{"id":17410,"date":"2008-06-28T18:00:00","date_gmt":"2008-06-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17372"},"modified":"2024-05-16T21:31:35","modified_gmt":"2024-05-16T19:31:35","slug":"casoprostor-ii-50","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/28\/casoprostor-ii-50\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor II 50."},"content":{"rendered":"<div style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: Janule<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align: justify;\">\n<p><strong>TOM<\/strong><\/p>\n<p>Zapla\u0165b\u016fh, \u017ee jsem z\u00a0t\u00fd ma\u0161iny venku. T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e to Filip odstartoval, jsem myslel, \u017ee um\u0159u hr\u016fzou. Najednou to na m\u011b zase dopadlo, ale d\u00edky t\u011bm jeho bezpe\u010dnostn\u00edm p\u00e1s\u016fm jsem se nemohl ani hnout. V\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, pro\u010d m\u011b do nich poutal. Pak u\u017e v\u0161echno prob\u00edhalo tak jako v\u00a0\u00c1dovi, \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdrazn\u00e1 zm\u011bna nebyla. Opravdu jsem v\u016fbec nepost\u0159ehl, \u017ee bych se dostal do\u00a0budoucnosti, v\u00a0podstat\u011b ty dv\u011b minuty zmizely z\u00a0m\u00e9ho \u017eivota jako nic\u2026 kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee zase jsem, otev\u0159ely se dve\u0159e kabiny a Filip u\u017e m\u011b tahal ven. Billovy vyd\u011b\u0161en\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 m\u011b hledaly, jsem musel n\u011bjak uklidnit, tak jsem zvedl ruku a ud\u011blal na n\u011bj viktorku, aby se p\u0159estal b\u00e1t. Ten \u0161\u0165astn\u00fd v\u00fdraz v\u00a0jeho tv\u00e1\u0159i mi za to st\u00e1l. Zamlel jsem sebou na k\u0159esle, a kdy\u017e m\u011b absolutn\u011b nic nebolelo, zaj\u00e1sal jsem. Hned m\u011b napadlo, jak toho n\u00e1hl\u00e9ho uzdraven\u00ed vyu\u017e\u00edt. Bill bude m\u00edt ve\u010der ur\u010dit\u011b radost\u2026<\/p>\n<p>Kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b vymanil z\u00a0jeho pevn\u00e9ho objet\u00ed, mohl jsem si sundat kombin\u00e9zu. Ne \u017ee by mi byla n\u011bjak nesympatick\u00e1, ale \u017ee bych ji zrovna miloval, to se \u0159\u00edct ned\u00e1. Ov\u0161em ten pocit, \u017ee m\u011b nic nebol\u00ed, je k\u00a0nezaplacen\u00ed. U\u017e se stra\u0161n\u011b t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e t\u00e1ta zjist\u00ed, \u017ee je zase zdravej. Mus\u00edme ho nal\u00e1kat k\u00a0n\u00e1m na n\u00e1v\u0161t\u011bvu a jen tak mimochodem mu uk\u00e1zat, jakou jsme si koupili p\u011bknou chalupu, o kter\u00fd jeho b\u00fdval\u00e1 \u017eena nem\u00e1 ani pon\u011bt\u00ed, a shodou okolnost\u00ed v\u00a0n\u00ed bydl\u00ed te\u010f jeden takovej mladej geni\u00e1ln\u00ed v\u011bdec\u2026 no\u2026 m\u00e1 to je\u0161t\u011b mouchy, budu muset vymyslet n\u011bjakou v\u011brohodnou historku, jak jsme k\u00a0Filipovi a jeho z\u00e1zra\u010dn\u00fd budce p\u0159i\u0161li, ale snad na to p\u0159ijdu. D\u00e1me s\u00a0Billem hlavy dohromady a n\u011bco u\u017e vymysl\u00edme. Jak si tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm a stahuju ze sebe ten mund\u016fr na skoky v \u010dase, v\u0161imnu si Billova zamy\u0161len\u00fdho pohledu. Co mu je? \u017de by se urazil? Musel jsem ho od sebe odtrhnout, byl by schopen m\u011b za\u010d\u00edt l\u00edbat, a to jsem nemohl p\u0159ed Filipem dopustit\u2026 ale snad m\u00e1 proboha rozum a pochopil to\u2026<br \/>\n\u201eCo je, Billi? N\u011bco se stalo?\u201c za\u0161ept\u00e1m mu t\u011bsn\u011b u ucha.<br \/>\nZavrt\u00ed jen hlavou a \u0161eptne mi zp\u00e1tky: \u201eNestalo, ale brzo se stane.\u201c<br \/>\nCo to m\u00e1 znamenat? D\u00edv\u00e1 se na Filipa tak n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, \u017ee m\u011b to donut\u00ed se na n\u011bj oto\u010dit. Strnu v\u00a0p\u016fli pohybu, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee se pomalu souk\u00e1 do kombin\u00e9zy. Uv\u011bdom\u00edm si, co mi Bill vypr\u00e1v\u011bl, kdy\u017e jsme se vr\u00e1tili z\u00a0budoucnosti, a je mi jasn\u00fd, \u017ee z\u00a0toho nen\u00ed odv\u00e1zanej. Tak\u017ee Filip se rozhodl risknout sv\u016fj \u017eivot\u2026 up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno jsem to \u010dekal. Podle jeho nad\u0161en\u00fdch telefon\u00e1t\u016f, kter\u00fdmi m\u011b ka\u017edou chv\u00edli bombardoval, m\u011b napadlo, \u017ee to nebude jen tak a \u017ee do toho z\u0159ejm\u011b vkl\u00e1d\u00e1 n\u011bjakou nad\u011bji i pro sebe. Snad si to dob\u0159e rozmyslel. Bill z\u00a0toho ov\u0161em evidentn\u011b nen\u00ed nad\u0161enej.<\/p>\n<p>\u201eFile, ty do toho chce\u0161 vl\u00edzt?\u201c zept\u00e1m se jen tak pro kontrolu, aby bylo jasno.<br \/>\n\u201eJo, m\u00e1m to vymy\u0161len\u00fd, je\u0161t\u011b v\u00e1s nau\u010d\u00edm, jak zach\u00e1zet s\u00a0kardiostimul\u00e1torem, a jdu na to,\u201c nad\u0161en\u011b ke mn\u011b zvedne pohled, kdy\u017e dop\u00edn\u00e1 zip kombin\u00e9zy u krku. \u201eNem\u016f\u017eu prop\u00e1snout p\u0159\u00edle\u017eitost, mus\u00edm to ud\u011blat, kdy\u017e jste tady. S\u00e1m se neo\u017eiv\u00edm, kdyby n\u011bco. Bill u\u017e to v\u0161echno sly\u0161el, tak te\u010f je\u0161t\u011b to \u0161kolen\u00ed, jo?\u201c mrkne na n\u00e1s a hrne se k\u00a0\u0161upl\u00edku pod po\u010d\u00edta\u010dem. Vyt\u00e1hne malou krabi\u010dku a za\u010dne ji p\u0159ed n\u00e1mi rozbalovat. Oba na to \u010du\u010d\u00edme celkem vykulen\u011b, proto\u017ee jsme ani jeden podobnej p\u0159\u00edstroj nikdy nem\u011bli v\u00a0ruce.<br \/>\n\u201eJe to nejnov\u011bj\u0161\u00ed verze\u2026 m\u00e1te to nabit\u00fd na maximum, v\u010dera jsem to m\u011bl cel\u00fd den v\u00a0z\u00e1suvce, tak\u017ee na dva a\u017e t\u0159i \u0161oky to bude sta\u010dit. V\u00edc by jich stejn\u011b ani nebylo pot\u0159eba, kdy\u017e se po druh\u00fdm \u0161oku neproberu, nejsp\u00ed\u0161 je po mn\u011b\u2026\u201c u\u0161kl\u00edbne se na Billa, proto\u017ee nejsp\u00ed\u0161 tu\u0161\u00ed, co se br\u00e1\u0161kovi hon\u00ed hlavou. Ne \u017ee bych j\u00e1 nem\u011bl podobn\u00fd my\u0161lenky, ale jak zn\u00e1m Billovu p\u0159edstavivost, u\u017e kle\u010d\u00ed nejsp\u00ed\u0161 zlomenej a pla\u010d\u00edc\u00ed nad Filipov\u00fdm hrobem\u2026 anebo se vid\u00ed p\u0159ipravenej v elektrick\u00fdm k\u0159esle na poprav\u011b za \u00famyslnou vra\u017edu\u2026 Ale Filip pokra\u010duje, jako by se nechumelilo\u2026<\/p>\n<p>\u201eJe\u0161t\u011b\u017ee u\u017e vyr\u00e1b\u011bj ty velkokapacitn\u00ed akumul\u00e1tory, p\u0159ed p\u011bti lety by tohle mr\u0148av\u00fd nemohlo fungovat. Mimochodem, kluka, co ten syst\u00e9m vyvinul, zn\u00e1m ze \u0161koly\u2026 \u0161ikovn\u00fd man\u00edk\u2026 ten ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco vymysl\u00ed\u2026 No ale k\u00a0v\u011bci. Tak\u017ee! Tady je vodiv\u00fd gel, kter\u00fdm se mus\u00ed namazat m\u00edsto, kam se p\u0159ilo\u017e\u00ed elektrody. Kdybyste m\u011b vyt\u00e1hli bezvl\u00e1dn\u00e9ho, ho\u010fte m\u011b na zem, rozepn\u011bte mi kombin\u00e9zu a ko\u0161ili, klidn\u011b to roztrhni, Bille, knofl\u00ed\u010dky se pak zase p\u0159i\u0161ijou,\u201c zvedne pobaven\u00e9 o\u010di k\u00a0br\u00e1\u0161kovi a sna\u017e\u00ed se neust\u00e1le zleh\u010dovat celou situaci. Br\u00e1cha jen oto\u010d\u00ed o\u010di v\u00a0sloup, ale poslouch\u00e1me d\u00e1l. \u201eTady je hlavn\u00ed vyp\u00edna\u010d, ten zapnu, ne\u017e odstartuju, aby v\u00e1s to nezdr\u017eovalo. Nejd\u0159\u00edv mi p\u0159ilep\u00edte tenhle placat\u00fd \u010dudl\u00edk do podpa\u017ed\u00ed na tu stranu, kde je srdce, a zapnete tuhle mr\u0148avou ma\u0161inku, co k\u00a0n\u00ed vede. Nelekn\u011bte se, nejsp\u00ed\u0161 to za\u010dne vyd\u00e1vat nep\u0159eru\u0161ovan\u00fd pisklav\u00fd t\u00f3n, co\u017e zna\u010d\u00ed, \u017ee je srdce bez akce a na displeji bude tenk\u00e1 zelen\u00e1 \u010d\u00e1ra. Nama\u017eete hrudn\u00edk gelem, pak jeden z\u00a0v\u00e1s vezme do rukou tyhle dv\u011b \u201e\u017eehli\u010dky\u201c, jak j\u00e1 jim \u0159\u00edk\u00e1m, p\u0159ilo\u017e\u00edte mi je sem,\u201c uk\u00e1\u017ee p\u0159esn\u011b m\u00edsto, kde se nach\u00e1z\u00ed jeho srdce, \u201ea druh\u00fd zm\u00e1\u010dkne tla\u010d\u00edtko \u201eStart\u201c. Nesm\u00edte se m\u011b dot\u00fdkat rukama nebo jakoukoliv \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla, dostali byste r\u00e1nu se mnou a byly by tu r\u00e1zem mrtvoly dv\u011b. Tak\u017ee jeden \u017eehli\u010dky a s\u00a0odstupem, druh\u00fd \u00fapln\u011b mimo a ma\u010dk\u00e1 start\u2026 jasn\u00e9?\u201c obr\u00e1t\u00ed se na n\u00e1s, a kdy\u017e mu to odk\u00fdv\u00e1me, spokojen\u011b se zak\u0159en\u00ed. \u201ePokud nasko\u010d\u00ed srdce, tak se z\u00a0monitoru ozve p\u0159eru\u0161ovan\u00fd t\u00f3n a vy pozn\u00e1te, \u017ee jsem zp\u00e1tky. Pokud ne, za chvilku to zkuste znova. Na t\u0159et\u00ed pokus u\u017e asi nezbyde energie, ale kdyby n\u011bco, tak to ud\u011blejte je\u0161t\u011b jednou, \u010dlov\u011bk nikdy nev\u00ed,\u201c dovypr\u00e1v\u00ed a poodstoup\u00ed od stolku. Vypad\u00e1 spokojen\u011b.<\/p>\n<p>\u201eTak to je skoro v\u0161echno,\u201c oddychne si, \u017ee n\u00e1m to tak p\u011bkn\u011b vysv\u011btlil a asi si nev\u0161iml neust\u00e1le vyd\u011b\u0161en\u011bj\u0161\u00edho Billova v\u00fdrazu. Nebo si v\u0161iml? Trochu zv\u00e1\u017en\u011bl, najednou p\u0159e\u0161el z\u00a0rozvern\u00e9ho radostn\u00e9ho t\u00f3nu do zvl\u00e1\u0161tn\u00edho nal\u00e9hav\u00e9ho a skoro smutn\u00e9ho. \u201eJe\u0161t\u011b jsem v\u00e1m cht\u011bl, kluci, \u0159\u00edct, \u017ee pokud um\u0159u, nevolejte nikoho\u2026 ani policii ani poh\u0159eb\u00e1ky. Zahrabte m\u011b v\u00a0noci n\u011bkde na dvo\u0159e nebo n\u011bkde\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, to u\u017e bude na v\u00e1s\u2026 za\u0159\u00eddil jsem to tak, \u017ee se po mn\u011b nikdo nebude dva roky sh\u00e1n\u011bt. Na\u0161im jsem volal a sd\u011blil jim, \u017ee jedu na dva roky pom\u00e1hat v\u011bdeck\u00e9mu t\u00fdmu na Antarktidu. Jsou srozum\u011bni s\u00a0t\u00edm, \u017ee se nebudu oz\u00fdvat, tak\u017ee si s\u00a0t\u00edm nemus\u00edte l\u00e1mat hlavu. Tady m\u011b nikdo hledat nebude, ani noha z\u00a0m\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch netu\u0161\u00ed, \u017ee tu jsem. Nechci v\u00e1m zp\u016fsobit trable, tak\u017ee to ud\u011blejte, jak v\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1m, je to nejjednodu\u0161\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, cel\u00e9 jsem to m\u011bs\u00edc prom\u00fd\u0161lel,\u201c mluv\u00ed jako by n\u00e1m vysv\u011btloval, jak uva\u0159it gul\u00e1\u0161. To je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd, jak je s\u00a0t\u00edm v\u0161\u00edm vyrovnanej. Pod\u00edv\u00e1m se na Billa, ale vid\u00edm, \u017ee jen t\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di p\u0159ed sebe a mo\u017en\u00e1 u\u017e ani nevn\u00edm\u00e1 Filipova slova. Ten se na n\u00e1s zase \u0161ibalsky usm\u011bje a se zdvi\u017een\u00fdm prstem pronese:<br \/>\n\u201eJe\u0161t\u011b ne\u017e m\u011b zahrabete, ov\u011b\u0159te si tlakom\u011brem, jestli n\u00e1hodou nejsem \u017eivej, nerad bych se probral v\u00a0hl\u00edn\u011b, abych se vz\u00e1p\u011bt\u00ed udusil,\u201c promlouv\u00e1 k\u00a0n\u00e1m jako k\u00a0mal\u00fdm d\u011btem a Bill se z\u00a0jeho proslovu pomalu, ale jist\u011b hrout\u00ed k\u00a0zemi. Vid\u00edm na n\u011bm, jak postupn\u011b bledne a rychle mu podstr\u010d\u00edm pod zadek \u017eidli, ne\u017e sebou skute\u010dn\u011b pr\u00e1skne.<br \/>\nFilip je prost\u011b chladnokrevn\u011b p\u0159ipravenej um\u0159\u00edt\u2026<\/p>\n<p>\u201eJestli se v\u00e1m to zd\u00e1 moc drsn\u00fd, berte to tak, \u017ee tenhle \u017eivot, co jsem a\u017e dote\u010f \u017eil, st\u00e1l za starou ba\u010dkoru. Splnilo se mi moje nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, a to pod\u00edlet se na n\u011bjak\u00e9m fantastick\u00e9m vyn\u00e1lezu. Za to ti, Bille, stra\u0161n\u011b moc d\u011bkuju, kone\u010dn\u011b jsem se c\u00edtil chv\u00edli u\u017eite\u010dn\u00fd. M\u016fj osobn\u00ed \u017eivot je \u00fapln\u011b v\u00a0h\u00e1ji, ve sv\u00e9m v\u011bku jsem je\u0161t\u011b nem\u011bl \u017eenskou a nevypad\u00e1 to, \u017ee by se tohle mohlo v\u00a0nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b n\u011bjak zm\u011bnit. Stra\u0161n\u011b r\u00e1d bych m\u011bl holku, kter\u00e1 by m\u011b milovala takov\u00e9ho, jak\u00fd jsem, ale a\u017e na jednu sv\u011btlou v\u00fdjimku, kterou si dodnes nejsem ani jist\u00fd, se mi to je\u0161t\u011b nikdy nestalo. Jdu do toho s\u00a0v\u011bdom\u00edm, \u017ee je to bu\u010f smrt, nebo nov\u00fd \u017eivot. Nic mezit\u00edm nechci. Pokud se to nepoda\u0159\u00ed, rad\u0161i chci um\u0159\u00edt. Tenhle \u017eivot u\u017e d\u00e1l nesnesu, zbl\u00e1znil bych se,\u201c domluv\u00ed Filip a nasad\u00ed si helmu. Jeho \u0159e\u010d skon\u010dila, z\u0159ejm\u011b ho nezaj\u00edm\u00e1 n\u00e1\u0161 n\u00e1zor. M\u00e1 to v\u00a0hlav\u011b absolutn\u011b srovnan\u00fd a j\u00e1 mu dokonale rozum\u00edm. Nikdo z\u00a0n\u00e1s si nedovede p\u0159edstavit, jak\u00fd \u017eivot musel pro\u017e\u00edt, a nem\u016f\u017eeme soudit jeho rozhodnut\u00ed. Bill sed\u00ed zara\u017eenej a zelenej, tak to mus\u00edm zachr\u00e1nit za rodinu aspo\u0148 j\u00e1. Popojdu k\u00a0Filipovi, kter\u00fd se chyst\u00e1 nastoupit do kabiny, a obejmu ho. P\u0159es tu helmu u\u017e mu stejn\u011b nem\u016f\u017eu nic \u0159\u00edct, tak ho jen popl\u00e1c\u00e1m po z\u00e1dech a usm\u011bju se na n\u011bj. Vr\u00e1t\u00ed mi to, otev\u0159e dve\u0159e a zapadne dovnit\u0159.<\/p>\n<p>\u201eBille, bude\u0161 muset j\u00edt k\u00a0tomu po\u010d\u00edta\u010di, j\u00e1 to neum\u00edm,\u201c dojdu k\u00a0n\u011bmu a nab\u00eddnu mu ruce, abych mu pomohl vst\u00e1t. Te\u010f kdy\u017e je Filip v\u00a0kabin\u011b, m\u016f\u017eu se ho dot\u00fdkat, jak chci, ale on nespolupracuje. Sed\u00ed po\u0159\u00e1d na \u017eidli, kouk\u00e1 do blba a nen\u00ed schopen ni\u010deho. Budu muset asi n\u011bco ud\u011blat, proto\u017ee moc dob\u0159e v\u00edm, jak je te\u010f Filipovi. \u201eTak, Bille!\u201c houknu na n\u011bj, a\u017e sebou trhne. Mus\u00edm na n\u011bj tvrd\u011b, aby se probral, jinak to nikam nepovede. Zvedne ke mn\u011b popla\u0161enej pohled, ale reaguje. \u201eMus\u00edme j\u00edt, poj\u010f to zapnout, j\u00e1 to neum\u00edm,\u201c mluv\u00edm na n\u011bj hlasit\u011bji, aby nep\u0159est\u00e1val vn\u00edmat. Vyt\u00e1hnu ho za ruce, pomalu se zvedne a p\u0159ejde k\u00a0po\u010d\u00edta\u010di. Je na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e, ale zapojil nejsp\u00ed\u0161 v\u0161echny svoje rezervy, kter\u00fd m\u00e1. Posadil se na \u017eidli, vzal do ruky my\u0161, kliknul do ok\u00fdnka, nastavil \u010das, do vedlej\u0161\u00ed tabulky dal o dv\u011b minuty v\u00edc. Oto\u010dil se dozadu a zad\u00edval se na m\u011b.<br \/>\n\u201eM\u00e1m?\u201c \u0161eptne, a kdy\u017e mu na to k\u00fdvnu, vr\u00e1t\u00ed sv\u00e9 o\u010di na monitor, sjede my\u0161\u00ed na tla\u010d\u00edtko Start a \u010dek\u00e1. Nev\u00edm sice na co, ale hypnotizuje obrazovku. U\u017e ho chci pob\u00eddnout, aby na n\u011bj kliknul, kdy\u017e vtom za\u010dne po\u010d\u00edtat.<br \/>\n\u201eP\u011bt, \u010dty\u0159i, t\u0159i, dva, jedna\u2026 start,\u201c \u0159ekne, a kone\u010dn\u011b zm\u00e1\u010dkne my\u0161. Kabina zmiz\u00ed jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku\u2026 Stoj\u00edm za sed\u00edc\u00edm Billem a jen udiven\u011b z\u00edr\u00e1m p\u0159ed sebe. Tak takhle jsem se p\u0159ed chv\u00edli vypa\u0159il i j\u00e1\u2026 d\u011bsivej pohled. Br\u00e1\u0161ka se zaklon\u00ed na \u017eidli a hlavu si op\u0159e o m\u00e9 b\u0159icho. Zvedne ke mn\u011b nahoru pohled. Smutn\u00e9 o\u010di sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee to, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ud\u011blal, bylo proti jeho v\u016fli. Pohlad\u00edm ho po hlav\u011b a pol\u00edb\u00edm na \u010delo. \u201eCo kdy\u017e jsem ho pr\u00e1v\u011b zabil?\u201c za\u0161ept\u00e1 a sklop\u00ed hlavu. \u201ePro\u010d mus\u00ed b\u00fdt da\u0148 za tvoji l\u00e1sku tak vysok\u00e1? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to spl\u00e1cen\u00ed n\u011bkdy p\u0159estane?\u201c sv\u011b\u0159\u00ed se mi se sv\u00fdm tr\u00e1pen\u00edm. Oto\u010d\u00edm si ho na \u017eidli\u010dce k\u00a0sob\u011b a zvednu ho do n\u00e1ru\u010de. Ochotn\u011b m\u011b obejme a p\u0159itiskne se ke mn\u011b.<\/p>\n<p>\u201eT\u0159eba to dopadne dob\u0159e, l\u00e1sko, neboj se,\u201c sna\u017e\u00edm se ho ut\u011b\u0161it, ale s\u00e1m tomu moc nev\u011b\u0159\u00edm. M\u00e1m je\u0161t\u011b minutu a p\u016fl, abych ho zbavil strachu. Jedin\u00fd zp\u016fsob, kter\u00fd m\u011b moment\u00e1ln\u011b napadl je ta nejjednodu\u0161\u0161\u00ed terapie. Zvednu jeho hlavu ze sv\u00e9ho ramene, na kter\u00e9m odpo\u010d\u00edv\u00e1, a pol\u00edb\u00edm ho. Reaguje \u00fa\u017easn\u011b\u2026 ani jsem to ne\u010dekal, ale terapie zabrala. P\u0159itiskl svoje \u00fasta na moje, a drav\u011b se za\u010dal dob\u00fdvat jazykem dovnit\u0159, piercingem mi v\u00a0t\u00e9 chv\u00edli cinkl o zuby, a\u017e to zazvonilo. Ano, l\u00e1sko, tohle p\u0159esn\u011b jsi pot\u0159eboval. C\u00edtit, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d a jsem tu s\u00a0tebou, \u017ee nejsi na v\u0161echno s\u00e1m. Jsme dva a u\u017e v\u017edycky budeme. Ani jeden z\u00a0n\u00e1s toho druh\u00e9ho dobrovoln\u011b neopust\u00ed.<br \/>\nTisknu k\u00a0sob\u011b jeho k\u0159ehk\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo a sna\u017e\u00edm se mu vracet polibek tak, aby se uklidnil. Postupn\u011b p\u0159ejdeme z\u00a0drav\u00e9ho hladov\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed na n\u011b\u017en\u00e9 propl\u00e9t\u00e1n\u00ed jazyk\u016f, jeden druh\u00e9ho hlad\u00edme a mazl\u00edme se, dokud se neozve tich\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed. Bill se ode m\u011b pomalu odpout\u00e1, pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a \u0161eptne: \u201eD\u011bkuju.\u201c Usm\u011bju se na n\u011bj a naposledy ho pol\u00edb\u00edm na rty, ne\u017e se oto\u010d\u00ed a sedne si znovu do \u017eidle. Filipovi zb\u00fdv\u00e1 posledn\u00edch deset vte\u0159in. Pak nastane nejsp\u00ed\u0161 obrovsk\u00e1 radost, nebo \u0161\u00edlen\u00e1 a nerv\u00f3zn\u00ed rychlost. Jdu se p\u0159ipravit bl\u00ed\u017e k m\u00edstu, kde se kabina objev\u00ed, abychom mohli jednat rychle. Bill hypnotizuje monitor, a kdy\u017e za\u010dne potichu odpo\u010d\u00edt\u00e1vat od p\u011btky dol\u016f, zataj\u00ed se mi dech.<\/p>\n<p>\u201eTe\u010f,\u201c \u0159ekne Bill a j\u00e1 sebou jen nepatrn\u011b trhnu leknut\u00edm. Po chvilce zav\u00e1h\u00e1n\u00ed odemknu kabinu a otev\u0159u dve\u0159e. Br\u00e1\u0161ka se mezit\u00edm zvedne ze \u017eidle a rychle dob\u011bhne ke mn\u011b. Filip le\u017e\u00ed na k\u0159esle, neh\u00fdb\u00e1 se, ale j\u00e1 z\u0159eteln\u011b vid\u00edm, \u017ee se mu zved\u00e1 hrudn\u00edk. D\u00fdch\u00e1, tud\u00ed\u017e mu nejsp\u00ed\u0161 bije srdce. Chyt\u00edm ho za ruku a zm\u00e1\u010dknu, abych si ov\u011b\u0159il, jestli m\u011b vn\u00edm\u00e1. Malinko pohne hlavou, a kdy\u017e otev\u0159e o\u010di, vid\u00edm, \u017ee m\u00e1me vyhr\u00e1no. Je \u017eiv\u00fd\u2026 Bill si za mnou nahlas oddychne, ale oba strneme, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edme jednu z\u00e1sadn\u00ed v\u011bc. Filipovy o\u010di maj\u00ed st\u00e1le stejnou r\u016f\u017eovou barvu a pod p\u0159ilbou jsou vid\u011bt jeho sn\u011bhob\u00edl\u00e9 vlasy\u2026 Jak je to mo\u017en\u00e9? \u010cekali jsme, \u017ee bude bu\u010f mrtv\u00fd, nebo vyl\u00e9\u010den\u00fd, ale s\u00a0touhle variantou nepo\u010d\u00edtal ani jeden z\u00a0n\u00e1s. A hlavn\u011b Filip ne. Pokud je te\u010f je\u0161t\u011b \u017eiv\u00fd, a\u017e to zjist\u00ed, um\u0159e nejsp\u00ed\u0161 \u0161okem. Vid\u00edm jeho vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled, kter\u00fdm n\u00e1s oba propichuje, a pomalu mu asi doch\u00e1z\u00ed, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. Vlezu za n\u00edm do kabiny a sund\u00e1m mu helmu, abych s\u00a0n\u00edm mohl komunikovat.<br \/>\n\u201eFilipe, jak se c\u00edt\u00ed\u0161?\u201c za\u0161ept\u00e1m a sleduju jeho smutn\u00fd pohled. Asi to pochopil.<br \/>\n\u201eBlb\u011b, n\u011bco se asi nepovedlo, co?\u201c zept\u00e1 se zt\u011b\u017eka a sna\u017e\u00ed se pomalu zvednout z\u00a0pololehu do sedu. Pom\u016f\u017eu mu a mus\u00edm ho zachytit, kdy\u017e se za\u010dne hroutit zp\u00e1tky dozadu. Bill se ochotn\u011b vecpe za n\u00e1mi do kabinky, aby mi s\u00a0n\u00edm pomohl, a spole\u010dn\u011b ho vyt\u00e1hneme ven. Nem\u016f\u017ee st\u00e1t, je slab\u00fd, tak ho doneseme na postel a podlo\u017e\u00edme mu hlavu. T\u00e1zav\u011b se na n\u00e1s oba d\u00edv\u00e1 a \u010dek\u00e1, co se dozv\u00ed. Ani jeden z\u00a0n\u00e1s nen\u00ed schopen mu to \u0159\u00edct. Mrknu na Billa a kupodivu zjist\u00edm, \u017ee se rozhodl promluvit prvn\u00ed.<br \/>\n\u201eBohu\u017eel, File, n\u011bco se nepovedlo. Jsi\u2026 m\u00e1\u0161\u2026 po\u0159\u00e1d b\u00edl\u00e9 vlasy,\u201c dostane ze sebe a sklop\u00ed pohled. Filip se pod\u00edv\u00e1 na m\u011b, a kdy\u017e mu to k\u00fdvnut\u00edm hlavy potvrd\u00edm, ne\u0161\u0165astn\u011b zav\u0159e o\u010di. Zpod \u0159asy mu po chvilce ste\u010de prvn\u00ed slza a za n\u00ed hned druh\u00e1. Z\u00edr\u00e1m na tu hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed a n\u011bjak nev\u00edm, co s\u00a0n\u00edm. Bill se ale vzpamatuje a p\u0159isedne si k\u00a0n\u011bmu na postel. Obejme ho kolem ramen a nadzvedne si jeho t\u011blo k\u00a0sob\u011b. Pevn\u011b ho p\u0159itiskne na sv\u016fj hrudn\u00edk a hlad\u00ed ho po hlav\u011b.<br \/>\n\u201eNebre\u010d, File, to bude dobr\u00fd, ur\u010dit\u011b na to p\u0159ijdeme, uzdrav\u00ed\u0161 se\u2026\u201c ut\u011b\u0161uje ho a kol\u00edb\u00e1 s\u00a0n\u00edm v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00ed. Filip obto\u010d\u00ed svoje ruce kolem Billova huben\u00e9ho t\u011bla a podd\u00e1 se jeho n\u00e1ru\u010di. U\u017e se nesna\u017e\u00ed skr\u00fdvat sv\u00e9 slzy a rozbre\u010d\u00ed se nahlas.<\/p>\n<p>Chv\u00edli sleduju tu ne\u0161\u0165astnou dvojici a nep\u0159\u00edtomn\u011b set\u0159u rukou slzu, kter\u00e1 mi stekla po tv\u00e1\u0159i. Nejrad\u0161i bych v\u0161echno vr\u00e1til zp\u00e1tky\u2026 hlavn\u011b ten sv\u016fj blbej n\u00e1pad. Filipovo nad\u0161en\u00ed a t\u011b\u0161en\u00ed se na norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot\u2026 to je te\u010f v\u00edc ne\u017e ho\u0159k\u00e1 vzpom\u00ednka. Nech\u00e1pu to. Pro\u010d j\u00e1 se uzdravil a on ne? V\u017edy\u0165 to nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou logiku. Co je na Filipovi jinak ne\u017e na mn\u011b? A co n\u00e1\u0161 t\u00e1ta? Te\u010f u\u017e nem\u00e1m v\u016fbec jistotu, \u017ee by ho to mohlo uzdravit. Naopak\u2026 boj\u00edm se, \u017ee jsme pr\u00e1v\u011b definitivn\u011b skon\u010dili s\u00a0na\u0161\u00edm slavn\u00fdm \u010dasoprostorov\u00fdm experimentem.<\/p>\n<p><strong>BILL<\/strong><\/p>\n<p>Filip pomalu us\u00edn\u00e1 \u00fanavou v\u00a0m\u00e9 n\u00e1ru\u010di, je t\u011b\u017ek\u00fd a bezvl\u00e1dn\u00fd. Opatrn\u011b ho polo\u017e\u00edm zp\u00e1tky do pe\u0159in. Bre\u010d\u00edm s\u00a0n\u00edm, o\u010di mus\u00edm m\u00edt rozmazan\u00e9 a\u017e na brad\u011b, ale je mi to jedno. Pro\u010d se tohle muselo st\u00e1t? \u0158\u00edkal, \u017ee chce bu\u010f smrt, nebo nov\u00fd zdrav\u00fd \u017eivot\u2026 a z\u016fstal n\u011bkde uprost\u0159ed cesty. P\u0159esn\u011b tam, kde necht\u011bl. M\u00e1m o n\u011bj strach\u2026 nem\u016f\u017eeme ho tu te\u010f nechat, boj\u00edm se, \u017ee by si n\u011bco ud\u011blal. Oto\u010d\u00edm se a o\u010dima vyhled\u00e1m Toma. Sed\u00ed v\u00a0k\u0159esle, hlavu zaklon\u011bnou, zav\u0159en\u00e9 o\u010di a vypad\u00e1, jako kdy\u017e sp\u00ed. Asi ho taky zmohla \u00fanava. Zvednu se a jdu se do koupelny opl\u00e1chnout. Filip tu nem\u00e1 nic, \u010d\u00edm by se daly um\u00fdt rozmazan\u00e9 \u0161minky, tak vezmu m\u00fddlo, pust\u00edm teplou vodu a namydl\u00edm si cel\u00fd obli\u010dej. V\u0161echnu \u010dernou barvu smyju a v\u00a0tu chv\u00edli poc\u00edt\u00edm \u00falevu. Jako bych t\u00edm ze sebe smyl vinu, kter\u00e1 se mi zase pl\u00ed\u017e\u00ed do my\u0161lenek. Za v\u0161echno m\u016f\u017eu j\u00e1\u2026 Za v\u0161echno\u2026<\/p>\n<\/div>\n<div>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: Janule<br \/>\nbetaread: Janik<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Janule TOM Zapla\u0165b\u016fh, \u017ee jsem z\u00a0t\u00fd ma\u0161iny venku. T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e to Filip odstartoval, jsem myslel, \u017ee um\u0159u hr\u016fzou. Najednou to na m\u011b zase dopadlo, ale d\u00edky t\u011bm jeho bezpe\u010dnostn\u00edm p\u00e1s\u016fm jsem se nemohl ani hnout. V\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, pro\u010d m\u011b<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/28\/casoprostor-ii-50\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[116],"tags":[],"class_list":["post-17410","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17410","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17410"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17410\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79439422,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17410\/revisions\/79439422"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17410"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17410"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17410"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}