{"id":1715,"date":"2016-11-02T15:00:00","date_gmt":"2016-11-02T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1707"},"modified":"2016-11-02T15:00:00","modified_gmt":"2016-11-02T14:00:00","slug":"welcome-to-the-show-tom","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/11\/02\/welcome-to-the-show-tom\/","title":{"rendered":"Welcome to the show, Tom"},"content":{"rendered":"
autor: Alison Brooklynn
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad!“<\/div>\n
„Jak\u00fd?“<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 se, jak jsme se bavili, ke kter\u00e9 p\u00edsni\u010dce bychom ud\u011blali videoklip?“<\/div>\n
„Pamatuji. Dohodli jsme se na „Love who loves you back“ p\u0159ece, ne?“<\/div>\n
„Jo, ano. A m\u011b napadla fakt super v\u011bc.“<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Sed\u011bl jsi na \u017eidli p\u0159ed zrcadlem a kolem tebe poskakovalo p\u00e1r mask\u00e9r\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili p\u0159iv\u00e9st tv\u016fj vzhled k dokonalosti. Dosud nech\u00e1pu, pro\u010d to d\u011blali, pro\u010d na tebe patlali v\u0161echny ty pudry a make-upy\u2026 Byl jsi p\u0159ece dokonal\u00fd, v\u017edycky jsem si to myslel, ani nev\u00ed\u0161, kolikr\u00e1t jsem ti to cht\u011bl \u0159\u00edct\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b tak, aby to nezn\u011blo divn\u011b.<\/p><\/div>\n

Nikdy bych na tob\u011b necht\u011bl nic zm\u011bnit. Jsi kr\u00e1sn\u00fd takov\u00fd, jak\u00fd jsi, bez make-upu, jen tak\u2026 p\u0159irozen\u011b. Miluju, kdy\u017e se na m\u011b usm\u011bje\u0161, odkryje\u0161 sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 zuby, v\u011bnuje\u0161 mi pohledy. Oby\u010dejn\u00e9\u2026 Ur\u010deno jen pro bratra. Pro m\u011b. Nicm\u00e9n\u011b\u2026<\/div>\n
Dal bych \u017eivot za to, aby ses na m\u011b d\u00edval jinak. Aby ses na m\u011b d\u00edval tak, jako j\u00e1 na tebe. Srdce se mi divoce rozbu\u0161ilo v\u017edy, kdy\u017e ses m\u011b jen trochu dotkl. Kdy\u017e ses na m\u011b pod\u00edval, kdy\u017e jsi mi n\u011bco vypr\u00e1v\u011bl tv\u00fdm sametov\u00fdm hlasem. V\u00edm, jsem v po\u0159\u00e1dn\u00e9 ka\u0161i\u2026 Ale nemohu si pomoci. Cel\u00fd \u017eivot si kladu stejnou ot\u00e1zku – pro\u010d? Pro\u010d se to muselo st\u00e1t? Pro\u010d jsem si u\u017e od patn\u00e1cti let musel v\u0161\u00edmat tv\u00e9ho \u00fasm\u011bvu? Ot\u00e1\u010det se za tvou v\u016fn\u00ed, ut\u00e1p\u011bt se v tv\u00fdch n\u00e1dhern\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch? Vn\u00edmat ka\u017ed\u00e9 slovo, jako kdyby ho \u0159ekl s\u00e1m and\u011bl?<\/div>\n
Nikdy jsem si nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt. \u010c\u00edm jsem byl star\u0161\u00ed, t\u00edm to bylo hor\u0161\u00ed. P\u0159\u00edsah\u00e1m, moje l\u00e1ska k tob\u011b jako by byla siln\u011bj\u0161\u00ed ka\u017ed\u00fd den.<\/div>\n
Nikdy nep\u0159eju nikomu za\u017e\u00edt ten zdrcuj\u00edc\u00ed pocit, kter\u00fd roze\u017e\u00edr\u00e1 cel\u00fd vnit\u0159ek. Za\u010dne od srdce, a\u017e pomalu projde cel\u00fdm t\u011blem, dotkne se ka\u017ed\u00e9 bu\u0148ky. Boj\u00edm se, \u017ee l\u00e1ska k tob\u011b m\u011b jednou zabije\u2026<\/div>\n
\n

P\u0159istoupil jsi ke mn\u011b a v\u011bnoval mi jeden ze sv\u00fdch dokonal\u00fdch nad\u0161en\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f.<\/p><\/div>\n

„Tak, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Ot\u00e1\u010del ses dokola, abych m\u011bl mo\u017enost vid\u011bt tv\u00e9 oble\u010den\u00ed a cel\u00fd styling z ka\u017ed\u00e9 strany. Vypadal jsi dokonale. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee na sv\u011bt\u011b existuje je\u0161t\u011b n\u011bkdo, kdo by se ti alespo\u0148 z poloviny mohl rovnat. Ne, to je prakticky nemo\u017en\u00e9. Vylou\u010den\u00e9.<\/div>\n
„Je to super. Ale podle m\u011b bys vypadal dob\u0159e i bez t\u011bch \u0161minek. „Pokr\u010dil jsem rameny, ale o\u010di z tebe st\u00e1le nespou\u0161t\u011bl. Kdybych mohl, dok\u00e1zal bych se na tebe d\u00edvat po\u0159\u00e1d. Hodiny, dny, t\u00fddny\u2026 Cel\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
„Ach, Tome, ty tomu nerozum\u00ed\u0161\u2026“ M\u00e1vl jsi rukou a ode\u0161el na plac, kde jsme m\u011bli nat\u00e1\u010det videoklip k na\u0161emu nov\u00e9mu albu. V\u0161ude u\u017e byli lid\u00e9 p\u0159ipraven\u00ed vykon\u00e1vat pr\u00e1ci, za kterou jsme jim platili. Sed\u011bl jsem v pozad\u00ed, byl to tv\u016fj n\u00e1pad a podle toho, co jsi mi \u0159\u00edkal, jak\u00e9 jsou tv\u00e9 p\u0159edstavy, necht\u011bl jsem se do toho moc anga\u017eovat. Nel\u00edbilo se mi, \u017ee se t\u011b m\u00e1 n\u011bkdo dot\u00fdkat, bude t\u011b\u017ek\u00e9 se na to d\u00edvat. Nejrad\u011bji bych to tu cel\u00e9 zru\u0161il a ka\u017ed\u00e9ho poslal dom\u016f. Ale m\u016f\u017eu si n\u011bco takov\u00e9ho dovolit? Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e v\u00edm, jak moc jsi z toho nad\u0161en\u00fd?<\/div>\n
Ne.<\/div>\n
Nemohl bych se d\u00edvat na ten zklaman\u00fd v\u00fdraz. Budu se muset prost\u011b zakousnout do jazyka, nasadit masku usm\u011bvav\u00e9ho Toma a u\u017e jen p\u0159e\u017e\u00edt. V\u017edy\u0165 to u\u017e m\u00e1m dob\u0159e natr\u00e9nov\u00e1no. I kdy\u017e je pravda, \u017ee vid\u011bt jak jsou na tob\u011b polo\u017een\u00e9 ciz\u00ed ruce, je mnohem hor\u0161\u00ed, ne\u017e si to jen p\u0159edstavit.<\/div>\n
\n
Zaprodal bych du\u0161i, abych se t\u011b mohl dotknout, abych si nemusel d\u00e1vat pozor, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt ti rukama po hrudi, z\u00e1dech, b\u0159i\u0161e tak, jak to d\u011blaj\u00ed oni. Musel jsem zat\u0159\u00e1st hlavou a nutn\u011b se zbavit t\u011bchto my\u0161lenek. M\u016f\u017ee b\u00fdt je\u0161t\u011b n\u011bco t\u011b\u017e\u0161\u00edho, ne\u017e nemyslet na \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miluju?<\/div>\n
Zapnula se sv\u011btla, v\u0161ichni u\u017e byli na sv\u00fdch m\u00edstech kolem tebe, ruce polo\u017een\u00e9 na tv\u00e9m t\u011ble. I \u017eeny i mu\u017ei\u2026 A m\u011b to m\u00e1lem porazilo.<\/div>\n
Re\u017eis\u00e9r p\u0159ik\u00e1zal zapnout hudebn\u00ed podkres, podle n\u011bho\u017e jsi m\u011bl otev\u00edrat \u00fasta, cel\u00fdm placem se ozvala ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed hudba skladby z na\u0161eho nov\u00e9ho alba.<\/div>\n
V\u00edtej, Tome, v\u00edtej na t\u00e9to zdrcuj\u00edc\u00ed show, na kterou se bude\u0161 muset d\u00edvat\u2026 To ti vrac\u00ed tv\u00e9 sv\u011bdom\u00ed, v\u00ed\u0161, karma\u2026<\/em><\/div>\n
Ruce r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed ti jezdily po nah\u00e9 hrudi, dot\u00fdkaly se t\u011b snad v\u0161ude. Blon\u010fat\u00fd chlapec m\u011bl dokonce tolik odvahy, aby t\u011b l\u00edbal na krku.<\/div>\n
V tom moment\u011b st\u00e1li p\u0159i mn\u011b v\u0161ichni svat\u00ed, nebyl jsem daleko od toho, abych se nerozeb\u011bhl a rovnou mu jednu nevrazil. Nicm\u00e9n\u011b nemohl jsem si to dovolit\u2026 Kdepak\u2026 Jedin\u00e9, co jsem mohl, bylo sed\u011bt na zadku a d\u00edvat se na ten ot\u0159esn\u00fd ub\u00edjej\u00edc\u00ed obraz p\u0159ede mnou.<\/div>\n
Zat\u00ednal jsem p\u011bsti tak, \u017ee moje klouby byly zcela b\u00edl\u00e9.<\/div>\n
\n

Nato\u010dili tuto sc\u00e9nu je\u0161t\u011b jednou, ale na to jsem se u\u017e d\u00edvat necht\u011bl. Moje t\u011blo si d\u00edky nerv\u016fm nutn\u011b \u017e\u00e1dalo pravidelnou d\u00e1vku nikotinu na uklidn\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tome, po\u010dkej! Tak\u00e9 si pot\u0159ebuji zakou\u0159it.“ Letmo jsi m\u011b chytil za dla\u0148, abys m\u011b zastavil. Tedy ano, pro tebe to byl letm\u00fd, nic neznamenaj\u00edc\u00ed dotek, pro m\u011b ne. M\u00e9 srdce posko\u010dilo, jakmile uc\u00edtilo, \u017ee jsi to ty. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale nemus\u00edm t\u011b vid\u011bt a i tak budu v\u017edy v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi to ty, prost\u011b t\u011b c\u00edt\u00edm. Je to jako by m\u011b n\u011bco hladilo na du\u0161i, i kdy\u017e to nen\u00ed mo\u017en\u00e9. To spojen\u00ed je\u2026 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, jestli to m\u00e1\u0161 aspo\u0148 tro\u0161ku podobn\u011b, zda i ty c\u00edt\u00ed\u0161 rozd\u00edl mezi mnou a ostatn\u00edmi lidmi, se kter\u00fdmi jsi v kontaktu.<\/div>\n
P\u0159\u00edli\u0161 naivn\u00ed.<\/div>\n
Sledoval jsem, jak sis zap\u00e1lil cigaretu a vyfoukl ven jedovat\u00fd kou\u0159. M\u011bl bych p\u0159estat kou\u0159it\u2026 Ale d\u00e1 se to? Kdy\u017e jsem st\u00e1le jako jedno klubko nerv\u016f? Mysl\u00edm, \u017ee v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b ur\u010dit\u011b nep\u0159estanu. Tedy alespo\u0148 pokud se m\u016fj psychick\u00fd stav ned\u00e1 do po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Tome, mysl\u00ed\u0161, \u017ee to bude dobr\u00e9?“ P\u0159eru\u0161il jsi m\u00e9 my\u0161lenky. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, co ti m\u00e1m na to odpov\u011bd\u011bt. Ka\u017ed\u00fd by \u0159ekl, \u017ee ano, \u017ee to bude \u00fa\u017easn\u00e9, ale j\u00e1 ne. Tedy\u2026 l\u00edbilo se mi to, kdybych t\u011b tak nemiloval a nevadil by mi ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk v t\u00e9 m\u00edstnosti, kter\u00fd se na tebe jen pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

„Ur\u010dit\u011b. Vypad\u00e1\u0161 \u00fa\u017easn\u011b, fanynky budou \u0161\u00edlet.“ Prohodil jsem a usm\u00e1l se na tebe. Vid\u011bl jsem ti na tv\u00e1\u0159i, \u017ee nad n\u011b\u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, proto\u017ee nejsi spokojen\u00fd.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Bille, proboha\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, j\u00e1 ne\u0159\u00edk\u00e1m, l\u00edb\u00ed se mi to, ale cht\u011blo by to n\u011bjak vytunit.<\/div>\n
„Vytunit?“<\/div>\n
Nev\u00edm, cos m\u011bl za lubem, ale v\u016fbec se mi to nel\u00edbilo.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Bille, poj\u010f, pokra\u010dujeme!“ Zak\u0159i\u010del na tebe re\u017eis\u00e9r na\u0161eho p\u0159ipravovan\u00e9ho videoklipu. Jsem velmi r\u00e1d, \u017ee v n\u011bm m\u00e1m jen p\u00e1r sc\u00e9n, necht\u011blo by se mi sk\u00e1kat jako cvi\u010den\u00e1 opice, i kdy\u017e ty kamery miluje\u0161. Obdivuji, jak s nimi dok\u00e1\u017ee\u0161 koketovat, tedy koketovat s fanou\u0161ky prost\u0159ednictv\u00edm nich. N\u00e1m t\u0159em to nikdy ne\u0161lo, je\u0161t\u011b\u017ee alespo\u0148 jeden z n\u00e1s je takov\u00fd, jinak bychom mo\u017en\u00e1 nikdy neprorazili.<\/p><\/div>\n

„No\u2026“ re\u017eis\u00e9r se zhluboka nadechl, chytil t\u011b za ramena (v tom moment\u011b jsem ho za\u010dal nen\u00e1vid\u011bt) a postavil t\u011b p\u0159esn\u011b tam, kde si usmyslel. Ten chl\u00e1pek se mi zd\u00e1l n\u011bjak p\u0159\u00edli\u0161 je\u0161itn\u00fd. Nem\u00e1m r\u00e1d takov\u00e9 povahy. „Tady st\u016fj a te\u010f k tob\u011b p\u0159ijde Ali, okay?“ Poopravil si br\u00fdle a postavil se zp\u011bt za kameru.<\/div>\n
To, co n\u00e1sledovalo pot\u00e9, kdy\u017e prohl\u00e1sil slovo AKCE\u2026 Nev\u00edm, nem\u016f\u017eu to popsat. Srdce mi v jednu chv\u00edli vynech\u00e1valo \u00fadery a ve druh\u00e9 nep\u0159est\u00e1valo spla\u0161en\u011b b\u00edt.<\/div>\n
Ali t\u011b chytila \u200b\u200bza ruku, ale ty jsi ji v tom moment\u011b divoce op\u0159el o ze\u010f a za\u010dal v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbat. \u00dapln\u011b detailn\u011b jsem vid\u011bl, jak se tv\u016fj jazyk prod\u00edr\u00e1 do jej\u00edch \u00fast.<\/div>\n
Bo\u017ee\u2026<\/div>\n
N\u00e1dech, v\u00fddech, Tome, n\u00e1dech, v\u00fddech\u2026<\/div>\n
\n

Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee bys byl n\u011bco takov\u00e9ho schopen ud\u011blat na ve\u0159ejnosti! Ty! V\u017edy\u0165\u2026 nen\u00ed tomu tak d\u00e1vno, co jsi mi \u0159\u00edkal, \u017ee by ses s nik\u00fdm dokonce ani nedok\u00e1zal l\u00edbat bez l\u00e1sky, nato\u017e je\u0161t\u011b s n\u011bk\u00fdm sp\u00e1t. A co vid\u00edm te\u010f? P\u0159esn\u011b prav\u00fd opak. Sc\u00e9nka se mi do srdce doslova za\u0159ez\u00e1vala, vytes\u00e1vala tup\u00fdm no\u017eem. I to by re\u00e1ln\u011b byla mnohem men\u0161\u00ed bolest ne\u017e tohle.<\/p><\/div>\n

Dal bych \u017eivot za to, abych te\u010f mohl b\u00fdt ona. Abys po mn\u011b tak vystartoval, abych j\u00e1 byl ten, co by c\u00edtil tv\u016fj hork\u00fd jazyk ve sv\u00fdch \u00fastech. Z\u00e1vist\u00ed se mi cht\u011blo um\u0159\u00edt. A nejen z\u00e1vist\u00ed, taky bolest\u00ed. Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee vid\u011bt \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miluji, l\u00edbat se s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, m\u016f\u017ee zp\u016fsobovat tak ot\u0159esn\u00e9 pocity.<\/div>\n
Ali se na tebe pod\u00edvala pohledem tak \u017e\u00e1dostiv\u00fdm po dal\u0161\u00edch polibc\u00edch, kdy\u017e ses odt\u00e1hl. A ty? Tys j\u00ed vyhov\u011bl. Re\u017eis\u00e9r se nad\u0161en\u011b vy\u017e\u00edval ve tv\u00e9m po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, Bille, v\u00fdborn\u011b! Kde se to v tob\u011b bere? Tohle bude dokonal\u00fd videoklip!“ Poklepal t\u011b po rameni a vypr\u00e1v\u011bl ti n\u011bco d\u00e1l, ale to jsem u\u017e v\u016fbec nevn\u00edmal. Nem\u011bl jsem v\u00edc chu\u0165 d\u00fdchat s t\u011bmi lidmi ten sam\u00fd vzduch.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Tak jak jsem byl, oble\u010den\u00fd a obut\u00fd, jsem si lehl do postele, a\u017e se pode mnou zhoupla. V\u0161ude byla tma, ty ses – jak jinak – zdr\u017eel n\u011bkde na afterparty. V\u017edy, kdy\u017e jsem zav\u0159el \u010di, pod v\u00ed\u010dky se mi uk\u00e1zal obraz tebe a Ali, jak se v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edb\u00e1te na place. Zobrazily se mi ruce v\u0161ech t\u011bch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se t\u011b dot\u00fdkali, zobrazil se mi tv\u016fj jazyk v jej\u00edch \u00fastech. Musel jsem nad t\u011bmi my\u0161lenkami zat\u0159\u00e1st hlavou, nutn\u011b jsem se jich pot\u0159eboval zbavit. Bylo to divn\u00e9, ale velmi, velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem m\u011b to mo\u017en\u00e1 vzru\u0161ovalo. Tedy\u2026 P\u0159edstava \u017ee se tak l\u00edb\u00e1\u0161 se mnou. Nic bych si na sv\u011bt\u011b nep\u0159\u00e1l v\u00edc, p\u0159\u00edsah\u00e1m.<\/div>\n
V m\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b p\u0159eru\u0161ilo jemn\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e od pokoje. Takto pozd\u011b? Kdo to m\u016f\u017ee b\u00fdt?<\/div>\n
Neochotn\u011b jsem se zvedl z postele a \u0161el otev\u0159\u00edt dve\u0159e. Absolutn\u011b se mi necht\u011blo rozsv\u011bcet, moje o\u010di si u\u017e zvykly na sv\u011btlo m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho svitu a to mi bohat\u011b sta\u010dilo.<\/div>\n
\n

„Bille?“<\/p><\/div>\n

\n

Ve dve\u0159\u00edch jsi st\u00e1l ty. Tlumen\u00e9 sv\u011btlo dopadalo na tvou alabastrovou poko\u017eku, o\u010di ti sv\u00edtily jako jiskry. Blond vlasy byly je\u0161t\u011b b\u011blej\u0161\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e \u0161ed\u00e9. Vypadals n\u00e1dhern\u011b. Pokud bych t\u011b m\u011bl s n\u011bk\u00fdm porovnat, ned\u00e1 se to. Jedin\u00e9, co m\u011b napadlo, je zt\u011blesn\u011bn\u00e1 dokonalost, ale podle m\u011b i ta m\u011bla od tebe velmi daleko. Pokud n\u011bkdo n\u011bkdy \u0159ekl, \u017ee dokonal\u00fd \u010dlov\u011bk neexistuje, m\u00fdlil se. Existuje a stoj\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou.<\/p><\/div>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026“ zad\u00edval ses na p\u00e1r vte\u0159in do zem\u011b, av\u0161ak pohled op\u011bt up\u0159el na m\u011b, „musel jsem t\u011b vid\u011bt.“<\/div>\n
„Ode\u0161el jsi z afterparty.“<\/div>\n
Nic v\u00edc jsem ti na to ne\u0159ekl, jen poslal telepaticky my\u0161lenku, kterou – jsem si jist\u00fd – jsi p\u0159ijal. Ve\u0161els do m\u00e9ho pokoje, zul sis boty a svalil na mou postel p\u0159esn\u011b tak, jak jsem to ud\u011blal j\u00e1 p\u0159ed n\u011bkolika minutami.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee m\u011b nenech\u00e1\u0161 samotn\u00e9ho.“<\/div>\n
P\u0159iv\u0159el jsi o\u010di a poklepal na voln\u00e9 m\u00edsto na posteli vedle sebe. Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli to je dobr\u00fd n\u00e1pad, le\u017eeli jsme vedle sebe naposledy, asi kdy\u017e n\u00e1m bylo \u0161estn\u00e1ct? Sedmn\u00e1ct? Asi p\u0159ed deseti lety\u2026 Hodn\u011b dlouho, od t\u00e9 doby jsme se odcizili. Tedy\u2026 neztratili jsme kontakt, st\u00e1le jsme si byli velmi bl\u00edzc\u00ed, ale u\u017e ne tak intimn\u00ed jako p\u0159ed t\u00edm. U\u017e jsi m\u011b nechytil za ruku, kdy\u017e ses b\u00e1l, ani jsi mi nedal pusu na tv\u00e1\u0159, kdy\u017e jsme m\u011bli narozeniny, dokonce sis nelehl vedle m\u011b, i kdy\u017e jsme spali v jednom pokoji. Pot\u011b\u0161ilo m\u011b, \u017ee po tak dlouh\u00e9 dob\u011b op\u011bt mohu sd\u00edlet s tebou jeden prostor.<\/div>\n
\n

„Promi\u0148, ale nem\u011bl jsem n\u00e1ladu, dnes to bylo docela vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed a fakt se mi necht\u011blo z\u016fst\u00e1vat je\u0161t\u011b n\u011bkde na p\u00e1rty. Mysl\u00edm, \u017ee jsem na to u\u017e star\u00fd. „<\/p><\/div>\n

„Je ti \u0161estadvacet, Tome, nejsi star\u00fd.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026“<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl jsem, co jin\u00e9ho ti m\u00e1m na to \u0159\u00edct a nemohl jsem ti \u0159\u00edct pravdu, to jist\u011b ne.<\/div>\n
„Byl jsi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.“<\/div>\n
„Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed?“<\/div>\n
„Dnes.“ Pooto\u010dit si hlavu tak, aby ses mi mohl vp\u00edt do o\u010d\u00ed. Tv\u016fj pohled m\u011b \u00fapln\u011b propaloval navzdory tm\u011b rozl\u00e9haj\u00edc\u00ed se m\u00edstnost\u00ed.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem, \u017ee jsi byl cel\u00fd den nerv\u00f3zn\u00ed. Tome, co se s tebou d\u011bje? Nepozn\u00e1v\u00e1m t\u011b.“ Nasucho jsem polkl, ale pohledem neuhnul. St\u00e1le jsem se d\u00edval do tv\u00fdch n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly d\u00edky m\u011bs\u00edci je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem se op\u011bt zamiloval. I kdy\u017e po st\u00e9. Celkem jsem zapomn\u011bl, \u017ee ses m\u011b na n\u011bco ptal.<\/div>\n
„Tr\u00e1p\u00ed m\u011b, \u017ee jsme se tak odcizili\u2026 Pro\u010d se to stalo?“<\/div>\n
Za\u0161eptal jsi do ticha, o\u010di se ti leskly. Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli to je \u00fanavou, nebo drinkem. Mo\u017en\u00e1 jsi n\u011bco vypil, ale byl jsem r\u00e1d, \u017ee ses neopil \u00fapln\u011b.<\/div>\n
„Nev\u00edm, Bille\u2026 Dosp\u011bli jsme.“<\/div>\n
\n

„J\u00e1 to nechci\u2026“ T\u011b\u017ece jsi vydechl a p\u0159eto\u010dil se na bok. Nech\u00e1pal jsem, co se d\u011bje, ale hlavu sis polo\u017eil na mou ruku a hru\u010f a svou ruku p\u0159ehodil p\u0159ese mne. \u00dapln\u011b ses p\u0159itiskl ke mn\u011b a v ten moment jsem m\u011bl pocit, \u017ee u\u017e nikdy nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Dokonale jsem c\u00edtil tv\u00e9 nal\u00e9hav\u00e9 p\u0159itulen\u00ed, tv\u016fj hork\u00fd dech na krku, vlasy m\u011b lechtaly na tv\u00e1\u0159\u00edch, ale nevadilo mi to. Vlastn\u011b bych to klidn\u011b sn\u00e1\u0161el cel\u00fd \u017eivot.<\/p><\/div>\n

„Tome, j\u00e1 nechci, abychom si byli tak vzd\u00e1len\u00ed, nechci b\u00fdt star\u00fd. Cht\u011bl bych m\u00edt op\u011bt \u0161estn\u00e1ct a d\u011blat s tebou v\u0161echny ty v\u011bci, co p\u0159edt\u00edm. Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak moc mi to chyb\u00ed. A nemysli si, ne\u0159\u00edk\u00e1m to proto, \u017ee jsem m\u011bl p\u00e1r drink\u016f, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, od srdce. Posledn\u00ed dobou m\u00e1m pocit, \u017ee t\u011b ztr\u00e1c\u00edm a nemohu d\u00e1l takhle existovat. Stra\u0161n\u011b mi chyb\u00ed\u0161\u2026“ Posledn\u00ed slova jsi jen za\u0161eptal do tmy. Vzhl\u00e9dl jsi ke mn\u011b a j\u00e1 k tob\u011b. D\u00edvali jsme se na sebe jen p\u00e1r vte\u0159in, ale zd\u00e1lo se, jako by to byly cel\u00e9 hodiny. Nem\u011bl jsem slov, netu\u0161il jsem, co ti m\u00e1m \u0159\u00edct, vlastn\u011b cokoli by vy\u0161lo z m\u00fdch \u00fast, pokazilo by tuto n\u00e1dhernou idylickou chvilku, a to jsem nemohl dopustit. B\u00e1l jsem se, \u017ee by mohla b\u00fdt posledn\u00ed. V tv\u00fdch o\u010d\u00edch jsem vid\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 smutek. Vlastn\u011b\u2026 Bylo tam p\u0159\u00edli\u0161 mnoho emoc\u00ed na to, abych je v\u0161echny rozeznal. D\u00e1l jsem se ani nepokou\u0161el. Zni\u010dehonic ses vyzvedl ke mn\u011b a ot\u0159el tv\u00e9 n\u00e1dhern\u011b n\u011b\u017en\u00e9 m\u011bkk\u00e9 rty o ty moje. Z\u016fstal jsem jako paralyzov\u00e1n, nemohl jsem uv\u011b\u0159it, co se pr\u00e1v\u011b stalo, co to je, co se se mnou d\u011bje. Srdce mi bu\u0161ilo tak, jak je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm, ur\u010dit\u011b muselo b\u00fdt dokonce sly\u0161et. V b\u0159i\u0161e mi l\u00e9talo tis\u00edce mot\u00fdl\u016f, \u017ealudek se mi p\u0159\u00edjemn\u011b obracel. Nikdy jsem tento pocit neza\u017eil, bylo to tak jin\u00e9, tak divn\u00e9, tak n\u00e1dhern\u00e9. Nikdy jsem se nec\u00edtil TAK zamilovan\u00fd jako te\u010f. Tvoje \u00fasta se zapohybovala, \u010d\u00edm\u017e polechtala ty moje. Vyz\u00fdval jsi m\u011b k proc\u00edt\u011bn\u011bj\u0161\u00edmu polibku, i kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee jsi velmi opatrn\u00fd. S\u00e1m sis nebyl jist\u00fd, co se d\u011bje, pro\u010d se to d\u011bje a moj\u00ed reakc\u00ed.<\/div>\n
\n

Odpov\u011bd\u011bl jsem na tvou nepatrnou v\u00fdzvu, v\u00edce se nato\u010dil k tob\u011b, chytil t\u011b za krk a tentokr\u00e1t ti v\u011bnoval skute\u010dn\u00fd polibek.<\/p><\/div>\n

Ani se mi nesnilo, \u017ee tohle n\u011bkdy ve skute\u010dnosti za\u017eiju. \u00dapln\u011b jsem se poddal t\u00e9to chv\u00edli, b\u00e1l jsem se, \u017ee bude posledn\u00ed a j\u00e1 u\u017e nikdy nebudu m\u00edt mo\u017enost ochutnat tv\u00e9 dokonal\u00e9 rty.<\/div>\n
Odt\u00e1hl ses, odvr\u00e1til pohled, ol\u00edzl sv\u00e9 rty a pevn\u011b je semknul k sob\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148, Tome, nev\u00edm, co to do m\u011b vjelo. J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026“ Okam\u017eit\u011b ses za\u010dal omlouvat. Bo\u017ee\u2026 Kdybys ty v\u011bd\u011bl, jak moc jsem po tom cel\u00fd \u017eivot tou\u017eil\u2026<\/div>\n
„Bille, neomlouvej se.“ Dv\u011bma prsty jsem ti pozvedl bradu, aby ses na m\u011b pod\u00edval, a st\u00e1le ji dr\u017eel, abys neodvr\u00e1til pohled. Nep\u0159eji si nic v\u00edc, jen se ti d\u00edvat do o\u010d\u00ed. Kdybych st\u00e1l, podlomila by se mi kolena.<\/div>\n
Jemn\u011b ses na m\u011b usm\u00e1l, o\u010dima p\u0159ech\u00e1zel z m\u00fdch o\u010d\u00ed na rty.<\/div>\n
Tam a zp\u011bt.<\/div>\n
A mn\u011b se mozek op\u011bt odpojil od t\u011bla. Nal\u00e9hav\u011b jsem p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi a dotkl se tv\u00fdch m\u011bkou\u010dk\u00fdch rt\u016f. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee chutnaly sladce, nikdy jsem takov\u00e9 rty nel\u00edbal.<\/div>\n
Polo\u017eil jsi dlan\u011b na mou hru\u010f, ale ne\u010dekal jsem, \u017ee m\u011b od sebe odtla\u010d\u00ed\u0161. V hlav\u011b mi okam\u017eit\u011b vysko\u010dil v\u00fdstra\u017en\u00fd alarm, srdce mi na vte\u0159inu p\u0159estalo b\u00edt. Rozmyslel sis to snad? Do\u0161lo ti, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1me, nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9?<\/div>\n
\n

„Tome\u2026“<\/p><\/div>\n

„Ne, nic ne\u0159\u00edkej\u2026 Odpus\u0165 mi to.“ Necht\u011bl jsem, abys mi to \u0159ekl do o\u010d\u00ed, odm\u00edtnut\u00ed bych nesnesl a rad\u011bji bych \u017eil v nev\u011bdomosti, ne\u017e v\u011bd\u011bt, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to byla chyba, a sly\u0161et to na vlastn\u00ed u\u0161i.<\/div>\n
„Nechci ti nic odpou\u0161t\u011bt, nem\u00e1m ti co odpou\u0161t\u011bt. J\u00e1 ti jen cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee pokud si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to je \u0161patn\u00e9, odejdu. „<\/div>\n
Roz\u0161\u00ed\u0159ily se mi o\u010di, nebyl jsem si docela jist\u00fd, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161, ale posledn\u00ed, co jsem cht\u011bl, bylo, abys ode\u0161el. Kdyby bylo na mn\u011b, chyt\u00edm t\u011b a u\u017e nikdy t\u011b nepust\u00edm.<\/div>\n
„To nesm\u00ed\u0161. Nesm\u00ed\u0161 odej\u00edt. „<\/div>\n
„Nechci\u2026 ale\u2026 Tome\u2026 Jsi m\u016fj bratr\u2026 Styd\u00edm se.“ Pora\u017een\u011b jsi sklopil pohled.<\/div>\n
„Styd\u00ed\u0161 se za m\u011b?“<\/div>\n
„Ne,“ na sucho jsi polkl a zhluboka se nadechl, „za sebe.“<\/div>\n
Nech\u00e1pal jsem, o \u010dem mluv\u00ed\u0161. Za sebe? Pro\u010d se za sebe styd\u00ed\u0161? Ten polibek jsem cht\u011bl p\u0159ece stejn\u011b jako ty! Tedy\u2026 blbost\u2026 Cht\u011bl jsem ho tis\u00edcin\u00e1sobn\u011b v\u00edc ne\u017e ty.<\/div>\n
„Bille\u2026“ Vzal jsem tv\u016fj obli\u010dej do rukou. Nev\u011bd\u011bl jsem, odkud se ve mn\u011b vzalo tolik odvahy, ale v\u011bnoval jsem ti jeden n\u011b\u017en\u00fd mal\u00fd polibek. Trochu jsem \u010dekal facku nebo n\u011bco podobn\u00e9ho, \u200b\u200bale nic takov\u00e9ho se ned\u011blo. M\u00edsto toho jsi mi to oplatil dal\u0161\u00edm\u2026 a dal\u0161\u00edm\u2026 a dal\u0161\u00edm\u2026 V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee mus\u00ed\u0161 m\u00edt ty nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed nejheb\u010dej\u0161\u00ed rty na sv\u011bt\u011b, ale ne\u010dekal jsem, \u017ee z nich budu a\u017e tak mimo\u2026<\/div>\n
Sladk\u00e9\u2026<\/div>\n
Ukon\u010dils polibek, ale nepod\u00edval ses na m\u011b. Hned ses p\u0159itulil do p\u016fvodn\u00ed polohy.<\/div>\n
„Sl\u00edb\u00ed\u0161 mi n\u011bco?“<\/div>\n
„Co? Sl\u00edb\u00edm ti cokoliv.“<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee m\u011b nepo\u0161le\u0161 pry\u010d, \u017ee se ti nebudu\u2026 hnusit\u2026“<\/div>\n
Posledn\u00ed slovo jsi jen tak za\u0161eptal do m\u00e9 mikiny. Mysl\u00edm, \u017ee ses musel zbl\u00e1znit.<\/div>\n
„Miluji t\u011b.“ Vypadlo ze m\u011b ani nev\u00edm jak. A\u017e po p\u00e1r sekund\u00e1ch, vlastn\u011b a\u017e kdy\u017e ses mi up\u0159en\u011b zad\u00edval do o\u010d\u00ed, \u00fasta pootev\u0159en\u00e1, mi docvaklo, co se vlastn\u011b stalo, co jsem \u0159ekl.<\/div>\n
\n

Tome, ty jsi takov\u00fd idiot.<\/p><\/div>\n

\n

„Co\u017ee?“<\/p><\/div>\n

V\u016fbec jsi ze m\u011b nespou\u0161t\u011bl o\u010di, v tom moment\u011b jsem nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1m \u0159\u00edct. U\u017e to bylo jedno, cel\u00e1 moje \u017eivotn\u00ed snaha byla pry\u010d. U\u017e jsem v\u00edc nem\u011bl co tajit, musel jsem se p\u0159ipravit na nejhor\u0161\u00ed a j\u00edt s pravdou ven.<\/div>\n
Tome, ty jsi stra\u0161n\u00fd idiot.<\/div>\n
„Miluji t\u011b. Miluji t\u011b u\u017e od chv\u00edle, co ses narodil, Bille. Je mi to moc l\u00edto, nen\u00e1vi\u010f m\u011b, ale u\u017e s t\u00edm d\u00e1l nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt, nejde to.“<\/div>\n
Cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl, nemohl jsem se ti ani pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Srdce u\u017e bylo nap\u016fl venku z hrudi a krve by se ve mn\u011b nikdo nedo\u0159ezal. Pocit v \u017ealudku byl na hranici snesitelnosti. Kdy\u017e jsem si p\u0159ed p\u00e1r lety p\u0159edstavil, \u017ee bych ti to jednou mohl \u0159\u00edct, sv\u011bdom\u00ed by se mi zasm\u00e1lo spolu s rozumem. A te\u010f? Nyn\u00ed je po v\u0161em a j\u00e1 jsem na nejlep\u0161\u00ed cest\u011b t\u011b ztratit\u2026 A zab\u00edt sebe\u2026 \u017ealem.<\/div>\n
„Tome\u2026“<\/div>\n
Ticho\u2026<\/div>\n
St\u00e1le ticho\u2026<\/div>\n
To ticho mi vypalovalo d\u00edry do srdce\u2026<\/div>\n
Bille, \u0159ekni n\u011bco!<\/div>\n
Byls ticho\u2026<\/div>\n
To je konec\u2026<\/div>\n
„Pro\u010d\u2026“ Vydechl jsi a zhluboka ses nadechl. Byl jsem napjat\u00fd\u2026 Jsi tak ne\u010diteln\u00fd, nem\u00e1m ani pon\u011bt\u00ed, co si tak m\u016f\u017ee\u0161 myslet, v\u00edm jen, \u017ee v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch sekund\u00e1ch se mi mo\u017en\u00e1 sesype cel\u00fd sv\u011bt.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl? Och\u2026 Ani nev\u00ed\u0161, jak dlouho jsem se tr\u00e1pil\u2026 Bo\u017ee m\u016fj\u2026“ Usm\u00edval ses a j\u00e1 nech\u00e1pal. Jeho o\u010di se leskly, ramena poklesla. Po tv\u00e1\u0159i se ti za\u010daly kut\u00e1let slzy. Byla tohle v\u016fbec realita? Opravdu se tohle d\u011blo? M\u016fj mozek v\u016fbec nebyl schopen p\u0159em\u00fd\u0161let a ani se nijak nechystal. Vlastn\u011b jen p\u0159ij\u00edmal informace dan\u00e9 chv\u00edle, nic v\u00edc.<\/div>\n
„Tr\u00e1pil?“<\/div>\n
„Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem se l\u00edbal s Ali? P\u0159\u00edmo p\u0159ed tebou?“<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Ou.“<\/p><\/div>\n

„Tome, nic ti nedoch\u00e1z\u00ed? \u2026 Ni-“ Necht\u011bl jsem, abys v\u00edc mluvil. Necht\u011bl jsem vlastn\u011b nic v\u00edc, jen si t\u011b vz\u00edt do n\u00e1ru\u010de a spojit sv\u00e9 rty s t\u011bmi tv\u00fdmi. Jasn\u011b jsem c\u00edtil, jak n\u00e1m tv\u00e9 slzy lemovaly to n\u00e1dhern\u00e9 spojen\u00ed tak stejn\u00fdch rt\u016f. Bo\u017ee, jak jsem byl hloup\u00fd! Ty jsi m\u011b celou tu dobu tajn\u011b miloval, cht\u011bl jsi, abych \u017e\u00e1rlil a mn\u011b nic nedo\u0161lo! Potaj\u00ed jsem se cel\u00e1 ta l\u00e9ta tr\u00e1pil a ty\u2026 Ty ses tr\u00e1pil tak\u00e9. \u017divot nen\u00ed f\u00e9r. Tohle cel\u00e9 nen\u00ed f\u00e9r\u2026<\/div>\n
Nedok\u00e1zal jsem se od tebe pohnout u\u017e ani jen na vte\u0159inu. Lehli jsme si skolen\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00edm, p\u0159itulil ses ke mn\u011b, obmotal jsem sv\u00e9 pa\u017ee kolem tv\u00e9ho t\u011bla. Kone\u010dn\u011b jsem za\u017eil tu bl\u00edzkost, po kter\u00e9 jsem tak dlouho tou\u017eil. Cel\u00fdm t\u011blem mi proch\u00e1zel proud spokojenosti a dokonal\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Bo\u017ee, Bille, tak t\u011b miluji.<\/div>\n
„Miluji t\u011b.“ Vyslovil jsem my\u0161lenku, kter\u00e1 mi pr\u00e1v\u011b prob\u011bhla v hlav\u011b, nahlas.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe. Cel\u00fdm srdcem, p\u0159\u00edsah\u00e1m. „<\/div>\n
\n

To co se dnes stalo, bylo jako sen. Udivuje m\u011b, \u017ee padlo tak m\u00e1lo slov v t\u00e9to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed romantick\u00e9 sc\u00e9nce, ale nebyla pot\u0159ebn\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee na\u0161e spojen\u00ed bylo intimn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Ne proto, \u017ee jsme na\u0161e rty spojili v jedny, ne pro to, \u017ee jsme si \u0159ekli, jak se milujeme, ale proto, \u017ee na\u0161e du\u0161e mohly b\u00fdt kone\u010dn\u011b opravdu spolu. Tak, jak byly p\u0159edur\u010deny.<\/p><\/div>\n

V m\u00e9m objet\u00ed a s \u00fasm\u011bvem na rtech jsi spokojen\u011b usnul. J\u00e1 jsem nemohl\u2026 Jedin\u00e9, co jsem dok\u00e1zal, bylo pol\u00edbit t\u011b do vlas\u016f a d\u00edvat se na tvou dokonalou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Tolik t\u011b miluju, Bille.<\/p>\n

autor: Alison Brooklynn
<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Alison Brooklynn „M\u00e1m \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad!“ „Jak\u00fd?“ „Pamatuje\u0161 se, jak jsme se bavili, ke kter\u00e9 p\u00edsni\u010dce bychom ud\u011blali videoklip?“ „Pamatuji. Dohodli jsme se na „Love who loves you back“ p\u0159ece, ne?“ „Jo, ano. A m\u011b napadla fakt super v\u011bc.“ ~*~ Sed\u011bl jsi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-1715","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1715","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1715"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1715\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1715"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1715"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1715"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}