{"id":17445,"date":"2008-06-25T16:00:00","date_gmt":"2008-06-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17406"},"modified":"2008-06-25T16:00:00","modified_gmt":"2008-06-25T15:00:00","slug":"pribeh-na-druhou-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/25\/pribeh-na-druhou-21\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 21."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.
<\/strong><\/div>\n
„P\u0159ece tu nem\u016f\u017ee z\u016fstat s\u00e1m? A ne\u0161lo by, abych z\u016fstal je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed doma?“ zkou\u0161el Tom obm\u011bk\u010dit matku, \u017ee rozhodn\u011b nem\u016f\u017ee nechat Billa doma samotn\u00e9ho bez pomoci, nav\u00edc kdy\u017e se nab\u00edz\u00ed jednoduch\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. On s\u00e1m p\u0159ece je\u0161t\u011b nen\u00ed \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku a t\u00edm, \u017ee v pond\u011bl\u00ed p\u016fjde do \u0161koly, v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b riskuje nenad\u00e1l\u00e9 zhor\u0161en\u00ed zdravotn\u00edho stavu. „Nav\u00edc jsem ve\u010der m\u011bl teplotu.“<\/div>\n
„Tome, u\u017e ti nem\u016f\u017eu omluvit sama dal\u0161\u00ed dny. Mus\u00ed\u0161 tedy zaj\u00edt k va\u0161\u00ed doktorce. Ned\u00e1 se nic d\u011blat.“ Mat\u010din hlas byl \u00fase\u010dn\u00fd a nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Byla mrzut\u00e1. Tom to na n\u00ed vid\u011bl. Nemohla z\u016fstat doma a musela vymyslet, jak zajistit Billovi celodenn\u00ed p\u00e9\u010di ne\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed ze \u0161koly.<\/div>\n
„Mami,“ zak\u0148oural prosebn\u011b. „Aspo\u0148 je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed…“<\/div>\n
Bill le\u017eel na gau\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku, p\u0159ikryt\u00fd dekou a sledoval televizi. Zvuk m\u011bl sta\u017een\u00fd na minimum a poslouchal, jak se Tom s matkou dohaduje. Usilovn\u011b ma\u010dkal palce, aby se mu poda\u0159ilo m\u00e1mu p\u0159esv\u011bd\u010dit a mohli b\u00fdt doma spolu. Bylo by to docela prima, kdyby m\u011bli cel\u00fd den pro sebe. Bylo toho tolik, o \u010dem by se dalo mluvit, co by se dalo d\u011blat… Bill se zavrt\u011bl pod dekou. P\u0159edstava nekone\u010dn\u00fdch hodin, kdy bude \u010dekat, ne\u017e se Tom nebo m\u00e1ma vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, byla k uzouf\u00e1n\u00ed nudn\u00e1. M\u011bl toho dost je\u0161t\u011b z nemocnice.<\/div>\n
\n
Rozhodl se Tomovi tro\u0161ku pomoct.<\/div>\n
„Auuuu, moje noha,“ zak\u0148oural, ale dal si z\u00e1le\u017eet, aby to bylo sly\u0161et a\u017e do kuchyn\u011b. Hovor okam\u017eit\u011b utichl.<\/div>\n
„Bill\u00ed?“ ozval se okam\u017eit\u011b mat\u010din starostliv\u00fd hlas. „Zlat\u00ed\u010dko, copak je? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ M\u00e1ma nakoukla do ob\u00fdv\u00e1ku a za n\u00ed zv\u011bdav\u011b vykoukl Tom.<\/div>\n
Bill nasadil utr\u00e1pen\u00fd v\u00fdraz. „Ne, dobr\u00fd. Jsem v po\u0159\u00e1dku.“ Bolestiv\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di a povzdechl si. „Cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, aby sis se mnou ned\u011blala starost. Zvl\u00e1dnu to tady s\u00e1m.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, neboj se.“ Dal\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv zlomen\u00fd bolest\u00ed.<\/div>\n
Uc\u00edtil, jak se pohovka prohnula, kdy\u017e si k n\u011bmu matka sedla. „Brou\u010dku, je mi tak stra\u0161n\u011b l\u00edto, kdy\u017e vid\u00edm, jak trp\u00ed\u0161.“ Otev\u0159el o\u010di a znovu si povzdechl. Sna\u017eil se tv\u00e1\u0159it state\u010dn\u011b, ale ne moc… aby to nevypadalo, \u017ee to fakt s\u00e1m zvl\u00e1dne.<\/div>\n
O\u010dima zabloudil k Tomovi, kter\u00fd se uvelebil na op\u011bradle k\u0159esla. V jeho tmav\u00fdch o\u010d\u00edch zahl\u00e9dl z\u00e1blesk pobaven\u00ed. Pochopil, \u017ee br\u00e1\u0161ka jeho hru prokouknul. Tom se obr\u00e1til k matce s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem pln\u00fdm obav ve tv\u00e1\u0159i: „Vid\u00ed\u0161, \u017ee je je\u0161t\u011b slabej. Pot\u0159ebuje m\u011b tady.“<\/div>\n
„To je fakt v po\u0159\u00e1dku,“ oponoval na oko Bill. „Zvl\u00e1dnu to s\u00e1m.“<\/div>\n
Mat\u010dino obo\u010d\u00ed se nespokojen\u011b st\u00e1hlo k sob\u011b. „Kdepak,“ pronesla rozhodn\u011b. „Nem\u016f\u017ee\u0161 tady b\u00fdt s\u00e1m. A Tom po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nen\u00ed \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku… budete tady spolu… aspo\u0148 p\u00e1r dn\u00ed, ne\u017e se Tom d\u00e1 dohromady a j\u00e1 si to za\u0159\u00edd\u00edm jinak.“<\/div>\n
Tom uznale zdvihl obo\u010d\u00ed a spiklenecky na Billa mrknul. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b si pro jistotu lehce zaka\u0161lal. „Dob\u0159e,“ souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
Bill se zesl\u00e1bl\u00fdm v\u00fdrazem na tv\u00e1\u0159i pokr\u010dil rameny. „Kdy\u017e jinak ned\u00e1\u0161…“<\/div>\n
*<\/div>\n
Tom netrp\u011bliv\u011b sledoval m\u011bn\u00edc\u00ed se v\u00fdraz Billovy tv\u00e1\u0159e. Byla ned\u011ble ve\u010der. Bylo super, \u017ee druh\u00fd den nemusel do \u0161koly, ale jen doufal, \u017ee Bill neprosed\u00ed cel\u00fd den s o\u010dima p\u0159ilepen\u00fdma k notebooku, jako to d\u011blal pr\u00e1v\u011b te\u010f. Hlavn\u011b tedy doufal, \u017ee n\u011bjak nav\u00e1\u017eou na p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der. Bill rychle usnul a od r\u00e1na nem\u011bli mo\u017enost b\u00fdt spolu sami a t\u0159eba si o tom promluvit nebo tak n\u011bco… jenom\u017ee Bill se ani v nejmen\u0161\u00edm netv\u00e1\u0159il, \u017ee by m\u011bl z\u00e1jem se s Tomem bavit na t\u00e9ma \u00b4my dva\u00b4.<\/div>\n
S povzdechem s\u00e1hl Tom pod postel a vyt\u00e1hl \u010dasopis, kter\u00fd tam p\u0159ed p\u00e1r dny pohodil. Doufal, \u017ee br\u00e1\u0161ka notebook brzy odlo\u017e\u00ed a bude se taky tro\u0161ku v\u011bnovat jemu. Kdy\u017e byl te\u010f Bill zp\u00e1tky doma, m\u011bl Tom mnohem m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed dostat se k pov\u00eddce. Z n\u011bjak\u00e9ho jemu po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu neum\u011bl \u0159\u00edct, pro\u010d p\u0159ed bratrem taj\u00ed, \u017ee zn\u00e1 jeho tajemstv\u00ed.<\/div>\n
Byl zv\u011bdav\u00fd, jestli je tam dal\u0161\u00ed nov\u00fd d\u00edl nebo ne a pokud tam je, jestli Harry a Draco pokro\u010dili n\u011bkam d\u00e1l ne\u017e on s Billem. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak se jejich osudy za\u010d\u00ednaly podobat. Najednou to skoro bylo jako souboj, kdo prvn\u00ed dos\u00e1hne sv\u00e9ho. Tom s\u00e1m sebe vid\u011bl sp\u00ed\u0161 jako Harryho a Billa jako z\u017een\u0161til\u00e9ho a jemn\u00e9ho Draca. Jasn\u011b, vzhledem si nikdo s nik\u00fdm nebyl podobn\u00fd ani v nejmen\u0161\u00edm, ale n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho p\u0159ece m\u011bli. Harryho vzn\u011btlivost a touhu chr\u00e1nit Draca naprosto ch\u00e1pal. Ve vztahu k Billovi c\u00edtil n\u011bco dost podobn\u00e9ho. Co ale bylo t\u00edm \u00b4dos\u00e1hnout sv\u00e9ho\u00b4? Nev\u011bd\u011bl… ale jinak to definovat neum\u011bl.<\/div>\n
*<\/div>\n
Draco zaklonil hlavu a z jeho \u0161t\u00edhl\u00e9ho hrdla vy\u0161el t\u00e1hl\u00fd sten, \u010dernou ko\u0161ili m\u011bl rozepnutou a sta\u017eenou z ramen. Harry pokr\u00fdval dychtiv\u00fdmi polibky ka\u017ed\u00fd kousek bled\u00e9 k\u016f\u017ee, kterou se mu poda\u0159ilo odhalit.<\/em><\/div>\n
Bylo to \u00fapln\u011b \u0161\u00edlen\u00e9.<\/em><\/div>\n
To Draco Harryho p\u0159iv\u00e1d\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Ka\u017ed\u00fdm i t\u00edm nejnepatrn\u011bj\u0161\u00edm pohybem, v\u016fn\u00ed vlas\u016f, sv\u00fdm sm\u00edchem, t\u00f3nem hlasu… Tiskl se k n\u011bmu, nehty zat\u00ednal do jemn\u00e9 k\u016f\u017ee a drav\u00fdmi polibky konej\u0161il sv\u016fj hlad po n\u011bm.<\/em><\/div>\n
Od jejich prvn\u00edho polibku uplynulo u\u017e p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r t\u00fddn\u016f. Po\u0159\u00e1d platilo, \u017ee se sch\u00e1zeli t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd den, ale v posledn\u00ed dob\u011b za\u010d\u00ednaly b\u00fdt jejich sch\u016fzky t\u00e9m\u011b\u0159 k nesnesen\u00ed. D\u0159\u00edv spolu hodn\u011b mluvili, ale to se zm\u011bnilo. Vlastn\u011b to poka\u017ed\u00e9 prob\u00edhalo t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b. Po n\u011bkolika dychtiv\u00fdch slovech na uv\u00edtanou st\u00e1hl Harry Draca do n\u00e1ru\u010de a nehodlal ho pustit d\u0159\u00edv, ne\u017e se museli vr\u00e1tit zp\u011bt. L\u00edbat Draca bylo n\u011bco tak \u00fa\u017easn\u00e9ho a p\u016fsobilo to tak lehce a p\u0159irozen\u011b. Harry se toho nikdy nemohl nasytit… ale co bylo hor\u0161\u00ed. Ka\u017ed\u00fdm dnem si uv\u011bdomoval, \u017ee polibky a n\u011b\u017en\u00e9 hlazen\u00ed mu p\u0159est\u00e1vaj\u00ed sta\u010dit. Cht\u011bl v\u00edc. Cht\u011bl Draca tak, jako ho mohl m\u00edt ve sv\u00fdch snech. Jenom\u017ee se to zd\u00e1lo t\u00e9m\u011b nemo\u017en\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Harry,“ Drac\u016fv rozechv\u011bl\u00fd hlas posunul Harryho zas o mal\u00fd kousek bl\u00ed\u017e k hran\u011b, za n\u00ed\u017e u\u017e nebylo cesty zp\u00e1tky. Zhluboka d\u00fdchal a sna\u017eil se trochu zklidnit. Jenom\u017ee Draco mu to ani v nejmen\u0161\u00edm neuleh\u010doval. C\u00edtil, jak jeho chladn\u00e9 ruce vnikaj\u00ed pod tmav\u011b zelen\u00e9 tri\u010dko a hlad\u00ed jeho rozp\u00e1lenou k\u016f\u017ei. Krev se neklidn\u011b valila jeho \u017eilami a rozn\u00e1\u0161ela omra\u010duj\u00edc\u00ed vzru\u0161en\u00ed do cel\u00e9ho t\u011bla. Ne\u017e se nad\u00e1l, tri\u010dko le\u017eelo na zemi a plavovlas\u00e1 hlava se skl\u00e1n\u011bla k jeho hrudi, aby v\u011bnovala trochu pozornosti jeho tvrd\u00fdm bradavk\u00e1m. P\u0159i prvn\u00edm doteku vlhk\u00e9ho jazyka prudce vydechl a Draca odstr\u010dil. M\u011bl strach. Dostal strach s\u00e1m ze sebe… \u017ee zajdou p\u0159\u00edli\u0161 daleko a on nebude moci p\u0159estat. Necht\u011bl Dracovi ubl\u00ed\u017eit, necht\u011bl ho vylekat. Zhluboka oddechoval a hypnotizoval toho bled\u00e9ho and\u011bla p\u0159ed sebou. Draco v \u00fazk\u00fdch tmav\u00fdch kalhot\u00e1ch, s tmavou ko\u0161il\u00ed sta\u017eenou z ramen a sv\u011btl\u00fdmi rozpu\u0161t\u011bn\u00edmi vlasy vypadal opravdu jak and\u011bl, i kdy\u017e and\u011bl\u00e9 nem\u00edvaj\u00ed rty otekl\u00e9 od v\u00e1\u0161niv\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 n\u00e1dhern\u011b,“ za\u0161eptal obdivn\u011b. Nat\u00e1hl ruku a p\u0159ejel po linii Dracova ramene, sklouzl k lokti; vychutn\u00e1val si ten kontakt s jemnou neporu\u0161enou k\u016f\u017e\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e9 jizvy, \u017e\u00e1dn\u00e1 zran\u011bn\u00ed, nebylo nic, co by hyzdilo tu bledou kr\u00e1su. Draco se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee je hezk\u00fd, v\u011bd\u011bl, \u017ee na lidi ob\u010das m\u016f\u017ee p\u016fsobit t\u00edm, jak vypad\u00e1, ale je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl takov\u00fd obdiv, jako pr\u00e1v\u011b v Harryho o\u010d\u00edch. Nepatrn\u011b se narovnal, aby linie jeho t\u011bla je\u0161t\u011b v\u00edc vynikla v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle. O\u010dima klouzal po Harryho nah\u00e9 hrudi, lehce vyr\u00fdsovan\u00fdch pa\u017e\u00edch a ramenou… \u0161t\u00edhl\u00e9 boky obep\u00ednaly sv\u011btl\u00e9 d\u017e\u00edny sta\u017een\u00e9 ko\u017een\u00fdm p\u00e1skem. Opatrn\u011b zdvihl pohled a\u017e k zelen\u00fdm jisk\u0159\u00edc\u00edm o\u010d\u00edm. „Chce\u0161 m\u011b?“ zeptal se. C\u00edtil nejistotu, ale jeho hlas zn\u011bl neobvykle jist\u011b. Nemusel se pt\u00e1t. Vid\u011bl to v Harryho o\u010d\u00edch. Vid\u011bl, \u017ee je pln\u00fd nenapln\u011bn\u00e9 touhy a l\u00e1sky. V\u011b\u0159il mu. Cht\u011bl Harrymu v\u011b\u0159it, \u017ee mu na n\u011bm opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed, \u017ee mu nejde jen o jeho kr\u00e1su, ale o n\u011bj samotn\u00e9ho. Stejn\u011b tak, jak to c\u00edtil i on s\u00e1m. Draco Malfoy se zamiloval.<\/em><\/div>\n
*<\/div>\n
Bill odsunul notebook na stranu a zamy\u0161len\u011b si p\u0159ejel dlan\u00ed po \u010dele.<\/div>\n
„Co je?“ ozval se Tom\u016fv hlas z prot\u011bj\u0161\u00ed postele.<\/div>\n
„Nic… nic,“ \u0159ekl Bill a lehl si na z\u00e1da. D\u00edval se na strop a uva\u017eoval. Bylo mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b. C\u00edtil, \u017ee to, co si pr\u00e1v\u011b p\u0159e\u010detl, ho rozru\u0161ilo. Vztah t\u011bch dvou se najednou stra\u0161liv\u011b pohnul dop\u0159edu. Z nen\u00e1padn\u00fdch v\u011bt a drobn\u00fdch n\u011b\u017enost\u00ed p\u0159erostl najednou v n\u011bco mnohem v\u011bt\u0161\u00edho a siln\u011bj\u0161\u00edho. Mohlo by to tak skon\u010dit i mezi n\u00edm a Tomem?<\/div>\n
Zad\u00edval se na prot\u011bj\u0161\u00ed postel, kde na b\u0159i\u0161e le\u017eel jeho bratr. Jen v boxerk\u00e1ch listoval n\u011bjak\u00fdm \u010dasopisem a pobrukoval si Billovi nezn\u00e1mou melodii. Bill se zad\u00edval na jeho nohy, jak o sebe t\u0159ou bezmy\u0161lenkovit\u011b kotn\u00edky. Postupoval o\u010dima p\u0159es l\u00fdtka a dlouh\u00e1 stehna a\u017e na mal\u00fd zadek, skryt\u00fd v tmav\u00e9 voln\u00e9 l\u00e1tce. Povzdechl si. Nebylo to jednoduch\u00e9. Moc dob\u0159e si uv\u011bdomoval, jak na n\u011bj Tomovo t\u011blo p\u016fsob\u00ed, ale tak n\u011bjak nev\u011bd\u011bl, co s t\u00edm. Cel\u00fd den se sna\u017eil vyhnout vzpom\u00ednk\u00e1m na minulou noc, proto\u017ee jednodu\u0161e nev\u011bd\u011bl, co s t\u00edm, jak se m\u00e1 vlastn\u011b tv\u00e1\u0159it. P\u0159i\u0161el si jako idiot. Ve sv\u00e9m v\u011bku u\u017e by m\u011bl b\u00fdt schopn\u00fd ud\u011blat si n\u00e1zor a rozhodnout se, co vlastn\u011b chce… jenom\u017ee to pr\u00e1v\u011b nebylo tak jednoduch\u00e9. Bill si p\u0159i\u0161el jak na klouza\u010dce. Jednou m\u011bl pocit, \u017ee to v\u00ed naprosto p\u0159esn\u011b, a druh\u00fd den bylo v\u0161echno jinak. M\u011bl vztek s\u00e1m na sebe, ale neum\u011bl to vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Tome?“ pronesl polohlasn\u011b.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Kdy jsi p\u0159i\u0161el na to, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed kluci?“<\/div>\n
Tomovo obo\u010d\u00ed t\u00e1zav\u011b vylet\u011blo do v\u00fd\u0161ky.<\/div>\n
„Mn\u011b se kluci nel\u00edb\u00ed,“ \u0159ekl rezolutn\u011b Tom.<\/div>\n
Te\u010f byla zas \u0159ada na Billovi, aby jeho obo\u010d\u00ed vyklenulo vysok\u00fd oblouk.<\/div>\n
„A co j\u00e1?“ Bill se zatv\u00e1\u0159il t\u00e9m\u011b\u0159 l\u00edtostiv\u011b.<\/div>\n
Tom se udiven\u011b posadil na posteli a rozpa\u010dit\u011b se podrbal ve vlasech. „Ty…“ pokr\u010dil rameny, „se\u0161 hezkej…“<\/div>\n
„A l\u00edb\u00edm se ti?“ Bill se vzep\u0159el na loktech.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj up\u0159en\u011b zad\u00edval a chv\u00edli ml\u010del. Jen se d\u00edval. Nevypadal, \u017ee uva\u017euje nad t\u00edm, co odpov\u011bd\u011bt. Bill odpov\u011b\u010f znal. Tomovy o\u010di mluvily v\u00edc ne\u017e jasn\u011b. Pod k\u016f\u017e\u00ed se mu okam\u017eit\u011b za\u010dalo \u0161\u00ed\u0159it nesnesiteln\u00e9 horko. C\u00edtil Tom\u016fv pohled t\u00e9m\u011b\u0159 hmatateln\u011b. Ani by ho nep\u0159ekvapilo, kdyby na jeho t\u011ble z\u016fstaly vyp\u00e1len\u00e9 stopy. Hlasit\u011b polknul. „Tome?“ za\u0161eptal. Sledoval, jak bratr vst\u00e1v\u00e1 z postele a bl\u00ed\u017e\u00ed se k n\u011bmu. Bez dechu hypnotizoval houpav\u00e9 pohyby \u00fazk\u00fdch bok\u016f, kr\u00e1sn\u011b ploch\u00e9 b\u0159icho a vyr\u00fdsovan\u00fd hrudn\u00edk. Zcela automaticky se odsunul kousek stranou, bl\u00ed\u017e ke zdi.<\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se m\u011b?“ Tom\u016fv tlumen\u00fd hlas protnul ticho.<\/div>\n
Po mal\u00e9m zav\u00e1h\u00e1n\u00ed zavrt\u011bl Bill hlavou.<\/div>\n
„Chce\u0161 se m\u011b dotknout?“<\/div>\n
„Chci… chci se t\u011b dotknout, tak jako ty m\u011b v\u010dera.“ Tentokr\u00e1t v jeho slovech nebyla ani stopa po v\u00e1havosti.<\/div>\n
Po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i p\u0159e\u0161el \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Z\u016fstal st\u00e1t vedle postele s rukama voln\u011b spu\u0161t\u011bn\u00fdma pod\u00e9l t\u011bla. U\u017e skoro ani nedoufal, \u017ee Bill bude cht\u00edt pokra\u010dovat. Necht\u011bl ho vylekat, v\u011bd\u011bl, \u017ee mu mus\u00ed d\u00e1t prostor, aby s\u00e1m za\u010dal a d\u011blal to, na co m\u00e1 chu\u0165. Na co maj\u00ed evidentn\u011b chu\u0165 oba dva.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. „P\u0159ece tu nem\u016f\u017ee z\u016fstat s\u00e1m? A ne\u0161lo by, abych z\u016fstal je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed doma?“ zkou\u0161el Tom obm\u011bk\u010dit matku, \u017ee rozhodn\u011b nem\u016f\u017ee nechat Billa doma samotn\u00e9ho bez pomoci, nav\u00edc kdy\u017e se nab\u00edz\u00ed jednoduch\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. On s\u00e1m p\u0159ece je\u0161t\u011b nen\u00ed \u00fapln\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-17445","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17445","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17445"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17445\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17445"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17445"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17445"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}