{"id":1739,"date":"2016-10-22T15:00:00","date_gmt":"2016-10-22T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1731"},"modified":"2016-10-22T15:00:00","modified_gmt":"2016-10-22T14:00:00","slug":"my-bodyguard-45","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/10\/22\/my-bodyguard-45\/","title":{"rendered":"My bodyguard 45."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
Poprv\u00e9<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Po zbytek dne se Tom Billovi sp\u00ed\u0161e vyh\u00fdbal a byl za to docela r\u00e1d. Pot\u0159eboval si trochu ut\u0159\u00eddit my\u0161lenky a p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159ede\u0161l\u00e9 z\u00e1\u017eitky. Je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak se c\u00edtit ohledn\u011b faktu, \u017ee p\u0159ed p\u00e1r hodinami m\u011bl sv\u00e9 rty sev\u0159en\u00e9 kolem p\u0159irozen\u00ed jin\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd ho p\u0159edt\u00edm sv\u00fdmi vlastn\u00edmi \u00fasty p\u0159ivedl k vrcholu. Kdyby to bylo na n\u011bm, asi by tu chv\u00edli je\u0161t\u011b oddaloval, ne\u017e by si zvykl na tu my\u0161lenku, ale s Billem to bylo zkr\u00e1tka jin\u00e9. On si na \u0159e\u010di moc nepotrp\u011bl. On konal. Tomovi to ale p\u0159est\u00e1valo vadit. Bylo to jin\u00e9 a mo\u017en\u00e1 proto tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/p><\/div>\n

Pozd\u011b ve\u010der u\u017e z\u010d\u00e1sti srovnan\u00fd s celou svou situac\u00ed le\u017eel v Billov\u011b posteli a \u010dekal, dokud agent neuzn\u00e1, \u017ee u\u017e by m\u011bl pr\u00e1ce nechat, d\u00e1t si sprchu a j\u00edt se kone\u010dn\u011b vyspat. Tom se sna\u017eil z\u016fstat vzh\u016fru, jak jen to \u0161lo, ale p\u0159istihl se, \u017ee kolem p\u016flnoci u\u017e zkr\u00e1tka nevydr\u017eel a dvakr\u00e1t po sob\u011b na kr\u00e1tko usnul, ani\u017e by o tom v\u011bd\u011bl. Nehodlal tvrdit, \u017ee za to mohl ten \u010derstv\u00fd vzduch, na kter\u00e9m nakonec str\u00e1vil v\u0161ehov\u0161udy maxim\u00e1ln\u011b 5 minut.<\/div>\n
\n

Pot\u00e9, co se podruh\u00e9 vzbudil a zjistil, \u017ee druh\u00e1 polovina postele je st\u00e1le pr\u00e1zdn\u00e1, si prot\u0159el o\u010di a zaposlouchal se do zvuk\u016f v dom\u011b. Usm\u00e1l se, kdy\u017e sly\u0161el t\u00e9ct sprchu v koupeln\u011b, kter\u00e1 p\u00e1r sekund na to ztichla, tak\u017ee se dalo o\u010dek\u00e1vat, \u017ee b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch okam\u017eik\u016f se k n\u011bmu druh\u00fd mu\u017e kone\u010dn\u011b p\u0159ipoj\u00ed. Kdy\u017e ale \u0161ramot v koupeln\u011b ustal a Tom letmo zaslechl klapnut\u00ed vyp\u00edna\u010de, jak agent zhasl sv\u011btlo, zamra\u010dil se, proto\u017ee kroky, kter\u00e9 m\u011bly sm\u011b\u0159ovat do lo\u017enice, se za\u010daly vzdalovat. Tom cht\u011bl na Billa zavolat, ale v\u0161echna slova spolkl, kdy\u017e sly\u0161el, jak se otev\u0159ely dve\u0159e od jeho vlastn\u00ed lo\u017enice na druh\u00e9 stran\u011b domu. Po\u0165ouchle se zaculil do p\u0159ikr\u00fdvky, kterou si p\u0159it\u00e1hl k \u00fast\u016fm, aby se nezasm\u00e1l nahlas, a poslouchal agent\u016fv pohyb v dom\u011b. Jasn\u011b si dok\u00e1zal p\u0159edstavit jeho zmaten\u00fd a podez\u00edrav\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e Toma v lo\u017enici nena\u0161el. Jako obvykle Bill zapo\u010dal svoji obvyklou obch\u016fzku, aby zjistil, kde se Tom schov\u00e1v\u00e1 a co m\u00e1 za lubem.<\/p><\/div>\n

Ob\u00fdv\u00e1k, kuchyn\u011b, terasa a po jeho klientovi ani stopa, tak\u017ee zam\u00ed\u0159il do posledn\u00ed m\u00edstnosti, kter\u00e1 p\u0159ipadala v \u00favahu. Jeho vlastn\u00ed lo\u017enice. Bez varov\u00e1n\u00ed \u0161\u0165ouchl do dve\u0159\u00ed a rozsv\u00edtil stropn\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 Toma okam\u017eit\u011b oslepilo, tak\u017ee nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed n\u00e1ladu utrousit n\u011bjakou dob\u00edravou pozn\u00e1mku, proto\u017ee na p\u00e1r vte\u0159in nevid\u011bl v\u016fbec nic.<\/div>\n
\n
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ zah\u0159m\u011bl Bill podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 v jeho hlase byla sly\u0161et \u00faleva, \u017ee mu\u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161el. D\u016fm to nebyl b\u016fhv\u00ed jak velk\u00fd, tak\u017ee by mu hled\u00e1n\u00ed nezabralo ani p\u011bt minut, ale b\u011bhem toho, co se sprchoval, se mohla seml\u00edt spousta v\u011bc\u00ed, proto m\u011bl poka\u017ed\u00e9 obavy, kdy\u017e mu jeho klient zmizel z dohledu pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy byli oba nejzraniteln\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee nikdo nekontroloval kamery.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m na tebe,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom a m\u017eoural do oslepuj\u00edc\u00edho sv\u011btla. Bill zacloumal hlavou a stropn\u00ed sv\u011btlo zase zhasnul, kdy\u017e vid\u011bl, jak\u00e9 pot\u00ed\u017ee Tomovi d\u011bl\u00e1 zaost\u0159it natolik, aby vid\u011bl alespo\u0148 Billovu siluetu. P\u0159e\u0161el k no\u010dn\u00edmu stolku a ostr\u00e9 stropn\u00ed sv\u011btlo vym\u011bnil za tlumen\u00e9 sv\u011btlo linouc\u00ed se z lampi\u010dky. Vklouzl pod p\u0159ikr\u00fdvku a pod\u00edval se na mu\u017ee vedle sebe.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem j\u00edt sp\u00e1t. S\u00e1m,“ upozornil Toma. Tom se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Proto jsi \u0161el z koupelny rovnou ke mn\u011b do lo\u017enice?“ pozvedl Tom obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u0160el jsem t\u011b jen zkontrolovat.“ Tom v\u00fdznamn\u011b vydechl.<\/div>\n
„O tomhle jsme si snad u\u017e n\u011bco \u0159ekli, Bille. Nebo si u\u017e nevzpom\u00edn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Sl\u00edbils, \u017ee nebude\u0161 tla\u010dit na pilu,“ p\u0159ipomn\u011bl mu agent, kdy\u017e u\u017e byli u t\u011bch v\u00fd\u010ditek.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 nic ned\u011bl\u00e1m!“ br\u00e1nil se Tom. „Ani jsem se t\u011b nedotkl,“ podotkl.<\/div>\n
„A jak dlouho ti to vydr\u017e\u00ed?“<\/div>\n
„No jestli nechce\u0161, abych se t\u011b dot\u00fdkal, tak prost\u011b z\u016fstanu na sv\u00e9 polovin\u011b matrace a oto\u010d\u00edm se k tob\u011b pro jistotu z\u00e1dy, abych se t\u011b n\u00e1hodou nedotkl ani pohledem,“ odfrkl si Tom. Bill mu v\u011bnoval otr\u00e1ven\u00fd pohled. „Ned\u00edvej se na m\u011b takhle. Tohle je tvoje vina a ode m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 \u010dekat, \u017ee po tom odpoledni se k tob\u011b budu chovat jako k ciz\u00edmu.“ Bill si dramaticky oddychl a pra\u0161til sebou o matraci. Z\u016fstal z\u00edrat do stropu, kter\u00fd osv\u011btlovalo tlumen\u00e9 \u017elut\u00e9 sv\u011btlo, a prav\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed si p\u0159ehodil p\u0159es hlavu a op\u0159el o sv\u00e9 \u010delo.<\/div>\n
\n

Druh\u00fd mu\u017e si chv\u00edli ml\u010dky prohl\u00ed\u017eel agent\u016fv obli\u010dej z profilu a teprve pak se odv\u00e1\u017eil zap\u0159\u00edt se na lev\u00e9m lokti, oto\u010dit se na lev\u00fd bok a naklonit se nad Billa, ani\u017e by se ho jakkoli dot\u00fdkal. Agent okam\u017eit\u011b zaregistroval Tom\u016fv vst\u0159\u00edcn\u00fd pohyb k n\u011bmu, proto posunul svoje p\u0159edlokt\u00ed trochu v\u00fd\u0161, aby mohl zvednout pohled k mu\u017eovu obli\u010deji, ani\u017e by mu ve v\u00fdhledu p\u0159ek\u00e1\u017eela jeho vlastn\u00ed ruka. Tomovy o\u010di byly sice unaven\u00e9, ospal\u00e9 a moment\u00e1ln\u011b sp\u00ed\u0161e p\u0159ivykl\u00e9 na tmu, ale p\u0159esto v nich Bill vid\u011bl n\u011bco vl\u00eddn\u00e9ho a h\u0159ejiv\u00e9ho, co tam v posledn\u00ed dob\u011b v\u00edd\u00e1val \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji. Jeho vlasy byly st\u00e1le sepnut\u00e9 v nedbal\u00e9m cul\u00edku na vr\u0161ku jeho hlavy, aby mu voln\u00e9 prameny nep\u0159ek\u00e1\u017eely ve sp\u00e1nku. Bill si n\u00e1hle uv\u011bdomil, \u017ee Toma nikdy nevid\u011bl s rozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi vlasy. Doufaje v malou pomstu, zvedl pravou ruku, kter\u00e1 tak zmizela z jeho obli\u010deje, nat\u00e1hla se po gumi\u010dce, kter\u00e1 dr\u017eela vlasy pohromad\u011b, a opatrn\u011b ji odmotal. Nechal ji sklouznout po sv\u00fdch prstech, aby ji neztratil, a pot\u00e9 prsty prohr\u00e1bl Tomovy vlasy, kter\u00e9 okam\u017eit\u011b spadly dol\u016f na jeho ramena v zacuchan\u00fdch a neupraven\u00fdch pramenech. Bylo vid\u011bt, jak byly zoh\u00fdban\u00e9, kdy\u017e byly cel\u00e9 dny a noci sto\u010den\u00e9 do cul\u00edku.<\/p><\/div>\n

Bill si hlasit\u011b odfrkl pobaven\u00edm.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 sm\u011b\u0161n\u011b,“ neodpustil si a na rtech mu z\u016fst\u00e1val drobn\u00fd \u0161k\u00e1dliv\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„To proto je nos\u00edm v cul\u00edku,“ odv\u011btil Tom dot\u010den\u011b, st\u00e1hl gumi\u010dku z Billov\u00fdch prst\u016f a vlasy uv\u011bznil zp\u011bt.<\/div>\n
„Pro\u010d se tedy neost\u0159\u00edh\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Proto\u017ee v cul\u00edku vypadaj\u00ed moje vlasy sexy,“ pronesl Tom a zakoulel o\u010dima. To bylo p\u0159ece jasn\u00e9!<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1 kdo?“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m j\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Tom sebev\u011bdom\u011b, a jakmile byly vlasy tak, jak byly, vr\u00e1til se do stejn\u00e9 pozice jako p\u0159edt\u00edm, jen se o p\u00e1r centimetr\u016f posunul bl\u00ed\u017e, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je agent trochu v\u00edc otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed a milej\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e ve\u0161el do lo\u017enice. Bill zrovna zvedl ruku a uhladil p\u00e1r kr\u00e1tk\u00fdch pramen\u016f, kter\u00e9 tr\u010dely na Tomov\u011b temeni a kter\u00e9 kv\u016fli jejich d\u00e9lce nemohl sv\u00e1zat k ostatn\u00edm, proto\u017ee na to byly je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00e9.<\/div>\n
\n

M\u00edsto, aby agent znovu klesl rukou dol\u016f, sjel prsty po stran\u011b Tomovy tv\u00e1\u0159e a palcem p\u0159ejel po piercingu, kter\u00fd zdobil mu\u017e\u016fv spodn\u00ed ret. S\u00e1m m\u011bl ve spodn\u00edm rtu dva piercingy v ka\u017ed\u00e9m koutku, a jak zjistil, Tomova ozdoba byla na dotek \u00fapln\u011b stejn\u00e1 jako jeho dv\u011b vlastn\u00ed. P\u0159idr\u017eel si Tom\u016fv obli\u010dej v nesmlouvav\u00e9m sev\u0159en\u00ed a jen si ho prohl\u00ed\u017eel. Tu a tam jeho tv\u00e1\u0159 naklonil vlevo nebo vpravo, aby mohl vst\u0159ebat v\u0161echny detaily, jako byla znam\u00e9nka, drobn\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 neviditeln\u011b jizvi\u010dky pro n\u011bj nezn\u00e1m\u00e9ho p\u016fvodu nebo hranice vous\u016f.<\/p><\/div>\n

„D\u00edv\u00e1\u0161 se na m\u011b, jako bys m\u011b vid\u011bl poprv\u00e9,“ zamumlal Tom ti\u0161e, aby neru\u0161il tu tichou atmosf\u00e9ru.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 t\u011b vid\u00edm poprv\u00e9,“ p\u0159ipustil Bill. Vid\u011bl Toma poprv\u00e9. Poprv\u00e9 tak, jak Tom cht\u011bl u\u017e od za\u010d\u00e1tku. Vid\u011bl ho poprv\u00e9 jako mu\u017ee. Ne jako sv\u00e9ho klienta, ne jako dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci.<\/div>\n
Tom se nad tou v\u011btou zamra\u010dil, proto\u017ee si nebyl jist\u00fd, co t\u00edm agent myslel, ale nevypt\u00e1val se. \u017de jeho bodyguard zbo\u017e\u0148uje mluvit v h\u00e1dank\u00e1ch, na to si u\u017e tak n\u011bjak zvykl a mo\u017en\u00e1 bylo lep\u0161\u00ed h\u00e1dat, co t\u00edm bylo my\u0161leno, ne\u017e v\u011bd\u011bt up\u0159\u00edmnou pravdu. Takhle si mohl p\u0159edstavovat jen pozitivn\u00ed v\u011bci.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b vlastn\u011b poprv\u00e9 v\u00edd\u00e1m poka\u017ed\u00e9, co t\u011b vid\u00edm,“ zabublal Tom tich\u00fdm sm\u00edchem.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Poka\u017ed\u00e9, co t\u011b vid\u00edm, mi ukazuje\u0161 \u00fapln\u011b jinou str\u00e1nku sebe sama. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kdy budu moct \u0159\u00edct, \u017ee takov\u00e9ho t\u011b u\u017e zn\u00e1m, \u017ee takov\u00e9ho jsem t\u011b u\u017e za\u017eil,“ vysv\u011btlil Tom uvoln\u011bn\u011b.<\/div>\n
„To by byla nuda,“ podotkl Bill a ukazov\u00e1\u010dkem pohladil znam\u00e9nko na Tomov\u011b l\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„S tebou se \u010dlov\u011bk nenud\u00ed, proto\u017ee v\u017edycky um\u00ed\u0161 p\u0159ij\u00edt s n\u011b\u010d\u00edm nov\u00fdm, tak\u017ee kdyby bylo pro jednou n\u011bco naprosto norm\u00e1ln\u00ed a b\u011b\u017en\u00e9, byla by to rozhodn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto je to jin\u00e9.“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. Nic v\u00edc u\u017e k tomu dodat necht\u011bl, proto semkl rty k sob\u011b a znovu jen ti\u0161e op\u011btoval agent\u016fv pohled, zat\u00edmco nech\u00e1val mu\u017eovu ruku, aby bloudila po jeho obli\u010deji sem a tam, jak ji zrovna napadlo. Nad jedn\u00edm faktem se Tomovi cht\u011blo sm\u00e1t a bre\u010det z\u00e1rove\u0148, a to byly Billovy n\u00e1lady. Nech\u00e1pal, jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee zu\u0159it v jedn\u00e9 sekund\u011b a ve druh\u00e9 b\u00fdt krotk\u00fd ber\u00e1nek. Bill do lo\u017enice p\u0159i\u0161el na\u0161tvan\u00fd, \u017ee tam Tom le\u017e\u00ed, a o chvilku pozd\u011bji tam le\u017e\u00ed na z\u00e1dech s klidn\u00fdm a uvoln\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i a hlad\u00ed tv\u00e1\u0159 mu\u017ee nad sebou, kterou u sebe p\u0159edt\u00edm v\u016fbec necht\u011bl.<\/div>\n
\n

„Po\u0159\u00e1d m\u00e1m zak\u00e1z\u00e1no se t\u011b dot\u00fdkat?“ zeptal se Tom po dlouh\u00e9m ml\u010den\u00ed. Cht\u011bl tu jemnou p\u00e9\u010di druh\u00e9mu mu\u017ei oplatit.<\/p><\/div>\n

„To je snad poprv\u00e9, co jsi m\u011b poslechl,“ podotkl Bill.<\/div>\n
„Tak m\u00e1m?“ zopakoval Tom. Necht\u011bl se s agentem pou\u0161t\u011bt do dal\u0161\u00ed v\u00fdm\u011bny n\u00e1zor\u016f a h\u00e1dat se, \u017ee to ur\u010dit\u011b nebylo poprv\u00e9, co mu\u017ee poslechl.<\/div>\n
Agent viditeln\u011b nabral vzduch do plic a zase ho vypustil.<\/div>\n
„Ne,“ hlesl Bill. Ne\u017e se ale Tom mohl nat\u00e1hnout, aby se prsty dotkl agentovy tv\u00e1\u0159e, nebo se sklonit, aby mu\u017ee pol\u00edbil, se Bill nen\u00e1siln\u011b zvedl, polo\u017eil Toma na z\u00e1da a nap\u016fl se polo\u017eil na jeho t\u011blo. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed s mu\u017eem spojil sv\u00e9 rty a Tomovi se zadrhl dech v krku, jak iniciativn\u011b se agent do polibku zapojil. Tom zvedl levou ruku a vno\u0159il prsty do Billov\u00fdch kr\u00e1tk\u00fdch neupraven\u00fdch vlas\u016f a za\u010dal mas\u00edrovat poko\u017eku jeho hlavy, \u010d\u00edm\u017e si jeho obli\u010dej nen\u00e1padn\u011b p\u0159itahoval co nejbl\u00ed\u017e k tomu sv\u00e9mu. C\u00edtil, jak z mu\u017eova hrudn\u00edku s\u00e1l\u00e1 teplo, jak p\u0159ekr\u00fdval polovinu Tomova hrudn\u00edku.<\/div>\n
Jakmile jejich polibek nabral na intenzit\u011b a do hry se zapojily i jazyky obou mu\u017e\u016f, se Bill i p\u0159es Tomovy o\u010dividn\u00e9 protesty odt\u00e1hl.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 legr\u00e1cky,“ upozornil Toma ud\u00fdchan\u011b. „Je dost pozd\u011b,“ dodal.<\/div>\n
„Slibuju,“ \u0159ekl Tom a s t\u00edm byly jasn\u011b stanoven\u00e9 hranice jejich postelov\u00fdch aktivit na ten ve\u010der. Bill spokojen\u011b p\u0159ik\u00fdvl, a kdy\u017e byl uji\u0161t\u011bn, \u017ee mu\u017e pod n\u00edm vzal na v\u011bdom\u00ed, \u017ee d\u00e1l ne\u017e k l\u00edb\u00e1n\u00ed jejich po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed nepovede, dovolil si p\u0159el\u00e9zt mezi Tomova stehna s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm, \u017ee to druh\u00fd mu\u017e nebude br\u00e1t jako vyb\u00eddnut\u00ed k dal\u0161\u00edmu kroku. P\u0159ekvapen\u011b se v\u0161ak pod\u00edval do Tomovy tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e mu\u017e zaryt\u011b dr\u017eel stehna u sebe a nehodlal pro Billa nohy rozt\u00e1hnout do stran.<\/div>\n
\n

„To nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad. Jestli si na m\u011b lehne\u0161, nebudu schopn\u00fd sv\u016fj slib dodr\u017eet,“ p\u0159iznal Tom bez obalu. Agent povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a m\u00edrn\u011b rozt\u00e1hl koutky do stran. N\u011bkde hluboko v jeho mysli mu lichotilo, \u017ee s druh\u00fdm mu\u017eem takhle cloum\u00e1 jeho p\u0159\u00edtomnost. Rozhodl se ale Tomovo p\u0159\u00e1n\u00ed respektovat a vr\u00e1til se do lehu pod\u00e9l Tomova boku.<\/p><\/div>\n

„Bude\u0161 muset zapracovat na sv\u00e9 sebekontrole,“ pov\u011bd\u011bl mu Bill mezi polibky.<\/div>\n
„Uhm\u2026 a ty na sv\u00e9m\u2026 vzhledu, proto\u017ee jinak se\u2026 nic nezm\u011bn\u00ed,“ odpov\u00eddal mu Tom trhan\u011b, jak se sna\u017eil dokon\u010dit svou my\u0161lenku mezi n\u00e1jezdy agentov\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n
„Tak to bude asi probl\u00e9m,“ podotkl Bill a jemn\u011b kousl Toma do rtu. „Proto\u017ee j\u00e1 jsem se sv\u00fdm vzhledem spokojen\u00fd a nehodl\u00e1m ho m\u011bnit jen proto, \u017ee se kv\u016fli n\u011bmu n\u011bkdo neum\u00ed ovl\u00e1dat,“ pronesl \u0161k\u00e1dliv\u011b, i kdy\u017e jeho slova zn\u011bla smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Pak po\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee t\u011b bude brzo n\u011bco tla\u010dit,“ uchechtl se Tom.<\/div>\n
„Nebylo by to poprv\u00e9,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak pozitivn\u011b Tom reagoval na t\u0159en\u00ed jejich t\u011bl tehdy u n\u011bj v lo\u017enici, kdy\u017e se takhle t\u011blesn\u011b sbl\u00ed\u017eili poprv\u00e9.<\/div>\n
„Mmmm,“ zamru\u010del Tom do jejich polibku, a\u010dkoli nev\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co t\u00edm cht\u011bl vlastn\u011b \u0159\u00edct. Byl p\u0159\u00edli\u0161 soust\u0159ed\u011bn\u00fd na agentova talentovan\u00e1 \u00fasta proti sv\u00fdm, ne\u017e aby p\u0159em\u00fd\u0161lel nad n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm.<\/div>\n
„M\u011bli bychom sp\u00e1t,“ odt\u00e1hl se Bill, lapaje po dechu.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne,“ zaprotestoval Tom. „Chci si je\u0161t\u011b chv\u00edli u\u017e\u00edt toho, \u017ee na m\u011b nejsi na\u0161tvan\u00fd ani se netv\u00e1\u0159\u00ed\u0161, \u017ee tu jen mo\u0159\u00edm vzduch,“ vydechl Tom a st\u00e1hl si agenta zp\u011bt k sob\u011b. Bill a\u010dkoli se znovu pono\u0159il do polibku, u\u017e jejich \u010dinnosti nev\u011bnoval stoprocentn\u00ed pozornost, proto\u017ee Tomova slova ho z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu p\u0159inutila c\u00edtit se provinile. M\u011bl pravdu. Jeho n\u00e1lady se m\u011bnily rychleji, ne\u017e poryvy v\u011btru venku za okny a ch\u00e1pal, \u017ee z toho mu\u017e musel b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u011b zmaten\u00fd. V jednu chv\u00edli ho vra\u017ed\u00ed o\u010dima a minutu na to ho l\u00edb\u00e1 jako o \u017eivot, ale pr\u00e1v\u011b tyhle nepochopiteln\u00e9 protip\u00f3ly Billa dr\u017eely v rovnov\u00e1ze, aby udr\u017eel sv\u00e9 emoce na uzd\u011b. Zn\u011blo to sice \u0161\u00edlen\u011b, ale takhle Bill zkr\u00e1tka fungoval.<\/div>\n
„Uhmmm,“ zabru\u010del Bill a p\u0159i\u0161pendlil Tomovo rameno k matraci, aby se k n\u011bmu nemohl zvednout, jakmile odt\u00e1hl sv\u016fj obli\u010dej s mu\u017eova dosahu. „Sta\u010d\u00ed,“ zvedl ukazov\u00e1\u010dek na ruce, kter\u00e1 st\u00e1le p\u0159idr\u017eovala Tomovo t\u011blo. C\u00edtil, jak z Toma v tom momentu vyprchala posledn\u00ed vlna odvahy, \u017ee by snad mohl sv\u00e9ho bodyguarda je\u0161t\u011b jednou p\u0159esv\u011bd\u010dit, a proti matraci se uvolnil, tak\u017ee Bill mohl st\u00e1hnout svou ruku zp\u011bt.<\/div>\n
„Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b?“ zeptal se Tom s nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Uvid\u00edme,“ odpov\u011bd\u011bl Bill neur\u010dit\u011b a ulehl zp\u011bt na z\u00e1da. Ol\u00edzl si m\u00edrn\u011b nab\u011bhl\u00e9 rty a je\u0161t\u011b naposled zaznamenal chu\u0165 Tomov\u00fdch polibk\u016f na \u0161pi\u010dce sv\u00e9ho jazyka. Mu\u017e vedle n\u011bj se vyd\u00fdchal a teprve pot\u00e9 se oto\u010dil k agentovi.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, poprv\u00e9 jsem m\u011bl pocit, \u017ee si to opravdu u\u017e\u00edv\u00e1\u0161 stejn\u011b jak\u00e1 j\u00e1,“ pousm\u00e1l se Tom m\u00edrn\u011b.<\/div>\n
„Jsem jen zatracen\u011b dobr\u00fd herec,“ pronesl Bill. Tom do n\u011bj hrav\u011b \u0161\u0165ouchl.<\/div>\n
„L\u017ei,“ dovolil si \u0159\u00edct. Nem\u011blo smysl mu lh\u00e1t. Tom moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bl pravdu, a Billova dost chab\u00e1 le\u017e m\u011bla b\u00fdt jen pokus zakr\u00fdt pravdu.<\/div>\n
„Namlouvej si, co chce\u0161, kdy\u017e se ti pak bude dob\u0159e sp\u00e1t,“ pokr\u010dil Bill ramenem lhostejn\u011b. Tom se uchechtl.<\/div>\n
„Ty se mi v\u00e1\u017en\u011b jenom zd\u00e1\u0161,“ prohodil sp\u00ed\u0161 jen tak pro sebe, a nakonec se p\u0159it\u00e1hl a\u017e k agentovi. Za chladnou pa\u017ei si jeho t\u011blo oto\u010dil k sob\u011b a pot\u00e9 kolem n\u011bj omotal sv\u00e9 vlastn\u00ed pa\u017ee. „Je mi jedno, jestli tla\u010d\u00edm na pilu. Chci t\u011b m\u00edt u sebe a ty se s t\u00edm smi\u0159,“ \u0159ekl a z\u00edvl do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Netu\u0161il, kolik bylo hodin, ale podle reakc\u00ed sv\u00e9ho t\u011bla, muselo b\u00fdt u\u017e nad r\u00e1nem.<\/div>\n
Agent zamumlal n\u011bco nesrozumiteln\u00e9ho a nakonec p\u0159es mu\u017ee, kter\u00fd se kolem jeho t\u011bla omotal jako had, omotal alespo\u0148 jednu pa\u017ei. Upravil si Toma do pozice, kter\u00e1 vyhovovala i jemu, hluboce vydechl a nechal svou mysl odplouvat do d\u0159\u00edmoty.<\/div>\n
\n

Posledn\u00ed my\u0161lenka, kter\u00e1 bleskla Billovou hlavou, bylo, \u017ee jednu v\u00fdhodu tohle p\u0159esp\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u011blo. Kdy\u017e m\u011bl druh\u00e9ho mu\u017ee u sebe, spal mnohem klidn\u011bji, a i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee ka\u017ed\u00e1 romantick\u00e1 du\u0161e si bude myslet, \u017ee to bylo z toho d\u016fvodu, \u017ee k Tomovi choval n\u011bjak\u00e9 city, prim\u00e1rn\u011b se c\u00edtil dob\u0159e, \u017ee mu\u017ee chr\u00e1n\u00ed i ve sp\u00e1nku. Bylo snaz\u0161\u00ed m\u00edt ho pod dohledem, kdy\u017e le\u017eel hned vedle n\u011bj, ne\u017e kdy\u017e spal na druh\u00e9 stran\u011b domu.<\/p><\/div>\n

Ale mo\u017en\u00e1, \u017ee po dne\u0161ku, opravdu jen mo\u017en\u00e1, byl poprv\u00e9 r\u00e1d, \u017ee Tom le\u017e\u00ed vedle n\u011bj i z trochu jin\u00e9ho d\u016fvodu.<\/div>\n
<\/a><\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „P\u0159ed Helloweenem“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o) Poprv\u00e9 Po zbytek dne se Tom Billovi sp\u00ed\u0161e vyh\u00fdbal a byl za to docela r\u00e1d. Pot\u0159eboval si trochu ut\u0159\u00eddit my\u0161lenky a p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159ede\u0161l\u00e9 z\u00e1\u017eitky. Je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak se c\u00edtit ohledn\u011b faktu, \u017ee p\u0159ed p\u00e1r hodinami m\u011bl sv\u00e9 rty sev\u0159en\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-1739","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1739","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1739"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1739\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1739"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1739"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1739"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}