{"id":17271,"date":"2008-07-12T16:00:00","date_gmt":"2008-07-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17233"},"modified":"2008-07-12T16:00:00","modified_gmt":"2008-07-12T15:00:00","slug":"the-best-damn-thing-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/07\/12\/the-best-damn-thing-7\/","title":{"rendered":"The Best Damn Thing 7."},"content":{"rendered":"
autor: Sauriel<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d vidim,“ \u0159eknu pon\u011bkud zara\u017een\u011b.
„To j\u00e1 tebe taky, Bill\u00ed,“ odpov\u00ed mi \u0161\u0165astn\u011b Alex a sladce se na m\u011b usm\u011bje. „Jako za starejch dobrej \u010das\u016f, \u017ee jo? M\u00e1m v\u00e1s oba tak moc r\u00e1d,“ p\u0159isune Alex k sob\u011b i Toma a vlep\u00ed mu pusu. Tak\u017ee se nevr\u00e1til jen tak. On mi p\u0159i\u0161el vz\u00edt m\u00fdho Toma. Ale v\u017edy\u0165 Tom nen\u00ed m\u016fj. Ale stejn\u011b mi ho p\u0159i\u0161el vz\u00edt.
„Nen\u00ed ti \u0161patn\u011b, Bille?“ zaj\u00edm\u00e1 se Tom.
„Ne, nen\u00ed. Je mi dob\u0159e,“ odpovim. Jo, Tome je mi \u0161patn\u011b. Je mi \u0161patn\u011b z tebe, ze m\u011b a z n\u011bj. Z n\u00e1s v\u0161ech! Co to m\u00e1 bejt za hru tohle. Chcete si se mnou hr\u00e1t? Chcete mi vyrvat srdce a pak ho spole\u010dn\u011b zakopat? Fajn, ale a\u017e to ud\u011bl\u00e1te, j\u00e1 na to budu p\u0159ipravenej. Ale od tebe sem to Tome teda ne\u010dekal. Tohle ne.
„Tak p\u016fjdeme do ob\u00fdv\u00e1ku?“ vyd\u00e1m ze sebe jak\u00e9si sk\u0159eky podobn\u00e9 slonovi, kterej b\u011bhal cel\u00fd den za gepardem a te\u010f se celej znavenej slo\u017eil k zemi a sv\u00fdm bl\u00edzk\u00fdm p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1 z\u00e1v\u011b\u0165. Podle Tomova v\u00fdrazu v tv\u00e1\u0159i soud\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b lu\u0161t\u00ed co sem ze sebe vydal.<\/div>\n
\n
„Jo, tak jo,“ vy\u0159kne nakonec Alex, kterej z\u0159ejm\u011b moj\u00ed h\u00e1danku vy\u0159e\u0161il d\u0159\u00edv. Myslim, \u017ee ho po\u0161lu do AZ kv\u00edzu nebo jak se ta hra jmenuje a za\u0159\u00eddim, aby se u\u017e nikdy nedostal zp\u00e1tky sem.
„Jo, pov\u00ed\u0161 n\u00e1m kde si byl a tak,“ \u010dapne Alexe za ruku Tom, t\u00e1hne ho do ob\u00fdv\u00e1ku a j\u00e1 za nima cupit\u00e1m. P\u0159ipad\u00e1m si jak \u010dokl. Jak \u010dokl, kterejch v\u011brn\u011b b\u011bh\u00e1 za p\u00e1n\u00ed\u010dkama a do\u017eaduje se od nich aspo\u0148 pohlazen\u00ed.
„Vid\u00ed\u0161, Scotty, asi m\u00e1m v sob\u011b n\u011bco z tvoj\u00ed rasy. Taky sem po\u0159\u00e1d v\u011brnej,“ pohladim Scottyho po hlav\u011b a ten se \u0161\u0165astn\u011b rozeb\u011bhne. „A slepej,“ dod\u00e1m v moment\u011b, kdy to Scotty nap\u00e1l\u00ed do dve\u0159\u00ed. Musim s nim na veterinu.
„\u0158ikal si n\u011bco?“ zept\u00e1 se m\u011b Alex, do kter\u00fdho omylem vrazim.
„Nic. Jen \u017ee musim se Scottym na veterinu. Asi je slepej,“ naklonim hlavu na stranu tak jako Alex a Tom.
„Pro\u010d?“ na\u0161pul\u00ed Tom rty.
„Co j\u00e1 vim, pro\u010d je slepej. Te\u010f to tu nap\u00e1lil do dve\u0159\u00ed,“ hlas mi p\u0159eskakuje jak \u017eokejovi na cv\u00e1laj\u00edc\u00edm koni. „D\u00e1te si n\u011bco k pit\u00ed?“ opt\u00e1m se, kdy\u017e dojdu do kuchyn\u011b a \u010dek\u00e1m s p\u0159ipraven\u00fdm pit\u00edm v ruce. \u010cek\u00e1m na odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 mi potvrd\u00ed, \u017ee m\u00e1 domn\u011bnka byla spr\u00e1vn\u00e1.
„Colu a ledovej zelenej \u010daj,“ dostane se mi odpov\u011bdi. Spokojen\u011b k\u00fdvnu.
„Tak tady to je,“ polo\u017e\u00edm pit\u00ed na st\u016fl.<\/div>\n
—Tom—<\/div>\n
„Ty si s t\u00edm pit\u00edm snad \u010dekal za rohem ne?“ zasm\u011bju se.
„Tome, tebe zn\u00e1m 17 let a Alex byl u n\u00e1s tak \u010dasto, \u017ee vim co m\u00e1 k pit\u00ed nejrad\u011bji,“ pousm\u011bje se na n\u00e1s Bill. Kouknu na Alexe, kterej se lehce za\u010dervenal. Jo, b\u00fdval u n\u00e1s \u010dasto. Stejn\u011b jako j\u00e1 u nich.
„Tak vypr\u00e1v\u011bj,“ mrknu na Alexe a ten se pust\u00ed do vypravov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. Asi za ho\u010fku je po vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Dozv\u00edme se, \u017ee byl v Sydney a \u017ee tam m\u011bl pr\u00e1ci jeho t\u00e1ta. A te\u010f, kdy\u017e je Alexovi 18, se vr\u00e1til. Na\u0161el si tu pr\u00e1ci.
„No jo, ale m\u00e1m vlastn\u011b jinej probl\u00e9m,“ zesmutn\u00ed Alex a sklop\u00ed o\u010di. Bill jaksi pook\u0159eje p\u0159i t\u00e9hle informaci. K \u010demu bych to p\u0159irovnal. No, rodi\u010de v\u00e1m za n\u011bco nad\u00e1vaj a nakonec v\u00e1m \u0159eknou, \u017ee se p\u0159ed \u010dasem dohodli, \u017ee v\u00e1m zv\u00fd\u0161ej kapesn\u00fd. Je samoz\u0159ejm\u00fd, \u017ee sebou cuknete a okam\u017eit\u011b za\u010dnete vn\u00edmat, p\u0159i\u010dem\u017e ta v\u011bc, na kter\u00fd sed\u00edte, zaprask\u00e1 jak se nadzvednete a op\u011bt prudce posad\u00edte. No, tohle zrovna ud\u011blal Bill. P\u0159ijde mi to, jako by cht\u011bl toho probl\u00e9mu, co m\u00e1 Alex, vyu\u017e\u00edt pro svoje dobro, ale snad se mi to je zd\u00e1.
„Sice m\u00e1m pr\u00e1ci, ale bohu\u017eel nem\u00e1m zat\u00edm kde bydlet. Byt si sh\u00e1nim, ale je to hrozn\u011b te\u017ek\u00fd,“ za\u0161ept\u00e1 Alex a myslim, \u017ee Bill p\u0159i t\u00fdhle zpr\u00e1v\u011b pr\u00e1v\u011b zkolaboval. \u010cu\u010d\u00ed jak vr\u00e1na do kn\u00ed\u017eky a p\u0159itom soustavn\u011b otv\u00edr\u00e1 a zav\u00edr\u00e1 pusu, jako kdy\u017e chce n\u011bco \u0159\u00edct.
„No, j\u00e1. Bille, m\u016f\u017ee\u0161 na chvilku do kuchyn\u011b?“ zept\u00e1m se a zved\u00e1m se ze seda\u010dky.
„Kluci, ale j\u00e1 nechci, abyste se kv\u016fli mn\u011b h\u00e1dali nebo tak n\u011bjak. Klidn\u011b se p\u016fjdu pozeptat n\u011bkam jinam,“ za\u010dne hned Alex. Bill se tentokr\u00e1t nadechne v\u00edc a chce n\u011bco \u0159\u00edct, ale m\u016f stisk ruky a n\u00e1sledn\u00e9 odvle\u010den\u00ed do kuchyn\u011b, mu v tom zabr\u00e1nilo.
„Copak si n\u00e1m cht\u011bl \u0159\u00edct, Bille?“ zept\u00e1m se ho hned po p\u0159\u00edchodu do kuchyn\u011b.
„Tome, on si jen tak p\u0159ijede a hned chce u n\u00e1s bydlet? J\u00e1 vim, \u017ee ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d, ale nen\u00ed to u\u017e trochu moc? M\u00e1ma se za t\u0159i tejdny vr\u00e1t\u00ed,“ za\u010dne mi \u0161eptat Bill.
„Co\u017e je a\u017e za t\u0159i tejdny! Do t\u00fd doby si n\u011bco najde. Bude sp\u00e1t v pokoji pro hosty. Nav\u00edc vyd\u011bl\u00e1v\u00e1, tak\u017ee s jeho zaji\u0161t\u011bn\u00edm nebude probl\u00e9m. Bill\u00ed, no tak, br\u00e1\u0161ko m\u016fj, zlat\u00ed\u010dko m\u00fd jedin\u00fd,“ za\u010dnu mu nal\u00e9hav\u011b \u0161eptat zp\u00e1tky, ani si neuv\u011bdomim, co to \u0159\u00edk\u00e1m. Hladim Billa po tv\u00e1\u0159\u00edch. Za\u010dnu se k n\u011bmu skl\u00e1n\u011bt, a pot\u00e9 ho pol\u00edbim na rty. Neovl\u00e1d\u00e1m se. Bill je nejd\u0159\u00edv zara\u017eenej, ale potom za\u010dne spolupracovat a po chv\u00edli m\u011b pust\u00ed do sv\u00fdch \u00fast. Na\u0161e jazyky se jemn\u011b spl\u00e9taj\u00ed. Hraj\u00ed si spolu. Je to tak jin\u00e9 ne\u017e s Alexem. Tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9, v\u0161ude po t\u011ble mi b\u011bhaj\u00ed mravenci a v b\u0159i\u0161e l\u00e9taj\u00ed mot\u00fdlci. Nohy m\u00e1m z\u0159ejm\u011b p\u0159ikovan\u00e9 k zemi a ruce k Billov\u00fdm tv\u00e1\u0159\u00edm. Je to tak bo\u017esk\u00fd pocit. Odtrhneme se od sebe pro nedostatek kysl\u00edku a d\u00edv\u00e1me si do o\u010d\u00ed.
„Promi\u0148 j\u00e1… n\u011bjak sem se neovl\u00e1dl,“ za\u0161ept\u00e1m a kousek od Billa poodstoup\u00edm.
„Neomlouvej se,“ za\u0161ept\u00e1 Bill. A\u017e te\u010f mi to v\u0161echno doch\u00e1z\u00ed. Bo\u017ee m\u016fj a on spolupracoval, spolupracoval.<\/div>\n
—Bill—<\/div>\n
Co jsme to tu pr\u00e1v\u011b ud\u011blali. Cos to ud\u011blal, Tome. Co jsem to proboha ud\u011blal. Bylo to tak n\u00e1dhern\u00e9. V\u017edycky jsem snil o polibku od Toma a te\u010f se mi ho dostalo. Dostalo se mi tak n\u00e1dhern\u00e9ho, jemn\u00e9ho, n\u011b\u017en\u00e9ho polibku, \u017ee se je\u0161t\u011b te\u010f nedok\u00e1\u017eu vzpamatovat. Jen\u017ee Tom m\u00e1 vedle v pokoji sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. P\u0159\u00edtele, kter\u00fd ho miluje stejn\u011b jako on jeho.Ale aspo\u0148 na tu chvilku jsem pat\u0159il Tomovi a on m\u011b. St\u00e1le si hled\u00edme do o\u010d\u00ed a z\u0159ejm\u011b ani jeden nejsme schopni n\u011bco ud\u011blat, n\u011bco \u0159\u00edct. Tohle byl z\u0159ejm\u011b siln\u00fd z\u00e1\u017eitek i pro n\u011bj. Pro m\u011b ur\u010dit\u011b. Te\u010f je asi vhodn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost mu o sv\u00fdch citech \u0159\u00edct, v\u017edy\u0165 to mo\u017en\u00e1 c\u00edt\u00ed stejn\u011b jako j\u00e1.
„To-“ nenech\u00e1 m\u011b domluvit.
„Tak m\u016f\u017ee tu z\u016fstat?“ zept\u00e1 se m\u011b st\u00e1le zara\u017een\u00fdm hlasem Tom.
„Dob\u0159e,“ vzdychnu, sklop\u00edm pora\u017een\u011b hlavu. Pomalu odch\u00e1z\u00edm ke dve\u0159\u00edm. „A ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee bude sp\u00e1t v pokoji pro hosty, kdy\u017e to nen\u00ed pravda. Kdy\u017e oba dob\u0159e v\u00edme, \u017ee bude sp\u00e1t u tebe,“ dod\u00e1m smutn\u011b se sklopenou hlavou a vyjdu do ob\u00fdv\u00e1ku. Sednu si do sv\u00e9ho k\u0159esla a zahled\u00edm se na Alexe. Tom za\u010dal s tim polibkem. Nejsem mu p\u0159eci lhostejn\u00fd, kdy\u017e za\u010dal on. Aspo\u0148 n\u011bco m\u00e1lo ke mn\u011b c\u00edt\u00ed a to m\u00e1lo mi na povzbuzen\u00ed sta\u010d\u00ed. Te\u010f v\u00edm, \u017ee m\u00e1m aspo\u0148 malou \u0161anci. Budu bojovat o to co chci m\u00edt, budu bojovat o Toma, budu bojovat s tebou, Alexi. Vyz\u00fdv\u00e1m t\u011b na souboj…<\/p>\n

autor: Sauriel<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saurielbetaread: Janule „Taky t\u011b r\u00e1d vidim,“ \u0159eknu pon\u011bkud zara\u017een\u011b.„To j\u00e1 tebe taky, Bill\u00ed,“ odpov\u00ed mi \u0161\u0165astn\u011b Alex a sladce se na m\u011b usm\u011bje. „Jako za starejch dobrej \u010das\u016f, \u017ee jo? M\u00e1m v\u00e1s oba tak moc r\u00e1d,“ p\u0159isune Alex k sob\u011b i<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[141],"tags":[],"class_list":["post-17271","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-best-damn-thing"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17271","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17271"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17271\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17271"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17271"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17271"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}