{"id":17172,"date":"2008-07-22T16:00:00","date_gmt":"2008-07-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17134"},"modified":"2008-07-22T16:00:00","modified_gmt":"2008-07-22T15:00:00","slug":"du-bist-nicht-allein-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/07\/22\/du-bist-nicht-allein-19\/","title":{"rendered":"Du bist nicht allein 19."},"content":{"rendered":"
autor: Akkira<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
P\u0159edem se omlouv\u00e1m jestli o pr\u00e1zk\u00e1ch nebudou moc p\u0159ib\u00fdvat d\u00edly, ale n\u011bjak mi te\u010f nejde ps\u00e1t. V\u011bt\u0161inou p\u00ed\u0161u ve \u0161kole, ale pokus\u00edm se napsat dal\u0161\u00ed d\u00edly;)<\/em><\/div>\n
D\u011bkuju moc za komenty pa Akkira<\/em><\/div>\n
TOM:<\/strong><\/div>\n
Uc\u00edt\u00edm jemn\u011b hlad\u00edc\u00ed ruku na sv\u00e9m rameni a jeho jemn\u00fd hlas: „Tomi, co se d\u011bje?“ Trhnu sebou. On ani netu\u0161\u00ed, co mi t\u00edm zp\u016fsobuje. Nev\u00ed, jak tou\u017e\u00edm po jeho pohlazen\u00ed, obejmut\u00ed. Netu\u0161\u00ed, co se mnou jeho dotyky d\u011blaj\u00ed, jak po nich ka\u017ed\u00fd den tou\u017e\u00edm.Tou\u017e\u00edm po n\u011b\u010dem, co nikdy nebudu moc m\u00edt.<\/div>\n
Te\u010f u\u017e bre\u010d\u00edm naplno. Nem\u016f\u017eu to zastavit nebo alespo\u0148 zm\u00edrnit. „Tomi, no tak co je?“ promluv\u00ed Bill vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n
„V\u0161echno, v\u0161echno je. J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu, u\u017e to nezvl\u00e1d\u00e1m,“ vychrl\u00edm ze sebe, ani\u017e bych p\u0159em\u00fd\u0161lel, co vlastn\u011b \u0159\u00edk\u00e1m.<\/div>\n
C\u00edt\u00edm jemn\u00e9 zhoupnut\u00ed postele pod Billovou vahou: „Tomi, co se ti stalo?“<\/div>\n
U\u017e k n\u011bmu nedok\u00e1\u017ei b\u00fdt oto\u010den z\u00e1dy, mus\u00edm ho vid\u011bt. Vid\u011bt jeho tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 m\u011b p\u0159ipravuje o klid.<\/div>\n
\n
Posad\u00edm se a pod\u00edv\u00e1m se mu od o\u010d\u00ed. Vid\u00edm v nich soucit a velkou d\u00e1vku zmaten\u00ed. Nic ne\u0159\u00edk\u00e1, jen se na m\u011b takto d\u00edv\u00e1. Obejme m\u011b. Jak j\u00e1 po tomhle tou\u017eil. \u00dapln\u011b se na n\u011bj nam\u00e1\u010dku. Od prvn\u00ed chv\u00edle, co pro m\u011b p\u0159estal b\u00fdt jen mlad\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kou, jsem tou\u017eil aby m\u011b objal. Abych se k n\u011bmu mohl p\u0159itulit a vn\u00edmat tlukot jeho srdce, klidn\u00fd dech.<\/div>\n
Za\u010d\u00edn\u00e1m se pomalu uklid\u0148ovat. U\u017e nebre\u010d\u00edm, ale jsem st\u00e1le stra\u0161n\u011b rozklepan\u00fd. Zhluboka d\u00fdch\u00e1m, abych se uklidnil.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, co se d\u011bje?“ pt\u00e1 se m\u011b Bill opatrn\u011b. Jen zavrt\u00edm hlavou. Nem\u016f\u017eu mu p\u0159eci \u0159\u00edct, \u017ee ho miluji a abych vymyslel n\u011bjakou v\u00fdmluvu v tuto chv\u00edli nem\u00e1m dost sil.<\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv jsem si toho nev\u0161iml, ale Bill m\u011b jemn\u011b hlad\u00ed po z\u00e1dech. Pro\u010d m\u011b nem\u016f\u017ee hladit i jinak. Ne jen ve chv\u00edli, kde jsem na pokraji nervov\u00e9ho zhroucen\u00ed?<\/div>\n
I kdy\u017e mi Billova ruka putuj\u00edc\u00ed mi po z\u00e1dech p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed men\u0161\u00ed o\u010distec a zkou\u0161ku sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, m\u00e1 i blahod\u00e1rn\u00e9 \u00fa\u010dinky, proto\u017ee se opravdu za\u010d\u00edn\u00e1m uklid\u0148ovat. U\u017e ned\u00fdch\u00e1m tak trhan\u011b jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, tep u\u017e m\u00e1m tak\u00e9 skoro norm\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
Billovi najednou zakru\u010d\u00ed v b\u0159i\u0161e. U\u017e jsem natolik klidn\u00fd, \u017ee se od n\u011bj mohu nepatrn\u011b odt\u00e1hnout a pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„B\u011b\u017e se naj\u00edst,“ sna\u017e\u00edm se mluvit co nejklidn\u011bj\u0161\u00edm hlasem. Bill jen zavrt\u00ed hlavou. „M\u00e1\u0161 hlad. To mi nevymluv\u00ed\u0161, nejsem hluchej. B\u011b\u017e, j\u00e1 to zvl\u00e1dnu,“ za\u010dnu Billa m\u00edrn\u011b vystrkovat z postele. „V\u00e1\u017en\u011b,“ p\u0159esv\u011bd\u010duji ho st\u00e1le.<\/div>\n
Bill jde tedy ke dve\u0159\u00edm. V\u00ed, \u017ee kdy\u017e se pro n\u011bco rozhodnu, tak se mnou nic jen tak nehne. Jak moc m\u011b m\u016fj br\u00e1\u0161ka zn\u00e1 a p\u0159esto nezn\u00e1 m\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed.<\/div>\n
U\u017e za sebou skorou zav\u00edr\u00e1 dve\u0159e, kdy\u017e za n\u00edm zavol\u00e1m: „Br\u00e1\u0161ko, d\u011bkuju. Mo\u017en\u00e1 ti to n\u011bkdy vysv\u011btl\u00edm, ale te\u010f ne.“ Odpov\u011bd\u00ed je mi kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, pro kter\u00fd bych byl schopen snad i zem\u0159\u00edt. Jak on je sladk\u00fd. Zabo\u0159\u00edm hlavu znovu do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Po chv\u00edli se i m\u016fj \u017ealudek za\u010dne hl\u00e1sit o sv\u016fj p\u0159\u00edd\u011bl j\u00eddla. Nedobrovoln\u011b se tedy zvednu a zam\u00ed\u0159\u00edm si to sm\u011brem k j\u00eddeln\u011b. P\u016fvodn\u011b jsem v\u016fbec necht\u011bl j\u00edt, ale m\u00e9 b\u0159icho vyd\u00e1valo \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm podivn\u011bj\u0161\u00ed zvuky.<\/div>\n
Pomalu si to kr\u00e1\u010d\u00edm chodbou vedouc\u00ed k j\u00eddeln\u011b, kdy\u017e je uvid\u00edm.<\/div>\n
V jednu chv\u00edli se mi srdce zastav\u00ed a zb\u011bsile rozbu\u0161\u00ed. Chci se na m\u00edst\u011b p\u0159inejmen\u0161\u00edm propadnout do zem\u011b, b\u00fdt slep\u00fd nebo alespo\u0148 co nejrychleji zp\u011bt na pokoji a zal\u00e9zt do postele, sna\u017e\u00edc se dostat z hlavy obr\u00e1zek, kter\u00fd jsem pr\u00e1v\u011b spat\u0159il.<\/div>\n
\u010clov\u011bku se ale m\u00e1lokdy spln\u00ed to, co chce, proto\u017ee p\u0159es mlhu, kter\u00e1 m\u011b najednou obklopila, sly\u0161\u00edm: „Bille, nen\u00ed to Tom?“<\/div>\n
Ona.<\/div>\n
Sly\u0161\u00edm jej\u00ed hlas.<\/div>\n
Pomalu za\u010d\u00edn\u00e1m rozezn\u00e1vat jej\u00ed obrysy a nakonec ji spat\u0159\u00edm celou. Je kr\u00e1sn\u00e1. Opravdu kr\u00e1sn\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee o sv\u00e9m kouzlu ani nev\u00ed.<\/div>\n
Nem\u00e1m \u0161anci. Proti kter\u00e9koli jin\u00e9 ano, ale proti n\u00ed ne. Cht\u011bl jsem bojovat. Ale s n\u00ed je ka\u017ed\u00e1 bitva p\u0159edem prohran\u00e1.<\/div>\n
BILL:<\/strong><\/div>\n
Najednou mi n\u011bkdo jemn\u011b klepne na rameno. I p\u0159es jemnost doteku vyl\u00e9tnu do vzduchu minim\u00e1ln\u011b metr dvacet a p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b za\u0159vu.<\/div>\n
Sm\u00edch. „Asi nem\u00e1\u0161 \u010dist\u00e9 sv\u011bdom\u00ed.“<\/div>\n
Ten hlas p\u0159eci zn\u00e1m.<\/div>\n
Lisa.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b se oto\u010d\u00edm a s je\u0161t\u011b v\u00edce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem ji obejmu a pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
Najednou se m\u011b Lisa s pohledem za m\u00e9 rameno pt\u00e1: „Bille, nen\u00ed to Tom?“ Oto\u010d\u00edm se po sm\u011bru jej\u00edho pohledu a spat\u0159\u00edm tot\u00e1ln\u011b bled\u00e9ho Toma.<\/div>\n
„Tome, jsi v pohod\u011b?“ pt\u00e1m se, proto\u017ee Tom vypad\u00e1, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli zkolabuje. Douf\u00e1m, \u017ee se nesesype jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed na pokoji.<\/div>\n
„Jo, jen se mi trochu mot\u00e1 hlava,“ odpov\u00ed mi na\u0161t\u011bst\u00ed<\/div>\n
Oddechl jsem si, nev\u00edm co bych d\u011blal, kdyby prob\u011bhlo to sam\u00e9 co na pokoji. Nem\u011bl jsem odch\u00e1zet. M\u011bl jsem n\u00e1m objednat ve\u010de\u0159i na pokoje a b\u00fdt s Tomem. Nikdy se takhle neslo\u017eil, ani po podrazu od n\u00ed ne. On se zamiloval a ona ho jen vyu\u017eila. Cel\u00e9 dny se nebavil, ale bre\u010det jsem ho nevid\u011bl, ani v noci jsem nesly\u0161el nic.<\/div>\n
Ne\u017e sta\u010d\u00edm j\u00e1 nebo Lisa promluvit, ozve se Tom: „Ty jsi Lisa, \u017ee? Bill mi o tob\u011b \u0159\u00edkal.“ Tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b se na ni d\u00edv\u00e1. Doslova ji m\u011b\u0159\u00ed o\u010dima, div\u00e1 se na ni jako na n\u011bkoho, s k\u00fdm by m\u011bl o n\u011bco za\u010d\u00edt bojovat.<\/div>\n
Jeho pohled nech\u00e1pu. Pro\u010d se na Lisu d\u00edv\u00e1 tak nep\u0159\u00e1telsky? I Lisa je z jeho nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho rentgenov\u00e9ho pohledu vyvedena z m\u00edry. Rad\u011bji ty dva rychle p\u0159edstav\u00edm.<\/div>\n
Najednou nep\u0159\u00e1telsk\u00fd Tom\u016fv pohled zmiz\u00ed a vyst\u0159\u00edd\u00e1 ho naprost\u00e1 chladnout a lhostejnost. V\u00e1\u017en\u011b ho nech\u00e1pu. Jindy flirtuje s ka\u017edou sukn\u00ed, i kdy\u017e v\u00ed, \u017ee je zadan\u00e1, ale dnes Lise sotva pot\u0159ese rukou.<\/div>\n
Nev\u00edm co m\u00e1m d\u011blat, \u0159\u00edci. Lisa rad\u011bji tak\u00e9 ml\u010d\u00ed a d\u00edv\u00e1 se jinam, vyh\u00fdb\u00e1 se Tomov\u00fdm chladn\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 ji neust\u00e1le pozoruj\u00ed.<\/div>\n
Z trapn\u00e9 situace n\u00e1s zachr\u00e1n\u00ed p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed Gustav s Georgem. Ti dva vypadaj\u00ed, \u017ee dnes spo\u0159\u00e1daj\u00ed i kv\u011btiny zdob\u00edc\u00ed stoly. Za nimi kr\u00e1\u010d\u00ed Margaret a p\u0159ed n\u00ed vesele \u0165apk\u00e1 Bob\u00edk.<\/div>\n
Za\u010d\u00edn\u00e1m pomalu couvat ke st\u011bn\u011b s \u00famyslem se do n\u00ed p\u0159inejmen\u0161\u00edm vlisovat. Nechci riskovat dal\u0161\u00ed zu\u0159iv\u00fd \u0161t\u011bkot a souboj o nohavice.<\/div>\n
Bob\u00edk ke mn\u011b v\u0161ak jen p\u0159ijde, p\u0159\u00e1telsky \u0148afne a pokra\u010duje d\u00e1le, aby se mohl pomazlit s Lisou.<\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der, ten v\u00e1m nic neud\u011bl\u00e1, u\u017e v\u00e1s p\u0159eci zn\u00e1,“ promluv\u00ed mi pobaven\u011b Margaret za z\u00e1dy. „Dobr\u00fd ve\u010der. Tak sice m\u011b zn\u00e1, ale \u010dlov\u011bk by m\u011bl b\u00fdt st\u00e1le ve st\u0159ehu,“ odpov\u00edm j\u00ed i j\u00e1 s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Margaret i s Bob\u00edkem zmiz\u00ed v pomalu se zapl\u0148uj\u00edc\u00ed j\u00eddeln\u011b a Lisa se za nimi tak\u00e9 rozejde. Po\u0161le mi vzdu\u0161nou pusu a gesty mi nazna\u010d\u00ed, \u017ee se uvid\u00edme po ve\u010de\u0159i.<\/div>\n
Jakmile je Lisa z doslechu, G\u00e9\u010dka se na m\u011b sesypou s ot\u00e1zkami typu: „Tak tohle je ta p\u0159\u00ed\u010dina, pro\u010d jsi byl posledn\u00ed dobou tak podr\u00e1\u017ed\u011bnej?“<\/div>\n
Jen s \u00fasm\u011bvem k\u00fdvnu, proto\u017ee mi neujde obdiv, s jak\u00fdm se m\u011b ptaj\u00ed. Oba mi daj\u00ed herdu do zad, div se nezakousnu do nejbli\u017e\u0161\u00edho p\u0159edm\u011btu, kter\u00fdm je v\u00e1za s kv\u011btinami. Tom cosi zamru\u010d\u00ed a jeliko\u017e mu ani jeden z n\u00e1s nerozum\u00ed, pochop\u00edme, a\u017e kdy\u017e se rozejde ke stolu, \u017ee n\u00e1m nejsp\u00ed\u0161 cht\u011bl \u0159\u00edct, jestli si jdeme sednout.<\/div>\n
Ve\u010de\u0159e prob\u011bhne v neust\u00e1l\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch G\u00e9\u010dek na Lisu. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e o n\u00ed mus\u00ed v\u011bd\u011bt v\u0161e. Kdy\u017e odch\u00e1z\u00edm z j\u00eddelny, p\u0159ito\u010d\u00ed se ke mn\u011b Gustav s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem: „Tutlej j\u00ed jak nejd\u00e9le to p\u016fjde, a\u0165 se j\u00ed nestane co Alici.“<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a vid\u00edm v nich zklam\u00e1n\u00ed. Zklam\u00e1n\u00ed z na\u0161ich oddan\u00fdch fanynek. D\u00edky jejich \u00fatok\u016fm na ni se n\u011bkolikr\u00e1t nervov\u011b zhroutila. Bulv\u00e1r j\u00ed tak\u00e9 moc nep\u0159idal a po posledn\u00edm zhroucen\u00ed se s Gustavem roze\u0161la a od t\u00e9 doby o n\u00ed nev\u00ed v\u016fbec nic.<\/div>\n
„Budu, i kdybych m\u011bl otev\u0159en\u011b lh\u00e1t, tak j\u00ed nenech\u00e1m zni\u010dit,“ odpov\u00edm mu stejn\u011b v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
Najednou se Gustav usm\u011bje a pov\u00ed: „Hl\u00eddej si j\u00ed, je to fak kus.“ Jen nad n\u00edm zakrout\u00edm hlavou. Na chodb\u011b m\u011b Gustav opust\u00ed a i kdy\u017e se sna\u017e\u00ed p\u016fsobit bezstarostn\u011b, v\u00edm \u017ee mu Alice chyb\u00ed.<\/p>\n

autor: Akkira<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Akkirabetaread: Janule P\u0159edem se omlouv\u00e1m jestli o pr\u00e1zk\u00e1ch nebudou moc p\u0159ib\u00fdvat d\u00edly, ale n\u011bjak mi te\u010f nejde ps\u00e1t. V\u011bt\u0161inou p\u00ed\u0161u ve \u0161kole, ale pokus\u00edm se napsat dal\u0161\u00ed d\u00edly;) D\u011bkuju moc za komenty pa Akkira TOM: Uc\u00edt\u00edm jemn\u011b hlad\u00edc\u00ed ruku na sv\u00e9m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[100],"tags":[],"class_list":["post-17172","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-du-bist-nicht-allein"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17172","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17172"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17172\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17172"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17172"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17172"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}