{"id":17458,"date":"2008-06-24T14:00:00","date_gmt":"2008-06-24T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=17419"},"modified":"2008-06-24T14:00:00","modified_gmt":"2008-06-24T13:00:00","slug":"zvrhle-zamilovan","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/06\/24\/zvrhle-zamilovan\/","title":{"rendered":"Zvrhle zamilov\u00e1n"},"content":{"rendered":"
autor: Madison<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Tuhle pov\u00eddku by jsem cht\u011bla v\u011bnovat Eveni, d\u00edky kter\u00e9 nejsou posledn\u00ed dny tolik nudn\u00e9.<\/em>
__________________________<\/p>\n

Bolestn\u011b zav\u0159el o\u010di a prsty si promnul sp\u00e1nky. V\u0161echno na n\u011bj padalo jako dome\u010dek z karet, kdy\u017e zafouk\u00e1 v\u00edtr. Cel\u00fd jeho \u017eivot se hroutil ke dnu a on se pokou\u0161el vymyslet, co by s t\u00edm mohl ud\u011blat. Tolik \u010dasu str\u00e1vil p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm o nejvhodn\u011bj\u0161\u00edm mo\u017en\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed, a\u017e se mu d\u011blalo \u0161patn\u011b ze sebe samotn\u00e9ho. Vyru\u0161ilo jej a\u017e nesm\u011bl\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e hotelov\u00e9ho pokoje. Zhluboka se nadechl, pokou\u0161ej\u00edc se co nejv\u00edc odd\u00e1lit chv\u00edli, kdy otev\u0159e dve\u0159e a osobu stoj\u00edc\u00ed za nimi pust\u00ed do pokoje. Net\u011b\u0161il se. Ani trochu se net\u011b\u0161il na d\u00edvku, kter\u00e1 te\u010f ur\u010dit\u011b nejist\u011b p\u0159e\u0161lapuje a \u010dek\u00e1, a\u017e se ty proklet\u00e9 dve\u0159e d\u011bl\u00edc\u00ed ji od jej\u00ed l\u00e1sky pootev\u0159ou aspo\u0148 na malou \u0161kv\u00edrku a nasaje jeho nezam\u011bnitelnou v\u016fni. Byla jim snad i posedl\u00e1, ov\u0161em to si necht\u011bla p\u0159iznat. V\u0161em kolem v\u017edy tvrdila, \u017ee jej\u00ed chlapec ji miluje stejn\u011b jako ona jeho, ov\u0161em opak byl pravdou. Nec\u00edtil k n\u00ed nic v\u00edc, jenom p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Vztah s n\u00ed za\u010dal jenom z naivn\u00ed p\u0159edstavy, \u017ee kdy\u017e si najde d\u00edvku, p\u0159estane na n\u011bj myslet a ten o\u0161kliv\u00fd pocit, kter\u00fd jej s\u017e\u00edral zevnit\u0159 p\u0159estane. M\u00fdlil se. Bylo to jenom hor\u0161\u00ed a ji za\u010d\u00ednal nen\u00e1vid\u011bt. Znechucen\u011b vstal a do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, aby mohl otev\u0159\u00edt.<\/div>\n

\n
„Trvalo ti to, l\u00e1sko. U\u017e jsem myslela, \u017ee se oto\u010d\u00edm a p\u016fjdu pry\u010d,“ vt\u011bsnala se p\u0159es pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 za sebou zav\u0159ela. Jak moc by byl r\u00e1d, kdyby se vytratila z jeho \u017eivota a on m\u011bl svat\u00fd klid, ov\u0161em nebylo to tak snadn\u00e9. P\u0159em\u00fd\u0161lel i o mo\u017enosti rozchodu, ale co kdyby za\u010dala d\u011blat sc\u00e9ny? Bulv\u00e1r by si op\u011bt smlsnul. To ten jej\u00ed egoistick\u00fd v\u00fdraz se tv\u00e1\u0159i, tolik majetnick\u00fd, jej p\u0159esv\u011bd\u010doval o tom, \u017ee i kdyby ud\u011blala sebev\u011bt\u0161\u00ed af\u00e9ru, bylo by to lep\u0161\u00ed ne\u017e ve vztahu s n\u00ed pokra\u010dovat.
„Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm,“ ti\u0161e si povzdechl, odeb\u00edraj\u00edc se do ob\u00fdvac\u00ed \u010d\u00e1sti hotelov\u00e9ho pokoje.
„To se se mnou ani nep\u0159iv\u00edt\u00e1\u0161?“ Nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem prop\u00e1lila jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Zakroutila hlavou a zamra\u010dila se. Jeho chov\u00e1n\u00ed se j\u00ed ani trochu nel\u00edbilo, ale v\u011bd\u011bla, \u017ee si jeho polibky vynutit nesvede. Dokonce se s n\u00ed nikdy ani nemiloval a to spolu chodili kolik? P\u016fl roku? N\u011bkde v hloubi srdce tu\u0161ila, \u017ee mu p\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed, ale nedok\u00e1zala jej pustit. Sv\u00e9 dr\u00e1py zar\u00fdvala hluboce do jeho hebk\u00e9 k\u016f\u017ee, po kter\u00e9 st\u00e9kala rud\u00e1 krev pln\u00e1 bolesti.
„Ne. Promi\u0148, ale nem\u00e1m n\u00e1ladu,“ schoulil se do k\u0159esla a \u010dekal, co na n\u011bj za\u010dne k\u0159i\u010det. Nesn\u00e1\u0161el ty hysterick\u00e9 sc\u00e9ny, kter\u00e9 se v jeho pokoji odehr\u00e1valy poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e v n\u011bm byli spolu a sami.
„Tak ty na m\u011b nem\u00e1\u0161 n\u00e1ladu. \u017de m\u011b to ani nep\u0159ekvapuje. No tak \u0159ekni, kdo je ta \u0161\u0165astn\u00e1, kter\u00e1 t\u011b pobl\u00e1znila natolik, \u017ee ti nejsem dost dobr\u00e1. Asi jsem jenom blb\u00e1 husa, kdy\u017e t\u011b obt\u011b\u017euju a je jasn\u00e9, \u017ee o m\u011b nem\u00e1\u0161 ani nejmen\u0161\u00ed z\u00e1jem. Nejl\u00edp bych ud\u011blala, kdybych vypadla z tv\u00e9ho \u017eivota, co? Jenom\u017ee takou laskavost ti j\u00e1 neud\u011bl\u00e1m. Nezaslou\u017e\u00ed\u0161 si ji za to, jak se ke mn\u011b chov\u00e1\u0161, za to, jak m\u011b neust\u00e1le odstrkuje\u0161, a kdy\u017e m\u011b u\u017e pol\u00edb\u00ed\u0161, mus\u00ed\u0161 se sakra moc p\u0159em\u00e1hat. M\u00e1m t\u011b pln\u00e9 zuby, nen\u00e1vid\u00edm t\u011b, Bille!“ Je\u010dela na n\u011bj jako smysl\u016f zbaven\u00e1, ale on byl ji\u017e zvykl\u00fd. Byl zvykl\u00fd na jej\u00ed zu\u0159iv\u00e9 v\u00fdlevy a jenom \u010dekal, a\u017e mu na tv\u00e1\u0159i p\u0159istane jej\u00ed ruka, kter\u00e1 za sebou zanech\u00e1 \u010derven\u00fd obtisk a mo\u017en\u00e9 \u0161kr\u00e1bance od jejich um\u011bl\u00fdch neht\u016f.
„Prost\u011b t\u011b nemiluju, Claudie! To je tak t\u011b\u017ek\u00e9 to pochopit? Nem\u016f\u017ee\u0161 mi d\u00e1t u\u017e kone\u010dn\u011b pokoj? Jednodu\u0161e t\u011b nechci, nec\u00edt\u00edm k tob\u011b absolutn\u011b nic. Jo, kdysi jsem t\u011b bral jako kamar\u00e1dku, ale te\u010f se z m\u00e9 strany pomalu st\u00e1v\u00e1\u0161 nen\u00e1vid\u011bnou osobou, tak bu\u010f pros\u00edm tak laskava a neje\u010d na m\u011b. Nic jsem ti neud\u011blal. To ty ses na m\u011b p\u0159is\u00e1la jako pijavice a neust\u00e1le mi pije\u0161 krev,“ zvedl k n\u00ed sv\u016fj pohled, o\u010di pln\u00e9 bolesti a slz, kter\u00e9 u n\u011bj nikdy nevid\u011bla. V\u017edy byly zahn\u00e1ny a vypu\u0161t\u011bny a\u017e po jej\u00edm odchodu, ale te\u010f\u2026 Bylo to jako \u017ehav\u00fd kus kovu, kter\u00fd nesnesiteln\u011b p\u00e1lil. Skoro se j\u00ed podlomila kolena. Nev\u011bd\u011bla co d\u011blat, byla zahn\u00e1na do slep\u00e9 uli\u010dky a za\u010d\u00ednala ch\u00e1pat, \u017ee by bylo opravdu lep\u0161\u00ed vypadnout.
„Jak mysl\u00ed\u0161, ale nemysli si, \u017ee o m\u011b nikdy neusly\u0161\u00ed\u0161,“ zavr\u010dela na n\u011bj pomalu jako nenasytn\u00fd vlkodlak, do\u017eaduj\u00edc\u00ed se krvav\u00e9 pomsty a jeho masa.<\/p>\n

– – –<\/p>\n

„Bille?“ Opatrn\u011b zaklepal na dve\u0159e. Byl na nich t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd nalepen\u00fd, ucho na d\u0159evu ze kter\u00e9ho byly vyrobeny a m\u00e1lem ani ned\u00fdchal, jak netrp\u011bliv\u011b naslouchal, co asi se d\u011bje uvnit\u0159. „No tak, Bille! Otev\u0159i ty dve\u0159e,“ vyzkou\u0161el k n\u011bmu op\u011bt promluvit, ale jedin\u00e9 co mu bylo odpov\u011bd\u00ed, byly bratrovy vzlyky, kter\u00e9 byly sly\u0161et a\u017e na chodbu. Odlepil se ode dve\u0159\u00ed, jeho ruka sjela po hladk\u00e9m povrchu. „Pros\u00edm,“ vyzkou\u0161el svou posledn\u00ed mo\u017enost donutit jej mu otev\u0159\u00edt. Oto\u010dil se a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f, kdy\u017e k jeho nastra\u017een\u00fdm u\u0161\u00edm dolehl zvuk otev\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed. Okam\u017eit\u011b se oto\u010dil v nad\u011bji, \u017ee pat\u0159\u00ed tomu pokoji, do kter\u00e9ho se cht\u011bl dostat. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, otev\u0159el mu.
Pohled na zni\u010den\u00e9 dvoj\u010de mu m\u00e1lem vyrazil dech, rozmazan\u00e9 a zarudl\u00e9 o\u010di jej jenom uji\u0161\u0165ovaly o faktu, jak moc o\u0161kliv\u00e1 byla h\u00e1dka, kter\u00e1 byla sly\u0161et a\u017e v jeho pokoji. Dokonce jej vzbudila ze sp\u00e1nku a on musel zjistit, jak moc \u0161patn\u00e9 to bylo tentokr\u00e1t.
„Br\u00e1\u0161ko, no tak, nepla\u010d kv\u016fli n\u00ed. Nestoj\u00ed za to\u2026“ s povzdechnut\u00edm jej objal.<\/p>\n

– – –<\/p>\n

„Nen\u00e1vid\u00edm ji. J\u00e1 ji fakt nen\u00e1vid\u00edm. \u017de j\u00e1 kret\u00e9n si s n\u00ed n\u011bkdy n\u011bco za\u010d\u00ednal. Jsem tak uboh\u00fd, pro\u010d jsem to ud\u011blal? Pro\u010d jsem ud\u011blal takovou blbost jenom kv\u016fli\u2026“ p\u0159ipl\u00e1cl si ruku na \u00fasta a vyd\u011b\u0161en\u011b koukal na bratra, kter\u00fd se mra\u010dil. Doufal, \u017ee to p\u0159eslechl, ale takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl.
„Kv\u016fli? Kv\u016fli \u010demu a nebo komu jsi si za\u010d\u00ednal n\u011bco s d\u00edvkou, kterou nemiluje\u0161? Kdybys k tomu nem\u011bl opravdu velkej d\u016fvod, neud\u011blal bys to. Zn\u00e1m t\u011b a v\u00edm, \u017ee chce\u0161 jenom tu dokonalou, kterou bude\u0161 milovat a ne n\u011bjakou n\u00e1dheru, kter\u00e1 by se hodila v\u00edc do m\u00e9 postele ne\u017e do t\u00e9 tv\u00e9,“ prsty mu nadzvedl vyd\u011b\u0161enou tv\u00e1\u0159. „No tak, \u0159ekni mi to,“ pohladil jej po tv\u00e1\u0159i. Bratr p\u0159iv\u0159el o\u010di. Doufal, \u017ee kdy\u017e je op\u011bt otev\u0159e, Tom se rozplyne jako p\u00e1ra, kter\u00e1 zmiz\u00ed a on mu nic nebude muset vysv\u011btlovat.
„Miluju t\u011b,“ \u0161pitl a pla\u0161e sklopil pohled.
„Ale to j\u00e1 p\u0159ece taky. Jsi m\u016fj br\u00e1\u0161ka, kter\u00e9ho m\u00e1m r\u00e1d a nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e ti n\u011bkdo ubli\u017euje. Je\u0161t\u011b jednou to ud\u011bl\u00e1 a j\u00e1 ji zabiju. P\u0159\u00edsah\u00e1m ti, \u017ee ji zabiju a bude mi jedno, co se stane pak,“ pol\u00edbil jej na \u010delo.
„Jenom\u017ee j\u00e1 t\u011b nemiluju jako bratra, j\u00e1 t\u011b miluju jinak. Jako n\u011bkoho, s k\u00fdm chci b\u00fdt, koho chci l\u00edbat! Je to hrozn\u00fd a nen\u00e1vid\u00edm se za to, ale j\u00e1 u\u017e nev\u00edm jak d\u00e1l a ml\u010det u\u017e ne\u0161lo. Musel jsem ti to \u0159\u00edct, promi\u0148,“ ty kr\u00e1sn\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly tak smutn\u00e9, \u017ee kdyby jejich majitel prod\u00e1val smutek, byl by multimiliard\u00e1\u0159em. Bratr na n\u011bj jenom z\u00edral, p\u0159ipadal si jako bl\u00e1zen a \u00fachyln\u00fd maniak, s velmi intenzivn\u00edmi nemravn\u00fdmi my\u0161lenkami, kter\u00e9 jej siln\u011b vzru\u0161ovaly. Bylo to tak dlouho, co v\u017edy, kdy\u017e se uspokojoval, vid\u011bl ve sv\u00e9 mysli bratrovu tv\u00e1\u0159. Bylo to p\u0159\u00edli\u0161 nechutn\u00e9 na to, aby se jeho sny mohly n\u011bkdy uskute\u010dnit a nebo snad ano? Mohl by jej te\u010f pol\u00edbit a p\u0159e\u017e\u00edt to? Neuml\u00e1til by jej k smrti?
„Je\u017ei\u0161i, Bille,“ p\u0159ilo\u017eil mu na \u010delo dla\u0148, aby zjistil jestli nem\u00e1 teplotu. Bylo to p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u00edlen\u00e9 na to, aby to byla pravda. To nemohl myslet v\u00e1\u017en\u011b a nebo snad ano?
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem magor? Douf\u00e1\u0161, \u017ee nejsem ten nechutn\u00fd zvrhl\u00edk, za kter\u00e9ho m\u011b te\u010f pova\u017euje\u0161?“ S hlasit\u00fdm pl\u00e1\u010dem odstr\u010dil jeho ruku a cht\u011bl ut\u00e9ct a taky by utekl, kdyby nebyl zachycen a drsn\u011b povalen na pohovku. „Ne, nebij m\u011b, pros\u00edm. Neubli\u017euj mi, Tome, pros\u00edm ne,“ skr\u00fdval si obli\u010dej za dlan\u011bmi \u010dekaj\u00edc na r\u00e1nu, kter\u00e1 jej m\u011bla v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch vte\u0159in\u00e1ch postihnout. Myslel, \u017ee bude minim\u00e1ln\u011b zmrza\u010den za to, co c\u00edt\u00ed. Za to, jak je jeho srdce zka\u017een\u00e9.
„Jsi \u00fapln\u011b mimo, co to s tebou ud\u011blala\u2026“ Tom se skl\u00e1n\u011bl nad sv\u00fdm pomaten\u00fdm dvoj\u010detem.
„Roze\u0161el jsem se s n\u00ed. Kv\u016fli tob\u011b,“ za\u0161eptal a kdy\u017e zjistil, \u017ee jej bratr podle v\u0161eho nechce surov\u011b zml\u00e1tit, nejist\u011b nakoukl skrze prsty, aby omrkl situaci.
„Tak\u017ee jsi to myslel v\u00e1\u017en\u011b? Opravdu m\u011b chce\u0161 jako milence?“ Jeho up\u0159\u00edmnost donutila Billa k vln\u011b studu, kter\u00e1 projela jeho t\u011blem. To slovo bylo tak nemravn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, a\u017e se mu z n\u011bj za\u010dala v \u017e\u00edl\u00e1ch va\u0159it krev.
„Ud\u011blal bych v\u0161echno pro jedinej polibek,“ napadlo jej op\u011bt se pokusit o \u00fat\u011bk. Kdy\u017e se dostal ze sp\u00e1r\u016f Claudie, nem\u011bl by b\u00fdt probl\u00e9m ut\u00e9ct od bratra, ale cht\u011bl od n\u011bj ut\u00e9ct? Ne. Necht\u011bl.
„Na co \u010dek\u00e1\u0161?“
„Ned\u011blej si ze m\u011b srandu.“
„J\u00e1 si s tebe ned\u011bl\u00e1m srandu. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ ticho. To jedin\u00e9 bylo sly\u0161et v m\u00edstnosti aspo\u0148 do doby, ne\u017e jej ten star\u0161\u00ed p\u0159eru\u0161il. „M\u011bl jsem u\u017e hodn\u011b holek, ale ani u jedn\u00e9 jsem nec\u00edtil nic jin\u00e9ho, ne\u017e uvoln\u011bn\u00ed. Jo, to bylo to, co mi dok\u00e1zala ka\u017ed\u00e1 z nich poskytnout. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. T\u0159eba jsem na kluky, j\u00e1 fakt nev\u00edm, ale nechci m\u00edt celej \u017eivot zn\u00e1mosti jenom na jednu noc. Ani jednu jsem neznal, neptal jsem se jich ani na jm\u00e9na, ale tebe zn\u00e1m od narozen\u00ed. T\u0159eba by to \u0161lo,“ l\u00edbl jej na rty. Byly tak such\u00e9, rozpr\u00e1skan\u00e9 a m\u00edsty krvav\u00e9, jak moc si do nich kousal, kdy\u017e vym\u00fd\u0161lel sv\u00e9 \u00faniky. Sl\u00edzl z nich krev a slast\u00ed p\u0159imhou\u0159il v\u00ed\u010dka. Bylo to tak siln\u00e9 a to ani skoro nepou\u017eil jazyk. Jak\u00e9 by to asi bylo v jeho \u00fastech. Taky tak sladk\u00e9 jako jeho krev z bolav\u00fdch rt\u016f? „Pootev\u0159i pusu,“ vyb\u00eddl jej mezi h\u00fd\u010dk\u00e1n\u00edm jeho rud\u00fdch rt\u016f. Poslechl.<\/p>\n

autor: Madison<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Madisonbetaread: Janule Tuhle pov\u00eddku by jsem cht\u011bla v\u011bnovat Eveni, d\u00edky kter\u00e9 nejsou posledn\u00ed dny tolik nudn\u00e9.__________________________ Bolestn\u011b zav\u0159el o\u010di a prsty si promnul sp\u00e1nky. V\u0161echno na n\u011bj padalo jako dome\u010dek z karet, kdy\u017e zafouk\u00e1 v\u00edtr. Cel\u00fd jeho \u017eivot se hroutil ke<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-17458","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17458","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17458"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17458\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17458"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17458"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17458"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}