{"id":17219,"date":"2008-07-17T17:00:00","date_gmt":"2008-07-17T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17181"},"modified":"2008-07-17T17:00:00","modified_gmt":"2008-07-17T16:00:00","slug":"tajemna-lesni-vila-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/07\/17\/tajemna-lesni-vila-23\/","title":{"rendered":"Tajemn\u00e1 lesn\u00ed v\u00edla 23."},"content":{"rendered":"
autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1<\/strong>
betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom nev\u011b\u0159il vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zat\u0159epal hlavou a promnul si o\u010di. „Co\u017ee jsi \u0159\u00edkala?“ Uji\u0161\u0165oval se je\u0161t\u011b, ale d\u00edvka si st\u00e1la za sv\u00fdm. Tom si myslel, \u017ee se do\u010dista zbl\u00e1znil. Dokonce tu d\u00edvku pova\u017eoval za halucinaci nebo to v\u0161echno jen jako za sen. Prvn\u00ed, co ho napadlo, byly ty o\u010di. Z\u00e1\u0159iv\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. P\u0159esn\u011b ty, jak\u00fdma se na n\u011bj d\u00edval William\u2026 „Ale Billi mi ne\u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 sestru. \u0158\u00edkal, \u017ee utekl od otce, kter\u00fd ho bil. P\u0159esn\u011b to, co jsi mi \u0159ekla ty, ale o sest\u0159e se NIKDY nezm\u00ednil. Mus\u00edm ho naj\u00edt.“<\/div>\n
D\u00edvka se na Toma smutn\u011b zahled\u011bla a pak \u0161eptla: „Billi tu nen\u00ed.“ Tom se na n\u00ed pod\u00edval a smutn\u011b ji vzal kolem ramen. „To bude dobr\u00fd\u2026“ Zarazil se\u2026 „Jak se v\u016fbec jmenuje\u0161?“ Tom se a\u017e te\u010f probral z dost velk\u00e9ho \u0161oku. Tak Billi m\u00e1 sestru\u2026<\/div>\n
\n
„Emilie,“ hleslo d\u011bv\u010de a Tom j\u00ed podal ruku. „J\u00e1 jsem Tom, moc mi na tv\u00e9m bratrovi z\u00e1le\u017e\u00ed, m\u00e1m ho moc r\u00e1d. Byl u m\u011b doma v Loitsche p\u0159es noc, ale pak zase odjel sem, do lesa. \u0158\u00edkal mi, \u017ee se v dom\u011b boj\u00ed, tak jsem ho nechal j\u00edt, ale te\u010f v\u00edm, \u017ee to byla chyba. Velk\u00e1 chyba.“<\/div>\n
Emillie se na Toma zad\u00edvala a pak jen \u0161pitla: „Ty ho nem\u00e1\u0161 r\u00e1d\u2026“ Tom se zarazil a pak se ustra\u0161en\u011b zeptal: „J-Jak to mysl\u00ed\u0161?“ Emillie se pod\u00edvala do zem\u011b a p\u00edpla: „Miluje\u0161 ho\u2026 Pro\u010d bys ho jinak \u0161el hledat? J\u00e1 ho taky miluji, ov\u0161em \u017ee jako sestra, samoz\u0159ejm\u011b. Ale ty\u2026 Vid\u00edm na tob\u011b, \u017ee k n\u011bmu n\u011bco c\u00edt\u00ed\u0161, n\u011bco moc siln\u00e9ho\u2026 A to m\u016f\u017ee b\u00fdt jedin\u011b l\u00e1ska, Tome. Tu jsem nikdy nepoznala.“ Kluci na n\u00ed hled\u011bli jako na v\u011bdmu a pak se Tom za\u010dal op\u011bt vypt\u00e1vat.<\/div>\n
„Ale pro\u010d mi nic o tob\u011b ne\u0159ekl? Pro\u010d mi vypr\u00e1v\u011bl jenom o tom, \u017ee u\u017e nem\u00e1 maminku a \u017ee \u017eil pouze s otcem? J\u00e1 to nech\u00e1pu\u2026“ zakroutil hlavou Tom a Emillie se na n\u011bj jen povzbudiv\u011b usm\u00e1la. „Billi je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kluk. Takov\u00fd tajemn\u00fd a mystick\u00fd, v\u017edycky se mi to na n\u011bm moc l\u00edbilo. Cht\u011bla jsem b\u00fdt taky takov\u00e1, ale otec mi to zakazoval. Pr\u00fd ze m\u011b bude zr\u016fda, jako z n\u011bho. Ale on nen\u00ed zr\u016fda! Otec! Otec je zr\u016fda! Nen\u00e1vid\u00edm ho v\u00edc, ne\u017e si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit. Zabila bych ho, kdybych mohla\u2026 U\u017e kv\u016fli tomu, co mu provedl\u2026“<\/div>\n
Tomovi se strachem podlomily kolena, a\u017e se rad\u011bji posadil na zem. „Co\u2026 Co mu provedl?“ \u0161eptl a po tv\u00e1\u0159i se mu za\u010dala kut\u00e1let jedna slza za druhou. Emillie vzlykla a pak \u0161pitla: „On\u2026 On ho zneu\u017eil, Tome\u2026 Zneu\u017eil ho a vyhro\u017eoval mu, \u017ee ho zabije, kdy\u017e se o tom n\u011bkdy n\u011bkomu zm\u00edn\u00ed. Bil ho skoro cel\u00fd den. M\u011b zav\u00edral v m\u00e9m pokoji, proto\u017ee jsem mu cht\u011bla pomoct, ale on m\u011b jen nechal, abych se d\u00edvala na to, jak m\u00e9mu brat\u0159\u00ed\u010dkovi ubli\u017euje. Psal b\u00e1sn\u011b, v noci p\u0159i baterce a pod pe\u0159inou. Aby ho otec nechytil. V\u017edycky m\u011b vzal pod velikou deku a pod n\u00ed mi je potichu p\u0159ed\u010d\u00edtal. Byly kr\u00e1sn\u00e9, ale otec mu vzal jednu velkou knihu, kter\u00e1 byla cel\u00e1 popsan\u00e1, a p\u0159ed n\u00e1ma ji sp\u00e1lil. Pak je\u0161t\u011b Billiho zbil a m\u011b zav\u0159el do mal\u00e9ho pokoj\u00edka, kde jsem byla do doby, co Billi utekl. Bylo mi dvan\u00e1ct a jemu \u010dtrn\u00e1ct. Ani se se mnou nestihl rozlou\u010dit. A od t\u00e9 doby jsem si myslela, \u017ee u\u017e ho nikdy neuvid\u00edm\u2026“<\/div>\n
Dokon\u010dila sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh a op\u011bt se na kluky zad\u00edvala. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se j\u00ed kut\u00e1lela jedna slza za druhou a kluci se rozhodli, \u017ee mus\u00ed okam\u017eit\u011b naj\u00edt Billiho a jeho otce. Okam\u017eit\u011b\u2026 Tom vzal mobil do ruky a zavolal matce. Po jednom zazvon\u011bn\u00ed se Simone ozvala: „Ahoj Tome! Tak co? Na\u0161el jsi ho? Je v po\u0159\u00e1dku?“ Tom j\u00ed, sice nerad, musel \u0159\u00edct pravdu. Bylo mu jen je\u0161t\u011b v\u00edce smutno, kdy\u017e sly\u0161el matky \u0161\u0165astn\u00fd hlas, a proto mu to d\u011blalo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„Mno\u2026 Nena\u0161el jsem ho, mami\u2026 Nen\u00ed tu\u2026 asi\u2026“ Tom nedok\u00e1zal d\u00e1le mluvit, a tak ho Emillie pohladila a Tom j\u00ed p\u0159edal mobil. „Dobr\u00fd den. J\u00e1\u2026 J\u00e1 jsem Emillie, jsem Williamova sestra. Mus\u00edm\u2026 Mus\u00edm v\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee\u2026 Prost\u011b jsem tak\u00e9 utekla od na\u0161eho otce, ale otec je d\u0159evorubec a les, kde Billi \u017eil, vyk\u00e1cel a na\u0161el ho tu. A on\u2026 On ho unesl\u2026 Je mi to l\u00edto\u2026“ Emillie se rozplakala a Simone jen nevych\u00e1zela z \u00fadivu. „Sestra? Ty jsi jeho sestra? A kolik ti je let? A pro\u010d jsi taky v lese?“<\/div>\n
Emillie byla r\u00e1da, \u017ee alespo\u0148 Billi z\u00edskal miluj\u00edc\u00ed rodinu. Usly\u0161ela ze Simonina hlasu, \u017ee m\u00e1 o n\u011bj tak\u00e9 strach. „J\u00e1\u2026 J\u00e1 jsem ho \u0161la hledat. Toti\u017e n\u00e1\u0161 otec\u2026 je to tyran. A maminku nem\u00e1me\u2026 Kolik mi je let? Mno\u2026 Mn\u011b je \u0161estn\u00e1ct, ale j\u00e1 chci naj\u00edt bratra!“ Emillie nedok\u00e1zala tlumit svoje vzlyky a tak se te\u010f Michael ujal rozhovoru. „Dobr\u00fd den, pan\u00ed Kaulitzov\u00e1. Tady Michael, mno\u2026 J\u00e1 jen\u2026 Mohli bychom zaj\u00edt na policii, aby Billiho n\u011bjak vyp\u00e1trali, nebo tak n\u011bco\u2026 Proto\u017ee, Emillie se k otci neodv\u00e1\u017e\u00ed j\u00edt\u2026“ Simone ho p\u0159eru\u0161ila a pod\u00edvala se na hodiny.<\/div>\n
„Tak\u017ee, za patn\u00e1ct minut v\u00e1m jede autobus do Loitsche. V\u0161ichni sem p\u0159ije\u010fte a na v\u0161em se domluv\u00edme, ano? A bu\u010fte opatrn\u00ed. Zat\u00edm nashle.“ A zav\u011bsila. Michael jen m\u00e1vl rukou sm\u011br zast\u00e1vka a v\u0161ichni se vydali na cestu. „Mno\u2026 To bude je\u0161t\u011b hodn\u011b zaj\u00edmav\u00fd\u2026 Na f\u00edzl\u00e1rnu? Mno pot\u011b\u0161\u2026“ Obr\u00e1til o\u010di v sloup Andreas, kter\u00fd m\u011bl u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t s Tomem mal\u00e9r s no\u010dn\u00edm ml\u00e1cen\u00edm do kapot aut. Byla to takov\u00e1 jejich puber\u0165\u00e1ck\u00e1 hra. V\u017edycky se s Tomem dusili sm\u00edchem, kdy\u017e z n\u011bjak\u00e9ho domu vylet\u011bl n\u011bjak\u00fd tlust\u00fd soused v py\u017eamu, s kl\u00ed\u010dkama v ruce, aby to \u0159vouc\u00ed auto uti\u0161il\u2026<\/div>\n
Te\u010f ale u policie hledali jejich jedinou mo\u017enou pomoc. Tom pomohl Emillie vst\u00e1t a pak se rychlej\u0161\u00edm krokem vydali na zast\u00e1vku. Jen co tam do\u0161li, tak uvid\u011bli autobus. Nastoupili a na\u0161t\u011bst\u00ed v n\u011bm sed\u011bl jin\u00fd \u0159idi\u010d. Tomu sam\u00e9mu \u0159idi\u010di by to muselo p\u0159ipadat dost divn\u00e9. Po\u0159\u00e1d stejn\u00ed kluci, jednou jedou odtud s chlapcem, druh\u00fd den s d\u00edvkou\u2026 Mohl si dom\u00fd\u0161let r\u016fzn\u00e9 v\u011bci, ale na to rad\u011bji kluci nemysleli. M\u011bli te\u010f starost\u00ed a\u017e nad hlavu. Nasum\u00edrovali se op\u011bt a\u017e dozadu a po minut\u011b absolutn\u00edho a p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00e9ho ticha se pustili do p\u0159\u00edpravy toho, co v\u016fbec policii \u0159eknou\u2026<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026..<\/div>\n
„William\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9! Okam\u017eit\u011b do kuchyn\u011b!“ zaje\u010del ten netvor a Billi se po velk\u00e9m leknut\u00ed pomalu postavil na t\u0159esouc\u00ed nohy. Vydal se sm\u011br kuchyn\u011b. Kdy\u017e proch\u00e1zel tou nekone\u010dn\u011b dlouhou chodbou, na jej\u00edm\u017e konci se nach\u00e1zel ON, se mu do mysli vt\u00edrala jedna o\u0161kliv\u00e1 my\u0161lenka za druhou. Copak po n\u011bm bude cht\u00edt? Zbije ho? Zase ho zneu\u017eije? Rad\u011bji u\u017e na nic takov\u00e9ho nemyslel a svou mysl upjal jen na jeden bod. Na Toma. Kdy\u017e do\u0161el a\u017e mezi futra, opatrn\u011b a co nejp\u0159\u00edjemn\u011bji se zeptal: „Pot\u0159eboval jsi n\u011bco, tati?“<\/div>\n
„Jo. Ve\u010de\u0159e,“ \u0159ekl nep\u0159\u00edjemn\u00fdm tonem a nav\u00edc s plnou pusou. William se posadil za st\u016fl a z\u00edral na tal\u00ed\u0159 s neidentifikovateln\u00fdm obsahem. „D\u011bkuji,“ p\u00edpl a chopil se p\u0159\u00edboru. Nabodl sousto na vidli\u010dku a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima jej dal do \u00fast. „Mno FUJ!“ okam\u017eit\u011b se mu zobrazil n\u00e1pis v mysli, ale ani nep\u00edpl. „Tak co, chutn\u00e1?“ zeptal se op\u011bt nep\u0159\u00edjemn\u011b a William se po spolknut\u00ed sousta zmohl jen na „Hmm.“ Otec se na n\u011bj za\u0161klebil a \u0159ekl: „Mno i kdyby ne, tak m\u00e1\u0161 sm\u016flu\u2026 Jo a a\u017e skon\u010d\u00ed\u0161, tak ukli\u010f tady tohleto\u2026“ rozmachoval rukou po cel\u00e9 kuchyni.<\/div>\n
William se rozl\u00eddl l\u00e9pe a a\u017e te\u010f spat\u0159il hromady \u0161pinav\u00fdch tal\u00ed\u0159\u016f, kter\u00e9 tu snad hnily rok. Jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl a jen co se otec rozvalil v ob\u00fdv\u00e1ku u televize, se William ti\u0161e zvedl od stolu a co nejopatrn\u011bji otev\u0159el ledni\u010dku. Tohle se opravdu nedalo j\u00edst. Rad\u011bji se tedy pustil do \u00faklidu kuchyn\u011b, aby ji zbavil podoby chl\u00edvku\u2026<\/div>\n
Ale kdy\u017e cht\u011bl do ruky vz\u00edt kel\u00edmek s b\u00edl\u00fdm jogurtem\u2026<\/p>\n

„Okam\u017eit\u011b to tam vra\u0165 zp\u00e1tky!“ William se lekl, a\u017e mu jogurt vypadl z ruky a rozprskl se po cel\u00e9 podlaze. Ani se na otce neodv\u00e1\u017eil pod\u00edvat a u\u017e pomalu uh\u00fdbal p\u0159ed budouc\u00ed r\u00e1nou. Otec se jen znova \u0161kared\u011b zasm\u00e1l. „Teda\u2026 Jsi je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed nemehlo, ne\u017e byla tvoje matka!“ Billi n\u011bjak\u00e9 ur\u00e1\u017eky, kter\u00e9 byly nam\u00ed\u0159eny na jeho maminku, nem\u00ednil poslouchat a poprv\u00e9 se odv\u00e1\u017eil vzdorovat. „Maminka byla na n\u00e1s moc hodn\u00e1, tak pro\u010d o n\u00ed \u0159\u00edk\u00e1\u0161 to, co nen\u00ed pravda?“ Za n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vte\u0159inu ale posoudil, \u017ee to nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad.<\/p>\n

Uc\u00edtil na tv\u00e1\u0159i prudkou r\u00e1nu a bolest, po kter\u00e9 se sk\u00e1cel k zemi. V\u011bd\u011bl to! V\u011bd\u011bl! Bude mu znova ubli\u017eovat, bude ho zase ml\u00e1tit, bude ho mo\u017en\u00e1 i zneu\u017e\u00edvat! Musel pry\u010d. Musel nutn\u011b pry\u010d. Nev\u011bd\u011bl ale jak! Jen co William s velkou n\u00e1mahou tro\u0161ku zvedl hlavu z podlahy, mu otec zopakoval p\u0159\u00edkaz: „Okam\u017eit\u011b to tady ukli\u010f! Jestli se to tady nebude do r\u00e1na v\u0161echno blejskat tak si m\u011b nep\u0159ej!“<\/p>\n

autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Jit\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1betaread: Helushka Tom nev\u011b\u0159il vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zat\u0159epal hlavou a promnul si o\u010di. „Co\u017ee jsi \u0159\u00edkala?“ Uji\u0161\u0165oval se je\u0161t\u011b, ale d\u00edvka si st\u00e1la za sv\u00fdm. Tom si myslel, \u017ee se do\u010dista zbl\u00e1znil. Dokonce tu d\u00edvku pova\u017eoval za halucinaci nebo to v\u0161echno<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[130],"tags":[],"class_list":["post-17219","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tajemna-lesni-vila"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17219","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17219"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17219\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17219"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17219"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17219"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}