuje\u0161. Tak r\u00e1d bych do sv\u011bta vyk\u0159i\u010del to, co c\u00edt\u00edm, co c\u00edt\u00edm k tob\u011b. Jak moc t\u011b miluju, jak moc po tob\u011b tou\u017e\u00edm. Sly\u0161\u00edm rachocen\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f v z\u00e1mku a n\u00e1sledn\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi. Mo\u017en\u00e1 dal\u0161\u00ed sly\u0161iny. Tak jako v\u017edycky, kdy\u017e t\u011b netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1m. „Miluju t\u011b, Bille!“ sly\u0161im zoufal\u00e9 za\u0159v\u00e1n\u00ed z p\u0159eds\u00edn\u011b. „Miluju t\u011b, Bille, tou\u017e\u00edm po tob\u011b. Kdy\u017e se na m\u011b pod\u00edv\u00e1\u0161, tak se ut\u00e1p\u00edm v tv\u00fdch nep\u0159ekonateln\u011b kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00edch pln\u00fdch \u010dokol\u00e1dy. Chci t\u011b. J\u00e1 vim, \u017ee \u017e\u00e1d\u00e1m hodn\u011b, ale miluj m\u011b, Bill\u00ed, tak, jako j\u00e1 miluju tebe,“ sly\u0161im dal\u0161\u00ed Tomovy zoufal\u00e9 v\u00fdk\u0159iky. Seb\u011bhnu schody do p\u0159eds\u00edn\u011b a v tu chv\u00edli se mi Tom v\u00e1l\u00ed u nohou a obj\u00edm\u00e1 je. „Ty si opilej, Tome?“ zept\u00e1m se a kleknu si k n\u011bmu. „Jo, sem opilej l\u00e1skou k tob\u011b,“ odpov\u00ed\u0161. „Nechej m\u011b to ud\u011blat,“ za\u0161ept\u00e1\u0161 a pol\u00edb\u00ed\u0161 m\u011b. Nebr\u00e1n\u00edm se. Pro\u010d taky. \u010cekal sem na to takovou dobu, tak pro\u010d bych t\u011b te\u010f odh\u00e1n\u011bl nebo se br\u00e1nil? „Miluj m\u011b, Bille. Nic jin\u00fdho nechci. Neodh\u00e1n\u011bj m\u011b, nezlob se na m\u011b, nezavrhuj m\u011b. Miluj m\u011b.“ Pl\u00e1\u010de\u0161. „Tome, nepla\u010d. Pro\u010d bych t\u011b m\u011bl zavrhovat? Takovou dobu t\u011b u\u017e miluju. Na tohle sem \u010dekal takovou dobu. Miluju t\u011b tak, jako ty miluje\u0161 m\u011b,“ pohladim Toma po tv\u00e1\u0159i a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. „O-opravdu?“ chce\u0161 se ujistit. „Opravdu, l\u00e1sko,“ za\u0161ept\u00e1m. „J\u00e1 myslel, \u017ee m\u011b zavrhne\u0161 a u\u017e m\u011b nebude\u0161 cht\u00edt vid\u011bt a ty m\u011b taky celou tu dobu miluje\u0161?“ pl\u00e1\u010de\u0161 d\u00e1l. „Ano. A u\u017e neplakej. Sem s tebou a nikdy t\u011b neopustim,“ za\u0161ept\u00e1m ti do vlas\u016f. „J\u00e1 tebe taky ne,“ za\u0161ept\u00e1\u0161 i ty mn\u011b. Chytne\u0161 m\u011b za ruku o t\u00e1hne\u0161 m\u011b za sebou do sv\u00e9ho pokoje. Jemn\u011b si m\u011b polo\u017e\u00ed\u0161 na postel a n\u011b\u017en\u011b m\u011b l\u00edb\u00e1\u0161.<\/em><\/div>\n
—konec FlashBack—<\/em><\/div>\n
Jak moc sme se oba zm\u00fdlili, vi\u010f, Tome? Opustim t\u011b tak, jako ty si opustil m\u011b. Ani nev\u00ed\u0161, jak m\u011b to bolelo. Ale te\u010f? Te\u010f m\u011b nebol\u00ed v\u016fbec nic. V\u0161ichni m\u00e1me mo\u017enost vybrat si sv\u00e9ho partnera, v\u0161ichni m\u00e1me mo\u017enost volby. Stejn\u011b tak v\u0161ichni m\u00e1me hlas, abychom mohli tomu druh\u00fdmu v\u0161echno \u0159\u00edct. Abychom mu \u0159ekli, \u017ee ho milujeme, \u017ee ho nen\u00e1vid\u00edme, \u017ee se s n\u00edm rozch\u00e1z\u00edme, \u017ee m\u00e1me n\u011bkoho jin\u00fdho. Na\u0161e hlasy maj\u00ed s\u00edlu, Tome. A m\u016fj taky a to, co ti \u0159eknu, bude m\u00edt velkou s\u00edlu, Tome, a velkou v\u00e1hu. A\u017e p\u0159ijde\u0161, vstanu z t\u00fdhle zpropaden\u00fd postele a ud\u011bl\u00e1m tu p\u011bknej r\u00e1mus. Bude tu hluk, horko, dusno. To, co ti \u0159eknu a jak to \u0159eknu, to bude p\u011bknej hluk. Te\u0161 se, a\u017e p\u0159ijde\u0161. Stejn\u011b jak rychle to za\u010dalo, tak to taky p\u011bkn\u011b rychle skon\u010d\u00ed. Nevim, kde se ve mn\u011b vzala tahle s\u00edla, ale v\u011b\u0159, \u017ee j\u00ed dnes pou\u017eiju. Bude jedna z m\u00fdch zbran\u00ed stejn\u011b jako nen\u00e1vist a zloba. Nejrad\u011bji bych ti d\u011blal to, co ty m\u011b celej m\u011bs\u00edc, ale na to nem\u00e1m \u010das. Chci se ti pomst\u00edt hned, ne a\u017e za m\u011bs\u00edc. Rychlej \u00fatok, hlubok\u00fd r\u00e1ny. To je p\u0159esn\u011b to, co chci. Zbyte\u010dn\u011b bych s tebou ztr\u00e1cel \u010das ve zbyte\u010dnym vztahu. To rad\u0161i za\u00fato\u010dim hned, a potom ti to budu po \u010d\u00e1stech vracet. Budu tv\u016fj bratr a to bude tv\u00e9 peklo. Sly\u0161im rachot kl\u00ed\u010d\u016f v z\u00e1mku a n\u00e1sledn\u00e9 bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. V\u00ed\u0161, mo\u017en\u00e1, \u017ee kdyby si te\u010f zak\u0159i\u010del to v\u0161echno co p\u0159ed rokem, tak bych ti snad i odpustil. \u010cek\u00e1m. Sly\u0161im jen dup\u00e1n\u00ed po schodech a n\u00e1sledn\u00e9 bouchnut\u00ed dv\u011b\u0159\u00ed od tv\u00e9ho pokoje. Nenam\u00e1h\u00e1\u0161 se b\u00fdt potichu. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee v\u017edycky kdy\u017e p\u0159ijde\u0161 dom\u016f, tak j\u00e1 sem vz\u016fhru. Stejn\u011b jako te\u010f. „A m\u00e1m toho pr\u00e1v\u011b tak akor\u00e1t dost!“ za\u0159vu tak, \u017ee to mus\u00ed sly\u0161et p\u016flka Magdeburgu. Vezmu do rukou prvn\u00ed, co mi p\u0159ijde pod ruku, a mrsknu to po tv\u00fdch dve\u0159\u00edch.
„Bylo v\u0161echno, co si d\u011blal, lep\u0161\u00ed, ne\u017e bejt se mnou?“ za\u0159vu znova a tentokr\u00e1t to odnesou dve\u0159e, do kter\u00fdch sem dal p\u011bst\u00ed. M\u00e1lem sem je prorazil naskrz.
„Bille, proboha co vyv\u00e1d\u00ed\u0161?“ vystra\u0161en\u011b se m\u011b zept\u00e1\u0161 po tom co rozbitejma dve\u0159ma vtrhnu do tv\u00fdho pokoje.
„J\u00e1 co vyv\u00e1dim? Tak to m\u011b poslouchej, ho\u0161\u00e1nku. Mezi n\u00e1ma to kon\u010d\u00ed, rozum\u00ed\u0161? Posledn\u00ed m\u011bs\u00edc m\u011b ignoruje\u0161, nevn\u00edm\u00e1\u0161, \u017ee m\u00e1m taky city a \u017ee je zra\u0148uje\u0161. Za posledn\u00ed m\u011bs\u00edc si mi nikdy nedal poc\u00edtit, \u017ee sem vyj\u00edme\u010dn\u00fd, jedine\u010dn\u00fd. Myslel sem si, \u017ee si jinej. Tohle nen\u00ed to, co sem cht\u011bl. Ty nejsi to, co sem cht\u011bl! Proto\u017ee te\u010f si upln\u011b jinej ne\u017e d\u0159\u00edv! Te\u010f u\u017e nejsi to, co hled\u00e1m. Te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee ty nejsi m\u00e1 prav\u00e1 l\u00e1ska. Ty u\u017e nejsi m\u016fj super mu\u017e sn\u016f. U\u017e nikdy v\u00edc. U\u017e nikdy v\u00edc nebude\u0161,“ za\u0159vu na tebe a p\u0159itom ti doslova demoluju pokoj.
„Proboha, Bille, u\u017e p\u0159esta\u0148! D\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b, boj\u00edm se t\u011b. Dnes m\u00e1me v\u00fdro\u010d\u00ed, sly\u0161\u00ed\u0161, dnes sme spolu rok!“ zkou\u0161\u00ed\u0161 to na m\u011b vyd\u011b\u0161enym hlasem, klepe\u0161 se u toho a kr\u010d\u00ed\u0161 se v rohu pokoje.
„Tak j\u00e1 t\u011b d\u011bsim? To je dob\u0159e! Jen se m\u011b boj, proto\u017ee m\u00e1\u0161 \u010deho! Super, m\u00e1me v\u00fdro\u010d\u00ed, tak v\u00ed\u0161 co? Na, vem si tohlensto aspo\u0148 za tvou snahu a nam\u00e1h\u00e1n\u00ed mozku t\u00edm, aby sis vzpomn\u011bl, \u017ee m\u00e1me v\u00fdro\u010d\u00ed,“ hodim po tob\u011b d\u00e1rek pro tebe. „Pr\u00e1v\u011b to mezi n\u00e1ma v\u0161echno skon\u010dilo. Nen\u00e1vidim t\u011b, Tome, tolik t\u011b za v\u0161echno nen\u00e1vid\u00edm,“ za\u0159vu na tebe a p\u0159itom ti stihnu v pokoji zdemolovat to, co jsem doposava\u010f nestihl. Bouchnu dve\u0159ma od tv\u00fdho pokoje.
„Miluju t\u011b, Bille, odpus\u0165,“ zaslechnu zpoza dve\u0159\u00ed, jak na\u0159\u00edk\u00e1\u0161, pros\u00ed\u0161. Ignoruju to. Sednu si za psac\u00ed st\u016fl. Na rohu stolu le\u017e\u00ed pap\u00edr s nedopsanou p\u00edsni\u010dkou a m\u011b jako z\u00e1zrakem napadaj\u00ed slova.<\/div>\n
Nebyl to, co sem cht\u011bl,<\/em><\/div>\n
To, co sem si myslel.<\/em><\/div>\n
Ani mi neotev\u0159el dve\u0159e.<\/em><\/div>\n
Nedal mi poc\u00edtit, \u017ee sem vyj\u00edme\u010dn\u00fd.<\/em><\/div>\n
On v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed to, co hled\u00e1m!<\/em><\/div>\n
Dop\u00ed\u0161u text a zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Najednou ze m\u011b v\u0161echno spadne. C\u00edt\u00edm se takov\u00fd jin\u00fd. Mo\u017en\u00e1 je to tou svobodou, mo\u017en\u00e1 t\u00edm, \u017ee u\u017e se netr\u00e1p\u00edm.<\/div>\n
St\u00fdsk\u00e1 se mi!<\/div>\n
Existuj\u00ed dv\u011b v\u011bci na sv\u011bt\u011b, kter\u00e9 bez sebe nemohou b\u00fdt. Je to l\u00e1ska a p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Pokud se toti\u017e z l\u00e1sky vytrat\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed, zbyde z n\u00ed pouh\u00e1 z\u00e1vislost.<\/p>\n

<\/em> autor: Sauriel<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saurielbetaread: Helushka Tak\u017ee lidi\u010dky, je tu posledn\u00ed d\u00edlek a j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to aspo\u0148 trochu l\u00edbilo. Cel\u00e1 pov\u00eddka je inspirov\u00e1na p\u00edsni\u010dkou od Avril Lavigne – He wasn\u00b4t z kter\u00e9 jsem si vyp\u016fj\u010dila p\u00e1r v\u011bt a slova do Billovy p\u00edsni\u010dky<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-17083","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17083","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17083"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17083\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17083"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17083"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17083"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}