{"id":17353,"date":"2008-07-04T16:00:00","date_gmt":"2008-07-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17315"},"modified":"2008-07-04T16:00:00","modified_gmt":"2008-07-04T15:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/07\/04\/pribeh-na-druhou-24\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 24."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee se to hoj\u00ed docela dob\u0159e. Kost je srostl\u00e1, nejsou tam patrn\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny… sice bude je\u0161t\u011b chv\u00edli trvat, ne\u017e si zvykne\u0161 nohu zase zat\u011b\u017eovat, ale obecn\u011b to vypad\u00e1 dob\u0159e. U\u017e nebudeme d\u00e1vat \u017e\u00e1dnou s\u00e1dru ani ort\u00e9zu.“ Pro\u0161ediv\u011bl\u00fd mu\u017e si posunul br\u00fdle se st\u0159\u00edbrn\u00fdmi obrou\u010dkami bl\u00ed\u017e ke ko\u0159eni nosu. „Nap\u00ed\u0161u ti rehabilizaci. Bude\u0161 ale muset cvi\u010dit i doma, jasn\u00fd? Ale to ti v\u0161echno pov\u00ed tam.“ Doktor na\u0161kr\u00e1bal na pap\u00edr, kter\u00fd mu p\u0159ipravila sestra, n\u011bkolik slov a v\u0161echno stvrdil raz\u00edtkem. Sice ho dal vzh\u016fru nohama, ale takov\u00e1 drobnost rozhodn\u011b nikoho nerozhod\u00ed. Podal Billovi pr\u016fvodn\u00ed pap\u00edry i v\u00fdstupn\u00ed zpr\u00e1vu a usm\u00e1l se. „Tak a\u0165 se ti da\u0159\u00ed,“ \u0159ekl. „A p\u0159\u00ed\u0161t\u011b d\u00e1vej pozor, co se na tebe \u0159\u00edt\u00ed,“ dodal.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zaculil se Bill. Pokusil se s\u00e1m vst\u00e1t z leh\u00e1tka, na kter\u00e9m le\u017eel, ale kdy\u017e se poprv\u00e9 postavil na nohu, te\u010f bez s\u00e1dry, skoro spadl na zem. M\u011bl pocit, \u017ee to nen\u00ed jeho noha, \u017ee to je \u00fapln\u011b ciz\u00ed noha, kter\u00e1 jen vypad\u00e1 jako jeho noha.<\/div>\n
„Po\u010dkej, pom\u016f\u017eu ti.“ Mr\u0148av\u00e1 sest\u0159i\u010dka ho zku\u0161en\u011b chytla pod rukou a pomohla mu ud\u011blat prvn\u00edch p\u00e1r krok\u016f. „Neboj,“ zareagovala na jeho vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled. „To je t\u00edm, \u017ees tu nohu tak dlouho nepou\u017e\u00edval. V s\u00e1d\u0159e ty svaly samoz\u0159ejm\u011b tro\u0161ku zesl\u00e1bnou, ale cvi\u010den\u00edm se to d\u00e1 dohromady.“<\/div>\n
„Mysl\u00edte?“ zeptal se Bill pochybova\u010dn\u011b, kdy\u017e vy\u0161li z ordinace ven na chodbu, kde u\u017e \u010dekala m\u00e1ma a Tom.<\/div>\n
„O tom v\u016fbec nepochybuj,“ \u0161k\u00e1dliv\u011b na n\u011bj mrkla. „Tak ahoj… dal\u0161\u00ed, pros\u00edm,“ obr\u00e1tila se k ostatn\u00edm pacient\u016fm, posed\u00e1vaj\u00edc\u00edm po lavi\u010dk\u00e1ch v bl\u00edzkosti dve\u0159\u00ed do ordinace.<\/div>\n
„Co ti \u0159\u00edkali?“ vyzv\u00eddala okam\u017eit\u011b matka.<\/div>\n
„Nic, \u017ee to vypad\u00e1 dob\u0159e a m\u00e1m s t\u00edm chodit na n\u011bjak\u00fd cvi\u010den\u00ed.“<\/div>\n
„Uka\u017e.“ Matka se za\u010detla do l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 zpr\u00e1vy. „Zastav\u00edme se tam rovnou,“ rozhodla. „Chce\u0161 n\u011bjak pomoct?“<\/div>\n
„Ne, dobr\u00fd. Chyt\u00edm se Toma.“ Bill mrknul po sv\u00e9m dvoj\u010deti, kter\u00e9 bylo podez\u0159ele zticha.<\/div>\n
„Tssss, jen jestli ti to dovol\u00edm,“ pohnul se kone\u010dn\u011b Tom. P\u0159ehodil si Billovu ruku kolem ramen a objal ho kolem pasu. „Tak poj\u010f,“ dodal.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
„Jsem tak stra\u0161n\u011b utahanej,“ zamumlal Bill a sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka. Na krk a rameno mu dopadaly Tomovy jemn\u00e9 polibky. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9, ale on nem\u011bl v\u016fbec \u017e\u00e1dnou energii, aby n\u011b\u017en\u00e9 doteky op\u011btoval.<\/div>\n
Tom si k n\u011bmu lehl. Jeho ruka spo\u010dinula na nahrben\u00fdch z\u00e1dech a p\u0159itiskl si Billa k sob\u011b.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161,“ spustil tich\u00fdm hlasem po chv\u00edli, kdy jen ml\u010dky le\u017eeli vedle sebe. „Kdy\u017e jsme dneska byli v t\u00fd nemocnici, vzpomn\u011bl jsem si, jak se to v\u0161echno seb\u011bhlo. Na tu motorku a toho idiota, co t\u011b m\u00e1lem zabil.“ Ruce se mu samy od sebe sev\u0159ely v p\u011bst. „Znovu jsem si uv\u011bdomil, \u017ee v\u016fbec nev\u00edm, co bych d\u011blal, kdyby to…“ hlas se mu nepatrn\u011b zachv\u011bl, „kdyby to nedopadlo dob\u0159e.“<\/div>\n
Bill ospale zdvihl hlavu. Jeho o\u010di se setkaly s Tomov\u00fdma leskl\u00fdma o\u010dima. „Tomi,“ za\u0161eptal n\u011b\u017en\u011b. „Takhle nesm\u00ed\u0161 uva\u017eovat. Jsem tady, jsem relativn\u011b v po\u0159\u00e1dku, a\u017e na to, \u017ee jsem stra\u0161n\u011b ospalej. U\u017e na to nemysli,“ zamumlal a letmo se dotkl Tomov\u00fdch rt\u016f. „Dobrou noc,“ za\u0161eptal a znovu zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Tom n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, aby zapla\u0161il slzy dojet\u00ed, kter\u00e9 se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b tla\u010dily do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dobrou, Bille.“<\/div>\n
*<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 jinak,“ \u0159ekl Lucius Malfoy, zat\u00edmco zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eel synovu bledou tv\u00e1\u0159. Dr\u017eel Dracovu \u0161pi\u010datou bradu mezi dv\u011bma prsty, nejintimn\u011bj\u0161\u00ed dotek, jak\u00fd Draco od sv\u00e9ho otce kdy za\u017eil… Lucius nedok\u00e1zal identifikovat, co je s jeho synem v nepo\u0159\u00e1dku. Zachmu\u0159il se. „Matka ti pos\u00edl\u00e1 pozdravy,“ \u0159ekl odm\u011b\u0159en\u011b.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuji, ot\u010de,“ zamumlal Draco a vymanil se z otcova sev\u0159en\u00ed.<\/em><\/div>\n
Lucius st\u00e1hl \u010dern\u00e9 ko\u017een\u00e9 rukavice, odlo\u017eil je na d\u0159ev\u011bn\u00fd st\u016fl. \u010cernou ebenovou h\u016flku se st\u0159\u00edbrnou rukojet\u00ed ve tvaru hada op\u0159el vedle sebe o \u017eidli, na kterou usedl. Le\u017e\u00e9rn\u011b p\u0159ehodil nohu p\u0159es nohu a znovu se pod\u00edval na sv\u00e9ho syna.<\/em><\/div>\n
„Posa\u010f se, Draco,“ \u0159ekl. Pozorn\u011b sledoval synovy pohyby, kdy\u017e odsouval \u017eidli od stolu a pla\u0161e usedl s o\u010dima sklopen\u00fdma k po\u0161kr\u00e1ban\u00e9 desce. Nesn\u00e1\u0161el zp\u016fsob, jak\u00fdm Draco skl\u00e1n\u011bl hlavu. P\u0159i\u0161lo mu to tak slabo\u0161sk\u00e9… nesn\u00e1\u0161el jak\u00fdkoli projev slabosti, bohu\u017eel jeho syn nezd\u011bdil v\u0161echny vlastnosti rodu Malfoy\u016f. Malfoyov\u00e9 nikdy hlavu neskl\u00e1n\u011bli. V\u0161echno, co ho na Dracovi iritovalo, p\u0159ipisoval na vrub Narcisse. Rodina Black\u016f sice pat\u0159ila stejn\u011b jako Malfoyovi ke star\u00fdm kouzelnick\u00fdm rodin\u00e1m, ale v Luciusov\u00fdch o\u010d\u00edch byli Malfoyov\u00e9 prototypem prav\u00e9 kouzelnick\u00e9 aristokracie. Naprosto dokonal\u00e9, elegantn\u00ed, bezchybn\u00e9. Nikdo se jim nemohl vyrovnat. Bylo to mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 sebev\u011bdom\u00e9, mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 arogantn\u00ed… ale Lucius nikdy netvrdil, \u017ee takov\u00fd nen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„D\u00edvej se na m\u011b, kdy\u017e spolu hovo\u0159\u00edme,“ procedil mezi zuby, ani\u017e by na okam\u017eik spustil zrak z Dracov\u00fdch plav\u00fdch vlas\u016f.<\/em><\/div>\n
Draco zdvihl hlavu. „Ano ot\u010de,“ \u0159ekl ti\u0161e. Up\u0159el pohled do Luciusov\u00fdch ledov\u011b modr\u00fdch o\u010d\u00ed. „Jak si p\u0159eje\u0161.“<\/em><\/div>\n
Lucius stiskl zuby a spolkl dal\u0161\u00ed v\u00fdtku. Nem\u011bl dobrou n\u00e1ladu, v\u00e1\u017en\u011b nem\u011bl a Dracovo chov\u00e1n\u00ed ho nesm\u00edrn\u011b popuzovalo. Nech\u00e1pal, jak syn, kter\u00fd vypad\u00e1 jako jeho p\u0159esn\u00e1 kopie v mlad\u0161\u00edm vyd\u00e1n\u00ed, m\u016f\u017ee b\u00fdt povahov\u011b tak odli\u0161n\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Cht\u011bl jsi se mnou mluvit?“ zeptal se Draco. Vid\u011bl, \u017ee se otec zlob\u00ed… b\u00e1l se. Ve sv\u00fdch sedmn\u00e1cti letech se b\u00e1l Luciuse stejn\u011b jako p\u0159ed deseti lety, kdy\u017e byl mal\u00fdm, vylekan\u00fdm chlapcem.<\/em><\/div>\n
Lucius p\u0159ik\u00fdvl a lehce si odka\u0161lal. „Je ti sedmn\u00e1ct, Draco a je na\u010dase, aby sis za\u010dal v\u00edc uv\u011bdomovat sv\u00e9 povinnosti, kter\u00e9 jako Malfoy samoz\u0159ejm\u011b m\u00e1\u0161. M\u00e1me z\u00e1vazky, Draco. Nejen v\u016f\u010di na\u0161\u00ed rodin\u011b, ale jsou i jin\u00ed… ehm… jsou i jin\u00ed, jim\u017e jsme povinnov\u00e1ni svou oddanost\u00ed. Jsi u\u017e dosp\u011bl\u00fd.“ Lucius si uhladil sv\u00e9 leskl\u00e9 sv\u011btl\u00e9 vlasy, sepnut\u00e9 st\u0159\u00edbrnou sponou na temeni a naklonil se k Dracovi. „Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt p\u0159ipraven\u00fd na to, \u017ee prakticky kdykoli m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt vyzv\u00e1n, abys prok\u00e1zal svou oddanost a loajalitu.“ Draco vid\u011bl, jak otc\u016fv pohled zabloudil k zav\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed m\u00edstnosti. Na okam\u017eik m\u011bl dojem, \u017ee otec poslouch\u00e1, zda nikdo za dve\u0159mi nestoj\u00ed. Ale u\u017e za mal\u00fd okam\u017eik se otcovy modr\u00e9 o\u010di up\u0159ely znovu na Draca. „Rozum\u00edme si?“<\/em><\/div>\n
Draco opatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Tu\u0161il, o \u010dem s n\u00edm otec cht\u011bl mluvit, ale do posledn\u00ed chv\u00edle doufal, \u017ee se m\u00fdl\u00ed. V\u011bd\u011bl, na jak\u00e9 stran\u011b stoj\u00ed jeho rodina, ale nikdy si na to nezvykl. V\u011bd\u011bl, \u017ee jednou se ale bude muset rozhodnout. Znamen\u00e1 to snad, \u017ee ta chv\u00edle se bl\u00ed\u017e\u00ed? Bude se muset Draco rozhodnout? Jak\u00e1 volba je ta prav\u00e1? P\u0159ed o\u010dima se mu mihla mat\u010dina tv\u00e1\u0159… ml\u010denliv\u00e1 Narcissa, kr\u00e1sn\u00e1 a chladn\u00e1, zahled\u011bn\u00e1 sama do sebe… tak ciz\u00ed. Jin\u00e1 tv\u00e1\u0159 s h\u0159ejiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem nahradila Narcissin obraz. Harry! Dracovi se rozbu\u0161ilo srdce. Popla\u0161en\u011b se zad\u00edval na otce. Poznal, \u017ee Lucius vyc\u00edtil jeho nap\u011bt\u00ed. Jak ve zpomalen\u00e9m filmu sledoval, jak otec bere do ruky ebenovou h\u016flku. Zav\u0159el o\u010di. Chladn\u00fd dotek st\u0159\u00edbrn\u00e9 had\u00ed hlavy dopadl na jeho bradu. C\u00edtil tlak. Lucius nato\u010dil jeho hlavu do strany. Had\u00ed jazyk jel po Dracov\u011b hladk\u00e9 k\u016f\u017ei a\u017e k okraji \u010dern\u00e9ho h\u00e1bitu. C\u00edtil, jak l\u00e1tka byla sta\u017eena trochu n\u00ed\u017e. Had\u00ed \u00fasta se dotkla jeho pohmo\u017ed\u011bn\u00e9 k\u016f\u017ee. V\u011bd\u011bl, \u017ee otec prohl\u00ed\u017e\u00ed stopu po Harryho drav\u00e9m polibku. Srdce mu t\u00e9m\u011b\u0159 vysko\u010dilo z hrudi. B\u00e1l se nadechnout, b\u00e1l se pohnout. Ani v nejmen\u0161\u00edm nedok\u00e1zal odhadnout otcovu reakci.<\/em><\/div>\n
„Pozoruhodn\u00e9,“ pronesl Lucius a uvolnil tlak sv\u00e9 vych\u00e1zkov\u00e9 hole.<\/em><\/div>\n
Draco pomalu obr\u00e1til tv\u00e1\u0159 zp\u00e1tky k otci, \u010dekaj\u00edc na nemilosrdn\u00fd ortel.<\/em><\/div>\n
Lucius se u\u0161kl\u00edbl. „Vid\u00edm, \u017ee na tu druhou z\u00e1le\u017eitost, kterou jsem s tebou cht\u011bl probrat, bude\u0161 mo\u017en\u00e1 p\u0159ipraven\u00fd v\u00edc.“<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
Tom stiskl v\u00ed\u010dka pevn\u011b k sob\u011b a po\u010d\u00edtal do deseti. To nemohla b\u00fdt pravda! Otev\u0159el o\u010di s nad\u011bj\u00ed, \u017ee obr\u00e1zek, na kter\u00fd se d\u00edval, zmiz\u00ed. Ale nezmizel. Byl tam po\u0159\u00e1d. Cht\u011bl se rozb\u011bhnout a odtrhnout je od sebe, ale nebyl schopn\u00fd jedin\u00e9ho pohybu. Cht\u011bl k\u0159i\u010det, ale z jeho hrdla nevy\u0161el ani ten nejmen\u0161\u00ed zvuk. C\u00edtil tak stra\u0161nou bezmoc a beznad\u011bj, \u00fapln\u011b ho to t\u00e1hlo k zemi. Najednou jako kdyby cel\u00fd sv\u011bt ze\u0161ediv\u011bl, pokryt\u00fd ledov\u00fdm p\u0159\u00edkrovem nicoty.<\/div>\n
„Dost!“ zak\u0159i\u010del, i kdy\u017e si nebyl jist\u00fd, jestli ho n\u011bkdo usly\u0161\u00ed, ale on s\u00e1m sebe sly\u0161el. Kone\u010dn\u011b. Kone\u010dn\u011b se mu vr\u00e1til hlas. Zkusil pohnout rukama. P\u0159ekvapilo ho, \u017ee jsou sev\u0159en\u00e9 v p\u011bst, kterou nedok\u00e1\u017ee otev\u0159\u00edt. Nohy se mu t\u0159\u00e1sly, cht\u011bl se rozb\u011bhnout, ale ne\u0161lo to. Zkusil krok. Jedin\u00fd krok. To zvl\u00e1dl.<\/div>\n
Ze zcela jin\u00e9 perspektivy se d\u00edval s\u00e1m na sebe, jak se bl\u00ed\u017e\u00ed k m\u00edstu, kde le\u017eel jeho bratr. \u010cern\u00e9 vlasy rozhozen\u00e9 po b\u00edl\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i, rty dychtiv\u011b pootev\u0159en\u00e9 a za nap\u016fl p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima nic v\u00edc ne\u017e slep\u00e1 rozko\u0161. Do tv\u00e1\u0159e mu spadaly prameny medov\u011b plav\u00fdch vlas\u016f a on dychtiv\u011b vdechoval jejich v\u016fni. Rukama obj\u00edmal n\u00e1dhern\u00e9 zlatav\u011b op\u00e1len\u00e9 t\u011blo a nedo\u010dkav\u011b se pohyboval proti n\u011bmu. Tom se nemohl d\u00edvat na to, jak je jeho bratr ztracen\u00fd. D\u00e9mon… nikdo jin\u00fd by tohle s jeho bratrem ud\u011blat nedok\u00e1zal. Bill p\u0159ece v\u00ed, \u017ee ho Tom m\u00e1 tolik r\u00e1d… tak pro\u010d se miluje s t\u00edmhle mu\u017eem? Klouzal o\u010dima po n\u00e1dhern\u00e9m t\u011ble, polo\u017een\u00e9m mezi Billov\u00fdmi \u0161iroce rozta\u017een\u00fdmi stehny, i on musel obdivovat jeho kr\u00e1su a p\u016fvab. Ne\u0161lo p\u0159ehl\u00e9dnout, jak Bill zat\u00edn\u00e1 nehty do hladk\u00e9 k\u016f\u017ee a nedo\u010dkav\u011b se k n\u011bmu tiskne. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm pohybem, kter\u00fdm mu\u017e pronikal do Billova \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla, nar\u016fstala Billova rozko\u0161. Tom to vid\u011bl, Tom to dokonce c\u00edtil. C\u00edtil nedo\u010dkavost, s jakou Bill p\u0159ij\u00edmal toho druh\u00e9ho a jeho hlasit\u00e9 steny se bolestiv\u011b zad\u00edraly do Tomov\u00fdch u\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Dost!“ zak\u0159i\u010del znovu. „Tak dost!“<\/div>\n
Mu\u017e snad zaslechl Tom\u016fv k\u0159ik. Zdvihl hlavu a pr\u016fzra\u010dn\u011b modr\u00e9 o\u010di se vpily do Tomov\u00fdch tmav\u00fdch duhovek. Tom t\u00e9m\u011b\u0159 on\u011bm\u011bl p\u0159ekvapen\u00edm. „Ty–!“ vyk\u0159ikl. „Jak se opova\u017euje\u0161?“<\/div>\n
Nep\u011bkn\u00fd \u00fa\u0161klebek zk\u0159ivil p\u016fvabnou tv\u00e1\u0159. „S\u00e1m m\u011b prosil, abych se s n\u00edm miloval.“<\/div>\n
„L\u017ee\u0161!“ Tom se t\u00e9m\u011b\u0159 dusil z\u00e1\u0161t\u00ed a nen\u00e1vist\u00ed. Sv\u00edral ruce v p\u011bst a tolik si p\u0159\u00e1l ude\u0159it tu bezchybnou tv\u00e1\u0159. Ubl\u00ed\u017eit, rozb\u00edt do krve. „L\u017ee\u0161! To by nikdy neud\u011blal! Zabiju t\u011b!“<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
Tom se ohnal rukou kolem sebe, ale c\u00edtil jen vzduch pronikaj\u00edc\u00ed mezi jeho prsty.<\/div>\n
„Co blbne\u0161? Tak Tome, probu\u010f se…“<\/div>\n
Zprudka otev\u0159el o\u010di. Billova tv\u00e1\u0159 od n\u011bj byla vzd\u00e1lena jen p\u00e1r des\u00edtek centimetr\u016f. Bill si ho ustaran\u011b prohl\u00ed\u017eel. „Tomi? Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Tom zt\u011b\u017eka d\u00fdchal. Zmaten\u011b si p\u0159ejel rukou po \u010dele. „J\u00e1… asi… sen… \u0161patn\u00fd sen,“ \u0159ekl nez\u0159eteln\u011b. Jeho o\u010di vyhledaly Billovu tv\u00e1\u0159… a najednou, d\u0159\u00edv ne\u017e si sta\u010dil uv\u011bdomit co d\u011bl\u00e1, chytil Billa za vlasy a prudce si p\u0159it\u00e1hl jeho hlavu. Hladov\u011b se vpil do Billov\u00fdch p\u0159ekvapen\u00fdch \u00fast. „Jsi m\u016fj, jen j\u00e1 t\u011b m\u016f\u017eu milovat,“ zamumlal. „Nikdo jin\u00fd.“<\/div>\n
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. „\u0158ekl bych, \u017ee se to hoj\u00ed docela dob\u0159e. Kost je srostl\u00e1, nejsou tam patrn\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny… sice bude je\u0161t\u011b chv\u00edli trvat, ne\u017e si zvykne\u0161 nohu zase zat\u011b\u017eovat, ale obecn\u011b to vypad\u00e1 dob\u0159e. U\u017e nebudeme d\u00e1vat \u017e\u00e1dnou s\u00e1dru ani ort\u00e9zu.“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-17353","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17353","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17353"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17353\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17353"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17353"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17353"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}